číslo jednací: S0616/2015/VZ-37444/2015/532/KSt

• Instance: I.
• Věc: Tiskařské služby pro EkF VŠB-TU Ostrava II
• Účastníci:
  1. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 20. 11. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0616/2015/VZ-37444/2015/532/KSt

3. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 9. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava – Poruba,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, při zadávání veřejné zakázky „Tiskařské služby pro EkF VŠB-TU Ostrava II“ formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 7. 2014,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava – Poruba – se při zadávání veřejné zakázky „Tiskařské služby pro EkF VŠB-TU Ostrava II“ formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 7. 2014, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 citovaného zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval v bodu 3.3. „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace doložení dokladů prokazujících splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona již v nabídce, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 4. 9. 2014 s vybraným uchazečem – Tribun EU s. r. o., IČO 27662101, se sídlem Cejl 892/32, 602 00 Brno – smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava – Poruba – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o  veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 20. 8. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava – Poruba (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Tiskařské služby pro EkF VŠB-TU Ostrava II“ formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 7. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Posouzením obsahu podání, na základě materiálů zaslaných zadavatelem a vlastního šetření, získal Úřad pochybnosti o  správnosti postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky a to, zda zadavatel nepostupoval v rozporu s § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), když požadoval po dodavatelích, aby ve zjednodušeném podlimitním řízení prokázali splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložením dokladů, což mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti získal Úřad pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

3. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení oznámením č. j. ÚOHS-S0616/2015/VZ-28555/2015/532/KSt ze dne 17. 9. 2015, v němž seznámil účastníka řízení se skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

6. Dne 17. 9. 2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem.

7. Usnesením č. j. ÚOHS-S0616/2015/VZ-28915/2015/532/KSt ze dne 18. 9. 2015 stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

8. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S0616/2015/VZ-31120/2015/532/KSt ze dne 1. 10. 2015 stanovil účastníku řízení lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 29. 9. 2015

9. Dne 29. 9. 2015 obdržel Úřad stanovisko zadavatele z téhož dne, k důvodům, na základě kterých Úřad zahájil správní řízení.

10. Zadavatel ve vyjádření uvedl, že způsob, jakým mají dodavatelé prokázat kvalifikační předpoklady, popsal v bodech 3.3., 3.4., 3.5., 3.6. a 3.7. zadávací dokumentace. V bodu 3.7. zadávací dokumentace zadavatel jednoznačně uvedl, že „Ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.“ V citovaném bodu zadávací dokumentace není podle zadavatele výslovně uvedeno, že takto má být postupováno i ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům, z pohledu zákona se však takto v uvedeném druhu zadávacího řízení prokazují všechny zákonné druhy kvalifikačních předpokladů. Podle zadavatele však skutečnost, že tímto způsobem nelze technické kvalifikační předpoklady prokázat, z uvedeného bodu zadávacích podmínek explicitně nevyplývá.

11. Dále zadavatel sdělil, že na jeho straně skutečně došlo k pochybení, protože komise jmenovaná pro posouzení a hodnocení nabídek nepostupovala v souladu se zákonem, když vyřadila nabídku uchazeče č. 6 pro domnělé nesplnění technických kvalifikačních předpokladů stanovených zadávacími podmínkami. Skutečnost, že ostatní uchazeči již ve svých nabídkách doložili dokumenty k prokázání technických kvalifikačních předpokladů, nic nemění na skutečnosti, že podle zákona je zadavatel oprávněn vyzvat k předložení dokladů prokazujících splnění všech kvalifikačních předpokladů pouze vybraného uchazeče a to před podpisem smlouvy podle § 82 odst. 4 zákona. Až tedy při posouzení podaných nabídek došlo podle zadavatele k pochybení a nabídka uchazeče č. 6 neměla být vyřazena z dalšího posouzení a hodnocení.

12. Jak však podle zadavatele vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, nabídka uchazeče č. 6 nebyla nabídkou s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku nabídku uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou. Protože vybraný uchazeč již v nabídce předložil doklady k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, nebyl povinen je předkládat před podpisem smlouvy.

13. Zadavatel tak má za to, že nedošlo k pochybení při zpracování zadávacích podmínek, ale až při posuzování podaných nabídek. K tomu však dodal, že nabídka vyloučeného uchazeče č. 6 nemohla být vybrána jako nejvhodnější, neboť neobsahovala nejnižší nabídkovou cenu, tudíž nedošlo k tak závažnému pochybení, které by mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky a nedosáhlo tedy intenzity správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

14. Na základě výše uvedených skutečností zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 66 správního řádu zastavil.

Vyjádření zadavatele ze dne 8. 10. 2015

15. Vyjádřením ze dne 8. 10. 2015 se zadavatel vyjádřil k podkladům rozhodnutí s tím, že odkázal na své vyjádření ze dne 29. 9. 2015. Zadavatel dále pouze zopakoval, že při zadávání šetřené veřejné zakázky formou zjednodušeného podlimitního řízení nedošlo k tak závažnému pochybení, že by toto pochybení mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a aby tedy dosáhlo intenzity správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

16. Zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 66 správního řádu zastavil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

17. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

18. Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.

19. Podle § 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

20. Z Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 vyplývá, že zadavatel zpracoval výroční zprávu hospodaření za rok 2014 ve smyslu § 21 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“).

21. Z přílohy č. 1 zákona o vysokých školách vyplývá, že mezi veřejné vysoké školy patří i zadavatel.

22. Podle § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách je vysoká škola právnickou osobou.

23. Podle čl. 3 „Poslání VŠB-TUO“ bodu 1) a 2) Statutu zadavatele je zadavatel součástí systému vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací soustavy v České republice. Zadavatel je univerzitní vysoká škola technicko-ekonomického zaměření. Uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání a v souvislosti s tím vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační nebo další tvůrčí činnost.

24. Jak dále vyplývá z čl. 20 „Financování, hospodaření a kontrolní činnost“ bodu 3) Statutu zadavatele základním zdrojem hospodaření je příspěvek a dotace ze státního rozpočtu ve smyslu § 18 zákona o vysokých školách. Dalšími příjmy rozpočtu jsou zejména poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, výnosy z doplňkové činnosti a příjmy z darů a dědictví.

25. Podle čl. 20 „Financování, hospodaření a kontrolní činnost“ bodu 5) a bodu 6) Statutu zadavatele zadavatel uskutečňuje zejména veřejně prospěšné činnosti, které nejsou uskutečňovány za účelem dosažení zisku. Patří sem veřejné produkce a prohlídky planetária, hvězdárny a geologického pavilonu, vydavatelská a nakladatelská činnost, realizace výrobků, děl a služeb zaměstnanců v rámci pracovních povinností a studentů při plnění povinností stanovených studijními programy a pronájmy a odprodej neupotřebitelného majetku. Zadavatel provozuje mimo činnost, pro kterou byl zřízen, i činnost doplňkovou v souladu se zákonem o vysokých školách, dalšími zvláštními právními předpisy, vnitřními předpisy, a systémovými a operativními dokumenty za předpokladu, že plní úkoly ve vzdělávací, vědecké, vývojové, inovační nebo další tvůrčí činnosti a prostředky získané doplňkovou činností využívá též ke zkvalitnění této své vzdělávací, vědecké, vývojové, inovační nebo další tvůrčí činnosti.

26. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, tedy za účelem poskytování vzdělání, uskutečňování vědecké, vývojové, výzkumné, inovační a další tvůrčí činnosti, přičemž tyto činnosti nejsou uskutečňovány za účelem dosažení zisku. Současně je zadavatel financován převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

27. Zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.

Relevantní ustanovení zákona

28. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle § 26 odst. 5 zákona podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

29. K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

30. Splnění základních kvalifikačních předpokladů se podle § 62 odst. 2 zákona u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

31. Podle § 62 odst. 3 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

32. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

33. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10% ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c), nebo d) zákona.

Zjištění Úřadu vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

34. Zadavatel v bodu 3.3. „Technické kvalifikační požadavky“ zadávací dokumentace stanovil následující:

„K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby veřejný zadavatel požaduje seznam významných služeb (lze použít přílohu č. 5 této zadávací dokumentace – Formulář pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů) poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech (tj. Dokončených v období 36 měsíců bezprostředně předcházejících podání nabídky) s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytnuty veřejnému zadavateli,

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytnuty jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2. od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

Z tohoto seznamu musí být zřejmé provedení nejméně 3 služeb obdobného charakteru předmětu veřejné zakázky (tj. tiskařské služby) v min. rozsahu 100 000,00 Kč bez DPH/1 služba (službou se rozumí úhrnné provedení tiskařských služeb pro jednoho objednatele za max. jeden rok), (ust. § 56 odst. 2 písm. a) zákona).“

35. Dále zadavatel v bodu 3.7 „Prokazování kvalifikace“ zadávací dokumentace uvedl toto:

„Ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona. Tyto doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů ke dni prokázání této kvalifikace, tedy ke dni podání nabídky.

Doklady k prokázání technických kvalifikačních předpokladů se řídí článkem 3.3 zadávací dokumentace.“

36. Dne 4. 9. 2014 uzavřel zadavatel Smlouvu o dílo na realizaci předmětu šetřené veřejné zakázky s dodavatelem Tribun EU s. r. o., IČO 27662101, se sídlem Cejl 892/32, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).

Právní posouzení

37. Úřad nejprve uvádí, že zadavatel v bodu nazvaném „Přepokládaná hodnota zakázky v Kč“ výzvy k podání nabídek ze dne 9. 7. 2014 (dále jen „výzva k podání nabídek“) uvedl, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena v celkové výši 703 000,- Kč bez DPH. Zadavatel dále ve výzvě k podání nabídek výslovně stanovil, že se jedná o zjednodušené podlimitní řízení ve smyslu § 38 zákona.

38. K tomu Úřad uvádí, že z § 26 odst. 5 zákona vyplývá, že pokud zahájí veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

39. Z uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel byl povinen postupovat v celém průběhu zadávání veřejné zakázky podle zákona, a to způsobem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, resp. ve zjednodušeném podlimitním řízení, neboť si takový postup pro zadávání předmětné veřejné zakázky zvolil.

40. Dále Úřad v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 62 odst. 3 zákona vyplývá, že zadavatel je ve zjednodušeném podlimitním řízení oprávněn požadovat k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů pouze čestné prohlášení. Při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou tedy dodavatelé oprávněni splnění kvalifikačních předpokladů prokázat předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení pak musí být zřejmé, že dodavatel splňuje všechny zadavatelem v zadávací dokumentaci požadované kvalifikační předpoklady.

41. V případě, že zadavatel zadává veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, je s ohledem na znění ustanovení § 62 odst. 3 zákona vyloučena aplikace ustanovení § 62 odst. 2 zákona, tzn. že veřejný zadavatel nemůže v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení formou zjednodušeného podlimitního řízení stanovit, že dodavatelé jsou povinni prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím dokladů uvedených v § 53 odst. 3 zákona. Ustanovení § 62 odst. 3 zákona výslovně stanoví, že ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije, z čehož vyplývá, že pro zjednodušené podlimitní řízení platí zcela specifická úprava prokazování kvalifikace, kdy je splnění kvalifikačních předpokladů prokazováno výhradně předložením čestného prohlášení.

42. K tomu Úřad dodává, že teprve až vybraný uchazeč, resp. uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, předkládá před uzavřením smlouvy originály dokladů, příp. jejich ověřené kopie, prostřednictvím kterých prokazuje, že splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady a kterými si zadavatel u uchazeče, se kterým bude uzavřena smlouva, splnění kvalifikačních předpokladů ověřuje.

43. Výše uvedeným ustanovením zákona zákonodárce zamýšlel zjednodušit přípravu nabídky dodavatele, stejně jako zamýšlel urychlení a zjednodušení posouzení kvalifikace jednotlivých uchazečů zadavatelem, tedy aby zjednodušené podlimitní řízení bylo možné považovat za „zjednodušené“ oproti jiným druhům zadávacích řízení.

44. V žádném z druhů zadávacích řízení, tedy ani ve zjednodušeném podlimitním řízení tak nelze jít nad požadavky zákona a stanovovat přísnější způsoby prokázání kvalifikace, než připouští zákon.

45. Zadavatel v bodu 3.3. „Technické kvalifikační požadavky“ zadávací dokumentace stanovil, že dodavatelé k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů v šetřené veřejné zakázce musí doložit:

„… seznam významných služeb …; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytnuty veřejnému zadavateli,

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytnuty jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2. od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. … (podrobněji viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

46. Zadavatel tedy po dodavatelích požadoval, aby již v nabídkách předložili k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů seznam významných služeb, přičemž přílohou tohoto seznamu mělo být osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytnuty veřejnému zadavateli, nebo osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytnuty jiné osobě než veřejnému zadavateli, a nebo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

47. Vzhledem ke skutečnosti, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána formou zjednodušeného podlimitního řízení, byl zadavatel oprávněn v daném druhu zadávacího řízení po dodavatelích v rámci prokázání splnění kvalifikačních předpokladů požadovat pouze čestné prohlášení o tom, že splňují všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Konkrétní doklady osvědčující toto splnění byl zadavatel oprávněn požadovat až po vybraném uchazeči před podpisem smlouvy.

48. Pokud si tedy zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, že v nabídkách požaduje předložení dokladů k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů místo předložení čestného prohlášení, stanovil přísnější způsob prokázání kvalifikace, než připouští zákon v ustanovení § 62 odst. 3.

49. Jak uvedl zadavatel ve vyjádření ze dne 29. 9. 2015, je oprávněn vyzvat k předložení dokladů prokazujících splnění všech kvalifikačních předpokladů pouze vybraného uchazeče před uzavřením smlouvy. Z uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel si je vědom skutečnosti, že doklady prokazující splnění všech kvalifikačních předpokladů předkládá pouze vybraný uchazeč před uzavřením smlouvy. Přesto zadavatel již v zadávací dokumentaci požadoval, aby všichni dodavatelé v nabídkách předložili doklady prokazující splnění technických kvalifikačních předpokladů.

50. Zadavatel dále ve vyjádření ze dne 29. 9. 2015 uvedl, že z čl. 3.7. zadávací dokumentace výslovně nevyplývá, že nelze technické kvalifikační předpoklady prokázat prostřednictvím čestného prohlášení. K uvedenému Úřad uvádí, že v čl. 3.7. zadávací dokumentace je uvedeno, že prostřednictvím čestného prohlášení se prokazuje splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů. Současně je v citovaném čl. zadávací dokumentace odkaz na čl. 3.3. zadávací dokumentace, který uvádí, že „doklady k prokázání technických kvalifikačních předpokladů se řídí článkem 3.3 zadávací dokumentace“. V čl. 3.3. zadávací dokumentace je pak jednoznačně stanoveno, že v nabídce mají uchazeči předložit seznam významných služeb, který mát být doplněn osvědčeními o realizaci dřívějších významných služeb podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Z čl. 3.3. a 3.7. zadávací dokumentace tak podle Úřadu jednoznačně vyplývá, že technické kvalifikační předpoklady měly být v podaných nabídkách prokázány prostřednictvím dokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, a nikoliv prostřednictvím čestného prohlášení.

51. Dále zadavatel ve vyjádření ze dne 29. 9. 2015 uvedl, že pochybil až při posouzení nabídek, když vyloučil uchazeče č. 6 z další účasti v zadávacím řízení z důvodu neprokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle zadávací dokumentace, a že vyloučení uchazeče č. 6 z účasti v zadávacím řízení nemohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nabídka tohoto uchazeče nemohla být vybrána jako nejvhodnější, a že tudíž jeho pochybení nedosáhlo intenzity správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

52. K uvedenému Úřad sděluje, že, jak již dovodil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel postupoval v rozporu se zákonem již při stanovení zadávacích podmínek v zadávací dokumentaci, když stanovil k prokázání technických kvalifikačních předpokladů přísnější podmínky, než připouští zákon, přičemž postup zadavatele při vyloučení uchazeče č. 6 z další účasti v zadávacím řízení není předmětem tohoto správního řízení a tedy ani argumentace zadavatele v tomto smyslu ničeho nemění na závěru Úřadu, že zadavatel pochybil při stanovení zadávacích podmínek, přičemž toto pochybení zadavatele mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

53. K výše uvedeným skutečnostem dále Úřad dodává, že je zřejmé, že každý uchazeč, který předkládá čestné prohlášení o tom, že splňuje určitou část kvalifikace, by měl být stejně tak schopen předložit doklady osvědčující tento stav. Nicméně přichystat doklady prokazující splnění technických kvalifikačních předpokladů, tj. seznam zakázek s potvrzením objednatelů, může v některých případech představovat neúměrné zatížení osoby dodavatele v procesu přípravy na účast v zadávacím řízení. Zatížení může být spatřováno především v časovém hledisku při obstarávání dokladů s potvrzením od zadavatelů či jiných osob o realizaci dřívějších obdobných veřejných zakázek, pakliže lhůta pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení je poměrně krátká (v šetřené veřejné zakázce činila ode dne zahájení zadávacího řízení do dne podání nabídek 16 dnů).

54. Požadavek zadavatele na předložení dokladů k prokázání splnění technické kvalifikace již v nabídce uchazeče tak v konečném důsledku mohl ovlivnit účast potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, neboť je od přípravy nabídky mohla odradit časová náročnost spojená se zajištěním dokladů prokazujících splnění technických předpokladů, především pokud se potenciální dodavatelé o zahájení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku nedověděli v den zahájení zadávacího řízení, ale až v průběhu lhůty pro podání nabídek, v důsledku čehož tedy došlo ke zkrácení doby pro zajištění uvedených dokladů. Pokud by zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že technické kvalifikační předpoklady mají být prokázány prostřednictvím čestného prohlášení, mohl obdržet více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že některá z nich by mohla obsahovat výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče. Uvedený postup zadavatele tedy mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

55. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“ Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

56. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu …. již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

57. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem nezbývá než uzavřít, že zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) tím, že při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval prokázání splnění kvalifikačních předpokladů formou předložení dokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona již při předložení nabídky, tedy nikoli formou čestného prohlášení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 4. 9. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky.

58. Z výše uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení sankce

59. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

60. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval prokázání splnění kvalifikačních předpokladů formou předložení dokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona již při předložení nabídky, a nikoli tedy pouze formou čestného prohlášení. Uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a zadavatel uzavřel dne 4. 9. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky.

61. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

62. Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty.

63. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

64. K uvedenému Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

65. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

66. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 20. 8. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dnem doručení oznámení o zahájení správního řízení, tedy dne 17. 9. 2015. Ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 4. 9. 2014, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na realizaci plnění předmětu šetřené veřejné zakázky.

67. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že v šetřené veřejné zakázce nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt.

68. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10% ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c), nebo d) zákona.

69. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, je uvedena v čl. „Oddíl 4 - Cena“ smlouvy o dílo tak, že zadavatel je povinen uhradit cenu dle skutečně poskytnutých služeb, které jsou dodány na základě jednotlivých dílčích objednávek zadavatele. Ceny služeb za jednotlivé tiskařské služby byly stanoveny v příloze č. 1 Smlouvy o dílo.

70. Vzhledem ke skutečnosti, že celkovou cenu veřejné zakázky nelze ze smlouvy o dílo objektivně zjistit, činí podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona horní hranice možné pokuty částku ve výši 20 000 000,- Kč.

71. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

72. Při posouzení závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že zadavatel svým jednáním při zadávání veřejné zakázky porušil postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona tím, že požadoval, aby splnění technických kvalifikačních předpokladů prokázali všichni dodavatelé již při předložení nabídky zadavateli prostřednictvím dokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Zadavatel tak v zadávacích podmínkách stanovil přísnější podmínky na způsob prokázání technických kvalifikačních předpokladů, než mu umožňuje zákon. Jelikož postupem zadavatele mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, tedy ke snížení počtu podaných nabídek, považuje Úřad spáchaný správní delikt za poměrně závažný.

73. Závažnost spáchaného správního deliktu Úřad spatřuje právě ve způsobeném následku. Postup zadavatele totiž mohl některé uchazeče od účasti v předmětném zadávacím řízení odradit, neboť neměli zájem vynaložit na podání nabídky na veřejnou zakázku relativně nízké hodnoty takové úsilí, popř. mohlo dojít i k eliminaci možnosti potenciálních dodavatelů podat svoji nabídku, neboť se získáním osvědčení od zadavatelů či jiných osob prokazujících realizaci dřívějších významných služeb je spojena určitá časová náročnost a na přípravu nabídek měli potenciální dodavatelé ode dne zahájení zadávacího řízení do dne podání nabídek pouze 16 dnů. Případně mohli být někteří potenciální dodavatelé předem vyloučeni z možnosti účastnit se předmětného zadávacího řízení, neboť se o zahájení předmětného zadávacího řízení dověděli až v průběhu běhu lhůty pro podání nabídek a lhůta do dne podání nabídek již nebyla dostatečně dlouhá k tomu, aby mohli do nabídek doložit osvědčení od zadavatelů či jiných osob prokazujících realizaci dřívějších významných služeb.

74. Nelze tak vyloučit situaci, že pokud by zadavatel nepožadoval prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů v rozporu se zákonem, mohl obdržet více nabídek, přičemž by některá z podaných nabídek mohla obsahovat ekonomicky výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče. Uvedený postup zadavatele tak mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (viz taktéž body 54. – 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

75. Úřad žádné přitěžující okolnosti spočívající v postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce neshledal. Jako polehčující okolnost Úřad vnímá skutečnost, že zadavatel se dobrovolně podvolil zadávat šetřenou veřejnou zakázku v režimu zákona, ačkoliv svou hodnotou veřejná zakázka představovala veřejnou zakázku malého rozsahu.

76. Jde-li o způsob spáchání správního deliktu, Úřad po posouzení případu neshledal žádné relevantní skutečnosti, které by měly být v rámci posouzení výše pokuty v tomto směru zohledněny.

77. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k době spáchání správního deliktu, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

78. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele. Z „Výroční zprávy o hospodaření za rok 2014“ zveřejněné na internetových stránkách zadavatele (http://www.vsb.cz) Úřad zjistil, že hospodaření zadavatele skončilo k 31. 12. 2014 přebytkem ve výši 41 278 tis. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje, považovat za likvidační.

79. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

80. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

81. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správního deliktu přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

82. Z uvedeného důvodu přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

83. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava – Poruba

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy