číslo jednací: S0467/2016/VZ-26929/2016/541/MSc
Instance | I. |
---|---|
Věc | Správa veřejného osvětlení v Třebechovicích p.O. |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb. |
Rok | 2016 |
Datum nabytí právní moci | 8. 7. 2016 |
Dokumenty | ![]() |
Č. j.: ÚOHS-S0467/2016/VZ-26929/2016/541/MSc |
|
27. června 2016 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil účastník řízení
-
zadavatel – Město Třebechovice pod Orebem, IČO 00269719, se sídlem Masarykovo náměstí 14, 503 46 Třebechovice pod Orebem,
při zadávání veřejné zakázky „Správa veřejného osvětlení v Třebechovicích p.O.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 3. 2016 pod ev. č. 527392, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 053-089024, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 076-133937,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Město Třebechovice pod Orebem, IČO 00269719, se sídlem Masarykovo náměstí 14, 503 46 Třebechovice pod Orebem – se při zadávání veřejné zakázky „Správa veřejného osvětlení v Třebechovicích p.O.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 3. 2016 pod ev. č. 527392, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 053-089024, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 076-133937, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky uchazeče ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4, ze dne 9. 5. 2016 doručené jmenovanému zadavateli téhož dne, když uvedené námitky odmítl jako bezpředmětné a podané neoprávněnou osobou, ačkoliv námitky jmenovaného uchazeče byly podány v souladu s citovaným zákonem.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Město Třebechovice pod Orebem, IČO 00269719, se sídlem Masarykovo náměstí 14, 503 46 Třebechovice pod Orebem – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:
pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
1. Zadavatel – Město Třebechovice pod Orebem, IČO 00269719, se sídlem Masarykovo náměstí 14, 503 46 Třebechovice pod Orebem – zahájil dne 10. 3. 2016 podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení na veřejnou zakázku „Správa veřejného osvětlení v Třebechovicích p.O.“, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 3. 2016 pod ev. č. 527392, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 053-089024, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 076-133937 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z bodu 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ vyplývá, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na částku 3 310 000,– Kč bez DPH.
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel dne 30. 5. 2016 návrh stěžovatele – ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 (dále jen „stěžovatel“) – na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky, čímž bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání postupu zadavatele vedené pod sp. zn. S0420/2016/VZ. V návrhu stěžovatel mimo jiné namítal možné spáchání správního deliktu zadavatelem tím, že zadavatel nedodržel zákonem stanovený postup, když nerozhodl o jeho námitkách, aniž by byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 111 odst. 4 zákona. Uvedenou část návrhu Úřad podle jejího obsahu posoudil a následně šetřil jako podnět ve smyslu § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
4. Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S0420/2016/VZ a po přezkoumání jejího obsahu, přičemž relevantní části dokumentace o veřejné zakázce tvoří obsah spisu v této souvislosti vedeného pod sp. zn. S0467/2016/VZ, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, a proto vydává tento příkaz.
K výroku I. tohoto příkazu
5. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.
6. Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
7. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
8. Podle § 111 odst. 1 zákona přezkoumá zadavatel podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
9. Podle § 111 odst. 4 zákona nerozhoduje zadavatel o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
10. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
11. Z bodu IV.3.4 „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 4. 5. 2016.
12. Dne 9. 5. 2016 zadavatel obdržel námitky stěžovatele z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám, jež dle stěžovatele nebyly zpracovány dostatečně konkrétně, podrobně a srozumitelně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky.
13. Přípisem ze dne 19. 5. 2016 zadavatel stěžovatele informoval, že na podané námitky pohlíží jako na bezpředmětné, jelikož stěžovatel nebyl oprávněn podat námitky proti zadávacím podmínkám. Zadavatel uvedl, že námitky proti zadávacím podmínkám mohou stěžovatelé podávat dle § 110 odst. 3 zákona nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, avšak nesmí současně podat nabídku. Zadavatel konstatuje, že stěžovatel nabídku podal, což dle jeho názoru znamená, že podpisem návrhu smlouvy souhlasil se zadávacími podmínkami. Zadavatel dále uvádí, že si uvedený výklad ověřil u Ministerstva pro místní rozvoj, odboru práva veřejných zakázek a koncesí.
14. Úřad konstatuje, že podmínky podání námitek v případě, že směřují proti zadávacím podmínkám, jsou obsaženy v ustanovení § 110 odst. 3 zákona a tyto námitky musí rovněž splňovat obecné formální a obsahové náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 zákona.
15. K aplikaci ustanovení § 110 odst. 3 zákona, které stanovuje, že námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, Úřad v obecné rovině konstatuje, že toto ustanovení bylo do zákona včleněno novelizací zákonem č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Důvodová zpráva k tomuto zákonu uvádí, že tato speciální pětidenní lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám doplňuje obecnou lhůtu pro podání námitek v délce 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona podle § 110 odst. 2 zákona, neboť slovy důvodové zprávy „podle dosavadní úpravy se na tyto případy vztahovala obecná lhůta podle § 110 odst. 2 a bylo obtížně prokazatelné, kdy se zadavatel o namítaném porušení zákona ze zadávacích podmínek dozvěděl. Navrhovaná úprava je jednoznačná, dává stěžovateli dostatek času na uplatnění jeho námitek (s obsahem zadávacích podmínek se stěžovatel musí nutně seznámit ve lhůtě pro podání nabídek, jinak by nemohl projevit svůj zájem o získání veřejné zakázky podáním nabídky) a zároveň zabraňuje podávání námitek proti zadávacím podmínkám účelově až na základě znalosti výsledku zadávacího řízení“.
16. V návaznosti na výše citovaný text důvodové zprávy Úřad zdůrazňuje, že účelem ustanovení § 110 odst. 3 zákona tak je, aby dodavatelům bylo určitým způsobem zabráněno podávat námitky proti zadávacím podmínkám účelově až na základě znalosti výsledku zadávacího řízení, tedy například až poté, co bude zadavatelem rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky jiným dodavatelem. Toto omezení však není zcela absolutní, neboť zákonodárce výslovně stanovil lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám na 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Je tedy zřejmé, že zákonodárce cíleně umožnil podání námitek proti zadávacím podmínkám i ve fázi zadávacího řízení, kdy již došlo k otevírání nabídek.
17. K výkladu zadavatele, dle kterého námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 zákona nemohou být podány stěžovatelem, který současně podal nabídku, Úřad uvádí, že takovýto výklad z uvedeného ustanovení zákona ani z výše citované důvodové zprávy nikterak nevyplývá. Pokud by zákonodárce měl v úmyslu zamezit uchazečům (tj. dodavatelům, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku) v podání námitky proti zadávacím podmínkám, nepochybně by takovouto podmínku včlenil do zákona, což se však nestalo.
18. Úřad dále poznamenává, že možnost podat námitky proti zadávacím podmínkám vyplývá rovněž z judikatury, kdy je uchazeči, který podal nabídku, výslovně umožněno podat námitky proti zadávacím podmínkám, a to dokonce i po lhůtě dle § 110 odst. 3 zákona v případě, kdy nezákonnost zadávacích podmínek vyjde najevo až v pozdější fázi zadávacího řízení, viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009, jež byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009/-100 ze dne 6. 11. 2009, kde Krajský soud v Brně uvedl: „Namítá-li žalovaný, že žalobce nepoukázal na nejasnost zadávacích podmínek již na počátku zadávacího řízení, pak tato skutečnost nic nemění na tom, že se v daném případě nejedná o námitky opožděné. Nejasnost zadávacích podmínek se tu projevila až při hodnocení nejvhodnější nabídky…“.
19. K argumentaci zadavatele, dle které stěžovatel podáním nabídky a podpisem návrhu smlouvy souhlasil se zadávacím podmínkami a není tedy oprávněn k podání námitek proti zadávacím podmínkám, přičemž tento výklad si zadavatel dle svého tvrzení ověřil u Ministerstva pro místní rozvoj, odboru práva veřejných zakázek a koncesí, Úřad uvádí, že takovýto výklad ze zákona nevyplývá a není ani v souladu s příslušnou rozhodovací praxí, jak je uvedeno výše. Úřad rovněž poznamenává, že součástí dokumentace o veřejné zakázce, nebylo žádné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, které by tvrzení zadavatele dokládalo, a zadavatelem předkládaný výklad nevyplývá ani z metodiky zadávání veřejných zakázek zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj (viz http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska).
20. Úřad tedy na základě výše uvedeného konstatuje, že námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 zákona jsou stěžovatelé oprávněni podat ve lhůtě do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, a to i v případě, kdy podali na danou veřejnou zakázku nabídku. I v uvedeném případě je tak nezbytně nutné, aby se zadavatel s podanými námitkami, byly-li jinak podány řádně a včas, v příslušném rozhodnutí věcně vypořádal v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona.
21. Úřad k požadavku na odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatelem rovněž uvádí, že podle § 111 odst. 1 zákona je zadavatel povinen v rozhodnutí o námitkách uvést důvod, na základě kterého dospěl k závěru uvedenému v rozhodnutí o námitkách. Rozsah odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí být takový, aby předmětné rozhodnutí mohlo být ze strany Úřadu přezkoumáno. V rozsudku č. j. 62 Af 88/2012 – 75 ze dne 21. 11. 2013, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 103/2013 – 61 ze dne 10. 6. 2014, Krajský soud v Brně konstatoval: „Jestliže § 111 odst. 1 ZVZ ukládá zadavateli písemně rozhodnout o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, pak obstojí jen takové rozhodnutí o námitkách, v němž je konkrétní věcný důvod obsažen. Není-li v něm obsažen, pak zadavatel nesplní povinnost podle § 111 odst. 1 ZVZ.“
22. V šetřeném případě stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek do dne 4. 5. 2016. Vzhledem k tomu, že předmětné námitky podal stěžovatel dne 9. 5. 2016 a tyto námitky směřovaly proti zadávacím podmínkám, došlo tak ke splnění zákonem stanovených požadavků v § 111 odst. 3 zákona. Dle zjištění Úřadu námitky stěžovatele splňovaly rovněž formální a obsahové náležitosti dle § 110 odst. 7 zákona, tedy byly podány písemně, bylo v nich uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá.
23. V daném případě však zadavatel o námitkách stěžovatele ve smyslu § 111 odst. 1 zákona nerozhodl, neboť stěžovatele přípisem „Informace o postupu při přezkoumání námitky“ ze dne 19. 5. 2016 informoval, že na podané námitky pohlíží jako na bezpředmětné, jelikož stěžovatel nebyl oprávněn podat námitky proti zadávacím podmínkám. Zadavatel však byl v šetřeném případě povinen, jak je dovozeno výše, o námitkách stěžovatele dle § 111 odst. 1 rozhodnout.
24. Úřad na základě uvedeného tedy konstatuje, že zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 111 odst. 1 zákona, když nepřezkoumal v plném rozsahu námitky stěžovatele ze dne 9. 5. 2016 doručené zadavateli téhož dne, přičemž v rámci „informací o postupu při přezkoumání námitky“ ze dne 19. 5. 2016 ani neuvedl, zda námitkám stěžovatele vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu, ani se k uvedeným námitkám věcně nevyjádřil, čímž se dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení sankce
25. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
26. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že v rozporu s § 111 odst. 1 zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky stěžovatele ze dne 9. 5. 2016 doručené zadavateli téhož dne, když uvedené námitky odmítl jako bezpředmětné a podané neoprávněnou osobou, ačkoliv námitky jmenovaného uchazeče byly podány v souladu se zákonem. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
27. Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu Úřad přistoupil k uložení pokuty.
28. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
29. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě návrhu stěžovatele, který obdržel dne 30. 5. 2016. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 20. 5. 2016, kdy marně uplynula lhůta, v níž byl zadavatel povinen o podaných námitkách rozhodnout dle § 111 odst. 1 zákona. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
30. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
31. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
32. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.
33. V rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad – co se týče způsobu a okolností spáchání správního deliktu – konstatuje, že postupem zadavatele nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle ustanovení § 111 odst. 1 zákona, který mohl stěžovatel legitimně očekávat, tedy, že jeho námitky budou zadavatelem přezkoumány a následně rozhodnutí o nich odůvodněno v plném rozsahu. Postup zadavatele při vyřizování námitek, který je v rozporu se zákonem, je pochybením zadavatele, které nelze zhojit, resp. nahradit, neboť se jedná o postoj samotného zadavatele vůči v námitkách namítaným skutečnostem, který tak zůstává stěžovateli skryt.
34. Následkem nevyřízení předmětných námitek byl v šetřeném případě výše uvedený „informační deficit“ na straně stěžovatele, neboť stěžovatel se, co se týče postoje zadavatele k uvedeným námitkám, nedozvěděl žádné relevantní závěry, jelikož se zadavatel uvedenými námitkami vůbec věcně nezabýval, ačkoliv měl povinnost postupovat při přezkoumání námitek podle ustanovení § 111 odst. 1 zákona.
35. V šetřeném případě je však jako polehčující okolnost nutno posoudit skutečnost, že zadavatel zadávací řízení dne 9. 6. 2016 zrušil, čímž de facto vyhověl námitkám stěžovatele ze dne 9. 5. 2016. Nezákonný postup zadavatele tak v konečném důsledku neměl negativní vliv na průběh zadávacího řízení.
36. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu na rok 2016, který je zveřejněn na internetových stránkách zadavatele (http://www.trebechovice.cz/rozpocty/ds-10010) vyplývá, že zadavatel v tomto roce plánuje příjmy ve výši 73 554 770,– Kč. Úřad v této souvislosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“.
37. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
38. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k souvislostem případu považuje Úřad uloženou sankci za dostačující, poněvadž naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
39. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
40. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Město Třebechovice pod Orebem, Masarykovo náměstí 14, 503 46 Třebechovice pod Orebem
Vypraveno:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy