číslo jednací: S0606/2015/VZ-38069/2015/532/ZČa

• Instance: I.
• Věc: Uzavření dodatku k Mandátní smlouvě č. 13-2000-OF/OMP
• Účastníci:
  1. Statutární město Jablonec nad Nisou
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 22. 11. 2016
• Související rozhodnutí: S0606/2015/VZ-38069/2015/532/ZČa; R376/2015/VZ-46443/2016/323/KKř

Č. j.: ÚOHS-S0606/2015/VZ-38069/2015/532/ZČa

Brno: 5. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16.9.2015 z moci úřední, jehož účastníkem je:

• zadavatel – Statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, při uzavírání dodatku č. 7 ze dne 2.1.2013 k „Mandátní smlouvě č. 13-2000-OF/OMP“ ze dne 28.1.2000, který byl uzavřen se společností RIA REALITY a.s., Šrobárova ul. 2182/3, 130 00 Praha 3, a jehož předmětem je vyvíjení činnosti jmenované společnosti směřující k tomu, aby jmenovaný zadavatel měl příležitost uzavřít smlouvy o převodu vlastnictví jednotek v domech, případně smlouvy o převodu vlastnictví k domu, kdy nabyvatelem je bytové družstvo vytvořené z nájemců bytového objektu, když dodatek č. 7 k citované mandátní smlouvě nebyl uzavřen na základě předchozího zadávacího řízení,

rozhodl takto: 

I.

Zadavatel – Statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou – se při uzavírání dodatku č. 7 ze dne 2.1.2013 k „Mandátní smlouvě č. 13-2000-OF/OMP“ ze dne 28.1.2000, který byl uzavřen se společností RIA REALITY a.s., Šrobárova ul. 2182/3, 130 00 Praha 3, a jehož předmětem je vyvíjení činnosti jmenované společnosti směřující k tomu, aby jmenovaný zadavatel měl příležitost uzavřít smlouvy o převodu vlastnictví jednotek v domech, případně smlouvy o převodu vlastnictví k domu, kdy nabyvatelem je bytové družstvo vytvořené z nájemců bytového objektu, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, neboť porušil ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona tím, že služby, které jsou předmětem dodatku č. 7 ze dne 2.1.2013 k „Mandátní smlouvě č. 13-2000-OF/OMP“ ze dne 28.1.2000, nezadal v některém ze zadávacích řízení podle zákona, když uvedený dodatek č. 7 naplňuje definici veřejné zakázky podle § 7 odst. 1 citovaného zákona a plnění poskytnuté ze strany zadavatele za provedené služby přesáhlo hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 2.1.2013 uzavřel zadavatel na předmětné služby dodatek č. 7 k citované mandátní smlouvě se shora jmenovanou společností.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 250 000,- Kč (dvě stě padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěží o návrh, obdržel podnět, který se týkal postupu zadavatele – Statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen „zadavatel“ nebo „mandant“), při uzavírání dodatku č. 7 ze dne 2.1.2013 (dále jen „dodatek č. 7“) k „Mandátní smlouvě č. 13-2000-OF/OMP“ ze dne 28.1.2000 (dále jen „mandátní smlouva“), který byl uzavřen se společností RIA REALITY a.s., Šrobárova ul. 2182/3, 130 00 Praha 3 (dále jen „RIA REALITY a.s.“ nebo „mandatář“).

2. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal písemné vyjádření k podnětu, zaslání faktur, které byly vystaveny společnosti RIA REALITY a.s. na základě dodatku č. 7 uzavřeného dne 2.1.2013 k mandátní smlouvě, resp. faktur, na základě kterých byla mandatáři hrazena odměna, včetně případných prémií vyplývajících z předmětného dodatku, a zaslání přehledu bytů prodaných po uzavření předmětného dodatku č. 7.

3. Po přezkoumání předložených dokumentů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z toho důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

5. O zahájení správního řízení informoval Úřad zadavatele oznámením č. j. ÚOHS-S0606/2015/VZ-28053/2015/532/ZČa ze dne 16.9.2015. Citovaným oznámením Úřad seznámil zadavatele se svými pochybnostmi o tom, zda zadavatel v šetřeném případě neporušil § 21 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) tím, že služby, které jsou předmětem uzavřené mandátní smlouvy ve znění dodatku č. 7, nezadal v některém ze zadávacích řízení podle zákona, přičemž plnění poskytnuté ze strany zadavatele za služby poskytnuté v roce 2014 přesáhlo hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu. Úřad tedy získal pochybnost, zda se v této souvislosti zadavatel nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

6. Dnem 16.9.2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno účastníkovi řízení, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení z moci úřední.

7. Usnesením č. j. ÚOHS-S0606/2015/VZ-28054/2015/532/ZČa ze dne 17.9.2015 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

8. Usnesením č. j. ÚOHS-S0606/2015/VZ-30795/2015/532/ZČa ze dne 30.9.2015 Úřad stanovil podle § 39 odst. 1 správního řádu zadavateli lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Stanovisko zadavatele ze dne 25.9.2015

9. Dne 29.9.2015 obdržel Úřad stanovisko zadavatele, v němž popisuje proces uzavírání mandátní smlouvy vč. dotčených dodatků. Zadavatel sděluje, že mandátní smlouva, jejímž podkladem byla předcházející veřejná soutěž, byla podepsána dne 28.1.2000, tedy za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,ve znění pozdějších předpisů, a tedy ještě před účinností zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který zavedl limit 2 mil. Kč pro zadávání veřejných zakázek na dodávky a služby, přičemž tento limit se v průběhu času i na přechodné období změnil na 1 mil. Kč (po transparentní novele zákona č. 137/2006 Sb., v dubnu 2012 – 31.12.2013). Předmětná mandátní smlouva byla v průběhu času několikrát změněna, přičemž dodatky č. 1 – 4 byly pouze revizní bez zásadních změn předmětu smlouvy či podstatné změny podmínek smlouvy, dodatkem č. 5 došlo ke změně doby, na kterou se smlouva uzavírá z doby určité na neurčitou, a dodatkem č. 6 došlo ke změně příslušného depozitního účtu mandanta a upřesnění modelu úpravy smluvní pokuty pro mandatáře.

10. Zadavatel dále uvádí, že poslední dodatek č. 7, který upřesňuje některá práva a povinnosti, deklaratorně potvrzuje výše odměn mandatáři za prodej jedné bytové jednotky, tj. v domech sídlištního typu á 5 092 Kč/jednotka a v případě ostatních domů 5 756 Kč/jednotka. Výše odměn přitom koresponduje s výši odměn stanovených ve vlastní mandátní smlouvě uzavřené mezi zadavatelem a společností RIA REALITY a.s. Zadavatel nerozporuje, že dodatkem č. 7 byla v čl. II. bodu 6 stanovena prémiová složka odměny z původních 3 – 12 % dle příslušného počtu obstaraných prodejů bytových jednotek na neměnnou hodnotu 5 %. Nicméně dle názoru zadavatele není tato úprava podstatnou změnou smlouvy, neboť došlo pouze ke stabilizaci prémiové složky na průměr či spíše podprůměr původně ujednaných hodnot. Je tedy podle zadavatele zřejmé, že mandatář je dokonce od určitého objemu prodeje bytových jednotek (nad 500) oproti původní úpravě znevýhodněn ve výši prémiové složky. Zadavatel doplňuje, že počet předpokládaného objemu prodeje bytových domů resp. jednotlivých bytů nelze zcela přesně nikdy určit, kdy v tomto případě se jedná dokonce o prodej bytů za dva kalendářní roky (1.1.2013 – 31.12.2015), přičemž prodej/koupě bytů je ovlivněno mnoha faktory jako schválení majetkoprávního úkonu v zastupitelstvu města, získání úvěru kupujícími (bytovým družstvem, jednotlivými vlastníky) a dalšími.

11. Zadavatel pokračuje, že v čl. II. odst. 7 mandátní smlouvy je upraveno: „Přílohou této smlouvy je prémiový řád vydaný pro každý kalendářní rok mandantem pro mandatáře.“ Zadavatel uvádí, že úprava prémiové složky v čl. II. bodu 6 dodatku č. 7, tj. její „zprůměrování“ na hodnotu 5 %, nepřekračuje rozsah původně vymezené pohyblivé složky prémie 3 – 12 %. Dle názoru zadavatele nelze tedy klasifikovat příslušnou úpravu dle § 82 odst. 7 zákona jako změnu, která podstatně mění práva a povinnosti smlouvy a ekonomicky zvýhodňuje uchazeče či mění obecně ekonomickou rovnováhu smlouvy. K tomu zadavatel dodává, že změna čl. III mandátní smlouvy dodatkem č. 7 stanovuje a upřesňuje přísnější sankce pro mandatáře, což také v případě námitky o „zvýhodnění“ mandatáře v rámci prémiové složky na druhé straně smlouvu ekonomicky vyrovnává. Zadavatel má na základě výše uvedeného za to, že dodatkem č. 7 nedošlo k podstatné změně smlouvy resp. naplnění jejích definičních znaků specifikovaných v § 82 odst. 7 písm. a) až d) zákona ve znění účinném ke dni uzavření předmětného dodatku.

12. Nad rámce výše uvedeného zadavatel uvádí, že při uzavírání dodatku č. 7 nebylo možné určit přesný počet bytových jednotek, k jejichž faktickému prodeji v budoucnu dojde, přičemž prodej bytových jednotek účelově zřizovaným bytovým družstvům je dlouhodobý proces. Zadavatel uvádí, že dne 20.2.2014 byla schválena výjimka z metodiky prodeje bytů, která upravuje prodej objektu bytovému družstvu, přičemž stanoví podmínku, že toto družstvo musí být složeno minimálně z 60 % všech nájemců daného objektu. S ohledem na nemožnost naplnění této podmínky, byla pro určité objekty kvóta skladby družstva snížena na 45 % všech nájemců, kteří měli vysoký zájem do svého vlastnictví bytový objekt nabýt. Tato skutečnost významně ovlivnila počet prodaných bytů v roce 2014 (celkem o 103 bytových jednotek) a měla faktický vliv na vyplacení prémie mandatáři. S ohledem na tuto nepředvídatelnou skutečnost, nelze ani v jednání vedoucímu k uzavření dodatku č. 7 spatřovat jakoukoliv účelovost při harmonizaci prémiové složky mandatáře resp. ekonomické zvýhodňování uchazeče.

13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má zadavatel za to, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

ZÁVĚRY ÚŘADU

14. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona, případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech doručených podkladů, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona tím, že služby, které jsou předmětem dodatku č. 7 k mandátní smlouvě, nezadal v některém ze zadávacích řízení podle zákona.

K právnímu postavení zadavatele

15. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

16. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Zadavatel svou činnost vykonává právě na základě zákona o obcích. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť se jedná územní samosprávný celek.

Relevantní ustanovení zákona

17. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

18. Veřejné zakázky se podle § 7 odst. 2 zákona podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

19. Dále se podle § 7 odst. 3 zákona veřejné zakázky dělí podle výše předpokládané hodnoty na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

20. Podle § 10 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

21. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

22. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odstavce 1 zákona.

23. Podle § 12 odst. 2 zákona, ve znění pozdějších předpisů, se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odstavce 1 zákona.

24. Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

K výroku rozhodnutí

25. Z podkladů doručených Úřadu bylo zjištěno, že zadavatel uzavřel dne 28.1.2000, za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, mandátní smlouvu ze dne 28.1.2000 se společností RIA REALITY a.s., k níž bylo následně uzavřeno 7 dodatků.

26. Úřad předně upozorňuje na skutečnost, že předmětem vedeného správního řízení není postup zadavatele před uzavřením dodatku č. 7 a Úřad v tomto správním řízení nepřezkoumává postup zadavatele podle § 82 odst. 7 zákona, neboť vzhledem k původní uzavřené mandátní smlouvě a všem jejím následným dodatkům, vyjma dodatku č. 7, jednak zanikla odpovědnost zadavatele za případné spáchání správního deliktu podle § 121 odst. 3 zákona, jednak předešlý postup zadavatele nelze ani zpětně přezkoumat, neboť zadavatel již v souladu s § 155 odst. 1 zákona není povinen uchovávat dokumentaci k původnímu zadávacímu řízení na uzavření mandátní smlouvy, a není tedy ani najisto postaveno, zda byla mandátní smlouva skutečně uzavřena postupem v zadávacím řízení.

27. Předmětem vedeného správního řízení je, jak vyplývá z oznámení o zahájení správního řízení (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zjištění, zda dodatek č. 7 je veřejnou zakázkou ve smyslu zákona a zda v době jeho uzavření byly naplněny všechny podmínky pro povinnost zadavatele zadávat služby, které jsou jeho předmětem, v zadávacím řízení.

28. Dodatek č. 7 k mandátní smlouvě uzavřel zadavatel s mandatářem dne 2.1.2013. Z čl. IV bodu 1 dodatku č. 7 k mandátní smlouvě vyplývá, že „smlouva je platná a účinná dnem jejího podpisu smluvními stranami a uzavírá se na dobu neurčitou“.

29. Pro ověření správnosti postupu zadavatele je nezbytné posoudit, zda v případě dodatku č. 7 k mandátní smlouvě byla naplněna definice veřejné zakázky podle zákona.

30. K tomu, aby se jednalo o veřejnou zakázku, je třeba kumulativně naplnit následující znaky:

1) jedná se o pořízení dodávek, služeb nebo stavebních prací,

2) plnění je pořizováno zadavatelem,

3) úplata je na straně zadavatele, a to jako forma protiplnění za dodávky, služby nebo stavební práce poskytované dodavatelem.

31. Z definičních znaků veřejné zakázky uvedených výše, vyplývá, že se za veřejnou zakázku považují takové smlouvy, na základě kterých zadavatel objednává u konkrétního dodavatele (dodavatelů) dodávky, služby či provedení stavebních prací za úplatu.Všechny tyto pojmové znaky shrnul Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 21. října 2011, č. j. 62 Ca 32/2009-140, když konstatoval: „Konkrétní plnění (zakázka) nabývá charakteru veřejné zakázky podle zákona tehdy, pokud plnění veřejné zakázky, které naplňuje znaky jednotlivých druhů veřejných zakázek vymezených podle předmětu v souladu s § 8 až 10 zákona, poptává zadavatel, pokud se plnění veřejné zakázky zavazuje poskytnout zadavateli dodavatel a zároveň pokud zadavatel za poskytnuté plnění veřejné zakázky zaplatí dodavateli úplatu.“

32. Z čl. I dodatku č. 7 k mandátní smlouvě vyplývá, že předmět plnění byl vymezen jako „… nepřetržité vyvíjení činnosti směřující k tomu, aby mandant měl příležitost uzavřít smlouvy o převodu vlastnictví jednotek v domech ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., případně smlouvy o převodu vlastnictví k domu kdy nabyvatelem je bytové družstvo vytvořené z nájemců bytového objektu (dále jen kupní smlouvy).“

33. Úřad ve věci dále uvádí, že v rozsahu čl. III. dodatku č. 7 k mandátní smlouvě si mandatář a mandant stanovili vzájemná práva a povinnosti, kdy mandatář je povinen zejména „zajistit vypracování znaleckých posudků, prohlášení vlastníka a tím zahájit privatizaci jednotek v daných objektech, ... a dohodnutým obvyklým způsobem nabízet k prodeji nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy ...“.

34. Úřad na tomto místě v dílčí části uzavírá, že předmětem veřejné zakázky je ve zde posuzovaném případě poskytnutí služeb.

35. V případě dalšího pojmového znaku veřejné zakázky – úplatnosti – se jedná zpravidla o úplatu „přímou“, hrazenou zadavatelem, avšak nelze vyloučit ani „nepřímou“ úhradu zadavatele, kdy forma plnění poskytnutého zadavatelem dodavateli je nepeněžitá, nebo např. kdy finanční závazek zadavatele je konstruován kromě platby zadavatele i platbou ze strany třetích osob. K úplatnosti veřejné zakázky Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 35/2012 ze dne 18.4.2013 judikoval, že konkrétní zakázka nabývá charakteru veřejné zakázky podle zákona tehdy, pokud fakticky „ve směru od zadavatele pro dodavatele plyne úplata“ a „ve směru od dodavatele pro zadavatele plyne plnění veřejné zakázky“. Dále Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku uvedl, že formální označení právního úkonu, jímž dojde k založení závazkového vztahu, není rozhodující. Smlouva na veřejnou zakázku není zvláštním smluvním typem. Úplatný charakter „celkového“ smluvního vztahu ve smyslu § 7 odst. 1 zákona je třeba posuzovat pro každý jednotlivý případ individuálně se zohledněním všech aspektů, které z dohodnuté formy spolupráce podle uzavřené smlouvy mají plynout.

36. Ve zde posuzovaném případě Úřad zjistil, že podle čl. II bodu 1 dodatku č. 7 k mandátní smlouvě mandatáři „za jeho činnost dle čl. I této smlouvy přísluší odměna za prodej jedné jednotky v domech sídlištní výstavby panelového a obdobného typu (dále jen sídlištní domy) ve výši 5092,- Kč a za prodej jedné jednotky v domech ostatních ve výši 5756,- Kč, přičemž prodejem jednotky se rozumí i prodej jednotky v objektu bytovému družstvu podle metodiky prodeje bytů.“

37. Dále je v čl. II. bodu 6 dodatku č. 7 k mandátní smlouvě uvedeno, že „mandatáři bude vyplacena prémie za více než 200 prodaných jednotek v období od 1.1.2013 do 31.12.2015, přičemž za prodanou jednotku se pro účely této smlouvy považuje jednotka nebo jednotky v prodaném objektu, k jejichž převodu vlastnictví byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí nejdéle do 31.12.2015. Po splnění výše uvedené podmínky náleží mandantovi prémie ve výši 5 % u celkové kupní ceny všech jednotek, jejichž převody budou mandatářem podány ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí v období od 1.1.2013 do 31.12.2015. Prémie bude vyplacena do konce ledna roku 2016. Prémie není zahrnuta v odměně podle čl. II odst. 1 této mandátní smlouvy.“

38. Z výše uvedeného vyplývá jednak skutečnost, že označení předmětného právního jednání jako Dodatku č. 7 v žádném případě nemůže znamenat, že by se nemohlo jednat o samostatnou veřejnou zakázku (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jednak může Úřad na základě výše uvedeného konstatovat, že se ve zde posuzovaném případě jedná o úplatnou smlouvu, kde bezpochyby dochází k poskytování úplaty zadavatelem dodavateli.

39. Skutečnost, že subjekt, který pořizuje předmětné plnění, je v postavení zadavatele, je zřejmá, neboť subjektem poptávajícím předmětné služby je územně samosprávný celek (k tomu viz taktéž body 15. a 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

40. Lze tedy uzavřít, že na základě uvedeného má Úřad za to, že se v tomto případě jedná o veřejnou zakázku ve smyslu § 7 odst. 1 zákona, neboť z  dodatku č. 7 k mandátní smlouvě je po posouzení zřejmé, že předmětem plnění je ve smyslu § 10 odst. 1 zákona služba spočívající ve zprostředkovatelské činnosti mandatáře při převodu nemovitostí pro zadavatele, přičemž přímá úplata hrazená zadavatelem za danou službu je stanovena ve formě odměn a prémií. Dodatek č. 7 k mandátní smlouvě tudíž splňuje podmínky stanovené v § 7 zákona a z tohoto důvodu naplňuje definici veřejné zakázky. S odkazem na výše uvedené Úřad konstatuje, že dodatek č. 7 v šetřeném případě představuje novou veřejnou zakázku a zadavatel měl tedy povinnost postupovat při jeho uzavírání podle příslušných ustanovení zákona.

41. Z faktur zaslaných zadavatelem Úřadu dne 11.9.2015 Úřad dále shledal, že společnosti RIA REALITY a.s. byla za prodej bytů po uzavření dodatku č. 7 k mandátní smlouvě vyplacena částka ve výši 8 241 055 Kč (202 486 Kč za rok 2013, 7 933 585 Kč za rok 2014 a 104 984 Kč za rok 2015).

42. Vycházeje z výše uvedeného je nutné konstatovat, že zadavatel za službu, která spočívá ve vyvíjení činnosti mandatáře směřující k tomu, aby zadavatel měl příležitost uzavřít smlouvy o převodu vlastnictví jednotek v domech, případně smlouvy o převodu vlastnictví k domu, kdy nabyvatelem je bytové družstvo vytvořené z nájemců bytového objektu, vyplatil od účinnosti dodatku č. 7 do dne 26.6.2015 (dle poslední faktury) částku ve výši 8 241 055 Kč.

43. V šetřeném případě je tudíž nesporné, že částka uhrazená mandatáři za předmětnou činnost přesáhla jak finanční limit vymezený v § 12 odst. 2 zákona, v rozhodném znění (ke dni uzavření dodatku č. 7 dne 2.1.2013), který pro podlimitní veřejnou zakázkou na služby činí částku ve výši minimálně 1 000 000 Kč bez DPH, tak finanční limit vymezený v § 12 odst. 2 zákona, ve znění pozdějších předpisů, který pro podlimitní veřejnou zakázkou na služby činí částku ve výši minimálně 2 000 000 Kč bez DPH.

44. Závěrem Úřad k výše uvedenému akcentuje, že se v šetřeném případě jedná o úplatné poskytování služeb na základě poptávky zadavatele, kdy finanční závazek mandatáři je konstruován formou odměn a prémií, přičemž z předmětného dodatku č. 7 ze dne 2.1.2013 k mandátní smlouvě vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, kdy za předmětné služby uhradil zadavatel mandatáři od účinnosti dodatku č. 7 do dne 26.6.2015 částku ve výši 8 241 055 Kč (jak vyplývá z faktur doručených Úřadu zadavatelem).

45. Z výše uvedené částky vyplývá, že zadavatel si musel být před uzavřením dodatku č. 7 k mandátní smlouvě se společností RIA REALITY a.s., vzhledem ke konstrukci úhrady plnění formou odměn a pohyblivých prémií a vzhledem k době, na kterou byl dodatek č. 7 uzavřen, prokazatelně vědom skutečnosti, že předpokládaná hodnota jeho závazku vůči mandatáři by mohla přesáhnout limit 1 mil. Kč (resp. 2 mil. dle zákona ve znění pozdějších předpisů) stanovený v § 12 odst. 3 zákona, a jedná se tedy o podlimitní příp. nadlimitní veřejnou zakázku. Na právě uvedeném nic nemění ani skutečnost zmíněná ve vyjádření zadavatele ze dne 25.9.2015, že až dne 20.2.2014 zadavatel schválil výjimku z metodiky prodeje bytů, která pro určité objekty snížila kvóty pro možnost provedení odkupu bytů, přičemž dále uvedl, že tato skutečnost významně ovlivnila počet prodaných bytů v roce 2014 (celkem o 103 bytových jednotek) a měla faktický vliv na vyplacení prémie mandatáři. Jelikož je sám zadavatel subjektem, který takovou výjimku schválil, nemůže Úřad tuto skutečnost nijak zohlednit, protože ke zvýšení počtu prodaných bytů došlo právě samotným jednáním zadavatele. Zadavatel při uzavírání dodatku č. 7 tak mohl a zároveň měl předpokládat, že počet prodaných bytů se může zvýšit, a to z jakýchkoliv příčin, přičemž v předmětném správním řízení zadavatel argumentuje tím, že k tomuto zvýšení došlo schválením předmětné výjimky, která byla přijata právě samotným jednáním zadavatele, což v žádném případě nemůže postup zadavatele omluvit, a už vůbec ne zhojit. Zadavatel při uzavírání Dodatku č. 7 věděl, jaký počet bytů má být v budoucnu odkoupen, tudíž měl předpokládat, že mohou být případně odkoupeny všechny předmětné byty a tomuto pak přizpůsobit svůj postup. Zadavatel měl případně možnost v důsledku plánovaných změn ohledně většího množství odprodeje bytů reagovat adekvátním způsobem a na činnosti s tímto související zadat veřejnou zakázku v režimu zákona, neboť nejpozději na počátku roku 2014 zadavatel byl se situací obeznámen, tzn., věděl, že dojde k masivnímu nárůstu prodeje bytů a tedy i zvýšení vyplacených odměn a prémií společnosti RIA REALITY a.s.

46. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel měl povinnost dodatek č. 7, který představuje samostatnou veřejnou zakázku podle zákona zadat v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona. Z předložených podkladů přitom vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě uzavřel předmětný dodatek č. 7 k mandátní smlouvě přímo se společností RIA REALITY a.s., aniž by zadal předmětnou veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona.Zadavatel naproti tomu bez dalšího přistoupil k uzavření dodatku č. 7 k mandátní smlouvě, i když se jednalo o novou veřejnou zakázku ve smyslu § 7 zákona, a to o veřejnou zakázku na služby podle § 10 zákona.

47. Na základě všech výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona tím, že služby, které jsou předmětem dodatku č. 7, nezadal v některém ze zadávacích řízení podle zákona, přičemž plnění poskytnuté ze strany zadavatele za služby mandatáře přesáhlo hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu.

48. Tento postup zadavatele současně mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť výběru dodavatele nepředcházelo transparentně provedené zadávací řízení, které by objektivně dokládalo, že mandatář nabízí nejlepší smluvní podmínky. V šetřeném případě nelze tudíž vyloučit, že by zadavatel v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení obdržel jiné, ekonomicky výhodnější nabídky na požadované služby. Zadavatel svým postupem zcela vyřadil všechny potenciální uchazeče a potencialita vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky je tudíž poměrně vysoká, neboť na relevantním trhu bezpochyby existuje velké množství dodavatelů, kteří poskytují předmětné služby, a kteří mohli zadavateli poskytování předmětných služeb nabídnout za lepších podmínek.

49. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20.3.2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

50. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

51. K původní mandátní smlouvě Úřad, vzhledem k argumentaci zadavatele, že dodatkem č. 7 nedošlo k podstatné změně této smlouvy specifikované v § 82 odst. 7 písm. a) až d) zákona sděluje, že v šetřeném případě Úřad neposoudil předmětný dodatek č. 7 k mandátní smlouvě jako podstatnou změnu mandátní smlouvy uzavřené dne 28.1.2000, nýbrž jako novou veřejnou zakázku (viz taktéž body 26. a 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

52. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na skutečnost, že zadavatel dne 2.1.2013 z uzavřel s mandatářem dodatek č. 7 k mandátní smlouvě, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

53. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

54. Ve výroku tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel porušil postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona tím, že služby, které jsou předmětem dodatku č. 7, nezadal v některém ze zadávacích řízení podle zákona, přičemž uvedený dodatek č. 7 naplňuje definici veřejné zakázky podle § 7 odst. 1 citovaného zákona a plnění poskytnuté ze strany zadavatele za provedené služby přesáhlo hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 2.1.2013 uzavřel zadavatel na předmětné služby dodatek č. 7 k mandátní smlouvě se společností RIA REALITY a.s. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

55. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

56. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

57. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který Úřad obdržel dne 11.5.2015, přičemž správní řízení sp. zn. S0606/2015/VZ bylo zahájeno dne 16.9.2015. Ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona došlo dne 2.1.2013, kdy zadavatel uzavřel na předmětné služby dodatek č. 7 k  mandátní smlouvě se společností RIA REALITY a.s. Z  uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt, a to ani podle zákona ve znění novely č. 40/2015 Sb., nezanikla.

58. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

59. Pro účely uložení pokuty vycházel Úřad ze skutečnosti, že dodatek č. 7 k  mandátní smlouvě byl uzavřen na dobu neurčitou, přičemž cenu plnění za období jednotlivých let nelze dopředu stanovit. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že celkovou cenu veřejné zakázky nelze zjistit, horní hranice možné pokuty tudíž činí částku ve výši 20 000 000 Kč.

60. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

61. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná a nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. Ve stejném rozsudku je dále uvedeno, že „úvaha Úřadu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující a polehčující a vždy je posuzovat z hlediska konkrétního dopadu na danou věc.“

62. Požadavky na odůvodnění výše pokuty byly rovněž uvedeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 51/2007-68 ze dne 27. 3. 2008, kde soud konstatoval, že „řádné odůvodnění ukládané sankce v případě správního trestání je základním předpokladem pro přezkoumatelnost úvahy, kterou byl správní orgán při svém rozhodování veden. Zohledněním všech hledisek, jež lze v konkrétní věci považovat za relevantní, pak určuje míru zákonnosti stanoveného postihu.“

63. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

64. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení § 121 odst. 2 zákona rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnost, za nichž byl spáchán).

65. Při posuzování závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu a akcentuje skutečnost, že zadavatel svým postupem mimo zákon neumožnil účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a narušil tak závažným způsobem soutěžní prostředí. Účelem zadávacího řízení podle zákona je zejména zabezpečení volné a efektivní soutěže o předmět veřejné zakázky a tím také dosažení efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Nabídka společnosti RIA REALITY a.s. nebyla vystavena konkurenci, neproběhla řádná soutěž o cenu nebo ekonomickou výhodnost jeho nabídky. Nezákonné omezení, resp. vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je přitom jedním z vůbec nejzávažnějších porušení zákona.

66. Následkem spáchaného správního deliktu je skutečnost, že zadavatel uzavřel se společností RIA REALITY a.s. dodatek č. 7, vnímajíc ho s ohledem na odůvodnění tohoto rozhodnutí jako smlouvu na veřejnou zakázku, ačkoliv, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a služby, které jsou předmětem dodatku č. 7, zadal v některém ze zadávacích řízení podle zákona, nelze vyloučit, že mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout nižší cenu požadovaného plnění.

67. Úřad dále uvádí, že nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť za daného skutkového stavu nelze vyloučit, že pokud by zadavatel zadal veřejnou zakázku (tj. na plnění dle mandátní smlouvy ve znění dodatku č. 7) v režimu zákona v zadávacím řízení, mohla by být, jak již Úřad výše uvedl, nabídka jiného uchazeče vhodnější, než nabídka společnosti RIA REALITY a.s., a v konečném důsledku by mohlo dojít k úspoře finančních prostředků zadavatele. Výše uvedené podporuje i závěr Nejvyššího správního soudu uvedený v rozsudku č. j. 9 Afs 78/2012‑29 ze dne 25. 7. 2013, že „v posuzovaném případě byl zákonem o veřejných zakázkách chráněný zájem porušen již pouhou možností ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nesprávným postupem zadavatele. Pouhá existence takové možnosti je škodlivá“ (viz taktéž body 49. a 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68. Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v celém průběhu správního řízení poskytl Úřadu řádnou součinnost.

69. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

70. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu zadavatele na rok 2015 mimo jiné vyplývá, že zadavatel počítá s příjmy ve výši 929 648 000 Kč. Z právě uvedeného tudíž vyplývá, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za ohrožující ekonomickou situaci zadavatele.

71. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty v hodnotě 250 000 Kč (dvě stě padesát tisíc korun českých) se pohybuje na spodní hranici zákonné sazby a plní tak především preventivní funkci.

72. Úřad k výše uvedenému konstatuje, že postup zadavatele posoudil ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

73. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť nápravy protiprávního stavu nelze dosáhnout v daném případě jiným způsobem než uložením sankce.

74. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D. 

místopředseda

Obdrží

Statutární město Jablonec nad Nisou, Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy