číslo jednací: S0255/2018/VZ-26514/2018/522/NRi
Instance | I. |
---|---|
Věc | Zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Hlučínsko II |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
Rok | 2018 |
Datum nabytí právní moci | 27. 9. 2018 |
Dokumenty | ![]() |
Č. j.: ÚOHS-S0255/2018/VZ-26514/2018/522/NRi |
|
Brno: 11. září 2018 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 6. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
-
zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 7. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
-
navrhovatel – TQM – holding s.r.o., IČO 49606395, se sídlem Těšínská 1028/37, Předměstí, 746 01 Opava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci za dne 24. 5. 2018 Mgr. Pavlem Říhou, advokátem, ev. č. ČAK 10893, FORLEX s.r.o., advokátní kancelář, IČO 04275705, se sídlem Poděbradova 2738/16, 702 00 Ostrava,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Hlučínsko II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-013708, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 083-187305,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Hlučínsko II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-013708, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 083-187305, pravidla stanovená v ustanovení § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace II ze dne 24. 5. 2018 podstatným způsobem doplnil zadávací dokumentaci ve vztahu k požadavku na platby bankovními kartami prostřednictvím odbavovacích zařízení v autobusech, když v rámci předmětného vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnil dokument s názvem „Prováděcí projekt platby bankovní kartou Fáze 2“ obsahující další relevantní informace pro přípravu nabídky, aniž by současně přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv to povaha provedeného doplnění zadávací dokumentace vyžadovala, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Hlučínsko II“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-013708, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 083-187305.
III.
Zadavateli – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0255/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – TQM – holding s.r.o., IČO 49606395, se sídlem Těšínská 1028/37, Předměstí, 746 01 Opava – ze dne 25. 6. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v otevřeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Hlučínsko II“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-013708, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 083-187305.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 18 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 7. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 26. 4. 2018 ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Hlučínsko II“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-013708, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 083-18730 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Jak je uvedeno v zadávací dokumentaci, předmětem veřejné zakázky je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve vymezené oblasti po dobu deseti dopravních let v rozsahu a za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. Zadavatel stanovil, že ekonomickou výhodnost nabídky bude hodnotit na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Ve smyslu § 114 a následujících ustanovení zákona stanovil pravidla pro hodnocení nabídek, kdy 90 % váhy přisoudil nabídkové ceně v Kč a 10 % váhy technickým kritériím nabídky, přičemž přesný postup hodnocení stanovil v zadávací dokumentaci. Předpokládanou hodnotu stanovil zadavatel na úrovni 1 106 mil. Kč.
3. Zadavatel obdržel v průběhu lhůty pro podání nabídek celkem dvě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, a to od dvou různých dodavatelů. Zadavatel zveřejnil Vysvětlení zadávací dokumentace I na svém profilu na serveru http://nen.nipez.cz dne 23. 5. 2018. Dle dokumentace o zadávacím řízení zadavatel obdržel dne 21. 5. 2018 druhou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Vysvětlení zadávací dokumentace II zveřejnil zadavatel dne 24. 5. 2018 na svém profilu na serveru http://nen.nipez.cz.
4. Navrhovatel podal dne 31. 5. 2018 (dle doručenky, jež je součástí dokumentace o zadávacím řízení) námitky proti zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, které zadavatel rozhodnutím ze dne 15. 6. 2018 odmítl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatel dle doručenky obdržel téhož dne. Navrhovatel následně podal dne 25. 6. 2018 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dopisem z téhož dne návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).
II. NÁVRH NAVRHOVATELE
5. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávací dokumentaci, kdy dle názoru navrhovatele nepostupoval zadavatel v souladu se zákonem. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil celkem trojího porušení zákona.
6. V první části návrhu se navrhovatel věnuje porušení ustanovení § 36 odst. 5 zákona s ohledem na zásadu přiměřenosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, kdy tvrdí, že zadavatel stanovil pro podání nabídek nepřiměřeně krátkou lhůtu, a to s ohledem na povahu, rozsah a složitost veřejné zakázky. Podle navrhovatele byla lhůta k podání nabídky natolik krátká, že jejím stanovením se zadavatel dopustil postupu, který může mít za důsledek ovlivnění okruhu účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a tedy i ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pro podání nabídek na veřejnou zakázku lhůtu na samé hranici zákonnosti. Zadavatel odeslal zadávací dokumentaci ke zveřejnění dne 26. 4. 2018, přičemž posledním dnem lhůty pro podání nabídek byl 1. 6. 2018. Lhůta pro podání nabídek tak činila přesně 35 dní, tedy minimální zákonnou lhůtu pro podání nabídek ve smyslu ustanovení § 57 zákona. Navrhovatel dále uvádí, že do běhu lhůty pro podání nabídek zasáhly také dva státní svátky, což navrhovatel považuje za okolnost, kterou by při stanovení lhůty pro podání nabídek měl zadavatel brát v úvahu. Navrhovatel rovněž uvádí, že složitost a komplexnost veřejné zakázky spočívá i v tom, že je třeba obstarat nabídky třetích osob pro výkon některých souvisejících činností. Takové obstarání nabídky, nutné pro celkovou kalkulaci veřejné zakázky, trvá dle navrhovatele několik týdnů. Navrhovatel rovněž zmiňuje, že o nepřiměřenosti lhůty svědčí také to, že v celkem 10 zahájených řízeních na obdobný předmět činnosti byla zadavatelem stanovena lhůta pro podání nabídek v trvání přibližně 3 měsíců. Zadavatel se navíc dle navrhovatele nevypořádal v Rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15. 6. 2018 s uvedenou námitkou navrhovatele a toto rozhodnutí se tak stalo nepřezkoumatelným.
7. Navrhovatel ve druhé části svého návrhu zpochybňuje dostatečnost lhůty pro zahájení poskytování služeb, a to s ohledem na nemožnost pořízení nových vozů. Dle navrhovatele je nutné pro poskytnutí služby dle požadavků uvedených v zadávací dokumentaci pořízení nového vozového parku. To však s ohledem na vyčerpání kapacit dodavatelů těchto vozidel není možné zajistit v termínu, jak je uveden v zadávací dokumentaci. Navrhovatel rovněž prohlašuje, že takový požadavek znevýhodňuje dodavatele, kteří nevlastní před podáním nabídky takový vozový park, před těmi, kteří jej k dispozici již mají. Podle navrhovatele by musely být odpovídající autobusy objednávány od výrobců nejpozději v polovině června, aby k jejich dodání došlo ještě v průběhu roku 2018. Takový postup je však nemožný s ohledem na předpoklad podpisu smlouvy na veřejnou zakázku do 15. 7. 2018. Navrhovatel uvádí, že z výše popsaného důvodu došlo ke zvýhodnění stávajícího dopravce před potenciálními dodavateli novými, kdy těmto byla účast v zadávacím řízení v podstatě znemožněna.
8. V následující části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k tomu, že zadavatel byl požádán dne 21. 5. 2018 o vysvětlení zadávací dokumentace. Na základě dotazu poté zadavatel dne 24. 5. 2018 zveřejnil upřesnění zadávací dokumentace v otázce týkající se platby bankovní kartou. K vysvětlení zadávací dokumentace připojil zadavatel dokument s názvem „Platby bankovní kartou“, který má celkem 62 stran. V tomto dokumentu zadavatel dle navrhovatele rozšířil do té chvíle známé požadavky na podmínky funkcionality plateb bankovní kartou takovým rozsahem, který neumožňoval dodavatelům promítnout rozšířené požadavky do nabídek. Dle navrhovatele se jednalo o zásadní doplnění zadávací dokumentace, které předpokládá změnu kalkulace nabídkové ceny veřejné zakázky s ohledem na finanční náročnost implementace změněné funkcionality do systému. Na to však dle navrhovatele od zveřejnění dokumentu „Platby bankovní kartou“ nebyl dostatek času. Dle navrhovatele porušil zadavatel postup ve smyslu ustanovení § 99 odst. 2 zákona, kdy měl v návaznosti na ustanovení § 98 odst. 5 zákona prodloužit společně s doplněním zadávacích podmínek také lhůtu pro podání nabídek na veřejnou zakázku. S ohledem na to, že tak zadavatel nevykonal a lhůtu neprodloužil, způsobil zadavatel navrhovateli újmu spočívající v nepřiměřeně krátké lhůtě pro podání nabídek, kdy navrhovatel nemohl ověřit u dodavatele odbavovacího systému finanční náročnost této změny pro její promítnutí v celkové kalkulaci nabídkové ceny. S ohledem na nemožnost dostatečně precizní a kompletní zpracování kalkulace nabídkové ceny tak nemohla být nabídka navrhovatele optimální a konkurenceschopná. Navrhovatel v této části návrhu rovněž odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 8. 2016 č.j. ÚOHS-S0580/2016/VZ-35799/2016/531/MHo, který jako nepřiměřeně krátkou lhůtu pro obstarání katalogových listů uvádí dobu 10 dní. V případě řešeném tímto rozhodnutím Úřadu zadavatel zveřejnil požadavek na předložení katalogových listů ve lhůtě 10 dní před koncem lhůt pro podání nabídek, přičemž v předchozím znění zadávací dokumentace je nepožadoval. Dle navrhovatele tak lhůta od 24. 5. 2018 do 1. 6. 2018, tedy od zveřejnění dokumentu „Platby bankovní kartou“ do konce lhůty pro podání nabídek, nemůže být zadavatelem posouzena jako dostatečná k provedení zcela nové kalkulace na základě změny zadávacích podmínek, kterou označuje navrhovatel jako významnou, resp. podstatnou. Navrhovatel se ohrazuje proti tvrzením zadavatele, která zadavatel uvedl ve svém Rozhodnutí o námitkách. Zadavatel v něm tvrdí, že podstatnou částí zveřejněného dokumentu „Platby bankovní kartou“ jsou konkrétní IT řešení, která nejsou rozhodně třeba pro zpracování nabídky a její nacenění. Navrhovatel na to uvádí, že takové nové informace jsou důležité pro přípravu cenové nabídky veřejné zakázky a také pro odhad časové náročnosti naplnění budoucího závazku vyplývajícího ze smlouvy na veřejnou zakázku. Navrhovatel také uvádí, že vývoj dokumentu „Platby bankovní kartou“ trval dle bodu 2.1 Historie změn tohoto dokumentu od 21. 6. 2017, a není tedy možné, aby na jeho zakomponování do nabídky a nalezení řešení společně s dodavatelem odbavovacího systému měl navrhovatel dobu přibližně jednoho týdne. Navrhovatel se v této konkrétní části návrhu ohrazuje vůči označení námitek proti zadávací dokumentaci, které u zadavatele podal, za účelové. Dle zadavatele se měl navrhovatel bránit v rámci zadávacího řízení dříve, než právě podáním námitek, což však dle navrhovatele nebylo možné, protože od zveřejnění dle jeho názoru zcela nové zadávací dokumentace došlo k uplynutí lhůty pro podání žádosti o vysvětlení dokumentace. Navrhovatel shrnuje, že postupem popsaným v tomto bodě došlo k jednání zadavatele v rozporu s ustanovením § 99 odst. 2 v návaznosti na § 98 odst. 2 zákona, kdy zadavatel upřesnil zadávací dokumentaci takovým způsobem, jež vyžadoval prodloužení lhůty pro podání nabídek, kterou však zadavatel neprodloužil. Dopustil se tak dle navrhovatele jednání, které může podstatně ovlivnit výběr dodavatele.
9. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že by však Úřad dospěl k názoru, že zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem, tak navrhuje Úřadu uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách, společně s uložením zákazu uzavřít smlouvu.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
10. Úřad obdržel návrh dne 25. 6. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
11. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:
-
zadavatel,
-
navrhovatel.
12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0255/2018/VZ-19009/2018/522/NRi ze dne 27. 6. 2018.
13. Dne 9. 7. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), jehož přílohou byla část zadávací dokumentace.
14. Dne 10. 7. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím e-mailových zpráv a v listinné podobě zbývající část zadávací dokumentace a dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
15. Vyjádření zadavatele je rozděleno ve smyslu podaného návrhu do tří částí. V části první se zadavatel vyjadřuje k přiměřenosti stanovené lhůty pro podání nabídek v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel rozvádí svůj obecný názor, dle něhož byla lhůta stanovená pro podání nabídek k veřejné zakázce dostatečně a přiměřeně dlouhá. Dle zadavatele bylo záměrem zákonodárce stanovit minimální lhůtu v takovém rozsahu, který právě v minimálním zákonném rámci plně dostačuje k přípravě nabídek pro každý konkrétní druh veřejné zakázky. Zmiňuje také předpoklady pro prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to v konkrétních případech jako je vytvoření složitého dodavatelského uskupení, či v případě zadávacích řízení se složitou kvalifikací. V případě řešeného zadávacího řízení však dle zadavatele nedošlo ke splnění předpokladů zvláště náročného rozsahu, či povahy veřejné zakázky, které by vyžadovalo stanovení lhůty pro podání nabídek v délce přesahující zákonnou minimální dobu. Zadavatel uvádí, že obdobné zakázky jsou běžné, standardizované a takových je zadáváno velké množství – stovky ročně – v rámci celé České republiky. S ohledem na uvedené tak posuzuje veřejnou zakázku jako nikterak složitou pro poskytovatele obdobných služeb. Zadavatel upozorňuje také na fakt, že sám navrhovatel se podobných zadávacích řízení u stejného zadavatele již v minulosti účastnil. Zadavatel rovněž uvádí, že řešená veřejná zakázka již byla jednou zadávána, a to před napadeným zadávacím řízením. V tomto původním zadávacím řízení přitom měli dle zadavatele dodavatelé k podání nabídek, a tedy i prostudování zadávací dokumentace, lhůtu více než 2 a půl měsíce. Zadavatel považuje lhůtu pro podání nabídek za zcela odpovídající a pro profesionála podnikajícího v dané oblasti za dostačující k přípravě nabídky. Zadavatel taktéž nesouhlasí s argumentací navrhovatele týkající se „zkrácení“ lhůty zásahem dvou státních svátků do běhu lhůty pro podání nabídek. Zadavatel uvádí, že tento argument je judikován pouze s ohledem na vánoční svátky, kdy dosahují běžné dovolené řádově několika týdnů. K takovému závěru však nedochází v souvislosti se státními svátky, jež zasahovaly do předmětné lhůty. Dle zadavatele by v případě pravdivosti této argumentace muselo docházet k prodlužování lhůt v podstatě v průběhu celého roku. Zadavatel rovněž předkládá svůj názor o teoretické možnosti zkrácení zákonné lhůty pro podání nabídek z 35 dní na 15, s ohledem na předchozí zadávací řízení na „totožnou“ veřejnou zakázku, a to ve smyslu naléhavosti řešení zajištění dopravní obsluhy. Zadavatel dodává, že naplnil zákonné předpoklady rozhodnutí o námitkách, kdy se s těmito řádně, obsáhle a srozumitelně vypořádal a odmítá tak tvrzení o tom, že takové rozhodnutí nesrozumitelně či nedostatečně odůvodnil.
16. V další části vyjádření se poté zadavatel věnuje námitce navrhovatele týkající se termínu plnění, jak ho zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci. Zadavatel hodnotí názor navrhovatele o nepřiměřenosti doby mezi plánovaným podpisem smlouvy a začátkem plnění veřejné zakázky jako mylný. Zároveň odmítá veškerá tvrzení o diskriminačním jednání zadavatele vůči některým dodavatelům. Zadavatel uvádí, že autobusy, jejichž prostřednictvím má docházet k plnění zakázky, rozhodně nemusí být nové. Dodavatelé tak mají více možností jak takové vyhovující autobusy získat, a to například i pronájmem, či koupí ojetých kusů. Zadavatel odkazuje rovněž na to, že krátkou rešerší zjistil, že na trhu jsou běžně dostupné ojetiny vyhovujících autobusů. Zadavatel doporučuje navrhovateli neomezovat se na trh v České republice, nýbrž doporučuje vzít v potaz minimálně jiné státy Evropské unie a jejich trh. Zadavatel rovněž akcentuje, že je jeho výsostným právem požadovat v rámci zadávací dokumentace konkrétní plnění v takovém termínu, který vyhovuje jeho požadavkům. Zadavatel zároveň trvá na tom, že veškeré jeho požadavky jsou zdůvodněny, a to buď odkazem na stránku ekonomickou, či dle názoru zadavatele jinak legitimní, a z toho důvodu se nemůže jednat o diskriminaci. Takové omezení by dle jeho názoru mohlo vést k tomu, že stanovení jakékoli zadávací podmínky by bylo označeno jako diskriminační. Jako poslední argument v této části vyjádření zadavatel uvádí mechanismus, který je součástí zadávací dokumentace k veřejné zakázce, který řeší situaci, kdy by došlo k pozdějšímu podpisu smlouvy, než je prvotní uvedené datum – do 15. 7. 2018.
17. Ve třetí části vyjádření se zadavatel vyrovnává s tvrzením navrhovatele týkajícím se neprodloužení lhůty pro podání nabídek po zveřejnění Vysvětlení zadávací dokumentace II ze dne 24. 5. 2018. Zadavatel odkazuje na ustanovení § 99 odst. 2 zákona, které uvádí povinnost k prodloužení lhůty pro podání nabídek v případě doplnění či změny zadávací dokumentace, která takové prodloužení vyžaduje. Zadavatel je toho dojmu, že doba, která při zveřejnění dokumentu Platby bankovní kartou zbývala do podání nabídek – tedy 8 dní – byla dostatečně dlouhá a nebyl naplněn předpoklad pro nutnost jejího prodloužení. Zadavatel je toho názoru, že na většině z 62 stran dokumentu jsou obsaženy pouze konkrétní IT postupy, jež nejsou potřebné pro nacenění, ani vypracování nabídky na veřejnou zakázku, ale až vlastní plnění předmětu veřejné zakázky (např. definice datových zpráv, popisy transakcí či schémata). Dle zadavatele tedy konkrétní dodavatel „pro zpracování a nacenění nabídky rozhodně nebyl nucen nastudovat a zapracovat 62 stran textu.“
18. Zadavatel dále uvádí, že tento dokument zveřejnil „v odpovědi na konkrétní otázku («stropování plateb bankovní kartou tzv. capping»), zbytek sloužil pro ilustraci dalších otázek týkajících se plateb kartou“. Zároveň uvádí, že odkaz navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S0580/2016/VZ35799/2016/531/MHo ze dne 25. 8. 2016 (pozn. Úřadu – zadavatel v textu vyjádření uvádí rozhodnutí sp. zn. S0518/2016/VZ; s ohledem na kontext argumentace má Úřad nicméně za to, že zadavatel měl v úmyslu odkázat na rozhodnutí ve věci sp. zn. S0580/2016/VZ) není přiléhavý, a to z toho důvodu, že zadavatel v tomto případě nepožadoval předložení dokumentu, ale pouhé „seznámení se s dokumentem“. Zadavatel akcentuje, že v daném případě se jednalo pouze o upřesňující dotazy, které „neměly velký dopad na cenotvorbu dodavatelů“.
19. Zadavatel uzavírá, že v daném případě nebyly kladeny nové podmínky, ale došlo pouze k upřesnění fungování platby bankovními kartami. Zadavatel také uvádí, že předmětné zákonné ustanovení týkající se prodloužení lhůty pro podání nabídek je v současné právní úpravě odlišné od zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že nyní účinný zákon dává „zadavateli možnost zvážit povahu provedené změny či doplnění zadávacích podmínek“. Zadavatel je tak názoru, že by lhůtu měl prodlužovat teprve za předpokladu, že dojde k přesvědčení, že je změna natolik závažná, že prodloužení lhůty vyžaduje. Správnost svého postupu – neprodloužení lhůty – zadavatel dokládá tvrzením, že: „změna nepředstavovala nikterak významný zásah do stanovených pravidel zadávacího řízení a jednalo se pouze o změnu marginální, nevystavující dodavatele riziku neočekávaných nákladů a pouze zpřesňující již známé podmínky zadávacího řízení (…), což dokládá i skutečnost, že další dva dopravci čas na analýzu dokumentu považovali za dostačující a svou nabídku podali“.
20. Zadavatel uzavírá celé vyjádření návrhem na zamítnutí návrhu navrhovatele ve smyslu ustanovení § 265 písm. a) zákona s ohledem na to, že nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření.
Další průběh správního řízení
21. Usnesením č. j. ÚOHS-S0255/2018/VZ-20587/2018/522/NRi ze dne 13. 7. 2018 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.
22. Dne 20. 7. 2018 provedl Úřad záznam do spisu o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0255/2018/VZ-21448/2018/522/NRi.
23. Usnesením č. j. ÚOHS-S0255/2018/VZ-21485/2018/522/NRi ze dne 23. 7. 2018 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
24. Dne 31. 7. 2018 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“. Navrhovatel v tomto vyjádření uvádí, že i nadále má za to, že se zadavatel ve svém postupu při zadávání veřejné zakázky dopustil porušení zákona a stanovil nedostatečně přiměřenou lhůtu pro podání nabídek. Navrhovatel ve svém vyjádření poukazuje na tvrzení zadavatele, že napadené zadávací řízení je již několikáté zadávané stejným postupem, přičemž některých z nich se navrhovatel v minulosti skutečně sám účastnil. Takové tvrzení však navrhovatel pokládá za zcela bezvýznamné. Taktéž uvádí, že zmíněná zadávací řízení, jichž se účastnil, byla obsahově odlišná od současného, neboť v nich byly kladeny jiné podmínky, které zadavatel od dodavatelů pro plnění požadoval. Nesouhlasí také s tvrzením zadavatele, který uvádí, že podobných zakázek je v České republice zadáváno „velké množství“, a to i stovky ročně, a tedy že se jedná o standardizované veřejné zakázky. Dle tvrzení navrhovatele je obdobných zakázek zadáváno v rámci roku a celé České republiky výrazně méně, tedy maximálně několik desítek. Zároveň však uvádí, že zadávací podmínky nelze paušalizovat s ohledem na konkrétnost každé z jednotlivých veřejných zakázek. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel při určení lhůty pro podání nabídky měl vycházet z předpokladu, že se dodavatelé neúčastnili prvotního zadání veřejné zakázky pro stejnou oblast, a měl stanovit dobu pro podání nabídek v délce trvání dva a půl měsíce – jak je tomu obvyklé u jeho dalších obdobných zadávacích řízení – tedy tak, aby měli dodavatelé dostatečný a srovnatelný časový prostor na zpracování nabídky. Navrhovatel nesouhlasí ani s argumentací zadavatele týkající se délky doby od plánovaného podpisu smlouvy do začátku plnění veřejné zakázky, která je dle navrhovatele nevyhovující, přičemž na tomto faktu nic nemění ani mechanismus „posunutí plnění“ veřejné zakázky uvedený v zadávací dokumentaci. Navrhovatel rovněž odmítá tvrzení zadavatele týkající se možnosti opatřit vozidla – autobusy – prostřednictvím zakoupení ojetého kusu, a to například z jiného státu Evropské unie. S ohledem na stav nabízených vozidel, jejich stáří, značky i místa, kde se nacházejí, tak navrhovatel setrvává na názoru, že nelze odpovídající autobusy ve lhůtě dle zadávací dokumentace obstarat. K dalším skutečnostem se navrhovatel dále nevyjadřuje, pouze opětovně opakuje návrh na zrušení zadávacího řízení, či alternativně navrhuje zrušení rozhodnutí o námitkách a udělení zákazu uzavřít smlouvu stejně jako uvedl v návrhu.
25. Zadavatel se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
26. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
27. Úřad nejprve posoudil otázku právního postavení zadavatele jako zadavatele ve smyslu § 4 zákona.
28. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.
29. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
30. Podle čl. 1, bod 13., ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů se na území České republiky vytváří mj. tento vyšší územní samosprávný celek: Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.
31. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek a je povinen postupovat při zadávaní veřejných zakázek podle zákona.
Relevantní ustanovení zákona
32. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
33. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení.
34. Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Zároveň délka takových lhůt musí být stanovena tak, aby byla přiměřená pro vyžadované úkony dodavatelů.
35. Podle § 36 odst. 7 zákona mohou být zadávací podmínky po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.
36. Podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona stanoví zadavatel v otevřeném řízení lhůtu pro podání nabídek v délce trvání nejméně 30 dní od zahájení zadávacího řízení. Zároveň tuto lhůtu prodlouží o 5 dnů, pokud neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje.
37. Podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
38. Podle § 98 odst. 3 zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1.
39. Dle § 98 odst. 5 zákona pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje dle § 99 zákona.
40. Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
41. Podle § 99 odst. 2 zákona zadavatel přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
Zjištění z dokumentace
42. Zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zahájeno odesláním oznámení o zahájení veřejné zakázky do Věstníku veřejných zakázek. K odeslání tohoto oznámení došlo dne 26. 4. 2018. Lhůta k podání nabídek byla stanovena v zadávací dokumentaci do 1. 6. 2018 do 9:00 hodin.
43. Zadavateli byla dne 21. 5. 2018 doručena žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která obsahovala mimo jiné i následující dotaz: „V zadávací dokumentaci je platba bankovní kartou popsána pouze jako tzv. retail platba. Z dostupných informací v médiích vyplývá, že záměrem zadavatele je stropování plateb bankovní kartou tzv. capping. Žádáme tedy o upřesnění zadávací dokumentace týkající se platby bankovní kartou, neboť případně budoucí zásahy do odbavovacího systému generují dodatečné investiční náklady“. Jako odpověď k tomuto dotazu uvedl v odpovědi ze dne 24. 5. 2018, jež byla zveřejněna na profilu zadavatele téhož dne, zadavatel následující: „Zadavatel zveřejňuje přílohu, v níž upřesňuje zadávací dokumentaci v otázkách týkajících se platby bankovní kartou“. Jako přílohu vysvětlení zadávací dokumentace poskytuje zadavatel dokument „Prováděcí projekt platby bankovní kartou Fáze 2 klasifikace dokumentu: Final“ (dále rovněž „dokument Platby bankovní kartou“).
44. V příloze k vysvětlení zadávací dokumentace II je v dokumentu Platby bankovní kartou obsažen mimo jiné konkrétní požadavek na to, aby nad dokupovaným jízdným zakupovaným prostřednictvím odbavovacího systému dodavatele byl prováděn tzv. autocapping. Konkrétně je v kapitole 5. 17 dokumentu Platby bankovní kartou uvedeno, že „[n]ad dokupovanými jízdenkami bude prováděn autocapping. Existují-li k BK dokupované jízdenky, bude se autocapping počítat pro skupinu, avšak se zohledněním nejvyšší ceny, tedy pokud by byl výhodnější individuální capping plus dokupovaná jízdenka, bude uplatněna tato výhodnější varianta“.
45. Úřad považuje za vhodné alespoň rámcově přiblížit povahu dokumentu Platby bankovní kartou. Dokument obsahuje celkem 62 stran. Úvodní informace se týkají historie vývoje dokumentu a základních atributů navrhovaného řešení. Právě z těchto informací lze dovodit, že zadavatel např. uvažuje o zavedení limitů dokupovaného jízdného, dokupování v režimu off-line apod. V další části obsahuje dokument např. konkrétní informace o způsobech registrací bankovních karet, informace související s přiřazením časového kupónu k bankovní kartě, informace o zasílání dat o zakoupeném kupónu k bankovní kartě (spolu s příklady, resp. vzory transakcí), o tzv. White listu kupónů registrovaných k bankovní kartě, Deny listu, o souboru transakcí z back Office na Clearingové centrum zadavatele či dokonce konkrétní informace o rozhraní e-shopu. Dokument je obsahově členěn do celkem 10 kapitol, přičemž každá obsahuje početné podkapitoly.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
46. Navrhovatel ve svém návrhu mimo jiné uvádí, že vysvětlením zadávací dokumentace II, kdy zadavatel uveřejnil zcela nový dokument Platby bankovní kartou, provedl zadavatel úpravu zadávací dokumentace, se kterou mělo být s ohledem na § 99 odst. 2 spojeno prodloužení lhůty pro podání nabídek, jelikož z pohledu v úvahu přicházejících dodavatelů bylo nutné promítnout rozšířené požadavky zadavatele do nabídek. Navrhovatel dále rozporuje samotnou zákonnost délky lhůty pro podání nabídek a rovněž nepřiměřenost doby od plánovaného podpisu smlouvy do počátku poskytování služeb. Závěrem navrhovatel upozorňuje i na možné pochybení zadavatele při vyřizování námitek, kdy rozhodnutí zadavatele o námitkách označuje za nepřezkoumatelné.
47. Úřad se primárně zaměřil na posouzení otázky, zda zadavatel vysvětlením zadávací dokumentace II nedoplnil zadávací dokumentaci, resp. zda nebylo povinností zadavatele současně s touto případnou úpravou prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, jak předpokládá ust. § 99 odst. 2 zákona.
48. Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že z ustanovení § 99 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, přičemž za zadávací podmínky je podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona třeba považovat veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení, účasti v zadávacím řízení, dále zadavatelem stanovená pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení a pravidla pro hodnocení nabídek, stejně jako další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Takovou změnu je pak zadavatel vždy povinen uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.
49. Z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona, věty první, pak dále vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací dokumentaci a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje. Je na zadavateli, zda a jakou změnu provede. Lze potvrdit, že ne každá změna či doplnění vyžaduje dle nyní platné a účinné právní úpravy prodloužení zadavatelem stanovených lhůt. Na druhé straně lze mimo jiné s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení konstatovat, že zadavatel je povinen k takovému posouzení přistupovat nanejvýš odpovědně; je povinen řádně, objektivně a komplexně posoudit povahu provedené změny. Pokud pak změna či doplnění zadávací dokumentace objektivně vyžaduje přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil. S ohledem na uvedené je rovněž nutné trvat na tom, že zadavatel by měl být vždy schopen odůvodnit, proč povaha provedené změny nevyžaduje žádné, tj. ani přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek.
50. Pro posouzení okolností šetřeného případu bude stěžejní předně zodpovědět otázku, zda zadavatel provedl doplnění zadávací dokumentace. Ta měla být provedena dle navrhovatele konkrétně tím, že prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace II zadavatel zásadním způsobem doplnil zadávací dokumentaci, když uveřejnil dokument Platby bankovní kartou, který výrazně rozšiřuje původní požadavky zadavatele. Pro konečné posouzení okolností šetřeného případu je pak nutné zabývat se (v případě, že shora uvedeným vysvětlením zadávací dokumentace k doplnění zadávací dokumentace skutečně došlo) dále tím, zda zadavatel v souvislosti s tímto doplněním zadávací dokumentace postupoval v souladu se zákonem, tj. zda povaha tohoto doplnění nevyžadovala alespoň přiměřené prodloužení lhůty.
51. Úřad v souvislosti s posouzením zákonnosti postupu zadavatele nejprve rekapituluje rozhodné skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení.
52. Zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v příloze č. 7 zadávací dokumentace v dokumentu Technické a provozní standardy ODIS, uvádí v kapitole II. Standard vozidel ODIS konkrétní požadavky související mimo jiné s odbavovacím zařízením. Zadavatel konkrétně dle čl. 2.5. kapitoly II. tohoto dokumentu požaduje, aby konkrétní zařízení bylo připraveno pro odbavování bankovními kartami. Dále zadavatel definuje výčet konkrétních povinností týkajících se využití bankovních platebních karet, které je dopravce povinen zajistit – např. zasílání dat do clearingového centra zadavatele, implementaci komunikačního protokolu apod. Lze doplnit, že v původní zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, a to ani v žádné z jejich příloh, zadavatel jako součást svých podmínek pro plnění veřejné zakázky nepožaduje po potenciálních zadavatelích, aby v odbavovacím systému dodavatele byla implementována funkcionalita stropování plateb, tedy tzv. autocappingu.
53. Zadavatel v průběhu zadávacího řízení obdržel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy byl dotazován na to, zda platby, které mají dopravci v rámci poskytování služeb při plnění veřejné zakázky přijímat prostřednictvím odbavovacích terminálů, mají být typu retail nebo capping. Tazatel ve své žádosti mimo jiné uvádí, že z veřejně dostupných informací v mediích vyplývá, že záměrem zadavatele by mělo být právě stropování plateb. Zadavatel na tento dotaz ve svém vysvětlení zadávací dokumentace II ze dne 24. 5. 2018 přímo nesděluje žádnou konkrétní odpověď. Uvádí pouze: „Zadavatel zveřejňuje přílohu, v níž upřesňuje zadávací dokumentaci v otázkách týkajících se platby bankovní kartou“ a rovněž poskytuje dokument Platby bankovní kartou. V uvedeném dokumentu se objevuje, nutno akcentovat že v zadávacím řízení vůbec poprvé, právě požadavek na implementaci funkcionality autocappingu (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V dokumentu se rovněž objevují další podrobné a konkrétní informace související s požadavkem zadavatele na platby prostřednictvím bankovních karet. Lze upozornit např. na informace související s přiřazením časového kupónu, informace o zasílání dat o zakoupeném kupónu, o tzv. White listu, Deny listu, či konkrétní informace o rozhraní eshopu (srov. bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ostatně sám zadavatel ve svém vyjádření k návrhu upozorňuje na další informace obsažené v dokumentu – např. definice datových zpráv, popisy transakcí či schémata, které jsou nezbytné pro vlastní plnění, avšak z pohledu zpracování nabídky nejsou dle zadavatele potřebné (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
54. Z vysvětlení zadávací dokumentace II vyplývá, že se dodavatel dotazoval na to, zda zadavatel v rámci plnění veřejné zakázky požaduje, aby odbavovací systém přijímal prosté platby (tzv. „retail“), či zda požaduje implementaci funkcionality pro platby capping (neboli stropování). Úřad považuje za vhodné nejdřív uvést, že zásadním rozdílem mezi těmito dvěma mechanismy – způsoby příjmu plateb – je ve způsobu zpracování takové platby. V případě retail plateb dochází k pouhému přijetí platby, bez jejího dalšího analyzování, jako je tomu například při placení v běžném obchodním styku. Na rozdíl od retail plateb dochází u cappingu k tzv. stropování plateb. Při placení určitou bankovní kartou tak nedojde k tomu, že si zákazník zakoupí například dvě jednotlivé jízdenky, když by pro něj bylo výhodnější jejich sloučení do jiného typu (typickým příkladem může být zastropování plateb ve 24 hodinách na maximální částce jednodenní jízdenky). Vzhledem k odlišnostem těchto typů plateb a také nutnosti jejich implementace do odbavovacího systému dle požadavku zadavatele obsahovalo vysvětlení zadávací dokumentace II, resp. samotný dokument Platby bankovní kartou dle Úřadu nepochybně relevantní informace pro dodavatele. Tyto jim sloužily rovněž k přípravě nabídky, která musí ve všech směrech odpovídat požadavkům zadavatele a která bude zároveň konkurenceschopná tím, že bude řádně a reálně naceněná. Pokud se dodavatelé dozvěděli teprve z vysvětlení zadávací dokumentace II, resp. až po prostudování obsáhlého dokumentu to, že zadavatel skutečně požaduje systém zastropování plateb v odbavovacím systému a další relevantní informace ohledně aspektů týkajících se platby bankovní kartou, pak jsou to z jejich pohledu důležité informace a nepochybně se tak jedná o doplnění zadávací dokumentace. Ostatně je to sám zadavatel, kdo ve vysvětlení zadávací dokumentace II sděluje, že zveřejňuje přílohu (dokument Platby bankovní kartou), v níž upřesňuje zadávací dokumentaci ohledně otázek týkajících se plateb bankovní kartou. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad rovněž nepřehlíží, že dokument obsahuje řadu dalších relevantních informací, které museli dodavatelé zvažující účast v zadávacím řízení podrobně analyzovat.
55. Úřad doplňuje, že je to pouze a jedině zadavatel, kdo odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace. V případě, že by dodavatelé v průběhu zadávacího řízení neobdrželi novou informaci, např. o požadovaném typu plateb bankovní kartou (o tzv. stropování), nemohl by zadavatel splnění tohoto předpokladu ani jakkoliv vyžadovat. Lze uzavřít, že v souvislosti s uveřejněním dokumentu Platby bankovní kartou v rámci vysvětlení zadávací dokumentace II se nepochybně jedná o doplnění zadávací dokumentace ve smyslu upřesnění zadávacích podmínek souvisejících s požadavky zadavatele ohledně možnosti odbavení prostřednictvím plateb bankovními kartami. V návaznosti na výše uvedené je nutné dále posoudit, zda samotná povaha doplnění zadávací dokumentace vyžadovala současné prodloužení lhůty pro podání nabídek.
56. Předně lze uvést, že hlavním smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout všem potenciálním dodavatelům dostatek času na obeznámení se se zadávacími podmínkami, obstarání dokladů pro prokázání splnění kvalifikačních podmínek a zpracování svých nabídek tak, aby co nejlépe odpovídaly všem požadavkům zadavatele a aby byly co nejvíce konkurenceschopné. Úřad k tomu dodává, jak již bylo zmíněno výše, že zadavatel má právo před skončením lhůty pro podání nabídek provést změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, nicméně v souvislosti s provedenou úpravou nebo doplněním zadávacích podmínek je zadavatel povinen důsledně posoudit, jak významná je jím provedená změna, a podle její povahy rozhodnout o případném prodloužení lhůty pro podání nabídek. Úřad v této souvislosti akcentuje, že pro posouzení povahy provedené úpravy je nezbytné zohlednit nikoliv potřeby zadavatele, ale zejména dopad provedení úpravy na zapracování nabídek z pohledu v úvahu přicházejících dodavatelů.
57. Zadavatel v daném případě současně s vysvětlením zadávací dokumentace nově uveřejňuje obsáhlý dokument týkající se požadavků na platby bankovní kartou. Zadavatel nesděluje žádné konkrétní informace, co přesně je v nově uveřejněném dokumentu z pohledu dodavatelů relevantní, vyjma informace, že se jedná o upřesnění zadávací dokumentace ve vztahu k platebním kartám. Součástí tohoto dokumentu byly dle Úřadu relevantní informace související např. s přiřazením časového kupónu, informace o zasílání dat o zakoupeném kupónu, o tzv. White listu, Deny listu, konkrétní informace o rozhraní e-shopu, či právě definice datových zpráv, popisy transakcí a schémata. Rovněž nelze přehlížet, že předmětný dokument byl zveřejněn jako reakce na dotaz, který zadavatelem nebyl explicitně zodpovězen, ale jehož odpověď lze najít až po pečlivém prostudování přiloženého dokumentu (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z pohledu Úřadu je zásadní, že zadavatel uveřejněný dokument učinil součástí zadávací dokumentace a dodavatelé tedy museli počítat s tím, že informace v něm obsažené jsou závazné a zadavatel bude očekávat právě plnění souvisejících povinností. V daném případě je rovněž zásadní, že konkrétní doplnění zadávací dokumentace souvisí s požadavky na IT řešení požadovaného odbavovacího systému. Ze strany dodavatelů lze tedy očekávat potřebu nezbytné součinnosti specializovaných poddodavatelů, potažmo jiných odborníků v této oblasti, která však bezprostředně nesouvisí s převážnou částí předmětu veřejné zakázky (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).
58. Úřad se neztotožňuje s tvrzeními zadavatele, který uvádí, že dodavatelé, mezi nimi také navrhovatel, se nemuseli podrobně seznamovat s celým obsahem dokumentu, který tvořil přílohu vysvětlení zadávací dokumentace II – Platby bankovní kartou – o rozsahu 62 stran. Úřad předně uvádí, že pokud zadavatel neměl v úmyslu iniciovat podrobnou analýzu tohoto dokumentu na straně v úvahu přicházejících dodavatelů, neměl uveřejňovat tento dokument a měl poskytnout na konkrétní a jednoduchý dotaz jednoznačnou explicitní odpověď. Pokud zadavatel naprosto rezignuje na poskytnutí jednoznačné odpovědi a poskytuje odpověď způsobem, že zveřejní 62 stran dokumentu, který představuje upřesnění zadávací dokumentace, nelze než logicky trvat na tom, že dodavatel musí tento dokument pečlivě prostudovat. Dle Úřadu je nesprávná úvaha, že určité informace obsažené v zadávací dokumentaci jsou pro přípravu nabídky nepodstatné v tom smyslu, že dodavatelé tyto informace nemusí ani studovat, mohou je zkrátka přehlížet. Naopak každý dokument obsažený v zadávací dokumentaci musí v úvahu přicházející dodavatelé pečlivě analyzovat (byť např. v konečné fázi s důsledkem, že zjištěná informace není např. pro nacenění nabídky podstatná; na nutnosti předchozí pečlivé analýzy však takový závěr nemůže ničeho změnit). Úřad připomíná, že zadávací řízení je přísně formalizovaný postup, kde jakékoliv pochybení může z pohledu dodavatele způsobit fatální důsledky. Dodavatel si tedy nemůže dovolit podcenit přípravu nabídky tím, že určitý dokument, který je součástí zadávací dokumentace, nebude studovat v celém rozsahu, tak jak presumuje zadavatel. Až po důkladném prostudování tohoto dokumentu se dodavatelé mohli dozvědět o bližších představách zadavatele, konkrétně např. o tom, jaký typ plateb bankovními kartami zadavatel v rámci plnění veřejné zakázky požaduje.
59. Předmětný dokument neobsahoval pouze odpověď na vznesený dotaz, ale též další obsáhlé podrobné informace členěné do celkem 10 kapitol. Co se týče argumentu zadavatele, že velká část dokumentu představuje „pouze“ konkrétní IT otázky, které „rozhodně nejsou potřeba pro zpracování a nacenění nabídky“, lze uvést následující. Úřad souhlasí se zadavatelem v té části argumentace, kde uvádí, že samotný dokument se týká konkrétních IT otázek souvisejících s odbavovacím systémem, potažmo s aspekty odbavení prostřednictvím bankovních karet. Dokument tedy nepochybně souvisí s předmětem plnění veřejné zakázky. V daném případě se však nelze ztotožnit s rozlišováním, které podsouvá zadavatel v tom smyslu, že tyto nové informace nejsou zásadní pro tvorbu nabídky, jelikož jsou důležité „pouze“ pro plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud zadavatel připouští, že konkrétní informace jsou relevantní pro vlastní předmět plnění, je to v první řadě dodavatel, kdo má právo vyhodnotit si, jaký dopad mají tyto informace na samotnou cenotvorbu, na samotnou přípravu nabídky a zejména na jeho účast v zadávacím řízení. Dodavatel by měl mít již při přípravě nabídky dostatek informací, co ho čeká ve fázi vlastního plnění, jak časově náročné to bude a zejména kolik to bude stát. Je to pouze konkrétní dodavatel, kdo musí zvážit přípravu nabídky s ohledem na konkrétní rizika vyplývající z realizace.
60. S ohledem na konkrétní okolnosti daného případu je nutné předpokládat, že dodavatelé v souvislosti s provedenou změnou zadávacích podmínek mohli zvažovat taktéž i změnu nacenění, neboť fakticky došlo ke zveřejnění „nových“ požadavků na funkcionalitu odbavovacího systému, který je nedílnou součástí plnění veřejné zakázky. Jak již Úřad naznačil výše, v této souvislosti jde navíc o nanejvýš odborné informace týkající se konkrétních IT otázek, což ostatně připouští i zadavatel. Nelze přehlížet skutečnost, že předmět veřejné zakázky je v zásadě o poskytování služeb dopravní obslužnosti. Právě z okruhu subjektů zabývajících se poskytováním autobusové přepravy lze očekávat v úvahu přicházející účastníky zadávacího řízení. Lze tedy legitimně předpokládat, že sami dopravci nejsou těmi, kdo zpracovává IT řešení odbavovacího systému. Z uvedeného důvodu proto muselo dojít k nezbytně nutné konzultaci možného IT řešení s poddodavateli, či jinými IT specialisty, aby byli dodavatelé schopni předložit konkurenceschopnou, kompletní a řádně naceněnou nabídku. Až tito odborníci, potažmo poddodavatelé mohli dát dodavateli jednoznačné informace o tom, jak se nově zveřejněné informace o představách zadavatele promítnou v průběhu plnění veřejné zakázky, resp. s jakým časovým a nákladovým zohledněním má dodavatel v rámci své nabídky počítat. Právě tyto okolnosti mohly mít dle Úřadu vliv na zvýšenou časovou a finanční náročnost přípravy nabídky.
61. Dle Úřadu jsou to konkrétní IT specialisté nebo poddodavatelé odbavovacích systémů, kteří musí vyhodnotit, zda jsou schopni odbavovací systém dodat, jak časově náročné to bude a jaké budou náklady s tím spojené. Úřad dodává, že zejména v oblasti odbavovacích systému jsou informace o konkrétních požadovaných funckionalitách a technických způsobech provedení často různé. Rozhodně nelze uvažovat tak, že odbavovací systém jednou vyvinutý pro potřeby jednoho zadavatele bude bez dalšího vhodný pro potřeby zadavatele jiného. Naopak informace, byť ohledně obecných funkcionalit stejné, se mohou lišit až v dílčích detailech, přičemž i relativně marginální informace související např. s akceptací časových kuponů, prováděním clearingu plateb či právě stropováním plateb mohou být v konečném důsledku relevantní pro cenotvorbu nabídky konkrétního poddodavatele, a tím i dodavatele samotného. Úřad rovněž nepřehlíží, že je to vlastně sám zadavatel, kdo potřebu zohlednění informací vyplývajících z dokumentu Platby bankovní kartou připouští, když v části svého vyjádření již striktní pohled – není to nutné pro nacenění nabídky – relativizuje tvrzením, že to vlastně nemá „velký dopad na celkovou cenotvorbu“ (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
62. Lze uzavřít, že dopravci podávající nabídky do zadávacích řízení tohoto typu většinou nedisponují konkrétními znalostmi ohledně odbavovacích systémů, resp. znalostmi, co se týče možnosti plateb bankovními kartami. Každou nově zveřejněnou informaci, kterou zadavatel učiní součástí zadávací dokumentace, musí tedy s největší pravděpodobností konzultovat s konkrétními poddodavateli. Pokud zadavatel uveřejní nový dokument o celkem 62 stranách obsahující celkem 10 kapitol odborného textu, nelze než dospět k závěru, že k tomu, aby dodavatelé prostudovali tento nově zveřejněný dokument a zohlednili nově zveřejněné informace v nabídce, potřebují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek.
63. K aspektu neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na doplnění zadávací dokumentace, lze dále doplnit následující. Ke zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace II, a tedy i dokumentu Platby bankovní kartou na profilu zadavatele došlo dne 24. 5. 2018 v 18:22. Lhůta pro podání nabídek končila dne 1. 6. 2018 v 9:00. Lze tedy potvrdit, že zadavatel uveřejnil dokument, kterým upravil zadávací podmínky ve lhůtě podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona, tj. 5 pracovní dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. K uveřejnění dokumentu avšak došlo pouze 8 kalendářních dní před koncem lhůty pro podání nabídek. Nelze přehlížet, že navrhovatel ani žádný jiný dodavatel již s ohledem na omezení vyplývající z § 98 odst. 3 zákona neměli čas k podání případné doplňující žádosti o vysvětlení nově doplněné zadávací dokumentace, kdy však nelze vyloučit, že by další vysvětlení zadávací dokumentace bylo potřebné právě s ohledem na nově zveřejněný dokument, jeho rozsah a informace v něm obsažené. V situaci, jež nastala, by navrhovatel, či další dodavatelé však nebyli schopni dodržet zákonné lhůty pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, a to nikoliv z okolností na jejich straně, ale s ohledem na stav, který vytvořil zadavatel. Zadavatel svým jednáním, kdy uveřejnil kompletně nový rozsáhlý dokument těsně před koncem lhůty pro podání nabídek, znemožnil právo navrhovatele a dalších dodavatelů požádat o vysvětlení nově doplněné části zadávací dokumentace. Ve smyslu § 98 odst. 3 zákona totiž má zadavatel povinnost vysvětlit dokumentaci pouze na základě dotazu, který je mu doručen, alespoň 8 pracovních dní před koncem lhůty pro podání nabídek. Úřad předesílá, že není a priori povinností zadavatelů prodlužovat lhůtu pro podání nabídek v případě zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace, avšak v tomto konkrétním případě Úřad takovou povinnost dovodil, a to především s ohledem na složitost, náročnost a komplexnost nově zveřejněného dokumentu a způsob, jakým zadavatel poskytl odpověď na žádost o vysvětlení, když tuto odpověď neposkytl jednoznačně, ale odkazem na obsáhlý dokument. Zadavatel tedy v daném případě měl počítat s tím, že při zveřejnění úplně nového dokumentu, který se stává součástí zadávací dokumentace, je třeba přizpůsobit i další podmínky zadávacího řízení, resp. prodloužit lhůtu pro podání nabídek.
64. Úřad pro úplnost doplňuje následující. Závěry prezentované výše rozhodně nelze dezinterpretovat tím způsobem, že každé vysvětlení zadávací dokumentace ve lhůtě kratší než 8 pracovních dnů před podáním nabídek musí být spojeno s nezbytným prodloužením lhůty pro podání nabídek. Úřad zdůrazňuje specifické okolnosti nyní šetřeného případu. Potřebu umožnit další vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 odst. 3 zákona by měl zadavatel zvažovat v těch případech, kdy uveřejňuje zcela nový rozsáhlý dokument, který učiní součástí zadávací dokumentace. Jinými slovy, pokud je odpověď na konkrétní dotaz jednoznačná, jistě není nutné bez dalšího dovodit (v případě, že nejde o doplnění či změnu, u které to povaha vyžaduje) povinnost zadavatele ve vztahu k prodloužení lhůty. Pokud je ale vysvětlení zadávací dokumentace ze strany zadavatele učiněno způsobem, že zadavatel zveřejnuje dokument o celkem 62 stranách, kterým „upřesňuje zadávací dokumentaci“, je nutné dospět k závěru, že právo na další vysvětlení by dodavatelům nemělo být odepřeno. Pokud je jednou ze zásad zadávání veřejných zakázek zásada přiměřenosti, která by měla být přítomna v průběhu celého zadávacího řízení, je nutné dospět k tomu, že toto právo dodavatelů musí být v podobných situacích zachováno, jelikož přispívá k rovnováze práv a povinnosti mezi zadavatelem a dodavatelem. S ohledem na uvedené nelze dle Úřadu akceptovat ani argumentaci zadavatele, že v daném případě byla zbývající lhůta pro podání nabídek v délce celkem 8 dnů dostačující.
65. Skutkové okolnosti daného případu lze zjednodušeně interpretovat tak, že zadavatel uveřejňuje ve lhůtě, kdy již nelze požádat o další vysvětlení zadávací dokumentace, obsáhlý dokument, kterým doplňuje zadávací dokumentaci. V úvahu přicházející dodavatelé museli předmětný dokument pečlivě analyzovat už jen z toho důvodu, aby identifikovali, co konkrétně zadavatel upřesňuje, přičemž nelze přehlížet, že se jedná o upřesnění nanejvýš odborných aspektů v oblasti IT, které museli dodavatelé konzultovat se svými poddodavateli, případně s konkrétními odborníky v této oblasti. S ohledem na relevantnost nově uveřejněných informací nelze vyloučit změnu v cenotvorbě nabídky či jinou úpravu nabídky, s čím mělo být spojeno prodloužení lhůty pro podání nabídek. Úřad má za to, že veškeré okolnosti nasvědčují tomu, že v daném případě měl zadavatel přistoupit k přiměřenému prodloužení lhůty pro podání nabídek. Pokud zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek vůbec, nelze takový postup považovat za souladný se zákonem.
66. Úřad je toho názoru, že z pohledu dodržení zákonného postupu zadavatelem tedy mělo s předmětným doplněním zadávací dokumentace rovněž dojít alespoň k přiměřenému prodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona. Úřad podotýká, že zadavatel nesmí omezit soutěž o veřejnou zakázku a znevýhodnit uchazeče o veřejnou zakázku např. tím, že jim neposkytne dostatek času na provedení a zapracování změn uvedených ve vysvětlení zadávací dokumentace do jejich nabídek, resp. neprodlouží se úpravou zadávacích podmínek současně i lhůtu pro podání nabídek, jak tomu bylo v šetřeném případě. Ustanovení § 99 odst. 2 zákona klade na zadavatele povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek v situaci, pokud to povaha provedeného doplnění zadávací dokumentace vyžaduje, přičemž zadavatel se této povinnosti nemůže nijak zbavit. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě bylo dovozeno, že zadavatel v souvislosti s doplněním zadávací dokumentace, které jednoznačně nebylo marginálního charakteru, měl současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, přičemž k takovému postupu zadavatele prokazatelně nedošlo, nezbývá než uzavřít, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu s ust. 99 odst. 2 zákona.
67. Vycházeje ze všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v ust. § 99 odst. 2 zákona,když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace II ze dne 24. 5. 2018 podstatným způsobem doplnil zadávací dokumentaci ve vztahu k požadavku na platby bankovními kartami prostřednictvím odbavovacích zařízení v autobusech, když v rámci předmětného vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnil dokument Platby bankovní kartou obsahující další relevantní informace pro přípravu nabídky, aniž by současně přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv to povaha provedeného doplnění zadávací dokumentace vyžadovala, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy (z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by s vybraným dodavatelem byla ke dni vydání tohoto rozhodnutí uzavřena smlouva – pozn. Úřadu). S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K dalším namítaným skutečnostem
68. Navrhovatel ve svém návrhu namítá několik dalších případných pochybení, kterých se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit. Konkrétně navrhovatel rozporuje samotnou zákonnost délky lhůty pro podání nabídek a rovněž nepřiměřenost doby od plánovaného podpisu smlouvy do počátku poskytování služeb. Navrhovatel taktéž uvádí, že zadavatel rozhodnul o odmítnutí jeho námitek způsobem, který je ve smyslu § 245 odst. 1 nepřezkoumatelný. Navrhovatel v této souvislosti konkretizuje, že pochybení zadavatele při vyřízení námitek spočívá mimo jiné v tom, že zadavatel ve svém rozhodnutí zmiňuje dostatečně dlouho dobu, již měli potenciální dodavatelé pro přípravu nabídky na veřejnou zakázku, kterou označuje za „více než dvojnásobně přesahující minimální zákonnou lhůtu“.
69. Co se týče posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, lze uvést následující. Na základě celkového zhodnocení obsahu vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách ke skutečnostem, které uvedl navrhovatel v námitkách, je Úřad názoru (aniž by hodnotil věcnou správnost úvah zadavatele), že zadavatel svým rozhodnutím poskytl reakci na podstatu navrhovatelem uváděných skutečností v takovém rozsahu a v takové míře, že rozhodnutí o námitkách plní svůj účel, kdy poskytuje navrhovateli možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem zadavatele a s jeho odůvodněním, a následně se v případném návrhu k argumentaci zadavatele vyjádřit.
70. Úřad nepřehlíží tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, na které upozorňuje rovněž navrhovatel, a sice že dle zadavatele byla lhůta pro podání nabídek více než dvojnásobně přesahující minimální zákonnou lhůtu. Úřad uvádí, že v situaci kdy jsou skutkové okolnosti případu jednoznačné v tom smyslu – že lhůta pro podání nabídek rozhodně nebyla stanovena jako dvojnásobně přesahující min. zákonnou lhůtu – je toto konstatování zadavatele na hranici srozumitelnosti, jelikož nemá žádnou logickou oporu. Úřad avšak dodává, že z kontextu celého rozhodnutí o námitkách bylo možné identifikovat, co tím zadavatel vlastně myslí, když zadavatel tuto úvahu vztahuje do kontextu předchozího zadávacího řízení. Úřad doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není úkolem Úřadu hodnotit faktickou správnost argumentů zadavatele, tedy samotnou míru přesvědčivosti úvah zadavatele. Závěrem Úřad doplňuje, že samotné posouzení skutečnosti, zda zadavatel při vypořádání námitek navrhovatele postupoval tak, jak mu ukládá zákon, nemůže v daném případě nikterak ovlivnit skutečnost, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená zákonem a zadávací řízení tudíž muselo být bez dalšího zrušeno, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí.
71. Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za nadbytečné zabývat se rovněž dalšími námitkami navrhovatele, které směřují proti zadávacím podmínkám, jelikož Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
72. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
73. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ust. § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace II ze dne 24. 5. 2018 podstatným způsobem doplnil zadávací dokumentaci ve vztahu k požadavku na platby bankovními kartami prostřednictvím odbavovacích zařízení v autobusech, když v rámci předmětného vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnil dokument Platby bankovní kartou obsahující další relevantní informace pro přípravu nabídky, aniž by současně přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv to povaha provedeného doplnění zadávací dokumentace vyžadovala, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by zadavatel současně se změnou zadávacích podmínek prodloužil lhůtu pro podání nabídek, nelze vyloučit, že dodavatelé by nabídku koncipovali jinak a zadavatel tak mohl obdržet nabídku, která by pro něj byla ekonomicky výhodnější.
74. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
75. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě není možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, a to vzhledem k tomu, že zadávací řízení se nachází ve fázi po podání nabídek, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
76. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
77. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
78. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
79. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
80. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
81. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 20180000255.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.
Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.
Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
2. Mgr. Pavel Říha, advokát, FORLEX s.r.o., advokátní kancelář s.r.o., Poděbradova 2738/16, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy