Kartelové dohody představují zásadní narušení hospodářského prostředí a s tím související snížení blahobytu spotřebitelů. Nejznámějším a nejvíce nebezpečným příkladem zakázaných dohod jsou dohody o přímém určení cen. Obvykle je cílem cenového kartelu dosažení totožné ceny pro zákazníka, kterým může být další podnikatel, konečný spotřebitel, ale i např. zadavatel veřejné zakázky. Jedná se tzv. price fixing. Zákazník v takových případech nemá možnost nakupovat zboží či služby za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou, které bývají zpravidla vyšší.

Cenový kartel může mít řadu forem, kdy dohoda nemusí směřovat na konkrétní cenu, za kterou se bude zboží či služba prodávat. Tyto formy se nazývají dohody o nepřímém určení ceny, kdy k cenové koordinaci může dojít prostřednictvím stejného kalkulačního vzorce pro tvorbu ceny, stejného systému slev, cenového rozpětí, stanovením minimální ceny apod. Výsledkem cenového kartelu je potlačení či ztráta faktické konkurence v oblasti cen.

Dohody konkurentů o cenách, tedy nejtypičtější forma kartelu, vedou ke zvýšení cen pro zákazníky, nejčastěji pro konečné spotřebitele. Podle kvalifikovaných odhadů může toto zvýšení dosáhnout až 50 %. Zákazník tedy v důsledku cenového kartelu platí zboží až o polovinu dražší než v případě, kdyby na daném trhu kartel nefungoval.

Neméně závažné jsou také dohody o rozdělení trhu, díky kterému si pak soutěžitelé přirozeně nekonkurují na rozdělených trzích. Ty se nevyvíjejí a stagnují. Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici na svých, díky kartelu rozdělených, částech trhu. Zákazník je v důsledku toho omezen v možnosti výběru mezi výrobky a službami. S rozdělením trhu v ruku v ruce přicházejí jako důsledek rovněž vyšší ceny, nižší kvalita nabízeného zboží či služeb a malá motivace pro inovování a zlepšování jejich kvality.

Podstatou rozdělení trhu je, že každý z podniků dostane v důsledku vzájemné dohody část území, na kterém smí působit pouze tento určený podnik, který ale na oplátku nesmí dodávat zboží na jiná území svých konkurentů.

Pod dohody o rozdělení trhu se řadí i rozdělení zákazníků. Při něm dochází k tomu, že ke každému podnikateli je "přidělen" určitý zákazník, či okruh zákazníků (např. podle velikosti, charakteru, místa bydliště atd.), který nemá možnost si daný výrobek koupit od jiného podnikatele.

Dohody o omezení výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic bývají uzavírány mezi soutěžiteli, kteří si mezi sebou recipročně zajišťují stabilní pozice na trhu, které je chrání proti negativnímu vývoji, kolísání nabídky a poptávky a rovněž cen.

Omezování výroby nebo odbytu se typicky vymezuje jako dohoda o kvótách výroby nebo odbytu. V důsledku regulace výroby je nabídka uměle limitována, čímž dochází k deformaci soutěžního prostředí.

Jako tento typ kartelové dohody lze kvalifikovat i situaci, kdy se dva soutěžitelé dohodnou, že již nebudou dodávat na trh dva druhy zboží jako doposud, ale každý z nich bude na trh dodávat jedno zboží a druhý soutěžitel druhé zboží.

Na trhu důsledkem zakázané dohody o omezení produkce vzniká nedostatek takového zboží. Díky tomu roste poptávka po něm a kartelisté si tak mohou účtovat vyšší ceny a tedy i mít vyšší marže. Vyšší cenu nedostatkového zboží v konečném důsledku zaplatí většinou konečný spotřebitel.

Pokud je cenový kartel uzavřen mezi uchazeči o veřejnou zakázku, hovoříme o tzv. bid-riggingu. V takovém případě zadavatel sice mnohdy získá řadu nabídek, avšak s cenou navýšenou dle dohody uchazečů. Takový zadavatel přitom často nedisponuje způsoby, jak dohodu uchazečů spolehlivě odhalit.

Uchazeči získávají za veřejnou zakázku vyšší cenu než v situaci, kdy hospodářská soutěž na daném trhu funguje. Tento rozdíl v ceně pak nese zadavatel, přeneseně daňový poplatník.

V některých případech se uchazeči domluví i na rozdělení trhu, tedy rozdělí si mezi sebe jednotlivé zadavatele a nezúčastní se pak výběrových řízeních v oblastech, které nespadají do jejich "sfér vlivu".

Toto jednání vysoce předražuje hodnotu zboží a služeb pro veřejný sektor a vede k plýtvání penězi daňových poplatníků.