číslo jednací: S0392/2015/VZ-22484/2015/542/EŠu

Instance I.
Věc Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice
Účastníci
  1. Město Aš
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 27. 8. 2015
Dokumenty file icon 2015_S0392.pdf 420 KB

Č. j.: ÚOHS-S0392/2015/VZ-22484/2015/542/EŠu

 

Brno 11. srpna 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 8. 7. 2015, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – Město Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš,

 

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona ve veřejné zakázce „Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 11. 2013 a uveřejněno dne 5. 11. 2013 pod ev. č. 366897,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Město Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a), b), d) citovaného zákona a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona v bodu 7 zadávací dokumentace o veřejné zakázce „Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 11. 2013 a uveřejněno dne 5. 11. 2013 pod ev. č. 366897, stanovil, že uchazeči prokáží splnění profesních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, přestože takový způsob prokazování splnění kvalifikace je u podlimitní veřejné zakázky dle § 62 odst. 2 citovaného zákona možné požadovat pouze u základních kvalifikačních předpokladů, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 26. 3. 2014 smlouvu na veřejnou zakázku.

 

II.

Zadavatel – Město Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve veřejné zakázce „Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 11. 2013 a uveřejněno dne 5. 11. 2013 pod ev. č. 366897, nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 48 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů, když uveřejnil na profilu zadavatele textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, tj. ode dne 5. 11. 2013, přičemž elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, byla textová část zadávací dokumentace podepsána až dne 1. 7. 2014.

 

III.

Zadavatel – Město Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve veřejné zakázce „Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 11. 2013 a uveřejněno dne 5. 11. 2013 pod ev. č. 366897, nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů, když dne 26. 3. 2013 uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu ve smyslu ustanovení § 85 citovaného zákona, přičemž elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, byla písemná zpráva podepsána až dne 1. 7. 2014.

 

IV.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Město Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš, ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112  zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 4. 3. 2015 podnět, jehož obsahem bylo upozornění na postup zadavatele  ̶  Město Aš, IČO 00253901, se sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš (dále jen „zadavatel“) – při zadávání a uveřejňování veřejné zakázky „Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 11. 2013 a uveřejněno dne 5. 11. 2013 pod ev. č. 366897 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad si vyžádal od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce, ze které zjistil následující skutečnosti.

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Zadavatel uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2013 pod ev. č. 366897 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky. Dne 4. 11. 2013 uveřejnil zadavatel na svém profilu textovou část zadávací dokumentace, kterou dne 1. 7. 2014 opatřil elektronickým podpisem.

4. Dle bodu 5 zadávací dokumentace o veřejné zakázce činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 9 800 000,- Kč bez DPH. V bodu 13 zadávací dokumentace byla stanovena lhůta pro podání nabídek, která končila dne 11. 12. 2013 v 13:00 hodin.

5. Z bodu 2.1 zadávací dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky bylo provedení a obstarání veškerých prací a zhotovení děl nutných k úplnému dokončení a zprovoznění stavby „Aktivní život pro Aš sportoviště Hlávkova ulice“ v rozsahu specifikovaném zadávací dokumentací a prováděcí projektovou dokumentací.  

6. Zadavatel v bodu 7 písm. b) zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a), písm. b) a písm. d) zákona bude v nabídkách prokazováno čestným prohlášením.

7. Zadavatel v bodu 7 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona bude v nabídkách prokazováno čestným prohlášením, přičemž minimální požadavek pro splnění uvedeného kvalifikačního předpokladu je stanoven na 2 zakázky obdobného charakteru, u nichž každá musí být ve finančním rozsahu min. 3 mil. Kč bez DPH a zadavatel bude před uzavřením smlouvy požadovat po vítězném uchazeči předložení seznamu těchto zakázek včetně přílohy s osvědčením objednatelů o řádném plnění těchto zakázek.

8. Zadavatel v bodu 7 písm. e) zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil povinnost pro uchazeče, se kterým bude uzavřena smlouva podle § 82 zákona, před uzavřením smlouvy o dílo předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění požadovaných kvalifikací.

9. Dne 26. 3. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na předmět plnění veřejné zakázky.

10. Zadavatel uveřejnil dne 26. 3. 2014 na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce ve smyslu ustanovení § 85 zákona, kterou dne 1. 7. 2014 opatřil elektronickým podpisem.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11. Vzhledem k tomu, že Úřad získal na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního šetření pochybnosti, zda se zadavatel v předmětné veřejné zakázce nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s nedodržením postupu zadavatele při stanovení způsobu prokázání profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 zákona a technických kvalifikačních předpokladu dle § 56 zákona a správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v souvislosti s nedodržením postupu stanoveného v § 48 odst. 1 a § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), zahájil správní řízení z moci úřední.

12. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

13. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem pod č. j. ÚOHS-S0392/2015/VZ-16849/2015/542/EŠu ze dne 8. 7. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2015/VZ-16850/2015/542/EŠu ze dne 8. 7. 2015 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a ve které byl oprávněn vyjádřit své stanovisko v řízení. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 8. 7. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 7. 2015

14. Dne 20. 7. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 15. 7. 2015, ve kterém zadavatel, mimo jiné, konstatoval: „… V § 62 odst. 1 je uvedeno, že zadavatel je povinen požadovat u podlimitní veřejné zakázky prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele a není nařízeno, jakým způsobem má zadavatel prokázání těchto požadavků od dodavatele požadovat. Dále v § 62 odst. 2 je jasně uvedeno, že u podlimitní veřejné zakázky se splnění základních kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení… zadavateli ZVZ přímo nenařizuje, aby požadoval prokázání splnění základních či profesních kvalifikačních předpokladů předložení dokladů … Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadovat seznam stavebních prací … zadavateli ZVZ přímo nenařizuje, aby požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů doložením dokladů…“ Dle zadavatele byl zachován princip § 26 odst. 5 zákona, protože zadavatel vyhlásil veřejnou zakázku jako podlimitní veřejnou zakázku v otevřeném zadávacím řízení a dodržel všechny požadavky zákona z toho vyplývající, včetně zásad uvedených v § 6 zákona.

15. K možnému spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel ve svém vyjádření uvedl: „Zadavatel ustanovení § 48 odst. 1 a § 85 odst. 4 zákona splnil tím, že jak textovou část zadávací dokumentace, tak písemnou zprávu o veřejné zakázce zveřejnil na profilu zadavatele v zákonných lhůtách … v ZVZ ani v § 9 odst. 3 vyhlášky … není uvedena povinnost, že v otevřeném řízení musí být textová část zadávací dokumentace a písemná zpráva zadavatele opatřena zaručeným elektronickým podpisem … je zřejmé, že se povinnost elektronického podpisu vztahuje na VZ vyhlášené ve zjednodušeném podlimitním řízení…“. Dále zadavatel konstatoval, že uplatnění sankce by pro zadavatele znamenalo výrazný a zcela zásadní zásah do rozpočtu a hospodaření a tudíž by nemohl plnit základní funkce, poskytovat služby a provádět jakékoliv investiční akce.

16. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0392/2015/VZ-18826/2015/542/EŠu ze dne 22. 7. 2015 určil zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

17. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření předloženého účastníkem řízení a na základě vlastního šetření konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v otevřeném řízení k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a), b), d) citovaného zákona a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona v bodu 7 zadávací dokumentace o veřejné zakázce stanovil, že uchazeči prokáží splnění profesních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, přestože takový způsob prokazování splnění kvalifikace je u podlimitní veřejné zakázky dle § 62 odst. 2 citovaného zákona možné požadovat pouze u základních kvalifikačních předpokladů, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 26. 3. 2014 smlouvu na veřejnou zakázku.

18.  Úřad dále konstatuje, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 48 odst. 1 v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, když uveřejnil na profilu zadavatele textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, tj. ode dne 5. 11. 2013, přičemž elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, byla textová část zadávací dokumentace podepsána až dne 1. 7. 2014 a dále tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, když dne 26. 3. 2013 uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu, přičemž elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, byla písemná zpráva podepsána až dne 1. 7. 2014. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodující skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

19. Za účelem ověření skutečnosti, zda se v daném případě jednalo o postup zadavatele ve smyslu zákona, kdy je pro spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona nezbytné, aby se v případě subjektu, který nedodrží zákonem stanovený postup, jednalo o zadavatele dle § 2 zákona, posoudil Úřad v první řadě postavení zadavatele a uvádí následující závěr.

20. Dle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Jak dále vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek.

21. V daném případě má zadavatel postavení zadavatele veřejného ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

22. Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který dle § 54 zákona předloží a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán, b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci, c) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů.

23. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

24. V § 62 odst. 1 zákona je stanoveno, že zadává-li veřejný zadavatel podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li veřejný zadavatel rovněž prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, použije ustanovení § 56 zákona. Z ustanovení § 62 odst. 2 zákona vyplývá, že předložením čestného prohlášení se u podlimitní veřejné zakázky prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů.

25. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

26. V bodu 7 zadávací dokumentace o veřejné zakázce, nazvaném „Požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů“, bylo zadavatelem mimo jiné stanoveno: „Zadavatel požaduje prokázat splnění kvalifikačních předpokladů dle zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách – konkrétně: … Splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 zákona v tomto rozsahu

§ 54 odst. a) prokázat čestným prohlášením

§ 54 odst. b) prokázat čestným prohlášením

§ 54 odst. d) prokázat čestným prohlášením …

Splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 zákona v tomto rozsahu

§ 56 odst. 3 a) prokázat čestným prohlášením …“ 

27. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2015 konstatoval, že v zákoně není nařízeno, jakým způsobem má zadavatel požadovat od dodavatele prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů a dále že zadavateli zákon přímo nenařizuje, aby k prokázání splnění základních či profesních kvalifikačních předpokladů požadoval předložení dokladů. K tomuto argumentu Úřad uvádí, že v šetřeném případě, kdy zadavatel pro zadání podlimitní veřejné zakázky použil otevřené řízení, byl dle § 62 odst. 1 zákona povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Splnění základních kvalifikačních předpokladů se u podlimitních veřejných zakázek prokazuje dle § 62 odst. 2 zákona předložením čestného prohlášení. Dané ustanovení dále neupravuje žádné další výjimky ve vztahu ke způsobu prokazování kvalifikačních předpokladů. Vzhledem k tomu, že zákon v ustanovení § 62 dále nestanoví, jakým způsobem má být prokazováno splnění profesních kvalifikačních předpokladů v rámci otevřeného zadávacího řízení, je nutné použít ustanovení § 54 zákona, kde jsou taxativně vymezeny doklady, které dodavatel za účelem prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů předkládá. V šetřeném případě tedy zadavatel nebyl oprávněn požadovat prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením čestného prohlášení, tedy způsobem odlišným od ustanovení § 54 zákona.

28. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2015 dále konstatoval, že zákon zadavateli přímo nenařizuje, aby požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů doložení dokladů. Úřad k tomuto uvádí, že v případě podlimitních veřejných zakázek je v souladu s ustanovením § 62 odst. 1 zákona v pravomoci zadavatele rozhodnout, zda bude požadovat též prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Pokud se zadavatel rozhodne, že splnění kvalifikačních předpokladů bude požadovat, platí pro něj § 56 zákona obdobně. V případě technických kvalifikačních předpokladů má tedy zadavatel k dispozici pouze druhy požadavků a způsobů jejich prokázání taxativně vymezených v § 56 odst. 1 až 3 zákona. V šetřeném případě, kdy se zadavatel rozhodl, že vedle základních a profesních kvalifikačních předpokladů bude požadovat též prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, nebyl oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením čestného prohlášení, tedy způsobem odlišným od ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona.

29. K šetřené veřejné zakázce Úřad dále uvádí, že nelze aplikovat § 63 odst. 3 zákona, jelikož předmětné ustanovení upravuje způsob prokazování splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení, avšak v daném případě se o takový druh zadávacího řízení nejednalo. 

30. K otázce nastavení kvalifikačních předpokladů Úřad dále shrnuje, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat a jež disponují potřebnou technickou kapacitou k plnění veřejné zakázky. Dodavatel je tedy v rámci prokazování kvalifikace posuzován jednak v obecné rovině na základě zákonem taxativně vymezených požadavků, ale také v přímém vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, a to na základě zadavatelem vymezených předpokladů, jejichž výčet musí být v souladu s ustanoveními zákona.

31. Tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci na podlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení stanovil, že dodavatelé prokáží splnění profesních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, přestože takový způsob prokazování kvalifikace je dle § 62 odst. 2 zákona možné požadovat pouze u základních kvalifikačních předpokladů, mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož již samotná skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení stanovil způsob prokazování splnění kvalifikačních předpokladů v rozporu se zákonem, mohla ve svém důsledku vést k situaci, kdy se někteří uchazeči o veřejnou zakázku rozhodli svou nabídku nepodat. Nezákonné zmírnění požadavků při prokazování kvalifikace spočívající v tom, že zadavatel měl požadovat splnění profesních kvalifikačních předpokladů doklady ve smyslu § 54 zákona a technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 zákona, mohlo mít sice za následek, že došlo k rozšíření okruhu potenciálních uchazečů, na druhou stranu je zřejmé, že tento nezákonný postup se mohl projevit v nepodání nabídky těch uchazečů, jež by nabídku nepodali již jen v důsledku toho, že by jimi vynaložené náklady na koncipování nabídky byly marně vynaložené, neboť by zadavatel měl zrušit zadávací řízení s takto nezákonně nastavenými kvalifikačními předpoklady. Úřad k materiální stránce deliktu odkazuje mimo jiné např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Af 23/2012-40 ze dne  26. 9 . 2012, ve kterém je uvedeno, že „z dikce podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy za běžných okolností spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Bylo-li shora prokázáno, že je zde zjevně přítomen protisoutěžní prvek v důsledku nezákonného postupu a tím je naplněna materiální stránka správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, nelze než uzavřít, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno v podrobnostech v následujícím bodě.

32. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a), b), d) zákona a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona v bodu 7 zadávací dokumentace o veřejné zakázce stanovil, že uchazeči prokáží splnění profesních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, přestože takový způsob prokazování splnění kvalifikace je u podlimitní veřejné zakázky dle § 62 odst. 2 citovaného zákona možné požadovat pouze u základních kvalifikačních předpokladů, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 26. 3. 2014 smlouvu na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výrokům II. a III. tohoto rozhodnutí

33. Podle § 17 písm. x) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

34. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel v otevřeném řízení uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek.

35. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu a podle § 85 odst. 4 písemnou zprávu uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

36. Ve smyslu ustanovení § 159 odst. 3 zákona Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 17 písm. x) zákona.

37. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci nebo textovou část zadávací dokumentace podle § 48 zákona a písemnou zprávu podle § 85 zákona.

38. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky jsou zadávací dokumentace nebo textová část zadávací dokumentace podle § 48 zákona a písemná zpráva podle § 85 zákona podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.

39. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

40. V případě otevřeného řízení je zadavatel podle § 48 odst. 1 zákona povinen ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu alespoň textovou část zadávací dokumentace, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek. Podle § 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit písemnou zprávu, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž ustanovení § 85 zákona se vztahuje na všechny druhy zadávacích řízení. Na základě zmocňovacího ustanovení zakotveného v § 159 odst. 3 zákona vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlášku, která v § 9 odst. 3 stanoví, že povinnost opatřovat dokumenty uveřejněné na profilu zadavatele zaručeným elektronickým podpisem se vztahuje také na textovou část zadávací dokumentace podle § 48 odst. 1 zákona a písemnou zprávu podle § 85 zákona. Zadavatel má tedy povinnost tyto dokumenty při uveřejnění na profilu zadavatele opatřit zaručeným elektronickým podpisem i v případě použití otevřeného řízení. Domněnka zadavatele, že povinnost opatřovat dokumenty uveřejněné na profilu zadavatele zaručeným elektronickým podpisem se vztahuje pouze na podlimitní veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, je tedy zcela mylná, nelogická a ryze účelová, pokud zadavatel argumentuje, že zaručený elektronický podpis je nutný jen na zjednodušené podlimitní řízení a na ostatní nikoli.

41. Zadavatelem zvolený profil je dostupný na adrese: https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00253901. Tato adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek a umožňuje neomezený dálkový přístup ve smyslu § 17 písm. x) zákona.

42. Ze záznamu o dokumentu, jehož obsahem je textová část zadávací dokumentace, vyplývá, že zadavatel na svém profilu uveřejnil textovou část zadávací dokumentace dne 4. 11. 2013 v 14:56:05 hodin, přičemž elektronickým podpisem ji opatřil dne 1. 7. 2014 v 09:22:55 hodin. Zadavatel byl povinen dle § 48 odst. 1 zákona uveřejnit textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení (tj. 5. 11. 2013), a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek (tj. 11. 12. 2013, viz bod 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky měla být textová část zadávací dokumentace od okamžiku uveřejnění podepsána zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, avšak z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel předmětný dokument elektronicky podepsal s více než půlročním zpožděním. 

43. Ze záznamu o dokumentu, jehož obsahem je písemná zpráva o veřejné zakázce ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 zákona, vyplývá, že zadavatel na svém profilu uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce dne 26. 3. 2014 v 16:09:21 hodin, přičemž elektronickým podpisem ji opatřil dne 1. 7. 2014 v 09:22:24 hodin. Zadavatel byl povinen dle § 85 odst. 4 zákona uveřejnit písemnou zprávu, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení (tj. do 26. 3. 2014, viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle ustanovení § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky měla být písemná zpráva o veřejné zakázce od okamžiku uveřejnění podepsána zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, avšak z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel předmětný dokument elektronicky podepsal s více než tříměsíčním zpožděním. 

44. Úřad konstatuje, že je povinností zadavatele zajistit splnění všech požadavků vyplývajících ze zákona a pouze zadavatel je za jejich splnění odpovědný. Nesplnění povinnosti vyplývající z ustanovení § 48 odst. 1 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky a z § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky není možné zhojit dodatečným připojením elektronického podpisu. Zadavatel v šetřeném případě nenaplnil veškeré zákonem, resp. vyhláškou předpokládané náležitosti stanovené pro uveřejnění předmětných dokumentů na profilu zadavatele.

45. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění dle § 48 odst. 1 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

46. Z výše uvedených údajů je rovněž zřejmé, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění dle § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

IV. K ULOŽENÍ SANKCE

47. Z výroku I. tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v otevřeném řízení k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a), b), d) zákona a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona v bodu 7 zadávací dokumentace o veřejné zakázce stanovil, že uchazeči prokáží splnění profesních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení, přestože takový způsob prokazování splnění kvalifikace je u podlimitní veřejné zakázky dle § 62 odst. 2 citovaného zákona možné požadovat pouze u základních kvalifikačních předpokladů, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 26. 3. 2014 smlouvu na veřejnou zakázku.

48. Z výroku II. tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel způsob stanovený v § 48 odst. 1 v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, když uveřejnil na profilu zadavatele textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, tj. ode dne 5. 11. 2013, alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, tj. do dne 11. 12. 2013, přičemž elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, byla textová část zadávací dokumentace podepsána až dne 1. 7. 2014.

49. Z výroku III. tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel způsob stanovený v § 85 odst. 4 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, když dne 26. 3. 2013 uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu ve smyslu ustanovení § 85 citovaného zákona, přičemž elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, byla písemná zpráva podepsána až dne 1. 7. 2014.

50. Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku) odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

51. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity a dle judikatury Nejvyššího správního soudu se aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

52. V šetřeném případě došlo před zahájením správního řízení s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny, a posoudil případ podle zákona pozdějšího, účinného v době zahájení správního řízení, neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější.

53. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. O možném spáchání správních deliktů se v šetřeném případě Úřad dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 4. 3. 2015, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 8. 7. 2015. K uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky a tím i ke spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona došle dne 26. 3. 2014. Ke spáchání správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona došlo v případě uveřejnění textové části zadávací dokumentace dle § 48 odst. 1 zákona bez elektronického podpisu dne 5. 11. 2013 a v případě uveřejnění písemné zprávy dle § 85 odst. 4 bez elektronického podpisu dne 26. 3. 2014. Odpovědnost zadavatele za spáchání správních deliktů tedy nezanikla.

54. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

55. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt se uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

56. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

57. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je právní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

58. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

59. V daném případě se zadavatel dopustil celkem tří správních deliktů, a to jednoho podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a dvou podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V případě správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona lze uložit pokutu do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta. V případě správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč.

60. S ohledem na celkovou hodnotu plnění veřejné zakázky, která byla dle článku VI. smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 3. 2014 stanovena ve výši 8 580 622,40,- Kč (včetně DPH), činí horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona 10 % z této částky, tj. 858 062,- Kč. Naproti tomu horní hranice pokuty za spáchání deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je stanovena částkou ve výši 20 000 000,- Kč. Za závažnější správní delikt je v šetřeném případě tedy nutné považovat správní delikty dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

61. Vzhledem k tomu, že správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, kterých se zadavatel dopustil, mají stanovenou totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož všechny zadavatelem spáchané delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a k dalším spáchaným správním deliktům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

62. V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za ten delikt, který byl spáchán v souvislosti s nesplněním uveřejňovací povinnosti stanovené v § 48 odst. 1 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky. Jedná se o delikt uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, kdy maximální výše pokuty činí v daném případě 20 000 000,- Kč. Spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a III. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 

63. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k význaku tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

64. Co se týče stupně intenzity porušení zákona, v posuzovaném případě se nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější, neboť nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona, jelikož zadavatel zákonem stanovený dokument na svém profilu včas uveřejnil, ovšem v okamžiku uveřejnění nedošlo k jeho podpisu dle § 9 odst. 3 vyhlášky.

65. Tím, že zadavatel nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 48 odst. 1 zákona v návaznosti na § 9 odst. 3 vyhlášky, byla způsobena situace, kdy z informací o dokumentu vloženém na profilu zadavatele nelze seznat či jakkoliv dovodit informace o tom, kdo daný dokument na uvedenou internetovou adresu vložil, a zda se jednalo o osobu k tomu oprávněnou. Na druhou stranu však Úřad uvádí, že tím, že zadavatel zákonem stanovený dokument alespoň včas uveřejnil, měli potenciální uchazeči o veřejnou zakázku možnost seznámit se s textovou částí zadávací dokumentace. S ohledem na uvedené skutečnosti přistoupil Úřad k uložení pokuty při spodní hranici možné výše pokuty.

66. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl, že zadavatel se rovněž dopustil správních deliktů uvedených ve výrocích I. a III. tohoto rozhodnutí, přičemž v případě prvního správního deliktu se jednalo o závažné porušení zákona již při tvorbě zadávacích podmínek, kdy zadavatel stanovil požadavky na prokázání splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění zákona.

67. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z údajů uvedených na stránkách zadavatele dostupných na adrese http://www.muas.cz/rozpocet-mesta-ase-2015/d-231256 (rozpočet města Aš na rok 2015) vyplývá, že objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, se pohybuje v řádech desítek milionů korun. Úřad při stanovování výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, nemá pokuta ve výši 30 000,- Kč likvidační charakter.

68. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti a vzhledem k souvislostem případu a po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad a posoudil stanovenou výši pokuty jako dostačující.

69. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

70. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

Město Aš, Kamenná 473/52, 352 01 Aš

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en