číslo jednací: 17996/2020/830/VVo

Instance I.
Věc porušení § 19a ZOHS obcí Hevlín - loterijní vyhláška
Účastníci
  1. obec Hevlín
Typ správního řízení §19a ZOHS
Výrok porušen § 19a ZOHS - protisoutěžní jednání orgánu veřejné moci
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 1. 7. 2020
Dokumenty file icon 2018_S0182.pdf 778 KB

Spisová značka:

ÚOHS-S0182/2018/VS

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-17996/2020/830/VVo

 

Brno: 15. června 2020

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS zahájeném dne 17. května 2018 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve spojení s § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve zněnízákona č. 262/2017 Sb., ve věci možného porušení § 19a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je:

 

obec Hevlín, se sídlem Hevlín, Hevlín 224, IČO 00292761,

 

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

 

ROZHODNUTÍ:

 

I.

 

Účastník řízení, obec Hevlín, se sídlem Hevlín, Hevlín 224, IČO 00292761, tím, že

 

v období od 17. září 2014 až dosud uplatňuje na území obce regulaci umožňující provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her/hazardních her pouze na adresních místech uvedených v čl. 1 odst. 1 obecně závazné vyhlášky č. 2/2014, o stanovení míst, ve kterých mohou být provozovány loterie a jiné podobné hry na území obce, účinné od 17. září 2014, a to i po přijetí obecně závazné vyhlášky č. 1/2019, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 2/2014, o stanovení míst, ve kterých mohou být provozovány loterie a jiné podobné hry na území obce, účinné od 2. října 2019,

 

aniž by výběr těchto adresních míst provedl na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií,

 

narušil bez objektivně ospravedlnitelných důvodů v období od 17. září 2014 do 1. října 2019 hospodářskou soutěž na trhu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her/hazardních her na území obce Hevlín a v období od 17. září 2014 do 31. prosince 2016 na trhu provozování provozoven k účelu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her na území obce Hevlín zvýhodněním soutěžitelů, kteří mohli na povolených adresních místech nadále provozovat sázkové hry, loterie a jiné podobné hry/hazardní hry, a provozovat provozovny k účelu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her,

 

a dále od 2. října 2019 až dosud bylo toto jednání způsobilé narušit bez objektivně ospravedlnitelných důvodů hospodářskou soutěž na trhu provozování hazardních her na území obce Hevlín zvýhodněním soutěžitelů, kteří mohli na povolených adresních místech nadále provozovat hazardní hry,

 

čímž v období od 17. září 2014 až dosud (do data vydání tohoto rozhodnutí) porušil zákaz stanovený v § 19a odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., a dopustil se přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) téhož zákona.

 

II.

 

Za přestupek podle § 22aa odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ukládá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dle § 22aa odst. 2 téhož zákona účastníku řízení, obci Hevlín, se sídlem Hevlín, Hevlín 224, IČO 00292761, pokutu ve výši

 

96 000,- Kč (slovy: devadesát šest tisíc korun českých).

 

Uložená pokuta je splatná do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

III.

 

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 12/2020 Sb., ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, obci Hevlín, se sídlem Hevlín, Hevlín 224, IČO 00292761, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou

 

1 000,‐ Kč (slovy: jeden tisíc korun českých).

 

Náklady jsou splatné ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.  Předběžné šetření podnětu a zahájení správního řízení

       1.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 13. dubna 2015 podnět[1] majitelů objektu na adrese Hevlín 459 (dále jen „stěžovatelé“), právně zastoupených Mgr. Michalem Zahutou, advokátem se sídlem Brno, Veveří 365/46, k prošetření, zda jednáním obce Hevlín, se sídlem Hevlín, Hevlín 224, IČO 00292761 (dále též „účastník řízení“ nebo „obec“), spočívajícím ve vydání obecně závazné vyhlášky č. 2/2014, o stanovení míst, ve kterých mohou být provozovány loterie a jiné podobné hry na území obce (dále též „Vyhláška 2/2014“), nedošlo k porušení § 19a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.[2] Uvedená vyhláška v článku 1 stanoví, že sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“), loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona lze provozovat pouze na místech[3] v ní uvedených. Provozování loterijní činnosti na ostatních místech na území obce je dle čl. 1 odst. 2 této vyhlášky zakázáno.

       2.         Stěžovatelé uvedli, že jsou vlastníky nemovitosti na území obce Hevlín a hodlali na území obce provozovat sázkové hry, loterie a jiné podobné hry (dále též „loterie“).[4] Obec Hevlín však vydala Vyhlášku 2/2014, ve které bylo určeno 5 konkrétních míst na území obce, na kterých mohou být loterie provozovány, a nemovitost stěžovatelů mezi ně nepatřila.

       3.         Stěžovatelé Vyhlášku 2/2014 považují za diskriminační a narušující hospodářskou soutěž, neboť soutěžitelé, kteří budou moci na území obce působit, jsou zvýhodněni oproti těm, kteří byli na základě Vyhlášky 2/2014 nuceni své podnikání ukončit, či těm, kterým není vůbec umožněno vstoupit na trh. Obec Hevlín nikterak nezdůvodnila výběr konkrétních adresních míst, na kterých lze loterijní činnost provozovat, nestanovila pravidla, dle kterých byly vybrány právě tyto provozovny, a zároveň neprokázala, proč je povoleno pouze těchto 5 míst a proč by např. vyšší počet míst již nemohl splnit záměr obce, tj. zajištění veřejného pořádku.[5]

       4.         Na žádost Úřadu[6] stěžovatelé své podání dne 6. května 2015[7] doplnili a uvedli, že loterie chtěli provozovat na adrese Hevlín 459. Dne 23. července 2014 se proto obrátili na Ministerstvo financí s žádostí o povolení sázkových her v kasinu. Rozhodnutím Ministerstva financí č.j. MF-55612/2014/34-9 ze dne 21. října 2014 však byla žádost zamítnuta s ohledem na vydání Vyhlášky 2/2014. Z doloženého rozhodnutí vyplývá, že žádost o povolení sázkových her v kasinu na adrese Hevlín 459 (tedy v budově vlastněné stěžovateli) podala k Ministerstvu financí společnost multigate a.s.[8] Z rozhodnutí dále plyne, že obec Hevlín byla dne 29. července 2014 vyzvána k tomu, aby se k podané žádosti vyjádřila. Dne 11. srpna 2014 obec uvedla, že nesouhlasí z důvodu přípravy Vyhlášky 2/2014. V průběhu řízení došlo k vydání této vyhlášky, Ministerstvo financí následně žádost zamítlo pro její nesoulad s Vyhláškou 2/2014, jelikož adresa Hevlín 459 mezi povolenými místy provozování loterií nebyla.[9]

       5.         Stěžovatelé také uvedli, že na jednání zastupitelstva obce Hevlín dne 16. září 2014, na němž se jednalo o Vyhlášce 2/2014, přednesli své stanovisko, které zároveň předali před jednáním všem zastupitelům obce. Z jejich stanoviska plyne, že plánovali uskutečnit investiční projekt na adrese Hevlín 459 spočívající ve vybudování kasina. Dále se ohradili vůči postupu obce a poukázali na jeho nezákonnost, upozornili na to, že obec nesmí uplatňováním své regulatorní pravomoci nikoho zvýhodňovat ve smyslu ustanovení § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže, a seznámili zastupitele s obsahem Stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k regulaci provozu loterií a jiných podobných her obcemi (dále jen „Stanovisko“)[10].

       6.         Úřad se v rámci předběžného šetření obrátil dne 19. května 2015[11] na obec Hevlín a sdělil jí, že v rámci své dozorové pravomoci dané § 20 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně hospodářské soutěže šetří podnět ve věci možného porušení jeho § 19a obcí Hevlín, jehož se mohla dopustit vydáním Vyhlášky 2/2014. V tomto přípisu Úřad obec upozornil, že dne 1. září 2014 vydal Stanovisko, v němž blíže popisuje principy regulace loterií, jež obecně považuje za v souladu s pravidly hospodářské soutěže, a které by měly významně přispět k transparentnosti regulatorní činnosti obcí a eliminovat prostor pro možnou diskriminaci některých provozovatelů loterií a provozovatelů provozoven k účelu provozování loterií (dále též „provozovatelé provozoven“, souhrnně též „provozovatelé“). V tomto ohledu Úřad poukázal zejména na to, že postup obce v případě uplatňování regulatorní pravomoci musí vycházet z objektivního odůvodnění, ze kterého vyplyne, že omezení možnosti provozovat na území obce loterie je nezbytné pro dosažení legitimního cíle, který je obec oprávněna sledovat, a že míra omezení soutěže není vyšší, než je pro dosažení takového cíle nezbytné. Úřad rovněž požádal obec o poskytnutí podkladů a informací souvisejících s regulací loterií upravenou ve Vyhlášce 2/2014.[12]

       7.         Podklady a informace vztahující se k regulaci loterií ve Vyhlášce 2/2014 obec poskytla přípisy doručenými Úřadu dne 29. května 2015,[13] 1. června 2015,[14] 24. června 2016,[15] v rámci ústního jednání, které se uskutečnilo dne 11. srpna 2016 v sídle Úřadu,[16] a v přípisech ze dne 24. srpna 2016[17] a 23. března 2018.[18]

       8.         Na základě skutečností zjištěných v předběžném šetření zahájil Úřad dne 17. května 2018 s obcí Hevlín správní řízení sp. zn.ÚOHS-S0182/2018/VS ve věci možného porušení § 19a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, tím, že obec Hevlín s účinností od 17. září 2014 Vyhláškou 2/2014 povolila provozování sázkových her vymezených v § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) zákona o loteriích a provozování loterií a jiných podobných her vymezených v § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona pouze na adresních místech uvedených v čl. 1 Vyhlášky 2/2014, aniž by výběr těchto míst byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií, případně výběr byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií, jež nebyla důsledně aplikována. Toto jednání je způsobilé narušit hospodářskou soutěž na území obce Hevlín zejména v oblasti provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her.

       9.         Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení zjistil, že obec vydala obecně závaznou vyhlášku č.  1/2019, kterou se mění Vyhláška 2/2014 (dále jen „Vyhláška 1/2019“), vyžádal si přípisem ze dne 8. října 2019[19] informace a podklady související s regulací loterií v této vyhlášce.

     10.       Úřad následně dopisem ze dne 30. října 2019 předmět správního řízení upřesnil tak, že možné porušení § 19a odst. 1 zákona v období od 17. září 2014 spatřuje v tom, že obec Hevlín povolila provozování sázkových her vymezených v § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a provozování loterií a jiných podobných her vymezených v § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona:

·         obecně závaznou vyhláškou č. 2/2014, o stanovení míst, ve kterých mohou být provozovány loterie a jiné podobné hry na území obce, s účinností od 17. září 2014 do 1. října 2019, pouze na adresních místech uvedených v čl. 1 této obecně závazné vyhlášky a

·        obecně závaznou vyhláškou č. 1/2019, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 2/2014, o stanovení míst, ve kterých mohou být provozovány loterie a jiné podobné hry na území obce, s účinností od 2. října 2019, pouze na adresních místech uvedených v čl. 1 této obecně závazné vyhlášky,

aniž by výběr těchto míst byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií, případně výběr byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií, jež nebyla důsledně aplikována. Toto jednání je způsobilé narušit hospodářskou soutěž v oblasti provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her[20] na území obce Hevlín.[21]

II.                Charakteristika účastníka řízení

     11.       Obec Hevlín, se sídlem Hevlín, Hevlín 224, IČO 00292761, je územní samosprávnou jednotkou podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“). Dle § 2 obecního zřízení je veřejnoprávní korporací, vystupuje ve všech právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů plynoucí.

     12.       V souladu s § 5 odst. 1 větou druhou obecního zřízení je obec Hevlín samostatně spravována Zastupitelstvem obce Hevlín (dále jen „zastupitelstvo“), starostou,[22] místostarostou a Obecním úřadem Hevlín. Obecní úřad Hevlín tvoří starosta, místostarosta a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.

     13.       V samostatné působnosti spravuje obec Hevlín své záležitosti podle Hlavy II obecního zřízení. Dle § 35 odst. 1 obecního zřízení do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Přenesenou působnost vykonává v rozsahu zvláštních zákonů pro výkon státní správy podle Hlavy III obecního zřízení.

     14.       Obec Hevlín leží v Jihomoravském kraji a má 1428 obyvatel.[23]

III.              Zjištěné skutečnostiIII. 1 Vydávání obecně závazných vyhlášek obcemi

     15.       Pravomoc obcí k vydávání obecně závazných vyhlášek stanoví čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky a konkretizuje jej § 10 obecního zřízení. Obce vydávají obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti,[24] jde tedy o originární právní předpisy,[25] u kterých se nevyžaduje zákonné zmocnění pro jejich vydávání, jak potvrdil i Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/10 ze dne 7. září 2011 (dále jen „nález ÚS 56/10“). V uvedeném nálezu je deklarováno právo obcí rozhodovat o tom, zda a kde se mohou na jejich území vyskytovat provozovny loterií, jako o otázce místního pořádku, která jako taková spadá do samostatné působnosti obcí, přičemž regulace těchto záležitostí je obcím ústavně garantována. Obec je povinna se dle § 35 odst. 3 písm. a) obecního zřízení řídit při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem.

     16.       Dle § 10 písm. a) obecního zřízení mohou obce obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti v otázkách zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány.

     17.       Ustanovení § 50 odst. 4 zákona o loteriích[26] obsahovalo zmocnění, dle kterého mohla obec stanovit obecně závaznou vyhláškou, že sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 mohou být provozovány pouze na místech a v čase touto vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování uvedených loterií a jiných podobných her zakázáno, nebo úplně zakázat provozování uvedených loterií a jiných podobných her na celém území obce. Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnosti zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“), který s výjimkou ustanovení § 86 až 89, § 91, § 92, § 97 až 100 a § 109 až 112, jež nabyly účinnosti již dne 15. června 2016 (viz § 141 zákona o hazardních hrách), zrušil k 31. prosinci 2016 zákon o loteriích. Dle § 12 zákona o hazardních hrách může obec na základě jiného zákona (tj. obecní zřízení) vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, že bingo, technická hra, živá hra nebo turnaj malého rozsahu mohou být provozovány pouze na místech a v čase určených obecně závaznou vyhláškou, nebo stanoví, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování těchto hazardních her zakázáno, anebo stanoví, že provozování těchto hazardních her je na celém území obce zcela zakázáno.[27]

     18.       Ohledně cílů regulace obec nebyla v případě § 50 odst. 4 zákona o loteriích omezena pouze na sledování záležitostí veřejného pořádku (na rozdíl od § 10 písm. a) obecního zřízení), neboť cíle, jenž byla obec oprávněna sledovat, vycházely z § 1 odst. 1 zákona o loteriích. Účelem zákona o loteriích bylo dle § 1 odst. 1 vymezit rámec pro zákonem povolené podnikání v oblasti loterií,přispět k ochraně osob, které se loterií účastní, a omezit společenská rizika této účasti. Ačkoliv zákon o hazardních hrách svůj účel ve svém textu výslovně nedefinuje, již ze samotné povahy tohoto zákona vyplývá, že sleduje totožný účel jako zákon o loteriích, přičemž zavádí efektivnější prostředky k jeho dosažení v podobě úpravy provozování hazardních her prostřednictvím internetu či zavedení efektivního kontrolního mechanismu.

     19.       Ústavní soud k tomu v nálezu ÚS 56/10 uvádí, že ve vztahu k obecně závazným vyhláškám, zejména označují-li na základě výslovné zákonné autorizace § 10 písm. a) obecního zřízení či § 50 odst. 4 zákona o loteriích konkrétní místa (ať už označením čtvrti, ulic a jejich částí či návsi nebo konce v malé vesnici), je nutno požadavek obecnosti regulace interpretovat tak, že se vymezení míst musí opírat o racionální důvody, neutrální a nediskriminační ve vztahu ke konkrétním osobám, na něž regulace při aplikaci dopadá. Nevyplývá-li důvod vymezení konkrétních míst z okolností nebo povahy věci, tíží nakonec obec, jež obecně závaznou vyhlášku vydala, povinnost v řízení před soudem takové racionální a neutrální důvody předestřít a obhájit.

     20.       Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ze dne 2. dubna 2013 (dále též „nález ÚS 6/13“) navázal na svou rozhodovací praxi (nález sp. zn. Pl. ÚS 29/10 ze dne 14. června 2011, nález ÚS 56/10 a Pl. ÚS 22/11 ze dne 27. září 2011),[28] když vyhověl návrhu města Klatovy na zrušení přechodného ustanovení zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž zákonodárce odložil v rozporu s ústavně garantovaným právem obcí na samosprávu pravomoc obcí regulovat umisťování tzv. interaktivních videoloterních terminálů na svém území, a to až do konce roku 2014.[29] Od nálezu ÚS 6/13 tak bylo postaveno najisto, že pravomoc obcí regulovat provozování loterií na svém území se vztahuje i na místa provozování videoloterních terminálů (pro něž vydávalo povolení Ministerstvo financí).

III. 2 Vývoj regulace hazardních her na území obce Hevlín

     21.       Obecně závaznou vyhlášku regulující provoz loterií (Vyhlášku 2/2014) schválilo zastupitelstvo na svém jednání dne 16. září 2014, s účinností od 17. září 2014. Vyhláška 2/2014 stanoví adresní místa, včetně názvů provozoven, na kterých lze provozovat sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) zákona o loteriích a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona. Na ostatních místech na území obce je provoz loterií zakázán. Čl. 2 stanoví, že na místech, na kterých bylo povoleno provozovat loterie před vydáním Vyhlášky 2/2014 a nebyla do ní zahrnuta, mohou být loterie provozovány do doby stanovené ve vydaném povolení.[30]

     22.       Dne 12. září 2019 schválilo zastupitelstvo Vyhlášku 1/2019, účinnou od 2. října 2019. Touto vyhláškou obec Hevlín vyřadila adresní místo Hevlín 221 a naopak zařadila mezi povolená místa provozování loterií adresní místo Hevlín 459, tj. budovu vlastněnou stěžovateli.[31]

III. 3 Informace od účastníka řízení

     23.       Úřad se v rámci předběžného šetření dne 19. května 2015 obrátil na obec Hevlín s žádostí o zdůvodnění, co je cílem regulace provozování loterií na území obce Hevlín, o zdůvodnění proporcionality Vyhláškou 2/2014 stanovených adresních míst k cíli regulace loterií na území obce Hevlín, o sdělení, na základě jakých kritérií byly Vyhláškou 2/2014 povolené adresy provozoven vybrány, zda byla tato kritéria předem známá, resp. zda subjekty měly možnost předem se seznámit s kritérii, na jejichž základě by se regulace provozu loterií na území obce přijetím Vyhlášky 2/2014 měla uplatňovat. Úřad se dále dotázal, jakým způsobem bylo zajištěno, aby zvoleným postupem nedocházelo k diskriminaci soutěžitelů, kteří na trhu již působí a ani těch, kteří by na něj zamýšleli vstoupit, a z jakých důvodů není v seznamu povolených míst uvedena adresa Hevlín 459, a požádal o sdělení, na jakých místech bylo možné loterie provozovat před účinnosti Vyhlášky 2/2014.[32]

     24.       Obec Hevlín ve své odpovědi ze dne 29. května 2015[33] uvedla, že byla vedena snahou omezit provoz loterií na území obce s ohledem na jejich negativní dopad, neboť hráči spotřebovávají nejen své finanční prostředky, ale často se i zadlužují. Tyto okolnosti mají dopad na situace v jejich rodinách a často vedou k páchání trestné činnosti, čímž se tyto osoby dostávají do neřešitelné finanční situace. Obec se dohodla s vedením sousedního města Laa an der Thaya v Rakousku, že budou společně usilovat o omezování provozu loterií na svých územích.

     25.       Při vydání Vyhlášky 2/2014 bylo snahou obce omezit provozování loterií a nerozšiřovat počet míst, na kterých budou loterie provozovány, ale zároveň nepoškodit stávající podnikatelské subjekty, které na území obce loterie provozují, tedy respektovat již vydaná povolení, vztahující se k místům neuvedeným v čl. 1 Vyhlášky 2/2014, s tím, že povolení nicméně nebudou v budoucnu prodlužována.

     26.       Obec dále sdělila, že přípravu Vyhlášky 2/2014 konzultovala s Ministerstvem vnitra (územní pracoviště v Brně) a rovněž si před jejím vydáním vyžádala stanovisko, ze kterého plyne, že Ministerstvo vnitra předmětný návrh Vyhlášky 2/2014 shledalo za souladný se zákonem.

     27.       K otázce kritérií stanovených pro výběr míst provozování loterií obec uvedla, že nechtěla obecně vymezit lokalitu, v rámci které by bylo možné loterie provozovat, jelikož chtěla mít do budoucna přehled o přesných místech provozování loterií. Do Vyhlášky 2/2014 byly zařazeny adresy, které byly k datu 1. ledna 2014 provozovnami loterií (kasina, herny a provozovny s tzv. zvláštním provozním režimem) a na kterých byly k tomuto datu loterie skutečně provozovány, a zároveň v souvislosti s jejich provozem nedošlo k narušení veřejného pořádku. Tímto způsobem bylo dle obce zajištěno, že nedošlo k diskriminaci soutěžitelů, kteří na jejím území loterie v té době provozovali, neboť do Vyhlášky 2/2014 byla zařazena všechna místa, na kterých byly před jejím vydáním loterie provozovány. Obec dále uvedla, že z obsahu Vyhlášky 2/2014 nevyplývá, že by diskriminovala ty soutěžitele, kteří by na trh provozování loterií zamýšleli vstoupit. Uvedená kritéria byla dle obce známá už v průběhu prvního pololetí 2014, protože již v této době se na zastupitelstvu hovořilo o potřebě vydat obecně závaznou vyhlášku regulující provozování loterií. Stávající i případní noví provozovatelé tak byli se záměrem obce obeznámeni.[34] Úřad proto dne 17. ledna 2020[35] požádal obec o doložení skutečnosti, že předmětná kritéria byla soutěžitelům předem známá, např. doložením zápisů z jednání zastupitelstva. Obec v odpovědi ze dne 23. ledna 2020 zopakovala, že kritéria byla známá již v prvním pololetí roku 2014, avšak ke svému tvrzení doložila pouze zápisy z jednání zastupitelstva ze dne 16. září 2014 a 22. září 2015.[36]

     28.       Dle vyjádření obce jí nebylo známo, že by na jejím území chtěl loterie provozovat další subjekt, k datu přijetí Vyhlášky 2/2014 neevidovala žádost o provozování loterií na adrese Hevlín 459. Toto místo nebylo do vyhlášky zařazeno i s ohledem na výše uvedená kritéria.[37]

     29.       Obec dále Úřadu doložila povolení k provozování výherních hracích přístrojů (dále jen „VHP“)na svém území od roku 2005, ze kterých plyne, že v roce 2014 byly VHP provozovány na adresách Hevlín 221, Hevlín 443 a Hevlín 53.[38]

     30.       K dotazu Úřadu ze dne 16. června 2016[39] obec uvedla, že obdržela žádost rovněž od společnosti SECURE WAY, s.r.o. o povolení provozování kasina na adrese Hevlín 459.[40] Na zasedání zastupitelstva dne 22. září 2015 zastupitelé rozhodli, že žádost neschvalují, protože byla v rozporu s Vyhláškou 2/2014, která je založena na principu dalšího nerozšiřování loterií na území obce, a také z důvodu, že žádost o provozování kasina mohou podávat pouze akciové společnosti, nikoliv společnosti s ručením omezeným.[41]

     31.       Obec dále v přípisu ze dne 24. června 2016 uvedla, že počet adres ve Vyhlášce 2/2014 není konečný s ohledem na to, že může dojít k zániku provozovny umístěné na povolené adrese, nebo že se může objevit nový zájemce o provozování loterií na území obce. Provozovatelé tedy mají možnost provozovat loterie na povolené adrese a též na nové adrese, která bude po souhlasu zastupitelstva zahrnuta do Vyhlášky 2/2014. Rovněž může dojít k vyřazení povolené adresy z důvodu porušování veřejného pořádku. Rozhodování zastupitelstva však nelze předjímat. Obec navíc v tomto přípise zopakovala, že jejím záměrem je nerozšiřovat počet míst provozování loterií.

     32.       Obec je dále toho názoru, že vyjmenováním konkrétních míst nemůže dojít k omezení hospodářské soutěže. Je tomu tak proto, že na jedné adrese může loterie provozovat více soutěžitelů.

     33.       K odpovědi obec přiložila zápis z jednání zastupitelstva obce konaného dne 16. září 2014,[42] z něhož je zřejmé, že obec projednávala Vyhlášku 2/2014 společně se žádostí stěžovatelů o provozování kasina na adrese Hevlín 459. Ze zápisu mimo jiné vyplývá, že zastupitelé obce byli právním zástupcem stěžovatelů upozorněni na to, že jim mohou schválením Vyhlášky 2/2014 způsobit škodu.[43]

     34.       Obec dále doložila zápis z jednání zastupitelstva obce konaného dne 22. září 2015, ze kterého plyne, že zastupitelstvo projednalo žádost společnosti SECURE WAY, s.r.o. o provozování kasina na adrese Hevlín 459, případně o zrušení Vyhlášky 2/2014. Žádost nebyla schválena, jelikož byla v rozporu s Vyhláškou 2/2014, kterou byl jednomyslně stanoven „stop stav rozšiřování“ dalších míst provozování loterií.[44]

     35.       Na ústním jednání dne 11. srpna 2016 v sídle Úřadu zástupci obce zopakovali, že hlavní motivací pro regulaci loterií bylo to, aby se loterie na jejím území nerozšiřovaly, tedy aby se počet povolených míst nezvyšoval, a zároveň snaha nepoškodit podnikatele, kteří v dané době loterie provozovali. Obec se také dohodla s rakouskou obcí Laa an der Thaya, že se počet míst, na kterých lze provozovat loterie, nebude rozšiřovat. Zástupci obce uvedli, že nový žadatel o provozování kasina, společnost SECURE WAY s.r.o., rovněž nesplňoval náležitosti zákona o loteriích, protože se jednalo o společnost s ručením omezeným.[45] Dne 24. srpna 2016 obec zaslala odpovědi na otázky položené při ústním jednání, přičemž doplnila, že kritérium dodržování veřejného pořádku platí nejen v místě provozování loterií, ale i v jeho bezprostředním okolí.[46]

     36.       Dne 23. března 2018 obec sdělila, že objekt na adrese Hevlín 221 (Hostinec Pod kaštanem) byl zbourán a toto místo určené k provozování loterií zaniklo.[47]

Schválení Vyhlášky 1/2019

     37.       V souvislosti s přijetím Vyhlášky 1/2019 se Úřad obrátil dne 8. října 2019 na obec s žádostí o sdělení informací týkajících se regulace loterií v této vyhlášce.[48] 

     38.       V dopise ze dne 14. října 2019 obec uvedla, že po vydání Vyhlášky 2/2014 nastaly nové skutečnosti, neboť na adrese Hevlín 221 došlo k ukončení provozování loterií a stěžovatelé požádali dne 17. května 2019 obec o zařazení adresního místa Hevlín 459 do Vyhlášky 2/2014. Zastupitelstvo dne 25. června 2019 pověřilo starostu obce, aby tuto žádost konzultoval se stěžovateli a s Ministerstvem vnitra. Návrh na změnu Vyhlášky 2/2014 proto spočíval v odstranění adresy Hevlín 221 a v přidání adresy Hevlín 459. Na témže jednání zastupitelstva obec Hevlín současně sdělila, že bude tolerovat provozování loterií na stávajících místech, počet těchto míst nebude rozšiřován a pokud dojde k ukončení provozování loterií na těchto místech, budou z Vyhlášky 2/2014 odstraněna. Obec dále uvedla, že adresa Hevlín 459 se nachází mimo zastavěnou část obce (za řekou Dyjí), kde není záměrem obce regulovat provozování loterií.[49]

     39.       Z doložené žádosti stěžovatelů ze dne 17. května 2019 plyne, že žádali o zrušení či změnu Vyhlášky 2/2014, neboť mají zájem vybudovat provozovnu loterií na adrese Hevlín 459 a tato vyhláška je diskriminuje a omezuje v jejich záměru.[50] Obec dále doložila zápis ze zasedání zastupitelstva konaného dne 12. září 2019, na kterém bylo žádosti stěžovatelů vyhověno tím, že došlo ke schválení Vyhlášky 1/2019, kterou bylo provozování loterií na předmětném místě povoleno.[51]

IV.             Vymezení relevantního trhu

     40.       Relevantním trhem se rozumí trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zaměnitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné než v obdobích ostatních.

     41.       Vzhledem k tomu, že zákon o loteriích umožňoval, aby provozovatel loterií a provozovatel provozovny byli rozdílní soutěžitelé, vymezil Úřad z hlediska věcného pro období účinnosti zákona o loteriích dva relevantní trhy, na kterých může vytýkaným jednáním dojít k narušení hospodářské soutěže, a to trh provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her (v textu též „trh provozování loterií“), jimiž byly dle § 50 odst. 4 zákona o loteriích sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3, a trh provozování provozoven k účelu provozování loterií (v textu též „trh provozování provozoven“). Pro účely vymezení relevantních trhů Úřad vycházel z následujících skutečností.

     42.       Na uspokojování potřeb spotřebitelů při poskytování služeb loterií se v období účinnosti zákona o loteriích podílejí dva typy soutěžitelů, kteří si nekonkurují, působí zpravidla samostatně, a na něž oba může dopadat regulatorní činnost obcí, a to provozovatelé loterií a provozovatelé provozoven. Provozovatelé loterií a provozovatelé provozoven spolu navzájem nesoutěží, neboť provozovatelé provozoven nejsou těmi, kteří by nabízeli koncovým zákazníkům služby loterií, ale nabízejí prostor provozovatelům těchto služeb proto, aby je tito mohli nabízet koncovým zákazníkům, z čehož vyplývá, že tyto služby nejsou vzájemně zastupitelné a jedná se tedy o dva relevantní trhy. Provozovatel loterie byl nadto povinen v rámci povolovacího procesu dle zákona o loteriích doložit užívací vztah k nebytovému prostoru, a pokud nebyl sám vlastníkem provozovny, byl povinen dohodnout se s provozovatelem provozovny na umístění loterie.[52] Provozovatel provozovny potom poskytuje provozovateli loterie prostor, v němž mohou být loterie provozovány. V jedné provozovně mohlo po dohodě s provozovatelem provozovny působit i více provozovatelů loterií.

     43.       Loterie jsou v provozovnách provozovány především formou tzv. živé hry řízené krupiérem nebo prostřednictvím hracích zařízení, která je možné dle jejich specifikace členit na jednotlivá technická zařízení jako jsou VHP, interaktivní videoloterní terminály (dále jen „IVT“), elektromechanické rulety nebo lokální loterní systémy. Z hlediska účelu užití živých her a jednotlivých hracích zařízení je lze považovat za vzájemné substituty, neboť živé hry i hrací zařízení z hlediska své funkčnosti využívají u nabízených her stejné či obdobné principy náhodného výsledku, nutnosti vkladu a možnosti výhry.[53]

     44.       Trh provozování provozoven k účelu provozování loterií zahrnuje kasina, herny a pohostinská zařízení a další místa, která splňovala podmínky zvláštního provozního režimupodle § 17 odst. 10 zákona o loteriích.[54]

     45.       Odlišně jsou upraveny podmínky pro provozování hazardních her v zákoně o hazardních hrách, který oproti zákonu o loteriích umožňujícímu provozovat loterie ve všech třech výše uvedených typech provozoven, umožňuje provozovat hazardní hry pouze v tzv. herních prostorech, kterými jsou herna a kasino.[55] Hazardní hry jsou v herním prostoru provozovány především formou tzv. živé hry řízené krupiérem nebo prostřednictvím technických zařízení jako jsou VHP, IVT, elektromechanické rulety nebo lokální loterní systémy. Z hlediska účelu užití živých her a jednotlivých technických zařízení je lze považovat za vzájemné substituty, neboť živé hry i technická zařízení z hlediska své funkčnosti využívají u nabízených her stejné či obdobné principy náhodného výsledku, nutnosti vkladu a možnosti výhry.[56]

     46.       Dle § 65 odst. 2 zákona o hazardních hrách mohou být v herním prostoru provozovány hazardní hry vždy pouze jedním provozovatelem, kterému byla vydána povolení v souladu s tímto zákonem, tedy povolení základní dle § 86 a násl. zákona o hazardních hrách a povolení k umístění herního prostoru dle § 97 a násl. zákona o hazardních hrách. Vydáním základního povolení žadateli dle § 86 a násl. zákona o hazardních hrách Ministerstvo financí rozhoduje o udělení oprávnění k provozování konkrétního druhu hazardní hry. K provozování hazardních her bingo, technická hra a živá hra je nutné mít dále povolení k umístění herního prostoru vydávané dle § 97 a násl. zákona o hazardních hrách v přenesené působnosti obce, v jejímž územním obvodu se má herní prostor nacházet. Dle § 98 odst. 1 zákona o hazardních hrách obecní úřad vydá povolení k umístění herního prostoru při splnění stanovených podmínek, mj. dle písm. c) nebude-li umístění herního prostoru v rozporu s obecně závaznou vyhláškou obce. Žadatelem o udělení povolení k umístění herního prostoru může být dle § 97 odst. 3 zákona o hazardních hrách pouze provozovatel, kterému bylo uděleno Ministerstvem financí základní povolení k provozování příslušné hazardní hry (tj. provozovatel hazardních her).[57] Ustanovení § 86 až 89 (vydávání základního povolení Ministerstvem financí k provozování hazardních her) a § 97 až 100 (povolování umístění herního prostoru obecním úřadem) nabyla dle § 141 zákona o hazardních hrách účinnosti dnem jeho vyhlášení, tj. dne 15. června 2016.

     47.       Na uspokojování potřeb spotřebitelů při poskytování služeb hazardních her v herním prostoru se tedy dle zákona o hazardních hrách může podílet pouze soutěžitel, kterému byla vydána obě výše uvedená povolení dle zákona o hazardních hrách (oprávněným z obou povolení může být jen totožný subjekt). Nově tak provozovatel herního prostoru již nemůže v dané provozovně umožnit provozování hazardních her více soutěžitelům podnikajícím se základním povolením v provozování hazardních her; obdobně již nelze provozovat hazardní hry v provozovnách s jiným hlavním účelem užití (hostinská činnost), jako byly restaurace, bary a obdobná zařízení. Dle § 138 zákona o hazardních hrách pak povolení k provozování loterie vydané podle zákona o loteriích nelze ode dne nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách rozšiřovat, doplňovat nebo prodlužovat dobu jeho platnosti (účinnost tohoto ustanovení zákona o hazardních hrách je od 1. ledna 2017).

     48.       Vedle věcného vymezení relevantních trhů, na nichž může regulace provozování loterií za účinnosti zákona o loteriích[58] narušit hospodářskou soutěž, Úřad uvážil vymezit odlišně relevantní trh, na němž může být narušena hospodářská soutěž prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce za účinnosti zákona o hazardních hrách. Vyšel přitom z nové právní úpravy v zákoně o hazardních hrách, dle které musí herní prostor i hazardní hry provozovat týž soutěžitel a samostatní provozovatelé provozoven tak již nemohou na trhu nabízet provozovny k provozování hazardních her jiným subjektům či poptávat od nich provozování hazardních her v jimi provozované provozovně (podobně již není možné, aby provozovatel hazardních her umožnil ve svém herním prostoru provozovat hazardní hry jinému soutěžiteli). Z uvedených důvodů tak již po účinnosti zákona o hazardních hrách nemohlo regulací loterií, resp. hazardních her, obecně závaznou vyhláškou obce dojít k dotčení trhu provozovatelů provozoven. Úřad proto pro období navazující na nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách, tedy od 1. ledna 2017, vymezil pouze jeden relevantní trh, na kterém může dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku regulatorní činnosti obce, a to trh provozování hazardních her, jimiž se rozumí technická hra, živá hra, turnaj malého rozsahu a bingo, tj. hazardní hry definované v § 39 až 60 a v § 64 zákona o hazardních hrách, jejichž provozování podléhá regulaci obce dle § 12 zákona o hazardních hrách (dále jen „trh provozování hazardních her“).[59], [60]Jde o týž relevantní trh, který byl dotčený za účinnosti zákona o loteriích (označený jako trh provozování loterií), jelikož se jedná o provozování týchž druhů her, došlo pouze k formální změně jeho označení v souladu s novou terminologií zákona o hazardních hrách. Zákon o hazardních hrách pak v  § 136 uvádí, že loterie upravené v konkrétních ustanoveních zákona o loteriích, se považují za hazardní hru podle zákona o hazardních hrách a jeho příslušného ustanovení.[61]

     49.       Na tom nic nemění skutečnost, že po účinnosti zákona o hazardních hrách docházelo ještě po omezenou dobu k situaci, kdy na území obce působili provozovatelé loterií disponující povolením dle zákona o loteriích, a tedy i provozovatelé provozoven, a  zároveň provozovatelé hazardních her disponující povolením dle zákona o hazardních hrách (kteří jsou současně jedinými provozovateli provozoven určených k tomuto účelu). Je to dáno tím, že nabytím účinnosti zákona o hazardních hrách nepozbyla platnosti dřívější povolení vydaná obcí či Ministerstvem financí dle zákona o loteriích, neboť ustanovením § 136 ve spojení s § 138 odst. 2 zákona o hazardních hrách bylo umožněno, aby provozování loterií dle dřívějších povolení mohlo doběhnout až do doby vypršení platnosti stanovené v povolení (nejdéle však do 31. prosince 2022).[62] Úřad tak dospěl k závěru, že relevantním trhem (jenž mohl být jednáním obce dotčen) byl v posuzovaném případě trh provozování loterií/hazardních her a trh provozování provozoven (ten pouze do 31. prosince 2016).

Relevantní trh z hlediska geografického

     50.       K vymezení relevantních trhů po stránce geografické lze obecně uvést, že u služeb je pravidlem menší teritoriální rozsah, kdežto u výrobků bude relevantní trh zpravidla větší. V případě služeb loterií je konečným spotřebitelem fyzická osoba. Z hlediska dostupnosti služeb loterií pro spotřebitele je třeba geografický trh vymezit jako lokální, neboť spotřebitel zpravidla nebude ochoten cestovat za touto službou do vzdálenějších míst. I vzhledem k místní působnosti Vyhlášky 2/2014 a Vyhlášky 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, vymezil Úřad oba relevantní trhy po stránce geografické jako území obce Hevlín.

V.               Právní posouzeníV. 1 Určení právní normy platné pro posouzení jednání účastníka řízení

Určení normy pro procesní postup Úřadu

     51.       Ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS Úřad postupuje dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), který nabyl účinnosti dne 1. července 2001 a od počátku své účinnosti do současnosti prošel několika novelizacemi. Poslední novelu představuje zákon č. 262/2017 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 1. září 2017. Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS bylo zahájeno dne 17. května 2018, tj. za účinnosti stávajícího znění zákona.Úřad tedy postupuje v daném řízení z hlediska procesního dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. (dále jen „ZOHS“).

         52.       Dle § 25a ZOHS, není-li zákonem stanoveno jinak, se postupuje v řízení u Úřadu podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), s výjimkou ustanovení výslovně tam uvedených. Toto správní řízení bylo zahájeno podle správního řádu ve znění zákona č. 225/2017 Sb., účinného od 1. ledna 2018. Správní řád byl později dvakrát novelizován, a to zákonem č. 176/2018 Sb. a zákonem č. 12/2020 Sb. Poslední provedená novela neobsahuje přechodné ustanovení, které by stanovilo účinnost pro již zahájená řízení, proto je správní řád aplikován v aktuálním znění.

         53.       V tomto správním řízení Úřad postupoval podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), který představuje lex generalis k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, s výjimkou ustanovení výslovně uvedených v § 22b odst. 8 ZOHS.Přestupkový zákon byl po zahájení správního řízení dvakrát novelizován, a to zákonem č. 173/2018 Sb. a zákonem č. 285/2018 Sb. K další změně došlo nálezem Ústavního soudu ze dne 4. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 15/19, jímž bylo zrušeno ustanovení § 112 odst. 2 věty první přestupkového zákona, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb., tedy 26. února 2020. Žádná z uvedených novel nemá dopad na toto správní řízení, a proto je přestupkový zákon aplikován v aktuálním znění.

Určení normy pro hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení

         54.       Z hlediska hmotněprávního se dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona posuzuje odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.[63] U jednání trvajícího charakteru pak za předpokladu, že jednání bylo protiprávní a zakázané i dle předchozí právní úpravy, do které zasahuje. K určení právní normy platné pro hmotněprávní posouzení vytýkaného jednání je třeba vymezit dobu jeho trvání.

         55.       Úřad posoudil jednání účastníka řízení jako jednání trvajícího charakteru, neboť trvajícím přestupkem je dle § 8 přestupkového zákona přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu, nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. Vytýkané jednání účastníka řízení trvá od 17. září 2014, tj. ode dne účinnosti Vyhlášky 2/2014, až dosud. Již před účinností přestupkového zákona Úřad na jednání trvajícího charakteru přiměřeně aplikoval principy trvajícího deliktu uplatňované v trestním právu.[64]

         56.       Účastník řízení se tedy dopouští přestupku od 17. září 2014 (při určení počátku udržování protiprávního stavu Úřad považuje za rozhodující okamžik, kdy předmětné opatření vyvolalo nebo bylo způsobilé vyvolat narušení hospodářské soutěže), tj. ode dne účinnosti Vyhlášky 2/2014, přičemž protiprávní stav je udržován po celou dobu účinnosti Vyhlášky 2/2014, neboť loterie je možné provozovat pouze na místech určených touto obecně závaznou vyhláškou, aniž by tato místa byla vybrána způsobem, jenž není v rozporu s § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS. K ukončení přestupku nedošlo ani poté, co nabyla účinnosti Vyhláška 1/2019, jež novelizovala Vyhlášku 2/2014, neboť tato vyhláška pouze navázala na zavedený způsob regulace loterií v obci Hevlín. Vyhláška 1/2019 nově neprovedla výběr adresních míst, pouze upravila jejich seznam tím, že doplnila adresní místo stěžovatelů a odstranila zaniklé místo provozování loterií. Přijetím Vyhlášky 1/2019 tedy nedošlo k napravení vytýkaného stavu.

         57.       Poněvadž ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebylo jednání účastníka řízení ukončeno, přičemž ke dni vydání tohoto rozhodnutí je účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 262/2017 Sb., posuzuje Úřad jednání účastníka řízení z hlediska hmotněprávního dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) v jeho aktuálním znění (viz výše zavedená zkratka „ZOHS“), a rovněž dle aktuálního znění přestupkového zákona.

V. 2 Narušení hospodářské soutěže orgány veřejné správy

     58.       ZOHS v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“), a to dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, spojením soutěžitelů nebo orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).

     59.       Pravomoc Úřadu vykonávat dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž, byla stanovena zákonem č. 360/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. prosince 2012 v § 20 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně hospodářské soutěže.

     60.       Dle § 5 přestupkového zákona je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

     61.       Dle § 19a odst. 1 ZOHS orgány veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů, b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo c) vyloučí soutěž na relevantním trhu. Dle § 19a odst. 2 ZOHS Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle § 19a odst. 1 ZOHS, která je a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu, nebo b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu.

     62.       Dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS se orgán veřejné správy dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 19a odst. 1 ZOHS naruší hospodářskou soutěž. Za přestupek podle §22aa odst. 1 písm. b) ZOHS se dle § 22aa odst. 2 ZOHS uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

     63.       Od počátku své pravomoci v oblasti dozoru nad jednáním orgánů veřejné správy Úřad při posuzování možného porušení § 19a odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže postupoval dle výkladového náhledu k problematice narušení nebo ohrožení hospodářské soutěže orgány veřejné správy, jež shrnul ve svém informačním listu č. 4/2014 (dále též „Informační list“).[65] Úřad při posouzení jednání orgánů veřejné správy bere v úvahu zejména: (i) zda orgán veřejné správy vystupuje jako nositel veřejné moci, (ii) zda může být úkon orgánu veřejné správy napadnut řádným opravným prostředkem,[66] (iii) zda směřuje úkon orgánu veřejné správy byť jen k potenciálnímu narušení hospodářské soutěže a (iv) zda sleduje posuzované jednání orgánu veřejné správy nějaký legitimní cíl. Důležitým východiskem pro závěr o naplnění skutkové podstaty přestupku ze strany orgánu veřejné správy je rovněž skutečnost, že soutěžní politika není jediným aspektem, který je při posouzení jejich jednání brán v potaz. Určitá míra narušení hospodářské soutěže může být proto přípustná, existují-li pro takovýto zásah objektivně ospravedlnitelné důvody, tedy pokud orgán veřejné správy využívá své zákonné kompetence a narušení hospodářské soutěže je nezbytné k dosažení legitimního cíle, který je orgán veřejné správy oprávněn naplňovat, přičemž takového cíle není možné dosáhnout způsobem, který by hospodářskou soutěž narušoval méně.

     64.       Jelikož se Úřad opakovaně zabýval stížnostmi provozovatelů loterií na narušení hospodářské soutěže v důsledku regulatorní činnosti obcí, vydal k této problematice dne 1. září 2014 Stanovisko, v němž blíže specifikoval principy regulace loterií, které jsou jím obecně považovány za v souladu s pravidly hospodářské soutěže a které by měly významně přispět k transparentnosti regulatorní činnosti obcí a eliminovat prostor pro možnou diskriminaci soutěžitelů působících na trhu provozování loterií/hazardních her a na trhu provozování provozoven.

     65.       V souladu se závěry uvedenými ve Stanovisku Úřad ze soutěžního hlediska nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným. K tomuto Ministerstvo vnitra, jakožto orgán kompetentní k dozoru nad samostatnou působností obcí, v Právním výkladu odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra k obecně závazným vyhláškám regulujícím provozování některých sázkových her, loterií a jiných podobných her na území obce (dále též „Právní výklad zákona o loteriích“),[67] uvádí, že „i přes to, že ustanovení § 50 odst. 4 zákona o loteriích nevylučuje možnost obce zakázat provozování některých sázkových her na celém území obce (bylo-li by to např. odůvodněno škodlivostí účasti na takových loteriích a masovým rozšířením takového jevu v obci), je nezbytné, aby obec vždy zvažovala, zda jí zvolená regulace naplňuje princip proporcionality, neboli zda je míra omezení přiměřená konkrétním místním podmínkám. Jinými slovy řečeno, možnost obcí uložit absolutní zákaz provozování loterií uvedených v § 50 odst. 4 zákona o loteriích neznamená rezignaci na princip proporcionality. I za stávajícího znění zákonného zmocnění jsou obce nadále povinny zvažovat, zda rozsah jimi zvoleného omezení je přiměřený.“ Tento závěrMinisterstvo vnitra zastává i v Právním výkladu odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra k obecně závazným vyhláškám regulujícím provozování některých hazardních her na území obce (dále jen „Právní výklad zákona o hazardních hrách“) poskytujícím obcím návod pro regulaci provozování hazardních her v obecně závazných vyhláškách, který vydalo po nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách.[68]

     66.       K narušení soutěže by mohlo dojít, pokud se obec rozhodne provoz loterií na svém území toliko omezit. V takovém případě totiž hrozí, že ti soutěžitelé, kteří budou moci na daném trhu i nadále působit, budou zvýhodněni oproti těm, kteří budou nuceni své podnikání ukončit. Pokud by se obec současně rozhodla neumožnit zřízení dalších provozoven loterií na svém území (aniž by pro to měla dostatečně odůvodněnou potřebu takové právní úpravy), mohlo by dojít k „zafixování“ situace na trhu a ke značnému zvýhodnění těch soutěžitelů, kteří tam již působí.

     67.       Jakkoliv mají obce nezpochybnitelné právo provozování loterií na svém území regulovat, je současně nezbytné, aby vždy zvážily, zda jimi zvolená podoba regulace naplňuje princip proporcionality, resp. zda míra takového omezení je přiměřená konkrétním místním podmínkám, zda nepůsobí diskriminačně a zda nenarušuje hospodářskou soutěž více, než je nezbytné k dosažení jejích cílů. Pokud se obec rozhodne umožnit provoz loterií jen na některých místech v obci, je nezbytné stanovit dostatečně určitá a nediskriminační pravidla, na základě kterých bude taková podoba regulace uplatňována. Tato pravidla přitom musí být předem známá a přezkoumatelná. Ministerstvo vnitra k tomu dále v Právním výkladu zákona o hazardních hrách uvádí, že „obecně závazné vyhlášky musí býtzaloženy na objektivních, konzistentních, nediskriminačních a předem známých kritériích, což nejenodpovídá […] ústavním principům státní správy a dobré správy, ale i ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie (viz Rozsudek ze dne 3. června 2010 ve věci C-203/08, Sporting Exchange Ltd proti Minister van Justitie, bod 50; rozsudek ze dne 19. července 2012 ve věci C-470/11, SIA Garkalns v. Rīgas Dome, odst. 42)“.[69]

     68.       Postup obce musí v každém případě vycházet z objektivního odůvodnění, ze kterého vyplyne, že omezení soutěže (zde omezení možnosti provozovat na území obce loterie) je nezbytné pro dosažení legitimního cíle, který je obec oprávněna sledovat, a že míra omezení soutěže není vyšší, než je pro dosažení takového cíle nezbytné. S ohledem na takové odůvodnění pak Úřad pokládá za v zásadě přiměřené, aby obec zakázala provozování loterií na určitém území, ať už vymezeném celým katastrem obce nebo jeho obecně určenými částmi (např. historické centrum apod.).

     69.       Problematické může být stanovení konkrétních adres nebo provozoven, na kterých může k provozování loterií docházet, neboť ze samotného takového výčtu nijak nevyplývá pravidlo, podle kterého byly vybrány. Je proto nezbytné prokázat, že zvoleným postupem nedochází k diskriminaci soutěžitelů, kteří na trhu již působí, ani těch, kteří by na něj zamýšleli vstoupit. S ohledem na obtížnost prokázání těchto kritérií pokládá Úřad za vhodnější, aby obce předem stanovily obecná pravidla, v jakých oblastech mohou být loterie provozovány. Obdobný názor zastává rovněž Ministerstvo vnitra, když ve svém Právním výkladu zákona o loteriích uvádí: „Obecně závazné vyhlášky s uvedením konkrétního názvu herny činí v praxi výkladové problémy a Ministerstvo financí je pak nutno v rámci povolovacího řízení vyžadovat od obce informace o skutečném úmyslu takové regulace. Ministerstvo vnitra doporučuje vyvarovat se v obecně závazných vyhláškách uvádění konkrétních názvů provozoven, obzvláště personalizovaných k určitému provozovateli.“[70] V Právním výkladu zákona o hazardních hrách Ministerstvo vnitra setrvává na svém názoru, přičemž dále doplňuje, že obec si v případě uvedení konkrétního názvu herního prostoru musí sama zvážit, jak tyto výkladové problémy případně v rámci odůvodnění svých rozhodnutí v rámci správních řízení o umístění herního prostoru zohlední.[71]

     70.       Pokud jde o vymezení obecných kritérií pro provozování loterií, pokládá Úřad rovněž za přiměřené, aby obce stanovily v souladu se zákonem i nediskriminační kvalitativní kritéria. Za diskriminační nelze považovat např. přístup, kdy povolení není uděleno provozovnám, ve kterých docházelo k porušování zákona, jak potvrdil Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/11. Snahou Úřadu v žádném případě není zvýšit množství provozoven loterií, ale zabránit diskriminaci při jejich regulaci. Obecně platná kritéria, při jejichž splnění mají soutěžitelé, jež chtějí působit na trhu provozování loterií/hazardních her a/nebo trhu provozování provozoven, nárok na umožnění takového provozování, eliminují do značné míry riziko diskriminace a tedy i porušení ZOHS ze strany obce.

V. 3 Posouzení jednání účastníka řízeníV. 3. 1 Odpovědnost účastníka řízení

     71.       Pro posouzení, zda se obec jednáním, jež je předmětem tohoto správního řízení, dopustila spáchání přestupku, Úřad vyhodnocoval, zda jsou naplněny podmínky jeho odpovědnosti za toto jednání.

     72.       Dle čl. 101 odst. 3 Ústavy České republiky jsou územní samosprávné celky veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Obec je veřejnoprávní korporací, tzn. veřejnoprávním subjektem, právnickou osobou veřejného práva, která je zřízena zákonem a které je svěřeno zajišťování určitých veřejných úkolů (výkon veřejné správy). Dle § 20 odst. 1 přestupkového zákona je pachatelem právnická osoba, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu; za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby. Dle § 20 odst. 2 písm. b) přestupkového zákona se za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje jiný orgán právnické osoby nebo jeho člen. Dle § 5 odst. 1 obecního zřízení je obec samostatně spravována mj. zastupitelstvem obce, které je zároveň oprávněno přijímat ve své působnosti obecně závazné vyhlášky. Lze tedy konstatovat, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky odpovědnosti účastníka řízení, neboť k naplnění znaků přestupku došlo jednáním oprávněného orgánu, jehož jednání je přičitatelné obci Hevlín jako orgánu veřejné správy, který porušil právní povinnost uloženou orgánu veřejné správy, a to při jeho činnosti, v přímé souvislosti s jeho činností.

V. 3. 2 Jednání vrchnostenské povahy

     73.       V souladu se ZOHS a východisky deklarovanými v Informačním listu Úřad v rámci posouzení, zda se obec svou regulatorní činností dopustila narušení hospodářské soutěže, dále ověřil, zda obec, jako orgán veřejné správy, vystupuje při vydávání obecně závazných vyhlášek jako nositel veřejné moci, tj. je vůči adresátům v nadřazeném postavení. Důvodem takového postupu je předpoklad Úřadu, že relevantní z hlediska aplikace ZOHS budou zpravidla vrchnostenská jednání orgánů veřejné správy, kterými mohou být správní akty normativní, jakož i tzv. faktické pokyny a bezprostřední zásahy. Schválení Vyhlášek 2/2014 a 1/2019 a jejich následné vyhlášení na úřední desce obecního úřadu je vydáním abstraktního správního aktu, jakožto jedné z forem vrchnostenské činnosti orgánu veřejné správy. Tento předpoklad je proto naplněn.

V. 3. 3 Naplnění podmínek dle § 19a odst. 2 ZOHS

     74.       Novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže č. 293/2016 Sb. bylo v § 19a odst. 2 písm. a) podrobněji vymezeno, že Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy, která je prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu. Vyloučení dozoru nad rozhodováním orgánů veřejné správy dle správního nebo daňového řádu je tedy dáno výslovně § 19a ZOHS a Úřad není oprávněn takové jednání posuzovat.

     75.       Již před účinností novely č. 293/2016 Sb. Úřad v souladu s Informačním listem zohledňoval, zda lze správní akt orgánu veřejné správy napadnout řádným opravným prostředkem. Za předpokladu, že proti správnímu aktu existovaly řádné opravné prostředky, Úřad vycházel z premisy, že prostor pro jeho zásah je dán zcela výjimečně, jelikož by nebylo účelné, aby vstupoval do instančního přezkumu správních aktů. V případě obecně závazných vyhlášek adresáti předmětného jednání neměli možnost podat opravný prostředek, přičemž v oblasti normotvorné činnosti územní samosprávy se uplatňuje pouze dozorová pravomoc Ministerstva vnitra dle § 123 a § 124 obecního zřízení.[72]

     76.       Dle § 19a odst. 2 ZOHS Úřad (od účinnosti novely č. 293/2016 Sb.) rovněž nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy, která je dle písm. b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu. Rovněž vyloučení dozoru nad poskytováním veřejné podpory je tedy výslovně § 19a ZOHS stanoveno a Úřad není oprávněn taková jednání v rámci dozoru nad orgány veřejné správy posuzovat.

     77.       Úřad konstatuje, že přijetí obecně závazné vyhlášky obcí není úkonem dle § 19a odst. 2 písm. a) ani písm. b) ZOHS.

V. 3. 4 Legitimní cíl

     78.       Úřad dále zkoumá, zda posuzované jednání orgánu veřejné správy sleduje legitimní cíl. Obec Hevlín Úřadu sdělila, že při vydání Vyhlášky 2/2014 byla vedena snahou omezit provoz loterií na území obce s ohledem na jejich negativní dopad, neboť hráči spotřebovávají nejen své finanční prostředky, ale často se i zadlužují. Tyto okolnosti mají dopad na situace v jejich rodinách a často vedou k páchání trestné činnosti, čímž se tyto osoby dostávají do neřešitelné finanční situace. Stejný záměr regulace platí i pro Vyhlášku 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, jelikož tato vyhláška představovala pouze novelizaci spočívající v odstranění jednoho adresního místa a zařazení místa jiného.

     79.       Úřad konstatuje, že není pochyb o tom, že regulace provozování loterií v obcích má legitimní cíl, což koresponduje i se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ÚS 56/10 uvedl, že „je notorietou, že loterie a jiné podobné hry se vyskytují převážně na okraji společensky akceptovaných aktivit, samozřejmě v míře různé podle typu a parametrů té které hry. […] Fenomén tzv. patologického hráčství se v dnešních společenských poměrech vyskytuje stále častěji. Herny, lákající k okamžitým a zdánlivě snadným výhrám, se staly typickým koloritem nejen předměstí českých měst, ale už i jejich center a center menších obcí, a se všemi navazujícími společensky škodlivými aktivitami představují ohrožení veřejného pořádku a pokojného soužití v obci. Záměr obcí tyto činnosti na svém území regulovat se tak z tohoto pohledu jeví jako cíl legitimní.“ Úřad v souladu se závěry Ústavního soudu považuje cíl regulace provozu loterií obcí Hevlín za legitimní.

V. 3. 5 Narušení hospodářské soutěže

         80.       Přestože obec Hevlín sledovala legitimní cíl, je nutné dále zkoumat, zda při provedení regulace provozování loterií narušila hospodářskou soutěž ve smyslu § 19a odst. 1 ZOHS a popř. zda je narušení hospodářské soutěže proporcionální ve vztahu ke stanovenému cíli, tedy zda míra narušení hospodářské soutěže nebyla větší, než je v daném případě nezbytné pro dosažení legitimního cíle, tj. literou zákona, zda obec měla či nikoliv ospravedlnitelné důvody pro narušení hospodářské soutěže. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 293/2016 Sb., se totiž „výrazem ospravedlnitelný myslí oprávněný či omluvitelný, tj. sice negativní jev, avšak přinášející jiné výhody, které negativní vliv mohou převážit; lze se vyvinit. Ospravedlnitelné jednání tedy sleduje legitimní cíl, kterého nelze bez narušení hospodářské soutěže dosáhnout, přičemž míra narušení soutěže musí být proporcionální významu zamýšleného cíle“.[73]

         81.       Úřad přitom nezpochybňuje zájem obcí na tom, aby bylo provozování loterií v obcích regulováno, tj. nezpochybňuje, že existuje legitimní cíl pro regulaci provozování loterií. Způsob provedení regulace je potom v gesci každé obce, přičemž je třeba zohlednit, že existence legitimního cíle neospravedlňuje takový zásah obce, jenž je diskriminační vůči některým soutěžitelům působícím na trhu provozování loterií/hazardních her nebo na trhu provozování provozoven, aniž by pro takový zásah existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody. V případě, že obec reguluje obecně závaznou vyhláškou provozování loterií na vybraných místech v obci (individualizovaná regulace), je třeba posoudit, zda je takováto regulace přiměřená konkrétním místním podmínkám. Jak vyplývá z výše uvedeného, existenci legitimního cíle a ospravedlnitelné důvody nelze zaměňovat. Ospravedlnitelné důvody pro zásah do hospodářské soutěže lze spatřovat v přiměřeném zásahu do hospodářské soutěže, který nebude vykazovat prvky libovůle orgánu veřejné správy. V opačném případě by z dozoru Úřadu byla vyloučena veškerá činnost orgánů veřejné správy, v níž lze spatřovat legitimní cíl, což by představovalo rezignaci na zkoumání přiměřenosti jednání orgánů veřejné správy vůči legitimnímu cíli, jež sledují.

         82.       Úřad proto zkoumal, zda jednání obce směřovalo byť jen k potencionálnímu narušení hospodářské soutěže. Regulace loterií prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce je s to negativním způsobem zasáhnout do hospodářské soutěže na trhu provozování loterií/hazardních her a na trhu provozování provozoven. Úřad přitom přihlíží k tomu, že s jakoukoli formou regulace loterií může být spojeno omezení hospodářské soutěže na daných trzích, spočívající například ve zvýhodnění některých provozovatelů provozoven a/nebo loterií, resp. hazardních her, oproti provozovatelům jiným nebo ve vyloučení některých provozovatelů provozoven a/nebo loterií, resp. hazardních her, z hospodářské soutěže. Stěžejní je proto posouzení, zda obec při uplatňování regulace zasáhla do hospodářské soutěže způsobem, jenž by nebyl proporcionální ve vztahu ke stanovenému cíli, tedy zda narušila soutěž bez objektivně ospravedlnitelných důvodů, a tedy v rozporu se zákazem formulovaným v § 19a odst. 1 ZOHS.

         83.       Úřad je toho názoru, že k narušení soutěže na trhu provozování loterií/hazardních her a/nebo na trhu provozování provozoven může dojít, pokud se obec rozhodne provozování loterií na svém území omezit. Aby takové omezení nebylo v rozporu se ZOHS, je nezbytné, aby obec přijala objektivní, nediskriminační a předem známá pravidla, na jejichž základě bude regulace provedena. Proto se Úřad zabýval otázkou, zda obec Hevlín při regulaci loterií Vyhláškou 2/2014 a Vyhláškou 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, stanovila objektivní a nediskriminační kritéria, na jejichž základě vybrala místa, na nichž lze provozovat loterie, a zda tato kritéria byla soutěžitelům, jež chtějí působit na trhu provozování loterií/hazardních her a na trhu provozování provozoven, předem známá.

V. 3. 5. 1 Určení adresních míst ve Vyhlášce 2/2014 a ve Vyhlášce 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019

         84.       Obec Úřadu sdělila, že do Vyhlášky 2/2014 byla zařazena adresní místa, která byla k datu 1. ledna 2014 provozovnami loterií (kasina, herny a provozovny s tzv. zvláštním provozním režimem) a na kterých byly k tomuto datu loterie skutečně provozovány. Dalším kritériem byl požadavek na dodržování veřejného pořádku na povoleném místě, respektive i v jeho bezprostředním okolí. Obec před přijetím Vyhlášky 1/2019 nestanovila žádná další kritéria, avšak uvedla, že bude tolerovat provozování loterií na stávajících místech, počet těchto míst nebude rozšiřován a pokud na těchto místech dojde k ukončení provozování loterií, budou z vyhlášky odstraněna. Obec dále uvedla, že nově zařazená adresa Hevlín 459 se nachází mimo zastavěnou část obce (za řekou Dyjí), kde není záměrem obce regulovat provozování loterií. Z tvrzení obce tedy plyne, že seznam adresních míst je nadále zafixován k datu 1. ledna 2014, nicméně adresní místo Hevlín 459 (které toto kritérium nesplňuje) bylo do Vyhlášky 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, zařazeno, jelikož se nachází v údajně neregulované části obce. Ke kritériím uvedeným obcí Úřad uvádí, že ačkoliv obec tvrdí, že byla známá už v průběhu prvního pololetí 2014 (z jednání zastupitelstva), tak k prokázání tohoto tvrzení doložila pouze zápisy z jednání zastupitelstva ze dne 16. září 2014 (tj. ze dne přijetí Vyhlášky 2/2014) a ze září 2015. Kritéria by přitom měla být předem známá, tj. zveřejněna tak, aby soutěžitelé měli možnost se s nimi v předstihu seznámit (např. vyvěšením na úřední desce) a regulace tak byla transparentní a zároveň přezkoumatelná. Ke kritériu dodržování veřejného pořádku Úřad uvádí, že toto kritérium lze považovat za objektivní a nediskriminační, neboť je oprávněné, že obec má zájem na zachování veřejného pořádku na svém území a na vyřazení adres, se kterými má negativní zkušenost, z obecně závazné vyhlášky. Toto kritérium lze navíc objektivně vyhodnotit a podložit, např. policejními záznamy o spáchaných přestupcích na jednotlivých adresách. Ze sdělení obce navíc vyplývá, že obec nemusela fakticky přistoupit k uplatnění tohoto kritéria (žádná provozovna nebyla z důvodu jeho nesplnění vyloučena z provozování loterií na území obce), jelikož žádná provozovna neměla s dodržováním veřejného pořádku problém.

         85.       Úřad dále uvádí, že postup obce při stanovení konkrétních adresních míst, kde je podle Vyhlášky 2/2014 a následně dle Vyhlášky 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, povoleno provozování loterií, musí vycházet z objektivního odůvodnění, ze kterého vyplyne, že omezení soutěže je nezbytné pro dosažení legitimního cíle. Obec musí rovněž vysvětlit, podle jakého kritéria byla vybrána právě tato konkrétní adresní místa, a musí prokázat, že zvoleným postupem nedochází k diskriminaci soutěžitelů, kteří na trhu již působí, ani těch, kteří by na něj zamýšleli vstoupit. Požadavky na podobu regulace shrnul již Ústavní soud v nálezu 56/10, ve kterém konstatoval, že „Ve vztahu k obecně závazným vyhláškám, zejména označují-li na základě výslovné zákonné autorizace konkrétní místa (ať už označením čtvrti, ulic a jejich částí či návsi nebo konce v malé vesnici), je nutno požadavek obecnosti regulace interpretovat tak, že se vymezení míst musí opírat o racionální důvody, neutrální a nediskriminační ve vztahu ke konkrétním osobám, na něž regulace při aplikaci dopadá. Nevyplývá-li důvod vymezení konkrétních míst z okolností nebo povahy věci, tíží nakonec obec, jež obecně závaznou vyhlášku vydala, povinnost […] takové racionální a neutrální důvody předestřít a obhájit.“

         86.       Na základě výše uvedených skutečností, je možné dovodit, že obec „zafixovala“ místa, na nichž se nacházely provozovny loterií k 1. lednu 2014, a loterie zde byly skutečně provozovány, aniž by pro výběr adresních míst v čl. 1 odst. 1 Vyhlášky 2/2014 stanovila jakákoliv kritéria, která by byla objektivní, nediskriminační a předem známá (vyjma kritéria dodržování veřejného pořádku). To platí i pro místa uvedená ve Vyhlášce 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, neboť obec před jejím vydáním nestanovila rovněž žádná další kritéria pro jejich výběr.

         87.       Úřad dále uvádí, že pokud se obec na svém území rozhodne „zafixovat“ situaci na trhu, musí zároveň prokázat, jakým způsobem bylo zajištěno, aby zvoleným postupem nedošlo k diskriminaci těch soutěžitelů, kteří by na vymezené trhy zamýšleli vstoupit. Obec se však touto otázkou vůbec nezabývala, neboť nestanovila žádné předem známé kritérium, dle kterého by postupovala v případě, že by měl nový soutěžitel zájem vstoupit na adresní místo neuvedené v čl. 1 odst. 1 Vyhlášky 2/2014. To dokládá i vyjádření obce, která opakovaně uvedla, že nechce rozšiřovat počet míst provozování loterií a naopak chce jejich počet snižovat odstraněním míst zaniklých. Obec navíc již v době přijímání Vyhlášky 2/2014 věděla, že stěžovatelé mají zájem vybudovat kasino na adrese Hevlín 459, neboť jejich právní zástupce se zúčastnil zasedání zastupitelstva (dne 16. září 2014), na němž se o přijetí Vyhlášky 2/2014 hlasovalo, a prezentoval zde jejich stanovisko. Rovněž byla již v červenci 2014 vyrozuměna o žádosti společnosti multigate a.s., jež měla zájem získat povolení k provozování loterií na téže adrese v rámci investičního záměru stěžovatelů. Nelze proto souhlasit s vyjádřením obce, která uvedla, že nevěděla o tom, že by na jejím území chtěl loterie provozovat další subjekt (viz bod 28 tohoto rozhodnutí). Obec schválila Vyhlášku 2/2014, aniž by do ní zařadila adresu Hevlín 459, i s ohledem na to, že chtěla zafixovat stav provozování loterií k 1. lednu 2014, a zabránila tak stěžovatelům v realizaci jejich investičního projektu v jimi vlastněném objektu a společnosti multigate a.s. v provozování loterií na uvedené adrese.

         88.       Obec rovněž uvedla, že v případě společnosti SECURE WAY, s.r.o. zastupitelstvo neschválilo její žádost o povolení provozování kasina[74] i z důvodu jejího rozporu s Vyhláškou 2/2014[75] (viz bod 30 tohoto rozhodnutí). K dalšímu uvedenému důvodu obce, tedy že žádosti společnosti SECURE WAY, s.r.o. nebylo vyhověno i proto, že se nejedná o akciovou společnost, která mohla provozovat loterie v kasinu dle zákona o loteriích, Úřad uvádí, že dle sdělení společnosti SECURE WAY, s.r.o. měla tato zájem na uvedené adrese provozovat samotný prostor herny či kasina, tedy neměla zájem stát se provozovatelem loterií uvedených v § 2 zákona o loteriích, ale samotné provozování herních zařízení by měla zajistit některá ze společností splňujících podmínky zákona o loteriích kladené na provozovatele loterií.[76] Úřad k tomu uvádí, že ačkoliv obec argumentovala v případě nevyhovění žádosti společnosti SECURE WAY, s.r.o. i tím, že žádost o provozování loterií mohou podávat pouze akciové společnosti, tak o zařazení adresního místa do obecně závazné vyhlášky mohla žádat jakákoliv právnická nebo fyzická osoba, neboť zákon o loteriích nestanovoval žádné podmínky týkající se žádostí o změnu obecně zavázaných vyhlášek regulujících provozování loterií. Společnost SECURE WAY, s.r.o. se navíc chtěla stát pouze provozovatelem provozovny (herny či kasina), nikoliv loterijních zařízení, a tedy podmínka daná v § 4 zákona o loteriích spočívající v požadavku právní formy akciové společnosti se na ni nevztahovala.

         89.       Ačkoliv obec Vyhláškou 1/2019 nově zařadila adresní místo Hevlín 459 mezi povolená místa provozování loterií, z vyjádření obce plyne, že nenastavila postup (či mechanismus) pro nakládání s žádostmi případných nových zájemců o provozování loterií na území obce. Obec taktéž opakovaně uvedla, že nechce rozšiřovat počet míst provozování loterií na svém území. To plyne i ze zápisu z jednání zastupitelstva konaného dne 22. září 2015, ve kterém je uvedeno, že žádost společnosti SECURE WAY, s.r.o. nebyla schválena, jelikož přijetím Vyhlášky 2/2014 byl jednomyslně stanoven „stop stav rozšiřování“ dalších míst provozování loterií. Přestože obec v přípisu ze dne 24. června 2016 uvedla, že počet adres ve Vyhlášce 2/2014 není konečný i s ohledem na to, že se může objevit nový zájemce o provozování loterií na území obce, tak rovněž uvedla, že nová adresa může být do vyhlášky zařazena až po souhlasu zastupitelstva, jehož rozhodování však nelze předjímat. Z toho je patrné, že obec neměla stanovena žádná předem známá kritéria, která musí žadatel o zařazení nového adresního místa do obecně závazné vyhlášky splnit, a rovněž neměla jasně stanovený mechanismus pro nakládání s těmito žádostmi. K zařazení adresního místa Hevlín 459 v roce 2019 (Vyhláškou 1/2019) obec navíc uvedla, že tato adresa se nachází mimo zastavěnou část obce (za řekou Dyjí), kde není záměrem obce regulovat provozování loterií. Úřad k tomu uvádí, že tuto skutečnost obec zmínila poprvé až v souvislosti s přijetím Vyhlášky 1/2019. Toto kritérium tedy nebylo předem známé a ani uplatňované, neboť předchozím žádostem o zařazení téhož adresního místa nebylo v minulosti opakovaně vyhověno. Navíc nelze hovořit o tom, že obec mimo zastavěnou část území obce loterie nereguluje, když výčet adresních míst uvedených ve Vyhlášce 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, se vztahuje k celému území obce (tato vyhláška nevyčleňuje žádnou část obce z regulace), tedy i mimo zastavěnou část obce mohou být loterie provozovány pouze na adresních místech uvedených v této vyhlášce.

         90.       Úřad tedy shrnuje, že „zafixování“ míst, na nichž se nacházejí provozovny k určitému datu, za situace kdy obec nestanovila objektivní, nediskriminační a předem známá kritéria pro výběr těchto míst (a ani nenastavila postup či mechanismus pro nakládání s žádostmi případných nových zájemců o provozování loterií na území obce), působí diskriminačně, neboť značně zvýhodňuje soutěžitele, kteří na vymezených trzích k danému datu působili.

         91.       Výše uvedené závěry Úřadu platí i pro Vyhlášku 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, neboť obec pouze navázala na zavedený způsob regulace formou stanovení konkrétních adresních míst, na kterých je možné loterie provozovat. Vzhledem k tomu, že obec nestanovila jasná a předem známá kritéria a ani postup pro nakládání se žádostmi případných zájemců o provozování loterií, je rozhodování obce o jejich žádosti nepředvídatelné.

         92.       Vzhledem k tomu, že Vyhláškou 1/2019 bylo zařazeno adresní místo Hevlín 459 do seznamu povolených adresních míst provozování loterií a Úřadu není známý další zájemce o provozování loterií na území obce, je od účinnosti Vyhlášky 1/2019 narušení hospodářské soutěže jednáním obce pouze potenciální.

         93.       Úřad tedy shrnuje, že ve správním řízení bylo prokázáno, že obec Hevlín vydala Vyhlášku 2/2014, ve které povolila provozování loterií na konkrétně určených adresních místech, přičemž nestanovila předem žádná objektivní kritéria, dle nichž by výběr těchto adresních míst byl proveden za rovných a nediskriminačních podmínek (za jediné objektivně hodnotitelné kritérium je možno považovat kritérium dodržování veřejného pořádku),[77] a jež by byla provozovatelům (stávajícím i potenciálním) v dostatečném předstihu známá, přičemž tyto požadavky je třeba naplnit kumulativně. Obec rovněž nestanovila postup či mechanismus pro nakládání s žádostmi případných nových zájemců o provozování loterií na území obce. Výběr adresních míst povolených Vyhláškou 2/2014 tak nebyl proveden způsobem, který by byl proporcionální ke stanovenému cíli regulace. Tento závěr platí, s ohledem na výše uvedené, i pro Vyhlášku 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019.

V. 3. 6 Dopad na soutěžitele působící na relevantním trhu, objektivně ospravedlnitelné důvody

         94.       Obec sdělila, že Vyhlášku 2/2014 konzultovala s Ministerstvem vnitra a rovněž si před jejím vydáním vyžádala jeho stanovisko, ze kterého plyne její soulad se zákonem.

         95.       Ke stanovisku Ministerstva vnitra uvádí Úřad následující. Ačkoliv Ministerstvo vnitra posoudilo Vyhlášku 2/2014 tak, že je v souladu se zákonem, zároveň  ze stanoviska vyplývá, že Ministerstvo vnitra nemůže posoudit, zda taková regulace nepředstavuje porušení principu rovnosti s odkazem na nález Pl. ÚS 56/10.[78] Je pouze v kompetenci Úřadu posuzovat, zda postupem obce, která vydá obecně závaznou vyhlášku k regulaci provozování loterií na svém území, uplatňováním této regulatorní pravomoci nedochází ve smyslu § 19a odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže k narušení hospodářské soutěže zejména zvýhodněním určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů, vyloučením určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů z hospodářské soutěže nebo vyloučením soutěže na relevantním trhu (viz též znění § 1 odst. 1 písm. d) ZOHS). Úřad je tedy oprávněn posoudit, zda zvolený způsob regulace na území obce nepůsobí diskriminačně vůči jednotlivým soutěžitelům a nenarušuje hospodářskou soutěž.

Dopad na provozovatele loterií/hazardních her

         96.       Obec postupem při regulaci loterií v období od 17. září 2014 až dosud zvýhodnila provozovatele provozující loterie na povolených adresních místech, neboť touto regulací „zafixovala“ stav adresních míst, na nichž je možné provozovat loterie, a vyloučila možnost provozování loterií na dalších adresních místech. Tento postup měl dopad na potenciální konkurenty, tedy provozovatele loterií, kteří by zamýšleli vstoupit na trh provozování loterií, neboť by nemohli provozovat loterie na místě nepovoleném obecně závaznou vyhláškou a rovněž by měli obtížnější pozici k umístění svých zařízení do provozoven, které se nacházejí na seznamu povolených adresních míst. S účinností zákona o hazardních hrách pak takoví potenciální konkurenti mají ještě obtížnější pozici, neboť v souladu s jeho § 65 odst. 2 mohou být hazardní hry provozovány vždy pouze jedním provozovatelem, kterému byla vydána povolení v souladu s tímto zákonem. Potenciální zájemce o provozování hazardních her tak již nadále nemůže žádat o povolení k provozování v provozovně, ve které již provozuje hazardní hry jiný provozovatel.

         97.       Ministerstvo financí zamítlo žádost o povolení k provozování loterií společnosti multigate a.s., podanou ještě před účinností Vyhlášky 2/2014, s odůvodněním, že obec Hevlín v průběhu řízení připravovala a následně schválila obecně závaznou vyhlášku, která reguluje adresní místa, na nichž lze provozovat loterie, a adresa provozovny stěžovatelů Hevlín 459, mezi ně zařazena nebyla. Provozovatelé loterií působící v provozovnách nacházejících se na povolených adresách tak byli zvýhodněni oproti společnosti multigate a.s.

         98.       Obec uvedla, že případní zájemci o vstup na trh mají možnost provozovat loterie na povolené adrese. Úřad k tomu uvádí, že ačkoliv případní zájemci o vstup na trh mají teoretickou možnost umístit svá technická zařízení na některou z adres uvedených ve Vyhlášce 2/2014 v případě, že by se „uvolnila“[79] (došlo by v ní k ukončení provozování loterií), majitel budovy na této adrese by nemusel mít nadále zájem prostory pronajímat pro účely provozování loterií. Potenciální zájemci jsou rovněž při hledání vhodných prostor k umístění loterií limitováni výčtem povolených adresních míst a mají i ztíženou pozici pro to najít si prostory k jejich umístění a provozování na jiné adrese, které by pro ně případně mohly být vhodnější, jelikož obec nestanovila žádný mechanismus či kritéria, na jejichž základě by měly být žádosti o zařazení další provozovny loterií na povolené adresní místo či o zařazení dalšího adresního místa posuzovány.

Dopad na provozovatele provozoven

         99.       Nabytím účinnosti Vyhlášky 2/2014 započalo zvýhodnění konkrétních provozovatelů provozoven (trvající do 31. prosince 2016), jimž bylo dle čl. 1 odst. 1 Vyhlášky 2/2014 povoleno nadále provozovat jejich provozovnu,[80] oproti potenciálním konkurentům, resp. provozovatelům provozoven, jež by na trh provozování provozoven na území obce Hevlín zamýšleli vstoupit. Příkladem jsou stěžovatelé, kteří žádali o možnost vybudování kasina na adrese Hevlín 459 v době přijímání Vyhlášky 2/2014 (viz bod 33 tohoto rozhodnutí). Zájem o působení na trhu provozování provozoven na území obce dokládá také žádost společnosti SECURE WAY, s.r.o. (viz bod 30 tohoto rozhodnutí), která se chtěla stát provozovatelem prostoru herny či kasina na adresním místě Hevlín 459 (blíže viz bod 88 tohoto rozhodnutí).  Provozovatelé provozoven povolených Vyhláškou 2/2014 byli tedy zvýhodněni tím, že jejich potenciálním konkurentům byla znemožněna činnost na trhu provozování provozoven na území obce Hevlín.

       100.     S tím, jak se v důsledku účinnosti zákona o hazardních hrách stává provozovatel hazardních her nutně zároveň i provozovatelem provozovny (herního prostoru), dopady rozdělené za účinnosti zákona o loteriích na provozovatele loterií a provozovatele provozoven se de facto sjednocují v dopadu na jeden subjekt – jímž jsou provozovatelé hazardních her, jak je popsáno výše v bodech 46 a 47 tohoto rozhodnutí.

Objektivně ospravedlnitelné důvody

       101.     Obec uvedla, že hlavním cílem regulace provozování loterií na jejím území bylo eliminovat či minimalizovat negativní důsledky loterií na jejím území. K regulaci přistoupila vzhledem k problematickým důsledkům provozu loterií, jiným negativním jevům spojeným s jeho rozvojem a taktéž z důvodu společného postupu se sousedním rakouským městem Laa an der Thaya.

       102.     Úřad již výše konstatoval, že považuje cíl regulace provozu loterií obcí Hevlín za legitimní. K tomu Úřad dále uvádí, že ospravedlnitelné jednání sleduje legitimní cíl, kterého nelze bez narušení hospodářské soutěže dosáhnout, přičemž míra narušení soutěže musí být proporcionální významu zamýšleného cíle. Úřad v tomto správním řízení prokázal, že obec při výběru povolených adresních míst ve Vyhlášce 2/2014, a následně ve Vyhlášce 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, nepostupovala dle objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Výběr míst tedy nebyl proveden způsobem, který by byl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace, a pro který by existovaly objektivně ospravedlnitelné důvody.

V. 4 Závěr právního posouzení

       103.     V rámci posouzení jednání obce jako orgánu veřejné správy Úřad ověřil, že jednání obce naplňuje znaky porušení § 19a odst. 1 ZOHS, neboť obec jednala při vydávání Vyhlášky 2/2014 i při vydávání Vyhlášky 1/2019 ve vrchnostenském postavení (a nejedná se přitom o „výluku“ z dozorové pravomoci Úřadu dle § 19a odst. 2 ZOHS). Ač obec sledovala svým jednáním legitimní cíl, Úřad dospěl k závěru, že narušila hospodářskou soutěž na trhu provozování loterií/hazardních her (do 1. října 2019, tj. do nabytí účinnosti Vyhlášky 1/2019) a na trhu provozování provozoven (u tohoto trhu do 31. prosince 2016, tj. do nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách) v obci Hevlín, a od 2. října až doposud bylo jednání obce způsobilé narušit hospodářskou soutěž na trhu provozování hazardních her, a to tím, že obec zvolila individualizovanou regulaci míst, na nichž lze provozovat loterie, aniž by výběr těchto míst byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Úřad má tedy za prokázané, že regulací provozování loterií obsaženou ve Vyhlášce 2/2014 a ve Vyhlášce 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, došlo k zásahu do hospodářské soutěže na trhu provozování loterií/hazardních her a na trhu provozování provozoven (u tohoto trhu do 31. prosince 2016, tj. do nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách) v obci Hevlín, jenž nebyl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a pro který neexistovaly objektivně ospravedlnitelné důvody. Jednání obce Hevlín naplňuje skutkovou podstatu porušení § 19 a odst. 1 písm. a) ZOHS. Úřad rovněž vyhodnotil, že byly naplněny podmínky odpovědnosti účastníka řízení za posuzované jednání.

       104.     Účastník řízení se dopouští přestupku od 17. září 2014 (při určení počátku udržování protiprávního stavu Úřad považuje za rozhodující okamžik, kdy předmětné opatření vyvolalo nebo bylo způsobilé vyvolat narušení hospodářské soutěže), tj. od vstoupení Vyhlášky 2/2014 v účinnost, přičemž protiprávní stav udržuje po celou dobu až do současnosti (tj. i po nabytí účinnosti Vyhlášky 1/2019), neboť loterie je možné provozovat pouze na místech určených těmito obecně závaznými vyhláškami, aniž by tato místa byla vybrána způsobem, jenž není v rozporu s § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS. Jednání účastníka řízení, kterého se dopouští od 17. září 2014 až dosud, trvalo po dobu účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona 360/2012 Sb., rovněž i po nabytí účinnosti zákona č. 293/2016 Sb., č. 183/2017 Sb. (včetně přestupkového zákona) a zákona č. 262/2017 Sb., přičemž toto jednání bylo dle § 19a postižitelné po celou dobu svého trvání.

       105.     Úřad má tedy za prokázané, že účastník řízení, obec Hevlín, porušil § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS tím, že ve Vyhlášce 2/2014, a následující Vyhlášce 2/2014, ve znění Vyhlášky 1/2019, stanovil místa, na kterých je povoleno provozování vybraných loterií, resp. hazardních her, aniž by výběr těchto míst byl proveden na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Uvedeným jednáním došlo od 17. září 2014 do 1. října 2019 k narušení hospodářské soutěže na trhu provozování loterií/hazardních her a od 17. září 2014 do 31. prosince 2016 na trhu provozování provozoven v obci Hevlín; od 2. října 2019 až dosud bylo toto jednání způsobilé narušit hospodářskou soutěž na trhu provozování hazardních her v obci Hevlín.

       106.     Vzhledem k tomu, že je odpovědnost orgánů veřejné správy, resp. právnických osob, za přestupky v přestupkovém zákoně konstruována jako objektivní, zabýval se Úřad tím, zda nejsou dány liberační důvody dle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, který stanoví, že právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. K tomu Úřad uvádí, že pro liberaci z odpovědnosti za porušení § 19a ZOHS musí orgán veřejné správy prokázat, že nezávisle na jeho vůli nastala taková objektivní mimořádná okolnost - překážka, jež mu brání ve splnění jeho povinnosti chovat se v souladu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže, přičemž nelze rozumně předpokládat, že by tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal. V praxi se bude jednat o překážku, která bývá v soukromoprávních předpisech označována jako tzv. „vis major“ (vyšší moc).

       107.     Úřad konstatuje, že v době vytýkaného jednání neshledal existenci žádné objektivní skutečnosti (a účastník řízení ji ani nenamítl), která by účastníka řízení nutila porušovat jeho právní povinnost a jednat v rozporu se zákonem; účastník řízení nebyl žádnými objektivními skutečnostmi nucen k regulaci loterií způsobem, který zvolil, a který ve svém důsledku představoval nedůvodné zvýhodnění určitých soutěžitelů na úkor jiných, tj. skutečnostmi, kterým účastník řízení nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat. Lze proto uzavřít, že účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek ve smyslu § 21 odst. 1 přestupkového zákona. Úřad zároveň neshledal důvody pro zastavení řízení.

VI.             Další průběh řízeníVI. 1 Výhrady k jednání

       108.     Dne 7. května 2020 zaslal Úřad účastníku řízení v souladu s § 21b ZOHS sdělení výhrad, které mu bylo doručeno dne 11. května 2020. Ve sdělení výhrad Úřad účastníku řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkazy na důkazy ve spisu a zároveň indikoval způsob stanovení pokuty za protisoutěžní jednání účastníka řízení a její předpokládanou výši.

VI. 2 Využívání procesních práv účastníka řízení

       109.     Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení možnost v souladu se správním řádem využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko.

       110.     Ve sdělení výhrad byl účastník řízení upozorněn na možnost zpřístupnění obsahu spisu doručením do datové schránky[81] na základě výslovného písemného souhlasu účastníka řízení, který účastník řízení udělil dne 14. května 2020. Dne 18. května 2020 byl účastníku řízení zpřístupněn kompletní spisový materiál a bylo mu tedy v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu umožněno seznámit se s poklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí.

       111.     Účastník řízení se přípisem ze dne 26. května 2020 vyjádřil k podkladům rozhodnutí (dále jen „Vyjádření“). Ve Vyjádření uvedl, že odkazuje na svá dříve učiněná stanoviska a sdělení (jakož i skutečnosti uvedené při ústním jednání dne 11. srpna 2016), přičemž trvá na tom, že neporušuje pravidla hospodářské soutěže, a proto navrhuje, aby správní řízení bylo zastaveno. Z opatrnosti však současně „žádal o snížení či prominutí pokuty dle § 22ba ZOHS“, kdy především připomněl, že obec Hevlín je dotčena krizovými opatřeními vlády ČR vztahujícími se k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku onemocnění COVID-19, v důsledku čehož musela vynaložit náklady na ochranu občanů a návštěvníků před nebezpečím vzniku onemocnění a zároveň došlo ke snížení příjmů obce.[82]

       112.     S ohledem na žádost obce o snížení či prominutí pokuty dle § 22ba ZOHS, vyzval Úřad obec dne 27. května 2020, aby sdělila, zda má skutečně zájem o využití procedury narovnání, a pokud ano, aby ve lhůtě do 3. června 2020 podala žádost o snížení pokuty dle § 22ba odst. 8 ZOHS splňující všechny zákonné požadavky.[83] Obec dne 3. června 2020 Úřadu sdělila, že trvá na své žádosti o snížení či prominutí pokuty, je však přesvědčena, že se nedopustila žádného pochybení a přestupek nespáchala.[84]

       113.     Vzhledem k tomu, že obec trvá na tom, že se nedopustila žádného pochybení a přestupek nespáchala, a proto nepodala žádost o snížení pokuty dle § 22ba odst. 8 ZOHS splňující všechny zákonné požadavky, nebyly splněny podmínky pro využití procedury narovnání.

       114.     Úřad se v rámci správního řízení zabýval všemi tvrzeními účastníka řízení, přičemž skutečnost, jak se s nimi vypořádal, vyplývá z jednotlivých bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí včetně části Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení (viz níže).

VI. 3 Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení

       115.     Níže provádí Úřad vypořádání námitek uplatněných účastníkem řízení v rámci správního řízení, jakož i ve Vyjádření, které nebyly doposud vypořádány v rámci shora provedeného rozboru posuzovaného přestupku.

       116.     Úřad k žádosti obce o prominutí nebo snížení částky pokuty uplatněné ve Vyjádření uvádí následující. Obec Hevlín je pravidelným příjemcem daní z hazardních her, přičemž výše jen tohoto příjmu například za rok 2019 přesáhla částku 16 mil. Kč[85] a za rok 2018 se jednalo o částku téměř 11 mil. Kč.[86] I jen tato část celkových příjmů obce, které souvisejí s provozováním hazardních her v obci Hevlín, je výrazně vyšší oproti ukládané pokutě.[87] I při účastníkem zmiňovaných opatřeních a vyšších nákladech obce souvisejících s krizovou situací v důsledku onemocnění COVID-19 v letošním roce Úřad poukazuje na to, že pokuta ve výši 96 tis. Kč představuje pouze cca 0,16 % z celkových příjmů obce za rok 2019, které činily cca 60,3 mil. Kč.[88] Úřad shrnuje, že přestože mohly obci Hevlín nastat v současné době mimořádné výdaje v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 v České republice, částka pokuty je oproti celkovým ročním příjmům obce i oproti samotným příjmům z hazardních her velmi nízká (nedosahuje ani 0,2 % celkových příjmů obce); při jejím snížení by již pokuta neplnila své funkce. Pro „odpuštění“ pokuty pak Úřad neshledal důvody.

VII.           Vyměření pokutyVII. 1 Východiska pro uložení pokuty

   117.     Pokuta je Úřadem ukládána účastníkovi řízení na základě § 22aa ZOHS. Podle § 22aa odst. 1 ZOHS se orgán veřejné správy dopustí přestupku tím, že naruší hospodářskou soutěž v rozporu s § 19a odst. 1 ZOHS. Dle § 22aa odst. 2 ZOHS se za přestupek podle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

   118.     Stanovení výše pokuty v mezích ZOHS je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Dle judikatury českých soudů musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení.

   119.     Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených ZOHS (shodně i za porušení čl. 101 a 102 SFEU) vypracoval tzv. „Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže“ uveřejněný v dubnu 2018 (dále též „Postup“).[89] Účelem Postupu je veřejně deklarovat, jakým způsobem bude Úřad postupovat při stanovování výše pokut. Postup se aplikuje na správní řízení zahájená Úřadem po jeho účinnosti, což je i v tomto případě. Dosavadní Zásady postupu Úřadu při stanovování výše pokut neupravovaly postup při stanovení pokuty orgánům veřejné správy a tento byl nastaven rozhodovací správní praxí Úřadu. Postup nově v čl. 4 zahrnuje i kritéria pro jiný rámec výpočtu pokuty pro orgány veřejné správy oproti soutěžitelům a reflektuje tak správní praxi Úřadu, jež je odůvodněna odlišnostmi danými z povahy věci a Úřad neshledal důvody se od ní odchýlit.

   120.     Výše pokuty se stanoví s využitím správního uvážení Úřadu, což dokládá i závěr Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 11. července 2013, č. j. 7 As 15/2013- 56: „Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správního uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení.“

   121.     Jedním z kritérií vymezených v čl. 4.2 Postupu, jež Úřad zohledňuje při stanovení pokuty orgánům veřejné správy, je i délka trvání protisoutěžního jednání. Úřad uvážil její posouzení hodnotit pomocí koeficientu času, kdy pro dobu trvání do 1 roku včetně, uvážil koeficient 1 a pro dobu trvání 10 a více let koeficient 3, přičemž mezi těmito hodnotami koeficient roste lineárně. Uvedené rozpětí nastavil Úřad v rámci celkového mechanismu výpočtu pokuty správní praxí, neboť odráží spravedlivou adjustaci výše pokuty dle délky trvání přestupku, kdy maximální výše pokuty je u orgánů veřejné správy ZOHS stanovena na 10 000 000 Kč.

   122.     Při stanovení základní částky pokuty za závažnost Úřad u orgánů veřejné správy vychází z čl. 4.2 Postupu. Skutková podstata přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS zahrnuje široké spektrum jednání orgánů veřejné správy různé typové závažnosti. Úřad proto považuje za účelné rozlišovat u jednání orgánů veřejné správy kategorie typové závažnosti jednání z hlediska jeho nebezpečnosti pro soutěž. Pro určení základní částky pokuty orgánu veřejné správy Úřad uvážil kritérium závažnosti hodnotit koeficientem v rozpětí do maximální výše 3. Uvedené rozpětí umožňuje zohlednit širokou škálu závažnosti od méně závažných až po nejzávažnější narušení hospodářské soutěže, přičemž Úřad ho takto nastavil v rámci celkového mechanismu výpočtu pokuty správní praxí.

   123.     V souladu s čl. 4.2 Postupu, který stanoví, že je vhodné tam, kde je to účelné, přihlédnout k rozsahu dotčeného území, který může být vyjádřen např. prostřednictvím počtu obyvatel, Úřad zohlednil, že obecně závazné vyhlášky obcí mají působnost toliko na jejich území. Úřad proto uvážil při stanovení pokuty zohlednit velikost dotčeného území, na které jednání (zde obecně závazná vyhláška) dopadá, prostřednictvím počtu obyvatel obce určitým koeficientem; tento koeficient v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí a s ohledem na celkový mechanismus výpočtu pokuty stanovil v rozpětí od 0,05 do 3 s tím, že v případě obcí do 20 obyvatel včetně bude tento koeficient roven 0,05. Při počtu obyvatel 1 milion a více bude hodnota tohoto koeficientu 3. Jde o maximální výši koeficientu, neboť naprostá většina obcí i krajů má méně než 1 milion obyvatel.[90] Většina obcí v České republice má méně než několik tisíc obyvatel, drtivá většina obcí má méně než 100 000 obyvatel, a proto je důležité podrobněji diferencovat pokutu pro území s několika sty či tisíci obyvatel. V rámci rozpětí Úřad uvážil hranice pro 3 000 obyvatel odpovídající koeficientu 0,15,[91] pro 10 000 obyvatel odpovídající koeficientu 0,3, pro 100 000 obyvatel odpovídající koeficientu 2,[92]pro 1 milion obyvatel a více koeficient 3, přičemž v rámci těchto hranic se koeficient odpovídající počtu obyvatel stanoví lineárně.

   124.     Aby pokuta plnila preventivní i represivní funkci i v případě přestupků s dopadem na území s nízkým počtem obyvatel (většina obcí v České republice má méně než několik tisíc obyvatel), je do výše pokuty zahrnuta vstupní částka pokuty ve výši 10 000 Kč. Aby byl interval pokuty s její maximální výší 10 mil. Kč využit proporcionálně v celé šíři, je třeba tuto nejvyšší možnou hodnotu pokuty přiřadit nejdelšímu možnému času trvání přestupku (koeficient 3), nejvyššímu koeficientu závažnosti (koeficient 3), nejvyššímu koeficientu počtu obyvatel (koeficient 3), a to s připočtením vstupní částky pokuty 10 000 Kč. V takovém případě podíl odpovídající koeficientům času, závažnosti a koeficientu obyvatel ve výši 1 činí 370 000 Kč. Základní částka pokuty se tedy určí tak, že částka 370 000 Kč je vynásobena hodnotami koeficientů času, závažnosti a počtu obyvatel a následně je přičtena vstupní částka pokuty 10 000 Kč.

   125.     Dle § 39 s výjimkou písm. b) a § 40 přestupkového zákona a Postupu Úřad při ukládání pokuty vyhodnotí polehčující a přitěžující okolnosti, které vedou ke snížení nebo zvýšení pokuty, přičemž tento postup se rovněž uplatní v případě sankcí ukládaných orgánům veřejné správy.

VII. 2 Vyměření pokuty

   126.     Dle § 22b odst. 1 ZOHS Úřad při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Dle Postupu Úřad rovněž přihlédne při rozhodování o výši konkrétní pokuty k případnému opakování a délce trvání porušení zákona.

   127.     Při stanovení výše pokuty orgánu veřejné správy Úřad vyšel z následujících úvah. Nejprve stanovil základní částku pokuty odrážející závažnost vytýkaného jednání, přičemž rovněž zohlednil rozsah dotčeného území (výše popsaným způsobem – viz bod 123 tohoto rozhodnutí) a dále hodnotil délku protisoutěžního jednání. V dalším kroku vyhodnotil existenci případných přitěžujících a polehčujících okolností, které vedou ke zvýšení nebo snížení pokuty.

Závažnost přestupku

   128.     Dle § 22b odst. 1 ZOHS se při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne k závažnosti přestupku. Základním východiskem pro stanovení pokuty v přiměřené výši je proto skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti přestupku, za nějž je ukládán. Při určení konkrétní výše pokuty je třeba zohlednit jak typovou, tak individuální závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. Přestupkový zákon dále v § 38 přinesl demonstrativní výčet možných kritérií pro určení povahy a závažnosti přestupku.

   129.     V tomto rozhodnutí Úřad deklaruje porušení § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS (blíže viz bod 105 tohoto rozhodnutí).

   130.     Úřad při posouzení závažnosti vytýkaného jednání zohlednil, že účastník řízení sledoval svým jednáním legitimní cíl, kterým je regulace provozování loterií na území obce za účelem snížení škodlivých důsledků plynoucích z provozování loterií;[93] přičemž tato skutečnost se významným způsobem promítla do snížení výsledné výše koeficientu závažnosti. Účastník řízení však neprovedl regulaci loterií v obci Hevlín způsobem, jenž by byl proporcionální vzhledem ke stanovenému cíli regulace a svým postupem tak bez objektivně ospravedlnitelných důvodů některé soutěžitele zvýhodnil, čímž jiným soutěžitelům ztížil či znemožnil působení na relevantním trhu, přičemž tato skutečnost se promítla do výsledné výše koeficientu závažnosti jeho vyšší hodnotou (v rámci škály do maximální hodnoty 3). Úřad proto v souhrnu vyhodnotil koeficient závažnosti vytýkaného jednání pro období od 17. září 2014 do 1. října 2019, kdy jednáním účastníka řízení byla narušena hospodářská soutěž, hodnotou 1,2, a pro období od 2. října 2019 dosud, kdy bylo jednání účastníka řízení způsobilé narušit hospodářskou soutěž, hodnotou 1,1. Dále Úřad zohlednil rozsah dotčeného území, jenž odráží počet obyvatel obce Hevlín (1 428),[94]který odpovídá v souladu s východisky specifikovanými v bodě 123 tohoto rozhodnutí hodnotě koeficientu obyvatel ve výši 0,097 (se zaokrouhlením na tři desetinná místa dolů).

   131.     Pokud jde o délku trvání porušení ZOHS, v řízení bylo prokázáno, že vytýkané jednání trvalo od 17. září 2014 do  současnosti, tj. trvá i do data vydání tohoto rozhodnutí. Pro výpočet pokuty tedy Úřad vycházel z trvání protisoutěžního jednání v délce v délce 5 let a 8 měsíců a s ohledem na ni stanovil koeficient času ve výši 2,03 (se zaokrouhlením na 2 desetinná místa dolů), přičemž pro období od 17. září 2014 do 1. října 2019 připadá část koeficientu času o hodnotě 1,88 a pro období od 2. října 2019 dosud připadá zbývající část koeficientu času o hodnotě 0,15.

   132.     Základní částka pokuty po zohlednění výše uvedeného v souladu s postupem uvedeným v bodě 124 tohoto rozhodnutí tak činí  96 888 Kč.

Přitěžující a polehčující okolnosti

   133.     Dle § 22b odst. 1 ZOHS se při určení výměry pokuty orgánu veřejné správy přihlédne mj. k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán. Dále se přihlédne k jednání orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Po určení základní částky pokuty Úřad podle okolností případu proto dále posoudí, zda existují přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem ke zvýšení nebo snížení pokuty. Přestupkový zákon uvádí demonstrativní výčet možných polehčujících a přitěžujících okolností v § 39[95] a § 40.

   134.     Pokud jde o polehčující okolnost spočívající v neexistenci ustálené rozhodovací praxe, Úřad uvážil, že ačkoliv Vyhláška 2/2014 byla přijata krátce po vydání Stanoviska (se kterým byla obec seznámena právním zástupcem stěžovatelů v den přijetí Vyhlášky 2/2014) a před vydáním Informačního listu, v době přijetí Vyhlášky 1/2019 (12. září 2019) již byly tyto dva dokumenty reprezentující obecný postoj Úřadu k výkladu § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže a k regulaci loterií obcemi veřejnosti dostupné, přičemž účastník řízení měl dostatek času se s nimi seznámit, jelikož dle spisového materiálu jej Úřad o probíhajícím šetření informoval již dne 19. května 2015. Ke dni přijetí Vyhlášky 1/2019 bylo rovněž veřejnosti dostupné prvostupňové a druhostupňové rozhodnutí Úřadu v případě města Bílina, týkající se porušení § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže obecně závaznou vyhláškou regulující provozování loterií (rozhodnutí Bílina nabylo právní moci 13. listopadu 2017, bylo tedy veřejně dostupné i ke dni zahájení tohoto správního řízení dne 17. května 2018), dále v případě statutárního města Děčína (právní moc 16. května 2018), statutárního města Karlovy Vary (právní moc 1. listopadu 2018), obce Nučice (právní moc 20. prosince 2018), města Varnsdorfu (právní moc 12. února 2019) a města České Lípy (právní moc 2. července 2019). Na základě shora uvedeného Úřad vyhodnotil, že uplatnění této polehčující okolnosti není v daném případě důvodné.

   135.     Rovněž žádné jiné přitěžující či polehčující okolnosti, na jejichž základě by zvýšil nebo snížil základní částku pokuty, Úřad neshledal. Výsledná částka pokuty tak po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 96 000 Kč.

   136.     Úřad se při stanovení výše pokuty nezabýval možností mimořádného snížení výměry pokuty dle § 44 přestupkového zákona, neboť tento institut počítá se stanovením dolní hranice sazby pokuty. Vzhledem k tomu, že ZOHS v případě přestupků orgánů veřejné správy stanovuje pouze horní hranici sazby pokuty, tento institut se v řízeních u Úřadu z povahy věci neuplatní.

VII. 3 Úhrada pokuty

   137.     Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VIII.         Náklady řízení

   138.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS a spáchal přestupek dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti účastníku řízení nahradit náklady správního řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, na 1 000,‐ Kč.

   139.     Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol 2018000182.

IX.             Závěr

   140.     Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že obci Hevlín bylo prokázáno spáchání přestupku dle § 22aa odst. 1 písm. b) ZOHS, kterého se dopustila tím, že v rozporu s § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS narušila hospodářskou soutěž. Proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

 

 

Obdrží:

Obec Hevlín

Hevlín 224

Hevlín 671 69

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Viz l.č. 1-4 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[2] Pozn. Úřadu: Dále v textu tohoto rozhodnutí bude pro obecná zákonná a judikaturní východiska platná dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, užívána též zkratka „zákon o ochraně hospodářské soutěže“ a tam, kde půjde o konkrétně účinné časové znění tohoto zákona, bude toto v textu explicitně vyjádřeno.

[3] Pozn. Úřadu: V textu tohoto rozhodnutí jsou užívány rovněž pojmy „adresa“ nebo „místo“ jako synonyma povolených míst k provozování loterií na území obce.

[4] Dle § 50 odst. 4 zákona o loteriích mohla obec stanovit obecně závaznou vyhláškou, že sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona mohou být provozovány pouze na místech a v čase touto vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování uvedených loterií zakázáno, nebo úplně zakázat provozování uvedených loterií na celém území obce. Ačkoliv zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, přinesl nové pojmosloví, rozdělení druhů loterií (dle nového pojmosloví hazardních her) i systém jejich povolování, pro účely tohoto správního řízení je zachována zkratka „loterie“, kterou se rozumí veškeré druhy loterií (resp. hazardních her), které je obec oprávněna regulovat. V případech, ve kterých je nutné odlišit loterie od hazardních her (např. v případě odlišení relevantních trhů a dopadů na soutěžitele), používá Úřad k odlišení pojem hazardní hry. Obecné judikaturní a metodické závěry vztahující se k regulaci loterií platí přiměřeně i pro regulaci hazardních her.

[5] Viz l.č. 4 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[6] Viz l.č. 5 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[7] Viz l.č. 10-14 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[8] Ze sdělení stěžovatelů ze dne 10. března 2020 plyne, že společnost multigate a.s. byla potenciálním provozovatelem loterií v objektu vlastněném stěžovateli. Viz l.č. 560-561 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[9] Viz l.č. 12 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[11] Viz l.č. 15-16 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[12] Viz l.č. 15 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[13] Viz l.č. 17-27 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[14] Viz l.č. 28-379 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[15] Viz l.č. 381-400 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[16] Viz l.č. 402-404 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[17] Viz l.č. 405-406 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[18] Viz l.č. 411-412 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[19] Viz l.č. 502-504 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[20] Pozn. Úřadu: Tím je myšleno i provozování hazardních her dle terminologie zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů.

[21] Viz l.č. 530-532 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[22] Pozn. Úřadu: Ve funkci starosty obce je od 2. listopadu 2018 Ing. Antonín Pichanič, dle bodu 5 d) Zápisu z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hevlín, konaného dne 2. listopadu 2018. Dostupné na: http://www.hevlin.cz/assets/File.ashx?id_org=3878&id_dokumenty=21653. Viz l.č. 574-579 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[23] Statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz l.č. 581-607 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[24] Meze samostatné působnosti stanoví § 35 obecního zřízení a § 10 obecního zřízení vymezuje, k jakému účelu lze ukládat povinnosti obecně závaznou vyhláškou obce.

[25] Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. prosince 2007 jsou obce „ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy přímo zmocněny tvořit právo ve formě vydávání obecně závazných vyhlášek. Na rozdíl od vydávání právních předpisů v přenesené působnosti ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy, k vydávání obecně závazných vyhlášek v mezích své věcné působnosti, a to i když jsou jimi ukládány povinnosti, již obce žádné další zákonné zmocnění nepotřebují (s výhradou ukládání daní a poplatků vzhledem k čl. 11 odst. 5 Listiny)“. Ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy je chápáno jako dostačující zmocnění k originární normotvorbě.

[26] Dle ustálené judikatury Ústavního soudu lze § 10 obecního zřízení chápat jako generální klauzuli, která obcím dává široký prostor pro regulaci místních záležitostí veřejného pořádku. Rozdíl je pouze v tom, že dle § 50 odst. 4 zákona o loteriích bylo možné provozování loterií na některých veřejně přístupných místech zcela zakázat (nyní § 12 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů), zatímco dle § 10 písm. a) obecního zřízení lze zakázat určité činnosti pouze na veřejných prostranstvích. Tyto závěry vyplývají jak z citovaného nálezu ÚS 56/10, tak z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/10 ze dne 14. června 2011.

[27] Pozn. Úřadu: Předmětem tohoto správního řízení je možné porušení § 19a odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže obcí Hevlín, a to vydáním Vyhlášky 2/2014, přičemž tato byla vydaná za účinnosti zákona o loteriích, a vydáním Vyhlášky 1/2019, která byla vydaná za účinnosti zákona o hazardních hrách. Dle § 138 odst. 2 zákona o hazardních hrách se obecně závazné vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 zákona o loteriích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za obecně závazné vyhlášky vydané dle § 12 tohoto zákona. Ačkoliv zákon o hazardních hrách přinesl zcela nové pojmosloví, rozdělení druhů loterií (dle nového pojmosloví hazardních her) i systém jejich povolování, obce na základě § 138 tohoto zákona nejsou povinny v reakci na tuto novou právní úpravu bezprostředně přijmout novou obecně závaznou vyhlášku.

[28] Pozn. Úřadu: Jedná se o nálezy, v nichž Ústavní soud posuzoval návrhy Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazných vyhlášek obcí, které zakazovaly či omezovaly umisťování hracích přístrojů na území obce.

[30] Viz l.č. 2-3 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[31] Viz l.č. 505 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[32] Viz l.č. 15-16 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[33] Viz l.č. 17-27 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[34] Viz l.č. 18-19 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[35] Viz l.č. 536-538 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[36] Viz l.č. 540-543 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[37] Viz l.č. 19 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[38] Viz l.č. 47-61 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[39] Viz l.č. 380 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[40] Společnost SECURE WAY, s.r.o. k dotazu Úřadu sdělila, že s obcí jednala o možnosti provozovat na dané adrese prostor herny nebo kasina. Viz l.č. 535  spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS. Uvedená žádost nebyla Úřadu obcí ani společností SECURE WAY, s.r.o. doložena.

[41] Viz l.č. 383 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[42] Pozn. Úřadu: Zastupitelstvo obce schválilo Vyhlášku 2/2014 dne 16. září 2014 a dne 17. září 2014 byla vyvěšena. V čl. 3 Vyhlášky 2/2014 je uvedeno, že vyhláška nabývá účinnosti z důvodu naléhavého obecného zájmu dnem vyhlášení.

[43] Viz l.č. 384-386 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[44] Viz l.č. 387-390 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[45] Viz l.č. 402-404 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[46] Viz l.č. 405-406 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[47] Viz l.č. 411-412 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[48] Viz l.č. 502-504 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[49] Viz l.č. 507-509 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[50] Viz l.č. 510 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[51] Viz l.č. 511-520 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[52] Srov. podmínky pro povolování loterií Ministerstvem financí dle zákona o loteriích, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/vseobecne-podminky/podminky-pro-vydani-povoleni-k-provozova-8633. Viz l.č. 449-456 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[53] Sázkové hry, loterie a jiné podobné hry, jejichž povolení není vázáno na konkrétní provozovnu, nelze považovat za součást relevantního trhu, neboť mají odlišný charakter, a obec ani není oprávněna je regulovat. Součástí relevantního trhu nejsou ani kurzové sázky dle ustanovení § 2 písm. h) zákona o loteriích dostupné v sázkových kancelářích, neboť jejich povolení je sice vázáno na konkrétní místo, avšak mají odlišný charakter (jedná se o sázky na sportovní události či události veřejného zájmu), a obec ani není oprávněna místo, kde vznikne sázková kancelář, stanovit (dle § 21 zákona o loteriích Ministerstvo financí v povolení schválí počet a umístění sázkových kanceláří).

[54]Zvláštní provozní režim vyžaduje dohled osoby odpovědné za dodržování zákazu hry osob mladších 18 let, kterým je z důvodu zamezení jejich účasti na hře vstup zakázán a) do celého prostoru provozovny, nebo b) do místnosti v provozovně výhradně určené k provozování výherních hracích přístrojů, nebo c) do oddělené části provozovny určené k provozování výherních hracích přístrojů. Prakticky tak bylo možné umístit herní zařízení (VHP/IVT) i do provozoven s jiným účelem využití nežli je herna/kasino, a to do pohostinských provozoven, barů, apod., při splnění těchto podmínek.

[55] V jakých provozovnách lze provozovat turnaj malého rozsahu, není zákonem o hazardních hrách výslovně upraveno, ovšem v souladu s § 67 odst. 4 a § 68 odst. 3 tohoto zákona nemůže být tento typ hazardní hry provozován ani v herně, ani v kasinu. Turnaj malého rozsahu je ve své podstatě subkategorií živé hry, která je definována omezenou výší vkladu a počtem účastníků hazardní hry, a v návaznosti na to odlišnou skupinou osob, které se mohou stát provozovateli tohoto druhu hazardní hry, tj. právnické osoby, jejichž předmětem hlavní činnosti není podnikání.

[56] Obdobně jako loterie dle zákona o loteriích, viz bod 43 tohoto rozhodnutí.

[57] Dle § 99 odst. 2 písm. d) zákona o hazardních hrách k žádosti o povolení k umístění herního prostoru žadatel přiloží mj. doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž má být provozována hazardní hra; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.

[58] Viz bod 41 tohoto rozhodnutí.

[59] Dle § 12 zákona o hazardních hrách může obec vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, že bingo, technická hra, živá hra nebo turnaj malého rozsahu mohou být provozovány pouze na místech a v čase určených obecně závaznou vyhláškou, nebo stanoví, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování těchto hazardních her zakázáno, anebo stanoví, že provozování těchto hazardních her je na celém území obce zcela zakázáno.

[60] Ve vymezeném relevantním trhu nejsou zahrnuty loterie (§ 18 a násl. zákona o hazardních hrách), kursová sázka a totalizátorová hra (§ 27 a násl. téhož zákona), internetová hra § 73 a násl. téhož zákona ani tombola (§ 61 a násl. téhož zákona). Na rozdíl od hazardních her zahrnutých do relevantního trhu mají odlišný charakter (jedná se o loterii nebo sázky na sportovní události či události veřejného zájmu), zároveň obec ani není oprávněna regulovat jejich umístění (místo loterie nebo místo, kde vznikne sázková kancelář) a čas provozu dle § 12 nebo § 97 a násl. téhož zákona a nepodléhají povinnosti být provozovány v herním prostoru (tj. herně nebo kasinu) dle ustanovení § 65 a násl. téhož zákona. Výše zmíněné hazardní hry tak nelze považovat za součást relevantního trhu.

[61] Pozn. Úřadu: § 136 zákona o hazardních hrách upravuje, jaké typy loterií dle zákona o loteriích odpovídají konkrétním typům hazardních her, tj. bingu, technické hře, živé hře dle zákona o hazardních hrách, přičemž pokud je provozovateli loterií uděleno povolení k provozování některého typu loterie dle zákona o loteriích, pak se považuje za základní povolení k provozování odpovídajícího typu hazardní hry. Turnaj malého rozsahu je hazardní hrou s odlišným režimem, neboť jeho provozovatelem může být pouze právnická osoba, jejímž předmětem hlavní činnosti není podnikání (§ 6 odst. 3 písm. b) zákona o hazardních hrách), nevztahují se na něj ustanovení o herním prostoru, ani nepodléhají povolovacímu režimu dle § 85 zákona o hazardních hrách.

[62] Pozn. Úřadu: Ustanovení § 136 zákona o hazardních hrách, zejména odst. 9 stanoví, že dříve vydaná povolení k provozování loterií, vyjmenovaná v § 136 odst. 1 až 8 téhož zákona, zanikají nejpozději 6 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Šlo však o nejzazší termín, přičemž dle přehledů doby platnosti povolení zveřejňovaných Ministerstvem financí platnost většiny dřívějších povolení „doběhla“ do konce roku 2019.  Dle § 138 odst. 2 zákona o hazardních hrách se obecně závazné vyhlášky vydané podle § 50 odst. 4 zákona o loteriích přede dnem nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách považují za obecně závazné vyhlášky dle zákona o hazardních hrách.

[63] Dle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod: „Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.“  Uvedený princip je promítnut i do oblasti správního trestání v § 2 odst. 1 přestupkového zákona, dle kterého se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

[64] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 2007, č. j. 9 As 40/2007 – 61.

[65] Viz Informační list Úřadu 4/2014 Dozor nad orgány veřejné správy, v němž Úřad shrnul zásadní informace, jež by měly mít orgány veřejné správy na zřeteli, aby se vyvarovaly možného porušení soutěžního práva, dostupný na: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/informacni-listy/2014.html. Viz l.č. 565-572 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[66] Po novele zákona o ochraně hospodářské soutěže učiněné zákonem č. 293/2016 Sb. Úřad již dle § 19a odst. 2 ZOHS nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu nebo b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu.

[67] Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-15-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 457-461 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[68] Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 462-471 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[69] Srov. Právní výklad zákona o hazardních hrách. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 462-471 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[70] Srov. Právní výklad zákona o loteriích. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-15-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č 457-461 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[71] Srov. Právní výklad zákona o hazardních hrách. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/mm-16-4-pravni-vyklad.aspx. Viz l.č. 462-471 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[72] Pozn. Úřadu: Úřad je pak povinen dle § 19a odst. 4 ZOHS v případě narušení hospodářské soutěže orgánem územní samosprávy při výkonu samosprávy zaslat Ministerstvu vnitra pravomocné rozhodnutí o narušení hospodářské soutěže a na jeho žádost mu postoupit i správní spis.

[73] Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 293/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, dostupná na: https://www.beck-online.cz.

[74] Pozn. Úřadu: Ačkoliv obec hovoří o „žádosti o povolení provozování kasina“, jedná se o žádost o zařazení adresního místa do obecně závazné vyhlášky.

[75] Pozn. Úřadu: Tedy z důvodu, že adresní místo Hevlín 459 nebylo uvedeno v seznamu povolených adresních míst ve Vyhlášce 2/2014, jelikož obec zafixovala stav loterií k 1. lednu 2014, kdy na tomto adresním místě nebyly loterie provozovány, a zároveň měla záměr seznam povolených adresních míst ve Vyhlášce 2/2014 nerozšiřovat.

[76] Viz l.č. 559 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[77] Pozn. Úřadu: Ačkoliv kritérium dodržování veřejného pořádku považuje Úřad za nediskriminační a objektivní, „zafixování“ míst, na nichž se nacházejí provozovny k určitému datu za takové kritérium považovat nelze – viz body 86 až 90 tohoto rozhodnutí. Úřad proto způsob provedení regulace jako celku posoudil tak, že kritéria pro výběr adresních míst nesplňují shora uvedené požadavky.

[78] Viz l.č. 21-22 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[79] Pozn. Úřadu: Na území obce Hevlín bylo ukončeno provozování loterií na adrese Hevlín 221. Budova na této adrese byla však následně zbourána a adresní místo Hevlín 221 bylo Vyhláškou 1/2019 vyřazeno ze seznamu povolených míst provozování loterií.

[80] Pozn. Úřadu: Jedná se o adresní místa Hevlín 460, Hevlín 456, Hevlín 221, Hevlín 443 a Hevlín 53.

[81]Vzhledem k vyhlášení stavu nouze přijal Úřad řadu opatření dotýkajících se mj. i změn v nahlížení do spisu. Viz oznámení Úřadu ze dne 26. března 2020 ke změnám v nahlížení do správního spisu v době nouzového stavu, dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/2754-zmeny-v-nahlizeni-do-spravniho-spisu-v-dobe-nouzoveho-stavu.html. Viz l.č. 614 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[82] Viz l.č. 638-639 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[83] Viz l.č. 640-641 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[84] Viz l.č. 642-643 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[85] Viz str. 30, položky 1381, 1382, 1383 a 1385, Návrhu závěrečného účtu obce Hevlín za rok 2019, který byl zveřejněný dne 26. 5. 2020 na webu obce Hevlín: https://hevlin.cz/assets/File.ashx?id_org=3878&id_dokumenty=22278.

[86] Viz str. 47, položky 1381, 1382 a 1383, Návrhu závěrečného účtu obce Hevlín za rok 2018, který byl zveřejněný dne 30. 5. 2019 na webu obce Hevlín: https://hevlin.cz/assets/File.ashx?id_org=3878&id_dokumenty=21840.

[87] Nadto pokuta je ukládána za jednání trvající téměř 6 let a výše uvedené rozpočtové příjmy se vztahují pouze k jednotlivým rokům.

[88] Viz Návrh závěrečného účtu obce Hevlín za rok 2019, který byl zveřejněný dne 26. 5. 2020 na webu obce Hevlín: https://hevlin.cz/assets/File.ashx?id_org=3878&id_dokumenty=22278, např. str. 21.

[89] Dostupné na: https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/CR/Metodika_pokut_2018_04.pdf. Viz l.č. 608-613 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[90] Pozn. Úřadu: Nad 1 milion obyvatel má pouze hlavní město Praha a 3 další kraje, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na:  https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722001.pdf/3554a4b2-118f-46ae-9105-8764faa1d6eb?version=1.1. Viz l.č. 580 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[91] Pozn. Úřadu: 5 800 obcí (to je více než 92 % z celkového počtu 6 254) má méně než 3 000 obyvatel a 322 obcí má více než 3 000 a méně než 10 000 obyvatel, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na:  https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz l.č. 581-607 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[92] Pozn. Úřadu: Více než 100 000 obyvatel má v současné době pouze 6 obcí, viz statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na:  https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz l.č. 581-607 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[93] Z nálezu ÚS 56/10 vyplývá, že je notorietou, že hazardní hry se vyskytují převážně na okraji společensky akceptovaných aktivit. Herny lákající k okamžitým a zdánlivě snadným výhrám se staly typickým koloritem nejen předměstí českých měst, ale už i jejich center a center menších obcí, a se všemi navazujícími společensky škodlivými aktivitami představují ohrožení veřejného pořádku a pokojného soužití v obci.

[94] Statistické informace Českého statistického úřadu zveřejněné prostřednictvím internetových stránek; stav ke dni 1. ledna 2020, dostupné na: https://www.czso.cz/documents/10180/121739326/1300722003.pdf/f9160497-cec0-4750-a293-77ef7bce1092?version=1.1. Viz l.č. 581-607 spisu sp. zn. ÚOHS-S0182/2018/VS.

[95] Pozn. Úřadu: Pro řízení u Úřadu platí § 39 (s vyloučením písm. b) přestupkového zákona).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en