číslo jednací: VZ/S196/00

Č. j. S 196/2000-153/4182/2000-Št V Brně dne 7. prosince 2000

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 1. 12. 2000 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. a § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - Speciální střední školy a Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, příspěvková organizace, Hlinky 156, 603 00 Brno, zast. Mgr. Dagmar Sýkorovou, ředitelkou -učiněných při zadávání veřejné zakázky na "Rekonstrukci a modernizaci objektu B4, Hlinky 156" zadávané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky ze dne 19. 9. 2000 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., vydává toto rozhodnutí:

Zadavatel - Speciální střední školy a Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, příspěvková organizace, Hlinky 156, 603 00 Brno - porušil ustanovení:

• § 49 odst. 4 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., neboť nedostatečným způsobem vymezil předmět plnění veřejné zakázky z hlediska termínu jeho realizace,

• § 49 odst. 4 písm. c) cit. zákona v návaznosti na § 49 odst. 10 téhož zákona tím, že neuvedl v podmínkách zadání veřejné zakázky všechna kritéria hodnocení nabídek,

• § 49 odst. 10 cit. zákona, neboť v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek není uveden popis hodnocení, a rovněž tím, že neoznámil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o veřejnou zakázku,

• § 68 odst. 2 cit. zákona tím, že rozhodnutí o námitkách neodeslal doporučeně s doručenkou.

Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. serozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 10. 2000 a zadání veřejné zakázky na "Rekonstrukci a modernizaci objektu B4, Hlinky 156" ze dne 19. 9. 2000 ruší.

Odůvodnění

Speciální střední školy a Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, příspěvková organizace, Hlinky 156, 603 00 Brno, zast. Mgr. Dagmar Sýkorovou, ředitelkou (dále jen "zadavatel"), obeslala výzvou ze dne 19. 9. 2000 sedm zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. (dále jen "zákon") na "Rekonstrukci a modernizaci objektu B4, Hlinky 156" (dále jen "výzva").

Jako kritéria pro hodnocení nabídek zadavatel v podmínkách výzvy uvedl:

1. výhodnost návrhu smlouvy o dílo,

2. nabídková cena, způsob její tvorby,

3. reference o uchazeči, zkušenosti z obdobných staveb, odborná způsobilost.

Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel 6 nabídek, přičemž nabídka jednoho uchazeče nevyhověla kontrole úplnosti a zadavatel příslušného uchazeče vyloučil z další účasti ve veřejné zakázce, což mu oznámil dopisem ze dne 5. 10. 2000.

Zbývající nabídky zadavatel hodnotil a po provedeném hodnocení určil pořadí uchazečů umístěných na prvních třech místech:

1. Pan Luboš Půček, nar. 10. 9. 1963, bytem Hlinky 3, 603 00 Brno, podnikající pod obchodní jménem Luboš Půček (dále jen "Luboš Půček"),

2. I. Vyškovská stavební společnost, s. r. o., Lelekovická 3, 621 00 Brno, za níž jedná pan Zdeněk Spáčil, jednatel (dále jen "I. Vyškovská stavební společnost"),

3. PSJ BRNO, spol. s r. o., Skořepka 4, 602 00 Brno, za níž jedná Ing. Bohumil Oplatek, jednatel.

Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámil uchazečům dopisem ze dne 9. 10. 2000.

Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč I. Vyškovská stavební společnost dopisem ze dne 17. 10. 2000 námitky, kterým zadavatel nevyhověl. Jmenovaný uchazeč využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), který vykonává dohled nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek, vyměřil uchazeči I. Vyškovská stavební společnost rozhodnutím č. j. S 181/2000-153/3789/2000-Št ze dne 8. 11. 2000 správní poplatek, který uchazeč ve stanovené lhůtě ani později neuhradil. Orgán dohledu proto správní řízení vedené pod č. j. S 181/2000-153 zastavil, a to rozhodnutím č. j. S 181/2000-153/4078/2000-Št ze dne 29. 11. 2000, které dosud nenabylo právní moci.

Po přezkoumání dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti o správnosti úkonů a postupů zadavatele učiněných v průběhu výběrového řízení, a proto zadavateli oznámil zahájení správního řízení z vlastního podnětu ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky. Dopisem č. j. S 196/2000-153/4079/2000-Št ze dne 29. 11. 2000 seznámil účastníka správního řízení, kterým je zadavatel, se zjištěnými skutečnostmi a rozhodnutím č. j. S 196/2000-153/4080/2000-Št z téhož dne orgán dohledu zadavateli uložil předběžné opatření nepokračovat v zadávání předmětné veřejné zakázky a neuzavírat smlouvu na předmět plnění této veřejné zakázky. Zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení dne 1. 12. 2000, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

Zadavatel se k oznámení o zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 4. 12. 2000, ve kterém orgánu dohledu sdělil, že ke zjištěným skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení nemá připomínek.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů dospěl k následujícím rozhodným skutečnostem.

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu zjistil, že zadavatel v podmínkách výzvy bodu III. stanovil požadavek na dobu realizace předmětu plnění veřejné zakázky takto:

Zahájení stavby - předpoklad 10/2000 (od data předání staveniště),

Dokončení stavby - předpoklad do 12/2001,

dále uvedl, že uchazeč v nabídce uvede vlastní návrh termínu dokončení stavby podle svých možností a schopností. Závazný termín určí zadavatel do termínu uzavření smlouvy o dílo.

Jak dále vyplývá z nedatovaného vyjádření zadavatele (učiněného v rámci správního řízení vedeného pod č. j. S 181/2000-153 týkajícího se téže veřejné zakázky) k hodnocení nabídek, zadavatel v rámci kritéria "výhodnost návrhu smlouvy o dílo" hodnotil zejména:

• termín dokončení stavby,

• záruční dobu,

• garance - v průběhu provádění stavby

- v průběhu záruční doby,

• sankce,

přičemž v případě termínu dokončení stavby je pro zadavatele výhodný navržený termín od uchazeče pana Luboše Půčka - 30. 6. 2001. Zadavatel dále uvádí, že škola má v té době dva měsíce prázdnin, což je vhodné pro možnost přestěhování ze starých prostor do nových.

Orgán dohledu k podmínkám výzvy a k hodnocení nabídek konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. a) zákona, neboť nedostatečným způsobem vymezil předmět plnění veřejné zakázky z hlediska termínu jeho realizace, když uvedl, že závazný termín určí zadavatel do termínu uzavření smlouvy o dílo, přičemž uchazečům bylo umožněno termín navrhnout a zadavatel uchazeči navržené termíny hodnotil v rámci kritéria "výhodnost návrhu smlouvy o dílo". Zadavatel ve svém zdůvodnění uvádí, že je pro něj vhodnější termín dokončení stavby 30. 6. 2001. Z výše uvedeného vyplývá, že údaje uvedené v zadání veřejné zakázky si odporují, neboť zadavatel dal na jedné straně uchazečům možnost navrhnout vlastní termín realizace a na straně druhé znal předem vhodný termín realizace předmětu plnění veřejné zakázky, který ovšem uchazečům nesdělil. Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel předem věděl, že je pro něj vhodnější termín realizace v době letních prázdnin, a proto měl tuto skutečnost uvést již v podmínkách zadání veřejné zakázky s tím, že uchazeči musí stanovený termín dodržet. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že informace týkající se konečného termínu realizace předmětu plnění veřejné zakázky je pro uchazeče nezbytná zejména z hlediska kalkulace nabídkové ceny.

Jako jedno z kritérií hodnocení nabídek zadavatel zvolil obecné kritérium "výhodnost návrhu smlouvy o dílo". Ze stanoviska zadavatele vyplývá, že zadavatel v rámci uvedeného kritéria hodnotil "termín dokončení stavby, záruční dobu, garance, sankce". Takto zvolený obsah kritéria hodnocení však v podmínkách zadání veřejné zakázky uveden nebyl. Postup zadavatele není transparentní, neboť zadavatel uchazečům předem nesdělil, co bude konkrétně hodnotit. Tím, že zadavatel neuvedl v podmínkách výzvy všechna kritéria hodnocení nabídek, porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona v návaznosti na § 49 odst. 10 zákona.

Jak již orgán dohledu uvedl výše, zadavatel v podmínkách zadání veřejné zakázky zvolil kritérium "výhodnost návrhu smlouvy o dílo" bez další specifikace. Podle § 2 písm. g) zákona se nabídkou rozumí návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky. Návrhem smlouvy o dílo je tedy celá nabídka, tzn. veškeré údaje v nabídce uvedené vč. nabídkové ceny, dalších předpokladů uchazeče atd. Aby bylo hodnocení nabídek podle předmětného kritéria v souladu se zákonem, musel by zadavatel v rámci tohoto kritéria hodnotit teoreticky i prakticky komplexně celou nabídku, neboť tato je návrhem na uzavření smlouvy (§ 2 písm. g) zákona). V rámci celého komplexu kritérií zvolených zadavatelem by však ani tento postup nebyl v souladu se zákonem, neboť některá kritéria jako např. nabídková cena, reference atd., by byla hodnocena duplicitně, čímž by v přezkoumávaném případě došlo k ovlivnění stupně významu jednotlivých kritérií.

Při hodnocení nabídek podle kritéria č. 3 byly podle sdělení zadavatele k č. j. S 181/2000-153 (viz výše) hodnoceny údaje:

• množství a kvalita staveb obdobného charakteru uvedených v referenčních listech,

• odborná způsobilost,

• zkušenosti z jiných staveb - reference od investorů.

Jak ale vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, zadavatel hodnotil nabídky podle kritéria č. 3 komplexně jako celek. Jakým způsobem byla hodnocena jednotlivá "podkritéria" kritéria hodnocení č. 3 a jakou měla váhu, ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nevyplývá.

Dále orgán dohledu zjistil, že se hodnocení jednotlivých členů komise značným způsobem liší.

O posouzení a hodnocení nabídek musí zadavatel podle § 49 odst. 10 zákona pořídit záznam, ve kterém je povinen uvést popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel v šetřeném případě jako záznam vyhotovil "zprávu o posouzení a hodnocení nabídek", kde jsou přiloženy tabulky hodnocení jednotlivými členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek, avšak v této zprávě není uveden popis hodnocení, čímž zadavatel porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona. Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích). Rovněž je třeba v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek uvést vysvětlující argumenty rozdílného hodnocení členů komise.

Obecně orgán dohledu k hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek pomocí více kritérií, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s § 6 zákona. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, je-li zadavatelem ustavena.

V souvislosti s hodnocením nabídek podle kritéria č. 3, které v sobě zahrnuje více "podkritérií", orgán dohledu zadavatele upozorňuje, že je velmi důležitá průhlednost (transparentnost) hodnocení u každého z kritérií, ale především u těch kritérií, která nelze objektivizovat matematicky a jejichž hodnocení vychází spíše ze zkušeností členů komise, a dále u těch kritérií, která v sobě zahrnují více "podkritérií", jako je právě uvedené kritérium. Zadavatel by měl přesně stanovit, jakou měrou (vahou) se jednotlivá "podkritéria" podílejí na celkové váze daného kritéria hodnocení nabídek, neboť zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení nabídek musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném následném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné.

Součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky není oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které by zadavatel oznámil vyloučenému uchazeči PRŮMSTAV BRNO, a. s. Tím, že zadavatel neoznámil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky i vyloučenému uchazeči, porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona, podle kterého rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všemuchazečům.

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu dále zjistil, že zadavatel rozhodnutí ze dne 25. 10. 2000 o námitkách uchazeče I. Vyškovská stavební společnost zaslal pouze doporučeně bez doručenky, čímž porušil ustanovení § 68 odst. 2 zákona, které stanoví, že "rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručenky uchazeči".

Po posouzení případu ve všech souvislostech orgán dohledu konstatuje, že zejména porušení zákona, která se týkají obligatorních podmínek zadání veřejné zakázky, svým charakterem neumožnila jako nápravu uložit zadavateli pouze provedení nového výběru nejvhodnější nabídky.

Na základě všech zjištěných skutečností orgán dohledu rozhodl, že veřejnou zakázku ruší.

Poněvadž účastníky správního řízení nejsou uchazeči o veřejnou zakázku je nutné, aby zadavatel zrušení veřejné zakázky oznámil jednotlivým uchazečům.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Petr Hanák ředitel odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně

Obdrží:

Speciální střední školy a Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, příspěvková organizace, Hlinky 156, 603 00 Brno, zast. Mgr. Dagmar Sýkorovou