číslo jednací: S499/2014/VZ-20533/2014/553/MKn

Instance I.
Věc 0060_VZ010 – Zařízení pro rentgenovou difrakci
Účastníci
  1. Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 16. 10. 2014
Dokumenty file icon 2014_S499.pdf 422 KB

 

Č. j:ÚOHS-S499/2014/VZ-20533/2014/553/MKn

 

30. září 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 6. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • zadavatel Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 683 78 297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha - Prosek,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, při zadávání veřejné zakázky 0060_VZ010 – Zařízení pro rentgenovou difrakci, v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 3. 2012, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 5. 2012, pod evidenčním číslem zakázky 209365, na kterou byla dne 13. 8. 2012 uzavřena kupní smlouva č. 0060_CET se společností Bruker s.r.o., IČO 282 97 211, se sídlem Pražákova 1000/60, 625 00 Brno,

 rozhodl takto:

I.

Zadavatel - Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 683 78 297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha - Prosek, se při zadávání veřejné zakázky 0060_VZ010 – Zařízení pro rentgenovou difrakci, v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 13. 3. 2012, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 5. 2012, pod evidenčním číslem zakázky 209365, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ dílčího hodnotícího kritéria „Technické parametry“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 13. 8. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem Bruker s.r.o., IČO 282 97 211, se sídlem Pražákova 1000/60, 625 00 Brno, kupnísmlouvu.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli - Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 683 78 297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha – Prosek, podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ukládá

pokuta ve výši 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 17. 10. 2013 podnět týkající se postupu zadavatele - Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 683 78 297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha - Prosek (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky 0060_VZ010 – Zařízení pro rentgenovou difrakci, v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 3. 2012, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 5. 2012, pod evidenčním číslem zakázky 209365 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V podnětu byl napadán postup zadavatele při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Technické parametry“ a to konkrétně jeho subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“, jelikož v zadávací dokumentaci není stanoveno jednoznačně, jak bude zadavatel toto subkritérium hodnotit, ani jaké oblasti jsou pro zadavatele v rámci tohoto subkritéria výhodné.

3. Na základě skutečností uvedených v podnětu si Úřad vyžádal dopisem č. j. ÚOHS-969/2013/VZ-1274/2014/531/MTo ze dne 17. 1. 2014 od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.

4. Z Oddílu II. 2. 1) „Oznámení o zakázce“ (resp. bodu 1 zadávací dokumentace) vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 4.622.000,- Kč bez DPH.

5. Dle bodu 2 písm. b) zadávací dokumentace „Vymezení předmětu veřejné zakázky a technické podmínky“ bylo předmětem veřejné zakázky dodání zařízení pro rentgenovou difrakci, jehož podrobná specifikace a technické parametry musela odpovídat požadavkům zadavatele stanovených v příloze č. 6 – Technická specifikace.

6. V tomtéž bodě zadávací dokumentace zadavatel rovněž uvedl, že „nesplnění technických požadavků bude mít za následek vyloučení uchazeče z výběrového řízení.“.

7. Z přílohy č. 6 zadávací dokumentace nazvané „Technická specifikace k veřejné zakázce zadané v zadávacím řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „příloha č. 6“) se mimo jiné podává, že veškerá technická zařízení – přístroje musí splňovat veškeré parametry (minimální či exaktně stanovené hodnoty) zadavatelem určené s tím, že pouze parametry nabízené a uvedené uchazečem dle přílohy č. 7 – hodnotící kritérium – technické parametry budou předmětem posouzení při hodnocení nabídky. Dále se podává, že nesplnění minimálních či exaktně zadavatelem stanovených technických parametrů bude důvodem pro vyloučení uchazeče za zadávacího řízení.

8. Příloha č. 6 stanovila pro zařízení pro rentgenovou difrakci následující parametry:

- Mikrofokusovatelný zdroj rtg záření o výkonu alespoň 3kW doplněný o chladící systém s rentgenkou pracující v režimu bodového i čarového ohniska;

- Goniometr s rozlišením 0,0001;

- Víceosý stolek s držáky pro různé typy analýz;

- Alespoň lineární detektor záření;

- Mechanismus pro rychlou výměnu optických prvků a držáků vzorků bez nutnosti justáže;

- Kategorie zařízení „drobný zdroj";

- Radiační ochrana umožňující trvalou práci lidí v blízkosti zapnutého zařízení;

- Kompletní hw a sw vybavení přístroje nezbytné pro identifikaci struktur prostřednictvím práškové difrakce;

- Kompletní hw a sw vybavení přístroje nezbytné pro Identifikaci fází;

- Kompletní hw a sw vybavení přístroje nezbytné pro studium textur;

- Kompletní hw a sw vybavení přístroje nezbytné pro určování zbytkových napětí a velikosti částic;

- Základní databáze struktur;

- Aplikační (analytický) sw dodaný alespoň ve dvou licencích;

- Základní zaškolení po instalaci a školení v délce alespoň 3 dní cca po dvou měsících od instalace.

9. Dle bodu 3 zadávací dokumentace byla základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž dílčími hodnotícími kritérii pro zadání veřejné zakázky byla nabídková cena s vahou 70 % a technické parametry s váhou 30 %. Hodnocené technické parametry jsou uvedeny v příloze č. 7 – Hodnotící kritéria - Technické parametry.

10.  Dle přílohy č. 7 zadávací dokumentace nazvané „Hodnotící kritéria pro vybrané technické parametry přístroje a jeho části navrhované uchazečem, která jsou předmětem hodnocení“ (dále jen „příloha č. 7“) zadavatel v rámci dílčího hodnotícího kritéria stanovil mimo jiná i subkritérium „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“, přičemž tomuto subkritériu přiřadil jako maximální hodnotu – 20 bodů. Tamtéž byl pro toto subkritérium vymezen prostor pro vyplnění „parametru navrhovaného uchazečem“.

11.  K metodě hodnocení zadavatel v bodě 3 zadávací dokumentace uvedl, že pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100 bodů. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, v tomto případě cena nabídky, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.  Pro výběrová kritéria (v části Hodnotící kritéria) uchazeč, který uvede v nabídce požadované informace, které vedou ke splnění výběrového kritéria, získá počet bodů odpovídající rozsahu splnění daného kritéria. Dále se hodnotí dle číselně vyjádřitelných kritérií pro maximální hodnotu. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100. Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise, tak že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty. Při rovnosti počtu bodů bude považována za nejvýhodnější nabídku ta s nejnižší nabídkovou cenou.

12.  Dle bodu 7.7.3 zadávací dokumentace uchazeč v nabídce doloží návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, přičemž přílohu č. 3 návrhu smlouvy představovala uchazečem vyplněná příloha č. 7 zadávací dokumentace.

13.  Zadavatel zahájil zadávací řízenídne 9. 3. 2012 odesláním Oznámení o zakázce k uveřejnění v Informačním systému o veřejných zakázkách. Z protokolu o otevírání obálek vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 2 nabídky, které komise pro otevírání obálek shledala jako úplné ve smyslu § 71 odst. 9 zákona. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 6. 2012 vyplývá, že po posouzení nabídek zadavatel nevyloučil z účasti v zadávacím řízení žádného uchazeče. Dne 22. 6. 2012 rozhodl zadavatel na základě doporučení hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky, předložené uchazečem Bruker s.r.o., IČO 282 97 211, se sídlem Zdráhalova 1753/10, 613 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).

14.  Dne 13. 8. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvu č. 0060_CET (dále jen „smlouva“).  Cena veřejné zakázky dle této smlouvy činila 4.569.000,- Kč bez DPH.

15.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda nedošlo ze strany zadavatele ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení správního řízení (dále jen „zákon“) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ dílčího hodnotícího kritéria „Technické parametry“, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu.

 

I. Řízení před správním orgánem

16.  Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je:

· zadavatel.

17.  Zahájení správního řízení Úřad oznámil zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S499/2014/VZ-12932/2014/531/KŠv ze dne 23. 6. 2014, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S499/2014/VZ-12940/2014/531/KŠv z téhož dne stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

18.  Dne 24. 6. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.

 

II. Vyjádření zadavatele ze dne 24. 6. 2014

19.  Dne 30. 6. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 24. 6. 2014 pod č. j. 921/2014. Ke způsobu hodnocení zadavatel uvedl následující: „Způsob hodnocení byl v zadávací dokumentaci následovně: ,Pro výběrová kritéria (v části ,Hodnotící kritéria‘) uchazeč, který uvede v nabídce požadované informace, které vedou ke splnění výběrového kritéria, získá počet bodů odpovídající rozsahu splnění daného kritéria. Dále se hodnotí dle číselně vyjádřitelných kritérií pro maximální hodnotu.“

20.  Zadavatel ve svém vyjádření dále uvedl, že: „ během doby určené pro zpracování nabídky byly všem zájemcům poskytnuty dodatečné informace a umožněno Centrum excelence v Telči navštívit. Všichni potencionální zájemci měli rovné podmínky k získání dodatečné informace pro navržení konfigurace a vybavení zařízení tak, aby mohlo komplexně vyhovět zamýšlenému užití a aby šíře nabízené databáze struktur mohla co nejlépe odpovídat paletě materiálu zkoumaných v CET. Tím bylo zajištěno, že potenciální uchazeči mohli získat jasnou představu o tom, jaké segmenty předmětu veřejné zakázky, resp. nabídky jsou pro zadavatele významné a jak budou následně hodnoceny.

21.  Ke způsobu hodnocení sporného subkritéria zadavatel dále uvedl: „V souladu se způsobem hodnocení, stanoveném v zadávací dokumentaci a v souladu s požadavky zadávací dokumentace jsme posuzovali rozsah splnění kritéria ‚Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití‘. Při posouzení splnění kritéria ‚Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití‘ hodnotící komise vycházela zejména z ‚Technické specifikace‘, kde jsou uvedeny hlavní oblasti použití a aplikace tohoto zařízení, kde je formulován požadavek, že při užívání zařízení půjde také o mikrodifrakční zkoumání kompaktních vzorků, které z povahy své heterogenity mohou v různých místech obsahovat jiné látky a jiné fáze. Za takových okolností musí zařízení poskytovat možnost tzv. ‚navigace‘ nad povrchem vzorku pro snadnou volbu místa pro analýzu. K takové manipulaci je nezbytné mít možnost pohybovat v xy rovině vzorkem, (alespoň manuálně, lépe však motorovými pohony – pro komfort obsluhy a pro  reprodukovatelnost návratu do dříve analyzovaného místa), a upřesňovat polohu analyzovaného místa vertikálně (z-osa). Pro dosažení tohoto cíle řešení nabídnuté společností Bruker lépe splňovalo subkritérium ‚Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití‘, tj. rozsah splnění kritéria byl širší než u ostatních nabídek. Zmínka o tvorbě mikrodifrakčních map rozdíl ve funkcionalitě zařízení nabídnutých oběma společnostmi jen shrnuje a vyzdvihuje tuto skutečnost a zmiňuje další přednost řešení společnosti Bruker, které lépe vystihlo zadání.“.

22.  Dále zadavatel uvedl: „Kromě výše zmíněného bychom chtěli znovu poukázat na skutečnost, že otevřená podmínka ‚komplexního vyhovění záměru‘ byla součástí vyjednávací strategie, která byla jediným možným přístupem, není-li předem a úplně známa zadavateli nabídka dodavatele zařízení, a tudíž není známo, co ještě může dodavatel nabídnout. Je tomu tak proto, že výrobní náklady na jednotlivé položky nejsou známy a nelze předem odhadnout, jak bude dodavatel (obchodník) konstruovat nabídku, aby předstihl konkurenci a ještě realizoval svůj zisk.“.    

23.  Zadavatel na závěr vyjádřil přesvědčení, že „nebylo možné hodnotící kritéria více konkretizovat, neboť tak bychom naopak omezili možnosti potenciálních dodavatelů dodat přidanou hodnotu. Ve skutečnosti byla veřejná soutěž na rentgenový difraktometr mimořádně úspěšná z hlediska racionálního využití finančních prostředků svěřených daňovými poplatníky, neboť katalogová hodnota vysoutěženého zařízení je podle názoru znalců minimálně o třetinu vyšší, než skutečná cena, za kterou bylo pořízeno a tudíž bylo dosaženo významné slevy. S přihlédnutím k výše uvedenému se domníváme, že hodnotící komise postupovala v rozsahu stanoveném zákonem a s ohledem na § 6 zákona.“.

 

III. Závěry Úřadu

24.  Úřad na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ přezkoumal ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele na základě vlastního zjištění shledal, že zadavatel při zadání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu Úřad uložil sankci, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

 

K výroku I. tohoto rozhodnutí

25.  Podle § 6 zákona je veřejný zadavatel povinen postupovat tak, aby dodržoval zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

26.  Podle § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

27.  Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

28.  Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.

29.  Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zásada transparentnosti vymezená v § 6 zákona v sobě zahrnuje i požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Společně se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem, za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací dokumentaci zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

30.  Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitým vodítkem pro dodavatele pro zpracování nabídek, je nutné právě s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, a jejich význam, byly potenciálním uchazečům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Řádné vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rovněž základním předpokladem pro následnou přezkoumatelnost provedeného hodnocení ze strany správního orgánu.

31.  Úřad po přezkoumání obdržené dokumentace zjistil, že zadavatel v zadávací dokumentaci sice vymezil dílčí hodnotící kritérium „Technické podmínky“ a jeho subkritéria, včetně subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“, stejně jako metodu hodnocení (viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak nestanovil způsob hodnocení nabídek podle subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“, neboť nestanovil, co je obsahem tohoto subkritéria.

32.  Uchazeči se ze zadávací dokumentace nedozvěděli předem způsob hodnocení nabídek podle tohoto subkritéria. Ze zadávací dokumentace nebylo patrné, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz. Uchazeči neznali preference zadavatele a nemohli tak své nabídky přizpůsobit požadavkům zadavatele, resp. nemohli je koncipovat tak, aby při hodnocení v rámci tohoto subkritéria byli úspěšní.

33.   Údaje, které budou předmětem hodnocení, zadavatel v zadávací dokumentaci nikde neurčil. V posuzovaném případě tedy zadavatel konkrétně předem neurčil, splnění jakých parametrů bude považovat za „Komplexní vyhovění zamýšlenému užití“, a jakým způsobem a za jaké hodnoty z nabídek bude přidělovat body, tedy neurčil způsob hodnocení nabídek podle tohoto subkritéria.

34.  Závěr Úřadu o nejednoznačnosti způsobu hodnocení nabídek v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ vymezenému v zadávací dokumentaci podporuje i odůvodnění počtu přidělených bodů jednotlivým nabídkám.

35.  K tomu Úřad uvádí, že základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Hodnotící komise uvede v této zprávě zákonem požadované náležitosti, přičemž je nutné uveřejnit zejména popis způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s náležitým odůvodněním.

36.  Ze slovního odůvodnění počtu přidělených bodů v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ uvedeném v příloze č. 1 Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 6. 2014 vyplývá, že zadavatel posuzoval a hodnotil aspekty, které však nikde v zadávací dokumentaci předem nevymezil.

37.  Na podporu tohoto závěru Úřad cituje odůvodnění počtu přidělených bodů z přílohy č. 1 Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 6. 2014.

38.  Obě zařízení nabízí požadované typy analýz, avšak díky výbavě D8 u nabídky č. 1 – Bruker s.r.o. bude možné provádět mapování mikrodifračního měření kompaktních heterogenních vzorků, které představuje významný přínos pro využití zařízení k plnění výzkumných úkolů centra exelence Telč.Tuto skutečnost hodnotící komise vystihuje přídělem pro nabídku Bruker 20 bodů a pro nabídku Panalytical 15 bodů.“.

39.  Z právě uvedeného plyne, že jediným důvodem, proč bylo nabídce vybraného uchazeče přiděleno v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ více bodů oproti nabídce druhého uchazeče, je okolnost, že jím nabízené zařízení obsahuje „výbavu D8“. Odnikud ze zadávací dokumentace ovšem nevyplývá, že zadavatel bude preferovat právě takové zařízení, resp. že zařízení disponující „výbavou D8“ bude v tomto subritériu hodnoceno lépe oproti zařízení, jež touto výbavou nedisponuje.

40.  Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009 zdůraznil požadavek, aby zadávací dokumentace byla „jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ʻsoutěžitʼ. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“. Stanovení subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému využití“ shledává Úřad nejednoznačným a připouštějícím rozdílný výklad a aplikaci.

41.  V úvodu svého vyjádření (viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel pouze popisuje metodu hodnocení, jak ji popsal v zadávací dokumentaci. K tomuto Úřad konstatuje, že vymezení metody hodnocení není předmětem posuzování ze strany Úřadu.

42.  Úřad dále konstatuje, že jednoznačnost vymezení předmětného subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ dílčího hodnotícího kritéria „Technické podmínky“ nelze nikterak dovozovat ze skutečnosti, že zadavatel umožnil všem uchazečům o veřejnou zakázku prohlídku místa plnění, jak činí zadavatel ve svém vyjádření (viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí) ani z možnosti získat dodatečnou informaci k zadávacím podmínkám, neboť § 49 odst. 1 zákona pouze stanoví oprávnění dodavatelů požadovat dodatečné informace, je tedy zcela v dispozici dodavatelů, zda tohoto oprávnění využijí, či nikoliv. Tato okolnost však nic nemění na skutečnosti, že řádné vymezení zadávacích podmínek je úlohou zadavatele, který za jejich správnost a úplnost podle § 44 odst. 1 zákona odpovídá. Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel neposkytl dodatečnou informaci ve smyslu § 49 odst. 1 zákona, jež by směřovala k upřesnění subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému využití“, resp. zadavatelem poskytnutá dodatečná informace ze dne 24. 4. 2012 stejně jako dodatečná informace ze dne 26. 4. 2012 nijak blíže nespecifikuje, co je obsahem tohoto subkritéria, či co bude zadavatel v rámci tohoto subkritéria hodnotit.

43.  Argument zadavatele, že při posouzení splnění kritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ hodnotící komise vycházela zejména z technické specifikace, je nutno kategoricky odmítnout, neboť technická specifikace uvedená v příloze č. 6 zadávací dokumentace pouze blíže definovala předmět veřejné zakázky, když obsahovala definice technických parametrů jednotlivých systémů a přístrojů, které měly být v rámci splnění předmětu veřejné zakázky dodány. Zadavatel přímo v příloze č. 6 jakož i na jiných místech zadávací dokumentace (viz bod 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že nesplnění minimálních či exaktně zadavatelem stanovených technických parametrů bude důvodem pro vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Úřad konstatuje, že vztahovat rozsah splnění subkritéria „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ k technické specifikaci obsažené v příloze č. 6 zadávací dokumentace rozporné se zákonem.

44.  K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že fáze posuzování nabídek a fáze jejich hodnocení jsou dvě odlišné fáze zadávacího řízení, které jsou od sebe formálně odděleny, jsou vedeny odlišným účelem a jejich hranice by se v rámci zadávacího řízení neměly stírat. Zatímco účelem fáze posouzení je selekce nabídek, jež nesplňují buď zákonné požadavky, nebo požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, účelem hodnocení je výběr nejvhodnější nabídky podle předem stanovených hodnotících kritérií, přičemž výběr je prováděn pouze z nabídek, jež naopak všechny zákonná požadavky, jakož i požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, bezpodmínečně splňují. Fáze hodnocení nabídek tedy představuje mechanismus směřující k vyřazení „nevyhovujících nabídek“ a zajišťující, aby byly skutečně hodnoceny pouze ty nabídky, jež splňují všechny zákonné požadavky a požadavky zadavatele.

45.  V posuzovaném případě by tedy zadavatel v případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že některá z nabídek obsahuje zařízení, jež nesplňuje byť jen jediný parametr vymezený v příloze č. 6 zadávací dokumentace, musel by tuto nabídku pro nesplnění požadavku zadavatele vyřadit a uchazeče vyloučit z další účasti v zadávacím řízení.

46.  Zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje, že „otevřená podmínka ´komplexního vyhovění záměru byla součástí vyjednávací strategie“. K tomuto argumentu Úřad uvádí, že zadavatel zadával předmětnou veřejnou zakázku v otevřeném řízení podle § 27 zákona. Dle dikce tohoto ustanovení zadavatel v oznámení otevřeného řízení oznamuje, neomezenému počtu dodavatelů, svůj úmysl zadat veřejnou zakázku, přičemž toto oznámení je výzvou k podání nabídky dodavatelů. V okamžiku, kdy tímto způsobem dodavatele k podání nabídek vyzývá, již musí mít zcela jasné a konkrétní představy o předmětu veřejné zakázky, neboť vymezení předmětu plnění veřejné zakázky je základním předpokladem pro to, aby uchazeči podali porovnatelné nabídky. Jakékoliv vyjednávání o předmětu plnění veřejné zakázky je tedy z povahy věci zcela nepřípustné.

47.  K argumentu zadavatele uvedenému v bodě 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že údajná úspora finančních prostředků nemůže nikterak aprobovat postup zadavatele v rozporu se zákonem a základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že zadavatel na podporu tohoto tvrzení nepředložil žádné relevantní důkazy svědčící o finanční úspoře.  

48.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 zákona, tím, že zadavatelem stanovené subkritérium „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technické podmínky“ nebylo stanoveno transparentně tak, aby mohli uchazeči o veřejnou zakázku podat nabídky, jež by byly hodnoceny jasně a transparentně. Ze stanoveného způsobu hodnocení subkritéria nemohlo být uchazečům patrné, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz, co považuje zadavatel za optimální. Zadavatel u tohoto subkriétia nevymezil žádné hranice a uchazeči o veřejnou zakázku tak neznali preference zadavete, mohli tedy pouze odhadovat, jaké jsou zadavatelovy představy a nemohli tak své nabídky přizpůsobit potřebám zadavatele.

49.  Postup zadavatele při (ne)stanovení způsobu hodnocení dílčích hodnotících kritérií, mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Dostatečné vymezení způsobu hodnocení jednotlivých kritérií je důležité pro rozhodnutí dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení a dále i pro zpracování jejich (porovnatelných) nabídek. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit počet obdržených nabídek, přičemž nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podali by nabídky i další uchazeči, přičemž ti mohli podat nabídky s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele. Též není vyloučeno, že pokud by uchazeči, kteří podali nabídky, znali preference zadavatele, mohli zadavateli předložit jiné nabídky, které by se nakonec mohli v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí.

50.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

K výroku II. tohoto rozhodnutí

51.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

52.  Zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ dílčího hodnotícího kritéria „Technické parametry“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 13. 8. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu.

53.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

54.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání správního deliktu dne 13. 8. 2012, kdy zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu. Úřad se o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 17. 10. 2013. Správní řízení bylo zahájeno dne 24. 6. 2014. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nedošlo k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení a zároveň též nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt.

55.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 5 482 000,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 548 200,- Kč.

56.  Vzhledem k zjištěnému správnímu deliktu zadavatele Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka je již realizována a nápravy nelze dosáhnout jinak.

57.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

58.  Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.

59.  Pokud jde o způsob, resp. okolnosti, spáchání správního deliktu Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s § 6 zákona, když zadávací dokumentace veřejné zakázky neobsahovala způsob hodnocení nabídek v subkritériu „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ dílčího hodnotícího kritéria „Technické parametry“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti.

60.  Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz i skutečnost, že pochybení zadavatele nevyhnutelně projevilo rovněž ve fázi hodnocení nabídek uchazečů, když subkritérium „Komplexnost vyhovění zamýšlenému užití“ nebylo možno v důsledku absence vymezení obsahu tohoto kritéria transparentně hodnotit, přičemž důsledkem je znemožnění zpětného přezkumu hodnocení nabídek.

61.  Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad dále uvádí, že nelze vyloučit, ale ani potvrdit úmysl obejití požadovaného postupu podle zákona, a z tohoto důvodu nelze tyto skutečnosti zohlednit v rámci polehčujících ani přitěžujících okolností.

62.  Z hlediska následků spáchání správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že postup zadavatele se mohl projevit na rozhodnutí potenciálních uchazečů nepodat v předmětném zadávacím řízení nabídku, neboť si nedokázali udělat jasnou představu o tom, jak nabídku zpracovat, což mohlo vést k omezení hospodářské soutěže. Omezení soutěžního prostředí je přitom považováno za jedno z  nejzávažnějších pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. V důsledku uvedeného postupu zadavatele nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč, s nímž zadavatel uzavřel předmětnou smlouvu. Rovněž nelze vyloučit, že uchazeči, kteří podali nabídky, by při vědomí preference zadavatele podali jiné nabídky, které by se nakonec mohly v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí. Uvedený postup zadavatele tedy mohl mít podstatný vliv na výběry nejvhodnější nabídky.

63.  Úřad dále zohlednil současnou ekonomickou situaci zadavatele. V některých případech se pokuta, byť uložená v minimální výši, jeví jako „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Pokuty mající likvidační charakter jsou nepřípustné.

64.  Z výroční zprávy zadavatele za rok 2013 dostupné na internetové stránce http://www.itam.cas.cz vyplývá, že zadavatel hospodařil se ziskem 828 293,93 Kč. Úřad proto při stanovení výše pokuty vyloučil likvidační zásah do majetku zadavatele.

65.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Ačkoliv se výše uložené pokuty dosahující 10 % její horní hranice může jevit jako nízká, Úřad po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů preferoval preventivní charakter uložené pokuty a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.  

66.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

67.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

 Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., Prosecká 809/76, 190 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en