číslo jednací: S353/2013/VZ-7006/2014/514/PJa

• Instance: I.
• Věc: „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, „I/14 opěrná zeď Adamov“, „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 15. 9. 2014
• Související rozhodnutí: S353/2013/VZ-7006/2014/514/PJa; R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl

Č. j.: ÚOHS-S353/2013/VZ-7006/2014/514/PJa

Brno 1. dubna 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 6. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona při zadávání podlimitních veřejných zakázek

· „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, k níž byl na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 10. 2012 uzavřen souhrn smluvních dohod ze dne 8. 1. 2013, a oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 1. 2013 a uveřejněno dne 28. 1. 2013 pod ev. číslem 344165,

· „I/14 opěrná zeď Adamov“, k níž byl na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 10. 2012 uzavřen souhrn smluvních dohod ze dne 7. 1. 2013, a oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 1. 2013 a uveřejněno dne 25. 1. 2013 pod ev. číslem 343843,

· „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“, k níž byl na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 10. 2012 uzavřen souhrn smluvních dohod ze dne 9. 1. 2013, a oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 1. 2013 a uveřejněno dne 28. 1. 2013 pod ev. číslem 344164,

zadávaných formou jednacích řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona veřejnou zakázku „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, zahájenou na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 10. 2012, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 8. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem STRABAG a. s., IČO 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5.

II.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona veřejnou zakázku „I/14 opěrná zeď Adamov“, zahájenou na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 10. 2012, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 7. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem STAVREMO-PCE a. s., IČO 64791220, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice.

III.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona veřejnou zakázku „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“, zahájenou na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 10. 2012, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 9. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem SOVIS CZ, a. s., IČO 27532208, se sídlem Pardubická 852/10a, 500 04 Hradec Králové.

IV.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí se ukládá zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Šetření v rámci podnětu

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) obdržel dne 16. 4. 2013 podání ze dne 15. 4. 2013, jehož obsahem byl podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), v podlimitních veřejných zakázkách „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, „I/14 opěrná zeď Adamov“ a „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“.

2. Výše uvedený podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P339/2013/VZ a na jeho základě si Úřad vyžádal písemné vyjádření k podanému podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou ve smyslu § 17 písm. w) zákona. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

II. Zadávací řízení na veřejnou zakázku „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“

3. Na základě popisu a odůvodnění zakázky (bez datace, pozn. Úřadu) správce silnice, Ředitelství silnic a dálnic České republiky, SprávaHradec Králové, 503 41 Hradec Králové (dále jen „správce silnice“), o závažném zhoršení stavebního stavu stavby „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“ s přiloženým odborným posudkem včetně fotodokumentace, vykonal Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, jako příslušný speciální stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) podle ustanovení § 135 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „stavební zákon“) kontrolní prohlídku stavby ke zjištění jejího skutečného stavu. Stavební úřad na základě provedené kontrolní prohlídky a předložených podkladů, ze kterých je patrné, že „konstrukce zdi je vlivem vodního toku lokálně podemletá a zřetelně deformovaná, prefabrikované monolitické dílce jsou narušené, z trhlin vyrůstá vegetace, kamenné zdivo je rozsáhle potrhané a díky narušené stabilitě hrozí jeho vyvalení, na vozovce se objevují trhliny“, zjistil, že stavba svým technickým stavem může ohrožovat zdraví a životy osob nebo zvířat.

4. Z „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ stavebního úřaduze dne 28. 3. 2012 vyplývá, že stavba „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“ svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat.Výše citovaným rozhodnutím stavební úřad nařídil zadavateli provedení nutných zabezpečovacích prací:

a. „Provést opatření, na základě kterého bude zamezeno pojíždění narušené části vozovky u poškozené části opěrné zdi pomocí přenosného dopravního značení.“

b. „Vhodným způsobem upozornit řidiče na nebezpečný úsek silnice a omezení dopravy.“

c. „Provést obnovu dle odborného posudku stavby.“

Stavební úřad dále rozhodnutím stanovil podmínky pro provedení nutných zabezpečovacích prací:

a. „Nutné zabezpečovací práce pod body a. – b. nutno provést v nejkratším možném období. Ostatní práce pod bodem c. nutno provést do 1 roku.“

b. „Při provádění zabezpečovacích prací je nutno dodržet příslušné předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení a dbát o ochranu zdraví osob na staveništi.“

c. „Provedení nutných zabezpečovacích prací bude oznámeno bezprostředně po jejich dokončení stavebnímu úřadu.“

d. „Toto rozhodnutí nenahrazuje další opatření dle stavebního zákona a zákona o pozemních komunikacích. Nutné zabezpečovací práce musí být prováděny v souladu se všemi příslušnými zákony, vyhláškami a normami. V případě, že je nutno zabránit hrozící havárii stavby, příp. zmírnit její následky, lze postupovat dle ustanovení § 177 stavebního zákona, kde jsou upraveny mimořádné postupy vlastníků staveb při náhlých haváriích a krajně nouzových situacích.“

5. Zadavatel výzvou ze dne 10. 10. 2012 vyzval pět zájemců k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, a to společnosti

o STRABAG a. s., IČO 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5 (dále jen „STRABAG a. s.“ nebo „vybraný uchazeč“),

o SOVIS CZ, a. s., IČO 27532208, se sídlem Pardubická 852/10a, 500 04 Hradec Králové,

o COLAS CZ, a. s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9,

o STAVREMO-PCE a. s., IČO 64791220, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice,

o KAVIS, spol. s r. o., IČO 47667664, se sídlem Palackého 465/16, 702 00 Ostrava,

s možností dodavatelů zaslat do 17. 10. 2012 písemné připomínky k předmětu zakázky.

6. Po zapracování písemných připomínek zájemců do zadávací dokumentace odeslal dne 14. 11. 2012 zadavatel výzvu k podání konečné nabídky v předchozím bodu uvedeným společnostem. Zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanovil do 23. 11. 2012.

7. Dne 20. 12. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to uchazeče STRABAG a. s.

8. Dne 8. 1. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem souhrn smluvních dohod s celkovou cenou 14 882 049,51 Kč bez DPH (18 007 279,91 Kč včetně DPH).

III. Zadávací řízení na veřejnou zakázku „I/14 opěrná zeď Adamov“

9. Na základě popisu a odůvodnění zakázky (bez datace, pozn. Úřadu) správce silnice o závažném zhoršení stavebního stavu stavby „I/14 opěrná zeď Adamov“ s přiloženým odborným posudkem včetně fotodokumentace vykonal stavební úřad kontrolní prohlídku stavby ke zjištění jejího skutečného stavu. Stavební úřad na základě provedené kontrolní prohlídky a předložených podkladů, ze kterých je patrné, že „betonová konstrukce je v celé délce podemletá vlivem vodního toku a následkem jsou zřetelné deformace zdi a propad vozovky, přičemž hrozí další rozsáhlá degradace zdi i vozovky“, zjistil, že stavba svým technickým stavem může ohrožovat zdraví a životy osob nebo zvířat.

10. Z „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2012 vyplývá, že stavba „I/14 opěrná zeď Adamov“ svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat. Výše citovaným rozhodnutím stavební úřad nařídil zadavateli provedení nutných zabezpečovacích prací:

a. „Provést opatření, na základě kterého bude zamezeno pojíždění narušené části vozovky u poškozené části opěrné zdi, tzn. převést dopravu do jednoho jízdního pruhu pomocí přenosného dopravního značení a dopravu řídit semafory, příp. osadit silniční betonová svodidla na krajnici vozovky.“

b. „Vhodným způsobem upozornit řidiče na nebezpečný úsek silnice a omezení dopravy.“

c. „Provést obnovu dle odborného posudku stavby.“

Stavební úřad rozhodnutím dále stanovil podmínky pro provedení nutných zabezpečovacích prací:

a. „Nutné zabezpečovací práce pod body a. – b. nutno provést v nejkratším možném období. Ostatní práce pod bodem c. nutno provést do 1 roku.“

b. „Při provádění zabezpečovacích prací je nutno dodržet příslušné předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení a dbát o ochranu zdraví osob na staveništi.“

c. „Provedení nutných zabezpečovacích prací bude oznámeno bezprostředně po jejich dokončení stavebnímu úřadu.“

d. „Toto rozhodnutí nenahrazuje další opatření dle stavebního zákona a zákona o pozemních komunikacích. Nutné zabezpečovací práce musí být prováděny v souladu se všemi příslušnými zákony, vyhláškami a normami. V případě, že je nutno zabránit hrozící havárii stavby, příp. zmírnit její následky, lze postupovat dle ustanovení § 177 stavebního zákona, kde jsou upraveny mimořádné postupy vlastníků staveb při náhlých haváriích a krajně nouzových situacích.“

11. Zadavatel výzvou ze dne 10. 10. 2012 (rozpor údajů v místě a času výzvy, na straně 5 výzvy je uvedeno „V Praze dne 9. 10. 2012“ a na straně 1 výzvy odlišně „V Hradci Králové dne 10. 10. 2012“, pozn. Úřadu) vyzval pět zájemců k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, a to společnosti

o EUROVIA CS, a. s., IČO 45274924, se sídlem Národní 10, 113 19 Praha 1,

o M-STAV CZ s. r. o., IČO 27557235, se sídlem Generála Svobody 339, 533 51 Pardubice,

o COLAS CZ, a. s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9,

o STAVREMO-PCE a. s., IČO 64791220, se sídlem Fáblovka 404, 533 52 Pardubice (dále jen „STAVREMO-PCE a. s.“ nebo „vybraný uchazeč“),

o M-SILNICE, a. s., IČO 42196868, Husova 1697, 530 03 Pardubice,

s možností zájemců zaslat do 17. 10. 2012 písemné připomínky k předmětu zakázky.

12. Po zapracování písemných připomínek zájemců do zadávací dokumentace odeslal dne 14. 11. 2012 zadavatel výzvu k podání konečné nabídky v předchozím bodu uvedeným společnostem. Zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanovil do 23. 11. 2012.

13. Dne 19. 12. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to uchazeče STAVREMO – PCE a. s.

14. Dne 7. 1. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem souhrn smluvních dohod s celkovou cenou 23 975 677,00 Kč bez DPH (28 770 812 Kč včetně DPH).

IV. Zadávací řízení na veřejnou zakázku „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“

15. Na základě popisu a odůvodnění zakázky (bez datace, pozn. Úřadu) správce silnice o závažném zhoršení stavebního stavu stavby „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice “ s přiloženým odborným posudkem včetně fotodokumentace vykonal stavební úřad kontrolní prohlídku stavby ke zjištění jejího skutečného stavu. Stavební úřad na základě provedené kontrolní prohlídky a předložených podkladů, ze kterých jsou patrné „rozsáhlé poruchy stávajícího živičného krytu (trhliny a nerovnosti) způsobené sesuvem tělesa silničního náspu“, zjistil, že stavba svým technickým stavem může ohrožovat zdraví a životy osob nebo zvířat.

16. Z „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2012 vyplývá, že stavba „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat. Výše citovaným rozhodnutím stavební úřad nařídil zadavateli provedení nutných zabezpečovacích prací:

a. „Provést opatření, na základě kterého bude provoz v předmětném úseku převeden do jednoho jízdního pruhu, nejlépe do středu vozovky.“

b. „V místech hrozícího sesuvu zeminy na vozovku umístit betonové zábrany (betonová svodidla).“

c. „Vhodným způsobem upozornit řidiče na nebezpečný úsek silnice a omezení dopravy.“

d. „Provést inženýrsko-geologický průzkum.“

e. „Provést opatření dle inženýrsko-geologického průzkumu, realizovat opěrnou zeď.“

Stavební úřad rozhodnutím dále stanovil podmínky pro provedení nutných zabezpečovacích prací:

a. „Nutné zabezpečovací práce pod body a. – b. nutno provést v nejkratším možném období. Ostatní práce pod bodem c. nutno provést do 1 roku.“

b. „Při provádění zabezpečovacích prací je nutno dodržet příslušné předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení a dbát o ochranu zdraví osob na staveništi.“

c. „Provedení nutných zabezpečovacích prací bude oznámeno bezprostředně po jejich dokončení stavebnímu úřadu.“

d. „Toto rozhodnutí nenahrazuje další opatření dle stavebního zákona a zákona o pozemních komunikacích. Nutné zabezpečovací práce musí být prováděny v souladu se všemi příslušnými zákony, vyhláškami a normami. V případě, že je nutno zabránit hrozící havárii stavby, příp. zmírnit její následky, lze postupovat dle ustanovení § 177 stavebního zákona, kde jsou upraveny mimořádné postupy vlastníků staveb při náhlých haváriích a krajně nouzových situacích.“

17. Zadavatel výzvou ze dne 10. 10. 2012 (rozpor údajů v místě a času výzvy, na straně 5 výzvy je uvedeno „V Praze dne 9. 10. 2012“ a na straně 1 výzvy odlišně „V Hradci Králové dne 10. 10. 2012“, pozn. Úřadu) vyzval pět zájemců k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, a to společnosti

o STRABAG a. s., IČO 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5,

o SOVIS CZ, a. s., IČO 27532208, se sídlem Pardubická 852/10a, 500 04 Hradec Králové (dále jen „SOVIS CZ, a. s.“ nebo „vybraný uchazeč“),

o M-SILNICE, a. s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice,

o M-STAV CZ s. r. o., IČO 27557235, se sídlem Generála Svobody 339, 533 51 Pardubice,

o MADOS MT s. r. o., IČO 25297899, se sídlem Lupenice 51, 517 41 Kostelec nad Orlicí,

s možností zájemců zaslat do 17. 10. 2012 písemné připomínky k předmětu zakázky.

18. Po zapracování písemných připomínek zájemců do zadávací dokumentace odeslal dne 14. 11. 2012 zadavatel výzvu k podání konečné nabídky v předchozím bodu uvedeným společnostem. Zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanovil do 23. 11. 2012.

19. Dne 19. 12. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to uchazeče SOVIS CZ, a. s.

20. Dne 9. 1. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem souhrn smluvních dohod s celkovou cenou 18 399 785,00 Kč bez DPH (22 079 742 Kč včetně DPH).

21. Po přezkoumání příslušné dokumentace o veřejných zakázkách včetně obsahu výše uvedených souhrnů smluvních dohod získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel při zadávání šetřených veřejných zakázek splnil podmínky pro použití jednacích řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Na základě výše uvedených důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S353/2013/VZ.

V. Průběh správního řízení

22. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

23. Úřad oznámil zahájení správního řízení z moci úřední účastníkovi řízení dopisem č. j. ÚOHS-S353/2013/VZ-10431/2013/514/PJa ze dne 5. 6. 2013. Usnesením č. j. ÚOHS-S353/2013/VZ-10432/2013/514/PJa z téhož dne stanovil Úřad účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

24. Dnem 6. 6. 2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

25. Ke zjištěním Úřadu, uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení, se zadavatel ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil.

Závěry Úřadu

26. Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a následujících ustanovení zákona případy ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřených veřejných zakázkách, včetně obsahů uzavřených souhrnů smluvních dohod, a na základě vlastního zjištění, konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když předmětné veřejné zakázky zadal v jednacích řízeních bez uveřejnění, aniž byly splněny zákonné podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

VI. Relevantní ustanovení zákona

27. Zákon upravuje v § 21 odst. 1 tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení,

b) užší řízení,

c) jednací řízení s uveřejněním,

d) jednací řízení bez uveřejnění,

e) soutěžní dialog,

f) zjednodušené podlimitní řízení.

28. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a § 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

29. Podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

30. Podle § 26 odst. 1 zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení.

31. Podle § 26 odst. 2 zákona se za oznámení o zahájení zadávacího řízení pro účely tohoto zákona považuje

a) oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu veřejným zadavatelem,

b) oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním sektorovým zadavatelem,

c) pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele, pokud je použito jako způsob zahájení užšího řízení či jednacího řízení s uveřejněním,

d) zjednodušené oznámení v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému.

32. Podle § 26 odst. 4 zákona je zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147 zákona.

33. Podle § 39 odst. 3 písm. b) zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek kratší než

§ 22 dny v otevřeném řízení, nebo

§ 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení.

34. Podle § 40 odst. 1 zákona pokud veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, může zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů.

K použití jednacího řízení bez uveřejnění

35. K použití jednacího řízení bez uveřejnění Úřad uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění omezujících podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. v soutěži o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v § 23 zákona.

36. Úřad doplňuje, že se jedná o takový typ zadávacího řízení, který svou povahou představuje výjimečný postup zadavatele, který je zadavatel oprávněn užít pouze za předpokladu, že naplní zákonem taxativně vymezené podmínky. Důvodem je, že tento druh zadávacího řízení je jediným druhem zadávacího řízení, který nevyžaduje, resp. pro nějž neplatí zákonná povinnost uveřejnit jeho zahájení vůči neomezenému počtu potenciálních dodavatelů, a zadavatel v případě užití tohoto druhu zadávacího řízení oslovuje pouze předem určené subjekty, a z povahy věci tak de facto dochází k omezení hospodářské soutěže. Jedná se však o takové omezení hospodářské soutěže, které je zákonem předvídané. Vzhledem k tomu, že důvody pro možnost užití jednacího řízení bez uveřejnění jsou v zákoně uvedeny v přesném výčtu, je nutno konstatovat, že výčet důvodů pro užití tohoto druhu zadávacího řízení je úplný a z jiných, než v daném ustanovení stanovených důvodů, nemůže zadavatel tento druh zadávacího řízení využít.

37. V případě užití zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona je nutno konstatovat, že zadavatel je oprávněn využít tento druh zadávacího řízení za kumulativního splnění těchto podmínek, které musí být propojeny příčinnou souvislostí:

o musí se jednat o krajně naléhavý případ,

o tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil,

o zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat,

o z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

38. Zadavatel v případě, že využije jednacího řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení, musí být vždy schopen prokázat, že objektivně došlo k současnému naplnění všech výše uvedených podmínek. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda byly v přezkoumávaném případě kumulativně naplněny zákonem vyžadované předpoklady pro možnost využití postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

39. Jak Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že jednou z podmínek, kterou je zadavatel povinen naplnit, je existence krajně naléhavého případu, kdy pod tímto pojmem je nutné chápat situace, které vykazují značný stupeň intenzity, přičemž se obvykle jedná o případy, kdy dochází k ohrožení lidského života, možnosti vzniku závažné škody apod. Při výkladu pojmu naléhavost je pak nutno přihlédnout ke skutečnosti, zda měl či neměl zadavatel možnost se na nastalou situaci připravit; pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti ve výše uvedeném smyslu hovořit.

40. Dalším předpokladem, který musí být zadavatelem splněn při postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, je, že krajně naléhavý případ nebyl způsoben jednáním zadavatele. Stavu krajní nouze tedy nesmí předcházet omisivní či komisivní jednání zadavatele, kterým by vznikl stav krajně naléhavého případu. Vznik krajně naléhavého případu v případě možnosti využití postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona musí nastat výlučně z vnějších a objektivních příčin. S tímto požadavkem úzce souvisí i požadavek na nepředvídatelnost krajně naléhavého případu, kdy je požadována objektivní nemožnost předvídat vznik takovéhoto krajně naléhavého případu.

41. Posledním předpokladem, který musí být kumulativně splněn k tomu, aby mohl zadavatel využít výše specifikované zadávací řízení, je časová tíseň, tedy nemožnost zadat zadávací řízení v jiném druhu zadávacího řízení. V každém jednotlivém posuzovaném případě je nutné zkoumat, zdali k zadání veřejné zakázky nebylo možné využít jiného druhu zadávacího řízení a současně je nutné zkoumat i další okolnosti ovlivňující průběh zadávacího řízení.

42. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti zadat veřejnou zakázku jako krajně naléhavý případ, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, např. rozhodnutí C–385/02 ze dne 14. 9. 2004 (Evropská komise vs. Itálie), ve kterém SDEU konstatoval, že ustanovení, která povolují výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně, a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává (viz články č. 19 a č. 20 rozsudku, pozn. Úřadu).

43. Úřad tedy ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám konstatuje, že má za to, že nebyly splněny podmínky pro užití jednacího řízení bez uveřejnění, které byly výše uvedeny a popsány. K tomuto svému rozhodnutí Úřad konstatuje následující.

K výroku I. – použití jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“

44. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce předložené Úřadu, konkrétně z „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ zadavatele ze dne 10. 10. 2012, je zřejmé, že v šetřeném případě směřují úkony zadavatele k postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tj. k možnosti zadat veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku zadávanou v krajně naléhavém případě. Úřad obecně uvádí, že aplikace tohoto ustanovení se vztahuje na případy, kdy je objektivně a beze vší pochybnosti prokázáno, že situace u zadavatele při zadávání veřejné zakázky naplňuje znaky krajně naléhavého případu. O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je tedy na zadavateli, aby prokázal, že objektivně existovaly okolnosti, které umožňují zadat veřejnou zakázku podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda v daném případě existovala první podmínka uvedená v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to existence krajně naléhavého případu.

45. Úřad má za to, že v rámci šetřené veřejné zakázky nebyla splněna již první podmínka, tedy nutnost existence krajně naléhavého případu. Zpopisu a odůvodnění veřejné zakázky vyplývá, že stavba svým technickým stavem může ohrožovat zdraví a životy osob nebo zvířat. Vzhledem k výše uvedenému nařídil stavební úřad dne 28. 3. 2012 v „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ provedení neodkladných zabezpečovacích prací v rozsahu, kterými se zamezí ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat (blíže viz bod 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí, pozn. Úřadu).

46. Zadavatel byl rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2012 seznámen se stanoviskem stavebního úřadu.

47. Je tedy zřejmé, že zadáním veřejné zakázky se zadavatel mohl zabývat minimálně od obdržení rozhodnutí stavebního úřadu, kdy v „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ ze dne 28. 3. 2012 stavební úřad rozhodl o provedení zabezpečovacích prací „v nejkratším možném období“.

48. Vzhledem k výše popsanému časovému odstupu by zadavatel mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení, který by umožnil volnou soutěž dodavatelů. Úřad v návaznosti na konstatování, že zadavatel mohl veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, uvádí, že například v otevřeném řízení u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce činí podle § 39 odst. 3 písm. b) zákona lhůta pro podání nabídek minimálně 22 dnů, nehledě na možnost jejího zkrácení uvedené v § 40 odst. 1 zákona. S ohledem na časový rámec šetřené veřejné zakázky by byl tedy zadavatel schopen zadat šetřenou veřejnou zakázku i v jiném druhu zadávacího řízení.

49. V posuzované věci tudíž nepovažuje Úřad, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, zdůvodnění zadavatele za způsobilé prokázat, že se v šetřeném případě jedná o krajně naléhavý případ, když realizace plnění může nastat až po uplynutí více než devítiměsíčního období. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že ani rozhodnutí stavebního úřadu o nutných zabezpečovacích pracích nemůže samo o sobě vyvolat možnost postupovat podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, když zadavatel započal kroky vedoucí k zadání veřejné zakázky až o více než půl roku později.

50. Zadavatel podnikl kroky k zadání šetřené veřejné zakázky až v říjnu 2012, konkrétně zasláním výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 10. 10. 2012, tedy více než 6 měsíců po obdržení rozhodnutí stavebního úřadu, přičemž smlouvu na plnění předmětu dané veřejné zakázky zadavatel uzavřel až dne 8. 1. 2013.

51. Ve vztahu k dalším podmínkám pro užití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona Úřad konstatuje, že již z důvodu nesplnění první podmínky je zřejmé, že zadavatel nebyl oprávněn postupovat podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

52. Jelikož nebyla naplněna první (veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě) a de facto i druhá (tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil) podmínka stanovená v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, není podle Úřadu již nutné zabývat se třetí a čtvrtou podmínkou pro použití jednacího řízení bez uveřejnění stanovenou v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, Úřad přesto pro úplnost k dalším podmínkám uvádí následující.

53. Ke třetí zákonem stanovené podmínce, tedy nepředvídatelnosti, Úřad konstatuje, že opět neshledal skutečnosti nasvědčující jejímu splnění, neboť možnost jejího splnění byla vyloučena tím, že Úřad konstatoval již nesplnění první podmínky.

54. Ve vztahu ke čtvrté podmínce, tedy časové tísni a nemožnosti zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že s ohledem na časový rámec zadání šetřené veřejné zakázky bylo možné zadat veřejnou zakázku i v jiném zadávacím řízení, umožňujícím soutěž dodavatelů (viz bod 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí, pozn. Úřadu).

55. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nesplnil podmínky, které zákon výslovně pro aplikaci postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona vyžaduje, a tudíž zadavatel nebyl oprávněn tento druh zadávacího řízení zvolit.

56. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona veřejnou zakázku „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 8. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku.

K výroku II. – použití jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku „I/14 opěrná zeď Adamov“

57. Jak již vyplývá z bodu 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí, k aplikaci zadávacího řízení podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona je zadavatel oprávněn za kumulativního splnění čtyř podmínek, a to:

o musí se jednat o krajně naléhavý případ,

o tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil,

o zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat,

o z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

58. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce předložené Úřadu, konkrétně z „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ zadavatele ze dne 10. 10. 2012, je zřejmé, že v šetřeném případě směřují úkony zadavatele k postupu § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tj. k možnosti zadat veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku zadávanou v krajně naléhavém případě. Úřad obecně uvádí, že aplikace tohoto ustanovení se vztahuje na případy, kdy je objektivně a beze vší pochybnosti prokázáno, že situace u zadavatele při zadávání veřejné zakázky naplňuje znaky krajně naléhavého případu. O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je tedy na zadavateli, aby prokázal, že objektivně existovaly okolnosti, které umožňují zadat veřejnou zakázku podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda v daném případě existovala první podmínka uvedená v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to existence krajně naléhavého případu.

59. Úřad má za to, že v rámci šetřené veřejné zakázky nebyla splněna již první podmínka, tedy nutnost existence krajně naléhavého případu. Z popisu a odůvodnění veřejné zakázky vyplývá, že stavba svým technickým stavem může ohrožovat zdraví a životy osob nebo zvířat. Vzhledem k výše uvedenému nařídil stavební úřad dne 28. 3. 2012 v „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ provedení neodkladných zabezpečovacích prací v rozsahu, kterými se zamezí ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat (blíže viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí, pozn. Úřadu).

60. Zadavatel byl rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2012 seznámen se stanoviskem stavebního úřadu.

61. Je tedy zřejmé, že zadáním veřejné zakázky se zadavatel mohl zabývat minimálně od obdržení rozhodnutí stavebního úřadu, kdy v „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ ze dne 28. 3. 2012 stavební úřad rozhodl o provedení zabezpečovacích prací „v nejkratším možném období“.

62. Vzhledem k výše popsanému časovému odstupu by zadavatel mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení, který by umožnil volnou soutěž dodavatelů. Úřad v návaznosti na konstatování, že zadavatel mohl veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, uvádí, že například v otevřeném podlimitním řízení u veřejných zakázek na stavební práce činí podle § 39 odst. 3 písm. b) zákona lhůta pro podání nabídek minimálně 22 dnů, nehledě na možnost jejího zkrácení uvedené v § 40 odst. 1 zákona. S ohledem na časový rámec šetřené veřejné zakázky by byl tedy zadavatel schopen zadat šetřenou veřejnou zakázku i v jiném druhu zadávacího řízení.

63. V posuzované věci tudíž nepovažuje Úřad, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, zdůvodnění zadavatele za způsobilé prokázat, že se v šetřeném případě jedná o krajně naléhavý případ, když realizace plnění může nastat až po uplynutí více než devítiměsíčního období. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že ani rozhodnutí stavebního úřadu o nutných zabezpečovacích pracích nemůže samo o sobě vyvolat možnost postupovat podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, když zadavatel započal kroky vedoucí k zadání veřejné zakázky až o více než půl roku později.

64. Zadavatel podnikl kroky k zadání šetřené veřejné zakázky až v říjnu 2012, konkrétně zasláním výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 10. 10. 2012, tedy více než 6 měsíců po obdržení rozhodnutí stavebního úřadu, přičemž smlouvu na plnění předmětu dané veřejné zakázky zadavatel uzavřel až dne 7. 1. 2013.

65. Ve vztahu k dalším podmínkám pro užití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona Úřad konstatuje, že již z důvodu nesplnění první podmínky je zřejmé, že zadavatel nebyl oprávněn postupovat podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

66. Jelikož nebyla naplněna první (de facto i druhá) podmínka stanovená v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, není podle Úřadu již nutné zabývat se třetí a čtvrtou podmínkou pro použití jednacího řízení bez uveřejnění stanovenou v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, Úřad přesto pro úplnost k dalším podmínkám uvádí následující.

67. Ke třetí zákonem stanovené podmínce, tedy nepředvídatelnosti, Úřad konstatuje, že opět neshledal skutečnosti nasvědčující jejímu splnění, neboť možnost jejího splnění byla vyloučena tím, že Úřad konstatoval již nesplnění první podmínky.

68. Ve vztahu ke čtvrté podmínce, tedy časové tísni a nemožnosti zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že s ohledem na časový rámec zadání šetřené veřejné zakázky bylo možné zadat veřejnou zakázku i v jiném zadávacím řízení, umožňujícím soutěž dodavatelů (viz bod 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí, pozn. Úřadu).

69. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nesplnil podmínky, které zákon výslovně pro aplikaci postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona vyžaduje, a tudíž zadavatel nebyl oprávněn tento druh zadávacího řízení zvolit.

70. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona veřejnou zakázku „I/14 opěrná zeď Adamov“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 7. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku.

K výroku III. – použití jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“

71. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce předložené Úřadu, konkrétně z „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ zadavatele ze dne 10. 10. 2012, je zřejmé, že v šetřeném případě směřují úkony zadavatele k postupu § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tj. k možnosti zadat veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku zadávanou v krajně naléhavém případě. Úřad obecně uvádí, že aplikace tohoto ustanovení se vztahuje na případy, kdy je objektivně a beze vší pochybnosti prokázáno, že situace u zadavatele při zadávání veřejné zakázky naplňuje znaky krajně naléhavého případu. O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je tedy na zadavateli, aby prokázal, že objektivně existovaly okolnosti, které umožňují zadat veřejnou zakázku podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda v daném případě existovala první podmínka uvedená v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to existence krajně naléhavého případu.

72. Úřad má za to, že v rámci šetřené veřejné zakázky nebyla splněna již první podmínka, tedy nutnost existence krajně naléhavého případu. Zpopisu a odůvodnění veřejné zakázky vyplývá, že stavba svým technickým stavem může ohrožovat zdraví a životy osob nebo zvířat. Vzhledem k výše uvedenému nařídil stavební úřad dne 28. 3. 2012 v „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ provedení neodkladných zabezpečovacích prací v rozsahu, kterými se zamezí ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat (blíže viz bod 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí, pozn. Úřadu).

73. Zadavatel byl rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2012 seznámen se stanoviskem stavebního úřadu.

74. Je tedy zřejmé, že zadáním veřejné zakázky se zadavatel mohl zabývat minimálně od obdržení rozhodnutí stavebního úřadu, kdy v „Rozhodnutí Nutné zabezpečovací práce“ ze dne 28. 3. 2012 stavební úřad rozhodl o provedení zabezpečovacích prací „v nejkratším možném období“.

75. Vzhledem k výše popsanému časovému odstupu by zadavatel mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení, který by umožnil volnou soutěž dodavatelů. Úřad v návaznosti na konstatování, že zadavatel mohl veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, uvádí, že například v otevřeném podlimitním řízení u veřejných zakázek na stavební práce činí podle § 39 odst. 3 písm. b) zákona lhůta pro podání nabídek minimálně 22 dnů, nehledě na možnost jejího zkrácení uvedené v § 40 odst. 1 zákona. S ohledem na časový rámec šetřené veřejné zakázky by byl tedy zadavatel schopen zadat šetřenou veřejnou zakázku i v jiném druhu zadávacího řízení.

76. V posuzované věci tudíž nepovažuje Úřad, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, zdůvodnění zadavatele za způsobilé prokázat, že se v šetřeném případu jedná o krajně naléhavý případ, když realizace plnění může nastat až po uplynutí více než devítiměsíčního období. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že ani rozhodnutí stavebního úřadu o nutných zabezpečovacích pracích nemůže samo o sobě vyvolat možnost postupovat podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, když zadavatel započal kroky vedoucí k zadání veřejné zakázky až o více než půl roku později.

77. Zadavatel podnikl kroky k zadání šetřené veřejné zakázky až v říjnu 2012, konkrétně zasláním výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 10. 10. 2012, tedy více než 6 měsíců po obdržení rozhodnutí stavebního úřadu, přičemž smlouvu na plnění předmětu dané veřejné zakázky zadavatel uzavřel až dne 9. 1. 2013.

78. Ve vztahu k dalším podmínkám pro užití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona Úřad konstatuje, že již z důvodu nesplnění první podmínky je zřejmé, že zadavatel nebyl oprávněn postupovat podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

79. Jelikož nebyla naplněna první (de facto i druhá) podmínka stanovená v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, není podle Úřadu již nutné zabývat se třetí a čtvrtou podmínkou pro použití jednacího řízení bez uveřejnění stanovenou v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, Úřad přesto pro úplnost k dalším podmínkám uvádí následující.

80. Ke třetí zákonem stanovené podmínce, tedy nepředvídatelnosti, Úřad konstatuje, že opět neshledal skutečnosti nasvědčující jejímu splnění, neboť možnost jejího splnění byla vyloučena tím, že Úřad konstatoval již nesplnění první podmínky.

81. Ve vztahu ke čtvrté podmínce, tedy časové tísni a nemožnosti zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že s ohledem na časový rámec zadání šetřené veřejné zakázky bylo možné zadat veřejnou zakázku i v jiném zadávacím řízení, umožňujícím soutěž dodavatelů (viz bod 75 odůvodnění tohoto rozhodnutí, pozn. Úřadu).

82. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nesplnil podmínky, které zákon výslovně pro aplikaci postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona vyžaduje, a tudíž zadavatel nebyl oprávněn tento druh zadávacího řízení zvolit.

83. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tedy, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona veřejnou zakázku „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 9. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku.

III. K uložení sankce

84. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

85. Úřad připomíná, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky v zadávacím řízení, ale i takové jednání, které mělo potenciál takového ovlivnění. Úvaha Úřadu nad případnými následky úkonů zadavatele je proto součástí správního uvážení Úřadu a je pojmovou součástí skutkové podstaty spáchání správního deliktu.

86. Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona veřejné zakázky „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, „I/14 opěrná zeď Adamov“ a „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“ zadal v jednacích řízeních bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 8. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, s vybraným uchazečem STRABAG a. s., dne 7. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku „I/14 opěrná zeď Adamov“ s vybraným uchazečem STAVREMO-PCE a. s. a dne 9. 1. 2013 uzavřel souhrn smluvních dohod na veřejnou zakázku „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“ s vybraným uchazečem SOVIS CZ, a. s.

87. Jelikož zadavatel uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy a nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

88. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

89. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřených případech se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu ze dne 15. 4. 2013, který Úřad obdržel dne 16. 4. 2013. Ke spáchání správních deliktů pak došlo dne 7., 8. a 9. 1. 2013, kdy zadavatel s vybranými uchazeči uzavřel souhrny smluvních dohod na veřejné zakázky, které jsou předmětem tohoto správního řízení. Správní řízení bylo zahájeno dne 6. 6. 2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřených případech odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

90. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

91. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

92. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.

93. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

94. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

95. V daném případě se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za každý správní delikt lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

96. Zadavatel se dopustil ve všech šetřených veřejných zakázkách totožného porušení zákona a jedná se tedy o stejně závažné správní delikty, a nelze v konkrétním případě, v souladu se zásadou absorpce, ukládat sankci za závažnější ze tří výše uvedených deliktů. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k ostatním přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť se jedná o veřejnou zakázku s nejvyšší hodnotou plnění.

97.Cena veřejné zakázky „I/14 opěrná zeď Adamov“, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí 28 770 812 Kč včetně DPH.

98. Cena veřejné zakázky „I/14 Suchovršice, opěrná zeď“, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí 18 007 279,91 Kč včetně DPH.

99. Cena veřejné zakázky „I/16 havárie tělesa silničního náspu v k. ú. obce Zlatá Olešnice“, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí 22 079 742 Kč včetně DPH.

100. Jak již Úřad uvedl v bodu 97 odůvodnění tohoto rozhodnutí cena veřejné zakázky „I/14 opěrná zeď Adamov“, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, činí 28 770 812 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 2 877 081 Kč.

101. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

102. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

103. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byly správní delikty spáchány, Úřad konstatuje, že zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění zákon spojuje se striktním splněním zákonných podmínek, kdy veřejnou zakázku není možné zadat v řádném, soutěži otevřeném zadávacím řízení. Zadavatel při rozhodování o takovém způsobu zadání veřejné zakázky musí vždy prokázat, že zákonné podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou objektivně splněny. Zadavatel sice v daném případě byl informován stavebním úřadem o nutnosti provedení oprav, avšak s ohledem na časovou prodlevu od obdržení informace o špatném technickém stavu stavby, po zahájení zadávacího řízení, nelze v šetřeném případě přisvědčit zadavateli o oprávněnosti užití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

104. Ve vztahu k posouzení závažnosti správního deliktu Úřad konstatuje, že nejzávažnějšího správního deliktu se zadavatel dopustí, jestliže postupuje zcela mimo režim zákona. V uvedených případech zadavatel zadal veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly naplněny zákonné podmínky nezbytné pro užití zadavatelem zvoleného druhu zadávacího řízení. Úřad proto klasifikuje tento správní delikt jako závažný.

105. Zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem, který byl zákonem předpokládán a požadován, ale přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, pro které nenaplnil zákonem výslovně a jednoznačně stanovené podmínky.

106. Postup, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky postupují zcela mimo režim zákona, dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť zadavatelé tím v rozporu se zákonem výrazně omezují, resp. vylučují, soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 odst. 1 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad má proto za prokázané, že postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

107. Úřad při určování výše pokuty zohlednil jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel svým postupem zcela nevyloučil soutěž dodavatelů, neboť oslovil pět potenciálních dodavatelů, takže soutěžní prostředí v daném případě nebylo zcela vyloučeno.

108. Jako přitěžující okolnost Úřad shledává tu skutečnost, že takovéhoto postupu, tedy neoprávněného užití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona využil zadavatel opakovaně.

109. Úřad neshledal další přitěžující ani polehčující okolnosti.

110. S přihlédnutím k okolnostem a následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků a zejména s ohledem na předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.

111. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpisu schváleného rozpočtu zadavatele na rok 2014, tedy za rok, ve kterém je sankce ukládána, Úřad zjistil, že zadavatel hospodaří s částkou ve výši cca 35 miliard korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

112. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na realizaci veřejných zakázek byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

113. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

114. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty zohlednil preventivní, tak zároveň i represivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty (300 000,- Kč, tedy cca 10,4 % z celkové možné výše pokuty) vzhledem k souvislostem případů posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu při spodní hranici zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu až do výše 2 877 081 Kč.

115. Pokuta uložená zadavateli ve výroku IV. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy