Veřejná podpora
Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.
Čtyři DEFINIČNÍ ZNAKY VEŘEJNÉ PODPORY
Na základě uvedené definice je nutné u veřejné podpory zkoumat čtyří základní kritéria definice veřejné podpory:
- podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků;
- podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní;
- je ovlivněn obchod mezi členskými státy a
- je narušena nebo hrozí narušení soutěže.
Bližší informace k definičním znakům veřejné podpory naleznete zde.
Veřejná podpora je obecně zakázána. Její poskytnutí je možné tehdy, pokud najdeme právní titul (výjimku) k jejímu legálnímu poskytnutí. Mezi takové výjimky můžeme zařadit například poskytování podpory ve formě podpory de minimis, regionální podpory či vyrovnávací platby za výkon veřejné služby v souladu s příslušnými pravidly.
PROČ ŘEŠIT VEŘEJNOU PODPORU?
Neuvážené poskytování veřejné podpory může vést k ohrožení hospodářské soutěže, z tohoto důvodu je její udělení v Evropské unii striktně regulováno. V případě poskytnutí veřejné podpory neslučitelné s vnitřním trhem se její poskytovatel i příjemce vystavují riziku navrácení podpory. Je-li Evropskou komisí v případě protiprávní podpory vydáno negativní rozhodnutí, je poskytovatel povinen vymoci veřejnou podporu zpět. Příjemce udělenou podporu navrací včetně úroků. Navíc poskytnutí ilegální veřejné podpory může vést i k případné neplatnosti uzavřených smluv.
PŮSOBNOST ÚŘADU V OBLASTI VEŘEJNÉ PODPORY
Působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad") v oblasti veřejné podpory upravuje zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon"). Úřad působí jako koordinační orgán ve všech oblastech veřejné podpory, s výjimkou oblasti zemědělství, lesního hospodářství, rybolovu a akvakultury, kde působnost koordinačního orgánu vykonává Ministerstvo zemědělství.
Jako koordinační orgán Úřad vykonává centrální koordinační, poradenskou, konzultační a monitorující činnost, kterou je zejména:
1. Spolupráce s poskytovateli před oznámením veřejné podpory
Úřad poskytuje poskytovatelům veřejných prostředků poradenství a konzultace a vydává doporučující stanoviska k tomu, zda opatření představuje veřejnou podporu, zda splňuje podmínky pro výjimku z oznamovací povinnosti, nebo zda musí být oznámeno Evropské komisi.
2. Spolupráce s poskytovateli a Evropskou komisí v průběhu řízení před Evropskou komisí
Úřad zajišťuje komunikaci mezi Evropskou komisí a poskytovateli, spolupracuje s poskytovateli při přípravě oznámení veřejné podpory Evropské komisi, předává oznamovací formuláře a spolupracuje s Evropskou komisí a poskytovateli v průběhu řízení u Evropské komise.
Řízení před Evropskou komisí se týkají zejm. oznámené veřejné podpory, protiprávní veřejné podpory, zneužití veřejné podpory a existujících režimů veřejné podpory.
3. Správa registru podpor malého rozsahu (de minimis)
Úřad monitoruje údaje o poskytnutých podporách malého rozsahu zaznamenaných v registru a v případě nesplnění zákonných povinností vede s poskytovateli správní řízení.
4. Centrální správa systému Transparency Award Module (TAM), který vytvořila Evropská komise pro plnění povinnosti transparentnosti. Povinnost zapisovat požadované údaje se vztahuje na poskytovatele veřejné podpory.
5. Předkládá výroční zprávy Evropské komisi o poskytnutých veřejných podporách na území České republiky
6. Zastupuje Českou republiku při projednávání a přípravě předpisů Evropské unie týkajících se problematiky veřejné podpory
7. Působnost Úřadu v oblasti zahraničních subvencí
Po vstupu České republiky do Evropské unie nemá Úřad rozhodovací pravomoc v oblasti veřejné podpory, jelikož tato pravomoc náleží Evropské komisi. Úřad si však zachovává rozhodovací pravomoc v oblasti správního řízení podle Zákona, zejména pokud jde o ukládání pokut za nesprávné zápisy do registru de minimis.


