číslo jednací: S0742/2016/KS-21161/2017/840/JMě

• Instance: I.
• Věc: Spojení soutěžitelů MEDIA MARKETING SERVICES a.s. / REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o.
• Účastníci:
  1. MEDIA MARKETING SERVICES a.s.
  2. REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Spojování soutěžitelů (fúze)
• Výrok: povoleno
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 24. 7. 2017

Č. j.: ÚOHS-S0742/2016/KS-21161/2017/840/JMě

Brno 20. 7. 2017

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0742/2016/KS, zahájeném dne 8. 12. 2016 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 téhož zákona, na základě návrhu účastníků řízení, společností MEDIA MARKETING SERVICES a.s., se sídlem Praha 2, Koperníkova č. p. 794, č. or. 6, IČO 27604942, a REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o., se sídlem Praha 2, Wenzigova 4/1872, IČO 45244138, zastoupených JUDr. Ivo Jandou, Ph.D., advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 854/14, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává toto

ROZHODNUTÍ:

Spojení soutěžitelů MEDIA MARKETING SERVICES a.s., se sídlem Praha 2, Koperníkova č. p. 794, č. or. 6, IČO 27604942, a REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o., se sídlem Praha 2, Wenzigova 4/1872, IČO 45244138, na straně jedné, a RADIOHOUSE s.r.o., se sídlem Praha 2, Vinohrady, Koperníkova 794/6, IČO 03497313, na straně druhé, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se „Společenskou smlouvou obchodní společnosti RADIOHOUSE s.r.o.“ ze dne 2. 12. 2014, uzavřenou mezi společnostmi MEDIA MARKETING SERVICES a.s. a REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o., se […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] a na základě […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], dle něhož má společnost RADIOHOUSE s.r.o., která je společně kontrolována společnostmi MEDIA MARKETING SERVICES a.s. a REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o., naplnit ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení znaky společně kontrolovaného soutěžitele, který bude dlouhodobě plnit všechny funkce samostatné hospodářské jednotky, jež dosud neplnila, se dle § 16 odst. 2 a 5 téhož zákona

POVOLUJE.

Odůvodnění

1. Skutečnost, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV493466 ze dne 13. 12. 2016. Tato skutečnost byla současně zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou námitku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel.

2. Úřad, vědom si významného postavení spojujících se soutěžitelů ve spojením dotčené oblasti, oslovil v tzv. první fázi správního řízení o povolení spojení soutěžitelů za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu týkajícího se soutěžního prostředí v dané oblasti konkurenty i odběratele služeb spojujících se soutěžitelů se žádostí o poskytnutí informací a stanovisek k dopadům předmětného spojení na hospodářskou soutěž.[1] Někteří oslovení soutěžitelé ve svých odpovědích vyslovili námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů.[2]

3. Na základě podkladů poskytnutých účastníky řízení a oslovenými subjekty a jejich následného vyhodnocení Úřadem vycházejícího ze všech ve správním řízení shromážděných informací o spojením dotčených trzích i o souvisejících oblastech dospěl Úřad v rámci třicetidenní lhůty ve smyslu § 16 odst. 2 zákona k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

4. S ohledem na výše uvedené sdělil Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-00618/2017/840/JMě ze dne 5. 1. 2017[3] účastníkům správního řízení, že ve smyslu § 16 odst. 2 in fine zákona bude v řízení nadále pokračovat a že rozhodnutí ve věci bude vydáno v souladu s § 16 odst. 5 zákona ve lhůtě pěti měsíců od zahájení správního řízení. V šetření provedeném v tzv. druhé fázi správního řízení o povolení spojení soutěžitelů následně Úřad opětovně oslovil s žádostí o poskytnutí dalších informací týkajících se spojením dotčených oblastí jednak spojující se soutěžitele a jednak jejich konkurenty a odběratele.[4]

5. Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, z listin zakládajících posuzované spojení soutěžitelů, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů, zejména z informací doplněných účastníky řízení v průběhu správního řízení, jakož i dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů. Úřad rovněž vycházel z vyjádření a stanovisek subjektů, jež byly v rámci předmětného správního řízení Úřadem osloveny. Současně Úřad zohlednil svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl i k rozhodovací praxi Evropské komise.

I.               Notifikační podmínky

6. Dne 13. 10. 2014 uzavřely společnosti MEDIA MARKETING SERVICES a.s., se sídlem Praha 2, Koperníkova č. p. 794, č. or. 6, IČO 27604942 (dále jen „MMS“), a REGIE RADIO MUSIC spol. s r.o., se sídlem Praha 2, Wenzigova 4/1872, IČO 45244138 (dále jen „RRM“), „Společenskou smlouvu obchodní společnosti RADIOHOUSE s.r.o.“ (dále jen „Společenská smlouva“),[5] na jejímž základě byla založena společnost RADIOHOUSE s.r.o., se sídlem Praha 2, Vinohrady, Koperníkova 794/6, IČO 03497313 (dále jen „RADIOHOUSE“). Tato společnost má dva společníky, společnosti MMS a RRM (společně dále také jen „navrhovatelé“ či „účastníci řízení“), z nichž každý drží obchodní podíl představující 50% podíl na jejím základním kapitálu a hlasovacích právech. Společnost RADIOHOUSE je společně kontrolována společnostmi MMS a RRM.

7. Dne […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…],[6] jež podrobněji upravuje podnikatelskou činnost, provoz a řízení společnosti RADIOHOUSE.

8. V souladu se Společenskou smlouvou a […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] byla společnost RADIOHOUSE založena primárně za účelem mediálního zastupování společností MMS a RRM s odpovědností za prodej reklamního času rozhlasových stanic provozovaných společnostmi náležícími do podnikatelské skupiny, v jejímž čele stojí společnost Lagardere Active ČR, a.s., se sídlem Praha 2, Wenzigova 4/1872, IČO 61058297 (dále jen „Lagardere ČR“),[7] a do podnikatelské skupiny řízené společností MEDIA BOHEMIA a.s., se sídlem Praha 2, Koperníkova 794/6, IČO 26765586 (dle jen „MEDIA BOHEMIA“).[8] V omezeném rozsahu měla společnost RADIOHOUSE prodávat i reklamní čas rozhlasových stanic jiných, na spojujících se soutěžitelích nezávislých, provozovatelů a  rozhlasovou reklamu v balíčcích s jiným druhem reklamy tak, aby bylo dosaženo maximálního dopadu na zamýšlenou cílovou skupinu dle potřeb inzerentů.

9. Společnost RADIOHOUSE zahájila svoji obchodní činnost v roce 2015, přičemž až do konce roku 2016 téměř výhradně nabízela inzertní prostor v rádiích provozovaných společnostmi náležícími do podnikatelských skupin kontrolovaných společnostmi Lagardere ČR a Media Bohemia.

10. Prodej reklamního času v nezávislých rádiích[9] představoval v roce 2015 i v roce 2016 přibližně […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] z celkového obratu společnosti RADIOHOUSE,[10] přičemž reklamní prostor nezávislých rádií byl společností RADIOHOUSE nabízen […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

11. Zejména s ohledem na tyto skutečnosti založení společnosti RADIOHOUSE, která měla být společně kontrolována společnostmi MMS a RRM, v roce 2014 nepředstavovalo spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 5 zákona, když společnost RADIOHOUSE neplnila a ani neměla plnit všechny funkce samostatné hospodářské jednotky. 

12. […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…][11] […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

13. Společnosti MMS a RRM od počátku fungování společnosti RADIOHOUSE […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

14. Při prodeji reklamního času vystupuje společnost RADIOHOUSE zcela samostatně […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

15. […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

16. Spojením soutěžitelů dle ustanovení § 12 odst. 5 zákona se v obecné rovině rozumí založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný soutěžitel“). Touto formou spojení soutěžitelů se blíže zabývá Oznámení Úřadu o konceptu spojení soutěžitelů v bodech 48. - 58.[12]

17. Aby se jednalo o společně kontrolovaného soutěžitele, musí být splněno několik podmínek. Především musí být takový soutěžitel kontrolován společně, musí plnit všechny funkce samostatné hospodářské jednotky, a to dlouhodobě, přičemž jeho vznik, který nemusí být nutně představován pouze založením nového soutěžitele, ale také například situací, kdy stávající částečně funkční společně kontrolovaný soutěžitel změní svou činnost tak, že se stane plně funkčním společně kontrolovaným soutěžitelem, nemůže mít za výlučný cíl ani následek koordinaci soutěžního chování jeho zakladatelů, respektive osob či soutěžitelů, kteří získali společnou kontrolu.

18. Společná kontrola společností MMS a RRM je v tomto případě dána, neboť každá z těchto společností drží ve společnosti RADIOHOUSE 50% podíl. […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], že společnost RADIOHOUSE má dva jednatele […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], kteří společnost RADIOHOUSE společně zastupují a odpovídají za řízení a běžnou každodenní činnost v rámci její podnikatelské činnosti […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Stejně tak je splněn požadavek dlouhodobosti, neboť společnost RADIOHOUSE byla založena za účelem dlouhodobého výkonu služeb mediálního zastupitelství, resp. prodeje inzertního prostoru v médiích.   

19. Pokud jde o posouzení toho, zda společně kontrolovaný soutěžitel plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky, tato charakteristika je v obecné rovině dána: dostatkem vlastních zdrojů, dostatečně nezávislým vedením a stupněm obchodní nezávislosti na mateřských společnostech.

20. Pokud jde o dostatek vlastních zdrojů k výkonu podnikatelské činnosti, jak bylo již uvedeno výše, společnost RADIOHOUSE funguje nezávisle na svých mateřských společnostech, kterým v současné době především poskytuje své služby, přitom však má možnost poskytovat své služby třetím stranám za podmínek, které stanoví nezávisle na svých mateřských společnostech (obdobně své služby poskytuje společnost RADIOHOUSE i svým mateřským společnostem).

21. Zejména při prodeji reklamního času vystupuje společnost RADIOHOUSE zcela samostatně a ceny reklamního prostoru, který prodává, stanovuje nezávisle na svých mateřských společnostech. […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[13]

22. Společnost RADIOHOUSE má vlastní management, zaměstnance a infrastrukturu nezávislou na svých mateřských společnostech. Společnost RADIOHOUSE má také dostatečné tržby k pokrytí svých nákladů, neboť […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Z uvedeného je zřejmé, že společnost RADIOHOUSE disponuje a bude disponovat dostatečnými zdroji, ať již jde o finanční prostředky, zaměstnance a hmotné či nehmotné majetkové hodnoty, aby mohla dlouhodobě vykonávat svoji obchodní činnost.

23. Aby byly naplněny znaky svědčící pro fakt, že se jedná o plně funkčního společně kontrolovaného soutěžitele, musí být splněna podmínka dostatečně nezávislého vedení. Společnosti MMS a RRM se smluvně zavázaly, že […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[14][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[15] Z uvedených skutečností tedy vyplývá, že společnost RADIOHOUSE má a bude mít vedení nezávislé na svých mateřských společnostech MMS a RRM.

24. Třetí z podmínek, jež je třeba naplnit, aby se jednalo o spojení soutěžitelů ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona, je obchodní nezávislost na mateřských společnostech. V obecné rovině se o spojení soutěžitelů typicky nejedná v případě, kdy převážnou část podnikání společně kontrolovaného soutěžitele tvoří obchodování s mateřskými společnostmi.[16] To je zásadní v případech, kdy společně kontrolovaný soutěžitel působí na trhu vertikálně předcházejícím či navazujícím na trh, na němž působí mateřské společnosti (upstream nebo downstream market). Pokud má tedy společně kontrolovaný soutěžitel působit např. jako distributor produktů zakladatelů, aniž by v dostatečné míře distribuoval i produkty jiných výrobců, nebo má-li plnit funkci „nákupčího“ či „prodejce“ pro mateřské společnosti, aniž by stejné služby poskytoval i jiným subjektům, pak takový společně kontrolovaný soutěžitel neplní funkci samostatné hospodářské jednotky.[17]

25. V případě společnosti RADIOHOUSE tomu bylo před zahájením správního řízení tak, že tato až doposud vykonávala převážnou část své činnosti pouze pro svoje mateřské společnosti, tj. MMS a RRM. Aby splnila definici samostatné hospodářské jednotky, musela by společnost RADIOHOUSE významnou část své obchodní činnosti (nabízení inzertního prostoru v médiích) vykonávat pro třetí strany.

26. V této souvislosti lze uvést, že za plně funkčního lze považovat společně kontrolovaného soutěžitele, jenž dosahuje více než poloviny svého obratu při obchodování se třetími stranami. Nicméně v případě, že se společně kontrolovaný soutěžitel uplatňuje vůči svým mateřským společnostem stejnou obchodní a cenovou politiku jako vůči třetím stranám, jeví se jako dostačující, jestliže alespoň 20 % jeho předpokládaného odbytu představuje prodej třetím stranám, resp. v posuzovaném případě alespoň 20 % jeho obratu je tvořeno prodejem inzertního prostoru médií neprovozovaných podnikatelskými skupinami mateřských společností.

27. Jak bylo již uvedeno výše, společnost RADIOHOUSE byla původně založena za účelem poskytování služeb téměř výlučně svým mateřským společnostem a rozhlasovým stanicím náležejícím do jejich podnikatelských uskupení. Poskytování služeb třetím stranám ve větším rozsahu nebylo při založení společnosti RADIOHOUSE v říjnu roku 2014 předpokládáno. Až doposud představovalo poskytování služeb třetím stranám vedlejší činnost společnosti RADIOHOUSE a nebyl předpokládán jejich větší rozvoj, přičemž konkrétně společnost RADIOHOUSE zatím […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

28. Společnosti MMS a RRM nyní zamýšlejí rozšířit činnost společnosti RADIOHOUSE tak, aby postupně začala poskytovat své služby ve větším rozsahu také třetím stranám. […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].  

29. Společnost RADIOHOUSE si stanovila na období […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] následující cíle: […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…],[18][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

30. Společnost RADIOHOUSE dále očekává, že […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

31. Současně společnost RADIOHOUSE své služby, […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[19]

32. Lze shrnout, že společnost RADIOHOUSE je společně kontrolována společnostmi MMS a RRM, tato společná kontrola má dlouhodobý charakter, přičemž současně má být zajištěna plná funkčnost společně kontrolovaného soutěžitele, neboť společnost RADIOHOUSE disponuje dostatkem vlastních zdrojů, dostatečně nezávislým vedením a má disponovat i dostatečným stupněm obchodní nezávislosti na svých mateřských společnostech. V posuzovaném případě se tedy jedná o spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 5 zákona.

33. Rovněž podmínka obratu podle § 13 písm. a) zákona byla splněna. Z těchto důvodů podléhá navrhované spojení soutěžitelů povolení Úřadu.

II.             Charakteristika spojujících se soutěžitelů

34. Společnost MMSje součástí české mediální skupiny Media Bohemia, která je kontrolována společností MEDIA BOHEMIA HOLDINGS LIMITED, se sídlem Kyperská republika, Nicosia Esperidon Street, 4 th floor 12 (dále jen „skupina Media Bohemia“).

35. Skupina Media Bohemia vlastní a provozuje v České republice více než 30 regionálních rozhlasových stanic (mezi nimi např. rádio Blaník, Fajn rádio, Hit rádio, Rock rádio, Rádio City, nebo Rádio ZET, přičemž poslední jmenovanou stanici provozuje společně s podnikatelskou skupinou, v jejímž čele na území České republiky stojí společnost Lagardere ČR). Prostřednictvím své společnosti Impression Media, s.r.o. skupina Media Bohemia dále provozuje internetové mediální zastupitelství. Skupina Media Bohemia rovněž provozuje vlastní internetové (on-line) projekty, zahrnující obsahové weby, hudební streaming a e-shopy. Jejími nejvýznamnějšími značkami jsou: Cestuj.cz (on-line cestovní agentura), Urbanstore.cz (internetový obchod se značkovým zbožím), Dobrykos.cz (e-shop s dárkovým zbožím), Autoweb.cz, Living.cz, Femina.cz, ABradio.cz (specializovaný portál nabízející k poslechu přes internet rozhlasové stanice), Truhlikov.cz (internetové zahradnictví) a Špuntík.cz (e-shop s výbavou pro děti). Skupina Media Bohemia podniká také v oblasti prodeje zážitků a zážitkových dárků zaměřených na volnočasové aktivity.

36. Společnosti skupiny Media Bohemia rovněž vykonávají spolu s dalšími subjekty společnou kontrolu nad společností Pricetown s.r.o., která provozuje portál Bezrealitky.cz. Součástí skupiny Media Bohemia je dále produkční společnost AudioTech, s.r.o., jejíž hlavní činností je výroba audiovizuálních děl, zvuková produkce a postprodukce televizních a rozhlasových pořadů, dabing a výroba reklamních rozhlasových a televizních spotů.

37. Společnost RRM je součástí francouzské skupiny Lagardere Group, v jejímž čele stojí společnost Lagardère SCA, se sídlem Francouzská republika, Paříž, rue de Presbourg 4 (dále jen „skupina Lagardere“). Na celosvětové úrovni se skupina Lagardere člení na čtyři divize, které podnikají v oblastech: (a) knihy a elektronické knihy, (b) maloobchodní prodej spotřebního zboží a potravin v rámci tzv. „travel retail“ (Travel Essentials, Duty Free & Luxury and Foodservice), (c) tisk, audiovizuální díla (rádio, televize a audiovizuální produkce), digitální produkce a prodej reklamního prostoru, přičemž do této divize náleží i společnost RRM a ostatní společnosti přímo či nepřímo kontrolované společností Lagardere ČR, a (d) sponzoring, konzultantské služby, pořádaní kulturních a sportovních akcí, zastupování umělců a sportovců.

38. V České republice provozuje skupina Lagardere prostřednictvím společnosti Lagardere ČR (resp. jí kontrolovaných osob) dvě celostátní rozhlasové stanice (Evropa 2 a Frekvence 1) a několik regionálních rozhlasových stanic (Rádio Bonton, Dance Rádio, Rádio ZET, přičemž poslední jmenovanou stanici provozuje společně se skupinou Media Bohemia). Společnosti kontrolované společností Lagardere ČR na území České republiky rozvíjejí také internetové aktivity, jako např. hudební portál KOULE.cz, dětský web Pigy.cz, zábavní portál Humr.cz, hudební službu Youradio nebo zpravodajsko-informační web ZET.cz., který je propojen a provozován společně s Rádiem ZET. Součástí skupiny Lagardere v České republice je také produkční divize NO LIMITS a mediální zastupitelství společnosti RRM. Skupina Lagardere působí dále v České republice rovněž v oblasti maloobchodního prodeje spotřebního zboží a potravin v rámci tzv. „travel retail“, tj. maloobchodního prodeje produktů, které jsou tradičně prodávány v rámci mezinárodní přepravy, a to na Letišti Václava Havla Praha a dále na letištích v Ostravě a Karlových Varech, a dále také v oblasti tzv. koncesovaných potravinářských služeb, tj. nabízí restaurační služby ve svých obchodech, restauracích či barech, a to prostřednictvím společností HDS Retail Czech Republic, a.s. a Best Coffee s.r.o., které jsou činné na Letišti Václava Havla Praha, a také prostřednictvím společnosti Airest Czech Republic a.s. Skupina Lagardere působí rovněž v oblasti vydávání a distribuce tiskovin.

39. Společnost RADIOHOUSE byla založena v roce 2014. Od ledna roku 2015 funguje tato společnost jako společné mediální zastupitelství společností MMS a RRM, které převzalo část služeb mediálního zastoupení dříve poskytovaných těmito společnostmi jejich propojeným osobám a okrajově také třetím stranám.

III.           Vymezení relevantních trhů

40. Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh. Relevantním trhem je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od území sousedících.

41. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 5 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje nebo má provozovat společně kontrolovaný soutěžitel, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatelů, respektive na ně vertikálně navazují či jim předcházejí.

42. Z výše podaného popisu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že společnost RADIOHOUSE byla založena za účelem mediálního zastupování společností MMS a RRM s odpovědností za prodej reklamního času jimi provozovaných rozhlasových stanic, a zabývá se tedy především oblastí poskytování inzertního (reklamního) prostoru v rádiích. Vedle výše uvedené oblasti prodeje inzertního prostoru v rádiích působí spojující se soutěžitelé na území České republiky také mimo jiné i v souvisejících oblastech rozhlasového vysílání a prodeje on-line inzertního prostoru.

III.1    Poskytování inzertního (reklamního) prostoru v rádiích

III.1.1   Vymezení relevantního trhu podle předcházející praxe Úřadu

43. Ve své dosavadní rozhodovací praxi Úřad při úvahách o vymezení věcného relevantního trhu v oblasti poskytování inzertního prostoru v rádiích, či šířeji pojaté oblasti poskytování inzertního prostoru v informačních médiích naznačil, že poskytování inzertního prostoru v rádiích je možné odlišit od poskytování inzertního prostoru v jiných médiích, například v tištěných médiích, v televizi či na internetu, a naznačil jako možné vymezení samostatných věcně relevantních trhů v závislosti na druhu média, v němž je reklamní prostor poskytován.[20]

44. Úřad např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S732/2012/KS-634/2013/840/ASm ze dne 10. 1. 2013 ve věci povolení spojení soutěžitelů spočívajícího v nabytí možnosti společnosti RADIO UNITED a.s. kontrolovat společnosti MII Praha, s.r.o. a Radio Investments s.r.o. konstatoval, že z pohledu produktového soutěží provozovatelé rádií na dvou širokých trzích, tj. trhu rozhlasového vysílání, které posluchači poslouchají jako zdroj informací či zábavy, a trhu inzertního prostoru, ve kterém si zákazníci kupují od rádií, resp. jejich provozovatelů nebo mediálních zastupitelství, reklamní prostor za účelem podpory prodeje svého zboží či poskytování svých služeb. Současně Úřad uvedl, že trh poskytování inzertního prostoru v rádiu je odlišný od relevantních trhů inzertního prostoru v jiných médiích, např. psaném tisku, televizi či internetu.

45. V uvedeném rozhodnutí Úřad uvedl, že jako věcně relevantní trh by mohl být vymezen trh poskytování inzertního prostoru v rádiu, nicméně s ohledem na skutečnost, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzovalo vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při jakémkoliv vymezení věcného relevantního trhu, ponechal Úřad otázku vymezení relevantních trhů z hlediska produktového otevřenou.^[21]

46. Obdobným způsobem postupoval Úřad v případě spojení soutěžitelů spočívajícím v možnosti společnosti CN Invest a.s. nabýt podnik, resp. závod společnosti Serafico investment s.r.o., který tvořil bývalou část podniku společnosti Mladá fronta a.s., když vymezil v oblasti poskytování inzertního prostoru jako samostatné produktové trhy jednotlivé kategorie časopisů. Úřad provedl v rámci správního řízení vedeného v daném případě šetření mezi inzerenty, kteří nakupovali či poptávali inzertní prostor v některých kategoriích časopisů spojujících se soutěžitelů, ze kterého vyplynulo, že výrazná většina inzerentů nepovažuje inzertní prostor v jednotlivých médiích (tisk, TV vysílání, internet, rozhlas) za substituty, ale za produkty komplementární. Z výše provedeného šetření Úřadu tak vyplynul závěr, že z hlediska poptávky po inzertním prostoru jednotlivá média nepředstavují vzájemně zaměnitelné produkty, a tudíž netvoří jeden produktový relevantní trh.^[22]

47. Co se týče geografického vymezení relevantních trhů v oblastech rozhlasového vysílání a poskytování inzertního prostoru v rádiu, Úřad ve svých předchozích rozhodnutích konstatoval,^[23] že hospodářské soutěže ve výše uvedených oblastech se účastní jak rádia celoplošná, která svým vysíláním pokrývají celé území České republiky, tak rádia regionální, která vysílají pouze na území některého kraje či regionu v rámci České republiky, a také reklama je v rozhlase zadávána celostátně, pokud jsou objednateli této reklamy větší společnosti s celostátní působností, i regionálně, tedy pouze na úrovni jednotlivých regionů v rámci České republiky.

48. Protože posuzovaná spojení soutěžitelů nevzbuzovala vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže při žádné z možných variant geografického relevantního trhu v oblastech rozhlasového vysílání a poskytování inzertního prostoru v rádiu a nabývaní soutěžitelé působili pouze celostátně, Úřad ponechal otázku konečného vymezení z hlediska geografického otevřenou a pro účely rozhodnutí posuzoval dopady spojení na hospodářskou soutěž na území celé České republiky.

III.1.2 Vymezení relevantního trhu podle navrhovatelů

49. Navrhovatelé v návrhu na povolení spojení považovali[24] v oblasti prodeje inzertního prostoru za věcně relevantní trh prodeje inzertního prostoru ve všech médiích, což zdůvodňovali jednak (i) specifickou rolí mediálních zastupitelství, (ii) konsolidací českého mediálního trhu a (iii) prolínáním jednotlivých mediatypů.

50. Zaprvé podle navrhovatelů oblast prodeje inzertního prostoru představuje jeden společný relevantní trh zahrnující všechny typy médií, což navrhovatelé odůvodňují specifickourolí mediálních zastupitelství, která není totožná s rolí provozovatelů rádií. […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Dále navrhovatelé dodávají, že (i) většina zadavatelů reklamy nakupuje prostor ve více typech médií najednou tak, aby zasáhla co nejširší cílovou skupinu posluchačů, (ii) nákup reklamního prostoru zprostředkovávají mediální agentury, které obvykle nakupují prostor v různých typech médií a působí na jednom mediálním trhu zahrnujícím všechny mediatypy, a (iii) pro mediální zastupitelství neplatí omezení substituce na straně nabídky, neboť mediální zastupitelství čím dál častěji nabízí prostor ve více typech médií, […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

51. Zadruhé navrhovatelé mají za to, že segmentace relevantního trhu podle jednotlivých médií neodpovídá ani současné realitě na mediálním trhu a ve své logice nereflektuje dopady vlastnických přesunů vedoucí ke konsolidaci trhu, které se na českém mediálním trhu uskutečnily. Od roku 2013 postupně došlo k radikálnímu obratu a celý trh dle navrhovatelů směřuje k multimediálním vlastnickým uskupením, která si postupně budují odpovídající in-house multimediální obchodní zastupitelství. Konsolidace trhu je vedena snahou uspokojit z jednoho místa co nejvíce komunikačních potřeb zadavatelů reklamy a mít co největší dosah z hlediska zásahu populace. Vymezení odděleného, izolovaného rádiového trhu by tak dle navrhovatelů tento trend zcela opomíjelo.

52. Zatřetí navrhovatelé v návrhu na povolení spojení uvedli, že při věcném vymezování relevantního trhu je třeba přihlédnout také k technologickémuvývoji. Nové technologie v čím dál větším rozsahu umožňují a vedou k prolínáníjednotlivých mediatypů.[25] Aktuálním trendem je výrazný nárůst investic do online médií.Díky tomu, že internet umožňuje pracovat s textem, obrázky, videem i zvukem, prostupujevšemi komunikačními formami. Dochází tak k významnému prolínání mezi jednotlivýmimédii. Je čím dál tím obtížnější definovat, zda kampaň byla uskutečněna na danémkonkrétním médiu, či zda toto médium plnilo pouze roli vstupní brány pro multikanálovoukomunikaci.

53. Z pohledu geografického podle navrhovatelů, vzhledem k tomu, že mediálnízastupitelství prodávají reklamní prostor z velké části na národní úrovni, by měl být relevantní trh vymezen jako území České republiky.

54. Navrhovatelé v této souvislosti poukázali rovněž na rozhodovací praxi Evropské komise, svědčící dle jejich názoru pro širší vymezení relevantního trhu. Uvádějí např. rozhodnutí Evropské komise ve věci M.7023 Publicis/Omnicom ze dne 9. 1. 2014, v němž Evropská komise vymezila jeden relevantní trh pro prodej služeb mediálních agentur (na straně poptávky na trhu reklamního prostoru) bez další segmentace podle médií (odst. 20 a násl. citovaného rozhodnutí), přičemž odůvodnila existenci jednoho širokého trhu služeb mediálních agentur zahrnujícího všechna média tím, že (i) většina zadavatelů reklamy nakupuje prostor ve více typech médií najednou tak, aby zasáhli co nejširší cílovou skupinu spotřebitelů, (ii) mediální agentury obvykle nakupují prostor v různých typech médií, aniž by se zaměřovaly pouze na jeden konkrétní segment, a nejsou ani vnitřně členěny podle druhu média, a konečně (iii) nárůst podílu internetové reklamy neměl podle Komise žádný významný vliv na činnost mediálních agentur.[26] Na trhu nákupu reklamního prostoru pak Evropská Komise v tomtéž rozhodnutí sice vymezila relevantní trhy podle jednotlivých typů médií (odst. 37 a násl. citovaného rozhodnutí), nezabývala se však rolí mediálních zastupitelství, ale pouze provozovatelů médií. Evropská komise odůvodnila užší segmentaci zejména tím, že vlastníci, resp. provozovatelé médií, nejsou schopni začít provozovat jiný typ média bez vynaložení významných nákladů a bez specifického know-how.

55. Navrhovatelé odkazují dále na rozhodnutí Evropské komise, kde se tato zabývala přímo činností mediálních zastupitelství. Jedná se o rozhodnutí Evropské komise ve věci M.2813 CARLTON+THOMSON/CIRCUIT A, RMBI, RMBC ze dne 21. 6. 2002, ve kterém posuzovala nabytí kontroly nad mediálními zastupitelstvími specializujícími se na prodej reklamního prostoru v kinech. I když Evropská komise ponechala otázku definice relevantního trhu v tomto případě otevřenou, vyslovila řadu úvah, které jsou dle názoru navrhovatelů relevantní pro posuzované spojení soutěžitelů. Navrhovatelé uvádějí, že cílové společnosti ve výše uvedeném rozhodnutí Evropské komise (CIRCUIT A, RMBI, RMBC) fungovaly jako zprostředkovatelé reklamy mezi vlastníky kin a mediálními agenturami či přímo inzerenty, přičemž spojující se soutěžitelé v citovaném případu argumentovali tím, že kina jsou pouze jednou z forem umístnění inzerce a na trhu soutěží s ostatními typy médií, a proto navrhovali definovat relevantní trh obecně jako trh poskytování prostoru k umístnění inzerce bez ohledu na typ média. Z následného šetření Evropské komise pak vyplynulo, že velká část zákazníků cílových společností, které Evropská komise oslovila, zejména pak mediální agentury, potvrdila, že považují různé typy médií za vzájemně zaměnitelné, a to zejména z toho důvodu, že zákazníci (zadavatelé reklamy) se nezaměřují pouze na jedno vybrané médium, ale nakupují reklamní prostor v širším mediálním mixu.

56. Navrhovatelé vyjádřili mj. s ohledem na výše uvedená rozhodnutí Evropské komise přesvědčení, že obdobné závěry, vztažené k mediálním agenturám lze podle stejné logiky učinit i ve vztahu k činnosti mediálních zastupitelství, neboť (i) většina zadavatelů reklamy nakupuje prostor ve více typech médií najednou tak, aby zasáhla co nejširší cílovou skupinu spotřebitelů, (ii) nákup reklamního prostoru zprostředkovávají mediální agentury, které obvykle nakupují prostor v různých typech médií a působí na jednom mediálním trhu zahrnujícím všechny mediatypy, a (iii) pro mediální zastupitelství neplatí omezení substituce na straně nabídky, neboť mediální zastupitelství čím dál častěji nabízí prostor ve více typech médií, […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

57. Navrhovatelé se tedy zejména s odkazem na výše uvedená rozhodnutí Evropské komise domáhají širšího vymezení relevantního trhu ve výše uvedeném smyslu.

III.1.3 Šetření Úřadu k vymezení produktového relevantního trhu

58. S ohledem na rozdílný pohled Úřadu a navrhovatelů na vymezení produktového relevantního trhu v oblasti poskytování inzertního prostoru v rádiích Úřad provedl šetření v rámci první fáze řízení mezi odběrateli, kteří nakupovali (resp. poptávali) v minulosti reklamní prostor v rádiích provozovaných spojujícími se soutěžiteli.[27] V průběhu šetření Úřad kladl inzerentům mimo jiné otázky týkající se možného vymezení relevantního trhu ve zkoumané oblasti.

59. Z odpovědí odběratelů spojujících se soutěžitelů, kteří představovali přímé inzerenty, tj. inzerenty nevyužívající služeb mediálních agentur, které Úřad obdržel, vyplynuly následující závěry.

60. Na otázku, zda přímí inzerenti při nákupu inzertního prostoru považují jednotlivá média za vzájemně zastupitelná či zaměnitelná, výrazná většina[28] z oslovených subjektů, které Úřadu na jeho dotazy reagovaly, opověděla záporně a považovala jednotlivá média spíše za komplementární.[29] Pouze malá část těchto inzerentů považuje při rozhodování o nákupu inzertního prostoru jednotlivé typy médií za zcela zaměnitelné[30] či za částečné substituty.[31]Závěr navrhovatelů o úplné vzájemné zastupitelnosti jednotlivých médií v oblasti prodeje inzertního prostoru rovněž nepotvrdily ani oslovené mediální agentury, které nakupují pro své zákazníky (inzerenty) reklamní prostor v jednotlivých médiích. Tyto mediální agentury shodně uvedly (kromě jedné společnosti), že v případě oblasti prodeje inzertního prostoru zastupitelnost jednotlivých medií není úplně možná, případně jsou media vzájemně komplementární, kdy každé medium plní odlišnou komunikační funkci a zapojení médií se liší případ od případu s ohledem na typ kampaně a potřeby klientů.

61. V případě otázky, jak by reagovali odběratelé inzertního prostoru v rádiích na malé a nepřechodné zvýšení ceny společnosti RADIOHOUSE o cca 10 %, významná část[32] z oslovených subjektů, které Úřadu na jeho dotazy reagovaly, uvedla ve své odpovědi, že by i nadále poptávala inzertní prostor v této společnosti, ale snížila by objem poptávaného reklamního prostoru, neboť by nebyla ochotna navýšit finanční prostředky věnované na propagaci svých produktů prostřednictvím rádií. Menší část inzerentů uvedla, že by případně začala poptávat inzertní prostor u konkurenčního rádia,[33] pouze velmi malá část uvedla, že by přešla k jinému médiu [34] nebo že by akceptovala zvýšení ceny.[35]

62. K argumentaci navrhovatelů opírající se o výše uvedená rozhodnutí Evropské komise Úřad uvádí, že je třeba vzít v potaz skutečnost, že Evropská komise ve výše uvedeném rozhodnutí, které se přímo týkalo mediálních zastupitelství, v konečném důsledku nedospěla k definitivnímu vymezení relevantního trhu. Její argumentace pro možné širší vymezení předmětného relevantního trhu navíc byla podepřena jejím šetřením, kdy se dotazovaní odběratelé vyjadřovali spíše pro možnost širšího vymezení relevantního trhu s tím, že poukazují na možnou zaměnitelnost jednotlivých mediatypů. Závěry vyplývající z šetření, jež Úřad provedl na území České republiky v souvislosti s posuzovaným spojením soutěžitelů, však svědčí naopak užšímu vymezení relevantního trhu dle jednotlivých mediatypů, neboť většina dotázaných subjektů (odběratelů reklamního času v rádiích) se vyjádřila v tom smyslu, že reklama v jednotlivých typech médií je pro ně vzájemně nezaměnitelná.

63. Pokud jde o výše uvedené rozhodnutí Evropské komise týkající se mediálních agentur, je třeba poukázat zejména na skutečnost, že v případě, kdy Evropská komise vymezila jeden relevantní trh pro prodej služeb mediálních agentur působících na straně poptávky na trhu reklamního prostoru, se jednalo o oblast navazující na oblast nákupu reklamního prostoru, kde byly naopak vymezeny relevantní trhy dle jednotlivých typů médií.

64. Navrhovatelé dále argumentovali rovněž poukazem na skutečnost, že též v současných soutěžních podmínkách České republiky je stále častější případ, kdy soutěžitelé působící v dané oblasti nabízejí tzv. balíčky reklam zahrnující různé typy médií. Ani tato skutečnost se však v důsledku šetření Úřadu nepotvrdila, neboť […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Rovněž podstatná většina ostatních společností na předmětném trhu nabízí prodej inzertního prostoru v jiných médiích pouze jako doplňkovou činnost.

65. Z výše provedeného šetření Úřadu tak vyplynul závěr, že z hlediska poptávky po inzertním prostoru jednotlivá média nepředstavují vzájemně zaměnitelné produkty, a tudíž netvoří jeden produktový relevantní trh. Výsledky Úřadem provedeného šetření tak v otázce možného vymezení věcně relevantního trhu pro oblast prodeje inzertního prostoru v rádiích do značné míry potvrzují správnost takového pojetí věcně relevantních trhů, které bylo naznačeno v předcházející rozhodovací praxi Úřadu.[36] Uvedenému rovněž nasvědčuje i skutečnost, že nejvýznamnější soutěžitelé nabízející reklamní prostor v rádiích jsou společnosti, jejichž hlavním předmětem podnikání je právě prodej inzertního času v rádiích a prodej reklamního prostoru v jiných médiích doposud představuje pouze jejich doplňkovou činnost (viz spojující se soutěžitelé či společnost Radio United Group a.s.). Úřad tedy považuje za relevantní trh z hlediska produktového trh prodeje inzertního prostoru v rádiích. Z hlediska geografického Úřad považuje za relevantní trh území České republiky.

III.2    Poskytování on-line inzertního prostoru

66. Obdobně jako v případě výše uvedeného relevantního trhu poskytování inzertního prostoru v rádiích lze rovněž v případě poskytování inzertního prostoru na internetu, resp. on-line inzertního prostoru, poukázat na předchozí rozhodovací praxi Úřadu, v níž Úřad při úvahách o vymezení věcného relevantního trhu v oblasti poskytování inzertního prostoru v jednotlivých informačních médiích naznačil, že poskytování inzertního prostoru v konkrétních médiích, a tedy např. i na internetu, je možné od sebe navzájem odlišit, a naznačil jako možné vymezit samostatné věcné relevantní trhy v závislosti na druhu média, v němž je reklamní prostor poskytován.^[37] Pokud jde o geografické vymezení tohoto trhu, bylo by možno s ohledem na celorepublikovou působnost média, kterým je internet, uvažovat o jeho geografickém vymezení v rámci celé České republiky.

67. Zejména s ohledem na skutečnost, že v oblasti poskytování on-line inzertního prostoru působí spojující se soutěžitelé pouze marginálně a jejich společný tržní podíl je velmi nízký, ponechává Úřad pro účely tohoto rozhodnutí otázku konečného vymezení relevantního trhu věcného i geografického v této oblasti otevřenou.

III.3    Provozování rozhlasového vysílání

68. Podnikatelské skupiny účastníků řízení působí dále v oblasti provozování rozhlasového vysílání, jež úzce souvisí s trhem prodeje inzertního prostoru v rádiích, na kterém je aktivní společnost RADIOHOUSE. Zatímco inzertní prostor v rádiích je nakupován zákazníky od provozovatelů rozhlasových stanic nebo od jejich mediálního zastoupení zejména za účelem podpory prodeje jejich zboží nebo poskytování jejich služeb, provozování rozhlasového vysílání slouží především posluchačům jako zdroj informací nebo zábavy.[38]

69. Úřad ve své dosavadní rozhodovací praxi v oblasti provozování rozhlasového vysílání[39] či šířeji pojaté oblasti informačních médií[40] naznačil, že rozhlasové vysílání je možno odlišit od jiných druhů informačních médií, jako jsou například televize, internet nebo novinový tisk. S ohledem na tuto předchozí rozhodovací praxi Úřadu by tedy bylo možné vymezit věcný relevantní trh v této oblasti jako trh rozhlasového vysílání.

70. Co se týče geografického vymezení relevantních trhů v oblastech rozhlasového vysílání a poskytování inzertního prostoru v rádiu, Úřad ve svých předchozích rozhodnutích konstatoval,[41] že hospodářské soutěže ve výše uvedených oblastech se účastní jak rádia celoplošná, která svým vysíláním pokrývají celé území České republiky, tak rádia regionální, která vysílají pouze na území některého kraje či regionu v rámci České republiky.

71. Ze spojujících se soutěžitelů působí v oblasti rozhlasového vysílání skupina Media Bohemia (jejíž součástí je společnost MMS), jež vlastní a provozuje v České republice více než 30 regionálních rozhlasových stanic (mezi nimi např. rádio Blaník, Fajn rádio, Hit rádio, Rock rádio, Rádio City). Skupina Lagardere (jejíž součástí je společnost RRM) provozuje v České republice prostřednictvím společnosti Lagardere ČR (resp. jí kontrolovaných osob) dvě celostátní rozhlasové stanice (Evropa 2 a Frekvence 1) a několik regionálních rozhlasových stanic (např. Rádio Bonton nebo Dance Rádio).

72. Zejména s ohledem na skutečnost, že společnost RADIOHOUSE v oblasti provozování rozhlasového vysílání nepůsobí a spojující se soutěžitelé v oblasti provozování rozhlasového vysílání nespolupracují […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], a dále s ohledem na skutečnost, že již před uskutečněním posuzovaného spojení soutěžitelů je reklamní prostor rozhlasových stanic provozovaných spojujícími se soutěžiteli prodáván prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE, přičemž v omezeném rozsahu je zbytek tohoto reklamního prostoru prodáván samotnými provozovateli těchto rádií, aniž by k jeho prodeji byly využívány třetí subjekty, ponechává Úřad otázku vymezení tohoto trhu z hlediska věcného i geografického otevřenou.

IV.          Podmínky hospodářské soutěže na relevantních trzích

73. Úřad v případech spojení soutěžitelů zkoumá, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích či nikoli. Za tím účelem se zaměřuje na posouzení kritérií, jejichž zkoumání mu předepisuje zákon v § 17 odst. 1. Úřad zejména posuzuje potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou ku prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži. Současně Úřad podpůrně přihlíží k pravidlům stanoveným v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle Nařízení Rady č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování horizontálních spojení“).^[42]

IV.1 Struktura trhů

74. Základní představu o struktuře trhů a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují podíly na trhu. Pokud jde o velikost tržních podílů, zákon ve svém § 17 odst. 3 stanoví, že pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak. Naopak v případě posuzování horizontálních spojení soutěžitelů mohou být značně vysoké tržní podíly významným indikátorem, nebo dokonce i důkazem (v případě tržních podílů nad 50 %), možné existence dominantního postavení na trhu.^[43]

75. V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřená tzv. Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI), jež se vypočítává jako součet čtverců jednotlivých tržních podílů všech soutěžitelů na trhu. Zatímco absolutní úroveň HHI poskytuje prvotní údaj o konkurenčním tlaku na trhu po spojení, změna HHI (tzv. delta) je užitečným ukazatelem změny úrovně koncentrace přímo vyvolané spojením.

76. Problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování horizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou na trhu s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, ani v případě spojení s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a Delta pod 250, respektive v případě spojení s výší HHI po spojení nad 2000 a Delta pod 150.^[44] To neplatí v případě existence zvláštních okolností, například v podobě jednoho nebo více následujících faktorů: spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo podnik s malým podílem na trhu, který nedávno vstoupil na trh, jedna nebo více spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají do podílů na trhu, existuje významné vlastnictví podílů mezi účastníky trhu, jeden ze spojujících se podniků je individualistický podnik s vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování, existují známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů, či jedna ze spojujících se stran má před spojením 50% nebo větší podíl na trhu.^[45]

77. Současně platí, že problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování nehorizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou, je-li podíl spojením vzniklého soutěžitele na každém z dotčených trhů nižší než 30 % a úroveň HHI po spojení je nižší než 2000. To neplatí za předpokladu existence zvláštních okolností, například v podobě jednoho nebo více těchto faktorů: spojení zahrnuje soutěžitele, který v blízké budoucnosti patrně významně rozšíří výrobu, například kvůli nedávným inovacím, mezi účastníky trhu existuje významné vzájemné vlastnictví podílů nebo vzájemné obsazování řídících funkcí, jeden ze spojujících se soutěžitelů je subjekt, který s vysokou mírou pravděpodobnosti naruší koordinované chování, nebo existují známky minulé nebo stávající koordinace nebo usnadňujících postupů.^[46]

78. V důsledku realizace posuzovaného spojení dojde k propojení horizontálních činností spojujících se soutěžitelů na území České republiky na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích.

IV.1.1 Obecný popis fungování trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích

79. Trh prodeje inzertního prostoru v rádiích je tvořen na straně jedné nabídkou reklamního prostoru ze strany jednotlivých rádií a mediálních zastupitelství,[47] která se na straně druhé střetává s poptávkou ze strany zadavatelů komunikačních kampaní, jimiž jsou nejčastěji přímí zadavatelé reklamy a reklamní a mediální agentury.[48] Zadavatelé kampaní na základě komunikačních cílů a v souladu s vytvořeným kreativním konceptem hledají nejvhodnější rádia pro doručení reklamy vybrané cílové skupině zákazníků, kdy reklamní prostor v těchto rádiích obdrží často ve formě balíčku či mediálního mixu.[49] Vhodnost užití daného rádia či média obecně se vyjadřuje mediálními ukazateli,[50] mediálním zásahem požadované cílové skupiny, cenou za oslovení, geografickou působností média aj.

80. Mediální zastupitelství mají za úlohu obchodně zastupovat jednotlivá rádia, vytvářet produktovou a cenovou politiku, komunikovat se zadavateli reklamy (klienty, reklamními a mediálními agenturami), dále vyjednávat cenové podmínky, spolufinancovat mediální výzkumy, a snaží se různými cestami zvyšovat obchodní hodnotu zastupovaných rádií. Mediální zastupitelství tak sdružují nabídku reklamního prostoru od více provozovatelů rádií. Na národním trhu prodeje reklamy se snaží mediální zastupitelství fungovat jako protiváha mediálních agentur. Mediální zastupitelství působí pouze v oblasti prodeje a neřeší například tvorbu programu, technický provoz rádia apod.[51]

81. Naproti tomu mediální agentura (tzv. „media buyer“) se specializuje na plánování a nákup mediálního prostoru, uzavírá smlouvy s významnými rádii či mediálními zastupitelstvími, tvoří nebo se spolupodílí na tvorbě strategického, především implementačního plánu komunikace, a vyhodnocuje mediální zásah konkrétních komunikačních kampaní. Mediální agentury jsou v České republice konsolidované do několika skupin zvaných mediální pooly, které sdružují rozpočty jednotlivých mediálních agentur s cílem vyjednat u rádií a mediálních zastupitelství lepší nákupní podmínky.[52]^,[53]

82. Prodej rozhlasové reklamy může mít několik forem, kdy se rozlišuje: i) lokální prodej realizovaný přímo mezi inzerentem a provozovatelem rádia bez účasti reklamních a mediálních agentur a mediálních zastupitelství,[54] ii) lokální prodej reklamy přes malou agenturu zastupující inzerenta,[55] iii) národní/regionální prodej přes mediální zastupitelství, které zastupuje provozovatele rádií[56] a iv) národní prodej, do kterého kromě mediálního zastupitelství na straně rádií vstupuje také mediální agentura na straně inzerenta.[57]

IV.1.2 Struktura  trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích

83. Pokud se jedná o postavení spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky, zjistil Úřad následující skutečnosti.

84. V souvislosti s určením tržních podílů účastníků trhu si Úřad od spojujících se soutěžitelů a jejich významných konkurentů (mediálních zastupitelství i všech z hlediska poslechovosti podstatných nezávislých rádií) vyžádal údaje o jejich tržbách dosažených prodejem reklamního prostoru v rádiích v jednotlivých letech 2014, 2015 a v první polovině roku 2016, a to v členění na tržby realizované prostřednictvím prodeje reklamního času přímo odběratelům (přímým inzerentům a reklamním agenturám) a na tržby realizované nepřímo (prostřednictvím mediálních zastupitelství). Celkovou velikost trhu inzertního prostoru v rádiích pak zjistil součtem všech tržeb z prodeje reklamního času v rádiích realizovaného mediálním agenturám a konečným inzerentům. Tímto způsobem pak tržby z prodeje inzertního prostoru v rádiích, který provozovatelé rádií uskutečnili prostřednictvím mediálních zastupitelů, nejsou započteny do celkové velikosti relevantního trhu, neboť tyto jsou již hodnoceny v rámci tržního postavení mediálních zastupitelů, kteří inzertní čas v rádiích prodali svým odběratelům.

85. Na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky v roce 2015 činily tržní podíly společnosti RADIOHOUSE cca [35-45] %, MMS [5-15] % a RRM [0-5] %, celkem tedy společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů v České republice za toto období dosahoval cca [45-55] %. Tržní podíly za první pololetí 2016 se pohybovaly u společnosti RADIOHOUSE ve výši cca [35-45] %, u MMS a RRM byly nižší než [0-5] %, celkem tedy společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů v České republice za toto období dosahoval cca [35-45] %.[58]

86. Nejvýznamnějšími konkurenty spojením vzniklého soutěžitele na území České republiky v uvedeném období (tj. v roce 2015 a v prvním pololetí roku 2016) byly společnosti RADIO UNITED GROUP a.s. (dále jen „RUG“) a MEDIA CLUB, s.r.o. [59] (dále jen „MEDIA CLUB“) se společným tržním podílem cca 35 - 45 %.[60] Tržní podíly dalších soutěžitelů za uvedené období na území České republiky jsou významně nižší, jedná se o společnosti MAFRA, a.s. (dále jen „MAFRA“) s cca 5 - 15% tržním podílem,[61] Český rozhlas (dále jen „ČRo“) s 0 - 5% tržním podílem[62] a jednotlivá nezávislá regionální rádia, jejichž jednotlivé tržní podíly i souhrnný tržní podíl činily cca 0 - 5 %.[63]

87. Na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky tedy působí dva významní soutěžitelé, spojením vzniklý subjekt a Skupina GES, kdy zbývající soutěžitelé mají značný odstup tržních podílů. Z pohledu úrovně koncentrace trhu je relevantní trh prodeje inzertního prostoru v rádiích v České republice před i po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů trhem koncentrovaným (tj. index HHI je výrazně vyšší než 2000).

88. Vzhledem ke skutečnosti, že trh prodeje inzertního prostoru v rádiích v České republice je trhem vysoce koncentrovaným před i po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů, společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů přesahuje hranici [35-45] %, že existují významné bariéry vstupu na něj,^[64] a dále s ohledem na existenci námitek ze strany odběratelů i konkurentů, Úřad dospěl k předběžnému závěru, že je nutno blíže zkoumat další charakteristiky trhu s cílem zjistit, zda nehrozí vážné obavy z narušení hospodářské soutěže.

IV.1.3 Struktura  trhu poskytování on-line inzertního (reklamního) prostoru

89. Vedle výše uvedeného trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích působí spojující se soutěžitelé na území České republiky marginálně i na trhu prodeje on-line inzertního prostoru.

90. Podíl obratu z prodeje on-line inzertního prostoru na celkovém obratu z prodeje celkového inzertního prostoru společnosti RADIOHOUSE je velmi nízký, když nepřesahuje [0-5] % z jejího celkového ročního obratu. Tržní podíl spojením vzniklého subjektu na tomto trhu je marginální (méně než [0-5] %). Úřad uzavírá, že vzhledem k zanedbatelnému tržnímu podílu spojením vzniklého subjektu a existenci silné konkurence na trhu prodeje on-line inzertního prostoru, představované například společnostmi Seznam.cz, a.s., Economia, a.s. či MAFRA, předmětné spojení nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže na tomto trhu, a Úřad se dále nebude zabývat dopady spojení na tomto trhu.

IV.1.4 Struktura  trhu provozování rádií

91. Navrhovatelé, společnosti MMS a RRM rovněž působí i oblasti provozování rádií,[65] jako oblasti předcházející trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky. Společnost MMS a RRM působí na tomto trhu prostřednictvím rádií provozovaných společnostmi náležícími do stejných podnikatelských skupin jako navrhovatelé.[66] Tržní podíly vyjádřené ukazatelem denní poslechovosti činily u rádií provozovaných společnostmi skupiny Media Bohemia cca [25-35] % a u rádií provozovaných společnostmi skupiny Lagadere cca [15-25] % za rok 2015.

92. V souvislosti ke skutečnosti, že předmětným spojením nedochází na trhu provozovaní rádií na území České republiky k podstatné změně, neboť na uvedeném trhu působí pouze podnikatelské skupiny mateřských společností MMS a RRM, které na něm působí samostatně a již před spojením pronajímají svůj reklamní prostor téměř výhradně prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE,[67] Úřad konstatuje, že předmětné spojení nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže na tomto trhu, a Úřad se nebude dále zabývat dopady spojení v této oblasti.

IV.2 Hospodářská a finanční síla soutěžitelů

93. Hospodářskou sílu lze obecně pojmout jako určitý souhrn konkurenčních výhod, kterými jednotliví soutěžitelé disponují. Příkladem faktoru zaručujícího neopominutelnou hospodářskou sílu může být například vlastnictví či výhradní užívání zařízení (například infrastrukturního) nezbytného pro působení na daném relevantním trhu (tzv. „essential facility“). Jednou z těchto dalších konkurenčních výhod pak může být zejména vyšší finanční síla jako vyjádření možnosti snadného přístupu k finančním zdrojům. Mezi základní kritéria hodnocení finanční síly pak patří výše investic, výše obratu, hodnota investičního a finančního majetku, rozsah výrobkového portfolia a dosahovaná výše úspor z rozsahu.

94. Spojením vzniklý soutěžitel z hlediska obratu, kterého v roce 2015 dosáhly společnosti náležící do podnikatelských skupin Media Bohemia a Lagardere, představuje významného soutěžitele, neboť celosvětový obrat skupiny Lagardere, působící v mnoha oblastech ekonomické činnosti, převyšoval […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč. Skupina Media Bohemia, jejíž je společnost MMS součástí, dosáhla v roce 2015 obratu ve výši cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč. Nicméně spojením vzniklý soutěžitel bude vystaven konkurentům, jejichž podnikatelské skupiny rovněž dosahují podstatných obratů, když například Skupina GES generuje obrat ve výši vyšších jednotek miliard Kč a podnikatelská skupina, jejíž součástí je společnost MAFRA (a např. i společnost AGROFERT, a.s.)[68] a která je rovněž aktivní v mnoha odvětvích ekonomické činnosti, dosahuje obratu srovnatelného se Skupinou Lagardere.

95. Skupina Lagardere dosahuje vysokého obratu, nicméně tento je generován do značné míry mimo oblast činností souvisejících s posuzovaným relevantním trhem, resp. s oblastí provozování médií a prodejem inzertního prostoru v nich.[69] Úřad z tohoto důvodu provedl srovnání obratu spojujících se soutěžitelů a společnosti MAFRA, resp. podnikatelské skupiny, jejíž je součástí, dosažených v souvislosti s mediální činností. Úřad konstatuje, že spojující se soutěžitelé dosáhli v mediální oblasti nižšího obratu,[70] než činí obrat společnosti MAFRA.[71] Z předcházející činnosti je Úřadu známo, že i obrat Skupiny GES v mediální oblasti je srovnatelný, nebo vyšší, s obratem spojujících se soutěžitelů.[72]

96. Co se týká rozsahu portfolia nabídky reklamního prostoru v rádiích, společnost RADIOHOUSE nabízí reklamní prostor ve více než 30 regionálních stanicích provozovaných společnostmi skupiny Media Bohemia, dvě celostátní a tři regionální rádia provozovaná společnostmi skupiny Lagardere a dále nabízí část reklamního prostoru dalších cca 15 regionálních nezávislých rádií provozovaných společnostmi stojícími mimo podnikatelské skupiny spojujících se soutěžitelů. V porovnání se společností RADIOHOUSE skupina GES nabízí reklamní prostor v cca 16 vlastních regionálních rádiích a část reklamního prostoru v rádiu Impuls s celostátní působností, které je provozováno společností MAFRA. Dalším významným soutěžitelem je ČRo, který provozuje pouze vlastní veřejnoprávní rádia, a to 11 regionálních a 8 rádií s celostátním vysíláním. Spojením vzniklý soutěžitel má širší portfolio rozhlasových stanic s nabídkou reklamního prostoru v nich oproti svým konkurentům, nicméně tato skutečnost je vyvážena možností nabízet reklamní prostor ze strany společností MAFRA a Skupiny GES i v jiných médiích (deníky, časopisy, televize, internetové servery). Výše uvedené společnosti sice v současné době obvykle nespojují nabídku reklamy v různých typech médií v rámci jednoho „balíčku“, nicméně možnost takovýchto nabídek je do budoucna otevřena s tím, že jejich zavedení může vést k synergickým efektům.

97. Vzhledem k tomu, že na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích existují soutěžitelé disponující srovnatelnou hospodářskou a finanční silou jako mají spojující se soutěžitelé a že konkurenti i přes užší portfolio rádií nabízejících svůj reklamní prostor svým potenciálním zájemcům jak na regionální tak i celostátní úrovni, lze mít za to, že hospodářská a finanční síla spojujících se soutěžitelů jim nebude ani po realizaci posuzovaného spojení poskytovat natolik zásadní konkurenční výhodu oproti ostatním soutěžitelům, která by společně s dalšími faktory mohla vést k omezení hospodářské soutěže na vymezených relevantních trzích.

IV.3 Překážky vstupu na trh prodeje inzertního prostoru v rádiích

98. Významným faktorem pro posouzení toho, jaký prostor existuje pro spojující se soutěžitele na relevantních trzích pro realizaci na konkurentech a odběratelích nezávislého soutěžního chování, jsou bariéry vstupu na trh. Úřad zjišťuje, zda na relevantních trzích bariéry vstupu existují a jaký mají charakter, a současně hodnotí, jakým způsobem jsou tyto bariéry ovlivněny v důsledku posuzovaného spojení.

99. Nejčastějšími překážkami vstupu na trh jsou tzv. překážky právní, tedy omezení vyplývající z právních předpisů, která ztěžují vstup na relevantní trh. Může jimi být například nutnost disponovat určitými oprávněními k podnikání na relevantním trhu, jako je získání licence pro danou činnost, celní či množstevní omezení (tarifní a netarifní) při importu, povinná certifikace zboží, existence práv plynoucích z průmyslového a jiného duševního vlastnictví apod. Druhou skupinou překážek vstupu na trh jsou překážky hospodářské, kterými se obvykle rozumí náklady, které jsou se vstupem na relevantní trhy spojeny. Poslední skupinou překážek jsou bariéry vyplývající zejména z nedostupnosti technologie či know-how.

100. Dotčený trh prodeje inzertního prostoru v rádiích lze charakterizovat existencí významných překážek vstupu na něj, neboť pro to, aby na trh prodeje inzertního prostoru v rádiích mohl vstoupit nový relevantní soutěžitel, musel by současně založit nové rádio, a to takové, které si získá v rámci České republiky dostatečné množství posluchačů, které je možno prostřednictvím reklamy oslovit. Za tímto účelem by nový soutěžitel musel zejména získat ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci na přidělenou vysílací frekvenci a následně vytvořit dostatečně přitažlivý obsah vysílání, který bude schopen upoutat pozornost významné části posluchačů. Skutečnosti, že tyto nezbytnosti představují relativně významnou překážku vstupu nových soutěžitelů, svědčí mimo jiné i fakt, že za posledních pět let na dotčený trh úspěšně nevstoupil žádný relevantní soutěžitel (provozovatel rádia, jenž by nabízel i reklamní prostor v něm), jehož tržní podíl by přesahoval 5 %. V této souvislosti je nutno upřesnit, že významné navýšení tržního podílu společnosti RUG za rok 2015 oproti předchozímu roku 2014 bylo dosaženo v souvislosti s rozhodnutím podnikatelské skupiny, jejíž součástí je společnost RUG, o změně zastupování vlastních rozhlasových stanic, když dříve toto bylo vykonáváno jinými subjekty,[73] a nyní si toto zajištuje předmětná podnikatelská skupina sama.[74] Rozšíření aktivit společnosti RUG tedy nepředstavuje nový vstup či posílení stávajícího postavení skrze zahájení fungování nových rádií společnosti RUG na trhu poskytování rozhlasové reklamy.[75]

101. Další bariérou rozšíření prodeje inzertního prostoru v rádiích jsou existence zákonných omezení, která se týkají podílu prodávané reklamy v rámci denního vysílacího času[76] jednak pro veřejnoprávní rádia (ČRo)[77] a jednak pro komerční rozhlasové stanice.[78] Existují i faktická omezení podílu reklamy v rámci hodinových vysílacích bloků, kdy v případě překročení určitého podílu reklamního obsahu na vysílání[79] klesá sledovanost daného rádia ze strany posluchačů.[80] Úřad dodává, že nicméně na trhu existuje dostatečná volná reklamní kapacita konkurenčních rádií společnosti RADIOHOUSE,[81] a to jak společnosti RUG, tak i jednotlivých nezávislých rádií, a proto toto zákonné omezení vysílání reklamního sdělení nepředstavuje v současné době podstatnou bariéru pro rozšíření aktivit stávajících komerčních provozovatelů rozhlasového vysílání.[82]

102. Úřad uzavírá, že i přes existenci významných bariér vstupu nových soutěžitelů a současná omezení veřejnoprávních rádií, na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích nejsou podstatné překážky rozšíření činnosti stávajících komerčních soutěžitelů.

V.            Posouzení dopadů spojení na hospodářskou soutěž

103. Ze shora uvedeného popisu činností spojujících se soutěžitelů na vymezeném relevantním trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích v České republice vyplývá, že posuzované spojení má horizontální charakter.

104. K narušení hospodářské soutěže v důsledku horizontálního spojení soutěžitelů na relevantních trzích může dojít i) odstraněním významných konkurenčních omezení pro jednoho nebo více soutěžitelů, což by následně mohlo posílit tržní sílu bez uchýlení se ke koordinovanému chování (tzv. nekoordinované účinky), nebo ii) takovou změnou povahy hospodářské soutěže, že soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, jej nyní budou moci s podstatně vyšší pravděpodobností koordinovat a zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž (spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro ty subjekty, které již své chování koordinovaly – tzv. koordinované účinky).

V.1 Nekoordinované (unilaterální) efekty

105. Nekoordinované (unilaterální) efekty nastávají v situaci, kdy je v důsledku spojení soutěžitelů odstraněn významný konkurenční tlak na jednu nebo více společností, které následně zvýší svoji tržní sílu, aniž by docházelo mezi nimi ke koordinaci jednání. Pod nekoordinované efekty lze zahrnout jak vznik nebo posílení individuálního dominantního postavení, tak i situaci, kdy by k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu došlo snížením konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení.

106. Prvním případem možných unilaterálních efektů je vznik či posílení individuálního dominantního postavení, případně vznik monopolního postavení, kdy spojením vzniklý soutěžitel není po spojení vystaven buď žádné, nebo podstatné konkurenci. Takový soutěžitel disponuje takovou tržní silou, která mu umožňuje chovat se na trhu do značné míry nezávisle na ostatních soutěžitelích či spotřebitelích.

107. Druhým případem unilaterálních efektů je pak situace, kdy předmětné spojení soutěžitelů naruší hospodářskou soutěž na relevantních trzích snížením konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení. V těchto případech je nezbytné zejména zkoumat, (i) zda spojující se soutěžitelé jsou blízkými konkurenty na relevantních trzích, (ii) zda v případě zvýšení ceny produktů ze strany spojujících se soutěžitelů budou mít jejich odběratelé možnost přejít ke konkurentům, (iii) zda spojením vzniklý soutěžitel bude schopen bránit konkurenčním dodavatelům v rozšiřování jejich působení a (iv) zda v důsledku spojení dojde k odstranění významné konkurenční síly.

V.1.1 Unilaterální efekty 

108. Z údajů uvedených v části IV.1.2 týkající se struktury relevantního trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky vyplývá, že se jedná se o trh, na němž působí kromě společnosti RADIOHOUSE marginálně i obě její mateřské společnosti, když v roce 2015 společný tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele činil cca [45-55] %, respektive v prvním pololetí 2016 se pohyboval ve výši cca [35-45] %. Dalšími soutěžiteli jsou Skupina GES s tržním podílem cca 35 - 45 %, společnost MAFRA s cca 5 – 15% tržním podílem, Český rozhlas s cca 0 – 5% tržním podílem a ostatní nezávislá regionální rádia s cca 0 – 5% individuálními i souhrnným tržním podílem.

109. Z pohledu úrovně koncentrace trhu je relevantní trh prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky před i po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů trhem koncentrovaným (tj. index HHI je vyšší než 2000).

110. Zjištěné skutečnosti o struktuře trhu, zejména pak to, že na relevantním trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích v České republice bude spojením vzniklý soutěžitel disponovat tržním podílem přesahujícím [35-45] %, resp. budou přítomni dva významní hráči (spojením vznikající soutěžitel s tržním podílem cca [45-55] % a Skupina GES s tržním podílem cca 35 – 45 %), kteří mají výrazný odstup od ostatních soutěžitelů přítomných na tomto trhu, vedly Úřad po šetření provedeném v první fázi řízení mj. k obavě, že by předmětné spojení soutěžitelů mohlo na daném trhu vést k podstatnému narušení hospodářské soutěže následkem nekoordinovaných účinků horizontálního spojení. Tuto skutečnost Úřad sdělil Účastníkovi řízení v Oznámení o pokračování v řízení.[83]

111. Při posouzení, zda v důsledku spojení získá spojením vzniklý soutěžitel individuální dominantní postavení, vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.

112. Spojením vzniklý soutěžitel bude disponovat na zkoumaném relevantním trhu tržním podílem cca [45-55] %, který není výrazně vyšší než tržní podíl druhého nejsilnějšího konkurenčního soutěžitele, Skupiny GES, jejíž tržní podíl na tomto trhu činí cca 35 – 45 %.

113. Spojením vzniklý soutěžitel rovněž bude čelit podstatné kupní síle svých odběratelů, kdy převažující část obratu z prodeje reklamního prostoru je tvořena poptávkou ze strany mediálních či reklamních agentur, které koncentrují poptávku po reklamním prostoru a zastupují konečné inzerenty, či významných nadnárodních společností představujících konečné inzerenty.[84]

114. Přítomnost velmi silného konkurenta (Skupiny GES) a skutečnost, že jeho tržní podíl nebude individuálně výrazně zaostávat za tržním podílem spojením vzniklého soutěžitele,  za současného zohlednění hospodářské a finanční síly konkurentů a podstatné kupní síly odběratelů spojujících se soutěžitelů, snižuje obavu, že by se spojením vznikající soutěžitel mohl v důsledku spojení chovat nezávisle na svých konkurentech či odběratelích, a tím i získat individuální dominantní postavení na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky.

115. V této souvislosti Úřad v průběhu správního řízení zkoumal, jak by reagovali jejich odběratelé, kdyby se spojující se soutěžitelé pokusili zvýšit ceny jimi nabízeného reklamního prostoru o 5 až 10 %.

116. Úřad oslovil 69 významných odběratelů spojujících se soutěžitelů,[85] kteří představovali jednak přímé inzerenty a jednak mediální agentury zprostředkující nákup reklamního prostoru pro své klienty.[86]

117. Ze subjektů oslovených Úřadem na otázku, jak by reagovaly na malé a nepřechodné zvýšení ceny o cca 5 - 10 % ze strany společnosti RADIOHOUSE, (i) pouze dva odpověděly (cca 4,1 % z obdržených odpovědí), že by akceptovaly zvýšení ceny, (ii) 27 respondentů (cca 55,1 % z obdržených odpovědí) zvažovalo pokračování v zadávání inzerce v rádiích spojujících se soutěžitelů se současným snížením objemu inzerce úměrným zvýšení ceny, (iii) 17 respondentů (cca 34,7 % z obdržených odpovědí) avizovalo přechod ke konkurenčním rádiím a (iv) tři odběratelé uvedli (cca 6,1 % z obdržených odpovědí), že by inzerci začali zadávat v jiných mediích než jsou rádia.

118. V této souvislosti Úřad rovněž zkoumal, zda by zvýšení ceny nabídky reklamního prostoru v rádiích spojujících se soutěžitelů bylo pro spojením vzniklého soutěžitele profitabilní a zda by bylo možné toto zvýšení v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů očekávat.

119. K tomuto účelu použil metodu tzv. analýzy kritické ztráty. Podstatou provedené analýzy kritické ztráty bylo porovnání velikosti skutečného aktuálního úbytku prodejů inzertního prostoru v rádiích v reakci na 5 - 10% nárůst ceny inzerce (tzv. skutečná ztráta) s teoretickým výpočtem zjištěnou hraniční hodnotou úbytku prodejů inzerce v rádiích (tzv. kritická ztráta), při jejímž překročení by takové zvýšení ceny bylo pro spojující se soutěžitele neprofitabilní. Pokud by byla skutečná ztráta nižší než kritická ztráta, bylo by uvedené zvýšení ceny pro spojením vzniklého soutěžitele ekonomicky přínosné. Naopak, pokud by skutečná ztráta byla vyšší než ztráta kritická, cenový nárůst reklamního prostoru v rádiích by nebyl profitabilní, protože nárůst tržeb, který by spojením vzniklý soutěžitel v důsledku zdražení svého produktu získal od těch odběratelů, jež by nadále inzerovali své zboží v rádiích nabízených spojujícími se soutěžiteli, by byl nižší než ztráta tržeb způsobená odchodem inzerentů k rádiím či obecně reklamním médiím jiných soutěžitelů.

120. Při hodnocení skutečné ztráty cenového zdražení reklamního prostoru v rádiích Úřad vzal v potaz ty subjekty, které na dotaz Úřadu reagovaly tak, že by přestaly inzerovat v rádiích nabízených ze strany spojením vzniklého subjektu. S ohledem na skutečnost, že někteří z oslovených soutěžitelů neoznačili ve svých odpovědích jednoznačně, jak by se při cenovém nárůstu nabídky reklamního prostoru v rádiích nabízených ze strany spojením vzniklého subjektu zachovali, a poukázali na vícero možností jejich reakcí, tak za předpokladu, že jedna z variant jimi označeného chování byla taková, že by nadále inzerovali v rádiích nabízených ze strany spojením vzniklého subjektu, Úřad takové soutěžitele pro účely analýzy kritické ztráty nezařadil mezi ty, jejichž odchod tvořil hledanou skutečnou ztrátu tržeb spojujících se soutěžitelů.

121. Úroveň kritické ztráty závisí na výši cenového nárůstu a na výši hrubé marže. Pro daný cenový nárůst platí, že čím vyšší je hrubá marže, tím nižší je úroveň kritické ztráty.

122. V následujícím grafu je znázorněn vztah mezi hodnotou marže a aktuální ztrátou vyvolanou zvýšením ceny produktu.[87] Odečtem z grafu pro příslušnou marži a hypotetické zvýšení ceny je možno stanovit hraniční hodnotu skutečné aktuální ztráty (tzv. kritickou hodnotu ztráty), po jejímž překročení převyšuje ztráta ze ztracených tržeb zisk z dodatečných tržeb zákazníků, kteří zvýšení ceny akceptovali. Grafické znázornění hodnot kritické ztráty pro hypotetické zvýšení ceny 5 % a 10 % a pro příslušnou výši hrubé marže je uvedeno v následujícím grafu.

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

123. Při hodnocení výsledků Úřad zohlednil výši obchodní marže, kterou si vyžádal od účastníků řízení. Z informací bylo zjištěno, že při nabízení inzertního prostoru v rádiích společnost RADIOHOUSE dosahuje hrubé marže ve výši […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[88]

124. Hodnota kritické ztráty při cenovém zvýšení o 5 % a 10 % při hrubé marži ve výši […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] je […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], respektive […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[89] Pokud by tedy v důsledku zmiňovaného cenového nárůstu nabídky reklamního prostoru v rádiích nabízených ze strany spojením vzniklého subjektu přestali v těchto rádiích inzerovat soutěžitelé, jejichž tržby představují více než cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], respektive […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], z celkových inzertních tržeb v těchto rádiích, cenové zvýšení by pro spojením vzniklého soutěžitele nebylo profitabilní.

125. Jelikož pak z průzkumu mezi spotřebiteli bylo zjištěno, že v důsledku 5 až 10% cenového zvýšení reklamního prostoru ze strany spojením vzniklého subjektu by došlo k podstatnému výpadku tržeb, a to v důsledku odchodu více jak 40 % inzerentů ke konkurenčním rádiím či jiným médiím, kdy dalších cca 55 % inzerentů by sice na výběru reklamního media nic neměnilo, nicméně při nárůstu ceny by snížilo množství zadávané reklamy, lze konstatovat, že spojením vzniklý subjekt by zdražením dodatečné tržby nezískal a takovéto zvýšení ceny by nebylo profitabilní.

126. Dále se Úřad zabýval posouzením, do jaké míry v případě zvýšení ceny produktů ze strany spojujících se soutěžitelů mohou být konkurenční nabídky reklamního prostoru v rádiích alternativou pro odběratele spojujících se soutěžitelů. V této souvislosti Úřad zejména zkoumal, zda konkurenti spojením vzniklého soutěžitele disponují dostatečně velkými volnými kapacitami reklamního prostoru v rádiích a zda by bylo relativně snadné pro odběratele spojujících se soutěžitelů přejít ke konkurenčním poskytovatelům reklamního prostoru v rádiích.

127. Úřad si k tomu vyžádal informace o průměrném podílu reklamního vysílání na celkovém vysílacím čase v jednotlivých rádiích spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů, a to v členění na pracovní dny a dny volna v rámci denních 6hodinových vysílacích bloků.

128. V případě společnosti RADIOHOUSE bylo například průměrné využití reklamního prostoru v jednotlivých rádiích spojujících se soutěžitelů za rok 2016 v nejvíce frekventované době mezi 6. – 12. hodinou v rozmezí […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], průměrně za tuto dobu […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Podrobněji viz následující tabulka č. 1. Rádia Skupiny GES a nezávislá regionální rádia dosahují mírně vyššího využití kapacit, nicméně průměrná hodnota využití je výrazně pod zákonnou a i v praxi užívanou hranicí podílu využití vysílacího času pro reklamní či inzertní účely na celkovém hodinovém vysílacím čase.Procentuální využití reklamního prostoru spojením vzniklého soutěžitele a jejich konkurentů je uvedeno v následující tabulce. Viz tabulka č. 1

Využití v % za 2016		rádia RRM/MMS			ostatní rádia
		MIN	MAX	Průměr	MIN	MAX	Průměr
0 – 6	pracovní dny	OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ			0,0%	12,0%	1,1%
6 – 12					2,9%	23,6%	11,3%
12 – 18					2,3%	23,5%	10,5%
18 – 24					0,4%	10,0%	3,3%
celkem 24 hod					0,0%	23,6%	6,5%
0 – 6					0,0%	8,0%	0,4%
6 – 12					0,2%	18,0%	7,4%
12 – 18					0,4%	15,0%	7,2%
18 – 24					0,2%	5,0%	1,8%
celkem 24 hod					0,0%	18,0%	4,2%

Tabulka 1 - Procentuální využití reklamního rozhlasového prostoru v rádiích

129. Dále Úřad na základě údajů o průměrném využití reklamního času v jednotlivých rádiích spojujících se soutěžitelů provedl propočet celkového využitého reklamní času v minutách. Následně Úřad určil prostřednictvím hodnoty kritického odklonu poptávky pro 5% a 10% zvýšení ceny,[90] kolik minut by odklonem poptávky museli spojující se soutěžitelé celkem maximálně ztratit, aby toto zvýšení ceny bylo neprofitabilní (tj. vyšší než kritická ztráta).

130. Následně Úřad provedl propočet volné reklamní kapacity rádií nejbližšího konkurenta spojením vzniklého subjektu, Skupiny GES, a rovněž tak ostatních regionálních nezávislých rádií, kterou tito konkurenti mají k dispozici. Nejprve Úřad na základě údajů o průměrném využití reklamního času v jednotlivých rádiích konkurentů provedl propočet hodnot využitého reklamní času v minutách v těchto jednotlivých rádiích. Následně Úřad provedl výpočet celkové volné reklamní kapacity alternativně jako rozdílu mezi (i) zákonnou hodnotou maximální kapacity pro reklamní účely (tj. 15 minut z hodinového vysílání) a skutečným využitým reklamním časem v minutách v jednotlivých rádiích a (ii) reálnou v praxi maximálně užívanou kapacitou[91] (cca 12 minut z hodinového vysílání) a skutečným využitým reklamním časem v minutách v jednotlivých rádiích. Následně byly provedeny celkové součty všech volných minut za jednotlivá konkurenční rádia pro obě varianty.

131. Hodnoty celkového kritického odklonu poptávky spojujících se soutěžitelů a celkové součty všech volných minut za konkurenční rádia byly stanoveny jak pro celkový denní vysílací čas, tak i podrobněji pro čtyři (noční, dopolední, odpolední a večerní) vysílací bloky, a to vždy pro pracovní i nepracovní dny.

132. Ze šetření vyplynulo, že volná kapacita konkurentů k užití pro inzertní vysílání výrazně překračuje kritickou hranici odklonu poptávky, kdy by byl odklon poptávky v důsledku zvýšení ceny již nerentabilní, a to jak z pohledu celkové denní kapacity, tak i v případě hodnocení v rámci jednotlivých šestihodinových bloků. Úřad nadto dodává, že i pouze rádia, jejichž reklamní prostor nabízí Skupina GES, disponují dostatečnou volnou kapacitou pro pokrytí hodnoty celkového kritického odklonu poptávky spojujících se soutěžitelů i pro vyšší hranici kritického odklonu poptávky (tj. pro 10% zvýšení ceny).

133. Úřad uzavírá, že konkurenti spojením vzniklého soutěžitele disponují dostatečnou volnou kapacitou minimálně pro pokrytí kritické hodnoty odklonu poptávky a odběratelé spojujících se soutěžitelů mají možnost relativně snadno přejít ke konkurenčním poskytovatelům reklamního prostoru v rádiích.

134. Skutečnost, že by odběratelé mohli v případě zvýšení ceny inzertního prostoru nabízeného spojením vzniklým soutěžitelem přejít k jiným soutěžitelům nabízejícím reklamní prostor, byla potvrzena v průběhu šetření provedeného Úřadem. Jeden z oslovených odběratelů uvedl, cit.: „…by poptávali inzerci (nebo navýšili její objem) také u jiných mediálních rádiových subjektů. Z těch nejvýznamnějších by šlo o RADIO UNITED SERVICES s.r.o, resp. RADIO UNITED GROUP a.s., u kterých již nyní také inzerujeme v podobném měřítku, jako u výše uvedených soutěžitelů (MMS a RRM)...“[92] Další z odběratelů spojujících se soutěžitelů konstatovali, že cit. „…Naše společnost by začala poptávat inzertní prostor v rádiích konkurentů spojujících se soutěžitelů - Impuls…“[93], nebo cit. „…Začali bychom poptávat inzertní prostor v rádiích konkurenčních společností…“[94], popř. cit. „…Ano, lze použít Radio United services, ČRo nebo prostě jiná media mimo rádio…“.[95]

135. V souvislosti s posouzením, zda spojení soutěžitelů vzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku snížení konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení, Úřad zjistil následující skutečnosti.

136. Úřad v prvé řadě uvádí, že předmětné spojení spočívá […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] a postupně začala poskytovat své služby ve větším rozsahu také třetím stranám (tj. nabízet reklamní prostor médií provozovaných společnostmi nezávislými na podnikatelských skupinách, jejichž součástí jsou i navrhovatelé), a stala se tak plně funkčním společným podnikem ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona. Společnost RADIOHOUSE nabízela své služby třetím subjektům i v době před uskutečněním posuzovaného spojení, nicméně v malém rozsahu.[96][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], realizací předmětného spojení tak nedojde k podstatné změně v počtu hlavních soutěžitelů působících na dotčeném relevantním trhu oproti stavu před jeho realizací, a tím ani ke snížení konkurenčního tlaku. Předmětným spojením nedochází k odstranění, významného konkurenčního tlaku, jejž by vůči sobě či na sebe navzájem, resp. vůči třetím osobám individuálně vytvářely společnosti MMS a RRM, neboť tyto nabízí inzertní prostor v rádiích provozovaných společnostmi ze stejných podnikatelských skupin již v době před uskutečněním předmětného spojení společně, a to v důsledku založení neplně funkčního společného podniku (RADIOHOUSE).

137. Úřad tedy uzavírá, že zejména s ohledem na reakce odběratelů spojujících se soutěžitelů, ze kterých vyplynulo, že případné zvýšení ceny reklamního prostoru by nebylo profitabilní, existenci volné reklamní kapacity vysílacího času, který konkurenti spojujících se soutěžitelů mohou věnovat vysílání reklamních sdělení, dále možnostem přechodu odběratelů spojením vzniklého soutěžitele ke konkurenčním poskytovatelům reklamního prostoru v rádiích a s ohledem na to, že nedojde k podstatné změně počtu hlavních soutěžitelů působících na trhu oproti stavu před realizací posuzované transakce, nevzbuzuje navrhované spojení soutěžitelů obavy z narušení hospodářské soutěže ani v důsledku vzniku či posílení individuálního dominantního postavení či v důsledku snížení konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení.

V.2 Koordinované efekty

138. Úřad dále posoudil, zda předmětné spojení soutěžitelů nepovede k takové změně povahy hospodářské soutěže na relevantním trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích na území České republiky, že by soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, mohli s podstatně vyšší pravděpodobností své soutěžní chování koordinovat, což by jim umožnilo zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž (koordinované účinky).

139. Úřad se tak zabýval analýzou faktorů zvyšujících pravděpodobnost vzniku negativních koordinovaných efektů vyplývajících z koncentrace na relevantním trhu, které indikují možné obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů. Obecně lze konstatovat, že spojení soutěžitelů na koncentrovaném trhu může významně poškodit účinnou hospodářskou soutěž, protože zvyšuje pravděpodobnost, že soutěžitelé budou schopni koordinovat své chování a zvyšovat ceny, a to dokonce i bez uzavírání dohod.

140. Obvykle totiž platí, že čím je hospodářské prostředí jednodušší, transparentnější a stabilnější, tím snadněji soutěžitelé dosahují společného chápání podmínek koordinace. Je například snadnější koordinovat malý počet hráčů než velký. Také lze snadněji koordinovat ceny jediného stejnorodého výrobku než ceny velkého množství různorodých výrobků. Snadnější je rovněž koordinace cen při relativně stabilní poptávce a dodavatelských podmínkách než v situaci, kdy se tyto faktory nepřetržitě mění. V této souvislosti může kolísající poptávka, značný růst postavení některých soutěžitelů na trhu nebo častý vstup nových soutěžitelů naznačovat, že situace není natolik stabilní, aby činila koordinaci pravděpodobnou. Stejně tak reakce nezúčastněných subjektů, jako jsou současní i budoucí soutěžitelé, kteří se neúčastní koordinace, jakož i zákazníci, by neměla být schopna ohrozit očekávané výsledky koordinace. Důležitá je i existence důkazů o koordinaci chování v minulosti, pokud se charakteristiky relevantního trhu zjevně nezměnily nebo není pravděpodobné, že by k tomu došlo v nejbližší budoucnosti.

141. Soutěžitelé dosáhnou koordinace snáze, je-li jejich postavení relativně symetrické, zejména pokud jde o strukturu nákladů, podíly na trhu, úroveň velikosti výrobních kapacit a míru jejich využití a úroveň vertikální integrace. Strukturální vazby, jako je vzájemné vlastnictví podílů nebo účast ve společných podnicích, mohou též napomáhat sjednocování pobídek koordinujících podniků.

142. Lze tedy shrnout, že mezi faktory zvyšující pravděpodobnost koordinace chování soutěžitelů patří zejména symetrické tržní postavení, stabilní a neelastická poptávka, vysoká tržní transparentnost, produktová homogenita, obdobná struktura nákladů a rovněž existence strukturálních a smluvních vazeb mezi soutěžiteli na trhu. Uvedené faktory přispívají k interní stabilitě koordinace. Další faktory, které přispívají k externí stabilitě koordinace a zvyšují pravděpodobnost koordinace, jsou zejména existence vysokých bariér vstupu na trh, neexistence blízkých substitutů nebo nízká vyrovnávací kupní síla zákazníků.

143. K posouzení, zda je koordinace mezi spojením vznikajícím soutěžitelem a jeho konkurenty na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích pravděpodobná, Úřad uvádí následující.

144. Pokud jde o faktor symetrického tržního postavení jednotlivých soutěžitelů na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích, ve vztahu k nimž je zkoumána pravděpodobnost koordinace, lze uvést následující.

145. Spojením vzniklý soutěžitel bude disponovat na zkoumaném relevantním trhu tržním podílem cca [45-55] %, který není podstatně vyšší než tržní podíl druhého nejsilnějšího konkurenčního soutěžitele, Skupiny GES, jejíž tržní podíl na tomto trhu činí cca 35 – 45 %. Ostatní soutěžitelé přítomní na předmětném relevantním trhu pak dosahují výrazně nižšího tržního postavení. Velikosti tržních podílů soutěžitelů (potenciálně způsobilých koordinovat své chování) lze tedy považovat za symetrické, nicméně v důsledku spojení soutěžitelů se symetrie tržních podílů nemění. Předmětné spojení totiž spočívá v […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] postupně začít poskytovat své služby ve větším rozsahu také třetím stranám. S ohledem na skutečnost, že však hlavními soutěžiteli na trhu před spojením i po spojení bude společnost RADIOHOUSE (která nabízí zejména inzertní prostor v rádiích provozovaných podnikatelskými skupinami Lagardere a Media Bohemia) a Skupina GES, […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] nepředstavuje změnu na trhu, která by podstatně měnila symetrii trhu měřenou tržními podíly hlavních soutěžitelů na straně nabídky.

146. Pokud jde o tržní transparentnost jako další z faktorů, jehož existence by činila koordinaci na trzích prodeje inzertního prostoru v rádiích pravděpodobnou, uvádí Úřad následující.

147. Při zkoumání transparentnosti cen inzerce Úřad zjistil, že k vyjádření cen inzertního prostoru slouží ceníky vydávané soutěžiteli působícími na nabídkové straně trhu inzertního prostoru v rádiích. Nicméně bylo také zjištěno, že v praxi je drtivá část inzertního prostoru v rádiích prodávána za cenu výrazně nižší, než je cena uváděná v cenících vydávaných mediálními zastoupeními či provozovateli rádií.

148. Toto zjištění dokládají údaje, které si Úřad vyžádal od účastníků řízení ve vztahu k prodeji inzertního prostoru v rádiích spojujících se soutěžitelů, a to konkrétně údaje o průměrné výši poskytnuté procentní slevy z ceníkových cen pro největší přímé odběratele (inzerenty) a mediální agentury[97] společnosti RADIOHOUSE za rok 2016.

149. Úřad zjistil, že průměrná výše slev z ceníkové ceny poskytnutých mediálním agenturám ze strany společnosti RADIOHOUSE se pohybuje v rozpětí od […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] do […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], když průměrná sleva činila […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Přímým inzerentům poskytovala společnost RADIOHOUSE slevu z ceníkových cen od […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] až do […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…], když průměrná sleva činila […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]. Zjištěné údaje tak ukazují na vysokou variabilitu procentních slev poskytovaných společností RADIOHOUSE, což snižuje cenovou transparentnost trhu.[98] Procentuální podíl zastoupení odběratelů v jednotlivých slevových pásmech v členění na mediální agentury a přímé odběratele lze ukázat v následujícím grafu.

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

150. Cenovou transparentnost snižuje rovněž skutečnost, že k uzavírání dlouhodobých smluv dochází pouze výjimečně a významný podíl mediálních agentur nakupuje reklamní prostor nahodile dle aktuální poptávky svých klientů,[99] a některé i s poměrně krátkým předstihem před vlastním vysíláním reklamního spotu v rádiovém vysílání, což opět s sebou obvykle přináší další slevové bonusy.[100]

151. Na druhou stranu Úřad uvádí, že tržní transparentnost se obecně zvyšuje se snižujícím se počtem soutěžitelů schopných koordinovat své chování. V posuzovaném případě spojení soutěžitelů se jedná o možnost koordinace chování mezi dvěma soutěžiteli, kteří mohou snadněji získat informace o cenových nabídkách svého konkurenta například prostřednictvím obchodních kontaktů s potenciálními odběrateli. Nicméně v případě předmětného spojení, kdy navrhovatelé (společnosti MMS a RRM) působili v oblasti prodeje inzertního prostoru v rádiích zejména prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE již před realizací předmětného spojení, nedochází na trhu k podstatné změně.

152. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že ceny inzertního prostoru prodávaného v rádiích spojujících se soutěžitelů nejsou transparentní, podmínky stanovování skutečných cen se odvíjí od individuálních vyjednávání se zákazníky, přičemž sjednané obchodní podmínky jsou zpravidla obchodním tajemstvím.

153. Pokud jde o produktovou homogenitu jako další z faktorů, jehož existence by činila koordinaci na trhu prodeje inzertního prostoru v rádiích pravděpodobnou, uvádí Úřad následující.

154. Pro posouzení otázky homogenity produktu si Úřad vyžádal informace o struktuře nabízeného produktu doplněné o detailní ceníky nabídky inzerce v rádiích. Z předložených ceníků vyplývá složitá struktura nabídky inzertního prostoru v rádiích, která je členěna na stovky dílčích cen,[101] a to v závislosti jednak na geografickém zacílení zásahu cílové skupiny a rozsahu oslovených posluchačů daném mediální kampaní (ceníky pro celoplošné pokrytí,[102] regionální pokrytí,[103] lokální pokrytí[104] a regionální odpojení celoplošných rádií), dále dle zvoleného denního časového pásma,[105] koeficientu délky reklamního spotu či umístnění v reklamním bloku.[106] Další možností rozlišení je nákup reklamního prostoru bez garance časového umístnění v určitém časovém bloku tzv. „floating“ s poskytovanou slevou či s pevně zvoleným časem tzv. „fix“ nebo slevy z titulu opakované spolupráce v případě existence rámcové dohody. Nabízený produkt navíc často tvoří mediální balíček poskytování reklamního prostoru včetně dalších služeb, kdy je reklama v rozhlase komplementárně doplněna i reklamou na webových stránkách rádia, v němž je reklama vysílána.

155. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že ani požadavek homogennosti služby či produktu jako faktor usnadňující koordinaci mezi jednotlivými soutěžiteli na inzertním trhu rádií není dán.

156. Úřad se rovněž zabýval otázkou vyrovnávací kupní síly zákazníků a jejich reakcí na zvýšení ceny v případě koordinace chování.

157. Z provedeného šetření bylo zjištěno, že spojením vzniklý soutěžitel bude čelit podstatné kupní síle svých odběratelů, kdy převažující část obratu z prodeje reklamního prostoru je tvořena poptávkou ze strany mediálních či reklamních agentur, které koncentrují poptávku po reklamním prostoru a zastupují konečné inzerenty (např. významné nadnárodní společnosti).[107] Úřad k tomu dodává, že podíl prodeje inzertního prostoru u společnosti RADIOHOUSE prostřednictvím mediálních agentur představuje více než […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] celkové poptávky, kdy tři největší mediální agentury generují téměř […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] celkové poptávky. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ztráta pouze těchto tří klíčových zákazníků (např. v případě zvýšení ceny za reklamní prostor společností RADIOHOUSE) by vzhledem k výši kritické ztráty […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] již znamenala neziskovost takového kroku.

158. Úřad v této souvislosti ve druhé fázi řízení provedl šetření, ve kterém zkoumal, jaká by byla reakce vybraných odběratelů spojujících se soutěžitelů ve střednědobém horizontu 2 - 4 let,[108] v případě, že by cena inzerce v těchto rádiích byla zvýšena o 10 %. Ze subjektů oslovených Úřadem by se většina zachovala obdobně jako v předchozím průzkumu v případě krátkodobé reakce, tj. nedošlo by u těchto odběratelů k navýšení rozpočtu na nákup reklamního prostoru v rádiích ani v dalších letech.[109] Navíc někteří zákazníci uvedli, že by přešli k jinému rádiu[110] či médiu[111] a pouze jeden oslovený subjekt by navýšení ceny akceptoval. Poskytovatel reklamního prostoru v rádiích by zdražením ceny inzerce dodatečné tržby nezískal a takovéto zvýšení ceny by nebylo profitabilní.

159. Úřad se rovněž zabýval důkazy o případné koordinaci na trhu a zvýšení ceny reklamního prostoru v rádiích před realizací předmětného spojení.

160. Ve vztahu k získání důkazů o možné předchozí koordinaci byla učiněna tato zjištění.

161. Při zkoumání důkazů o případné koordinaci si Úřad nechal předložit jednotlivé ceníky společnosti RADIOHOUSE od vstupu této společnosti na trh prodeje reklamního prostoru v rádiích až do současnosti.[112]Úřad zjistil, že nedošlo za zkoumané období k plošnému zvýšení ceníkových cen, většina ceníkových cen jednotlivých dílčích ceníků pro jednotlivá časová pásma denní doby zůstala nezměněná či pouze s malým nárůstem ceny za 30 sekundový spot, a to mezi […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].[113] Pouze v marginálním množství ceníkových cen u dílčích produktů nastala vyšší cenová úprava.[114]

162. Úřad uzavírá, že nezjistil výrazné zvýšení ceny reklamního prostoru na trh prodeje reklamního prostoru v rádiích nabízeného ze strany společnosti RADIOHOUSE, které by poukazovalo na možnou existenci koordinace před realizací spojení. Toto zjištění bylo potvrzeno i ze strany oslovených odběratelů spojujících se soutěžitelů,[115] a Úřad nezískal ani další důkazy o zvýšení ceny v důsledku možné koordinace chování na trhu prodeje reklamního prostoru v rádiích. Úřad navíc poukazuje i na skutečnost, že ani v posledních pěti letech neřešil žádný podnět na koordinaci na trhu prodeje rozhlasové reklamy, a to i přes nízký počet významných soutěžitelů na něm působících.[116]

163. Pokud nebyla prokázána existence důkazů o koordinaci v minulosti a nedochází realizací spojení k podstatné změně charakteristiky trhu v důsledku spojení, pak ani navrhovaná transakce nezvyšuje pravděpodobnost vzniku koordinovaného chování v budoucnosti.

164. K výše uvedeným předpokladům koordinace lze shrnout, že na trhu prodeje reklamního prostoru v rádiích nejsou podstatným způsobem naplněny, a to zejména vzhledem k neexistenci většiny z faktorů zvyšujících pravděpodobnost koordinace chování soutěžitelů, především pak s přihlédnutím k nižší transparentnosti trhu, nehomogenitě produktu, významné kupní síle odběratelů a neexistenci důkazů o minulé koordinaci na trhu prodeje reklamního prostoru v rádiích. Po zohlednění výše uvedeného lze uzavřít, že postavení spojením vzniklého soutěžitele na vymezeném věcně relevantním trhu prodeje reklamního prostoru v rádiích nebude takové, aby mu umožňovalo bez dalšího úspěšně koordinovat s ostatními soutěžiteli své chování na trhu.

V.3 Vyjádření Úřadu k námitkám třetích osob, které směřovaly k možným vznikům unilaterálních efektů posuzovaného spojení soutěžitelů

165. Úřad za účelem získání názoru na možné dopady posuzovaného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž oslovil konkurenty a odběratele spojujících se soutěžitelů se žádostí o poskytnutí informací a stanovisek k dopadům předmětného spojení na hospodářskou soutěž.[117] Konkrétně se jednalo o Žádosti o poskytnutí informací ze dne 12. 12. 2016, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-48903/2016/840/JMě, obracející se na společnosti představující celonárodně působící konkurenty spojujících se soutěžitelů, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-48904/2016/840/JMě, obracející se na odběratele spojujících se soutěžitelů - reklamní agentury, a č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-48905/2016/840/JMě, obracející se na odběratele spojujících se soutěžitelů - přímé inzerenty, a dále o Žádost o poskytnutí informací ze dne 11. 4. 2017 č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-11143/2017/840/JMě, adresovanou provozovatelům nezávislých rádií nabízejících inzertní prostor zejména na regionální úrovni.

166. Někteří z oslovených soutěžitelů ve svých odpovědích vyslovili níže uvedené námitky či obavy týkající se posuzovaného spojení soutěžitelů.

167. Pokud jde o hodnocení odpovědí celonárodně působících konkurentů spojujících se soutěžitelů, ze 4 dotázaných subjektů vyslovily obavy týkající se dopadů posuzovaného spojení na hospodářskou soutěž dva subjekty, a to společnost RUG a ČRo.[118] Jejich obavy se konkrétně týkaly možných důsledků vysokého tržního podílu, kterého na relevantním trhu nabídky inzertního prostoru v rádiích na území České republiky dosahuje společnost RADIOHOUSE. Dle obou společností takto významné postavení na trhu umožňuje společnosti RADIOHOUSE určovat cenovou politiku nezávisle na podmínkách trhu. Oba stěžovatelé nicméně současně konstatovali, že toto postavení společnosti RADIOHOUSE nevzniká v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů, nýbrž bylo založeno již v roce 2014, resp. 2015, kdy byla společnost RADIOHOUSE založena, resp. zahájila činnost mediálního zastoupení rádií provozovaných podnikatelskými uskupeními navrhovatelů. V této souvislosti nicméně společnost ČRo konstatovala, že přestože společnost RADIOHOUSE získala velmi významné postavení na předmětném relevantním trhu již v roce 2014, tak důsledky tohoto postavení nejsou z hlediska dopadů na hospodářskou soutěž, popř. na společnost ČRo patrné. Obdobně ani společnost RUG ve svém stanovisku nevyjádřila obavu z negativních dopadů na její postavení na trhu.

168. Úřad oslovil dále 14 mediálních agentur odebírajících pro své klienty reklamní prostor od spojujících se soutěžitelů. Obavy z možných negativních dopadů na hospodářskou soutěž z oslovených subjektů pak vyjádřila jedna společnost, a to MQI Brno, spol. s r.o. (dále jen „MQI“). Dle společnosti MQI v důsledku realizace předmětného spojení soutěžitelů dojde ke snížení počtu významných konkurentů na straně nabídky inzertního prostoru v rádiích, kdy navíc společnost RADIOHOUSE zastupuje největší část trhu rozhlasové reklamy. V důsledku tohoto snížení konkurenčního prostředí se na dotčeném relevantním trhu dle společnosti MQI zužuje manévrovací pole, resp. zužuje možnost výběru, kam mohou zájemci o vysílání reklamního spotu v rádiích umístit své inzertní sdělení.[119] Obavy ze zhoršení vlastního tržního postavení pak vyjádřila pouze jedna mediální agentura, a to společnost DENTSU AEGIS NETWORK CZECH REPUBLIC s.r.o., která uvedla, že do budoucna nelze zcela vyloučit změnu obchodní a cenové politiky a podmínek spojujících se soutěžitelů, resp. společnosti RADIOHOUSE, v neprospěch odběratelů, nicméně tato společnost současně konstatovala, že nepředpokládá, že by nahrazení dvou obchodních partnerů jedním s vyšším tržním podílem mělo na ni mít významný vliv.[120]

169. Dále si Úřad vyžádal stanoviska od 55 přímých inzerentů, z nichž 9[121] vyjádřilo obavy z možného narušení hospodářské soutěže v důsledku uskutečnění předmětného spojení soutěžitelů. Tyto obavy pramenily ve všech těchto stanoviscích obecně z posílení pozice spojením vzniklého soutěžitele na trhu. V této souvislosti čtyři přímí inzerenti se obávali možného zvýšení cen poskytovaných služeb, jeden pak vyjádřil obavu, že uskutečnění posuzovaného spojení by mohlo vést k narušení či dokonce zrušení konkurenčního prostředí mezi jednotlivými rádii a ke snížení konkurenčního prostředí mezi menšími zadavateli reklamy. Tři z těchto inzerentů rovněž vyjádřili obavy ze zhoršení jejich postavení na trhu, když v této souvislosti zejména zdůraznili hrozby ze zvýšení ceny nabízeného inzertního prostoru či zhoršení vyjednávací pozice na trhu.[122]

170. Své obavy z negativních dopadů posuzovaného spojení na hospodářskou soutěž i na vlastní společnosti vyjádřili i 4 z 18 oslovených soutěžitelů provozujících regionální nezávislá rádia.  Tito své obavy odůvodňovali s poukazem na skutečnost, že se jedná o spojení soutěžitelů, kteří provozují rozhlasové vysílání a současně realizují mediální zastupitelství pro své i zastupované rozhlasové stanice, v důsledku čehož dochází ke střetu zájmů vlastníka mediálního zastoupení maximalizovat příjem z reklamy v případě vlastních stanic s nezájmem maximalizovat příjmy za reklamu u stanic, které nevlastní. V důsledku toho může dojít k ohrožení samostatného podnikání nezávislých rozhlasových stanic (zejména regionálních), a to i s ohledem na skutečnost, že spojením předmětných soutěžitelů vznikne uskupení, které vlastní rozhlasové stanice s celkovým podílem na trhu cca 40 - 50 %. Některé dotázané subjekty v průběhu správního řízení předložili i příklady, kdy jim byla po vzniku společností RADIOHOUSE zprostředkována pro ně cenově nevýhodná reklama.

171. Někteří provozovatelé nezávislých rozhlasových stanic se dále obávají, že spojení přinese další stupeň monopolizace tzv. „národního“ trhu rozhlasové reklamy, a to s možností vytváření bezkonkurenčních nabídek pro reklamní inzerenty na celoplošné i lokální úrovni, kdy poukazují na novelu ZRTV z roku 2009, kterou celoplošné stanice údajně dříve prosadily. Dle ZRTV mohou celoplošné stanice lokálně odpojovat reklamní vysílání, což jim dává možnost zařazovat do reklamních bloků levné lokální reklamy, které by lokální (regionální) stanice mohly inzerentům nabízet za reálnou cenu s přiměřeným ziskem, umožňujícím vysílání v dobré technické kvalitě s hodnotným obsahem.

172. K obavám tržních subjektů spočívajících ve skutečnosti, že společnost RADIOHOUSE zaujímá nebo bude zaujímat na relevantním trhu prodeje interního prostoru v rádiích na území České republiky velmi významné tržní postavení, které jí má údajně umožnit chovat se na trhu v podstatné míře nezávisle na konkurentech a odběratelích (např. v otázce cenotvorby), Úřad odkazuje na své vyjádření v kapitole V.1.1 Unilaterální efekty tohoto rozhodnutí.  Z analýzy provedené v předmětné kapitole rozhodnutí vyplynulo, že spojením vzniklý subjekt bude sice zaujímat na dotčeném trhu postavení přesahující [35-45] %, nicméně bude vystaven konkurenci dalších významných soutěžitelů, Skupiny GES a společností MAFRA a ČRo, z nichž zejména Skupina GES dosahuje tržního podílu jen mírně nižšího než společnost RADIOHOUSE. Rovněž tak bylo zjištěno, že případné neopodstatněné zvyšování ceny[123] za inzertní prostor v rádiích by nebylo profitabilní, neboť by většina odběratelů spojujících se soutěžitelů přešla ke konkurentům, kteří disponují dostatečnou volnou kapacitou pro vysílání inzertního sdělení, nebo by zůstala sice u společnosti RADIOHOUSE, ale poklesl by objem jimi odebíraného inzertního prostoru, protože odběratelé nejsou ochotni zvyšovat své rozpočty na propagaci svého zboží prostřednictvím rádiového vysílání.

173. V této souvislosti Úřad poukazuje na to, že, ačkoliv skupina Lagardere a skupina Media Bohemia nabízejí svůj inzertní prostor […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] skrze společnost RADIOHOUSE již téměř dva roky, absolutní většina z oslovených subjektů nezaznamenala zhoršení obchodních podmínek při nákupu inzertního prostoru. Některé z nich naopak ve svých vyjádřeních sdělily, že podmínky se mírně zlepšily, neboť při stávajících cenách mají možnost výběru z většího množství rádií, kde mohou umístit reklamu na svůj produkt.[124] Tento benefit považují za jeden z možných budoucích přínosů spojení i další odběratelé spojujících se soutěžitelů.[125]

174. K námitkám některých odběratelů spojujících se soutěžitelů, že v důsledku spojení soutěžitelů dojde k omezení možnosti volby dodavatele reklamního prostoru v rádiích (popř. že dojde téměř k zániku možnosti této volby), Úřad rovněž s odkazem na kapitolu V.1.1 Unilaterální efekty tohoto rozhodnutí konstatuje, že tyto obavy nejsou opodstatněné. Je totiž nezbytné v této souvislosti zdůraznit, že předmětné spojení soutěžitelů spočívá […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] a postupně začala poskytovat své služby ve větším rozsahu také třetím stranám. Nicméně nabídka inzertního prostoru v rádiích provozovaných Skupinou Lagardere a Skupinou Media Bohemia, jakožto podnikatelských skupin, které před rokem 2014 představovaly dva ze tří nejvýznamnějších soutěžitelů na trhu nabídky reklamního prostoru v rádiích, je již před vznikem posuzovaného spojení soutěžitelů uskutečňována prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE. Ostatní významná rádia pak před i po spojení mohou zcela bez omezení nabízet svůj inzertní prostor samostatně, tato možnost pak zejména na regionální úrovni zůstane zachována i lokálně působícím provozovatelům nezávislých rádií. Z tohoto důvodu Úřad dospěl k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nemá podstatný vliv na vyjednávací schopnost odběratelů či jejich možnost vybrat si svého dodavatele reklamního prostoru v rádiích.

175. K obavám z propojení činností mediálního zastupitelství a provozování rádií vyjádřených některými provozovateli regionálních nezávislých rádií  Úřad konstatuje, že toto vlastnictví není způsobeno posuzovaným spojení soutěžitelů, neboť již existovalo v době před spojením soutěžitelů. Navíc provozovatelé nezávislých rádií již před vznikem společnosti RADIOHOUSE, tj. před vznikem společného mediálního zastupitelství skupiny Lagardere a skupiny Media Bohemia, prodávali svůj reklamní čas prostřednictvím společnosti MMS, které sloužilo jako mediální zastoupení skupiny Media Bohemia, která kromě kontroly nad společností MMS rovněž provozovala cca 30 rozhlasových stanic rozmístěných po celé České republice.[126]

176. Pokud by nyní provozovatelé nezávislých regionálních stanic považovali za nevýhodné prodávat svůj reklamní čas prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE, mají na výběr z možností nabízet svůj inzertní čas prostřednictvím jiných soutěžitelů, např. Skupiny GES, která již nyní rovněž nabízí možnost mediálního zastupitelství rádií, jež jsou provozována třetími osobami, nebo mohou svůj reklamní prostor nabízet samostatně, což už ostatně činí, když cca 70 % tržeb z prodeje inzertního prostoru v nezávislých regionálních rádiích je tvořeno vlastním prodejem těchto rádií. Těmto možnostem nebrání ani současné smluvní závazky, které mají provozovatelé nezávislých regionálních rádií se společností RADIOHOUSE, která prodává jejich inzertní prostor v rádiích na základě pouze ústních dohod či dohod písemných, ze kterých je možné odstoupit v relativně krátkém čase (obvykle do […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] od vyjádření záměru odstoupit od smlouvy o prodeji inzertního času v rádiích).

K obavě nezávislých provozovatelů regionálních rádií z posílení možnosti celonárodně působících stanic prodávat inzertní prostor na regionální úrovni Úřad uvádí, že zákonná úprava ZRTV, která výše uvedené umožňuje, byla zavedena již před realizací předmětného spojení, a nedochází k její změně v důsledku spojení. Navíc novela zákona ZRTV má za následek spíše posílení konkurenčního prostředí v jednotlivých regionech, kde kromě místních lokálních stanic mohou působit i národní stanice. Úřad uzavírá, že společnosti MMS a RRM působily na celostátním i regionálním trhu samostatně ještě před založením společnosti RADIOHOUSE a stejně tak společnost RADIOHOUSE poskytovala inzertní prostor v celoplošných i regionálních rozhlasových stanicích již před realizací posuzovaného spojení, a spojením tak nedojde k podstatné změně oproti stavu před jeho realizací.

V.4 Zhodnocení dopadů posuzovaného spojení soutěžitelů

177. Úřad na základě analýzy možných horizontálních účinků vzniklých v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů dospěl k závěru, že toto nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu prodeje reklamního prostoru v rádiích na území České republiky.

VI.          Závěr

178. Podstatou posuzovaného spojení soutěžitelů je skutečnost, že společnost RADIOHOUSE, která je společně kontrolována společnostmi MMS a RRM, má naplnit ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona znaky společně kontrolovaného soutěžitele, který bude dlouhodobě plnit všechny funkce samostatné hospodářské jednotky, jež dosud neplnila.

179. Úřad v průběhu správního řízení zkoumal, zda spojení bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích. Po zvážení všech okolností zkoumaného případu a po analýze možných negativních dopadů přicházejících do úvahy v důsledku horizontálního propojení činností spojujících se soutěžitelů Úřad dospěl k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na výše uvedených relevantních trzích, na nichž spojující se soutěžitelé působí.

180. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 a 5 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

Otisk úředního razítka

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

Obdrží

JUDr. Ivo Janda, Ph.D., advokát

White & Case (Europe) LLP

Na Příkopě 854/14

110 00 Praha 1

IDDS: a5dhd9y

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Právní moc: 24. 7. 2017.

---

[1] Konkrétně se jednalo o Žádosti o poskytnutí informací ze dne 12. 12. 2016, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-48903/2016/840/JMě, ÚOHS-S0742/2016/KS-48904/2016/840/JMě a ÚOHS-S0742/2016/KS-48905/2016/840/JMě, listy spisu č. 91 - 101.

[2] Vyjádření Úřadu k obdrženým námitkám je obsaženo dále v textu tohoto rozhodnutí.

[3] Oznámení o pokračování v řízení bylo účastníkům řízení doručeno dne 5. 1. 2017; listy spisu č. 252 - 265.

[4] Viz „Výzva k doplnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů“ ze dne 20. 1. 2017, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-02247/2017/840/JMě, doručená zástupci spojujících se soutěžitelů dne 23. 1. 2017 (listy spisu č. 282 - 284), „Žádost o informace“ ze dne 23. 1. 2017, adresovaná společnostem Český rozhlas, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-02373/2017/840/JMě (listy spisu č. 285 - 286), RADIO UNITED Group a.s., č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-02386/2017/840/JMě (listy spisu č. 287 - 288), MAFRA, a.s., č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-02388/2017/840/JMě (listy spisu č. 289 - 290), „Žádost o doplňující informace“ ze dne 2. 3. 2017 č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-07699/2017/840/JMě, adresovaná společnosti MAFRA, a.s. (listy spisu č. 359 - 360), „Výzva k doplnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů II.“ ze dne 13. 3. 2017, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-08905/2017/840/JMě, doručená zástupci spojujících se soutěžitelů dne 13. 3. 2017 (listy spisu č. 364 - 367), a „Výzva k doplnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů – III.“ ze dne 10. 4. 2017, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-11133/2017/840/JMě, doručená zástupci spojujících se soutěžitelů dne 10. 4. 2017 (listy spisu č. 368 - 371), „Žádost o doplňující informace“ ze dne 10. 4. 2017 č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-11137/2017/840/JMě, adresovaná společnosti RADIO UNITED Group a.s. (listy spisu č. 372 - 373), a dále „Žádosti o poskytnutí informací“ adresované menším nezávislým rádiím ze dne 11. 4. 2017, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-11143/2017/840/JMě (listy spisu č. 374 - 376), reklamním agenturám ze dne 4. 5. 2017, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-14151/2017/840/JMě (listy spisu č. 426 - 428) a inzerentům ze dne 4. 5. 2017, ÚOHS-S0742/2016/KS-14153/2017/840/JMě (listy spisu č. 429 - 431).

[5] Viz listy spisu č. 68 - 71; znění Společenské smlouvy bylo následně upraveno dne 2. 12. 2014.

[6] Viz listy spisu č. 54 - 67.

[7] Do níž náleží společnost RRM.

[8] Do níž náleží společnost MMS.

[9] Tj. v rádiích provozovaných společnostmi nenáležícími do podnikatelských skupin, jejichž součástí jsou společnosti MMS a RRM

[10][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Viz listy spisu č. 534 - 535.

[11] Viz listy spisu č. 72 - 84.

[12] Viz internetové stránky Úřadu https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/spojovani-soutezitelu/guidelines-ke-spojeni-soutezitelu.html.

[13][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

[14][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

[15][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

[16] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve správním řízení o povolení spojení soutěžitelů sp. zn. S 254/02 MAKRO Cash &Carry ČR/SPAR Česka obchodní společnost/METSPA.

[17]Viz např. rozhodnutí Úřadu ve správním řízení o povolení spojení soutěžitelů sp. zn. S 117/03 AGROFERT HOLDING/AFG Holding/AGF LOGISTICS.

[18][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

[19][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

[20] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S110/01 Ringier ČR/Československý sport, S732/2012/KS RADIO UNITED/MII Praha/Radio Investments či ÚOHS-S0257/2016/KS MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[21] Viz rovněž např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. Úřadu ÚOHS-S0257/2016/KS MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[22] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn.  ÚOHS-S0862/2015/KS CN Invest/podnik, resp. závod společnosti Serafico investment, který tvoří bývalou část podniku společnosti Mladá fronta.

[23] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S732/2012/KS RADIO UNITED/MII Praha/Radio Investments, ÚOHS-S781/2013/KS AGROFERT/LONDA nebo ÚOHS-S0257/2016/KS MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[24] Viz Dotazník k povolení spojení soutěžitelů MMS/RRM/RADIOHOUSE, část 4.1.

[25] Viz např. rozhodnutí Evropské komise ve věci M.7288 Viacom/Channel 5 Broadcasting, odst. 38.

^[26] Obdobné závěry učinila Evropská komise také např. v rozhodnutí ve věci COMP/M.2558 HAVAS/TEMPUS ze dne 4. září 2001, odst. 9, nebo rozhodnutí ve věci M.1529 Havas Advertising/Media Planning ze dne 10. června 1999, odst. 12.

[27] Úřad oslovil 10 nejvýznamnějších (i) nezávislých odběratelů (mediálních agentur) a (ii) nezávislých odběratelů (přímých zákazníků) každého z navrhovatelů za jednotlivé roky období 2013 - ½ 2016; dále 10 nejvýznamnějších (iii) nezávislých odběratelů (mediálních agentur) a (iv) dvacet největších nezávislých odběratelů (přímých zákazníků) společnosti RADIOHOUSE za první tři čtvrtletí roku 2016; a to prostřednictvím Žádostí o poskytnutí informací ze dne 12. 12. 2016, č. j. ÚOHS-S0742/2016/KS-48903/2016/840/JMě, ÚOHS-S0742/2016/KS-48904/2016/840/JMě a ÚOHS-S0742/2016/KS-48905/2016/840/JMě, listy spisu č. 91 - 101.

[28] Cca 69 % ze všech inzerentů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[29] Oslovení inzerenti například uvedli, že „…každý druh média pokrývá jinou cílovou skupinu“ (viz list spisu č. 113), „…každý druh média je vhodný pro různá reklamní sdělení“ (viz list spisu č. 245) či „různé typy médií mají různé publikum, rychlost zveřejnění, cenu a náklady na zveřejnění“ (viz list spisu č. 132).

[30] Cca 20 % ze všech inzerentů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[31] Cca 11 % ze všech inzerentů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[32] Cca 53 % ze všech odběratelů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[33] Cca 34,7 % ze všech odběratelů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[34] Cca 8,2 % ze všech odběratelů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[35] Cca 4,1 % ze všech odběratelů, kteří Úřadu na otázku odpověděli.

[36] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S732/2012/KS RADIO UNITED a.s./MII Praha/Radio Investments, ÚOHS-S781/2013/KS AGROFERT/LONDA nebo ÚOHS-S0257/2016/KS MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[37] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S110/01 Ringier ČR/Československý sport, S732/2012/KS RADIO UNITED/MII Praha/Radio Investments, ÚOHS-S781/2013/KS AGROFERT/LONDA nebo ÚOHS-S0257/2016/KS MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[38] Viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0257/2016/KS-21302/2016/840/MWi ze dne 17. 5. 2016, ve věci povolení spojení soutěžitelů MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[39] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci spojení soutěžitelů sp. zn. S732/2012/KS RADIO UNITED/MII Praha/Radio Investments nebo ÚOHS-S781/2013/KS AGROFERT/LONDA.

[40] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci spojení soutěžitelů sp. zn. S110/2001 RINGIER ČR/Československý sport.

[41] Viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0257/2016/KS-21302/2016/840/MWi ze dne 17. 5. 2016, ve věci povolení spojení soutěžitelů MEDIA BOHEMIA/Lagardere Active ČR/RadioZET.

[42] Zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 31 ze dne 5. 2. 2004.

[43] Viz bod 17 Pokynů pro posuzování horizontálních spojení.

[44] Viz bod 20 Pokynů pro posuzování horizontálních spojení.

[45] Viz bod 20 Pokynů pro posuzování horizontálních spojení.

[46] Viz Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojení, body 25-26.

[47] Mediální zastupitelství prodávají reklamní prostor rádií buď v rámci vlastní podnikatelské skupiny či rádií třetích osob za účelem zvýšení vyjednávací síly jednotlivých rádií vůči subjektům na straně poptávky, zejména vůči mediálním agenturám.

[48] Mediální agentury jsou ve většině případů silné nadnárodní společnosti, které seskupují jednotlivé poptávky svých klientů po nákupu reklamního prostoru v rádiích či médiích obecně s cílem vyjednat u rádií a mediálních zastupitelství lepší nákupní podmínky.

[49] Například se může jednat o komplementární mix rádia a internetu, rádia a regionální televize, tisku a internetu aj.

[50] K nejvýznamnějším ukazatelům patří tzv. reach (tj. počet posluchačů, konzumentů daného media), doba strávená konzumací daného média a podíl daného média na trhu.

[51] Mezi tato mediální zastupitelství patří rovněž společnost RADIOHOUSE.

[52] Tři z těchto mediálních poolů ovládají více než tři čtvrtiny mediálního trhu (jedná se o agentury Médea, GroupM, OMD).

[53] Viz bod 4.3 Dotazníku, list spisu č. 36.

[54] Jedná se o způsob prodeje reklamy, který je založen na kontaktu rádia přímo s klientem (inzerentem) za účelem zejména prodeje regionálních spotů, podíl tohoto způsobu prodeje tvoří méně než […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] z celkového objemu rozhlasové reklamy, viz list spisu č. 36.

[55] Nejčastěji se tímto postupem inzerují regionální spoty a soutěže, podíl tohoto typu prodeje tvoří méně než […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] z celkového objemu rozhlasové reklamy, viz list spisu č. 36.

[56] Touto formou se prodává reklamní prostor v rádiích s podílem přibližně […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] z celkového obratu rozhlasové reklamy, viz list spisu č. 36.

[57] Prodej touto formou tvoří cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] z celkového obratu rozhlasové reklamy, viz list spisu č. 36.

[58] V případě roku 2014, kdy nepůsobila na trhu společnost RADIOHOUSE a navrhovatelé na trhu byli aktivní samostatně, byl tržní podíl MMS cca [25-35] % a RRM cca [25-35] %.

[59] Společnosti RUG a MEDIA CLUB jsou přímo či nepřímo společně či výlučně kontrolované ze strany společnosti GES Group Holding, B.V., a tudíž jsou součástí jedné podnikatelské skupiny (dále jen „Skupina GES“).

[60] V případě roku 2014 byl tržní podíl Skupiny GES ve výši cca 15-25 %, když tato podnikatelská skupina prodávala reklamní prostor vlastních rádií v podstatné míře prostřednictvím společnosti RRM.

[61] Tržní podíl této společnosti činil v roce 2014 cca 15-25 %.

[62] Tržní podíl ČRo činil v roce 2014 cca 5-15 %.

[63] Jednotlivé tržní podíly nezávislých rádií činily v roce cca 0 – 5 %.

[64] Viz dále, část rozhodnutí IV.3 Překážky vstupu na trh prodeje inzertního prostoru v rádiích.

[65] Jedná se o cca 30 regionálních rozhlasových stanic (mezi nimi např. rádio Blaník, Fajn rádio, Hit rádio, Rock rádio, Rádio City nebo Rádio ZET).

[66] Například společnosti RadioZET s.r.o., FRANTIŠEK VOSTÁL s.r.o., Rádio Dobrý den, spol. s r.o., Frekvence 1, a.s. či RADIO BONTON a.s.

[67] Společnosti MMS a RRM realizovaly prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE prodej více než […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] reklamního prostoru ve v rádiích.

[68] Konsolidovaný obrat skupiny AGROFERT za rok 2015 činil více než 167 mld. Kč, viz https://www.agrofert.cz/akce-a-aktuality/detail-aktuality/koncern-agrofert-mel-v-roce-2015-stejne-trzby-jako-predloni.

[69] Na území České republiky generuje skupina Lagardere obrat pouze ve výši […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč, a to ze všech oblastí její činnosti.

[70] Spojující se soutěžitelé dosáhli prostřednictvím společnosti RADIOHOUSE v oblasti prodeje inzertního prostoru obratu cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč, skupina Media Bohemia dále generovala obrat cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč a skupina Lagardere obrat cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] Kč v mediální oblasti.

[71] Obrat společnosti MAFRA činil cca 2,5 mld. Kč, viz https://www.mediaguru.cz/2016/07/mafra-loni-navysila-trzby-vytvorila-zisk-137-mil-kc.

[72] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci povolení spojení soutěžitelů sp. zn. ÚOHS-S0090/2017/KS-11597/2017/840/MWi Denemo Media/GES MEDIA EUROPE/FTV Prima Holding.

[73] V případě roku 2014 se jednalo o společnost RRM, v roce 2013 o společnost MMS.

[74] Konkrétně se jedná o dceřinou společnost RUG, a to RADIO UNITED SERVICES s.r.o.

[75] Společnost RUG přímo či nepřímo působí na trhu prodeje rozhlasové reklamy od roku 2012.

[76] Viz ustanovení § 51 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílaní a o změně dalších zákonů (dále jen „ZRTV“).

[77] Dle §51 odst. 1 ZRTV „Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu.“

[78] Dle §51 odst. 2 ZRTV „Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.“

[79] Například při podílu vytíženosti hodinového rozhlasového vysílání reklamou vyšším než 20 % (tj. vyšším než 12 min v hodině vysílacího času), tato hranice je provozovateli rádií překračována pouze výjimečně.

[80] Viz např. prohlášení společnosti RUG, list spisu č. 311, a společnosti MAFRA, list spisu č. 315, či odpověď Navrhovatelů na výzvu Úřadu ze dne 9. 2. 2017, list spisu č. 323.

[81] S výjimkou veřejnoprávních rádií ČRo, kde je objem reklamního času významně omezen.

[82] Viz část V.1.1 Unilaterální efekty tohoto rozhodnutí.

[83] Dopisem ze dne 5. 1. 2017, list spisu č. 257 a 258.

[84] Například podíl tří nejvýznamnějších mediálních agentur činil téměř […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] obratu společnosti RADIOHOUSE v roce 2016 či šest nejvýznamnějších mediálních agentur v roce 2016 tvořilo cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] obratu společnosti RADIOHOUSE a další významný podíl zahrnoval obrat z reklamy například finančních institucí, telekomunikačních společností či maloobchodních řetězců.

[85] Na žádost Úřadu reagovalo 54 z oslovených subjektů, které poskytly odpověď na většinu Úřadem položených dotazů, tj. 78 % ze všech oslovených odběratelů.

[86] Jednalo se o odběratele společnosti RADIOHOUSE za období leden až září 2016, představující cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] inzertních tržeb společnosti RADIOHOUSE v daném období, a odběratele MMS a RRM z první poloviny roku 2016 a let 2015 a 2014, kteří tvořili cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] tržeb obdržených navrhovateli v předmětných obdobích.

[87] Hodnota je stanovena výpočtem dle tzv. break-even varianty užívané Evropskou komisí, kdy hodnota kritická ztráty = X/(X+m); kde X je procentuální zvýšení ceny (ΔP/P) a m je procentuální hrubá marže před realizací spojení, viz například rozhodnutí EK ve věci M.4734 INEOS/Kerling, 2008, M. 5335 Lufthansa/SN Airholding, 2009.

[88] Viz doplnění návrhů účastníků řízení na povolení spojení ze dne 9. 2. 2017, list spisu č. 321.

[89] Hodnota je stanovena výpočtem dle tzv. break-even varianty užívané Evropskou komisí, kdy hodnota kritická ztráty = X/(X+m); kde X je procentuální zvýšení ceny (ΔP/P) a m je procentuální hrubá marže před realizací spojení.

[90] Pro 5% zvýšení ceny je hodnota kritické ztráty cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] a pro 10% zvýšení ceny je hodnota kritické ztráty cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] z celkového využitého reklamního času rádií spojením vzniklého soutěžitele.

[91] Jedná se o hodnotu dodrženou v praxi, při jejímž překročení začíná klesat poslechovost rádia.

[92] Viz prohlášení společnosti Blue Style k.s., list spisu č. 133.

[93] Viz prohlášení společnosti C&R Developments s.r.o., list spisu č. 128, či CineStar s.r.o., list spisu č. 142.

[94] Viz prohlášení společnosti Color production spol. s r.o., list spisu č. 117.

[95] Viz prohlášení společnosti HB MEDIA s.r.o., list spisu č. 188.

[96][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…]

[97] Úřad vycházel z údajů o odběratelích týkající se 15 agentur a 64 přímých inzerentů, představujících cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] podíl na celkových odběrech inzertního prostoru společnosti RADIOHOUSE.

[98][…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…].

[99] Cca 70 % mediálních agentur, které se vyjádřilo k této otázce, uvedlo, že realizují ad-hoc poptávky po reklamním prostoru v rádiích.

[100] Například vyjádření společnosti DENTSU AEGIS NETWORK CZECH REPUBLIC s.r.o., viz list spisu č. 221.

[101] Základní cena je udávána za 30sekundový spot.

[102] Např. nabídka RADIOHOUSE Total obsahující pokrytí cca 58 stanicemi a 30 internetovými rádii, Radiohouse Výběr či vysílání na celoplošných stanicích Frekvence 1 nebo Evropa2 a RADIOHOUSE online pack.

[103] Zahrnující dílčí ceníky pro vysílání reklamy pokrývající zhruba jednotlivé kraje.

[104] Zahrnující dílčí ceníky pro vysílání reklamy jednotlivými regionálními či lokálními rádii včetně dodatečných slev dle počtu užitých stanic.

[105] Jednotlivé ceníky jsou dále cenově odlišeny dle zvoleného časového pásma v průběhu dne, které zahrnuje osm časových denních vysílacích bloků.

[106] Například příplatek za umístnění reklamního sdělení ve vysílání samostatně mimo reklamní blok, umístnění na začátku nebo konci bloku, dodatečná citace klienta, za prémiový produkt či jiné individuální speciální operace.

[107] Například šest nejvýznamnějších mediálních agentur v roce 2016 tvořilo cca […OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ…] obratu společnosti RADIOHOUSE a další významný podíl zahrnoval obrat z reklamy například finančních institucí, telekomunikačních společností či maloobchodních řetězců.

[108] Jednalo se o odběratele, kteří v předchozím průzkumu mezi spotřebiteli uvedli, že v důsledku 5 - 10% cenového zvýšení reklamního prostoru ze strany spojením vzniklého subjektu by nadále odebírali od společnosti RADIOHOUSE reklamní prostor v rádiích, nicméně by snížili množství zadávané reklamy.

[109] Jednalo se o 84 % odpovědí v případě přímých inzerentů a 80 % oslovených mediálních agentur.

[110] Jednalo o 5 % odpovědí přímých inzerentů (jeden odběratel).

[111] Jednalo o 11 % odpovědí přímých inzerentů (dva odběratelé).

[112] Úřadu byly předloženy jednotlivé detailní ceníky platné od 1. 7. 2015 do současnosti, viz list spisu č. 550 - 557.

[113] Zjištěné informace potvrdili i oslovení odběratelé spojujících se soutěžitelů, kdy žádný z nich nepoukázal na změnu obchodních podmínek ani změnu ceny po vstupu společnosti RADIOHOUSE na trh, viz například prohlášení společností Blue Style k.s. (list spisu č. 132) , C.S.CARGO a.s. (list spisu č. 247) , CineStar s.r.o. (list spisu č. 142), Čedok a.s. (list spisu č. 177) či Dermacol, a.s. (list spisu č. 154), naopak někteří zmínili nižší cenu nabídky reklamního prostoru a výhodnější obchodní podmínky, například společnosti HP TRONIC Zlín, spol. s r.o. (list spisu č.119) či Pražská plynárenská Distribuce, a.s. (list spisu č. 138).

[114] Například společnost FAST ČR, uvedla, že cit. „Ceníkové ceny byly částečně navýšeny (o cca 15%) a někde byly ceny sníženy o cca 10% (zejména regionální sponzoring). Cena pro naši společnost, tedy tzv. vyjednaná netto cena byla přibližně zachována.“ (list spisu č. 194).

[115] Více než 90 % odpovědí v případě oslovených mediálních agentur poukázalo na shodné podmínky, zbylá část dokonce uvedla shodné podmínky při širší nabídce, rovněž v případě přímých inzerentů nikdo nepoukázal na zhoršení obchodních podmínek.

[116] Do roku 2014 působili na předmětném trhu tři významní soutěžitelé a následně došlo k jejich redukci na dva.

[117] Viz listy spisu č. 91 - 101 a 374 - 376.

[118] Viz listy spisu č. 166 a 214.

[119] Viz list spisu č. 239.

[120] Viz list spisu č. 223.

[121] Jedná se o následující společnosti: ALBIXON a.s. (viz list spisu č. 249), AUTO JAROV, s.r.o. (viz list spisu č. 169), FAST ČR, a.s. (viz list spisu č. 195), Heureka Shopping s.r.o. (viz list spisu č. 216), MAFRA, a.s. (viz list spisu č. 173), Mladá fronta a.s. (viz list spisu č. 111), MUCOS Pharma CZ, s.r.o. (viz list spisu č. 107), OKAY s.r.o. (viz list spisu č. 267), Penny Market s.r.o. (viz list spisu č. 270).

[122] Jedná se o následující společnosti: AUTO JAROV, s.r.o. (viz list spisu č. 169); Mladá fronta a.s. (viz list spisu č. 111); MUCOS Pharma CZ, s.r.o. (viz list spisu č. 107).

[123] V této souvislosti je nutné zdůraznit, že cena za reklamní vysílání v rádiích se mění mimo jiné i v závislosti na změnách v poslechovosti jednotlivých rádií. Pokud by tak došlo např. k nárůstu poslechovosti u některých rádií a spojením vzniklý soutěžitel by v důsledku toho navýšil cenu za inzertní prostor, takové navýšení by pravděpodobně nebylo považováno za neopodstatněné a odběratelé by mohli být ochotni za něj zaplatit.

[124] Například se jedná o společnost C & R Developments s.r.o (viz list spisu č. 128), C.S.CARGO a.s. (viz list spisu č. 247), Lenovo Technology B.V. organizační složka (viz list spisu č. 225) či NeoMedia-Czech s.r.o. (viz list spisu č. 157) .

[125] Např. viz list spisu č. 188.

[126] Provozovatelé nezávislých regionálních rádií při prodeji reklamního prostoru však minimálně v posledních čtyřech letech nevyužívaly skupinu Lagardere.