MOŽNOSTI OBRANY PROTI POSTUPU ZADAVATELE (RESP. OBJEDNATELE)

 Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), a zadávacími podmínkami pro zadání:

• podlimitní veřejné zakázky (s níže uvedenou výjimkou) a nadlimitní veřejné zakázky,
• koncese (s níže uvedenou výjimkou) a
• pro zvláštní postupy podle části šesté ZZVZ.

Úřad není ze zákona oprávněn k přezkoumání postupů zadavatele při zadání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 ZZVZ a sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 ZZVZ. Výjimkou je pouze situace, kdy zadavatel či jiná osoba zadává tyto veřejné zakázky (vč. koncese) dobrovolně v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 3 ZZVZ – v takovém případě je zadavatel povinen dodržet všechna ustanovení ZZVZ a pouze v takovém případě spadá přezkum zadání této veřejné zakázky (vč. koncese) do kompetence ÚOHS. Pravomoc ÚOHS k dozoru nad řádným uveřejňováním smluv dle § 219 odst. 1 ZZVZ není těmito výjimkami dotčena, tzn. je dána i v případě, že jinak Úřad není k přezkoumání postupu zadavatele oprávněn. Úřad má rovněž pravomoc přezkoumávat, zda zadavatel postupuje nebo postupoval oprávněně mimo zadávací řízení uvedené v § 3 ZZVZ.     

 

Úřad dále vykonává dozor nad dodržováním postupu státu, krajů a obcí (tj. objednatelů) při uzavírání smluv při zajišťování dopravní obslužnosti podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVS“).

 

Při výkonu dozoru podle předchozích odstavců Úřad

a)      rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu se ZZVZ,

b)      rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky nebo uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících mimo zadávací, resp. nabídkové, řízení, je v souladu se ZZVZ, resp. se ZVS,

c)       rozhoduje o tom, zda objednatel postupoval při výběru dopravce v souladu se ZVS a přímo použitelným předpisem Evropské unie,

d)      projednává přestupky podle ZZVZ a ZVS,

e)      ukládá nápravná opatření a pokuty za spáchání přestupku podle ZZVZ a ZVS,

f)       rozhoduje o návrhu po ukončení fáze inovačního partnerství,

g)      kontroluje podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, soulad úkonů zadavatele či objednatele při zadávání veřejných zakázek a uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících se ZZVZ a ZVS.

 

Pravomoc podle písm. a) až f) Úřad vykonává výlučně ve správním řízení zahájeném buď na návrh oprávněné osoby, nebo z moci úřední.

Návrh

Návrh je oprávněn podat dodavatel (tj. osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací), kterému postupem zadavatele či objednatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese, se zvláštními postupy podle části šesté ZZVZ nebo s uzavřením smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících hrozí nebo vznikla újma, a který současně využil svého práva podat zadavateli či objednateli v téže věci zdůvodněné námitky (pokud mu takové právo svědčilo). Podání námitek řádně a včas je nezbytným předpokladem pro podání návrhu. Návrh na zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku lze podat i bez předchozího podání námitek.

 

Nezbytným předpokladem pro podání návrhu je řádné a včasné složení kauce na účet Úřadu. Více o kauci se lze dozvědět zde.

 

Ustanovení ZZVZ týkající se návrhu a kauce se až na výjimky (např. § 253, 251 odst. 1, 255 odst. 1 a 267 ZZVZ) použijí i v řízení o přezkoumání úkonů objednatele při zajišťování dopravní obslužnosti podle ZVS.

 

Náležitosti návrhu

Návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle ZZVZ musí vedle obecných náležitostí podání, které jsou stanoveny v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), obsahovat následující:

a)     označení zadavatele,

b)     v čem je spatřováno porušení ZZVZ, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,

c)     návrhy na provedení důkazů,

d)     čeho se navrhovatel domáhá,

e)     v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení,

Součástí návrhu podle ZZVZ musí být rovněž doklad o

• složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 ZZVZ, a
• doručení námitek zadavateli v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.

 

Návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů objednatele podle ZVS musí vedle obecných náležitostí podání, které jsou stanoveny v § 37 odst. 2 správního řádu, obsahovat následující:

a)     přesné označení objednatele,

b)     v čem je spatřováno porušení ZVS nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,

c)     příslušné důkazy,

d)     čeho se navrhovatel domáhá.

Součástí návrhu zasílaného Úřadu podle ZVS musí být rovněž doklad o

• složení kauce podle § 27 odst. 2 ZVS, a
• doručení námitek objednateli.

 

Návrh proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, musí vedle obecných náležitostí podání, které jsou stanoveny v § 37 odst. 2 správního řádu a náležitostí podání dle § 251 odst. 1 ZZVZ obsahovat následující:

a)     uvedení plnění, které zadavatel hodlá mimo zadávací řízení pořídit, a

b)     uvedení postupu, kterým zadavatel hodlá předmětné plnění pořídit.

 

Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy musí vedle obecných náležitostí podání, které jsou stanoveny v § 37 odst. 2 správního řádu a náležitostí podání dle § 251 odst. 1 ZZVZ obsahovat informaci:

• kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 254 odst. 1 ZZVZ.

 

Doručení návrhu 

Návrh musí být doručen Úřadu ve stanovených lhůtách:

• do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel či objednatel námitky odmítnul,
• nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem, pokud zadavatel či objednatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 ZZVZ nerozhodl.

 

Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy musí být doručen Úřadu

• do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 ZZVZ s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

 

Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené v režimu rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému [dle § 254 odst. 1 písm. d) ZZVZ] musí být doručen Úřadu

• do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 ZZVZ nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142 ZZVZ, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

 

Navrhovatel musí doručit stejnopis návrhu taktéž zadavateli či objednateli, a to ve lhůtách stanovených pro doručení návrhu Úřadu.

Úřad doporučuje k návrhu přiložit plnou moc, pokud je návrh podáván jinou osobou (prostřednictvím právního zástupce).

Více o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele se lze dozvědět zde.

 

Důsledky nesplnění požadavků 

Úřad upozorňuje, že ZZVZ s nesplněním některých požadavků v souvislosti s návrhem spojuje důsledek v podobě zastavení správního řízení. Jedná se o tyto důvody zastavení správního řízení:

• návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 ZZVZ a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
• návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,
• nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 ZZVZ,
• k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli,
• návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 ZZVZ nebo podle § 254 odst. 3 ZZVZ.

 

Úřad rovněž upozorňuje, že Úřad správní řízení zastaví také v případě, kdy byl návrh podán po uzavření smlouvy, nejedná-li se o návrh na zákaz plnění smlouvy.

Navrhovatel má ve správním řízení zahájeném na návrh postavení účastníka správního řízení, z čehož mu plynou zejm. následující oprávnění:

• vyjadřovat se, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy,
• navrhovat provedení důkazů (ve lhůtě pro podání návrhu),
• disponovat s návrhem (zejm. jej vzít úplně nebo částečně zpět),
• nahlížet do spisu, činit z něj výpisy a opatřovat kopie,
• vyjadřovat se k podkladům rozhodnutí.

 

Koncentrace řízení

V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle § 251 odst. 4 ZZVZ; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

Podnět

Podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele či objednatele může podat jakýkoli subjekt (fyzická i právnická osoba, dodavatel i osoby z řad veřejnosti včetně jednotlivců). Podnět k Úřadu tak může bezplatně podat de facto kdokoliv. Zákon však ve dvou případech stanovuje výjimku, kdy se podnět podatele nevyřizuje.

Podnět, který podá dodavatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje (více o námitkách se lze dozvědět v § 241-247 ZZVZ). Rovněž se nevyřizuje podnět, který podá stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci.

V souvislosti s podáním podnětu je třeba upozornit, že automaticky nedochází k zahájení správního řízení z moci úřední. Na zahájení správního řízení není právní nárok (jeho zahájení je odvislé od výsledku šetření podnětu Úřadem). Podatel podnětu není účastníkem šetření ani následného správního řízení, nesvědčí mu tedy ani v tomto ohledu žádná procesní práva. Jediné oprávnění, které podateli podnětu svědčí, je být informován o výsledku šetření podnětu.

Jaký je postup Úřadu vůči podateli podnětu?

Úřad ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu sdělí stěžovateli informace v souvislosti s jím podaným podnětem; zda již podnět vyřídil a zahájil správní řízení, nebo neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední, nebo že jsou nadále skutečnosti uvedené v podnětu předmětem šetření ze strany Úřadu. Pakliže šetření podnětu trvá i nadále, Úřad podateli podnětu následně ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud šetření podnětu nelze dokončit ani ve lhůtě 6 měsíců, Úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním, proč nebylo možné šetření podnětu ukončit v uvedené lhůtě. Šetření podnětu však nesmí trvat déle než 24 měsíců.

Informace jsou dostupné zde uohs.gov.cz/cs/epodatelna.html. Úřad upozorňuje zejména na to, že datovou zprávou do datové schránky Úřadu je možné zaslat pouze formáty elektronických dokumentů, které jsou uvedeny na internetových stránkách Úřadu pod uvedeným odkazem.

 

+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz