číslo jednací: S0851/2015/VZ-41590/2015/523/LSt
Instance | I. |
---|---|
Věc | Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. |
Rok | 2015 |
Datum nabytí právní moci | 9. 12. 2015 |
Dokumenty | ![]() |
Č. j.: ÚOHS-S0851/2015/VZ-41590/2015/523/LSt |
|
27. listopadu 2015 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) a d) citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel
-
Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 38 odst. 2 cit. zákona neuveřejnil na svém profilu https://zakazky.cenakhk.cz/contract_display_1309.html výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ve veřejné zakázce „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014 po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek, tedy ode dne 24. 5. 2014 do 10. 6. 2014, ale uveřejnil ji až dne 26. 5. 2014.
II.
Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 48 odst. 1 cit. zákona na svém profilu https://zakazky.cenakhk.cz/contract_display_1309.html neuveřejnil ode dne 24. 5. 2014, kdy měla být uveřejněna výzva k podání nabídek, textovou část zadávací dokumentace veřejné zakázky „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014, ale uveřejnil ji až dne 26. 5. 2014.
III.
Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 83 odst. 1 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014, tj. nejpozději do 15. 7. 2014, když smlouva s vybraným uchazečem Ing. Jiří Pokorný "JIP-TECH", IČO 60455268, se sídlem U silnice 752/35, 160 00 Praha-Ruzyně, byla uzavřena dne 30. 6. 2014.
IV.
Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 cit. zákona neuveřejnil na svém profilu https://zakazky.cenakhk.cz/contract_display_1309.html písemnou zprávu o veřejné zakázce „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014, ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 15. 7. 2014, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem – Ing. Jiří Pokorný "JIP-TECH", IČO 60455268, se sídlem U silnice 752/35, 160 00 Praha-Ruzyně, dne 30. 6. 2014, ale uveřejnil ji až dne 25. 5. 2015.
V.
Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že uzavřel dne 30. 6. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014, v rozporu s ust. § 82 odst. 1 cit. zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 13. 6. 2014, neboť bylo vyloučeno, aby lhůty dle § 110 odst. 4 cit. zákona uplynuly, když teprve dne 30. 6. 2014 bylo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům odesláno.
VI.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto příkazu se zadavateli – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 9 000,- Kč (devět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Zadavatel – Střední průmyslová škola stavební, IČO 62690035, se sídlem Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 23. 5. 2014 odesláním písemné výzvy k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle výzvy k podání nabídek „[l]aboratorní zařízení do laboratoře stavebních materiálů“. Bližší informace jsou dále uvedeny v příloze č. 1 výzvy k podání nabídek nazvané „[z]adávací dokumentace předmětu veřejné zakázky k veřejné zakázce na dodávku laboratorního zařízení do laboratoře stavebních materiálů“. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil nejnižší nabídkovou cenu.
3. Zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s předpokládanou hodnotou 177 686 Kč bez DPH zahájil postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, a proto postupoval v souladu s § 26 odst. 5 zákona podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.
4. Dne 30. 6. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – Ing. Jiří Pokorný "JIP-TECH", IČO 60455268, se sídlem U silnice 752/35, 160 00 Praha-Ruzyně (dále jen „vybraný uchazeč“), smlouvu na veřejnou zakázku, ve které byla cena za předmět plnění sjednána na 154 400 Kč bez DPH.
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.
6. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0851/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
7. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
K postavení zadavatele
8. Úřad předně posoudil otázku právního postavení Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové jako veřejného zadavatele podle § 2 zákona.
9. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
10. Podle informace dostupné na webových stránkách Královéhradeckého kraje <#SM_SS je zadavatel příspěvkovou organizací zřízenou Královéhradeckým krajem, přičemž tento kraj je vyšším územním samosprávným celkem, který vznikl na základě čl. 1 Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2000.
11. Úřad konstatuje, že má s ohledem na uvedené za prokázané, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
12. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, přičemž tyto skutečnosti ostatně Úřad nepovažuje za sporné, jelikož je zadavatel nerozporuje.
K výroku I. tohoto příkazu
13. Podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení.
14. Podle § 26 odst. 3 písm. b) zákona se za výzvu o zahájení zadávacího řízení pro účely tohoto zákona považuje písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,
15. Podle § 38 odst. 1 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace.
16. Podle § 38 odst. 2 zákona písemnou výzvu podle § 38 odst. 1 uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek.
17. Podle § 39 odst. 6 věty druhé zákona lhůty pro podání nabídek podle § 39 odst. 3 zákona začínají běžet v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, v případě užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, soutěžního dialogu a řízení na základě rámcové smlouvy dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky a v případě jednacího řízení bez uveřejnění dnem odeslání výzvy k jednání.
18. Zadavatel výzvu k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014 odeslal zájemcům dne 23. 5. 2014 a lhůtu pro podání nabídek stanovil do 10. 6. 2014 do 14:00 hod. Z výše uvedeného plyne, že zadávací řízení bylo v šetřeném případě zahájeno odesláním výzvy k podání nabídek dne 23. 5. 2014, přičemž lhůta pro podání nabídek začala plynout dnem následujícím po dni zahájení, tj. 24. 5. 2014. Lhůta pro podání nabídek, po kterou měl zadavatel povinnost uveřejnit písemnou výzvu na svém profilu, tedy trvala od 24. 5. 2014 do 10. 6. 2014 do 14:00 hod.
19. Z profilu zadavatele https://zakazky.cenakhk.cz/contract_display_1309.html (dále jen „profil zadavatele“) plyne, že zadavatel zde výzvu k podání nabídek uveřejnil až dne 26. 5. 2014, tedy se zpožděním 3 dnů od počátku běhu lhůty pro podání nabídek.
20. V průběhu šetření podnětu před zahájením tohoto správního řízení obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém uvádí, že výzva k podání nabídek byla ode dne 22. 5. 2014 uveřejněna na serveru operačního programu, z něhož mu byla dotace na veřejnou zakázku poskytnuta, dále na portále veřejných zakázek a na webové prezentaci školy. Úřad pro úplnost k uvedenému konstatuje, že tato uveřejnění výzvy k podání nabídek nejsou srovnatelná se zákonem požadovaným způsobem uveřejnění výzvy, neboť zákonodárce stanovil nejen povinnost uveřejnění výzvy k podání nabídek v určité době, ale zároveň formu, jakou má být tato výzva uveřejněna. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zadavatelem zvolený druh zadávacího řízení je mj. specifický tím, že veřejný zadavatel osloví písemnou výzvou 5 zájemců k podání nabídky a výzvu současně po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek uveřejní na svém profilu. Povinnost uveřejnit výzvu po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele pak stojí samostatně vedle povinnosti odeslat písemnou výzvu zájemcům k podání nabídky. Nesplnění povinnosti uveřejnění na profilu tak nelze zhojit uveřejněním jinou formou. Úřad jiné způsoby uveřejnění od počátku běhu lhůty pro podání nabídek obecně může zohlednit jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty, neboť kroky zadavatele nesvědčí o tom, že by záměrně usiloval o nehospodárnost vynakládání veřejných prostředků, na samotnou skutečnost, že došlo ke spáchání správního deliktu, však tato skutečnost nemůže mít vliv.
21. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou výzvu k podání nabídky po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek vyplývá pro zadavatele z ust. § 38 odst. 2 zákona. V šetřeném případě zadavatel písemnou výzvu k podání nabídek na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť ji na svém profilu uveřejnil se zpožděním 3 dnů od počátku běhu lhůty pro podání nabídek, ve které byl povinen výzvu uveřejnit.
22. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť výzvu k podání nabídek v rozporu s ust. § 38 odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek, tedy ode dne 24. 5. 2014 do 10. 6. 2014, ale uveřejnil ji až dne 26. 5. 2014, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
23. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33 zákona, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.
24. Zadavatel výzvu k podání nabídek ze dne 22. 5. 2014 odeslal zájemcům dne 23. 5. 2014 a lhůtu pro podání nabídek stanovil do 10. 6. 2014 do 14:00 hod. Z uvedeného plyne, že zadávací řízení bylo v šetřeném případě zahájeno odesláním výzvy k podání nabídek dne 23. 5. 2014, přičemž lhůta pro uveřejnění textové části zadávací dokumentace začala plynout dnem následujícím po dni zahájení, tj. 24. 5. 2014. Lhůta pro podání nabídek, po kterou měl zadavatel povinnost uveřejnit textovou část zadávací dokumentace na svém profilu, tedy trvala od 24. 5. 2014 do 10. 6. 2014 do 14:00 hod.
25. Z profilu zadavatele plyne, že zadavatel zde textovou část zadávací dokumentace uveřejnil až dne 26. 5. 2014, tedy se zpožděním 3 dnů od počátku běhu lhůty pro podání nabídek.
26. Ve vztahu k výhradě zákona zakotvené v § 48 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce neplyne, že by uveřejněním textové části zadávací dokumentace došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací a ani zadavatel takovou skutečnost v průběhu šetření před zahájením tohoto správního řízení neuvedl.
27. I v případě zveřejnění textové části zadávací dokumentace jiným způsobem, např. na webové prezentaci školy Úřad konstatuje, že takový způsob uveřejnění by nebyl srovnatelný se zákonem požadovaným způsobem uveřejnění zadávací dokumentace, neboť zákonodárce stanovil nejen povinnost uveřejnění textové části zadávací dokumentace, ale zároveň formu, jakou má být tato povinnost splněna, tj. uveřejněním na profilu zadavatele. Nesplnění povinnosti uveřejnění na profilu tak nelze zhojit uveřejněním jiným způsobem.
28. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele textovou část zadávací dokumentace po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek vyplývá pro zadavatele z ust. § 48 odst. 1 zákona. V šetřeném případě zadavatel textovou část zadávací dokumentace na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť ji zde uveřejnil se zpožděním 3 dnů od počátku běhu lhůty pro podání nabídek, ve které byl povinen výzvu uveřejnit.
29. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť v rozporu s ust. § 48 odst. 1 zákona textovou část zadávací dokumentace veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ode dne 24. 5. 2014, kdy měla být výzva k podání nabídek uveřejněna, ale až dne 26. 5. 2014, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. tohoto příkazu
30. Podle § 83 odst. 1 věta první zákona veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
31. Podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.
32. Úřad předně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen dle § 83 odst. 1 zákona odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy v souladu s § 146 odst. 1 písm. b) zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle Nařízení komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. 9. 2005, ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek.
33. Úřad dále uvádí, že cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Transparentnost a následná kontrola zadávacího řízení je dle Úřadu možná pouze v případě, že veřejnosti bude o průběhu zadávacího řízení poskytnuto co nejvíce informací. Za tímto účelem se rovněž provádí statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti v informačním systému. Důvodem toho je ta skutečnost, že je při zadávání a realizaci veřejných zakázek nakládáno s prostředky z veřejných zdrojů. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
34. Způsob uveřejňování stanovený zákonem je definován v § 146 zákona, přičemž ve vztahu k oznámení o výsledku zadávacího řízení je tato povinnost dále upřesněna v § 83 zákona. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá pro zadavatele povinnost odeslat k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení řádně (splnění podmínek podle § 146 zákona, tj. na místě k tomu určeném a dodržení seznamu povinně uveřejňovaných údajů) a včas (ve lhůtě stanovené v § 83 odst. 1 zákona). Z uvedeného je zřejmé, že zákonodárce měl zájem nejenom na řádném uveřejnění příslušného formuláře, ale současně také na jeho včasném uveřejnění.
35. Úřad konstatuje, že zadavatel dne 30. 6. 2014 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, zatímco oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo k uveřejnění ke dni vydání tohoto příkazu odesláno. Z uvedeného tedy plyne, že zadavatel výsledek zadávacího řízení ve stanovené 15 denní lhůtě (tedy nejpozději do 15. 7. 2014), k uveřejnění neodeslal a porušil tím ust. § 83 odst. 1 zákona. Ke skutečnosti, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ke dni vydání tohoto příkazu neodeslal, Úřad přihlédne při stanovení výše pokuty.
36. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu § 83 odst. 1 zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. nejpozději do 15. 7. 2014, když smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 30. 6. 2014, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. tohoto příkazu
37. Podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel písemnou zprávu o veřejné zakázce uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
38. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnění písemné zprávy o veřejné zakázce je odrazem principu veřejné publicity zadávání veřejných zakázek. Ať už je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy či nikoli, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu o veřejné zakázce v souladu s ust. § 85 odst. 4 zákona. Uveřejnění písemné zprávy umožňuje jak kontrolu ze strany Úřadu, tak zejména kontrolu ze strany široké veřejnosti, která tak má možnost seznámit se s průběhem zadávacího řízení a jeho výsledkem. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění ve stanovené lhůtě vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
39. Pro úplnost je třeba konstatovat, že za ukončení zadávacího řízení se považuje zrušení zadávacího řízení nebo uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, jako tomu bylo v šetřeném případě.
40. Zadavatel uzavřel smlouvu veřejnou zakázku s vybraným uchazečem dne 30. 6. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 15. 7. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva byla uveřejněna dne 25. 5. 2015, tzn. více než 10 měsíců po uzavření smlouvy a uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.
41. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu vyplývá pro zadavatele z ust. § 85 odst. 4 zákona, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil se zpožděním více než 10 měsíců.
42. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť v rozporu s § 85 odst. 4 zákona na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 15. 7. 2014, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 30. 6. 2014, ale uveřejnil ji až dne 25. 5. 2015, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
K výroku V. tohoto příkazu
43. Podle § 82 odst. 1 zákona zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 zákona.
44. Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 zákona nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
45. Podle § 110 odst. 8 zákona zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení písemně vzdát; práva na podání námitek se může zájemce či uchazeč vzdát až po vzniku práva podat námitky. Pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.
46. Úřad v souladu s ust. § 82 odst. 1 zákona uvádí, že zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky smlouvu s vybraným uchazečem uzavřít, přičemž podle § 110 odst. 4 zákona tato lhůta trvá v případě zjednodušeného podlimitního řízení 10 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
47. Z dokumentace o veřejné zakázce plyne, že zadavatel Oznámením o výsledku výběrového řízení ze dne 13. 6. 2014 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž uvedené oznámení odeslal uchazečům prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 30. 6. 2014. Zadavatel dále téhož dne (30. 6. 2014) uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Z výše uvedeného je zřejmé, že lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle § 110 odst. 4 zákona (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky) nemohla uplynout, neboť smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena ve stejný den, kdy bylo oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům odesláno, tedy ještě před počátkem běhu zákonem stanovené lhůty pro podání námitek. Zadavatel tak postupoval v rozporu s ust. § 82 odst. 1 zákona, když smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřel před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, stanovené v ust. § 110 odst. 4 zákona.
48. Úřad konstatuje, že zadavatel svým postupem, tj. uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1 zákona, znemožnil uchazečům obranu proti úkonům zadavatele do doby uzavření smlouvy podáním námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle § 110 odst. 4 zákona a v návaznosti na to případně podáním návrhu v souladu s ust. 114 odst. 1 zákona (tj. přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem, a to takových, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady postupu zadavatele a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech tohoto uchazeče, ještě před naplněním účelu zadávacího řízení, jímž je právě uzavření smlouvy), neboť po uzavření smlouvy je možno podat pouze návrh podle ust. § 114 odst. 2 zákona, přičemž nápravné opatření dle § 118 odst. 1 zákona lze uložit jen do okamžiku uzavření smlouvy.
49. V návaznosti na tvrzení zadavatele učiněné v průběhu šetření Úřadu před zahájením tohoto správního řízení, že telefonicky u jednotlivých zájemců zadavatel ověřoval, zda bude některý z nich proti úkonům zadavatele námitkami brojit, přičemž uvádí, že námitky žádný ze zájemců podávat nebude, Úřad uvádí, že k uvedenému postupu zadavatele s odkazem na § 110 odst. 8 zákona nemůže přihlížet, neboť uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vzdát pouze písemně, a pouze za tohoto předpokladu platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto uchazeči uplynula. Úřad v této souvislosti ověřil, že vzdání se práva na podání námitek jednotlivými uchazeči není součástí dokumentace o veřejné zakázce.
50. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky spáchal správní delikt dle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, tím, že uzavřel dne 30. 6. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky v rozporu s ust. § 82 odst. 1 zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 13. 6. 2014, neboť bylo vyloučeno, aby lhůty dle § 110 odst. 4 zákona uplynuly, když teprve dne 30. 6. 2014 bylo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům odesláno, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto příkazu.
K uložení pokuty
51. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) a d) zákona.
52. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
53. Podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 nebo § 111 odst. 5 zákona anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 117 odst. 1 zákona.
54. Z obsahu tohoto příkazu vyplývá, že zadavatel se dopustil celkem čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky
-
v rozporu s § 38 odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek, tedy ode dne 24. 5. 2014 do 10. 6. 2014, ale uveřejnil ji až dne 26. 5. 2014,
-
v rozporu s § 48 odst. 1 zákona na profilu zadavatele neuveřejnil ode dne 24. 5. 2014, kdy měla být uveřejněna výzva k podání nabídek, textovou část zadávací dokumentace, ale uveřejnil ji až dne 26. 5. 2014,
-
v rozporu s § 83 odst. 1 zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. nejpozději do 15. 7. 2014, když smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 30. 6. 2014,
-
v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 15. 7. 2014, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 30. 6. 2014, ale uveřejnil ji až dne 25. 5. 2015,
a dále jednoho správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona uvedeného ve výroku V. tohoto příkazu, tím, že
-
uzavřel dne 30. 6. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky v rozporu s ust. § 82 odst. 1 zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 13. 6. 2014, neboť bylo vyloučeno, aby lhůty dle § 110 odst. 4 zákona uplynuly, když teprve dne 30. 6. 2014 bylo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům odesláno.
55. Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správních deliktů) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
56. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
57. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, které nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.
58. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až V. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 4. 11. 2015. Ke spáchání správních deliktů došlo v případě správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu dne 24. 5. 2014, tj. první den běhu lhůty pro podání nabídek, s nímž byla spojena povinnost uveřejnění, v případě správních deliktů uvedených ve výrocích III. a IV. tohoto příkazu dne 16. 7. 2014, tj. vždy první den po marném uplynutí lhůty 15 dnů pro uveřejnění, resp. odeslání k uveřejnění a v případě správního deliktu uvedeného ve výroku V. tohoto příkazu dne 30. 6. 2014, kdy byla uzavřena smlouva, přičemž správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
59. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až V. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
60. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
61. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
62. Podle § 120 odst. 2 písm. a) se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
63. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
64. V daném případě se zadavatel dopustil spáchání čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč. Zadavatel se dále dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, přičemž cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel tohoto správního deliktu dopustil, a za kterou může být uložena pokuta, činí dle smlouvy ze dne 30. 6. 2014 celkem 186 824 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) v tomto případě po zaokrouhlení činí částku ve výši 18 682,- Kč. Z uvedeného plyne, že v šetřeném případě je možné považovat za přísněji trestné spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť je možno za ně uložit přísnější sankci (vyšší pokutu). Úřad dále uvádí, že za každý ze správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu je možno uložit sankci ve stejné maximální výši. S ohledem na tuto skutečnost nelze v daném případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci za nejpřísněji trestný ze spáchaných deliktů, nýbrž pokutu uložit pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad s ohledem na výše uvedené zkoumal, zda lze k uložení sankce zvolit správní delikt, při kterém došlo k porušení povinnosti uveřejnění stanovené zákonem nejpozději po marném uplynutí lhůty. V šetřeném případě u správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu nebyla předmětná povinnost odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ke dni vydání tohoto příkazu splněna vůbec. Úřad proto pro uložení pokuty zvolil tento správní delikt.
65. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
66. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
67. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
68. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení a umožnil tak následnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností.
69. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení ve lhůtách stanovených zákonem, přičemž neodesláním oznámení k uveřejnění došlo k narušení výše popsaného zájmu chráněného zákonem, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele. Úřad z hlediska intenzity porušení a současně z hlediska následků správního deliktu uvádí, že zadavatel předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ke dni vydání tohoto příkazu neodeslal. Z tohoto hlediska se vzhledem k délce doby, kdy výsledek zadávacího řízení nebyl k dispozici veřejnosti, jedná o zásah s vyšší intenzitou a Úřad proto tuto okolnost související se spácháním správního deliktu považuje za přitěžující při stanovení výše pokuty.
70. Polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad spatřuje ve skutečnosti, že se jednalo o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou ve výši 177 686 Kč bez DPH, jejíž zadávání zadavatel dobrovolně zahájil postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, přičemž cena veřejné zakázky činí dle smlouvy ze dne 30. 6. 2014 celkem 154 400 Kč bez DPH. Úřad zde vychází z přímé úměry, že čím vyšší je hodnota veřejné zakázky, tím vyšší je zájem veřejnosti na její veřejné kontrole, resp. čím nižší je hodnota veřejné zakázky, tím nižší intenzitu do právem chráněného zájmu představuje porušení uveřejňovací povinnosti.
71. Jako přitěžující okolnost shledává Úřad tu skutečnost, že se zadavatel v souvislosti s postupem ve veřejné zakázce dopustil spáchání dalších 3 správních deliktů spočívajících v nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem a dále správního deliktu spočívajícího v uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1 zákona, když před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 zákona dne 30. 6. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti konstatuje, že naposledy uvedený správní delikt patří k typově nejzávažnějším, neboť zadavatel svým postupem, tj. uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1 zákona, znemožnil uchazečům obranu proti úkonům zadavatele do doby uzavření smlouvy podáním námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a v návaznosti na to případně podáním návrhu dle ust. 114 odst. 1 zákona, za účelem přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem.
72. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti správního deliktu“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob, následky a okolnosti spáchání správního deliktu, včetně intenzity ohrožení právem chráněného zájmu, přičemž společenská škodlivost správního deliktu (tedy závažnost) dosahuje – především při zohlednění přitěžujících okolností uvedených v bodě 71. odůvodnění tohoto příkazu [zejména pak spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona] – vyššího stupně závažnosti.
73. Úřad na tomto místě pokládá za vhodné vysvětlit (a v návaznosti na bod 70. odůvodnění tohoto příkazu opětovně zdůraznit), že skutečnost, že ukládá za delikt vyššího stupně závažnosti, kdy maximální výše sankce může činit až 20 000 000,- Kč, pokutu ve výši 9 000,- Kč, tedy pokutu ve srovnání s horní hranicí zákonné sazby velmi nízkou, je dána zejména hodnotou předmětné veřejné zakázky, v souvislosti s jejímž zadáváním se zadavatel správních deliktů dopustil. Za situace, kdy celková hodnota veřejné zakázky činí 154 400 Kč, je horní hranice pokuty ve výši 20 000 000,- Kč hranicí povýtce teoretickou, neboť např. není zjevně na místě ukládat pokutu ve vyšší výměře, než kolik činí samotná hodnota veřejné zakázky, a tato hodnota tak představuje co do výše pokuty zásadní korektiv.
74. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Dle výroční zprávy zadavatele za rok 2013/2014 [Pozn. Úřadu: jedná se o školní rok] dostupné na http://www.spsstavhk.cz/files/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyr_zprava_2013-14.pdf, zadavatel jako příspěvková organizace zřízená Královéhradeckým krajem hospodaří beze ztrát a provozuje mj. doplňkovou činnost, přičemž zisk ve výši 73 453, 48 Kč za rok 2013 byl dle výroční zprávy převeden do rezervního fondu. Z této výroční zprávy dále plyne, že zadavatel hospodaří s vyrovnaným rozpočtem v řádech desítek milionů korun. Úřad současně vychází z úvahy, že hospodaření zadavatele se v letech 2014 a 2015 výrazným způsobem nezměnilo. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 9 000 Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).
75. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
76. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
77. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 9 000 Kč (tj. při spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto příkazu.
78. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Střední průmyslová škola stavební, Pospíšilova tř. 787, 500 03 Hradec Králové
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy