Slovníček pojmů

Některé soutěžní problémy může Úřad řešit i bez zahájení správního řízení, a to zejména v případech, kdy škodlivé účinky předmětného jednání jsou omezené nebo kdy lze očekávat, že nedojde-li k urychlenému odstranění soutěžního problému, bude se rozsah těchto účinků významně zvyšovat a soutěžitel přitom může učinit opatření, která povedou k rychlému odstranění soutěžního problému a obnovení účinné hospodářské soutěže. Ani zahájené správní řízení nemusí být nutně ukončeno sankčním rozhodnutím. Účastníci řízení mají možnost navrhnout Úřadu závazky, jejichž realizací dojde k obnovení účinné hospodářské soutěže.

Specifický typ kartelových dohod, které jsou uzavírány mezi účastníky výběrových řízení. Uchazeči se namísto soutěže o zakázku dopředu dohodnou, kdo zakázku vyhraje a tomu přizpůsobí své nabídky. Nabídková cena pak bývá výrazně vyšší, než kdyby došlo k regulérní soutěži. V některých případech se uchazeči domluví i na rozdělení trhu, tedy rozdělí si mezi sebou jednotlivé zadavatele a nezúčastňují se pak výběrových řízení v oblastech, které nespadají do jejich „sféry vlivu".

Na některých trzích, které jsou silně transparentní, mohou soutěžitelé snadno a rychle sledovat pohyby cen u konkurence. Soutěžitelé působící v takových oblastech pak zpravidla následují tzv. cenového lídra a své ceny mu přizpůsobují. Shodná úroveň cen tedy není důsledkem kartelové dohody, nýbrž právě cenového následování, které není považováno za protisoutěžní jednání. Typickými příklady jsou například maloobchodní trhy prodeje pohonných hmot nebo potravin.

Silné postavení jednoho ze soutěžitelů na trhu (zpravidla alespoň 40% tržní podíl), které mu umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na ostatních soutěžitelích, zákaznících a nakonec i spotřebitelích. Existenci  dominantního postavení nelze konstatovat pouze na základě tržního podílu, ale posuzují se také legislativní či obchodní bariéry na trhu, tržní síla konkurentů, situace na navazujících trzích apod. Samotné dominantní postavení přitom není protizákonné, tím je až jeho zneužití. V případě, že na trhu působí pouze jediný soutěžitel, hovoříme o monopolu.

Hlava III zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

V komplikovaných případech spojení soutěžitelů, kdy Úřad nemůže posoudit dopady spojení ve standardní třicetidenní lhůtě, lze lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit až o další čtyři měsíce. Řízení se tedy převádí do tzv. druhé fáze.

§ 16 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Ekonomický fenomén vzájemného soupeření jednotlivých podniků na trhu o zákazníka. Prostředky tohoto soupeření jsou zejména cena a kvalita zboží a služeb, které jsou zákazníkovi nabízeny. Hospodářská soutěž nutí jednotlivé podnikatele ke zvyšování efektivity a zavádění inovativních postupů, s jejichž pomocí mohou získat výhodu nad svými konkurenty.

Jde o situaci, kdy se jednotliví soutěžitelé předem přímo či nepřímo navzájem informují o svých budoucích krocích na trhu, což každému z nich umožňuje upravit své soutěžní jednání s vědomím, že se s vysokou pravděpodobností bude stejně chovat i jejich konkurent.

§ 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

V širším slova smyslu jsou jako kartely označovány všechny typy protisoutěžních dohod. V užším slova smyslu se pak jedná o zakázané horizontální dohody mezi přímými konkurenty působícími na stejné úrovni trhu. Kartelové dohody uzavírají jejich účastníci s cílem omezit soutěž, rozdělit si trh a eliminovat rizika vyplývající z konkurenčního boje. Jedná se o dohody s nejzávažnějšími negativními dopady na trh, neboť odběratelé nemají možnost nakupovat za ceny vzniklé na základě individuální obchodní strategie jednotlivých firem, ale dostávají zboží za ceny uměle navýšené. Podle odhadů Evropské komise zvyšují kartelové dohody ceny v průměru o 20 %.

§ 3 a 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Vyšetřovací nástroj uplatňovaný většinou moderních soutěžních úřadů spočívající v tom, že účastníkovi kartelové dohody, který jako první poskytne soutěžnímu úřadu informace o kartelu, je odpuštěna sankce. Druhou možností postupu v rámci tohoto programu je snížení pokuty dalším členům kartelu v případě, že se k účasti na kartelu přiznají a přinesou informace a dokumenty, které pro Úřad představují významnou část důkazů potřebných k prokázání kartelové dohody a následně vedou k jejímu úspěšnému prošetření a potrestání. 

§ 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

V českém právním řádu nalezneme právní úpravu dopadající na nedovolené narušení hospodářské soutěže v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže). Dohled nad dodržováním pravidel z tohoto zákona plynoucích je pak svěřen do kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

V případech protisoutěžního jednání mohou účastníci řízení požádat soutěžní úřad o využití procedury narovnání. Princip tohoto institutu spočívá v tom, že účastníku řízení je snížena výsledná pokuta o 20 % za podmínek, že se účastník řízení přizná ke spáchání správního deliktu a Úřad dospěje k závěru, že vzhledem k závažnosti a povaze spáchaného deliktu je takový postih dostatečný. Jedná se o důležitý způsob úspory finančních i lidských zdrojů úřadu, neboť správní řízení je možno dříve ukončit vydáním rozhodnutí, proti kterému účastníci řízení zpravidla nepodávají opravné prostředky.

§ 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Povolení Úřadu nevyžadují všechny fúze, k nimž v České republice dochází. Notifikovat (oznámit) Úřadu je nutno pouze fúze společností, které dosahují určité výše obratu, tedy splňují určitá obratová kritéria. Ta jsou v současné době zákonem stanovena na 1,5 miliardy korun pro součet čistých obratů obou spojujících se soutěžitelů, přičemž současně musejí alespoň dva ze spojujících se dosahovat čistého obratu 250 milionů korun za poslední ukončené účetní období.

§ 13–14 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Český zákon o ochraně hospodářské soutěže obsahuje také ustanovení o tom, že orgány veřejné správy nesmějí narušit hospodářskou soutěž, například svojí podporou zvýhodňující určitého soutěžitele. Všechny úřady, kraje či obce by tedy měly respektovat pravidla hospodářské soutěže a svou činností ji nenarušovat. Příkladem, kdy by k uvedenému zvýhodnění dojít mohlo, jsou obecně závazné vyhlášky obcí regulující provozování výherních automatů, kdy by například takovým předpisem byla povolena herna pouze na konkrétní adrese v obci, a to bez objektivního zdůvodnění daného kroku.

§ 19a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Trh nebo část trhu, jenž je vymezován v rámci konkrétního případu a na němž se posuzují dopady jednání prošetřovaných soutěžitelů. Trh je vymezován pro každý případ individuálně, a to i když se jedná o stejného soutěžitele – tedy jednou může být relevantním trhem trh výroby čerstvého pečiva, podruhé například trh výroby čerstvého sladkého pečiva. Vymezení je jednak věcné (trhy výroby či prodeje určitého zboží nebo poskytování určitých služeb) a dále územní.

§ 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Dokument, který je zasílán účastníkům řízení v závěru vyšetřovací fáze správního řízení, v němž soutěžní úřad popisuje skutková zjištění, jejich právní kvalifikaci a indikuje sankce. Sdělení výhrad tedy shrnuje závěry o protisoutěžním jednání, k nimž úřad dospěl, a dává účastníkům řízení možnost se k těmto závěrům vyjádřit, případně požádat o využití institutu narovnání.

§ 21b zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Osoby, které byly poškozeny protisoutěžním jednáním, mohou podat žalobu k soudu, jejímž prostřednictvím se mohou domoci odškodnění. Cílem soukromoprávního vymáhání je tedy odškodnění postižených osob, zatímco cílem veřejnoprávního vymáhání prováděného soutěžními úřady je potrestání porušitele zákona a zbavit jej nelegálně nabitých zisků. Postavení soukromoprávních žalobců je však v řadě evropských zemí, včetně České republiky, poměrně obtížné, neboť žalobce musí prokázat svůj nárok, nicméně nemá přístup k důkazům. Situaci má zlepšit zejména unijní směrnice o soukromoprávním vymáhání, která by měla být v průběhu roku 2016 transponována do českého právního řádu. Značně odlišná je situace v USA, kde jsou soukromoprávní žaloby běžné, např. hromadné žaloby, tzv. class actions. Ulehčenou mají žalobci situaci také v případě, kdy se již mohou opřít o rozhodnutí soutěžního úřadu, tzv. follow-on žaloby.

Fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

§ 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Přestože stěžejní agendou soutěžního úřadu je především rozhodovací činnost týkající se porušení soutěžních pravidel, neméně důležité je také rozvíjení a kultivace soutěžního prostředí. To může být značně omezováno ze strany státu, a to zejména prostřednictvím legislativy nebo některých exekutivních opatření, která mohou mít na hospodářskou soutěž negativní dopady, například vytvářením bariér vstupu apod. Soutěžní úřady se tedy v rámci svého mandátu proaktivně zapojují do formulace ekonomických politik státu, které mohou ovlivňovat tržní mechanismy, podnikatelské prostředí či hospodářskou výkonnost. ÚOHS se za tímto účelem pravidelně vyjadřuje nejen k návrhům zákonů, ale připomínkuje také některé kroky ministerstev a sektorových regulátorů.

Část právního řádu spadající do oblasti veřejného práva, která je prosazovaná specializovanými soutěžními úřady. Účelem soutěžního práva je chránit systém hospodářské soutěže před jeho narušením, jeho účelem naopak není ochrana konkrétních subjektů. Za protisoutěžní jednání jsou považovány například dohody směřující k omezení či vyloučení soutěže nebo zneužití dominantního postavení soutěžitele. Soutěžní úřady dále dohlíží také na spojování soutěžitelů (fúze).

Za spojení soutěžitelů je považována fúze splynutím či sloučením dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících firem. Za spojení je považováno také nabytí podniku či jeho části smlouvou či na základě dražby nebo získání přímé či nepřímé kontroly nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo smlouvou a dále také vytvoření společného podniku. Spojení soutěžitelů, která splňují obratová kritéria daná zákonem, nesmí být uskutečněna bez povolení soutěžního úřadu.

Hlava IV zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Soutěžní úřady mívají svěřeny rozsáhlé vyšetřovací pravomoci, aby byly schopny získat důkazy potřebné k prokázání protisoutěžního jednání. K nejdůležitějším z nich patří možnost provést neohlášenou kontrolu v sídle firmy, která je podezřelá z protisoutěžního jednání. Místní šetření provádějí v České republice zaměstnanci ÚOHS a mohou při něm prohlížet a pořizovat si kopie obchodních dokumentů ve fyzické i elektronické podobě. V dnešní době spočívá převážná část místního šetření v prohlížení obsahu počítačů a mobilních telefonů a pořizování kopií elektronických dokumentů. Úřad musí vždy na místní inspekci vyjíždět s konkrétním podezřením, nemůže obchodní prostory soutěžitele prohlížet tzv. naslepo. Ve výjimečných případech je Úřad se souhlasem soudu oprávněn vstupovat i do soukromých prostor managementu soutěžitele, pokud by se v nich mohly nacházet dokumenty obchodní povahy.

§ 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Soutěžní právo v Evropské unii je obsaženo zejména v článcích 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a v řadě navazujících nařízení a směrnic. Na dodržování soutěžních pravidel dohlíží přímo Evropská komise, konkrétně její Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Evropská komise rozhoduje o případech, které mají dopad na trhy ve třech a více členských státech. Rozhodnutí Komise jsou následně přezkoumatelná Soudním dvorem Evropské unie.

Zakázané vertikální dohody, jejichž přímým nebo nepřímým předmětem je stanovení fixní či minimální ceny pro další prodej anebo fixní či minimální cenové hladiny, kterou musí prodávající či distributor dodržovat. Určování minimálních cen je zakázané, povoleny jsou ceny doporučené, avšak pouze za předpokladu, že ze strany prodejce nedochází k vynucování jejich dodržování.

§ 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Zakázané dohody, jejichž účastníky jsou subjekty z různých úrovní trhu, zpravidla dodavatelé a jejich odběratelé (výrobce a distributoři nebo prodejci). Obecně jsou považovány za méně nebezpečné pro hospodářskou soutěž než zakázané horizontální dohody.

§ 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Trend zavádění pokročilých ekonometrických a analytických metod do vyšetřování protisoutěžních jednání, který se prosazuje v soutěžním právu v posledních přibližně 10 letech. Oproti původnímu formalistickému právnímu hodnocení je cílem více ekonomického přístupu prokázat, zda posuzované jednání mělo skutečně negativní dopady na trh. Více ekonomický přístup se uplatňuje zejména v řízeních Evropské komise či Ministerstva spravedlnosti USA ve věcech hospodářské soutěže.

Dohody mezi soutěžiteli, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou ze zákona zakázané a neplatné. Mezi zakázané dohody v širším pojetí patří rovněž jednání ve vzájemné shodě a zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů. Podle toho, zda účastníci dohody působí na stejné úrovni trhu, rozlišujeme dohody horizontální a vertikální. K nejčastějším typům zakázaných dohod patří dohody o přímém nebo nepřímém určení cen; o omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic; o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů; o tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které s předmětem smlouvy nesouvisí; o uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění; o tom,  že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody apod.

§ 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Jedná se o jednu z forem zakázaných dohod narušujících soutěž. Zakázaným rozhodnutím se rozumí nejen závazné a vynutitelné akty sdružení vůči svým členům, ale i pouhá doporučení, jejichž cílem je sjednocení budoucího chování členů nejrůznějších asociací, profesních sdružení či komor. Zpravidla má zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů podobu profesního řádu, kodexu nebo ceníku, ale lze jej nalézt i ve stanovách sdružení či v usneseních orgánů sdružení. Takové rozhodnutí je pak způsobilé ovlivnit soutěžní chování členů sdružení. Typickým příkladem jsou honorářové řády určující minimální ceny, které si členové sdružení mají účtovat za své služby.

§ 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

V případě, že soutěžní úřad zjistí v průběhu šetření, že spojení soutěžitelů by mohlo mít podstatné negativní dopady na hospodářskou soutěž na daných trzích, sdělí tuto skutečnost účastníku řízení s tím, že spojení nemusí být povoleno. Účastník má následně možnost navrhnout závazky, které by měly potenciální riziko narušení soutěže odstranit. Závazky mohou být buď strukturální v podobě odprodejů části podniku, nebo behaviorální – např. zachování výroby či dodávek. Úřad navržené závazky posoudí, a pokud je shledá jako dostatečné k odstranění obav z narušení soutěže, pak je přijme a fúzi povolí pod podmínkou jejich splnění.

§ 17 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Pokud spojující se soutěžitelé nepůsobí na stejném relevantním trhu nebo mají na stejném trhu společný podíl do 15 % a současně pokud nepůsobí na vertikálně navazujících trzích, respektive mají na vertikálně navazujících trzích podíl do 25 %, pak mohou požádat o povolení spojení ve zjednodušeném řízení. Ve zjednodušeném řízení je pak vydáno rozhodnutí o povolení spojení do 20 dní, ve standardním se jedná o 30 dní.

§ 16a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

O zneužití dominantního postavení se jedná v případě, že se soutěžitel chová ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích, a to na jejich úkor. Cílem zneužití dominance je zejména navýšení ceny výrobků či služeb pro odběratele/spotřebitele (vykořisťovatelské zneužití), nebo vytlačení konkurence z trhu (vylučovací zneužití). Specifickým typem zneužití dominantního postavení jsou predátorské ceny, kdy dominant nasadí na přechodnou dobu extrémně nízké ceny svých výrobků, kterým pak nejsou ostatní hráči na trhu schopni konkurovat, a dochází u nich k výrazným ekonomickým ztrátám, v krajním případě trh opouštějí.

Hlava III zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Centrální zadavatelje zadavatel, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení, ve kterém pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo provádí zadávací řízení, ve kterém jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

§ 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Dodavatelem je fyzická nebo právnická osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu. Dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku vyjádření předběžného zájmu, když podá žádost o účast nebo zahájí jednání se zadavatelem. Pojem účastník nahrazuje pojmy zájemce a uchazeč používané starou právní úpravou.

§§ 5 a 47 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Jedná se o plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

§§ 138 – 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Jedná se o proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení.

§ 120–121 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Hodnocení nabídek je stěžejní částí zadávacího řízení, v níž zadavatel podle předem stanovených kritérií, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo kvalifikací dodavatele, vybírá nabídku, která nejlépe vyhovuje zadávacím podmínkám.  Hodnocení nabídek provádí zadavatel, který může k provádění hodnotících úkonů pověřit komisi; tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující způsob rozhodování zadavatele a ani tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených zákonem. Úkony komise se pro účely tohoto zákona považují za úkony zadavatele. U veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč zadavatel zajistí, aby hodnocení nabídek provedla komise, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel může pro své rozhodování použít i vyjádření přizvaných odborníků, čímž není dotčena jeho odpovědnost za provedené hodnotící úkony. 

§§ 39, 42, 53, 103 – 107, 114 – 123, 183 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Mimořádně nízká nabídková cena je nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny, což nevylučuje, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než stanovil v zadávací dokumentaci. Zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny lze doplňovat a vznést ji opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

§§ 28, 113 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Jedná se o osobu, pomocí které hodlá dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.

v § 79 odst. 4 písm. b), § 85, § 103 odst. 1 písm. d) § 105, § 106, § 180 odst. 8, § 192 písm. b), § 193 odst. 2 písm. a), § 206 – 208, § 217 odst. 2 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Kvalifikace je způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Zadavatel prokazuje jednak základní způsobilost, zejména že dodavatel nebyl pravomocně odsouzen, není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení a rovněž nemá žádné nedoplatky či penále vůči státní správě.

Profesní způsobilost prokazuje dodavatel předložením výpisu z obchodního rejstříku (či jiné evidence), případně dalších dokladů, které požaduje zadavatel.

Technická kvalifikace – kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

U ekonomické kvalifikace může zadavatel požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období.

§ 28 odst. 1 písm. c), § 53 odst. 4, §§ 73 – 88, §§ 165 – 166, § 228 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

ÚOHS ukládá zadavatelům za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek nápravná opatření (zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivých úkonů zadavatele), respektive sankce, pokud se zadavatel dopustil správního deliktu. Výše pokuty může dosáhnout až 10 % ceny zakázky, nebo až 20 milionů korun v zákonem uvedených případech nebo pokud nelze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

§§ 248 – 272 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Pro hodnocení návrhů sestaví zadavatel porotu, kde většina jejích členů je nezávislá ve vztahu k zadavateli.

§§ 143–150 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Písemný návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může podat navrhovatel (zpravidla účastník zadávacího řízení nebo osoba schopná zakázku plnit) proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele (zejména proti zadávacím podmínkám, vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení). Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy. Návrh musí splňovat podmínky dané zákonem – není-li stanoveno jinak, návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul námitky navrhovatele, a musí splňovat všechny náležitosti (v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá). Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel rovněž povinen složit na účet Úřadu kauci v zákonné výši. Správní řízení je zahájeno dnem přijetí návrhu, pokud splňuje všechny zákonné náležitosti. Lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

§§ 249 – 267 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

ÚOHS může na základě vlastního šetření či na základě podnětu zahájit správní řízení z moci úřední.  Podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje. Za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední Úřad od toho, kdo podnět podal, vybere poplatek ve výši 10 000 Kč za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k jejímuž zadávání je v podnětu uvedeno pochybení.  Poplatek je splatný s podáním podnětu na účet Úřadu, pokud nebyl poplatek zaplacen, podnět se nevyřizuje. ÚOHS je povinen vyřídit podnět, za který byl řádně zaplacen správní poplatek, ve lhůtě 30 dnů.

§§ 258-259, 268-270  zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Pojem veřejná zakázka označuje nákup dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací pro subjekt, který je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek(dále jen „zákon“ nebo „zákon o zadávání veřejných zakázek“) označen jako zadavatel. Dodavatel veřejné zakázky musí být vybrán ve speciální proceduře – zadávacím řízení, jehož pravidla stanovuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Podle výše předpokládané hodnoty se určuje režim veřejné zakázky, a to nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Orgánem pověřeným dozorem nad zadáváním veřejných zakázek je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). 

§§ 2, 3 a 14 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 milionům korun bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 milionům korun bez DPH. U těchto zakázek není nutno postupovat podle zákona, zadavatel všakmusí při jejich zadávání dodržet základní zásady dle zákona.  Zahájil-li zadavatel zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, ačkoli k tomu nebyl podle zákona povinen, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku.

§ 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Podle předpokládané hodnoty rozdělujeme režim veřejné zakázky (přesahující hranici pro zakázky malého rozsahu) na zakázky podlimitní a nadlimitní. Výše limitů se mění na základě převedení evropských předpisů do českého právního řádu. Stanovené hraniční limity se liší nejen v závislosti na druhu zakázky, ale také na typu zadavatele. Finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky jsou pro jednotlivé zadavatele následující:

• Česká republika, Česká národní banka a státní příspěvkové organizace: na dodávky a služby je stanoven limit 3 653 000 Kč a na stavební práce limit 140 448 000 Kč
• Česká republika, Česká národní banka a státní příspěvkové organizace působící v oblasti obrany a bezpečnosti: na dodávky a služby je stanoven limit 5 610 000 Kč a na stavební práce limit 140 448 000 Kč
• Územně samosprávné celky, jejich příspěvkové organizace a jiné právnické osoby: na dodávky a služby je stanoven limit 5 610 000 Kč a na stavební práce limit 140 448 000 Kč.
• Sektorový segment: na dodávky a služby je stanoven limit 11 247 000 Kč a na stavební práce stanoven limit 140 448 000 Kč
• Veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti (kromě veřejných zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona): na dodávky a služby je stanoven limit 11 247 000 Kč a na stavební práce stanoven limit 140 448 000 Kč
• Koncese na služby (s výjimkou koncesí zadávaných ve zjednodušeném režimu): pro všechny zadavatele činí limit 140 448 000 Kč
• Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 19 572 000 Kč, s výjimkou

a) sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 26 096 000 Kč,

b) koncese na služby, u které činí 140 448 000 Kč.

V závislosti na tom, zda je zakázka nadlimitní či podlimitní, zadavatel volí druh zadávacího řízení, v němž zakázku může zadat. U veřejných zakázek podlimitních je tedy možno použít jednodušší druhy zadávacích procedur – například zjednodušené podlimitní řízení.

§§ 24 – 26 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek

Jedná se o veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

§ 28 odst. 1 písm. a), § 36 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Proces, v němž je vybírán dodavatel veřejné zakázky. Zadávací řízení se musí odehrát přesně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek tak, aby se uplatnila svobodná soutěž o zakázku a všichni potenciální dodavatelé měli při účasti v zadávacím řízení rovnocenné podmínky. Dodržení všech podmínek stanovených zákonem ze strany zadavatele kontroluje ÚOHS. Zákon o zadávání veřejných zakázek upravuje tyto druhy zadávacích řízení:

• otevřené řízení (open procedure). Nejtransparentnější druh zadávacího řízení, kdy zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Pro použití otevřeného řízení není třeba splnit žádné předchozí podmínky. Režim nadlimitního a podlimitního otevřeného řízení se liší v délce lhůt (viz § 54 ZZVZ). §§56-57  zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• užší řízení (restricted procedure). Jeden z druhů zadávacího řízení. Jedná se o dvoufázové řízení: nejprve zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast. Po uplynutí doby pro podání žádostí o účast posoudí zadavatel prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (nově nazývané účastníky zadávacího řízení) vyzývá k podání nabídky. Režim nadlimitního a podlimitního užšího řízení se liší v délce lhůt (viz § 54 ZZVZ). §§ 58-59 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• jednací řízení s uveřejněním (competitive procedure with negotiation). Jeden z druhů zadávacího řízení. Jedná se o dvoufázové řízení: nejprve zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k prokázání kvalifikace, kvalifikované zájemce pak vyzývá k podání předběžných nabídek. O předběžných nabídkách dále s účastníky zadávacího řízení jedná za účelem dosažení co nejvýhodnějších podmínek plnění. Zadavatel může použít toto řízení jen při splnění zákonem stanovených podmínek (vyjma podlimitního režimu). §§ 52, 60-62 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• jednací řízení bez uveřejnění (competitive procedure without negotiation). Tento druh zadávacího řízení lze označit jako nejméně transparentní řízení, neboť zadavatel nemá povinnost oznamovat zahájení tohoto řízení neomezenému počtu potenciálních dodavatelů, jako je tomu v případě ostatních řízení, nýbrž zadavatel požádá o nabídku pouze jednoho nebo několik málo dodavatelů. Zadavatel s dodavatelem (či dodavateli) nejedná o podaných nabídkách, ale o podmínkách uzavření smlouvy. Jednací řízení bez uveřejnění lze použít pouze za splnění zákonem striktně vyjmenovaných podmínek, například: předcházející zadávací řízení nebylo ukončeno výběrem nejvhodnější nabídky ze zákonem určených důvodů;  veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem ze zákonem vymezených důvodů; zadání je nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním (živelní katastrofy, havárie apod.). §§ 63-67 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• řízení se soutěžním dialogem (procedure with competitive dialogue). Zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby a požadavky zadavatele. Nejprve zadavatel vyzývá neomezený okruh dodavatelů k podání žádostí o účast. Následně zadavatel posoudí soulad žádostí o účast se zadávacími podmínkami a vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky.  S účastníky, kteří nebyli vyloučeni, vede zadavatel jednání za účelem nalezení nejvhodnějšího řešení pro plnění veřejné zakázky. §§68-69 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• řízení o inovačním partnerství (procedure about innovation partnership). Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v řízení o inovačním partnerství, pokud nelze potřebu vývoje inovativní dodávky nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit prostřednictvím řešení, která jsou na trhu již dostupná. Zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci fáze inovačního partnerství a dílčí cíle, jejichž dosažením je fáze ukončena. Zadavatel stanoví rovněž pravidla pro poskytování odměn partnerům za dosažení těchto cílů. Cílem řízení o inovačním partnerství je vybrat dodavatele, se kterým/i bude následně inovační partnerství probíhat (vybrat dodavatele, který bude vyvíjet plnění veřejné zakázky). Využití se předpokládá v oblasti vědy a výzkumu. §§ 70-72zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• zjednodušené podlimitní řízení (simplified under-treshold procedure). Jeden z druhů zadávacího řízení, fakticky se jedná o jednodušší obdobu otevřeného řízení. Zadavatel zahajuje zadávací řízení uveřejněním výzvy na profilu, kterou se vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky, následně (již pouze fakultativně) může zadavatel oslovit adresně nejméně 5 dodavatelů. Zadavatel nemusí uveřejňovat předběžné oznámení, ani zpracovávat odůvodnění veřejné zakázky. Kvalifikaci účastníci zadávacího řízení prokazují předložením čestného prohlášení, ze kterého plyne, že splňují kvalifikaci. Dokumenty k prokázání kvalifikace předkládá pouze vybraný dodavatel před uzavřením smlouvy. Zjednodušené podlimitní řízení může použít veřejný zadavatel pro zadání jakékoliv podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo jakékoliv podlimitní veřejné zakázky na služby, nebo podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, pokud předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce nepřesáhne 50 milionů korun bez DPH. §§ 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Zadavatelem je subjekt takto označený v zákoně. Zákon definuje veřejného zadavatele (Česká republika, státní příspěvkové organizace, Česká národní banka, územní samosprávné celky, jiná právnická osoba splňující podmínky dané zákonem) a dotovaného zadavatele, kterým je osoba, která použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, nebo z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie. Zadavatelem je rovněž osoba, která zadává sektorové veřejné zakázky nebo sektorové koncese za splnění zákonem daných podmínek. Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení (tzv. dobrovolný zadavatel).

§ 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Úřad může na základě návrhu uložit rovněž zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu, přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením, na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoli mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím Úřadu, nebo porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

§ 250, §§ 254-257 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Hlavními zásadami, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, jsou transparentnost, přiměřenost, nediskriminace a rovný přístup k dodavatelům. Zadavatel je povinen dodržovat za všech okolností dané zásady a s ohledem na ně vždy koncipovat zadávací podmínky tak, aby se soutěže o zakázku mohl zúčastnit co největší okruh potenciálních dodavatelů a veřejné prostředky byly vynaloženy hospodárně.

§ 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Jedna z výjimek umožňující legální poskytnutí veřejné podpory. Pravidla této výjimky jsou zakotvena ve třech nařízeních Komise, z nichž nejužívanější je obecné nařízení o blokových výjimkách (Nařízení Komise č. 651/2014). Obsahuje soubor pravidel pro poskytování podpor do různých oblastí (např. regionální podpora, podpora malým a středním podnikům, na ochranu životního prostředí, kulturu, sport, vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace atd.), při jejichž dodržení není nutná notifikace a podpora je automaticky považována za slučitelnou s vnitřním trhem Evropské unie. Výše podpory poskytované v rámci blokové výjimky je určena intenzitou podpory (maximálním podílem podpory na způsobilých nákladech projektu).

Informační systém veřejné správy spravovaný ÚOHS a Ministerstvem zemědělství evidující údaje o poskytnutých podporách malého rozsahu. Od 1. 1. 2010 jsou poskytovatelé povinni informace o jimi poskytnutých podporách malého rozsahu zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a to ve lhůtě pěti pracovních dní ode dne poskytnutí podpory malého rozsahu. Centrální registr podpor malého rozsahu zároveň slouží poskytovatelům k ověření, zda poskytnutím podpory nedojde k překročení limitů stanovených v přímo použitelných předpisech Evropské unie.

§ 3a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Koordinační orgány¨jsou ÚOHS a Ministerstvo zemědělství. ÚOHS vykonává koordinační, poradenskou, konzultační a monitorovací činnost zejména ve vztahu k poskytovatelům veřejné podpory ve všech oblastech, s výjimkou zemědělství a rybolovu. V těchto dvou oblastech má stejné pravomoci Ministerstvo zemědělství.

§ 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Předložení opatření veřejné podpory (komplexního programu veřejné podpory nebo jednotlivé podpory ad hoc) k posouzení Evropské komisi. Provádí jej poskytovatel prostřednictvím ÚOHS tehdy, kdy na příslušné opatření veřejné podpory nelze použít jiné výjimky (právního titulu), která schválení Evropskou komisí nevyžaduje. Po oznámení následuje schvalovací proces před Evropskou komisí, který koordinuje ÚOHS a jehož výsledkem je rozhodnutí Komise o schválení nebo zamítnutí veřejné podpory, případně konstatování, že se o veřejnou podporu nejedná. Do doby vydání rozhodnutí nesmí poskytovatel zahájit poskytování podpor.

§ 4 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Podpora, která s ohledem na svou nízkou výši není považována za veřejnou podporu, neboť se předpokládá, že nemůže narušit hospodářskou soutěž, ani ovlivnit obchod mezi členskými státy. Nicméně i přesto podléhá pravidlům veřejné podpory. Taková podpora musí být poskytnuta v souladu s některým z nařízení Evropské komise o podpoře de minimis, ve kterých jsou pevně stanoveny limity částek podpory malého rozsahu pro konkrétní hospodářské oblasti (ve většině oblastí tento limit činí 200 tisíc eur za tři účetní období).

Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis

Okamžik, kdy určitému podniku (příjemci) vzniká na podporu právní nárok. V praxi jde většinou o vydání rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí dotace, uzavření smlouvy o poskytnutí dotace apod. Je třeba rozlišovat mezi poskytnutím a vyplacením veřejné podpory, což bývají dva různé úkony poskytovatele.

§ 2 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Ten, kdo rozhoduje o poskytnutí veřejné podpory. Jde především o veřejné orgány nakládající s veřejnými prostředky, např. ministerstva, jiné správní úřady, kraje, obce, ale i soukromé společnosti ve funkci zprostředkovatelů, jimž byly veřejným orgánem svěřeny veřejné prostředky do správy za účelem poskytování podpor (neziskové organizace, komory a asociace, banky a jiné instituce).

§ 2 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Jedna z nejvýznamnějších kategorií veřejné podpory, je určena pro investice v méně rozvinutých regionech, které mají méně než 75 % průměru HDP v Evropské unii. Její poskytnutí je umožněno jak na základě blokové výjimky, tak (u rozsáhlejších podpor) na základě notifikace a schválení Evropskou komisí. Intenzita podpory je předepsána mapou regionální podpory, která pro Českou republiku stanoví intenzitu 25 % způsobilých nákladů ve všech regionech NUTS II s výjimkou Prahy. V Praze nelze poskytovat regionální podporu. Pro malé a střední podniky je intenzita podpory navýšena o 20, respektive 10 %.

Služby zajišťované ve veřejném zájmu, jejichž potřeba finanční podpory ze strany veřejných orgánů vyplývá z tržního selhání. Pokud by takovéto služby nebyly podporovány, nebyly by poskytovány buď vůbec, nebo v nižší kvalitě či rozsahu. Jedná se např. o veřejnou dopravu, poštovní služby, zdravotní a sociální služby atd. Podpora ve formě vyrovnávací platby za výkon těchto služeb nepodléhá ve většině případů notifikaci, v některých případech nemusí být veřejnou podporou vůbec.

Veřejná podpora představuje výhodu poskytnutou podniku z veřejných prostředků a má určitý přeshraniční dopad. Musí současně splňovat čtyři definiční znaky:

1) poskytnutí z veřejných prostředků,

2) selektivní výhoda podniku nebo odvětví,

3) narušení hospodářské soutěže,

4) ovlivnění obchodu mezi členskými státy Evropské unie.

Může být poskytována formou dotací, zvýhodněných úvěrů, záruk, daňových úlev, privatizace za zvýhodněnou cenu, navyšování základního kapitálu, promíjení plateb sociálního a zdravotního pojištění atd. Veřejná podpora je v rámci Evropské unie obecně zakázána, ovšem lze ji legálně poskytnout použitím stanovené výjimky (právního titulu) pro podpory malého rozsahu, podpory v režimu obecné blokové výjimky, nebo podpory ve formě vyrovnávacích plateb za výkon služby obecného hospodářského zájmu. Pokud není možné tyto druhy výjimek uplatnit, lze veřejnou podporu nechat posoudit Evropskou komisí, která individuálně rozhodne o její slučitelnosti s vnitřním trhem Evropské unie.

§ 2 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Aliance (aliance)

Zákon rozlišuje alianci odběratelů a alianci dodavatelů. Jedná se o uskupení osob vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které zajišťuje spolupráci mezi dodavateli nebo odběrateli v souvislosti s výrobou, prodejem nebo nákupem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo přijímáním nebo poskytováním souvisejících služeb, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost.

§ 2 písm. c), d) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů

Peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo určená dle zvláštního předpisu k jiným účelům než k prodeji.

§ 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

Osoba nebo aliance dodavatelů, pokud vyrábí nebo prodává zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo přijímá nebo poskytuje služby související s prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků (dále jen „související služby"); dodavatelem je také osoba, která prodej, výrobu nebo související služby pro jiného dodavatele zajišťuje na základě smlouvy.

§ 2 písm. a) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů

Představuje snížení ceny s cílem podpořit vyšší objemy nákupů. Výše těchto slev může být odvozena z množství nakoupených jednotek nebo z finanční hodnoty nákupu (z obratu). Velikost slevy je možno vyjádřit procentně, či v peněžních jednotkách. U výrobce se prodej ve větších objemech promítá např. do úspor nákladů na přepravu. Zvýšení obratu představuje také efektivnější využívání výrobních kapacit, méně kapitálu vázaného v zásobách, nižší výdaje na správu a nižší náklady na pojištění. Pro odběratele sleva znamená nižší jednotkovou cenu.

Uskupení odběratelů, vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost.

§ 2 písm. c) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Praktiky, které se hrubým způsobem odchylují od správné obchodní praxe, jsou v rozporu s dobrou vírou a fair jednáním a jsou jednostranně ukládány jedním obchodním partnerem druhému. Často se vyskytují v obchodních vztazích, ve kterých má jedna ze stran silnější vyjednávací pozici.

Jedná se o cenu po slevách, které byly dopředu uvažovány v rámci daňového dokladu. Vzhledem k možnosti zpětného uplatňování množstevních slev nemusí být tato cena konečná.

Představuje konečnou čistou cenu po odečtení dodatečných rabatů (v případě ZVTS jde o množstevní slevy), jejichž výše byla odvozena ex post od míry splnění určité předem sjednané smluvní podmínky. Smluvní strany si tak ve smlouvě mohou stanovit obratová pásma, čili různé úrovně obratových cílů pro dodatečné přiznání určité výše množstevní slevy.

Rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou zboží, z níž by účetní jednotka měla pokrýt náklady činnosti související např. se mzdami, nájemným, nakoupenými službami atp. Zbytek marže by měl tvořit zisk.

Obchodní řetězec si vybírá určitá procenta z celkové tržby, pokud zboží přesáhne obrat, který je dán smluvní výší za určité časové období.

Osoba nebo aliance odběratelů, pokud nakupuje zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo přijímá nebo poskytuje související služby, nebo osoba, která takový nákup nebo související služby pro jiného odběratele zajišťuje na základě smlouvy; odběratelem je také stát, územní samosprávný celek, jiná právnická osoba veřejného práva nebo jejich sdružení.

§ 2 písm. a) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů

Činnost, často spojená s cenovými nebo množstevními slevami s cílem zvýšit prodej konkrétního produktu.

Poplatek obchodnímu řetězci za umístění zboží v regálech. Sazba regálného se určuje dle množství zboží, atraktivity umístění a časového omezení zboží. Tento poplatek bývá často velmi vysoký.

Dílčí prvek nebo samostatná složka širšího pojmu marketing. Podstatou této činnosti je představit zákazníkovi produkt (není rozhodné, zda se jedná o zcela nový produkt, nebo o již zavedený produkt).

Jedná se o situace, kdy dojde mezi dodavatelem a odběratelem k dohodě o tom, že pokud odběratel uhradí fakturu za dodané zboží dříve, než je termín splatnosti úhrady faktury, potom se fakturovaná částka sníží. Uvádí se v procentech.

Dne 17. dubna 2019 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, jejímž primárním účelem je přijetí minimálního unijního standardu ochrany proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Cílem Směrnice je poskytnout ochranu zemědělským výrobcům, fyzickým a právnickým osobám, které dodávají zemědělské produkty a potravinářské výrobky, včetně organizací producentů a jejich sdružení (družstva), a to s akcentem na malé a střední podniky.

Marketing zahrnuje ucelenou a systematickou strategii (např. i včetně marketingového výzkumu či marketingového plánu), a kombinaci konkrétních realizačních opatření (např. rozhlasové reklamy či umístění v novinách). Cílem marketingu je představit zboží určitému okruhu zákazníků a zvýšit jeho prodej.

Významná tržní síla po novele zákona vychází z posuzování vzájemné vyjednávající síly odběratelů a dodavatelů v konkrétních smluvních vztazích. Zákon nově stanovil v odst. 1 § 3 pět hraničních obratových kritérií, která akcentují ochranu malých a středních podniků. Významná tržní síla se posuzuje u odběratele coby potenciálního porušitele zákona, současně je nutné zohlednit obrat dodavatele. Významnou tržní silou bude zásadně disponovat ten odběratel, jehož roční obrat bude vyšší než roční obrat jeho dodavatele.

Právní regulace zneužití významné tržní síly je v České republice obsažena v zákoně č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Zákon upravuje a) způsob posuzování a zamezení nekalým obchodním praktikám odběratele s významnou tržní silou v zemědělském a potravinovém řetězci, b) náležitosti a formu smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, c) dozor nad dodržováním tohoto zákona.

Podle tohoto zákona se posuzují nekalé obchodní praktiky bez ohledu na to, kde byly uskutečněny, a bez ohledu na rozhodné právo smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, pokud jejich účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.

Právní úprava ochrany slabší smluvní strany je v Evropské unii harmonizována od roku 2022.

Sazba neboli paušál, který musí dodavatel obchodnímu řetězci zaplatit za to, že řetězec dané zboží zařadí do prodeje. Jedná se tedy o částku účtovanou nad cenu, která je mezi dodavatelem a odběratelem za dodávku zboží sjednána. Platné znění zákona tyto poplatky výslovně zakazuje, jako zakázanou praktiku odběratelů, u nichž bude prokázáno, že mají významnou tržní sílu.

§ 4 odst. 2 písm. e) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Dokument Evropské komise s názvem Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží byl zveřejněn v roce 2013. Zelená kniha obsahuje výčet nekalých praktik vyskytujících se v dodavatelsko-odběratelských vztazích při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej, sleduje jejich negativní dopady na trh a shrnuje také přístupy k právní regulaci významné tržní síly v jednotlivých evropských státech. Při vzniku tohoto dokumentu spolupracoval rovněž Úřad a poskytl podklady vycházející z vlastní kontrolní a rozhodovací činnosti.

Produkty uvedené na seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i produkty v této příloze neuvedené, avšak zpracované pro použití jako potraviny s využitím látek, výrobků nebo zboží uvedených v této příloze.

§ 2 písm. e) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů

Zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky, které by se ze své podstaty nebo ve své fázi zpracování mohly stát nevhodnými k prodeji v průběhu 30 dnů od sklizně, výroby nebo zpracování.

§ 2 písm. f) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů

Poskytovatel platebních služeb, který s příjemcem uzavírá smlouvu o přijímání a zpracování karetních platebních transakcí, které vedou k převodu peněžních prostředků příjemci.

Umístění dvou či více značek platebních schémat nebo platebních aplikací téže značky na tentýž karetní platební prostředek.

Služba založená na infrastruktuře a obchodních pravidlech schématu platebních karet a používaná k provedení platební transakce pomocí karty nebo telekomunikačního, digitálního či informačně-technologického zařízení nebo softwaru, je-li jejím výsledkem transakce uskutečněná debetní nebo kreditní kartou. Karetními platebními transakcemi nejsou transakce založené na jiných druzích platebních služeb.

Poplatek uplatňovaný na každou přímou nebo nepřímou (to jest prostřednictvím třetí osoby) transakci mezi vydavatelem a akceptantem. Čistá náhrada nebo jiné sjednané protiplnění je považována za součást mezibankovního poplatku.

Fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která zadá platební příkaz.

Kategorie platebního prostředku, která plátci umožňuje iniciovat transakci uskutečněnou debetní nebo kreditní kartou.

Úkon převodu peněžních prostředků, který je iniciován plátcem, jménem plátce nebo příjemcem, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem.

Jakýkoli fyzický nebo digitální název, pojem, označení, symbol nebo jejich kombinace, jejichž pomocí lze označit, v rámci jakého schématu platebních karet jsou karetní platební transakce uskutečňovány.

Fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce.

Jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů pro provádění karetních platebních transakcí, který je oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému podporujícího jeho provoz a zahrnuje jakýkoli konkrétní rozhodovací orgán, organizaci nebo subjekt odpovědný za fungování daného schématu.

Fyzická osoba, která v rámci smluv o platebních službách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti.

Poskytovatel platebních služeb, který se smluvně zavazuje poskytovat plátci platební prostředek za účelem iniciování a zpracování jeho karetních platebních transakcí.

Provádění služeb zpracování platebních transakcí z hlediska úkonů, jež jsou nutné k vyřízení převodního příkazu mezi akceptantem a vydavatelem.

Fyzická či právnická osoba, jež poskytuje služby zpracování platebních transakcí.