číslo jednací: S776/2014/VZ-23956/2014/531/ESt

Instance I.
Věc Biochemicko-biotechnologická laboratoř II - Část B
Účastníci
  1. Technická univerzita v Liberci
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 27. 11. 2014
Dokumenty file icon 2014_S776.pdf 398 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S776/2014/VZ-23956/2014/531/ESt

 

11. listopadu 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 9. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je:

  • zadavatel – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Biochemicko-biotechnologická laboratoř II - Část B“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2012, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 12. 2012 pod ev. č. 240545, a v Ústředním věstníku Evropské unie dne 14. 12. 2012 pod ev. č. 2012/S 241-395791,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec – se při zadávání veřejné zakázky „Biochemicko-biotechnologická laboratoř II - Část B“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2012, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 12. 2012 pod ev. č. 240545, a v Ústředním věstníku Evropské unie dne 14. 12. 2012 pod ev. č. 2012/S 241-395791, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 6 citovaného zákona, když uchazeče – BioVendor - Laboratorní medicína a.s., IČO 63471507, se sídlem Tůmova 2265/60, 616 00 Brno – nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka jmenovaného uchazeče nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v příloze č. 5: „Specifikace předmětu plnění na vyžádání elektronicky“ zadávací dokumentace, a to konkrétně požadavek na vnitřní pracovní prostor o šíři minimálně 118 cm,  přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 20. 11. 2012 se shora jmenovaným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokutave výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec (dále jen „zadavatel“) – zahájil na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2012 (dále jen „výzva“) zadávací řízení na veřejnou zakázku „Biochemicko-biotechnologická laboratoř II“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Písemnou výzvu k podání nabídky zaslal zadavatel pěti zájemcům.

2. Zadavatel veřejnou zakázku rozdělil celkem na osm částí. Úřad na tomto místě uvádí, že v rámci tohoto rozhodnutí posuzoval zákonnost postupu zadavatele pouze při zadávání části „B: Cytolátor“ veřejné zakázky.

3. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětem veřejné zakázky byla dodávka zboží, konkrétně cytolátoru, přičemž zadavatel blíže specifikoval předmět veřejné zakázky v části „Požadavky“ výzvy, kde uvedl, že poptávaný přístroj „je určen pro práci s nejrizikovějším infekčním materiálem, který zajišťuje maximální ochranu pracovníka a okolního prostředí při zachování práce ve vysoce sterilním prostředí.“

4. Zadavatel v části „Předpokládaná hodnota zakázky v Kč a CPV kód.“ výzvy stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v přezkoumávané části B ve výši 612 000,- Kč bez DPH, přičemž jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky uvedl zadavatel v části „Hodnotící kritéria“ výzvy nejnižší nabídkovou cenu.

5. Z části „Lhůta pro podávání nabídek (data zahájení a ukončení příjmu, vč. času)“ výzvy dále vyplývá, že lhůtu pro podání nabídek zadavatel stanovil do 2. 5. 2012.

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami[1] vyplývá, že zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě pro podání nabídek dvě nabídky na plnění šetřené veřejné zakázky od pěti výzvou oslovených zájemců.

7. Ze „Zápisu o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 19. 9. 2012 je zřejmé, že hodnotící komise dopěla k závěru, že obě nabídky splňují požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, přičemž jako nejvhodnější nabídku označila hodnotící komise nabídku podanou uchazečem – BioVendor - Laboratorní medicína a.s., IČO 63471507, se sídlem Tůmova 2265/60, 616 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).

8. Dne 15. 10. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného uchazeče. S vybraným uchazečem zadavatel následně dne 20. 11. 2012 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Cena za předmět plnění veřejné zakázky činila dle čl. II „Kupní cena a platební podmínky“ předmětné smlouvy celkem 480 000,- Kč s DPH. Z důvodu změny sazby daně z přidané hodnoty (z 20 % na 21 %, pozn. Úřadu) byla původně sjednaná cena za předmět veřejné zakázky dodatkem č. 1 ke kupní smlouvě ze dne 22. 4. 2013 navýšena na 484 000,- Kč s DPH.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět, týkající se postupu zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky.

10. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po jejím přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

11. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení pod č. j. ÚOHS-S776/2014/VZ-19819/2014/531/ESt dne 19. 9. 2014, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Současně Úřad zadavateli usnesením pod č. j. ÚOHS-S776/2014/VZ-19823/2014/531/ESt ze dne 19. 9. 2014 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 19. 9. 2014 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení z moci úřední.

13. Usnesením č. j. ÚOHS-S776/2014/VZ-21227/2014/531/ESt ze dne 8. 10. 2014 určil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 10. 2014

14. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S776/2014/VZ-19823/2014/531/ESt ze dne 19. 9. 2014 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 2. 10. 2014, které Úřad obdržel dne 3. 10. 2014, přičemž konstatuje následující.

15. Zadavatel předně podotýká, že při návrhu gometrických parametrů předmětu veřejné zakázky, namísto obvyklé velikosti pracovní plochy, požadoval rozměr vnitřního prostoru, neboť toto vyžadoval účel jeho využití. Zadavatel k tomu uvádí, že pro výzkum, který chtěl v cytolátoru (předmětu veřejné zakázky, pozn. Úřadu) realizovat „vyvinul prototyp měřicí tratě ABT-09, jehož délka je 98 cm. Aby bylo možné zařízení ABT-09 umístit do pracovního prostoru cytolátoru, byl požadován rozměr vnitřního prostoru min. 118 cm, aby kolem zařízení vznikl dostatečný manipulační prostor.“

16. Zadavatel v dalším uvádí, že předmět plnění dodaný vybraným uchazečem splňuje rozměrový požadavek zadavatele, neboť zadavatelem navržený prototyp ABT-09, vhodně umístěný do pracovního prostoru cytolátoru, zajišťuje dostatečný manipulační prostor pro jeho obsluhu. Na podporu právě řečeného zadavatel dodává, že předmět plnění veřejné zakázky vybraného uchazeče je v určité části omezen na 113 cm, neboť do něj zasahuje podávací komora, nicméně toto částečné omezení není pro založení a provozování prototypu ABT-09 podstatné. Vzhledem k výše uvedenému tak zadavatel konstatuje, „že vnitřní pracovní prostor splňuje podmínku min. 118 cm, jen je v určité části omezen na 113 cm, což není a nebylo v rozporu se zadávacími podmínkami (hlavní parametr 118 cm byl a je naplněn).“

17. Závěrem tak zadavatel konstatuje, že dle jeho názoru neporušil § 76 odst. 6 zákona, jakož ani § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 10. 2014

18. Zadavatel se k usnesení č. j.  ÚOHS-S776/2014/VZ-21227/2014/531/ESt ze dne 8. 10. 2014 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 14. 10. 2014, které Úřad obdržel dne 15. 10. 2014. Zadavatel pouze ve stručnosti uvádí, že nemá dalších vyjádření a odkazuje tak v plném rozsahu na obsah svého stanoviska ze dne 2. 10. 2014 (viz bod 13. a následující odůvodnění tohoto rozhodnutí).

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

19. Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 6 zákona, když vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv jeho nabídka nesplňovala požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru minimálně 118 cm,  přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

20. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

21. V souladu s § 17 písm. l) zákona jsou zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

22. Na základě § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

23. Podle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

24. Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

25. Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

SKUTEČNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

26. Úřad na tomto místě uvádí, že zadavatel učinil součástí výzvy i zadávací dokumentaci; jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace byla obsažena ve výzvě. V dalším textu tohoto rozhodnutí bude tudíž pojmem „výzva“ chápána i zadávací dokumentace, nebude-li výslovně uvedeno jinak.

27. Zadavatel v části „Požadavky“ výzvy stanovil požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž, mimo jiného, uvedl, že: „Přesná specifikace předmětu plnění je součástí přílohy č. 5 (…)“

28. Ze seznamu příloh výzvy vyplývá, že její nedílnou součástí učinil zadavatel, mimo jiného, i přílohu č. 5 „Specifikace předmětu plnění na vyžádání elektronicky“ (dále jen „specifikace veřejné zakázky“).

29. V bodě „B: Cytolátor“ specifikace veřejné zakázky zadavatel vznesl požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, konkrétně uvedl následující „požadavky na zařízení:

o Vnitřní pracovní prostor o šíři minimálně 118 cm

o Jedna přechodová komora

o Prefiltry i HEPA filtry s laminárním prouděním vzduchu

o Jeden HEPA filtr na hlavním vstupu, druhý HEPA filtr na výstupu

o Součástí cytolátoru musí být „rukávy s rukavicemi“ upevněnými v otvorech v čelní stěně boxu

o Hermeticky uzavíratelná čelní stěna (…)“

30. Z nabídky vybraného uchazeče Úřad zjistil, že v části věnující se technickému popisu nabízeného plnění, nabídl vybraný uchazeč jako předmět plnění veřejné zakázky „Biohazardní box Airstream, třída III. (AC3-481)“. V totožné části nabídky dále uvedl vybraný uchazeč, že „Šířka pracovní plochy je 113 cm, rozměry interiéru boxu (š x h x v): 113 x 56 x 65 cm.“

31. Jak již bylo konstatováno Úřadem výše (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí), hodnotící komise shledala při posouzení nabídky vybraného uchazeče, že tato splňuje požadavky zadavatele stanovené ve výzvě, přičemž daná skutečnost následně vyústila v uzavření smlouvy s vybraným uchazečem (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

KE SPLNĚNÍ POŽADAVKU ZADAVATELE NA MINIMÁLNÍ ŠÍŘI PRACOVNÍHO PROSTORU VYBRANÝM UCHAZEČEM

32. Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že zadávací dokumentace je pro zpracování nabídek rozhodujícím podkladem, neboť vyjadřuje požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky co do požadovaného druhu a množství, a zadavatelem stanovené podmínky a požadavky na realizaci veřejné zakázky. Jedná se o soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, na jehož základě uchazeči o konkrétní veřejnou zakázku zpracovávají své nabídky. Aby nabídka vedla k uspokojení požadavků a potřeb zadavatele, mají uchazeči povinnost koncipovat jejich nabídky v souladu se zadávací dokumentací. Jinými slovy řečeno, má-li být nabídka uchazeče posouzena jako vyhovující, musí být požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci zcela splněny. Úřad předesílá, že zjištění, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, resp. požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, musí vést zásadně k vyřazení nabídky a následně k vyloučení příslušného uchazeče ze zadávacího řízení.

33. V šetřeném zadávacím řízení zadavatel vymezil své požadavky na předmět plnění v bodě „B: Cytolátor“ specifikace veřejné zakázky, kde, mimo jiného, vznesl požadavek na šíři vnitřního pracovního prostoru, a to minimálně 118 cm (v podrobnostech viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

34. Vybraný uchazeč nicméně ve své nabídce nabídnul předmět plnění, k němuž uvedl, že: „Šířka pracovní plochy je 113 cm, rozměry interiéru boxu (š x h x v): 113 x 56 x 65 cm.“ (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

35. Podle slov zadavatele měl být předmět šetřené veřejné zakázky využit k výzkumným účelům. Zadavatel přitom současně uvedl, že namísto obvykle poptávané velikosti pracovní plochy, požadoval vnitřní pracovní prostor o konkrétní minimální šířce, jelikož tento požadavek byl odůvodněn účelem využití poptávaného předmětu plnění. Zadavatel, jak vyplývá z jeho vyjádření, vyvinul prototyp měřicí tratě, přičemž k plnohodnotnému využití této měřicí tratě bylo třeba, aby kolem ní byl dostatečný manipulační prostor (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše popsaného Úřad dovozuje, že předmětný prototyp měřicí tratě měl být umístěn uvnitř cytolátoru, tzn., uvnitř předmětu veřejné zakázky. Pokud vybraný uchazeč v jím podané nabídce uvedl, že šířka pracovní plochy je 113 cm, pak nelze mít sporu o tom, že se jednalo o rozměr, jenž neodpovídal požadavkům zadavatele specifikovaným ve výzvě. Úřad předesílá, že zadavatel požadoval „šíři pracovního prostoru“ minimálně 118 cm (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vybraný uchazeč nabídl „šíři pracovní plochy“ o rozměru 113 cm (viz body 30. a 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má za to, že není zapotřebí se zadavatelem polemizovat, zda pojmy „vnitřní pracovní prostor“ a „pracovní plocha“ jsou vzájemně ekvivalentní, či nikoliv. Jak bylo uvedeno již výše, zadavatel uvnitř cytolátoru požadoval dostatečný manipulační prostor k tomu, aby mohl řádným způsobem k výzkumným účelům využít jím vyvinutý prototyp měřicí tratě. Požadovaný dostatečný manipulační prostor měl být zajištěn požadavkem na vnitřní pracovní prostor o minimální šířce 118 cm. Vybraný uchazeč, vedle údaje sdělujícího, že šířka pracovní plochy jím nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky činí 113 cm, v jeho nabídce uvedl u šířky interiéru boxu cytolátoru rozměr 113 cm. Úřad uvádí, že termín „interiér“ nelze chápat jinak, než jako vnitřní prostor konkrétního předmětu (objektu), v šetřeném případě vnitřní prostor cytolátoru, tedy zadavatelem poptávaného předmětu plnění. I pokud by Úřad abstrahoval od skutečnosti, že šíře pracovní plochy vybraným uchazečem nabízeného předmětu činila 113 cm, což podle názoru Úřadu již samo o sobě svědčí o tom, že požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru alespoň 118 cm nebyl splněn, pak závěr, že vybraný uchazeč nesplnil předmětný požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru, je bez nejmenších pochyb dán tím, že šířka interiéru boxu cytolátoru u nabídky vybraného uchazeče činila pouze 113 cm. Jak bylo popsáno již shora, pojem interiér musí být chápán a vykládán jako vnitřní prostor. Jestliže tedy vybraný uchazeč v jím podané nabídce uvedl, že šířka interiéru boxu dosahuje rozměru 113 cm, pak Úřad konstatuje, že uvedený rozměr představuje šíři vnitřního pracovního prostoru vybraným uchazečem nabídnutého plnění šetřené veřejné zakázky. Úřad podotýká, že pokud šířka interiéru, tzn., šířka vnitřního prostoru, u vybraným uchazečem nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky činila 113 cm, pak je zcela vyloučeno, aby tímto byl splněn požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru alespoň 118 cm. S ohledem na výše nastíněné skutečnosti tudíž Úřad vyslovuje závěr, že šíře vnitřního pracovního prostoru v nabídce vybraného uchazeče měla rozměr 113 cm.

36. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že nabídka podaná vybraným uchazečem neodpovídala požadavkům zadavatele uvedeným v zadávacích podmínkách, a to konkrétně požadavku týkajícího se šířky vnitřního pracovního prostoru. Jak bylo uvedeno již shora, zadavatel ve výzvě stanovil požadavek, aby šířka vnitřního pracovního prostoru předmětu plnění šetřené veřejné zakázky činila minimálně 118 cm, avšak vybraný uchazeč předmětný požadavek zadavatele nesplnil, neboť nabídnul předmět plnění, jehož šíře pracovního prostoru činila pouze 113 cm.

37. V této souvislosti považuje Úřad za vhodné zdůraznit, že informaci o šířce vnitřního pracovního prostoru předmětu plnění veřejné zakázky o konkrétním rozměru 113 cm, potvrdil vybraný uchazeč v jím podané nabídce opakovaně, když uvedl, že: „Šířka pracovní plochy je 113 cm, rozměry interiéru boxu (š x h x v): 113 x 56 x 65 cm.“ (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z formulace technického popisu zařízení, resp. jak přímo z tvrzení vybraného uchazeče, že šířka pracovní plochy nabízeného plnění činí 113 cm, tak rovněž i z uvedeného rozměru interiéru boxu „š 113 cm“ (viz výše) je zcela evidentní, že zadavatelem stanovený požadavek na vnitřní pracovní prostor o šíři 118 cm nebyl vybraným uchazečem splněn.

38. Na tomto místě se Úřad pro úplnost vypořádává s tvrzením zadavatele, že předmět plnění dodaný vybraným uchazečem splňuje požadavek na šíři vnitřního pracovního prostoru minimálně 118 cm, jen je v určité části omezen na 113 cm, jelikož do něj zasahuje podávací komora (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V nabídce vybraného uchazeče je explicitně stanoveno, že rozměry interiéru boxu nabídnutého plnění veřejné zakázky činí (š x h x v): 113 x 56 x 65 cm (viz opětovně bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jestliže šířka interiéru, tzn., vnitřní části předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, dosahovala, podle údajů uvedených v nabídce vybraného uchazeče, rozměru 113 cm, pak je, Úřad opakuje, pojmově vyloučeno, aby byl tímto splněn požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru minimálně 118 cm. Nezbývá tudíž než konstatovat, že shora nastíněný argument zadavatele je argumentem irelevantním, neboť bylo Úřadem postaveno najisto, že vybraným uchazečem nabídnutý předmět plnění prokazatelně nesplňoval požadavek na minimální šíři vnitřního pracovního prostoru, a to bez ohledu na posouzení, jaký vliv na omezení šíře vnitřního pracovního prostoru nese podávací komora. Jinými slovy, z žádné části nabídky vybraného uchazeče nevyplývá, že by nabízený předmět plnění splňoval zadavatelem stanovený požadavek, a to šíři vnitřního pracovního prostoru minimálně 118 cm. Zadavatel tedy z obsahu předložené nabídky vybraného uchazeče měl mít najisto postaveno, že tato nabídka nesplňuje jednu ze základních podmínek, kterou zadavatel na poptávané plnění vznesl.

39. Úřad podotýká, že není přípustné, aby zadavatelé obecně, tedy ani zadavatel v šetřeném případě, modifikovali význam a výklad zadávacích podmínek. Pokud by zadavatel nabídnuté plnění přijal i tehdy, pokud by, např. v důsledku omezení způsobeného podávací komorou, nesplňovalo požadavek na šíři vnitřního pracovního prostoru o minimálním rozměru 118 cm, pak měl danou skutečnost učinit obsahem zadávacích podmínek a nikoliv ji proklamovat až dodatečně, v rámci správního řízení vedeného Úřadem. Tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil požadavek na šíři vnitřního pracovního prostoru předmětu plnění veřejné zakázky, a to „minimálně 118 cm“, jasně uvedl svůj požadavek, aby šířka pracovního prostoru nabízeného plnění nebyla užší než 118 cm v celé části pracovního prostoru, a nelze tedy dodatečně až podle situace, která nastane v průběhu zadávacího řízení, resp. po jeho skončení, upravovat či jinak měnit význam požadavku stanoveného v zadávacích podmínkách.

40. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavateli vznikla v šetřeném případě povinnost vyloučit vybraného uchazeče z další účasti v zadávacím řízení podle § 76 odst. 6 zákona, neboť vybraný uchazeč podal nabídku, jež neodpovídala požadavkům zadavatele konkretizovaným ve výzvě, jelikož jím nabídnutý předmět plnění prokazatelně nesplňoval požadavek zadavatele na minimální šíři vnitřního pracovního prostoru 118 cm, když vybraný uchazeč nabídnul u předmětného požadavku zadavateli šíři pouze 113 cm.

41. S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 6 zákona, když nevyloučil vybraného uchazeče ze zadávacího řízení, ačkoliv jeho nabídka nesplňovala požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru minimálně 118 cm a uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a vybraného uchazeče ze zadávacího řízení vyloučil, mohla být následně vybrána jako nejvhodnější taková nabídka, která by beze zbytku splňovala požadavky zadavatele, a to včetně jeho požadavku na minimální šíři vnitřního pracovního prostoru. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV. K ULOŽENÍ POKUTY

42. Podle § 120 odst. 1. písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

43. Tím, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 6 zákona, když nevyloučil vybraného uchazeče ze zadávacího řízení, ačkoliv jeho nabídka nesplňovala požadavek zadavatele na šíři vnitřního pracovního prostoru minimálně 118 cm, a uzavřel s tímto vybraným uchazečem dne 20. 11. 2012 smlouvu na veřejnou zakázku, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

44. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

45. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, jenž Úřad obdržel dne 23. 7. 2014. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 20. 11. 2012, kdy zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Správní řízení bylo zahájeno dne 19. 9. 2014. Z uvedených údajů tudíž vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

46. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

47. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 484 000,- Kč (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku 24 200,- Kč. 

48. Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

49. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je‑li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následující způsobem.

50. Ve vztahu k posouzení závažnosti správního deliktu dospěl Úřad k závěru, že zadavatel se v šetřeném případě dopustil závažného porušení zákona, když ze zadávacího řízení nevyloučil vybraného uchazeče, a to navzdory skutečnosti, že jeho nabídka nesplňovala zadávací podmínky. Zmíněná závažnost je nadto zesilována i faktem, že ke zjištění nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem by zadavatel nemusel vynaložit enormní úsilí, ani nebyl tento závěr vázán na složité právní posouzení věci, jelikož ono „nesplnění zadávacích podmínek“ vyplývalo přímo z nabídky podané vybraným uchazečem.

51. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel nesprávně posoudil nabídku vybraného uchazeče, co se splnění zadávacích podmínek týče, došlo posléze k uzavření smlouvy s tímto vybraným uchazečem, jenž však měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Tímto postupem zadavatel fakticky popřel smysl jím realizovaného zadávacího řízení a jeho zákonné úpravy. Platí, že základním účelem zadávání veřejných zakázek je uzavření smlouvy s uchazečem, který nejlépe splňuje požadavky zadavatele. Cílem zadávání veřejných zakázek je efektivní vynakládání veřejných prostředků. V šetřené veřejné zakázce však tento základní cíl nebyl naplněn, jelikož zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, ačkoliv jeho nabídka nesplňovala zadávací podmínky, jak bylo Úřadem blíže popsáno na jiném místě tohoto rozhodnutí.

52. Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v celém průběhu správního řízení poskytl Úřadu řádnou součinnost. Vedle této skutečnosti zohlednil Úřad jako další polehčující okolnost i fakt, že zadavatel mohl, vzhledem k celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky (tímto je myšlena celková předpokládaná hodnota všech osmi částí, na něž byla veřejná zakázka rozdělena – viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), využít výjimky upravené v § 18 odst. 5 zákona a veřejnou zakázku zadat mimo režim zákona. Tím, že se zadavatel z libovolné příčiny podřadil pod zákonný režim a šetřenou veřejnou zakázku zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení, tedy jedním z druhů zadávacích řízení upravených zákonem, byly vytvořeny předpoklady pro efektivní vynakládání veřejných prostředků, což je ostatně jedním ze základních cílů zákona.

53. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech neshledal Úřad žádné přitěžující okolnosti, jež by měly vliv na uloženou výši pokuty.

54. Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z  údajů uvedených na webových stránkách zadavatele www.tul.cz, a to konkrétně z výkazu zisku a ztrát za rok 2012, ve kterém došlo ke spáchání správního deliktu, vyplývá, že výsledek hospodaření zadavatele v tomto roce činil téměř 20 mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponoval, považovat za likvidační.

55. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a  funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

56. Po zvážení všech okolností šeřeného případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil  její výši stanovenou v hodnotě 5 000,- Kč, vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, jako dostačující a zcela naplňující obě funkce právní odpovědnosti.

57. Úřad posoudil postup zadavatele ze  všech výše uvedených hledisek a  vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť tím, že zadavatel již dne 20. 11. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku, nelze v šetřeném případě dosáhnout nápravy jinak. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

58. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Technická univerzita v Liberci, Studentská 1402/2, 460 01 Liberec

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Protokol o otevírání obálek s nabídkami není zadavatelem datován.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en