Abeceda
hospodářské
soutěže

Vysvětlení pravidel hospodářské soutěže (nejen) pro malé a střední podnikatele. ?

Svobodné konkurenční prostředí je základním mechanismem a předpokladem fungující tržní ekonomiky. Jednotlivé podniky spolu vzájemně soupeří a snaží se nabídnout své zboží zákazníkovi či spotřebiteli za výhodnějších podmínek. Jejich konkurence probíhá především prostřednictvím cen, vyšší kvality nabízených produktů a služeb nebo širším výběrem produktů. Aby se podniky na trhu v konkurenci ostatních hráčů prosadily, musí neustále zefektivňovat výrobu a zavádět inovace. Z hospodářské soutěže mezi nimi pak mají prospěch spotřebitelé, kteří dostávají inovativní produkty za nižší ceny nebo v lepší kvalitě.

Soutěž o zákazníka může být pro podniky nepříjemná, proto mohou hledat cesty, jak prvek soutěže vyloučit a zajistit si zisk bez rizika konkurence. Z těchto důvodů fungují orgány pověřené ochranou hospodářské soutěže, které mají zajistit, aby:

  • nedocházelo k zakázaným (kartelovým) dohodám mezi podniky;
  • silné podniky nezneužívaly své dominantní postavení;
  • v důsledku spojování podniků nedocházelo k narušení hospodářské soutěže.

Soutěžní pravidla se vztahují na všechny podniky, bez ohledu na jejich velikost. Na zakázanou spolupráci se svými konkurenty si tedy musí dát pozor i malé a střední podniky. Za porušení pravidel hospodářské soutěže hrozí podnikům především vysoké pokuty. Sankce za výše uvedené však může dopadnout i na konkrétní fyzické osoby.

X

pro odpovědi
scrollujte

Kdo jsme?

Hospodářská soutěž je chráněna. Nesmí být narušována. ?

Narušení hospodářské soutěže znamená její vyloučení, omezení, jiné narušení nebo ohrožení. I takové jednání, které se na trhu dosud fakticky neprojevilo, může hrozit značnými deformačními účinky na existující efektivní hospodářskou soutěž. U dohod narušujících soutěž a u spojení soutěžitelů postačí pouhé ohrožení soutěže k určení, že dané jednání je v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Oproti tomu u zneužití dominantního postavení Úřad vždy zkoumá, zda došlo k újmě způsobené jiným podnikům či spotřebitelům.

Narušit soutěž lze také jejím vyloučením. Vyloučení soutěže je stav, kdy zůstal na trhu právě pouze jeden soutěžitel a kdy všichni ostatní soutěžitelé v důsledku určitého jednání trh opustili. O vyloučení soutěže půjde také v případě, kdy sice ostatní podnikatelé trh neopustili, avšak z nejrůznějších důvodů soutěž fakticky neprobíhá (typicky u dohod všech podnikatelů, kteří na daném trhu působí).

Narušit hospodářskou soutěž lze cíleně či k tomu dojde jen jako výsledek, či vedlejší efekt, určitého jednání. Zavinění může být ve formě úmyslu či nedbalosti. Zavinění však nemá vliv na rozhodnutí ohledně určení, zda byla pravidla hospodářské soutěže porušena. V této souvislosti hovoříme o tzv. objektivní odpovědnosti, kdy právní odpovědnost podniků spočívá v odpovědnosti za protiprávní stav či událost.

X
Ochrana a podpora soutěže je svěřena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolní úřad) je nezávislý ústřední orgán státu na úrovni ministerstev a není nikomu podřízen. V čele stojí předseda jmenovaný prezidentem republiky na návrh vlády. Funkční období předsedy je 6 let a nikdo nemůže být jmenován do této funkce na více jak dvě funkční období. Předseda Úřadu nesmí být členem žádné politické strany nebo politického hnutí.

Aby dosáhl funkční hospodářské soutěže na trzích, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:

  • vede soutěžitele k tomu, aby se chovali v souladu s principy soutěžního práva
  • zasahuje proti praktikám, jež narušují hospodářskou soutěž, jako jsou např. kartelové dohody, zneužití dominantního postavení aj.
  • současně však dává podnikům možnost, aby své nezákonné jednání, které dosud nemělo závažné dopady na trh, mohly samy napravit
  • zasahuje rovněž v případě narušení hospodářské soutěže orgány veřejné správy

Posláním Úřadu je zajistit takový stav na trzích, aby díky fungující hospodářské soutěži přinášely maximální prospěch především konečným spotřebitelům.

X

pro odpovědi
scrollujte

Sídlíme v Brně,
tř. Kapitána Jaroše 7.

Co je hospodářská soutěž?

pro odpovědi
scrollujte

Soupeření podnikatelů na trhu.

Podnikatelé ve snaze o vyšší zisk soupeří se svými konkurenty o zákazníka. Snaží se proto o větší efektivitu, aby mohli nabízet své výrobky či služby za nižší ceny nebo ve vyšší kvalitě. ?

Konkurence je rivalita mezi firmami - podniky. Cílem jednolitých konkurentů je být lepší na trhu než jiní konkurenti a dosáhnout díky tomu vyššího zisku.

Konkurence může být mezi výrobci zboží, mezi jeho distributory (konkurence nabídky) nebo zákazníky (konkurence poptávky). Konkurence může existovat a volně působit pouze v tržním hospodářství, urychluje technický pokrok a vývoj v sociální sféře.

V případě, že hospodářská soutěž funguje dokonale, mluvíme o tzv. dokonalé konkurenci, při které je trh plně transparentní, zboží či služeb na něm je neomezeně a neexistují žádné faktické překážky pro vstup na něj. Podniky zde pak nemohou za své zboží a služby účtovat vyšší ceny než jsou jejich mezní náklady, protože zákazníci-spotřebitelé by okamžitě koupili zboží u levnější konkurence. V reálném prostředí je však dokonalá konkurence prakticky nedosažitelná.

Opakem dokonalé konkurence je monopol, kdy existuje pouze jeden výrobce, který je takzvaným monopolistou a může si u svého výrobku či služby diktovat ceny a mít vysokou marži. Ani toto prostředí není v praxi časté, neboť vysoké marže přilákají jiné podniky, které budou chtít na monopolistický trh vstoupit s vidinou velkých zisků. Proto tento typ trhu může existovat pouze pokud jsou pro vstup na něj extrémní bariery.

Mezi oběma protipóly existuje velké množství trhů na kterých více či méně funguje hospodářská soutěž. Pokud je na trhu konkurentů méně, hovoříme o oligopolech, případně tam, kde existuje jeden dominantní hráč a vedle něj působí větší množství menších podniků. Pokud je na trhu konkurentů mnoho, hovoříme o tzv. monopolistické konkurenci, kdy především díky značce a diverzifikaci výrobků, je každý podnik monopolistou svého zboží či služby, což mu umožňuje mít vyšší marži než v případě dokonalé konkurence, a to z důvodu různých spotřebitelských preferencí. Každý spotřebitel totiž má trochu jiný vkus a preference a rovněž finanční možnosti, které ovlivňují jeho výběr.

Je třeba dodat, že mnohost podniků na trhu ještě nezaručuje vyšší intenzitu soutěže a i na trzích, kde působí jen několik hráčů může být úroveň konkurence vysoká. Závisí vždy na konkrétním typu zboží či služby, transparentnosti trhu, barierách vstupu na něj a kapacitách, na kolik je na daném trhu funkční hospodářská soutěž.

X

Hospodářská soutěž přináší ↘

1 inovace a pestřejší nabídku

2 efektivitu a prospěch pro podnikatele

3 funkční tržní prostředí

Komu soutěž slouží?

Dodržování pravidel hospodářské soutěže je prospěšné jak pro spotřebitele, tak pro podnikatele. ?

Úřad chrání funkční a svobodnou soutěž proto, aby jednak podnikatelé mezi sebou mohli férově soupeřit na trhu, ale především proto, aby z fungující hospodářské soutěže měli prospěch koneční spotřebitelé.

Podnikání na volném trhu je soutěžní hra. Někdy mohou být společnosti v pokušení se této vzájemné soutěži vyhnout a pokusit se stanovit vlastní pravidla hry. Občas se jeden velký hráč snaží vytlačit konkurenty z trhu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže funguje jako rozhodčí a stará se o to, aby všechny společnosti hrály podle stejných pravidel.

Pokud všichni dodržují pravidla, dochází k rozvoji společnosti, vyšším ziskům pro podnikatele a prospěchu pro spotřebitele. Pro podnikatele vede dodržování pravidel k plné transparentnosti trhu a odstranění překážek pro vstup na trh. Při dodržování pravidel si spotřebitel může vybrat z velkého množství nabídek, které tlačí na cenu výrobků a zabraňují zvýšení cen. Při výpadku jednoho výrobce trh reaguje pružně a nabídne ihned spotřebiteli alternativu.

V případě nedodržování pravidel dochází k nápravě ze strany Úřadu, a to formou nápravného opatření, které zamezuje dalšímu narušení hospodářské soutěže a navrací trh do původního stavu, kdy hospodářská soutěž nebyla narušena.

X

Všem!

Pozor! Povinnost nenarušovat soutěž je dána zákonem.

Porušení pravidel vede k závažným následkům, jako jsou vysoké pokuty. ?

Porušování pravidel se nevyplácí, Úřad může jednání, která omezují hospodářskou soutěž zakázat, a uložit pokutu společnostem, jež porušily soutěžní právo.

Mezi nejvýznamnější pravomoci Úřadu patří ukládat sankce za zaviněné porušení:

  • zákazu uzavírat dohody narušující soutěž,
  • zákazu zneužívání dominantního postavení,
  • zákazu uskutečnit spojení v rozporu se zákonem,
  • povinnosti splnit závazky u zakázaných dohod a zneužití dominantního postavení,
  • povinnosti splnit uložená opatření k nápravě nebo jiné povinnosti stanovené rozhodnutím Úřadu
  • zákazu bez ospravedlnitelných důvodů narušovat hospodářskou soutěž při výkonu veřejné moci

Úřad může za tato porušení uložit soutěžitelům (podnikům) pokuty do výše 10 mil. Kč nebo 10 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

V určitých případech může Úřad uložit podniku rovněž zákaz účasti ve veřejných zakázkách až na dobu 3 let.

Úřad rovněž může sankcionovat soutěžitele, kteří neposkytnou požadované úplné a pravdivé podklady a informace, nebo nevydají požadované záznamy či neumožní jejich prověření, nebo se odmítnou podrobit šetření na místě. Za tato porušení lze uložit pokutu do výše 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Pořádkovou pokutu za neposkytnutí informací lze uložit i opakovaně, jejich celková výše nesmí přesáhnout 10 mil. Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

X

Benefity → V čem je hospodářská soutěž přínosná pro Vás?

Hospodářská soutěž je boj o zákazníka. Konkurence prospívá všem, zvyšuje ekonomický blahobyt. ?

Problematika ochrany hospodářské soutěže se může zdát z laického pohledu poněkud komplikovaná a vzdálená běžnému spotřebiteli. Je však nutné si uvědomit, že v situacích, kdy dochází k narušení hospodářské soutěže, je právě spotřebitel tím, kdo nese konečné důsledky protiprávního jednání.

V případě, že hospodářská soutěž funguje, z takovéto soutěže profitují spotřebitelé, kteří za výrobky platí nižší ceny, než by platili v případě, pokud by hospodářská soutěž byla narušena.
Dalšími benefity jsou pestřejší nabídka, dostatek zboží a služeb a rovněž jejich vyšší kvalita.

Opakem je stagnující a nerozvíjející se tržní prostředí, kde zboží a služby nejsou inovovány, je ho nedostatek a jeho ceny jsou vysoké. Dochází k takzvané produkční a alokační neefektivitě a ztrátě mrtvé váhy, kdy s ohledem na nedostatečnou míru konkurence vůbec nedojde k ekonomickým transakcím, které by jinak byly uskutečněny.

X

pro odpovědi
scrollujte

Pro spotřebitele to znamená: ↓

1 nižší ceny

2 pestřejší nabídku a dostatek zboží

3 vyšší kvalitu

Fungující hospodářská soutěž vede k vyšší dostupnosti zboží a služeb, podněcuje zavádění inovací a technologický pokrok. ?

Základním cílem ochrany hospodářské soutěže je podpora spotřebitelského blahobytu a zajištění efektivní alokace zdrojů. Pro rozvoj blahobytu je třeba podporovat inovace a technologický pokrok.

Principem inovace podnikání je neustálé hledání lepší cesty k uspokojení potřeb zákazníka zvyšováním kvality servisu, produktů a snižováním ceny, což vede k lepší realizaci rozvoje technologií a organizačních strategií. Hlavním hnacím motorem pro inovování je ovšem právě dostatečná míra konkurence, která je základním principem tržního hospodářství.

Technický pokrok je proces zdokonalování výrobních prostředků, technologií, organizace práce a vyráběných produktů, který vede k úsporám společné práce, ke zvýšení užitečného efektu výroby a výrobků.

Projevy technologického pokroku jsou mnohostranné; na základě technických opatření se vyrábějí nové produkty nebo výrobky s novými užitnými vlastnostmi, které lépe uspokojují společenské i individuální potřeby. Jedná se o technický pokrok ve výrobě a i rozvoj samotných produktů.

X

Příklady porušení → Nejtypičtější dohody narušující hospodářskou soutěž.

pro odpovědi
scrollujte

1 Dohody mezi konkurenty týkající se:

→ cen

Podnikatelé se místo vzájemné soutěže dohodnou na navýšení nebo sjednocení ceny u podobného typu produktu, který prodávají. ?

Kartelové dohody představují zásadní narušení hospodářského prostředí a s tím související snížení blahobytu spotřebitelů. Nejznámějším a nejvíce nebezpečným příkladem zakázaných dohod jsou dohody o přímém určení cen. Obvykle je cílem cenového kartelu dosažení totožné ceny pro zákazníka, kterým může být další podnikatel, konečný spotřebitel, ale i např. zadavatel veřejné zakázky. Jedná se tzv. price fixing. Zákazník v takových případech nemá možnost nakupovat zboží či služby za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou, které bývají zpravidla vyšší.

Cenový kartel může mít řadu forem, kdy dohoda nemusí směřovat na konkrétní cenu, za kterou se bude zboží či služba prodávat. Tyto formy se nazývají dohody o nepřímém určení ceny, kdy k cenové koordinaci může dojít prostřednictvím stejného kalkulačního vzorce pro tvorbu ceny, stejného systému slev, cenového rozpětí, stanovením minimální ceny apod. Výsledkem cenového kartelu je potlačení či ztráta faktické konkurence v oblasti cen.

Dohody konkurentů o cenách, tedy nejtypičtější forma kartelu, vedou ke zvýšení cen pro zákazníky, nejčastěji pro konečné spotřebitele. Podle kvalifikovaných odhadů může toto zvýšení dosáhnout až 50 %. Zákazník tedy v důsledku cenového kartelu platí zboží až o polovinu dražší než v případě, kdyby na daném trhu kartel nefungoval.

X

→ trhu či zákazníků

Podnikatelé se mezi sebou domluví na rozdělení území či zákazníků, kterým dodávají. ?

Neméně závažné jsou také dohody o rozdělení trhu, díky kterému si pak soutěžitelé přirozeně nekonkurují na rozdělených trzích. Ty se nevyvíjejí a stagnují. Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici na svých, díky kartelu rozdělených, částech trhu. Zákazník je v důsledku toho omezen v možnosti výběru mezi výrobky a službami. S rozdělením trhu v ruku v ruce přicházejí jako důsledek rovněž vyšší ceny, nižší kvalita nabízeného zboží či služeb a malá motivace pro inovování a zlepšování jejich kvality.

Podstatou rozdělení trhu je, že každý z podniků dostane v důsledku vzájemné dohody část území, na kterém smí působit pouze tento určený podnik, který ale na oplátku nesmí dodávat zboží na jiná území svých konkurentů.

Pod dohody o rozdělení trhu se řadí i rozdělení zákazníků. Při něm dochází k tomu, že ke každému podnikateli je "přidělen" určitý zákazník, či okruh zákazníků (např. podle velikosti, charakteru, místa bydliště atd.), který nemá možnost si daný výrobek koupit od jiného podnikatele.

X

→ produkce

Podnikatelé se mezi sebou domluví, že budou vyrábět jen určité množství zboží např. nevyrobí více než 1000 kusů týdně. ?

Dohody o omezení výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic bývají uzavírány mezi soutěžiteli, kteří si mezi sebou recipročně zajišťují stabilní pozice na trhu, které je chrání proti negativnímu vývoji, kolísání nabídky a poptávky a rovněž cen.

Omezování výroby nebo odbytu se typicky vymezuje jako dohoda o kvótách výroby nebo odbytu. V důsledku regulace výroby je nabídka uměle limitována, čímž dochází k deformaci soutěžního prostředí.

Jako tento typ kartelové dohody lze kvalifikovat i situaci, kdy se dva soutěžitelé dohodnou, že již nebudou dodávat na trh dva druhy zboží jako doposud, ale každý z nich bude na trh dodávat jedno zboží a druhý soutěžitel druhé zboží.

Na trhu důsledkem zakázané dohody o omezení produkce vzniká nedostatek takového zboží. Díky tomu roste poptávka po něm a kartelisté si tak mohou účtovat vyšší ceny a tedy i mít vyšší marže. Vyšší cenu nedostatkového zboží v konečném důsledku zaplatí většinou konečný spotřebitel.

X

→ podávání nabídek do výběrových řízení

Podnikatelé se mezi sebou předem dohodnou na vítězi výběrového řízení, kterého se účastní. Vzájemné soupeření ve svých nabídkách jen předstírají. ?

Pokud je cenový kartel uzavřen mezi uchazeči o veřejnou zakázku, hovoříme o tzv. bid-riggingu. V takovém případě zadavatel sice mnohdy získá řadu nabídek, avšak s cenou navýšenou dle dohody uchazečů. Takový zadavatel přitom často nedisponuje způsoby, jak dohodu uchazečů spolehlivě odhalit.

Uchazeči získávají za veřejnou zakázku vyšší cenu než v situaci, kdy hospodářská soutěž na daném trhu funguje. Tento rozdíl v ceně pak nese zadavatel, přeneseně daňový poplatník.

V některých případech se uchazeči domluví i na rozdělení trhu, tedy rozdělí si mezi sebe jednotlivé zadavatele a nezúčastní se pak výběrových řízeních v oblastech, které nespadají do jejich "sfér vlivu".

Toto jednání vysoce předražuje hodnotu zboží a služeb pro veřejný sektor a vede k plýtvání penězi daňových poplatníků.

X

2 Dohody výrobců a distributorů ohledně určení prodejních cen pro zákazníky.

Výrobce se dohodne s prodejcem na minimální ceně, za kterou může zboží prodávat zákazníkům. ?

Protisoutěžní dohody však nemusejí být jen mezi horizontálními konkurenty, Úřad se zabývá i případy dohod uzavíraných dodavateli a odběrateli. Typickým případem takové dohody, která narušuje hospodářskou soutěž, je tzv. RPM (z anglického resale price maintenance). Principem tohoto typu dohod je závazné určení maloobchodní ceny pro další prodej od dodavatele zboží jeho odběratelům, typicky distributorům. Ti následně takové zboží nesmějí prodávat spotřebitelům za jinou, případně nižší cenu.

Mezi takovými odběrateli pak přestává fungovat vzájemná konkurence, neboť spotřebitel nemůže dané zboží koupit u žádného odběratele levněji. RPM však mnohdy neovlivní jen cenu, kterou spotřebitel za zboží zaplatí. Snížený konkurenční tlak totiž mnohdy ovlivní i úroveň dalších zákaznických služeb. Taková cena je v konečném důsledku opět vyšší, než jaká by byla bez RPM, přičemž toto navýšení nese většinou spotřebitel.

Dohody RPM Úřad pečlivě odlišuje od situací, kdy dodavatel odběratelům maloobchodní ceny pouze doporučuje. V takovém případě je zachována možnost určovat ceny samostatně. Lze stanovit i maximální prodejní cenu.

Oproti kartelovým dohodám konkurentů, kde dochází k omezení soutěže mezi jejich jednotlivými výrobky - mezi značkami, dohody výrobců a distributorů omezují soutěž v rámci jedné značky. Jejich dopad na konečné spotřebitele bude menší v případě, kdy současně u daného zboží, existuje silná soutěž mezi značkami.

Za uzavření dohody typu RPM může být postižen nejen výrobce, ale i distributoři.

X

Důsledky porušení:

Povinnost nenarušovat soutěž je dána zákonem! ?

Při uzavření zakázaných dohod dochází ke spáchání přestupku dle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad za tyto přestupky uděluje vysoké pokuty ve správním řízení. Při ukládání pokut Úřad posuzuje závažnost dohody (způsob spáchání, následky, okolnosti případu) a také jednání soutěžitele v rámci správního řízení.

Dle tohoto zákona lze právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím uložit pokutu až do 10 mil. Kč nebo až 10 % z čistého obratu soutěžitele dosaženého za poslední ukončené účetní období.

Pokud je přestupek spáchán v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek může Úřad spolu s pokutou uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu nejdéle 3 let.

Uzavřením kartelové dohody dochází u fyzických osob i ke spáchání trestného činu, za který hrozí trest odnětí svobody až na dobu 8 let.

Při porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže může dojít ke vzniku škody způsobené narušením hospodářské soutěže soukromým subjektům. Ty mají možnost vymáhat náhradu škody po soutěžitelích. Vymáhání škody je upraveno v zákoně o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže.

X

pro odpovědi
scrollujte

→ pokuty až do výše 10 % z
čistého obratu

→ zákaz plnění zakázek až na 3 roky

→ odnětí svobody pro fyzické osoby až na 8 let

→ náhrada škody způsobené narušením hospodářské soutěže

→ poškození pověsti

Narušovat soutěž se nevyplácí! Při spolupráci s Úřadem se však lze sankcím vyhnout. ?

Úřad nabízí v rámci tzv. Leniency programu pachatelům kartelů shovívavost a případně i možnost neudělení pokuty. Pokud soutěžitel kartel ohlásí a poskytne k němu veškeré jemu dostupné informace a důkazy, může se kompletně vyhnout postihu či dosáhnout alespoň podstatného snížení pokuty.

V případě, že

  • se účastníte dohody s konkurenty,
  • nabyli jste podnik a domníváte se, že některé dosavadní kontakty/dohody jeví známky koordinovaného postupu s konkurenty,
  • udržujete kontakty s konkurenty (i když se jedná o neformální setkání),

měli byste zvážit, zda takové jednání nesplňuje znaky kartelu, a případně podat žádost k Úřadu v rámci Leniency programu. Pro udělení plné imunity je nutné, aby účastník kartelu přišel za soutěžním úřadem jako první.

X

Co dělat:

...když mám podezření, že došlo k narušení hospodářské soutěže
...pokud mám obavu, že já narušuji hospodářskou soutěž
...když si chci ověřit, zda určitá praktika není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže
Kdy Vám Úřad nepomůže ?

Úřad neřeší spory

  • mezi podnikateli ohledně nekalé soutěže
  • špatnou kvalitu zboží nebo služeb
  • nevyřízení reklamace výrobku
  • chybné vyúčtování telefonních služeb nebo plateb za elektřinu či plyn
  • podvodné jednání při nabídce služeb (tzv. šmejdi)
  • zneužití osobních údajů
X

Kontaktujte ÚOHS

+420 542 167 111 posta@uohs.cz
Informace můžete dohledat na webových stránkách ÚOHS. ?

Na stránkách Úřadu najdete kontaktní údaje. Telefon: 542 167 111, email: posta@uohs.cz.

X