číslo jednací: S301/2009/VZ-13187/2014/514/ZČa

Instance I.
Věc Výběr dodavatele služeb na realizaci projektu: Start
Účastníci
  1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě
  2. RPIC-ViP s.r.o.
  3. COFET, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2009
Datum nabytí právní moci 9. 7. 2014
Dokumenty file icon 2009_S301.pdf 391 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S301/2009/VZ-13187/2014/514/ZČa

 

23. června 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 10. 2009, na návrh ze dne 19. 10. 2009, a jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě, IČO 72496991, se sídlem 30. dubna 3130/2c, 702 00 Ostrava 2,
  • navrhovatel – RPIC-ViP s.r.o., IČO 25826051, se sídlem Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava Mariánské Hory, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 10. 2009 Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem, se sídlem V parku 2323/14, 148 00 Praha 4,
  • vybraný uchazeč – COFET, a.s., IČO 60916621, se sídlem Vyšehradská 320/49, 128 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2009 JUDr. Petrem Fialou, advokátem, se sídlem Helfertova 13/2040, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Výběr dodavatele služeb na realizaci projektu: Start“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 8. 7. 2009 a uveřejněno dne 10. 7. 2009 pod ev. č. 60033584, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 7. 2009 pod ev. č. 2009/S131-191543,

rozhodl takto:

 I.

Správní řízení na návrh navrhovatele – RPIC-ViP s.r.o., IČO 25826051, se sídlem Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava Mariánské Hory, se podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť nebyly naplněny zákonem stanovené podmínky pro uložení nápravného opatření podle citovaného ustanovení zákona, když zadavatel – Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě, dne 14. 1. 2010 uzavřel smlouvu v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Výběr dodavatele služeb na realizaci projektu: Start“ s vybraným uchazečem – COFET, a.s., IČO 60916621, se sídlem Vyšehradská 320/49, 128 00 Praha 2.

 

Odůvodnění

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“, pozn. pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení), obdržel dne 20. 10. 2009 návrh navrhovatele – RPIC-ViP s.r.o., IČO 25826051, se sídlem Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava Mariánské Hory, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 10. 2009 Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem, se sídlem V parku 2323/14, 148 00 Praha 4(dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě, IČO 72496991, se sídlem 30. dubna 3130/2c, 702 00 Ostrava 2 (dále jen „zadavatel“), při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Výběr dodavatele služeb na realizaci projektu: Start“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 8. 7. 2009 a uveřejněno dne 10. 7. 2009 pod ev. č. 60033584, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 7. 2009 pod ev. č. 2009/S131-191543 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Návrh navrhovatele ze dne 19. 10. 2009 byl Úřadu doručen dne 20. 10. 2009 a tímto dnem bylo podle § 113 odst. 1 zákona správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno.

Obsah návrhu

3. Ve svém návrhu navrhovatel připouští, že jeho nabídka obsahovala překlep, a to v bodě 8.13 návrhu smlouvy, kde bylo nesprávně uvedeno číslo 7 místo čísla 5. Daná nesprávnost však žádným způsobem nemění jeho jednoznačně a zřetelně vyjádřený závazek k vytvoření 7 středisek nad limit stanovený zadávací dokumentací. V této souvislosti odkazuje navrhovatel konkrétně na kapitolu 12 nabídky a na bod 3.3 návrhu smlouvy. Danou chybu považuje navrhovatel za zjevnou početní chybu ve smyslu § 76 odst. 1 zákona, která mohla být hodnotící komisí bez jakéhokoliv vysvětlení a zdůvodnění mechanicky odstraněna a zadavatel k ní neměl přihlížet. V případě nejasností měla hodnotící komise podle názoru navrhovatele povinnost využít možnosti dané jí v § 76 odst. 3 zákona a požádat ho o písemné vysvětlení nabídky. Podle ustálené judikatury se v případě zjevné chyby v psaní a počtech musí vždy jednat o zřejmou chybu, nikoliv o změny projevu vůle účastníků smlouvy. V daném případě je zřejmé, že úmyslem navrhovatele bylo zavázat se k vytvoření sedmi středisek nad rámec minimálního počtu. Nemůže se tedy jednat o změnu projevu vůle navrhovatele.

I. Průběh správního řízení

4. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

· zadavatel

· navrhovatel

· vybraný uchazeč – COFET, a.s., IČO 60916621, se sídlem Vyšehradská 320/49, 128 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2009 JUDr. Petrem Fialou, advokátem, se sídlem Helfertova 13/2040, 613 00 Brno.

5. Úřad oznámil zahájení správního řízení účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-14728/2009/540/VKu ze dne 12. 11. 2009. Usnesením č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-14736/2009/540/VKu z téhož dne stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

6. Dne 16. 11. 2009 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-14745/2009/540/VKu, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

7. Dne 3. 12. 2009 podal navrhovatel k předsedovi Úřadu rozklad ze dne 2. 12. 2009 proti výše uvedenému rozhodnutí o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, který napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R171/2009/VZ-2014/2010/310/JSl ze dne 11. 2. 2010.

Rozhodnutí Úřadu č. j. S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010

8. Úřad svým rozhodnutím č. j. S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010 správní řízení podle § 118 zákona zastavil, neboť považoval postup zadavatele, který vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť z jeho nabídky nebylo zřejmé, zda se navrhovatel chtěl zavázat k vytvoření 5 nebo 7 středisek, za souladný se zákonem.

9. Úřad v rozhodnutí uvedl, že nabídka navrhovatele obsahovala vzájemně rozporné údaje, v dané části nebyla jednoznačná a srozumitelná, přičemž rozpor v údajích v nabídce navrhovatele nelze považovat za zjevnou početní chybu ve smyslu § 76 odst. 1 zákona. Nejedná se tedy o početní chybu, kterou by hodnotící komise mohla odstranit sama bez součinnosti navrhovatele. Pouze na základě skutečnosti, že navrhovatel uvedl v příslušných částech své nabídky ve dvou případech číslo 7 a v jednom případě číslo 5, nelze dospět k jednoznačnému závěru, zda se navrhovatel chtěl zavázat k vytvoření sedmi nebo pěti středisek nad požadovaný minimální počet.

10. Podle Úřadu danou nesprávnost je třeba podřadit pod chyby v psaní, na které nelze výše uvedené ustanovení zákona aplikovat. Danou chybu v psaní, resp. překlep, nelze ztotožňovat a zaměňovat se zjevnou početní chybou v nabídce ve smyslu § 76 odst. 1 zákona a nelze rovněž učinit jednoznačný závěr, že daná chyba nemá vliv na nabídkovou cenu navrhovatele. Pokud totiž uchazeč nabídne zřízení pěti středisek, může být nabídková cena být jiná než v případě, pokud nabídne zřízení sedmi středisek.

Rozklad navrhovatele ze dne 29. 1. 2010

11. Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem ze dne 29. 1. 2010, který byl doplněn podáním ze dne 2. 2. 2010. Navrhovatel namítá, že Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7. 4. 2004, jehož závěry však na daný případ nelze vztáhnout. Dle něj se jedná o skutkově odlišný případ, kdy uchazeč uvedl ve své nabídce smluvní pokutu ve výši 10 000,- Kč místo 100 000,- Kč. NSS následně konstatoval, že se nemohlo jednat o zjevnou početní chybu, kterou by byla hodnotící komise schopna zjistit sama bez jakékoli součinnosti s uchazečem, když mělo jít výlučně o částku vypočtenou z ceny zakázky, což ani jedna z výše uvedených hodnot nebyla. Navrhovatel zdůrazňuje, že podle názoru soudu je zjevnou početní chybou ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona taková chyba, kterou je zadavatel schopen opravit bez součinnosti s uchazečem, tj. chyba, kterou je možné dovodit např. z obsahu samotné nabídky jako celku.

12. Následně navrhovatel konstatuje, že výklad zákona ze strany Úřadu je jednostranný a vysoce formalistický. V této souvislosti vyjadřuje svůj nesouhlas s interpretací ustanovení § 76 odst. 1 a 3 zákona uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podotýká, že veřejná zakázka, jejíž charakter posuzoval ve výše uvedeném rozhodnutí NSS, byla zadána podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nedával hodnotící komisi možnost požádat uchazeče v případě nejasností o písemné vysvětlení nabídky. Navrhovatel se vzhledem k této skutečnosti domnívá, že hodnotící komise měla povinnost využít své možnosti dané jí ustanovením § 76 odst. 3 zákona.

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R12/2010/VZ-9020/2010/310/PMo ze dne 21. 6. 2010

13. Předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R12/2010/VZ-9020/2010/310/PMo ze dne 21. 6. 2010. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvádí, že závěry obsažené v rozsudku NSS č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7. 4. 2004, že ustanovení § 76 odst. 1 zákona nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na zmiňované chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče) a tudíž není namístě, aby hodnotící komise ověřovala a vyjasňovala informace deklarované uchazeči v nabídkách, je možné plně aplikovat na daný případ.

14. Předseda Úřadu v rozhodnutí konstatoval, že rozpor v údajích v nabídce navrhovatele nelze považovat za zjevnou početní chybu ve smyslu § 76 odst. 1 zákona, kterou by hodnotící komise mohla odstranit sama bez součinnosti navrhovatele. Pouze na základě skutečnosti, že navrhovatel v příslušných částech nabídky uvedl ve dvou případech číslo 7 a v jednom případě číslo 5, nelze dospět k jednoznačnému závěru, zda se navrhovatel chtěl zavázat k vytvoření sedmi nebo pěti středisek nad požadovaný minimální počet. Předseda Úřadu zdůrazňuje, že danou nesprávnost je třeba podřadit pod chyby v psaní, na které nelze aplikovat výše uvedené ustanovení zákona. Chybu v psaní, respektive překlep, nelze tedy ztotožňovat a zaměňovat se zjevnou početní chybou v nabídce podle § 76 odst. 1 zákona.

15. Předseda Úřadu v rozhodnutí dále uvádí, že ustanovení § 76 odst. 3 věty první zákona dává hodnotící komisi pouze možnost požádat o písemné vysvětlení nabídky. Záleží tedy zcela na jejím uvážení, zda se rozhodne postupovat podle tohoto ustanovení. Je tak třeba zpochybnit tvrzení, že hodnotící komise měla v daném případě povinnost požádat navrhovatele o písemné vysvětlení nabídky, poněvadž taková povinnost není zákonem stanovena. K tomu předseda Úřadu doplňuje, že ze skutečnosti, že dřívější právní úprava neznala ani možnost takového postupu, nelze ve vztahu k současné právní úpravě dovozovat povinnost hodnotící komise postupovat podle § 76 odst. 3 věty první zákona.

Řízení před Krajským soudem ve věci sp. zn. 62 Af 50/2010

16. Výše specifikované rozhodnutí předsedy Úřadu bylo napadeno navrhovatelem správní žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně. Žalobou se navrhovatel domáhal, aby Krajský soud v Brně zrušil napadené rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R12/2010/VZ-9020/2010/310/PMo ze dne 21. 6. 2010 a jemu předcházející rozhodnutí Úřadu ve věci samé č. j. S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010.Rovněž se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R171/2009/VZ-2014/2010/310/JSl ze dne 11. 2. 2010, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno předchozí prvostupňové rozhodnutí č. j. S301/2009/VZ-14745/2009/540/VKu ze dne 16. 11. 2009 o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření.

17. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 11. 2011 bylo druhostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. R12/2010/VZ-9020/2010/310/PMo ze dne 21. 6. 2010 zrušeno a věc vrácena Úřadu k dalšímu řízení. V části, v níž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R171/2009/VZ-2014/2010/310/JSl ze dne 11. 2. 2010 byla žaloba zamítnuta.

18. Krajský soud v rozsudku konstatoval, že přestože spektrum nejasností, na něž dopadá § 76 odst. 3 zákona, může být široké, jeho aplikace přichází v úvahu tam, kde zadavateli, jednoduše řečeno, není zřejmé, „jak to uchazeč svojí nabídkou konkrétně myslel“. Hodnotící komise může uvážit, zda uchazeče k písemnému vysvětlení nabídky vyzve či nikoli, jedná se tedy o postup fakultativní. Tato volba by měla být učiněna až po důkladné úvaze ohledně povahy nejasností a jejich vlivu na možnost posouzení nabídky z pohledu ostatních požadavků (zejména z hlediska splnění zákonných požadavků a zadávacích podmínek) a na možnost hodnocení nabídek podle § 79 zákona.

19. Krajský soud dospěl k závěru, že jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň, zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Krajský soud dále konstatuje, že zadavatel musí mít po podání nabídek postaveno najisto, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; „zadavatel musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli (§ 76 zákona) a jak má být hodnocena (§ 79 zákona).“

20. Krajský soud v případě tohoto zadávacího řízení shledává porušení zásady zákazu diskriminace ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a znemožnění mu tak účastnit se hodnocení nabídek bez toho, že by měl důvody tohoto vyloučení najisto postaveny, tzn., že by se pokusil nejasnost v jeho nabídce založenou na zjevném pochybení vyjasnit, zvláště pokud před rozhodnutím o vyloučení byl na tuto nejasnost ze strany navrhovatele upozorněn a ponechal ji bez odezvy.

 

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R12/2010/VZ-1195/2012/310/HBa ze dne 26. 1. 2012

21. S přihlédnutím k právním závěrům rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 11. 2011 bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R12/2010/VZ-1195/2012/310/HBa ze dne 26. 1. 2012 zrušeno rozhodnutí č. j. S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010 a věc vrácena k novému projednání Úřadu.

22. Předseda Úřadu v rozhodnutí uvádí, že rozhodnutí Úřadu vydané v prvém stupni je založeno na výkladu § 76 odst. 3 zákona, že zadavateli ze zákona nevyplývá jakákoliv povinnost požádat uchazeče v případě nejasností o vysvětlení jeho nabídky, neboť toto ustanovení obsahuje pouze možnost, nikoliv povinnost a tuto nelze dovodit ani analogicky např. z § 77 zákona upravujícího postup v případě mimořádně nízké nabídkové ceny. Z tohoto právního názoru pak vyplývá závěr napadeného rozhodnutí, že zadavatel v tomto případě postupoval řádně a v souladu se zákonem. Rovněž tak rozpor v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele (rozpornost nabídkových údajů) a v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele (nesplnění zadávacích kritérií) nebyl v prvostupňovém rozhodnutí shledán účelovým či nezákonným.

23. S uvedenými právními východisky je pak v příkrém rozporu výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně, v němž soud shledal, že zadavatel byl v případě nalezení zjevné chyby v psaní v nabídce uchazeče povinen postupovat podle § 76 odst. 3 zákona. Rozpor mezi důvody rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče a důvody zamítnutí uchazečových námitek pak podle soudu jen dále dokládá, že zadavatel měl povinnost se uchazeče na sporný údaj v nabídce dotázat už jen proto, aby zjistil, jaké důsledky z této chyby v nabídce vyvodit. Předseda Úřadu v rozhodnutí zavazuje Úřad, aby z hlediska závazného právního názoru soudu opětovně přezkoumal postup zadavatele a ze svých poznatků učinil jednoznačný závěr o tom, zda se zadavatel v daném případě nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

Opětovné řízení před Úřadem - usnesení č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9428/2012/540/ZČa ze dne 16. 7. 2012

24. Úřad oznámil účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-6058/2012/540/ZČa ze dne 29. 3. 2012 pokračování správního řízení a zároveň jim usnesením č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-6059/2012/540/ZČa z téhož dne stanovil lhůtu, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zároveň určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona.

25. Úřad svým usnesením č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9428/2012/540/ZČa ze dne 16. 7. 2012 toto správní řízení, vedené ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v šetřené veřejné zakázce, podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastavil, neboť vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem dne 14. 1. 2010 smlouvu o dílo na realizaci šetřené veřejné zakázky, se stal návrh navrhovatele RPIC-ViP s.r.o. zjevně bezpředmětný.

Rozklad navrhovatele ze dne 1. 8. 2012

26. Proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9428/2012/540/ZČa ze dne 16. 7. 2012 podal navrhovatel rozklad ze dne 1. 8. 2012. V rozkladu navrhovatel uvádí, že má za to, že na šetřený případ nelze aplikovat ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. S odkazem na rozsudek NSS č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010 navrhovatel podotýká, že nedošlo ke změně skutkových nebo právních okolností, neboť již v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010 je konstatováno, že dne 14. 1. 2010 obdržel Úřad sdělení zadavatele, že téhož dne uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu.

27. Z ustanovení § 118 zákona podle navrhovatele vyplývá, že pro uložení nápravného opatření musí být splněny kumulativně následující podmínky: musí být zjištěno, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky (porušení povinnosti), a musí být splněno, že porušení povinnosti podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pro uložení nápravného opatření musí být splněna i třetí podmínka, a sice že zadavatel dosud neukončil zadávací řízení uzavřením smlouvy. V případě absence splnění této podmínky nelze nápravné opatření uložit, avšak jsou-li splněny předchozí dvě podmínky, je naplněna skutková podstata zadavatelova deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

28. Dle navrhovatele je zřejmé i z rozsudku soudu, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a v důsledku toho došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Tento případ tedy spadá pod ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť zadavatel již s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu. S ohledem na výše uvedené tak měl Úřad konstatovat spáchání správního deliktu ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona a z tohoto titulu by tedy nebylo možné předmětné správní řízení zastavit ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu pro zjevnou bezpředmětnost žádosti.

Rozhodnutí předsedy Úřaduč. j. ÚOHS-R208/2012/VZ-20310/2012/310/DBa ze dne 29. 10. 2012

29. Předseda Úřadu napadené usnesení potvrdil a podaný rozklad zamítl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R208/2012/VZ-20310/2012/310/DBa ze dne 29. 10. 2012. Předseda Úřadu konstatuje, že není relevantní, že od doby vydání rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010 nedošlo k žádné relevantní změně skutkové či právní.Žádost, která v době jejího podání nebyla bezpředmětná, se uzavřením smlouvy bezpředmětnou stala. Bezpředmětnost žádosti je nutné posuzovat od doby podání žádosti (návrhu), nikoliv od doby vydání rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu ze dne 18. 1. 2010.

30. Předseda Úřadu dále uvádí, že z § 113 odst. 1 zákona je zřejmé, že na písemný návrh stěžovatele lze zahájit a vést pouze řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Řízení o uložení sankce je odlišným typem správního řízení (čemuž svědčí i úprava obsažená v § 158 odst. 1 a 2 zákona), které je podle § 121 odst. 4 zákona oprávněn zahájit a vést pouze Úřad, a to z moci úřední. Návrhem se lze totiž domáhat pouze uložení nápravného opatření, neboť návrh musí být podán do doby uzavření smlouvy (což vyplývá z ustanovení § 110 odst. 3 zákona ve spojení s ustanovením § 111 odst. 5 zákona a ustanovením § 113 odst. 2 a 3 zákona). Rozhodnout tedy o tom, zda se zadavatel dopustil správního deliktu, může Úřad pouze ve správním řízení zahájeném z moci úřední, a nikoliv v řízení zahájeném na návrh navrhovatele.

 

Řízení před Krajským soudem ve věci sp. zn. 62 Af 110/2012

31. Výše specifikované rozhodnutí předsedy Úřadu bylo napadeno navrhovatelem správní žalobou před Krajským soudem v Brně. Žalobou se navrhovatel domáhal, aby Krajský soud v Brně zrušil napadené rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R208/2012/VZ-20310/2012/310/DBa ze dne 29. 10. 2012. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 110/2012-132 ze dne 17. 4. 2014 bylo druhostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R208/2012/VZ-20310/2012/310/DBa ze dne 29. 10. 2012 zrušeno a věc vrácena Úřadu k dalšímu řízení. Uvedeným rozsudkem bylo zrušeno i usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9428/2012/540/ZČaze dne 16. 7. 2012.

32. Krajský soud ve svém rozsudku č. j. 62 Af 110/2012-132 ze dne 17. 4. 2014 konstatoval, že „za stavu, kdy došlo-li v průběhu správního řízení k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, měl žalovaný správní řízení zastavit, neměl však využívat obecné procesní úpravy podle správního řádu a dovozovat, že se žádost (návrh navrhovatele na zahájení správního řízení) stala bezpředmětnou, nýbrž měl toto řízení zastavit podle § 118 odst. 1 in fine zákona, neboť zákon ve své procesní normě charakteru speciálního (právě v § 118 zákona) takovou situaci a na ni navazující procesní postup přesně předvídá a žalovanému přesně ukládá.“

Pokračování správního řízení u Úřadu

33. Úřad oznámil účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9641/2014/514/ZČa ze dne 12. 5. 2014 pokračování správního řízení a zároveň jim usnesením č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9628/2014/514/ZČa ze dne 14. 5. 2014 stanovil lhůtu, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

34. Účastníci se ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřili.

II. Závěry Úřadu

35. Ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 110/2012-132 ze dne 17. 4. 2014 a s přihlédnutím k jeho právním závěrům Úřad opětovně přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů konstatuje, že v šetřeném případě nebyly splněny všechny podmínky pro uložení nápravného opatření, a proto správní řízení podle § 118 zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

36. Podle § 113 odst. 1 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.

37. Podle § 118 zákona (v jeho rozhodném znění, tj. ve znění do 31. 12. 2009) nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.

38. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.

39. Úřad v šetřené věci uvádí, že předmětné správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele bylo zahájeno dne 20. 10. 2009 na základě návrhu navrhovatele, ve kterém se navrhovatel domáhal, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 22. 9. 2009, rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 9. 10. 2009 a uložil zadavateli zařadit nabídku navrhovatele zpět do zadávacího řízení.

40. Z ustanovení § 118 zákona je zřejmé, že Úřad uloží nápravné opatření (zrušení zadávacího řízení nebo jednotlivého úkonu zadavatele) za kumulativního splnění tří podmínek:

1. nedodržel-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky,

2. tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a

3. dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

41. Z ustanovení § 118 in fine zákona je dále zřejmé, že pokud kterákoli z výše uvedených podmínek splněna není, Úřad řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené, se Úřad zaměřil na splnění všech tří podmínek předkládaných v § 118 zákona.

42. Z doručené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 14. 1. 2010 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na realizaci předmětné veřejné zakázky. Úřad tudíž konstatuje, že podmínka sub. 3 (tj. dosud nedošlo k uzavření smlouvy) v šetřeném případě splněna nebyla. Vzhledem k tomu, že nesplnění některé z výše uvedených podmínek (byť jen jediné z nich) je důvodem k zastavení řízení, uzavření předmětné smlouvy s vybraným uchazečem již samo o sobě k zastavení předmětného správního řízení postačuje.

43. Ke splnění podmínky sub. 1 a 2 (tj. že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky a tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky) Úřad sděluje, že s přihlédnutím k právním závěrům rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 11. 2011, a tedy po opětovném přezkoumání příslušné dokumentace o veřejné zakázce, má za to, že zadavatel při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem a tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel po podání nabídek neměl najisto postaveno, zda nabídka navrhovatele vyhovuje zadávacím podmínkám či nikoliv, a zadavatel tedy neměl „dostatečně spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr“. S ohledem na tuto skutečnost měl zadavatel s ohledem na dodržení základních zásad stanovených v § 6 zákona využít postup, který mu pro tyto nastalé situace nabízí § 76 odst. 3 zákona. Postup zadavatele, kdy navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení, tedy mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jelikož není vyloučeno, zda by nabídka navrhovatele nebyla hodnocena ve fázi hodnocení nabídek lépe, než nabídka vybraného uchazeče, se kterým zadavatel uzavřel smlouvu. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S425/2012/VZ-21955/2012/514/ZČa ze dne 21. 11. 2012, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R362/2012/VZ-22952/2013/310/PMo ze dne 27. 11. 2013 a nabylo právní moci dne 27. 11. 2013, vydaném ve správním řízení sp. zn. S425/2012 zahájeném z moci úřední, neboť v rámci návrhového řízení s ohledem na okolnosti, které vyvstaly v průběhu správního řízení, nelze zadavateli uložit nápravné opatření.

44. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že již před vydáním usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S301/2009/VZ-9428/2012/540/ZČa ze dne 16. 7. 2012, byl Úřad vázán právním názorem Krajského soudu ohledně možného spáchání správního deliktu zadavatelem. Je tudíž evidentní, že by podmínky sub. 1 a 2 k uložení nápravného opatření podle § 118 zákona naplněny byly.

45. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě nebyly ovšem kumulativně splněny všechny tři podmínky, ale pouze první a druhá, pro uložení nápravného opatření, tzn. pro zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, rozhodl Úřad podle § 118 zákona o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě, 30. dubna 3130/2c, 702 00 Ostrava 2

2. Mgr. Petr Burzanovský, advokát, V parku 2323/14, 148 00 Praha 4

3. JUDr. Petr Fiala, advokát, Helfertova 13/2040, 613 00 Brno

 

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en