číslo jednací: 37339/2020/840/LBř
spisová značka: S0441/2020

• Instance: I.
• Věc: Spojení soutěžitelů Vršanská uhelná, a. s. / Elektrárna Počerady, a. s.
• Účastníci:
  1. Vršanská uhelná, a. s.
  2. Elektrárna Počerady, a. s.
• Typ správního řízení: Spojování soutěžitelů (fúze)
• Výrok: povoleno
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 23. 11. 2020

Spisová značka:  ÚOHS-S0441/2020/KS Číslo jednací: ÚOHS-37339/2020/840/LBř

Brno 23. 11. 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0441/2020/KS, zahájeném dne 22. 10. 2020 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s  § 21 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti Vršanská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČO 28678010, zastoupeného JUDr. Petrem Zákouckým, LL.M., advokátem, se sídlem Praha 1, V Celnici 1034/6, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává toto

rozhodnutí:

Spojení soutěžitelů Vršanská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČO 28678010, a Elektrárna Počerady, a.s., se sídlem Praha, Duhová 1444/2, IČO 24288110, ke kterému má dojít podle § 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Smlouvy o koupi akcií uzavřené dne 22. 10. 2020 mezi společností ČEZ, a. s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČO 45274649, jako prodávajícím, na jedné straně, a společnostmi Vršanská uhelná a.s., jako kupujícím, a Sev.en Commodities AG, se sídlem Lichtenštejnské knížectví, Schaan,  Zollstrasse 82, a INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED, se sídlem Kyperská republika, Larnaca, Spartis 1, ANTONIOU BUILDING, 2nd floor, Flat/Office 201, jako ručiteli kupujícího, na druhé straně, v jejímž důsledku má společnost Vršanská uhelná a.s. nabýt akcie představující 100 % základního kapitálu a hlasovacích práv ve společnosti Elektrárna Počerady, a.s., a tím i možnost tuto společnost výlučně kontrolovat, se podle § 16 odst. 2 téhož zákona

POVOLUJE.

Odůvodnění

1. Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů.

2. Správní řízení bylo zahájeno dne 22. 10. 2020. Skutečnost, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV04250683 ze dne 27. 10. 2020. Tato skutečnost byla dne 23. 10. 2020 rovněž zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek, ani později, Úřad žádnou námitku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel.

3. Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy a možným dopadům spojení na hospodářskou soutěž v této oblasti Úřad oslovil společnost ČEPS, a.s., se sídlem Praha 10, Elektrárenská 774/2, IČO 25702556 (dále také jen „ČEPS“), působící na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy, když pro zajišťování přenosu elektrické energie mezi výrobci a distributory odebírá tzv. podpůrné služby, a to mimo jiné i od podnikatelských skupin, jejichž součástí jsou spojující se spojující se soutěžitelé, se žádostí o poskytnutí informací a vyjádření k předmětnému spojení (dále také jen „Žádost“).[1] Společnost ČEPS Úřadu odpověděla a poskytla požadovaná podklady a informace dne 6. 11. 2020 (dále také jen „Odpověď“).[2]

I. Notifikační podmínky

4. K navrhované transakci má dojít na základě Smlouvy o koupi akcií (dále také jen „Smlouva o koupi akcií“), která byla uzavřená dne 22. 10. 2020 mezi společností ČEZ, a. s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČO 45274649 (dále jen „ČEZ“), jako prodávajícím, na jedné straně, a společnostmi Vršanská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČO 28678010 (dále jen „VUAS“, „Navrhovatel“ nebo „Účastník řízení“), jako kupujícím, a Sev.en Commodities AG, se sídlem Lichtenštejnské knížectví, Schaan Zollstrasse 82 (dále jen „Sev.en Commodities AG“), a INDOVERSE (CZECH) COAL INVESTMENTS LIMITED, se sídlem Kyperská republika, Larnaca, Spartis 1, ANTONIOU BUILDING, 2nd floor, Flat/Office 201, jako ručiteli kupujícího, na druhé straně, v jejímž důsledku má společnost VUAS nabýt akcie představující 100 % základního kapitálu a hlasovacích práv ve společnosti Elektrárna Počerady, a.s., se sídlem Praha, Duhová 1444/2, IČO 24288110 (dále jen „EPOČ“), a tím i možnost tuto společnost výlučně kontrolovat.

5. Posuzovaná transakce tak představuje spojení soutěžitelů podle § 12 odst. 2 zákona, neboť podle citovaného ustanovení se za spojení soutěžitelů považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část.

6. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva spojující se soutěžitelé dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna. Navrhované spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

7. Společnost VUAS je součástí podnikatelské skupiny společností v čele se holdingovou společností Sev.en Energy AG, které jsou nepřímo kontrolovány nadací Tilia Foundation, jejímž jediným beneficientem je pan P.T. (dále společně také jako „Skupina Navrhovatele“ či „Skupina Sev.en“).

8. Společnost VUAS se zabývá převážně těžbou hnědého energetického uhlí v lokalitě lomu Vršany v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve a dále zpracováním hnědého energetického uhlí.

9. Nadace Tilia Foundation kontroluje holdingovou společnost Sev.en Energy AG, která prostřednictvím dalších holdingových společností kontroluje např. společnosti VUAS, Czech Coal Services a.s. (v současné době nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost), Coal Services a.s., Servis Leasing a.s. (a jejím prostřednictvím společnost Rental Servis a.s.), REKULTIVACE a.s., Infotea s.r.o., Sev.en Engineering s.r.o. (tato společnost je činná výlučně vnitroskupinově, přičemž připravuje a realizuje technické projekty v oblasti modernizace a ekologizace aktiv provozovaných Skupinou Navrhovatele) či Sev.en EC, a.s.

10. Holdingová společnost Sev.en Energy AG také kontroluje společnosti Sev.en Services s.r.o., která je činná výlučně vnitroskupinově a poskytuje expertní, ekonomické, finanční a komunikační služby.

11. Nadace Tilia Foundation dále kontroluje nepřímo (prostřednictvím subholdingové společnosti HALTIXAR LTD) společnost Severní energetická a.s., která provozuje hnědouhelný povrchový lom Československé armády a Úpravnu uhlí Komořany, které se nacházejí v Severočeské hnědouhelné pánvi.[3]

12. Skupina Navrhovatele je na území České republiky činná zejména v následujících oblastech: (i) výroba, prodej a distribuce elektrické energie a tepla (prostřednictvím společnosti Sev.en EC, a.s., která je provozovatelem zařízení Elektrárna Chvaletice, dále prostřednictvím společnosti Teplárna Kladno s.r.o.,[4] která provozuje teplárnu Kladno o celkovém instalovaném kogeneračním výkonu 524 MW, a prostřednictvím společnosti Teplárna Zlín s.r.o., která provozuje teplárnu Zlín o celkovém instalovaném kogeneračním výkonu 64 MW), (ii) těžba, zpracování a podej hnědého energetického uhlí (prostřednictvím společností VUAS a Severní energetická a.s.), (iii) obchodování s elektrickou energií, uhlím a emisními povolenkami (prostřednictvím společnosti Sev.en Commodities AG, která v České republice působí prostřednictvím odštěpného závodu Sev.en Commodities AG, odštěpný závod), (iv) poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy (prostřednictvím společností Sev.en EC, a.s. a Teplárna Kladno s.r.o.), (v) produkce a dodávky vedlejších energetických produktů (prostřednictvím společnosti Sev.en EC, a.s.), (vi) centralizované zásobování tepelnou energií (zejména prostřednictvím společností Teplárna Kladno s.r.o.[5] a Teplárna Zlín s.r.o.[6]), (vii) rekultivace a zemědělské, lesnické a podobné práce (prostřednictvím společnosti REKULTIVACE a.s.), (ix) zajišťování vnitroskupinové železniční nákladní přepravy (prostřednictvím společnosti Coal Services a.s.), (x) pronájem a leasing vozidel (prostřednictvím společnosti Servis Leasing a.s. a Rental Servis a.s.), (xi) servisní IT služby (prostřednictvím společnosti Infotea s.r.o., která se zabývá poskytováním komplexních služeb v oblasti IT pro společnosti ze Skupiny Navrhovatele a pro jejich partnery) či (xii) výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd (prostřednictvím společnosti Sev.en Innovations a.s.).

13. Mimo území České republiky jsou společnosti Skupiny Navrhovatele činné např. v oblasti těžby a prodeje metalurgického uhlí ve Spojených státech amerických (prostřednictvím společnosti Blackhawk Mining), či oblasti provozování plynové elektrárny ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a uhelných elektráren v Austrálii (prostřednictvím společnosti InterGen N.V.).

14. Nabývaná společnost EPOČ, která je před spojením výlučně kontrolovaná ze strany společnosti ČEZ, provozuje hnědouhelnou elektrárny Počerady s instalovaným elektrickým výkonem 1000 MW, která se nachází v severozápadní části České republiky v blízkosti měst Louny, Žatec a Most.

15. Nabývaná společnost EPOČ se na území České republiky zabývá (i) výrobou a velkoobchodními dodávkami elektrické energie, (ii) poskytováním podpůrných služeb elektrizační soustavy a (iii) dodávkami vedlejších energetických produktů, jako jsou např. popílek, struska, energosádrovec a stabilizát. Dále je společnost EPOČ odběratelem hnědého energetického uhlí.

III. Vymezení relevantních trhů

16. Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

17. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly, resp. které jim vertikálně předcházejí či na ně navazují.

18. Jak vyplývá z výše podaného popisu aktivit spojujících se soutěžitelů, oba spojující se soutěžitelé působí na území České republiky v oblastech (i) výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie, (ii) poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy, konkrétně pak služeb výkonové rovnováhy a (iii) dodávek vedlejších energetických produktů (popílku, strusky, energosádrovce a stabilizátu). Předmětné spojení soutěžitelů tak má horizontální charakter.

19. Kromě toho existuje mezi aktivitami spojujících se soutěžitelů na území České republiky vztah vertikální návaznosti, když Skupina Navrhovatele se zabývá zpracováním a prodejem hnědého energetického, tedy je činná na nabídkové straně trhu hnědého energetického uhlí, zatímco nabývaná společnost EPOČ je činná na poptávkové straně trhu hnědého energetického uhlí, které odebírá pro účely výroby elektrické energie ve své elektrárně. Posuzované spojení soutěžitelů má tedy i vertikální charakter. K tomu je třeba uvést, že nabývaná společnost EPOČ již v době před spojení odebírá hnědé energetické uhlí od Skupiny Navrhovatele na základě dlouhodobého dodavatelsko-odběratelského smluvního vztahu, přičemž toto hnědé energetické uhlí bude odebírat od Skupiny Navrhovatele i po realizaci spojení.

III.1. Výroba a velkoobchod s elektrickou energií

20. Dosavadní rozhodovací praxe Úřadu[7] i praxe Evropské komise[8] rozlišuje při vymezování věcně relevantního trhu v oblasti elektrické energie a) výrobu a velkoobchod s elektrickou energií, b) distribuci elektrické energie (tj. přepravu elektrické energie prostřednictvím nízkonapěťových rozvodů), c) přenos elektrické energie (tj. přepravu elektrické energie prostřednictvím vysokonapěťových rozvodů), d) maloobchodní dodávky elektrické energie, e) obchodování elektrickou energií (tj. denní či termínové obchodování touto komoditou mezi výrobci, obchodníky a dodavateli konečným zákazníkům) a e) poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy. Z pohledu věcného je tedy trh výroby a velkoobchodu s elektrickou energií považován za samostatný relevantní trh. Tento trh přitom zahrnuje podle rozhodovací praxe Evropské komise i Úřadu jak elektrickou energii vyrobenou producenty působícími na daném teritoriu, tak elektrickou energii dovezenou z jiných teritorií přes přeshraniční interkonektory a její prodej na velkoobchodním trhu obchodníkům, maloobchodním prodejcům či velkým průmyslovým zákazníkům.[9] Z objemu tohoto věcně relevantního trhu přitom není vyloučena elektrická energie vyvezená z daného teritoria na jiná území (tj. vyvezená do zahraničí). V pozici dodavatelů na takovém věcně relevantním trhu výroby a velkoobchodu elektrickou energií vystupují výrobci elektrické energie a její dovozci.

21. Z pohledu geografického je trh výroby a velkoobchodu elektrickou energií v dosavadní praxi Úřadu i Evropské komise obvykle vymezován jako trh národní.[10]

22. S ohledem na skutečnost, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže při žádné v úvahu připadající věcné i geografické definici relevantního trhu v oblasti výroby elektrické energie a velkoobchodu s touto komoditou, Úřad pro účely tohoto rozhodnutí ponechává otázku konečného vymezení relevantních trhů otevřenou a posuzuje dopady ve vztahu k výrobě elektrické energie a velkoobchodu s touto komoditou na území České republiky.

III.2. Výroba a dodávky vedlejších energetických produktů

23. Pokud jde o vedlejší energetické produkty, mezi které patří např. popílek, struska, energosádrovec, stabilizát či přírodní sádrovec, tyto vznikají při výrobě tepelné a elektrické energie spalováním uhlí a jsou využívány ve stavebnictví jako materiál pro základy staveb silnic a železnic, pro úpravy krajin, terénů apod.

24. Z pohledu definování věcně relevantního trhu pro oblast výroby a dodávek vedlejších energetických produktů, bylo by možné rozlišovat v této oblasti podle jednotlivých typů vedlejších energetických výrobků.[11] Z pohledu geografického by mohl být relevantní trh pro oblast výroby a dodávek vedlejších energetických produktů definován jako trh národní,[12] tedy v případě posuzovaného spojení soutěžitelů tvořený územím České republiky, nebo může být zvažováno regionální[13] vymezení geografického relevantního trhu pro oblast výroby a dodávek vedlejších energetických produktů, neboť silniční doprava, převážně využívaná pro transport těchto produktů, je relativně drahá, přičemž s rostoucí vzdáleností se prodražuje.[14]

25. Protože však posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže při žádné v úvahu připadající věcné i geografické definici relevantního trhu v oblasti výroby a dodávek vedlejších energetických produktů, Úřad pro účely tohoto rozhodnutí ponechal otázku konečného vymezení relevantního trhu pro tuto oblast otevřenou a posoudil dopady ve vztahu k trhu výroby a dodávek vedlejších energetických produktů na území České republiky.

III.3. Poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy

26. Jedná-li se trh poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy, jsou z pohledu věcného považovány v rozhodovací praxi Úřadu[15] jednotlivé druhy podpůrných služeb elektrizační soustavy za samostatné věcné relevantní trhy.

27. Podpůrnými službami elektrizační soustavy[16] je zajišťován provoz elektrizační soustavy a dosahováno potřebné spolehlivosti dodávek elektrické energie ze strany monopolního provozovatele přenosové soustavy, kterým je společnost ČEPS. Trh podpůrných služeb elektrizační soustavy je organizován společností ČEPS, která vystupuje jako jediný (monopsonní) odběratel.

28. Jsou rozlišovány dvě hlavní kategorie podpůrných služeb elektrizační soustavy, kterými jsou (i) služby výkonové rovnováhy (dále také jen „SVR“), které jsou používané k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou, a (ii) ostatní podpůrné služby elektrizační soustavy (nefrekvenční služby), které se používají k zajištění kvality napětí a provozu přenosové soustavy (PS).

29. Spojující se soutěžitelé VUAS a EPOČ působí v oblasti podpůrných služeb elektrizační soustavy na území České republiky v segmentu služeb výkonové rovnováhy, přičemž oba spojující se soutěžitelé poskytují následující podpůrné služby výkonové rovnováhy: (i) proces automatické regulace frekvence (FCP), (ii) automaticky ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-), (iii) ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+) a (iv) ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15-).

30. Proces automatické regulace frekvence (FCP)[17] je lokální automatická funkce zajišťovaná obvody automatické regulace frekvence, spočívající v přesně definované změně výkonu energetického zařízení v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty. Velikost požadované změny výkonu energetického zařízení v závislosti na odchylce frekvence sítě je určena statikou automatické regulace frekvence. Pro tuto regulaci musí být v rámci výkonového rozsahu zařízení trvale vyčleněna záloha pro automatickou regulaci frekvence (FCR). Její velikost závisí na technologických vlastnostech zařízení a požadavcích provozovatele přenosové soustavy. Provozovatel energetického zařízení musí zajistit uvolnění požadované automatické regulace frekvence (FCR) bloku do 30 sekund od okamžiku vzniku výkonové nerovnováhy.

31. V případě podpůrné služby aFRP+/aFRP-[18] se jedná o automaticky ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-). Služba aFRP+/aFRP- je proces změny hodnoty výkonu regulovaného energetického zařízení tak, jak je požadováno regulátorem frekvence, a salda předávaných výkonů (LFC). Kvalita této služby je posuzována podle velikosti nabízené zálohy a rychlosti zatěžování zařízení, které službu poskytuje. Záloha pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací (aFRR) je zprostředkována pomocí změny požadované hodnoty regulátoru výkonu zařízení. Pro tuto regulaci musí být v rámci výkonu zařízení vyčleněn výkon – aFRR, jehož velikost závisí na technologických vlastnostech zařízení. Celou velikost aFRR musí být energetické zařízení schopno realizovat do 10 minut od požadavku. Principiálně jsou možná tři uspořádání: (i) regulátor LFC zasílá na regulační zařízení přímo požadovanou hodnotu činného výkonu, (ii) regulátor LFC zasílá na fiktivní blok sumární požadovanou hodnotu činného výkonu a tam je rozdělena řídícím systémem na jednotlivá zařízení (na všechny nebo i na část provozovaných zařízení), (iii) regulátor LFC zasílá na skupinu vodních elektráren se vzájemnou hydraulickou vazbou sumární požadovanou hodnotu činného výkonu, a ta ji přes svůj dispečink přerozdělí na jednotlivé bloky.

32. V případě podpůrné služby mFRP15+[19] se jedná o ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy. Ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+) je proces změny hodnoty výkonu regulovaného energetického zařízení, tak jak je požadováno Dispečinkem společnosti ČEPS. Kladné zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací do 15 minut (mFRR15+) poskytují zařízení, připojená k elektrizační soustavě České republiky, obvykle elektrárenské bloky. Zařízení musí být do 15 minut od příkazu Dispečinku ČEPS schopna poskytnout sjednanou mFRR15+, čímž se rozumí provést požadovanou změnu výkonu, na svorkách poskytujícího zařízení. Služba mFRR15+ může být realizována například zvýšením výkonu bloku, odpojením čerpání (u přečerpávací vodní elektrárny) nebo odpojením odpovídajícího zatížení od elektrizační soustavy České republiky. Minimální velikost mFRR15+ u jednoho bloku, případně zařízení je 10 MW. Maximální velikost mFRR15+ je 70 MW (pokud není s provozovatelem přenosové soustavy dohodnuto jinak). Doba aktivace služby není omezena.

33. Podpůrná služba mFRP15-[20] je ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy. Tento ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy je procesem změny hodnoty výkonu regulovaného energetického zařízení, tak jak je požadováno Dispečinkem společnosti ČEPS. Záporné zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací do 15 minut (mFRR15-) poskytují zařízení připojená k elektrizační soustavě České republiky, obvykle elektrárenské bloky. Zařízení musí být do 15 minut od příkazu Dispečinku společnosti ČEPS schopna poskytnout sjednanou mFRR15-, čímž se rozumí provést požadovanou změnu výkonu, na svorkách poskytujícího zařízení. Služba mFRR15- může být realizována například snížením výkonu bloku nebo připojením odpovídajícího zatížení k elektrizační soustavě České republiky. Minimální velikost mFRR15- u jednoho bloku, případně zařízení je 10 MW. Maximální velikost mFRR15- je 70 MW (pokud není s provozovatelem přenosové soustavy dohodnuto jinak). Doba aktivace služby není omezena.

34. Z pohledu geografického je relevantní trh podle rozhodovací praxe Úřadu[21] tvořen územím celé České republiky, s odůvodněním, že cílem podpůrných služeb je zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky (zajištění spolehlivosti dodávek a rovnovážného stavu elektrické energie v elektrizační soustavě v České republice).

35. Protože však předmětné spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže při žádné z možných definic relevantního trhu pro oblast podpůrných služeb elektrizační soustavy,[22] Úřad ponechal otázku věcného a geografického vymezení relevantního trhu pro oblast podpůrných služeb elektrizační soustavy otevřenou, a zabýval se dopady tohoto spojení na hospodářskou soutěž na těch trzích podpůrných služeb elektrizační soustavy v České republice, na kterých se spojující se soutěžitelé horizontálně překrývají.

III.4. Dodávky hnědého energetického uhlí

36. Pro výrobu elektrické energie v hnědouhelných elektrárnách (a také pro výrobu tepelné energie) spojujících se soutěžitelů[23] je zapotřebí paliva, kterým je hnědé energetické uhlí. Dodávky hnědého energetického uhlí tedy představují trh vertikálně předcházející (tj. upstream market) činnostem vyvíjeným spojujícími se soutěžiteli v oblasti výroby elektrické energie.

37. Těžbou, zpracováním a dodávkami hnědého energetického uhlí se zabývají společnosti ze Skupiny Sev.en, která provozuje hnědouhelný povrchový lom Československé armády, hnědouhelný důl Vršany a Úpravnu uhlí Komořany.[24] Skupina Sev.en je tak vertikálně integrovaná, neboť je aktivní jak na straně nabídky, když se zabývá těžbou a následným prodejem hnědého energetického uhlí, tak na poptávkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí v České republice. Nabývaná společnost EPOČ se uvedenými činnostmi v oblasti dodávek hnědého energetického uhlí nezabývá a vystupuje pouze na straně poptávky jako odběratel hnědého energetického uhlí.

38. Hnědé uhlí se používá převážně v elektrárnách a teplárnách k výrobě elektrické energie, tepla a technologické páry, dále ve výtopnách, blokových a domovních kotelnách, případně pro individuální zdroje tepla. Z hlediska účelu použití nelze hnědé uhlí považovat za zaměnitelné s ostatními druhy paliv (jako např. lehké či těžké topné oleje, zemní plyn, odpad), neboť se liší svými vlastnostmi a přechod od jednoho druhu paliva k druhému by vyžadoval výměnu spalovacího zařízení či jeho zásadní rekonstrukci. Tato skutečnost by představovala vysoké investiční náklady i časovou náročnost. Vzhledem k technologii spalovacího procesu je rovněž podstatně omezena zaměnitelnost hnědého uhlí s černým uhlím, neboť černé uhlí má vyšší výhřevnost, nižší obsah síry a popela v porovnání s uhlím hnědým. Určitá možnost prosté záměny hnědého a černého uhlí existuje pouze u spotřebitelů s malými spalovacími zařízeními (domácnosti, komunální sféra), avšak díky značným rozdílům v ceně tříděného hnědého uhlí a tříděného černého uhlí nelze v tomto případě považovat oba druhy uhlí za plně zastupitelné.[25]

39. Rozhodovací praxe Úřadu[26] považuje v oblasti hnědého uhlí z pohledu věcného za samostatný relevantní trh hnědého energetického uhlí, když tuto kategorii uhlí odlišuje od kategorie hnědého tříděného uhlí, a to vzhledem k odlišnosti koncových uživatelů těchto dvou produktových skupin, rozdílům v jejich výrobě, v kvalitě (výhřevnosti), různým způsobům zásobování konkrétních zákazníků a jejich rozdílným cenám.

40. Zatímco hnědé energetické uhlí (hnědé uhlí o prachové zrnitosti 0 až 40 mm) se využívá především v tepelných elektrárnách, teplárnách a velkých průmyslových kotelnách, odběrateli hnědého tříděného uhlí (zrnitosti 40 až 100 mm, 20 až 40 mm a 10 až 25 mm) jsou maloodběratelé a malé průmyslové podniky, jedná se tedy o uhlí převážně pro komunální účely (domácnosti, školy, úřady, nemocnice).

41. Vzhledem k výše uvedenému by mohl být pro oblast dodávek hnědého uhlí relevantní trh z pohledu věcného vymezen jako trh dodávek hnědého energetického uhlí, zahrnující hnědé energetické uhlí dodávané na volném trhu (merchant market) a naopak vylučující dodávky hnědého energetického uhlí v rámci vertikálně integrované skupiny daného soutěžitele (in-house dodávky).

42. Dále platí, že Úřad rozlišuje při zkoumání dopadů na hospodářskou soutěž na trhu hnědého energetického uhlí mezi nabídkovou (prodejem hnědého energetického uhlí) a poptávkovou (odběrem hnědého energetického uhlí) stranou tohoto trhu.

43. Úřad však otázku konečného vymezení věcného relevantního trhu pro oblast hnědého energetického uhlí v tomto správním řízení ponechal otevřenou, protože předmětné spojení soutěžitelů nevzbuzuje ve vztahu k oblasti dodávek hnědého energetického uhlí obavy z narušení hospodářské soutěže.

44. Z pohledu geografického Úřad ve své rozhodovací praxi definuje trh energetického hnědého uhlí územím České republiky, neboť v rámci tuzemského trhu je tato komodita obchodována za homogenních podmínek.[27] Z důvodu vysokých nákladů na přepravu hnědého energetického uhlí je ekonomičnost dopravy této komodity na větší vzdálenosti omezená. V některých, obzvláště příhraničních, oblastech mohou reálnou alternativu dodávek tuzemských producentů hnědého energetického uhlí představovat dovozy z Polska či Německa. Vzhledem k tomu, že struktura aktuální poptávky po hnědém energetickém uhlí ze strany zákazníků v České republice, kdy k přeshraničním dodávkám hnědého energetického uhlí dochází v zanedbatelném rozsahu, a s ní spojená nabídka dodavatelů geograficky odpovídá území České republiky, by Úřad trh dodávek hnědého energetického uhlí mohl vymezit z hlediska geografického územím České republiky. Protože však posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje ve vztahu k oblasti dodávek hnědého energetického uhlí obavy z narušení hospodářské soutěže, ponechal Úřad rovněž otázku konečného vymezení geografického relevantního trhu pro oblast dodávek hnědého energetického uhlí otevřenou.

IV. Dopady spojení

IV.1. Oblast výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie v České republice

45. Skupina Navrhovatele působí v oblasti výroby a velkoobchodu s elektrickou energií na území České republiky prostřednictvím svých zařízení Elektrárna Chvaletice, Teplárna Kladno a Teplárna Zlín,[28] zatímco nabývaná společnost EPOČ vyrábí elektrickou energii v Elektrárně Počerady.

46. V oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie v České republice dosáhla Skupina Navrhovatele v roce 2019 tržního podílu cca [5-15] %, zatímco tržní podíl nabývaného soutěžitele činil v roce 2019 cca [5-15] %. Po realizaci spojení bude spojením vzniklý soutěžitel dosahovat v uvedené oblasti společného tržního podílu cca [5-15] %. K tomu je třeba rovněž poznamenat, že v důsledku posuzovaného spojení se sníží tržní podíl podnikatelské skupiny, v jejímž čele stojí společnost společnosti ČEZ (dále jen „Skupina ČEZ“), jako nejsilnějšího soutěžitele v oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie na území České republiky, který v této oblasti dosáhl v roce 2019 tržního podílu (bez započtení společnosti EPOČ) ve výši 55 - 65%, neboť nabývaná společnost EPOČ je před spojením součástí právě Skupiny ČEZ.

47. Nejvýznamnějšími konkurenty působícími v oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie na území České republiky budou vedle Skupiny ČEZ společnosti Energetický a průmyslový holding, a.s. (dále také jen „EPH“), Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. (dále také jen „SU“) či Veolia Energie ČR, a.s. (dále také jen „Veolia“), všechny s individuálním tržním podílem v roce 2019 ve výši 0 - 5 %.

48. Vzhledem k nízkému společnému tržnímu podílu, jímž bude po spojení disponovat spojením vzniklý soutěžitel, a přítomnosti významných konkurentů má Úřad za to, že posuzované spojení soutěžitelů nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž v oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie na území České republiky.

IV.2. Oblast výroby a dodávek vedlejších energetických produktů na území České republiky

49. V oblasti výroby a dodávek vedlejších energetických produktů v České republice jsou činní oba spojující se soutěžitelé, přičemž Skupina Navrhovatele dosáhla (prostřednictvím Elektrárny Chvaletice) v roce 2019 tržního podílu cca [5-15] %, zatímco tržní podíl dosažený nabývanou společností EPOČ činil v roce 2019 cca [15-25] %. Po realizaci spojení bude spojením vzniklý soutěžitel v uvedené oblasti dosahovat společného tržního podílu cca [15-25] %.

50. Úřad k tomu doplňuje, že v důsledku předmětného spojení se sníží tržní podíl podnikatelské Skupiny ČEZ jako nejvýznamnějšího soutěžitele v uvedené oblasti o tržní podíl společnosti EPOČ, která je doposud (tj. v době před spojením) součástí Skupiny ČEZ.

51. Nejvýznamnějším konkurentem spojujících se soutěžitelů v oblasti výroby a dodávek vedlejších energetických produktů v České republice je Skupina ČEZ, jejíž tržní podíl činil v roce 2019 cca 75 - 85 %, a po realizaci posuzovaného spojení soutěžitelé (tedy po prodeji společnosti EPOČ Skupině Navrhovatele) se sníží na cca 55 - 65 %.

52. Vzhledem k tomu, že tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele nebude přesahovat hranici 25 %, která představuje hranici, při jejímž nepřekročení obvykle spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže,[29] a skutečnosti, že spojením vzniklý soutěžitel bude po realizaci spojení čelit konkurenci ze strany nejvýznamnějšího hráče v této oblasti, tj. Skupiny ČEZ, jejíž vysoký tržní podíl na tomto trhu se v důsledku předmětného spojení sníží, Úřad uzavírá, že posuzované spojení soutěžitelů nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž v oblasti výroby a dodávek vedlejších energetických produktů na území České republiky.

53. Rovněž tak lze při hodnocení dopadů předmětného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž v oblasti výroby a dodávek vedlejších energetických produktů přihlédnout i k tomu, že elektrárny spojujících se soutěžitelů, které produkují vedlejší energetické produkty (tj. Elektrárna Chvaletice, náležící Skupině Navrhovatele, na jedné straně, a Elektrárna Počerady, náležící nabývané společnosti EPOČ, na druhé straně) jsou od sebe vzdáleny cca 170 km jízdy po silnici. To může vést ohledem na skutečnost, že silniční doprava, převážně využívaná pro transport těchto produktů, je relativně drahá (viz výše odstavec 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí), k tomu, že vedlejší energetické produkty produkované v Elektrárně Chvaletice budou dodávány převážně odběratelům z jiných geografických oblastí, než je tomu v případě vedlejších energetických produktů produkovaných v Elektrárně Počerady.

IV.3. Oblast poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy na území České republiky

54. Úřad posoudil dopady předmětného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na trzích tvořených jednotlivými podpůrnými službami elektrizační soustavy v České republice, na nichž působí oba spojující se soutěžitelé.

55. Skupina Navrhovatele působí v oblasti podpůrných služeb elektrizační soustavy v České republice prostřednictvím společností Sev.en EC a Teplárna Kladno[30] (konkrétně zařízení Elektrárna Chvaletice a Teplárny Kladno), zatímco společnost Teplárna Zlín (resp. zařízení Teplárna Zlín) podpůrné služby neposkytuje.

56. Jak bylo výše uvedeno, jsou těmito podpůrnými službami (i) proces automatické regulace frekvence (FCP), (ii) automaticky ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-), (iii) ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+) a (iv) ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15-).

IV.3.1 Podpůrná služba procesu automatické regulace frekvence (FCP)

57. V oblasti poskytování podpůrné služby procesu automatické regulace frekvence (FCP; dále také jen „podpůrné služby FCP“) na území České republiky dosahovala Skupina Navrhovatele v období let 2017 – 2019 tržního podílu, který se pohyboval v rozmezí od [15-25] % do [25-35] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od [15-25] % do [35-45] % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).[31]

58. Nabývaná společnost EPOČ v uvedené oblasti v období let 2017 – 2019 dosáhla tržní podílu, který se pohyboval v rozmezí od [5-15] % do [5-15] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od [5-15] % do [5-15] % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí 5 - 15 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

59. Po uskutečnění předmětného spojení bude společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrné služby procesu automatické regulace frekvence (FCP) na území České republiky činit (podle údajů za rok 2019) přibližně [35-45] % (podle finančního vyjádření objemu poskytnutých služeb), cca [35-45] % (podle objemového vyjádření objemu poskytnutých služeb) a přibližně 25 - 35 % (podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP).

60. Mezi konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb FCP na území České republiky patří Skupina ČEZ,[32] jejíž tržní podíl se v období let 2017 – 2019 pohyboval, a to bez zahrnutí podpůrných služeb FCP poskytovaných nabývanou společností EPOČ, v rozmezí od 5 - 15 % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč i v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí od 25 - 35 % do 35 - 45 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

61. Dalšími konkurenty spojujících se soutěžitelů ve zkoumané oblasti jsou např. podnikatelská skupina společnosti EPH (dále jen „Skupina EPH“),[33] jejíž tržní podíl se v letech 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí od 15 - 25 % do 35 - 45 % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od 25 - 35 % do 35 - 45 % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet), dále podnikatelská skupina společnosti SU (dále jen „Skupina SU“),[34] jejíž tržní podíl se v letech 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí 5 - 15 % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč, v objemovém vyjádření v MWh i podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice nabízet), nebo společnost Veolia,[35] jejíž tržní podíl se v letech 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí 5 - 15 % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč, v objemovém vyjádření v MWh i podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb FCP, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

IV.3.2 Podpůrná služba automaticky ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-)

62. V oblasti poskytování podpůrné služby automaticky ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-; dále také jen „podpůrné služby aFRP+/aFRP-“) na území České republiky dosahovala Skupina Navrhovatele v období let 2017 – 2018 tržního podílu, který se pohyboval okolo [25-35] %, v roce 2019 v segmentu podpůrných služeb aFRP+ tržního podílu přibližně [15-25] %, zatímco v segmentu podpůrných služeb aFRP- dosahovala tržního podílu cca [25-35] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč). V letech 2017 – 2018 v oblasti poskytování podpůrných služeb aFRP+/aFRP- na území České republiky tržní podíl Skupiny Navrhovatele, počítaný v objemovém vyjádření v MWh, činil přibližně [25-35] % a v roce 2019 její tržní podíl (počítaný v objemovém vyjádření v MWh) činil v segmentu podpůrných služeb aFRP+ cca [15-25] %, zatímco v segmentu podpůrných služeb aFRP- její tržní podíl činil cca [15-25] %. Pokud jde o tržní podíl Skupiny Navrhovatele ve zkoumané oblasti, počítaný podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb aFRP+/aFRP-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet, tento v období let 2017 – 2019 činil přibližně 5 - 15 %.

63. Nabývaná společnost EPOČ v uvedené oblasti v období let 2017 – 2018 dosahovala tržního podílu přibližně ve výši [5-15] % a v roce 2019 v segmentu podpůrných služeb aFRP+ tržního podílu cca [15-25] %, zatímco v segmentu podpůrných služeb aFRP- činil tržní podíl přibližně [15-25] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč). V letech 2017 – 2018 se v oblasti poskytování podpůrných služeb aFRP+/aFRP- na území České republiky tržní podíl nabývané společnosti EPOČ, počítaný v objemovém vyjádření v MWh, pohyboval okolo [5-15] % a v roce 2019 její tržní podíl činil v segmentu podpůrných služeb aFRP+ cca [15-25] %, zatímco v segmentu podpůrných služeb aFRP- její tržní podíl činil cca [15-25] %. Pokud jde o tržní podíl nabývané společnosti EPOČ ve zkoumané oblasti počítaný podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb aFRP+/aFRP-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet, tento se v období let 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí od 5 do 15 %.

64. Po uskutečnění předmětného spojení bude společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrné služby podpůrné služby aFRP+/aFRP- na území České republiky podle údajů za rok 2019 činit cca [35-45] % v segmentu podpůrných služeb aFRP+ a cca [45-55] % v segmentu podpůrných služeb aFRP- (podle finančního vyjádření), cca [35-45] % v segmentu podpůrných služeb aFRP+ a cca [35-45] % v segmentu podpůrných služeb aFRP- (podle objemového vyjádření) a 15 až 25 % (podle celkové dostupné certifikované kapacity těchto podpůrných služeb).

65. Mezi konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrné služby aFRP+/aFRP- na území České republiky patří Skupina ČEZ, jejíž tržní podíl se v období let 2017 – 2018 pohyboval, a to bez zahrnutí podpůrných služeb aFRP+/aFRP- poskytovaných nabývanou společností EPOČ, v rozmezí 15 - 25 % a v roce 2019 její tržní podíl činil 15 - 25 % v segmentu podpůrných služeb aFRP+ a 25 - 35 % v segmentu podpůrných služeb aFRP- (počítáno ve finančním vyjádření v Kč). Jde-li o tržní podíl Skupiny ČEZ, počítaný v objemovém vyjádření v MWh, činil tento v období let 2017 – 2018 (bez zahrnutí podpůrných služeb aFRP+/aFRP- poskytovaných nabývanou společností EPOČ) 15 - 25 %, obdobně pak v roce 2019 v segmentech podpůrných služeb aFRP+ i aFRP- dosahoval tržní podíl Skupiny ČEZ 15 - 25 %.

66. Z pohledu celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb aFRP+/aFRP- na území České republiky, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet, dosáhla Skupina ČEZ v období let 2017 – 2019 tržního podílu pohybujícího se v rozmezí od 5 % do 15 %.

67. Dalším konkurentem spojujících se soutěžitelů ve zkoumané oblasti poskytování podpůrných služeb aFRP+/aFRP- je Skupina EPH, jejíž tržní podíl v letech 2017 – 2018 činil 5 - 15 %, podobného tržního podílu dosahovala Skupina EPH v segmentech podpůrných služeb aFRP+ i aFRP- v roce 2019 (určeno dle finančního vyjádření v Kč).

68. Jedná-li se o tržní podíl Skupiny EPH v oblasti poskytování podpůrných služeb aFRP+/aFRP- počítaný v objemovém vyjádření v MWh, tento činil v letech 2017 – 2018 5 - 15 %, v roce 2019 činil 15 - 25 % v segmentu podpůrných služeb aFRP+ a 5 - 15 % v segmentu podpůrných služeb aFRP-.

69. Z pohledu celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb aFRP+/aFRP- na území České republiky, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet, dosáhla Skupina EPH v období let 2017 – 2019 tržního podílu pohybujícího se v rozmezí 5 - 15 %.

70. Dalším konkurentem spojujících se soutěžitelů ve zkoumané oblasti je Skupina SU, jejíž tržní podíl v oblasti poskytování podpůrných služeb aFRP+/aFRP- se v letech 2017 – 2018 pohyboval ve výši 5 - 15 %, zatímco v roce 2019 její tržní podíl činil 0 - 5 % v segmentu podpůrných služeb aFRP+ a 5 - 15 % v segmentu podpůrných služeb aFRP- (vše počítáno ve finančním vyjádření v Kč).

71. Jedná-li o tržní podíl Skupiny SU v oblasti poskytování podpůrných služeb aFRP+/aFRP-, počítaný v objemovém vyjádření v MWh, pohyboval se tento v období let 2017 – 2018 v rozmezí 5 - 15 %, obdobného postavení dosáhlo předmětné podnikatelské uskupení společnosti SU v roce 2019 i v obou segmentech podpůrných služeb aFRP+ a aFRP-.

72. Z pohledu celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb aFRP+/aFRP- na území České republiky, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet, dosáhla Skupina SU v období let 2017 – 2019 tržního podílu ve výši 5 - 15 %.

73. Podpůrné služby aFRP+/aFRP- jsou na území České republiky poskytovány i dalšími konkurenty spojujících se soutěžitelů, mezi kterými je možné uvést např. společnost Veolia, Teplárna Otrokovice a.s. (která náleží do podnikatelské skupiny společnosti LAMA ENERGY GROUP a.s.) či Teplárny Brno, a.s.

IV.3.3 Podpůrná služba ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+)

74. V oblasti poskytování podpůrných služeb ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+; dále také jen „podpůrné služby mFRP15+“) na území České republiky dosahovala Skupina Navrhovatele v období let 2017 – 2019 tržního podílu, který se pohyboval v rozmezí od [5-15] % do [5-15] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od [5-15] % do [15-25] % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15+, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

75. Nabývaná společnost EPOČ v uvedené oblasti v období let 2017 – 2019 dosáhla tržního podílu okolo [5-15] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), cca [5-15] % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a 5 - 15 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15+, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

76. Po uskutečnění předmětného spojení bude společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb mFRP15+ na území České republiky činit (podle údajů za rok 2019) cca [15-25] % (podle finančního i objemového vyjádření), podle vyjádření celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15+ pak tento společný tržní podíl činil 15 – 25 %.

77. Mezi konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb mFRP15+ na území České republiky patří Skupina ČEZ, jejíž tržní podíl v období let 2017 – 2019 činil, a to bez zahrnutí podpůrných služeb mFRP15+ poskytovaných nabývanou společností EPOČ, 15 - 25 % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a 35 - 45 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15+, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

78. Dalšími konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb mFRP15+ na území České republiky jsou např. Skupina EPH, jejíž tržní podíl se v letech 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno ve finančním i objemovém vyjádření), resp. 5 - 15 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15+, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet), nebo Skupina SU, jejíž tržní podíl v letech 2017 – 2019 činil 0 - 5 % (počítáno ve finančním i objemovém vyjádření i dle dostupné certifikované kapacity).

79. Podpůrné služby mFRP15+ jsou na území České republiky poskytovány i dalšími konkurenty spojujících se soutěžitelů, mezi nimiž lze uvést např. společnosti Veolia, Teplárna Kyjov, a.s. (která patří do podnikatelské skupiny společnosti LAMA ENERGY GROUP a.s.), Teplárny Brno, a.s. nebo Gama Investment, a.s.

IV.3.4 Podpůrná služba ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15-)

80. V oblasti poskytování podpůrných služeb ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15-; dále také jen „podpůrné služby mFRP15-“) na území České republiky dosahovala Skupina Navrhovatele v období let 2017 – 2019 tržního podílu, který se pohyboval v rozmezí od [5-15] % do [25-35] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od [5-15] % do [25-35] % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

81. Nabývaná společnost EPOČ v uvedené oblasti v období let 2017 – 2019 dosáhla tržního podílu, který se pohyboval v rozmezí od [5-15] % do [5-15] % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od [5-15] % do [5-15] % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí od 5 % do 15 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

82. Po uskutečnění předmětného spojení bude společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb mFRP15- na území České republiky činit (podle údajů za rok 2019) cca [35-45] % (podle finančního vyjádření), cca [35-45] % (podle objemového vyjádření) a 15 - 25 % (podle celkové dostupné certifikované kapacity těchto podpůrných služeb).

83. Mezi konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb mFRP15- na území České republiky patří Skupina ČEZ, jejíž tržní podíl se v období let 2017 – 2019 pohyboval, a to bez zahrnutí podpůrných služeb mFRP15- poskytovaných nabývanou společností EPOČ, v rozmezí od 5 - 15 % do 15 - 25 % (počítáno ve finančním vyjádření v Kč), v rozmezí od 5 % do 15 % (počítáno v objemovém vyjádření v MWh) a v rozmezí 35 - 45 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

84. Dalšími konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování podpůrných služeb mFRP15- na území České republiky jsou např. Skupina EPH, jejíž tržní podíl se v letech 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí od 5 - 15 % do 25 - 35 % (počítáno ve finančním i objemovém vyjádření) a v rozmezí 5 - 15 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb schopni v České republice nabízet), nebo Skupina SU, jejíž tržní podíl se v letech 2017 – 2019 pohyboval v rozmezí 5 - 15 % (počítáno ve finančním i objemovém vyjádření) a v rozmezí od 0 - 5 % do 5 - 15 % (počítáno podle celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb mFRP15-, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet).

85. Podpůrné služby mFRP15- jsou na území České republiky poskytovány i dalšími konkurenty spojujících se soutěžitelů, mezi nimiž lze jmenovat např. společnosti TAMERO INVEST s.r.o., Veolia, Teplárny Brno, a.s., ŠKO-ENERGO, a.s. či Energo Příbram, s.r.o.

IV.3.5 Shrnutí dopadů posuzovaného spojení soutěžitelů na oblast poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy na území České republiky

86. K posouzení dopadů předmětného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž v oblastech představovaných jednotlivými podpůrnými službami elektrizační soustavy, které jsou oběma spojujícími se soutěžiteli na území České republiky poskytovány (jak je uvedeno výše, jsou těmito službami (i) proces automatické regulace frekvence (FCP), (ii) automaticky ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-), (iii) ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+) a (iv) ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15-), přičemž se jedná o tzv. služby výkonové rovnováhy, které se používají k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou[36]), Úřad kromě údajů o tržních podílech spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů dále zjistil následující skutečnosti.

87. Zaprvé, na straně poptávky po podpůrných službách elektrizační soustavy na území České republiky vystupuje jediný, monopsonní odběratel těchto podpůrných služeb, kterým je provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS. Tato společnost zajišťuje provoz elektrizační soustavy na území České republiky a organizuje trh podpůrných služeb elektrizační soustavy.

88. Zadruhé, společnost ČEPS nakupuje podpůrné služby výkonové rovnováhy od jednotlivých poskytovatelů výhradně elektronicky prostřednictvím výběrových řízení a prostřednictvím denního trhu.[37] K tomu společnost ČEPS uvedla, že[38] „…dne 4. 7. 2019 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. 6 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (dále jen „Nařízení“)[39]. Toto Nařízení požaduje ode dne 1. 1. 2020 nakupovat podpůrné služby aFRP a mFRP ve větším rozsahu v rámci denního trhu. Na základě žádosti o výjimku může Energetický regulační úřad povolit společnosti ČEPS, a.s., aby tato obstarávala až 70 % celkového objemu podpůrných služeb aFRP a mFRP obstarat na bázi dlouhodobých nákupů prostřednictvím výběrových řízení, přičemž zbývající objem těchto podpůrných služeb (minimálně 30 % celkového objemu), má být obstarán na denním trhu...“ a že „…pro rok 2021 v souladu s výjimkou udělenou Energetickým regulačním úřadem, nakoupila služby aFRP a mFRP do 70 % celkového objemu v rámci dlouhodobých výběrových řízení a zbývající objem bude nakupovat na denním trhu. Poměr nakupování služeb aFRP a mFRP v rámci výběrových řízení a denního trhu na následující roky bude případně řešen novými žádostmi o výjimku na příslušné roky.“ Společnost ČEPS tak výše uvedeným naznačuje předpoklad či očekávání, že v blízké budoucnosti bude narůstat objem podpůrných služeb, které budou nakupovány na denním trhu. K tomu je třeba doplnit, že spojující se soutěžitelé rovněž předpokládají (a to od roku 2021) nárůst objemu podpůrných služeb, které budou nakupovány na denním trhu.[40]

89. Zatřetí, dále bylo zjištěno,[41] že kvalita poskytovaných podpůrných služeb je zaručena certifikací, kterou uděluje společnost ČEPS jednotlivým poskytovatelům podpůrných služeb. Kvalita poskytovaných podpůrných služeb je přitom průběžně automaticky vyhodnocována pro každou MWh a v případě nedodržení kvality hrozí poskytovateli peněžité sankce.

90. Začtvrté, podle informací zjištěných Úřadem se očekává integrace trhu podpůrných služeb v rámci EU. O této integraci mohou svědčit integrační projekty pro mezinárodní výměnu regulační energie, kterých se společnost ČEPS účastní. Uvedená evropská integrace trhu s podpůrnými službami může vést k otevření českého trhu s podpůrnými službami i zahraničním poskytovatelům těchto služeb.

91. Rovněž tak má dojít ke snížení minimální dostupné kapacity stanovené jako požadavku pro certifikaci, což může také vést ke vstupu nových hráčů na trh.

92. Zapáté bylo k fungování trhu s podpůrnými službami zjištěno, že společnost ČEPS dle svého vyjádření v Odpovědi „…průběžně aktualizuje Pravidla provozování přenosové soustavy,[42] při dodržení všech zákonných povinností, zejména zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu přenosové soustavy tak, aby v maximální možné míře zohlednila postupující technologický vývoj a tím podpořila účast dalších (i menších) subjektů na trhu SVR, včetně souvisejících obchodních modelů. Z tohoto důvodu lze předpokládat rozšíření počtu poskytovatelů SVR a zajištění vyšší konkurence, které přispěje k nákupu SVR za nejnižší možné ceny.“[43]

93. Zašesté, jak plyne z informací o tržních podílech spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů na jednotlivých trzích podpůrných služeb na území České republiky, jsou jednotlivé druhy těchto podpůrných služeb poskytovány řadou dalších dodavatelů, přičemž tomu tak bude i po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů. K tomu Úřad doplňuje, že podle informací zveřejňovaných společností ČEPS odebírá v současné době tato společnost podpůrné služby od více než dvou desítek poskytovatelů.[44] Společnost ČEPS tak bude mít i po realizaci posuzovaného spojení soutěžitelů možnost si vybírat z dostatečného počtu poskytovatelů podpůrných služeb, když z hlediska celkové dostupné certifikované kapacity podpůrných služeb, kterou jsou jednotliví poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet, činí společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů 15 - 25 %, pokud jde o oblasti podpůrných služeb (i) automaticky ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP+/aFRP-), (ii) ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15+) a (iii) ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP15-), a 25 - 35 %, pokud jde o oblast podpůrné služby procesu automatické regulace frekvence (FCP).

94. Zasedmé, v důsledku posuzovaného spojení dojde ke snížení tržního podílu Skupiny ČEZ jako nejvýznamnějšího poskytovatele podpůrných služeb na území České republiky (jak je patrné z výše zjištěných tržních podílů spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů na trzích jednotlivých podpůrných služeb elektrizační soustavy, na kterých se spojující se soutěžitelé horizontálně překrývají, představuje Skupina ČEZ hráče s nejvyšším tržním podílem), neboť Skupina ČEZ v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů prodá Skupině Navrhovatele společnost EPOČ, jejímž prostřednictvím (mimo jiné) Skupina ČEZ v oblasti poskytování podpůrných služeb na území České republiky doposud působila.

95. Zaosmé lze ve vztahu ke zkoumaným dopadům předmětného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž v oblasti poskytování podpůrných služeb na území České republiky zmínit také skutečnost, že hnědouhelná elektrárna nabývané společnosti EPOČ má omezenou životnost. Navrhovatel k tomu uvedl, že[45] elektrárna společnosti EPOČ se nachází „…na pokraji své životnosti a její další provoz (včetně poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy) je podmíněn investicemi do ekologizace zařízení spojenými s odstávkami. V období několika let po uskutečnění Navrhované transakce tak lze očekávat pokles podílu EPOČ resp. Cílové společnosti na trhu poskytování podpůrných služeb z důvodu dlouhodobé odstávky tohoto zdroje během ekologizace.“

96. Zadeváté, konečně pak je třeba ke zkoumaným dopadům předmětného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž v oblasti poskytování podpůrných služeb na území České republiky uvést to, že společnost ČEPS očekává, že předmětné spojení soutěžitelů nebude mít významný dopad (i) na společnost ČEPS jako odběratele podpůrných služeb v České republice, (ii) na ceny podpůrných služeb na území České republiky a (iii) na hospodářskou soutěž na trhu podpůrných služeb na území České republiky.[46]

97. Úřad tak shrnuje, že i přestože bude spojením vzniklý soutěžitel dosahovat na trzích jednotlivých podpůrných služeb v České republice, na nichž dochází k horizontálnímu překrytí činností spojujících se soutěžitelů, disponovat relativně vyššími tržními podíly, nebude mít posuzované spojení soutěžitelů vzhledem ke skutečnostem, které byly uvedeny, negativní dopad na hospodářskou soutěž v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy na území České republiky.

IV.4. Oblast dodávek hnědého energetického uhlí na území České republiky

98. Mezi činnostmi spojujících se soutěžitelů existuje vertikální vztah, když Skupina Navrhovatele těží, zpracovává a dodává hnědé energetické uhlí (dále také jen „HEU“), tj. je aktivní na nabídkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí v České republice, zatímco nabývaná společnost EPOČ odebírá hnědé energetické uhlí (pro účely výroby elektrické energie ve své hnědouhelné elektrárně), a je tedy činná na poptávkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí v České republice.

99. K tomu je třeba doplnit, že Skupina Navrhovatele působí také na poptávkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí v České republice.

100. Skupina Navrhovatele dodává nabývané společnosti EPOČ hnědé energetické uhlí na základě dlouhodobé smlouvy na dodávky hnědého energetického uhlí,[47] přičemž podle této dlouhodobé smlouvy je hnědé energetické uhlí určeno primárně pro společnost EPOČ (její hnědouhelnou elektrárnu), v celkovém objemu [ … obchodní tajemství… ] tun ročně. Mezi Navrhovatelem a společností EPOČ tedy v době před spojením existuje faktický dlouhodobý odběratelsko-dodavatelský vztah vymezený závazným smluvním rámcem.[48]

101. Společnost EPOČ na základě uvedené dlouhodobé smlouvy uzavřené mezi společnostmi ČEZ a VUAS spaluje hnědé energetické uhlí dodávané ze Skupiny Navrhovatele, přičemž tato dlouhodobá smlouva pokrývá [ … obchodní tajemství… ] společnosti EPOČ [ … obchodní tajemství… ]. V letech 2017 až 2019 Skupina Navrhovatele dodávala společnosti EPOČ [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí ročně. Skupina Navrhovatele bude společnosti EPOČ dodávat hnědé energetické uhlí i nadále [ … obchodní tajemství… ], přičemž plánovaná vlastní spotřeba nabývané společnosti EPOČ má po realizaci navrhovaného spojení soutěžitelů v letech [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí ročně.

102. Uvedená dlouhodobá smlouva je založena na principu take-or-pay, jež zavazuje společnost ČEZ k odběru hnědého energetického uhlí od Skupiny Navrhovatele ve smluvených objemech, přičemž tyto dodávky jsou směřovány především do EPOČ.

103. Nabývaná společnost EPOČ kromě odběru hnědého energetického uhlí od Skupiny Navrhovatele odebírá hnědé energetické uhlí v okrajové míře také od společnosti Severočeské doly a.s. (dále jen „SD“) ze Skupiny ČEZ.

104. Na nabídkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí na území České republiky dosáhla Skupina Navrhovatele v roce 2019 na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových dodávek) tržního podílu cca [45-55] %, zatímco na celkovém objemu dodávek hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových dodávek) v České republice její podíl činil cca [25-35] %.

105. Dodavateli hnědého energetického uhlí na území České republiky, kteří konkurují Skupině Navrhovatele, jsou zejména společnost SD (ze Skupiny ČEZ), jejíž tržní podíl činil v roce 2019 na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových dodávek) 25 - 35 %, zatímco na celkovém objemu dodávek hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových dodávek) její podíl činil 45 - 55 %, a společnost SU (Skupina SU), jejíž tržní podíl činil v roce 2019 na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových dodávek) 15 - 25 %, zatímco na celkovém objemu dodávek hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových dodávek) její podíl činil 15 - 25 %.

106. Na poptávkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí na území České republiky působí Skupina Navrhovatele i nabývaná společnost EPOČ.

107. Na poptávkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí v České republice dosáhla nabývaná společnost EPOČ v roce 2019 na celkovém objemu odběrů hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových nákupů) podílu cca [5-15] %, zatímco na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových nákupů) její tržní podíl činil cca [25-35] %.

108. Skupina Navrhovatele dosáhla na poptávkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí v České republice v roce 2019 na celkovém objemu odběrů hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových nákupů) podílu cca [5-15] %, zatímco na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových nákupů) její tržní podíl činil cca [5-15] %.

109. Konkurenčními odběrateli hnědého energetického uhlí na území České republiky jsou (i) Skupina ČEZ, která dosáhla na území České republiky v roce 2019, a to bez započtení odběrů pro společnost EPOČ, kterou Skupina ČEZ v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů převádí na Skupinu Navrhovatele, na celkovém objemu odběrů hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových nákupů) podílu 45 - 55 %, zatímco na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových nákupů) její tržní podíl činil 5 - 15 %, (ii) Skupina SU, která dosáhla na území České republiky v roce 2019 na celkovém objemu odběrů hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových nákupů) podílu 5 - 15 %, zatímco na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových nákupů) její tržní podíl činil 0 %, či (iii) Skupina EPH, která dosáhla na území České republiky v roce 2019 na celkovém objemu odběrů hnědého energetického uhlí (tedy včetně vnitropodnikových nákupů) podílu 0 - 5 %, zatímco na tzv. volném trhu (tedy s vyloučením vnitropodnikových nákupů) její tržní podíl činil 5 - 15 %.

110. Jako odběratelé hnědého energetického uhlí působí na území České republiky také řada dalších subjektů, mezi kterými lze uvést např. společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o., ŠKO – ENERGO MB, Teplárna České Budějovice, Mondi Štětí a.s., Lovochemie, Ridera Bohemia a.s., Teplárna Otrokovice, Teplárna Příbram nebo Teplárna Strakonice.

111. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že aktivity spojujících se soutěžitelů na sebe vertikálně navazují, když Skupina Navrhovatele je v České republice činná na nabídkové straně oblasti dodávek hnědého energetického uhlí, která vertikálně předchází (upstream market) oblasti výroby a dodávek elektrické energie, v níž působí oba spojující se soutěžitelé, přičemž tato oblast vertikálně navazuje na oblast dodávek hnědého energetického uhlí (dowstream market). Úřad proto posoudil, zda tento vertikální vztah mezi činnostmi spojujících se soutěžitelů nepovede k narušení hospodářské soutěže v uvedených oblastech.

112. V případech spojení soutěžitelů vertikální povahy se Úřad zaměřuje především na posouzení, zda v důsledku takového spojení soutěžitelů může být narušena hospodářská soutěž formou tzv. uzavření či omezení přístupu na trh (foreclosure). V praxi lze přitom rozlišovat dvě hlavní formy takového jednání. První formou je omezení přístupu k důležitým vstupům (zdrojům) pro konkurenční subjekty (input foreclosure).[49] Druhou formou je omezení přístupu konkurentů k významné části zákazníků, odběratelů zboží či služeb (customer foreclosure).[50] Zkoumá se přitom, zda posuzované spojení poskytne spojujícím se soutěžitelům schopnost a motiv k tomu, aby omezili či vyloučili přístup skutečných nebo potenciálních konkurentů buď (i) ke vstupům (input foreclosure), nebo (ii) k zákazníkům (customer foreclosure), a pravděpodobný dopad takového jednání spojujících se soutěžitelů na hospodářskou soutěž.

113. Pokud jde o omezení či vyloučení přístupu konkurenčních výrobců elektrické energie k dodávkám hnědého energetického uhlí, které pro ně představují nezbytné vstupy pro realizaci výroby elektrické energie (input foreclosure), Úřad posoudil, zda se v důsledku předmětného spojení soutěžitelů změní možnosti přístupu konkurenčních výrobců elektrické energie k dodávkám hnědého energetického uhlí.

114. Jde-li o omezení či vyloučení přístupu dalších producentů (a dodavatelů) hnědého energetického uhlí k zákazníkům, tj. výrobcům elektrické energie (customer foreclosure), Úřad hodnotil, zda se v důsledku předmětného spojení soutěžitelů změní možnosti přístupu konkurenčních dodavatelů hnědého energetického uhlí k odběratelům/zákazníkům.

115. K tomu Úřad především uvádí, že dlouhodobý smluvní vztah, v jehož rámci Skupina Navrhovatele dodává společnosti EPOČ (pro účely výroby elektrické energie v hnědouhelné elektrárně společnosti EPOČ) hnědé energetické uhlí, existuje již v době před spojením, uvedená dlouhodobá smlouva předpokládá jeho trvání až do roku [ … obchodní tajemství… ], přičemž tato dlouhodobá smlouva pokrývá převážnou většinu poptávky společnosti EPOČ po hnědém energetickém uhlí po celou dobu trvání tohoto dlouhodobého smluvního vztahu. I po spojení pak bude Skupina Navrhovatele dodávat společnosti EPOČ hnědé energetické uhlí dodávat hnědé energetické uhlí [ … obchodní tajemství… ], jediná změna bude spočívat v tom, že dosavadní dodávky hnědého energetického uhlí ze Skupiny Navrhovatele do společnosti EPOČ se změní z dodávek na trhu (realizovaných jednomu odběrateli – společnosti EPOČ) na dodávky vnitroskupinové (v rámci Skupiny Navrhovatele).

116. Z pohledu přístupu k zákazníkům (customer foreclosure) tak Úřad konstatuje, že v důsledku předmětného spojení se nijak nezmění možnosti konkurenčních producentů hnědého energetického uhlí dodávat tuto komoditu dalším odběratelům, odlišným od společnosti EPOČ, kteří jsou přítomni na trhu a budou představovat poptávku po hnědém energetickém uhlí i po realizaci spojení. K tomu, že třeba také uvést, že s ohledem na skutečnost, že společnost EPOČ v době před posuzovaným spojením pokrývala část své potřeby hnědého energetického uhlí odběry této komodity od společnosti SD ze Skupiny ČEZ (viz výše odst. 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí), společnost SD by tento objem hnědého energetického uhlí mohla (namísto společnosti EPOČ) dodávat v rámci Skupiny ČEZ. Přístup společnosti SD jako producenta hnědého energetického uhlí k zákazníkům, tj. odběratelům hnědého energetického uhlí, tak nebude v důsledku realizace posuzovaného spojení soutěžitelů omezen. Navíc společnost SD je součástí podnikatelského uskupení, které v rámci posuzované transakce vystupuje v roli prodávajícího.

117. Jedná-li se o přístup odběratelů (producentů elektrické energie) k hnědému energetickému uhlí (input foreclosure), i zde platí, že v důsledku předmětného spojení se nezhorší přístup konkurenčních výrobců elektrické energie k hnědému energetickému uhlí (resp. nezmění se nabídka hnědého energetického uhlí na trhu), a to s ohledem na existenci výše popsaného dlouhodobého dodavatelsko-odběratelského vztahu mezi Skupinou Navrhovatele a nabývanou společností EPOČ.

118. Neexistence negativního dopadu na možnosti zákazníků odebírat hnědé energetické uhlí je podpořena i následujícími skutečnostmi.

119. Odběratelé Skupiny Navrhovatele mají své dodávky nasmlouvané na základě dlouhodobých smluv, přičemž většina závazků je zajištěna smluvní pokutou v režimu ship-or-pay a take-or-pay, kdy smluvní strana má pod vysokými sankcemi povinnost v daném období dodat či odebrat smluvené množství hnědého energetického uhlí. Skupina Navrhovatele přitom disponuje dostatečným množstvím hnědého energetického uhlí potřebným k tomu, aby Skupina Navrhovatele splnila své stávající závazky dodávek hnědého energetického uhlí, a předmětné spojení soutěžitelů tak nemělo negativní dopad na nasmlouvané odběry zákazníků Skupiny Navrhovatele.

120. K tomu Úřad doplňuje, že v roce 2019 bylo v hnědouhelném lomu Vršany, provozovaném společností VUAS (Skupina Navrhovatele), vytěženo cca [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého uhlí.[51] Skupina Navrhovatele dodala v roce 2019 na volný trh (tj. s vyloučením vnitropodnikových dodávek) celkem cca [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí,[52] přičemž nabývaná společnost EPOČ odebrala v roce 2019 ze strany Skupiny Navrhovatele cca [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí.[53] Spojující se soutěžitelé přitom očekávají, že v období [ … obchodní tajemství… ] budou primárně z [ … obchodní tajemství… ] provozovaný společností VUAS, směřovat do společnosti [ … obchodní tajemství… ] (a její hnědouhelné elektrárny) dodávky hnědého energetického uhlí v ročním objemu [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí.[54] Dále bylo zjištěno, že nabývaná společnost EPOČ v roce 2019 odebrala cca [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí (a to se započtením vnitroskupinových nákupů), přičemž při vyloučení vnitroskupinových nákupů odebrala nabývaná společnost EPOČ v roce 2019 cca [ … obchodní tajemství… ] tun hnědého energetického uhlí.[55]

121. Na základě srovnání výše uvedených objemů dodávek a odběrů hnědého energetického uhlí Navrhovatele a společnosti EPOČ lze konstatovat, že nabývaná společnost EPOČ již v době před spojením pokrývá potřebu své hnědouhelné elektrárny v Počeradech téměř kompletně. To znamená, že v důsledku realizace navrhovaného spojení soutěžitelů nedojde k podstatnému navýšení spotřeby hnědého energetického uhlí v rámci Skupiny Navrhovatele takovým způsobem, že by tato nebyla schopna plnit své závazky na dodávky hnědého energetického uhlí třetím subjektům.

122. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem pak má Úřad za to, že v důsledku posouzeného vertikálního vztahu mezi činnostmi spojujících se soutěžitelů nedojde k narušení hospodářské soutěže plynoucího z vertikálního vztahu mezi činnostmi spojujících se soutěžitelé v oblasti dodávek hnědého energetického uhlí a oblasti výroby elektrické energie.

IV.5. Doplňkové omezení  

123. Navrhovatel v návrhu na povolení spojení uvedl,[56] že [ … obchodní tajemství… ][57].

124. Dále Navrhovatel v návrhu na povolení spojení uvedl,[58] že [ … obchodní tajemství… ].

125. [ … obchodní tajemství… ].

126. Navrhovatel k tomu uvedl,[59][ … obchodní tajemství… ].

127. [ … obchodní tajemství… ].

128. [ … obchodní tajemství… ].

129. [ … obchodní tajemství… ][60][ … obchodní tajemství… ].

130. Navrhovatel uvedl[61], že výše uvedené „…závazky společnosti ČEZ jako prodávajícího poskytují přiměřenou záruku za hodnotu a využitelnost investice, která bude Navrhovanou transakcí realizována, aniž by byla zbytečně a nepřiměřeně omezena hospodářská soutěž na příslušném trhu“, a považuje proto výše uvedené závazky a smlouvy za doplňkové omezení navrhovaného spojení soutěžitelů.

131. K posouzení výše uvedených závazků Úřad uvádí následující.

132. Při posuzování, zda jednotlivá ujednání mezi spojujícími se soutěžiteli jsou tzv. doplňkovými omezeními hospodářské soutěže, postupuje Úřad podle § 17 odst. 2 zákona, přičemž podpůrně přihlíží ke Sdělení Evropské komise o omezeních přímo souvisejících se spojováním a pro ně nezbytných (2005/C 56/03) (dále jen „Sdělení Komise“).

133. Podle § 17 odst. 2 zákona se rozhodnutí o povolení spojení vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže (doplňková omezení), která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.

134. Podle Sdělení Komise (článek 17. a násl.) mohou být doplňková omezení dohodnuta mezi spojujícími se soutěžiteli v souvislosti se spojením ve prospěch nabyvatele nebo prodejce.

135. V případě Navrhovatelem uvedených smluv a závazků se jedná o a) ujednání ve prospěch nabyvatele, mající za cíl usnadnit integraci nabývané společnosti EPOČ do Skupiny Navrhovatele (viz např. vnitropodnikové smlouvy mezi společností ČEZ a nabývanou společností EPOČ a další smluvní vztahy mezi společností ČEZ a nabývanou společností EPOČ, které se týkají dodávek provozních médií a dalších plnění - např. surová voda, demineralizovaná voda, které mají mít dlouhodobý charakter) i b) ujednání či závazky ve prospěch prodávajícího, tj. společnosti ČEZ ([ … obchodní tajemství… ]).

136. Navrhovatelem výše popisovaná ujednání se týkají dodávek či odběrů produktů či služeb spojujícími se soutěžiteli a prodávajícím.

137. Úřad posoudil tento závazek odběrů a dodávek podle § 17 odst. 2 zákona a Sdělení Komise, hodnotil tedy, zda jsou tyto závazky doplňkovým omezením, které se spojením přímo souvisí a je nezbytné k jeho uskutečnění.

138. V souladu se Sdělením Komise (článek 33.) může být účelem závazků odběrů a dodávek zajistit kterékoli ze stran kontinuitu dodávek výrobků nezbytných pro provádění činností, které si buď ponechal prodejce, nebo které převzal nabyvatel. Závazky odběrů a dodávek jsou přitom odůvodněné, pokud mají zaručit dříve dodávané množství výrobků a jejich trvání je omezeno maximálně na dobu pěti let.

139. Úřad posoudil Navrhovatelem výše popsané závazky následovně.

140. Pokud jde o (i) vnitropodnikové smlouvy společností ČEZ a nabývanou společností EPOČ s přechodnou délkou trvání délkou trvání do jednoho roku, lze je podle Úřadu vzhledem k jejich velice omezenému trvání a skutečnosti, že mají usnadnit integraci nabývané společnosti EPOČ do Skupiny Navrhovatele, považovat za doplňkové omezení ve smyslu § 17 odst. 2 zákona.

141. Stejně tak lze podle Úřadu považovat za doplňkové omezení ve smyslu § 17 odst. 2 zákona rovněž (ii) dodávky některých produktů či služeb mezi společností ČEZ a nabývanou společností EPOČ ([ … obchodní tajemství… ]). Tyto však, s ohledem na jejich dlouhodobý charakter, mohou být považovány za doplňková omezení maximálně v délce pěti let (viz časové omezení uvedené v článku 33. Sdělení Komise), s tím, že v míře přesahující tuto dobu nemohou být tato ujednání považována za omezení přímo související a nezbytné pro uskutečnění předmětného spojení soutěžitelů, a je tak na spojujících se soutěžitelích, aby si posoudili, zda v tomto rozsahu tato ujednání jsou v souladu ustanovení § 3 zákona, popř. čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie.

142. Pokud jde o (iii) [ … obchodní tajemství… ], Navrhovatel sjednání této smlouvy zdůvodňuje následujícím způsobem.

143. [ … obchodní tajemství… ].

144. Rovněž tak Navrhovatel odůvodňuje sjednání [ … obchodní tajemství… ] tím, že tato má být [ … obchodní tajemství… ].

145. Úřad má za to, že [ … obchodní tajemství… ] (resp. závazek v ní obsažený) přispívá ke kontinuitě dodávek mezi společností EPOČ a Skupinou ČEZ, a lze ji tak považovat za doplňkové omezení ve smyslu § 17 odst. 2 zákona.

IV.6. Závěr

146. Po zhodnocení všech výše posouzených skutečností dospěl Úřad k závěru, že předmětné spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé, proto Úřad rozhodl o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

otisk úředního razítka

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 11. 2020.

Obdrží

JUDr. Petr Zákoucký, LL.M., advokát

Dentons Europe CS LLP, organizační složka

V Celnici 1034/6

110 00 Praha 1

ID DS: ejffvsh

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Viz přípis Úřadu sp. zn. ÚOHS-D0299/2020/KS, č.j. ÚOHS-31563/2020/840/LBř ze dne 9. 10. 2020, který byl téhož dne doručen do datové schránky společnosti ČEPS.

[2] Viz přípis sp. zn. ÚOHS-D0299/2020/KS, č.j. ÚOHS-35437, 35438/2020/840/LBř doručený do datové schránky Úřadu dne 6. 11. 2020.

[3] V srpnu 2020 proběhla fúze společnosti Severní energetická a.s. se společností Důl Kohinoor a.s., která provozovala poslední hnědouhelný hlubinný důl v České republice s názvem Centrum, kde byla ke konci roku 2015 hlubinná těžba zcela ukončena [ … obchodní tajemství… ].

[4] Dříve Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

[5] Dále také jen „Teplárna Kladno“.

[6] Dále také jen „Teplárna Zlín“.

[7] Viz například rozhodnutí Úřadu ve věci S145/02 ČEZ/REAS či S196/2013 Litvínovská uhelná/Elektrárna Chvaletice nebo S884/2015/KS HALTIXAR LTD/Severní energetická a.s.

[8] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.6984 EPH/STREDOSLOVENSKA ENERGETIKA, M.5979 KGHM/TAURON WYTWARZANIE/JV nebo M.8660 FORTUM/UNIPER.

[9] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.6984 EPH/STREDOSLOVENSKA ENERGETIKA nebo rozhodnutí Úřadu ve věci S492/2011 ČEZ/Energotrans.

[10] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.6984 EPH/STREDOSLOVENSKA ENERGETIKA.

[11] Možnost takového rozlišování naznačuje např. rozhodnutí Úřadu ve věci S884/2015/KS HALTIXAR LTD/Severní energetická a.s.

[12] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci S884/2015/KS HALTIXAR LTD/Severní energetická a.s. nebo rozhodnutí Evropské komise M.3868 DONG/Elsam/Energi 2.

[13] Viz rozhodnutí Evropské komise ve věci Case COMP/M.3868 DONG/Elsam/Energi 2.

[14] Viz k tomu také Dotazník k povolení spojení (str. 46).

[15] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci ÚOHS-S256/2019/KS Sev.en Zeta a.s./Alpiq Generation (CZ) s.r.o. nebo rozhodnutí Úřadu ve věci ÚOHS-S884/2015/KS HALTIXAR LTD/Severní energetická a.s.

[16] K popisu podpůrných služeb elektrizační soustavy viz https://www.ceps.cz/cs/podpurne-sluzby.

[17] Do 31. 3. 2019 označovaný jako primární regulace frekvence bloku (PR).

[18]Do 31. 3. 2019 označovaný jako kladná/záporná sekundární regulace výkonu bloku (SR+/SR-).

[19] Do 31. 3. 2019 označovaný jako minutová záloha 15minutová kladná (MZ15+).

[20] Do 31. 3. 2019 označovaný jako záloha 15minutová záporná (MZ15-).

[21] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci ÚOHS-S256/2019/KS Sev.en Zeta a.s./Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

[22] Uvedené ve své Odpovědi potvrdila i společnost ČEPS, která v České republice organizuje trh podpůrných služeb elektrizační soustavy a vystupuje jako jediný (monopsonní) odběratel podpůrných služeb elektrizační soustavy.

[23] Skupina Sev.en (resp. Skupina Navrhovatele) provozuje hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice a tepelné elektrárny ve městech Kladno a Zlín. Nabývaný soutěžitel provozuje hnědouhelnou elektrárnu Počerady.

[24] Hlubinná těžba v dole Centrum byla společností Důl Kohinoor a.s. ze Skupiny Sev.en ukončena.

[25] Černé tříděné uhlí je prodáváno maloodběratelům za cenu více než 50 % vyšší než v případě hnědého tříděného uhlí.

[26] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci S046/05 ČEZ/Severočeské doly, rozhodnutí Úřadu ve věci ÚOHS-S256/2019/KS Sev.en Zeta a.s./Alpiq Generation (CZ) s.r.o. či rozhodnutí Úřadu ve věci S884/2015/KS HALTIXAR LTD/Severní energetická a.s.

[27] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci S046/05 ČEZ/Severočeské doly nebo rozhodnutí Úřadu ve věci S064/04 Sokolovská těžební/Sokolovská uhelná.

[28] [ … obchodní tajemství… ].

[29] Viz § 17 odst. 3 zákona.

[30] Dříve Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

[31] Tržní podíly spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů Úřad stanovil na základě podkladů poskytnutých společností ČEPS v její Odpovědi na Žádost Úřadu. Společnost ČEPS přitom Úřadu poskytla údaje o (i) celkové velikosti její poptávky po jednotlivých typech podpůrných služeb a (ii) podílech jednotlivých poskytovatelů jednotlivých typů podpůrných služeb na celkové jejich poptávce jak ve finančním i objemovém vyjádření poskytnutých podpůrných služeb, tak i podle celkové dostupné certifikované kapacity jednotlivých typů podpůrných služeb, kterou jsou poskytovatelé těchto služeb v České republice schopni nabízet.

[32] Skupina ČEZ je v České republice činná v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy prostřednictvím (a to bez zahrnutí společnosti EPOČ, kterou společnost ČEZ prodává v důsledku tohoto spojení soutěžitelů Skupině Navrhovatele) společností ČEZ, Elektrárna Dětmarovice, a.s. a Energotrans, a.s.

[33] Skupina EPH je v České republice činná v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy prostřednictvím společností Elektrárna Opatovice, a.s., United Energy, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s.

[34] Skupina SU je v České republice činná v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy prostřednictvím společností Elektrárna Tisová, a.s. a Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

[35] Včetně její dceřiné společnosti Veolia Energie Kolín, a.s.

[36] Služby výkonové rovnováhy jsou jednou ze dvou hlavních kategorií podpůrných služeb elektrizační soustavy, když druhou z těchto kategorií představují tzv. ostatní podpůrné služby elektrizační soustavy (nefrekvenční služby), které se používají k zajištění kvality napětí a provozu přenosové soustavy.

[37] Viz Odpověď společnosti ČEPS.

[38] Viz Odpověď společnosti ČEPS.

[39] Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 943/2019, o vnitřním trhu s elektřinou.

[40] Viz Dotazník k povolení spojení, str. 42.

[41] Viz Dotazník k povolení spojení.

[42] Pravidla provozování přenosové soustavy (Kodex přenosové soustavy) jsou dostupná na webových stránkách společnosti ČEPS (www.ceps.cz).

[43] Viz Odpověď společnosti ČEPS.

[44] Seznam poskytovatelů podpůrných služeb elektrizační soustavy je dostupný na webových stránkách společnosti ČEPS: https://www.ceps.cz/cs/poskytovatele-pps.

[45] Viz Dotazník k povolení spojení.

[46] Viz Odpověď společnosti ČEPS.

[47] Tato dlouhodobá smlouva byla uzavřená v roce 2013 mezi společností VUAS a společností ČEZ, která je v době před realizací spojení soutěžitelů, které je předmětem tohoto správního řízení, mateřskou společností nabývané společnosti EPOČ, a má trvat [ … obchodní tajemství… ].

[48][ … obchodní tajemství… ].

[49] V případě uzavření přístupu ke vstupům (input foreclosure) vede spojení ke zvýšení nákladů konkurentů na vertikálně navazujícím trhu (downstream market) tím, že je jim omezen přístup k důležitému vstupu. Omezení či uzavření přístupu ke zdrojům zpravidla vede u konkurenčních subjektů ke zvýšení nákladů souvisejících se složitějším či méně výhodným zajištěním potřebných dodávek zboží a služeb.

[50] Uzavření přístupu k zákazníkům (customer foreclosure) znamená omezení přístupu konkurentů na vertikálně předcházejícím trhu (upstream market) k významné části zákazníků. Pokud jde o omezení přístupu k zákazníkům, takové jednání zpravidla vede ke zvýšení nákladů spojených s praktickou realizací prodeje zboží (například vybudování vlastní distribuční sítě).

[51] Viz Dotazník k povolení spojení, str. 23.

[52] Viz Dotazník k povolení spojení, str. 27.

[53] Viz Dotazník k povolení spojení, str. 27.

[54] Viz Dotazník k povolení spojení, str. 27.

[55] Viz Dotazník k povolení spojení, str. 30 a 31.

[56] Viz str. 70 Dotazníku k povolení spojení.

[57] [ … obchodní tajemství… ].

[58] Viz str. 70 Dotazníku k povolení spojení ve spojení se str. 36 Dotazníku k povolení.

[59] Viz str. 36 Dotazníku k povolení spojení.

[60] [ … obchodní tajemství… ].

[61] Viz str. 70 Dotazníku k povolení spojení.