číslo jednací: 21536/2020/532/VZi
spisová značka: S0141/2020/VZ

Instance I.
Věc Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.
Účastníci
  1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace
  2. DATALAN, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 1. 8. 2020
Dokumenty file icon 2020_S0141.pdf 695 KB

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-S0141/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-21536/2020/532/VZi

 

Brno: 15. července 2020

 

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 3. 2020 na návrh ze dne 26. 3. 2020, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena obchodní společností eCENTRE, a.s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7, na základě plné moci udělené dne 11. 9. 2019,
  • navrhovatel – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808, pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím signovaným dne 20. 11. 2019 vyloučil navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – ze zadávacího řízení na výše uvedenou veřejnou zakázku, kdy z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vyplývá, že navrhovatel byl vyloučen z důvodu nesplnění požadované kvalifikace dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace signované dne 18. 4. 2019, ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 10. 5. 2019, a to s odůvodněním, že navrhovatelem uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, neboť objednatel reference měl v době plnění významné dodávky dle zadavatele jen 177 lůžek, ačkoliv zadavatel neměl najisto postaveno, že tomu tak skutečně je, čímž zadavatel zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 cit. zákona, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele signované dne 20. 11. 2019 o vyloučení navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808 a současně ruší všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0141/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – ze dne 26. 3. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – ukládá povinnost:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena obchodní společností eCENTRE, a.s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7, na základě plné moci udělené dne 11. 9. 2019 (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 18. 4. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V čl. 1. 2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace signované dne 18. 4. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako „modernizace (výměna stávajícího systému za nový) a rozšíření funkcionalit nemocničního informačního systému (NIS) v oblasti elektronizace procesů (např. v oblasti elektronické zdravotnické dokumentace, elektronizace vizity apod.), dlouhodobá elektronická archivace zdravotnické dokumentace, podpora nových procesů v rámci nemocnice a jejich elektronizace a možnost jejich realizace nejen v nemocnici, ale i vzdáleně a nové funkce v NIS. Předmět veřejné zakázky je rozdělen do tří etap, definovaných v příloze č. 1 této zadávací dokumentace.

Jedná se o veřejnou zakázku na dodávky a předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka a implementace informačního systému včetně návazných agend a hardware, a zajištění servisních služeb včetně rozvoje systému.

Předmět plnění veřejné zakázky je dále blíže specifikován v přílohách č. 1 a 2 této zadávací dokumentace.“.

3.             Podle čl. 1. 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximálně přípustná cena“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 44 833 940 Kč bez DPH.

4.             Z čl. 7. 2. „Místo pro podání nabídek“ zadávací dokumentace vyplývá, že místem pro podání nabídek je elektronický nástroj Tender arena. Z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 k zadávacím podmínkám“ ze dne 30. 5. 2019 následně vyplývá, že zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 17. 6. 2019, do 10:00 hod.

5.             Z přílohy č. 1 „Seznam nabídek“ „Protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě“ ze dne 17. 6. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky, včetně nabídky navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“).

6.             Dne 20. 11. 2019 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.  Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení signované téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) odeslal zadavatel navrhovateli téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zdůvodnil zadavatel tím, že navrhovatel »nesplňuje požadovanou kvalifikaci dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek zveřejněné ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, ze dne 10. 5. 2019. Zadavatel stanovil jako podmínku naplnění požadavku na prokázání kvalifikace účastníka, doložit formou čestného prohlášení realizaci alespoň jedné významné dodávky obdobného charakteru, která mimo jiné splňuje: „…komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice“.«.

7.             Dne 5. 12. 2019 obdržel zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje „Námitky proti rozhodnutí Zadavatele o vyloučení Stěžovatele v zadávacím řízení“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Námitky navrhovatele zadavatel svým rozhodnutím ze dne 20. 12. 2019, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje, odmítl (dále jen „původní rozhodnutí o námitkách“). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) svým rozhodnutím č. j.: UOHS-05341/2020/532/VZi ze dne 17. 2. 2020 vydaném ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0468/2019/VZ původní rozhodnutí o námitkách zrušil a současně uvedl, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, byly fikcí navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, přičemž tyto námitky nemohou být považovány za opožděné.

8.             Zadavatel dne 18. 3. 2020 opětovně námitky odmítl svým rozhodnutím z téhož dne, které bylo navrhovateli téhož dne doručeno prostřednictvím elektronického nástroje (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 27. 3. 2020 k Úřadu návrh na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele „o vyloučení navrhovatele v zadávacím řízení“ ze dne 26. 3. 2020 (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

11.         Navrhovatel je přesvědčen, že jeho opětovné vyloučení bylo provedeno chybně a v rozporu se zákonem. Je rovněž přesvědčen, že jeho nabídka bezezbytku naplňuje potřeby zadavatele, a jako taková by byla vybrána jako nejvýhodnější. Navrhovatel dále uvádí, že mu následkem rozhodnutí o vyloučení a opakovaným odmítnutím podaných námitek zadavatelem dne 18. 3. 2020 hrozí závažná újma na jeho právech tím, že v důsledku chybného a nezákonného postupu zadavatele nebude veřejná zakázka zadána navrhovateli, přestože by při dodržení zásad zadávacího řízení tomu tak být mohlo a mělo. Dle navrhovatele zadavatel pokračuje v naplnění svého cíle, totiž vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to obdobnými způsoby, které již Úřad ve svých předcházejících rozhodnutích označil jako nezákonné, kdy konkrétně odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j.: UOHS-S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi ze dne 18. 10. 2019 a č. j.: UOHS-05341/2020/532/VZi ze dne 17. 2. 2020 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0468/2019/VZ.

12.         Navrhovatel dále uvádí, že mu dne 20. 11. 2019 bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení, které bylo odůvodněno tím, že navrhovatel nesplnil požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, konkrétně pak požadovanou kvalifikaci dle odst. 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek zveřejněné ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 10. 5. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“; pozn. Úřadu). Navrhovatel shrnuje, že dle odůvodnění rozhodnutí o vyloučení předložil čestné prohlášení, ve kterém uvedl, že realizoval veřejnou zakázku pro subjekt „Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže“ (dále jen „objednatel reference“), přičemž v popisu uvedl následující: „Dodávka a implementácia nemocničného informačného systému. Pre NIS je poskytovaná kontinuálna servisná podpora a úpravy na základe požiadaviek zákazníka, ktorý prevádzkuje viac ako 300 lôžok. Funkcionalita NIS obsahuje modul pre vykazovanie výkonov poisťovniam v Českej republike aj Slovenskej republike. NIS je v súlade s Dátovým štandardom Ministerstva zdravotnictví ČR.“. Navrhovatel dále uvádí, že dle textu odůvodnění rozhodnutí o vyloučení se zadavatel dotázal Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“), kam lze adresovat dotaz ke zjištění počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení, či zda je, popř. taková databáze dostupná on-line. Ministerstvo zdravotnictví zadavateli ve své odpovědi doporučilo požádat o uvedené informace „Národné centrum zdravotníckych informácií“ (dále jen „NCZI“). Zadavatel dle navrhovatele následně požádal NCZI o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení objednatele reference, a požádal o jejich jmenovitý výčet. Na základě odpovědi NCZI, která obsahovala informaci o celkovém počtu lůžek zdravotnických zařízení objednatele reference ve výši 177, následně zadavatel údajně učinil závěr, že významná dodávka uvedená navrhovatelem nesplňuje podmínku, že jde o dodávku ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, když objednatel reference měl v roce 2016, kdy měla proběhnout implementace významné dodávky, registrováno dle údajů NCZI pouze 177 lůžek.

13.         Navrhovatel shrnuje, že proti rozhodnutí o vyloučení podal námitky, ve kterých uvedl, že zadavatel již měl kvalifikaci, byť na základě chybného dotazu v dané části, ověřenou přímo od objednatele reference. Podle navrhovatele pak i v případě, že zadavatel na základě svých předchozích pochybení při prvním vyloučení navrhovatele vyhodnotil, že pro něj není daná odpověď objednatele reference použitelná, měl zadavatel v prvé řadě zaslat dotaz na ověření reference opět objednateli reference, a to tentokrát již v souladu se zásadou transparentnosti a dle zákona. Dále dle navrhovatele se měl zadavatel za předpokladu, že vyhodnotil objednatele referenční zakázky jako nedůvěryhodného nebo nevěrohodného, obrátit na nadřízený orgán objednatele reference, tedy na Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky (dále jen „ministerstvo spravedlnosti“). V případě, že by pak zadavatel vyhodnotil i jako nedůvěryhodné či nevěrohodné rovněž ministerstvo spravedlnosti, měl si následně nejprve ověřit, jakým způsobem NCZI eviduje a rozděluje zdravotnická pracoviště dle jeho struktury a „položit dotaz ve stejné struktuře, jak byl dán Navrhovatelem prokázanou kvalifikací“.

14.         Navrhovatel následně uvádí citaci z napadeného rozhodnutí o vyloučení, dle kterého zadavatel využil svého práva dle § 39 odst. 5 zákona, tedy ověřit si věrohodnost informací o referenční zakázce předložených navrhovatelem v rámci čestného prohlášení, když se dne 4. 11. 2019 dotázal ministerstva zdravotnictví, kam lze adresovat dotaz ke zjištění počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení, či zda je případně taková databáze dostupná on-line. Navrhovatel přitom upozorňuje na to, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl žádné důvody, které jej k uvedenému postupu vedly, a dále že je jeho jednání pro nepřiměřenost nebo pro nedostatek důvodů v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovatel přitom poukazuje na rozpor jednání zadavatele s ustanovením § 39 zákona, když uvádí, že zadavatel má postupovat v zadávacím řízení podle pravidel stanovených zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Dle navrhovatele však zadavatel nedodržel pravidla stanovená v § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona, tj. možnost vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem a to pouze, pokud údaje nebo doklady předložené navrhovatelem v rámci zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. Navrhovatel k tomu dodává, že ze smlouvy o referenční zakázce („Zmluva o poskytovaní vývojovej podpory a servisných služieb na aplikačné programové vybavenie v rámci informačného systému Zboru väzenskej a justičnej stráže“, dále jen „smlouva o referenční zakázce“) není pochyb, že cílem plnění smlouvy o referenční zakázce navrhovatelem byl další rozvoj a implementace v rámci organizační struktury objednatele, tedy instituce mající jedno IČO, vystupující jako zdravotnické zařízení a mající celkový počet 324 lůžek na kterých je vykonávána zdravotní péče. Dle názoru navrhovatele tak zadavatel porušil základní zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, když netransparentně vyhodnotil věrohodnost objednatele referenční zakázky a nevyjasnil si s tímto objednatelem vnímání stejné údajové základny v souladu se zásadou transparentnosti a dle zákona.

15.         Navrhovatel spatřuje postup zadavatele při ověření splnění kvalifikace navrhovatele jako netransparentní a nepřiměřený z důvodu, že zadavatel položil ministerstvu zdravotnictví a následně NCZI zmatečnou a nejednoznačnou otázku „[p]rosím o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justične stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.“, na kterou dle navrhovatele následně obdržel ve vztahu k zadávacímu řízení nerelevantní odpověď. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel nejprve ověřit, v jaké struktuře realizuje NCZI statistické šetření, popř. jakým způsobem zjišťuje NCZI statistické informace o poskytované zdravotní péči jednotlivých zdravotnických zařízení. Takto není z otázky ani odpovědi zřejmé, kterého typu zařízení se uvedená odpověď týká. Dle navrhovatele přitom byla otázka zadavatele prokazatelně formulována nesprávně a zavádějícím způsobem, neboť v čase implementace NIS u objednatele reference byl celkový počet lůžek 324 a to ve členění: „Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín“ (myšlena „Nemocnica pre obvinených a odsúdených a Ústav na výkon trestu odňatia slobody Trenčín“, pozn. Úřadu; dále jen „Vězeňská nemocnice Trenčín“) 189 lůžek; ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek; ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek; ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek; ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek (poslední 4 údaje označeny navrhovatelem souhrnně jako „stacionáře“; pozn. Úřadu).

16.         Navrhovatel přitom dodává, že z pohledu zákonných postupů pro něj není pochopitelné, jakým způsobem se zadavatel vypořádal s rozporem údajů statistických informací NCZI o poskytované zdravotní péči jednotlivých zdravotnických zařízení a předcházející odpovědí na e-mailový dotaz na objednatele reference, ve které objednatel reference uvedl následující: „ZVJS prevádzkuje Nemocnicu pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín, ktorej súčasťou sú je okrem vlastnej nemocnice v Trenčíne dislokované pracoviská v 18 väzenských zariadeniach a na Generálnom riaditeľstve ZVJS, z toho ide o 4 stacionáre určené na výkon ochranných liečení a 18 zdravotníckych zariadení poliklinického typu (všeobecná ambulancia, stomatologická ambulancia a niektoré ambulancie špecialistov), ktoré sú umiestnené priamo vo väzniciach. Spolu nemocnica disponuje teda 324 lôžkami. Vo všetkých zdravotníckych zariadeniach je používaný zdravotnícky informačný systém (ďalej len „ZIS“) dodaný firmou DATALAN a.s..“.

17.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v  rozhodnutí o námitkách argumentuje zcela novou informací, dle které zdravotničtí odborníci, jenž jsou členy hodnotící komise, údajně vyjádřili pochybnost o správnosti údaje o počtu lůžek ve Vězeňské nemocnici Trenčín, a dále dle navrhovatele irelevantním argumentem, že když má Slovenská republika o 50 % obyvatel méně než Česká republika a Vězeňská služba ČR má ve dvou vězeňských nemocnicích celkem 213 lůžek, je vyšší počet nemocničních lůžek ve vězeňských zdravotnických zařízeních na Slovensku nepřiměřený. Zadavatel přitom dále uvedl, že z ověření reference kontaktní osobou objednatele reference nabyl podezření, že do celkového počtu 324 lůžek byla započtena také lůžka ambulantní, resp. že do lůžkového fondu zdravotnického zařízení byla zahrnuta i lůžka stacionářů a ještě další lůžka Vězeňské nemocnice Trenčín, na kterých se neprovádí poskytování hospitalizační péče, která dle zadavatele mohou být lůžky pro personál. 

18.         Navrhovatel zdůrazňuje, že posouzení splnění kvalifikace má zadavatel provést na základě údajů nebo dokladů poskytnutých navrhovatelem v zadávacím řízení s tím, že může ověřovat jejich věrohodnost. Při tomto postupu však musí vždy dodržet zásady transparentnosti a přiměřenosti. Zadavatel ovšem dle navrhovatele nijak nevysvětluje, proč nově rozlišuje lůžka, na kterých se vykonává zdravotní péče. Dle názoru navrhovatele je přitom z pohledu zdravotní péče irelevantní, zda jde o výkon pro obviněné, odsouzené, nebo zaměstnance. Dle navrhovatele pak rovněž nemůže obstát argument zadavatele, že do celkového počtu lůžek mohla být započítána i lůžka ambulantní, neboť z odpovědi na e-mailový dotaz zadavatele ze dne 10. 7. 2019 vyplývá, že na ambulantní lůžka se zadavatel dotazoval zvlášť a jsou nad počet 324 lůžek. Zadavatel pak dle navrhovatele rovněž nově v  odmítnutí námitek argumentoval tím, že do velikosti zdravotnického zařízení nelze zahrnout různá neregistrovaná lůžka, a současně nově dovodil, že „velikost zdravotnického zařízení je mimo jiné určena i počtem lůžek registrovaných k poskytování zdravotní péče ve formě lůžkové péče, jejíž součástí je hospitalizace pacienta. Jinými slovy takových lůžek, kter[á] má zdravotnické zařízení registrováno u zdravotních pojišťoven, a na které vykazuje lůžkovou zdravotní péči.“. Současně zadavatel uvedl citaci publikace NCZI, kde se v Edicii Zdravotnická štatistika – Posťeľový fond v SR 2016 na str. 7, výslovně uvádí: „(…) Posteľovým fondom sa pritom rozumie každá posteľ, ktorá je vybavená a pohotová prijať pacienta bez ohľadu na to, či je alebo nie je obsadená.(…).“. Dle navrhovatele však není zřejmé, jakými argumenty dospěl zadavatel od výkladu postelového (lůžkového) fondu, kterým je každá vybavená postel schopná přijmout pacienta bez ohledu na to, zda je obsazená nebo ne, k úvaze, že „veškeré zdravotnické výkaznictví v ČR a stejně tak i v SR, pracuje výhradně s počty registrovaných lůžek.“.

19.         I kdyby zadavatel na základě svých předcházejících pochybení při opakovaných snahách o vyloučení navrhovatele vyhodnotil, že pro něj není daná odpověď objednatele reference na základě zmatečného a pochybného dotazu použitelná, měl tak dle navrhovatele zaslat v prvé řadě opětovný dotaz na ověření reference a vnímání stejné údajové základny opět objednateli reference v souladu se zásadou transparentnosti a tak, jak nastínil Úřad na ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí vydaném ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0468/2019. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že neobdržel srozumitelné vysvětlení, proč zadavatel nekonfrontoval a následně se nevypořádal s tvrzeným údajem o počtu lůžek přímo u objednatele reference a nepovažuje jím uvedený údaj ve výši 324 za relevantní informaci, resp. proč nadále spatřuje jako relevantní jen informaci předloženou NCZI, dle které je počet lůžek objednatele 177.

20.         Navrhovatel dodává, že při zpracování nabídky postupoval v souladu se zadávací dokumentací, dodatečnými informacemi a zejména se zákonem a výkladovou praxí Úřadu, a dále že předložená reference na 324 lůžek požadavky zadavatele naplňuje. Dle navrhovatele přitom z kontextu odpovědi objednatele reference na e-mailový dotaz zadavatele ze dne 10. 7. 2019 vyplývá, že i „průměrnému zadavateli“ musí být z odpovědi zřejmé, že objednatel reference neodpovídá na lůžka pro personál nebo lůžka ve skladu apod., nýbrž že na otázku uvedenou pod bodem 1) odpovídá údajem o 324 lůžkách ve zdravotnickém zařízení, kde logicky vykonává zdravotní péči a dále na otázku uvedenou pod bodem 2) uvádí další lůžka v ambulancích (tj. nad počet 324).

21.         Navrhovatel je přesvědčen, že skutečnost, že prokázal splnění požadované kvalifikace, tak skutečnost, že je dlouhodobým dodavatelem zadavatele, poskytuje zadavateli jistotu, že je navrhovatel po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit a neexistují tedy okolnosti, které by jeho schopnost splnit předmět veřejné zakázky jakkoliv zpochybňovaly. Navrhovatel přitom uvádí, že účelem kvalifikace rozhodně není nekontrolovatelné a nečitelné vyloučení navrhovatele.

22.         Dle navrhovatele zadavatel dále v napadeném rozhodnutí a rovněž v rozhodnutí o námitkách uvedl ničím nepodloženou úvahu, ze které údajně nabyl pochybnost o skutečném rozsahu zakázky a pravdivosti čestného prohlášení navrhovatele, kdy zadavatel pouze uvedl, že dle jeho názoru ze smlouvy na referenční zakázku vyplývá, že navrhovatel dodával kompletní informační systém, přičemž samotného zdravotnického informačního systému se dle této smlouvy týkala pouze jedna odrážka ve výčtu oblastí dalšího vývoje, resp. že zdravotnický modul je jen minoritní položkou celého systému a v případě referenční zakázky se tak nejednalo o zakázku, jejímž předmětem je implementace nemocničního informačního systému nebo systému, jehož významnou součástí by byla jeho implementace. Zadavatel se tak dle navrhovatele nevypořádal s jeho argumenty uvedenými v námitkách. Navrhovatel dále doplňuje, že hodnota referenční zakázky byla ve výši 24.218.846,75 Kč (933 576,70 EUR). Ze smlouvy na referenční zakázku je přitom dle navrhovatele zřejmé, že navrhovatel implementoval a následně podporoval informační systém ZSV („Zdravotná starostlivosť o väzňov“; pozn. Úřadu) v rámci integrovaného informačního systému odpovídajícím příloze č. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky a celková hodnota byla výrazně vyšší. V případě, že měl zadavatel potřebu ověřit si, zda údaje obsažené v uvedeném čestném prohlášení navrhovatele odpovídají skutečnosti, měl navrhovatele vyzvat k objasnění nebo doplnění údajů, popř. požádat objednatele těchto služeb, resp. uvedenou kontaktní osobu objednatele významné služby, o vyjádření.

23.         Závěrem návrhu navrhovatel shrnuje, že zadavatel opětovně porušil při vydání napadeného rozhodnutí příslušná ustanovení zákona. Napadené rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení bylo dle navrhovatele provedeno netransparentně, na základě zadavatelem položených zavádějících, chybných dotazů a z nich učiněných závěrů. Zadavatel dle navrhovatele postupoval při vydání napadeného rozhodnutí v rozporu se zákonem, a navrhovatel je přesvědčen, že jedinou možností řešení navrácení se do stavu předpokládaného zákonem je zrušení napadeného rozhodnutí a všech úkonů na něj navazujících. S ohledem na skutečnost, že zadavatel nedodržel zákonná pravidla pro zadání veřejné zakázky a ovlivnil tím výběr dodavatele, je dle názoru navrhovatele vhodné uvedenou situaci řešit podle § 263 odst. 2 zákona. Navrhovatel ve smyslu uvedeného ustanovení navrhuje, aby Úřad zrušil jednotlivý úkon zadavatele, a to úkon spočívající v rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení ze dne 20. 11. 2019.      

III.           VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

24.         Zadavatel úvodem svého vyjádření k návrhu signovaného dne 6. 4. 2020, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, uvádí, že dne 27. 3. 2020 obdržel prostřednictvím datové schránky od navrhovatele stejnopis návrhu. V něm však dle zadavatele není dostatečně specifikováno, v čem je spatřováno porušení zákona. Dle zadavatele sice navrhovatel opakovaně uvádí, že zadavatel porušil zákon, ale není v tomto svém názoru konkrétní. Navrhovatel v návrhu přitom dle zadavatele uvádí odkazy na jednotlivá zákonná ustanovení, konkrétně pak na ustanovení § 6 odst. 1, § 39 odst. 1 a § 48 odst. 1 a 2 zákona, avšak neuvádí již konkrétní rozpor jednání zadavatele s těmito omezeními a omezuje se na obecná tvrzení o jejich porušení.

25.         Pokud jde o tvrzení navrhovatele, dle kterého zadavatel stále pokračuje v naplnění svého cíle vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem obdobnými způsoby, které již Úřad ve svých předcházejících rozhodnutích označil za nezákonné, pak zadavatel uvádí, že dle rozhodnutí Úřadu vydaného ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0468/2019, pochybil v tom, že nedodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 12. 2019 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách uvedeného stěžovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Zadavatel však upozorňuje na skutečnost, že Úřad tímto rozhodnutím nezrušil samotné rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, a to tudíž nebylo nezákonné.

26.         Zadavatel dále uvádí, že při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení postupoval zcela v souladu se zákonem, když využil svého práva a ověřil si referenci navrhovatele v souladu s ust. § 39 odst. 5 zákona. Zadavatel přitom odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde údajně velmi podrobně popsal skutečnosti, které ho vedly k pochybnostem o pravdivosti čestného prohlášení navrhovatele. Zadavatel rovněž uvádí, že nespekuluje, zda navrhovatel předložil nepravdivé čestné prohlášení úmyslně, aby získal neoprávněnou výhodu, nebo zda byl ze strany objednatele reference uveden v omyl. Prvním impulsem k prověření reference bylo dle zadavatele prosté porovnání veřejně dostupných statistických údajů o počtu obyvatel České republiky a Slovenské republiky a počtu lůžek ve vězeňských zařízeních obou států, kdy Slovenská republika má o cca 50 % méně obyvatel, přičemž Česká republika má ve svých dvou vězeňských nemocnicích celkem 213 lůžek. Pokud se navrhovatel domnívá, že jde o irelevantní argument, pak podle zadavatele se jedná o prvotní a velmi logické porovnání relevantnosti vykazovaného počtu lůžek, přičemž toto statistické porovnání dle zadavatele nebylo důvodem k vyloučení navrhovatele, ale pouze prvotním impulzem k tomu, aby se zadavatel touto referencí blíže zaobíral. Zadavatel rovněž dodává, že tento impuls není podstatný, protože právo zadavatele postupovat podle § 39 odst. 5 zákona je koncipováno velmi široce a nevyžaduje, aby je zadavatelé aplikovali jen za splnění nějakých podmínek, nebo jej jakkoliv odůvodňovali. Zákon dle zadavatele vyžaduje pouze to, při aplikaci tohoto ustanovení zadavatelé postupovali v souladu se zásadami dle § 6 odst. 1 zákona, což zadavatel v rozhodnutí o námitkách údajně podrobně odůvodnil.

27.         Následně zadavatel rekapituluje svůj postup, kdy se dne 10. 7. 2019 dotázal kontaktní osoby objednatele reference, zda poskytovatel reference provozuje zdravotnické zařízení, které má alespoň 300 lůžek, a zda v něm byl implementován zdravotnický informační systém navrhovatele. Zadavatel následně obdržel odpověď objednatele reference tohoto znění: Zdravotnícke zariadenia tvorí vlastná Nemocnica pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín (189 lôžok), stacionáre v: ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou (46 lôžok), ÚVTOS a ÚVV Leopoldov (40 lôžok), ÚVTOS Košice-Šaca (34 lôžok), ÚVTOS pre mladistvých Sučany (15 lôžok). Ďalej je ZIS zavedený v ambulanciách v ústavoch v nasledovných počtoch: (…)“. Zadavatel uvádí, že na základě této odpovědi nezískal jednoznačnou odpověď, přičemž nabyl vážné pochybnosti o skutečnosti, zda reference navrhovatele opravdu splňuje požadavek na zdravotnické zařízení s min. 300 lůžky, když jsou do lůžkového fondu započítány i stacionáře, které dle zadavatele poskytují nelůžkovou péči.

28.         Zadavatel obhajuje, že požadavek na prokázání velikosti zdravotnického zařízení o určitém počtu lůžek je běžně používaným ukazatelem a terminologií v rámci technické kvalifikace zadávacích řízení, a to nejen u zakázek na nemocniční informační systém. Zadavatel toto své tvrzení dokládá na příkladu 2 zadávacích dokumentací a 3 rozhodnutí Úřadu vztahujících se dle zadavatele k veřejným zakázkám s obdobným předmětem plnění. Pokud navrhovatel nebyl znalý této terminologie nebo měl pochybnosti, měl dle zadavatele využit zákonnou možnost dle § 98 zákona a požádat zadavatele o vysvětlení zadávacích podmínek. Tuto možnost přitom navrhovatel nevyužil.

29.         Zadavatel dále uvádí, že veškeré zdravotnické výkaznictví v ČR, a stejně tak i v SR, pracuje výhradně s počty registrovaných lůžek, přičemž stacionáře dle zadavatele patří mezi nelůžkovou péči, a tudíž nejsou registrovány. Na základě tohoto argumentu hledal vysvětlení u státní odborné autority, přičemž nejdříve se obrátil s dotazem na ministerstvo zdravotnictví, jakožto na nejvyšší odbornou autoritu SR, které jej odkázalo na NCZI. Zadavatel přitom dále uvádí, že z veřejně dostupných informací, které jsou zveřejněny na webu NCZI, je zřejmé, že metodika lůžkového fondu je obdobná metodice v ČR, a je tedy pro posouzení kvalifikace použitelná. Zadavatel uvedl, že tedy položil NCZI prostý dotaz, který nikterak nebyl návodný, jak se domnívá navrhovatel, a to: „Prosím o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.“. Zadavatel dále uvedl, že od NCZI obdržel následující odpověď: „V tabuľke nižšie Vami žiadané údaje za rok 2016:

Počet postelí/ odbor 177

vnútorné lekárstvo 43

pneumológia a ftizeológia 22

neurológia 30

psychiatria 82“.

30.         Zadavatel dále uvádí informaci z veřejně dostupných metodik, dle které jsou údaje k jednotlivým zdravotnickým zařízením poskytována NCZI na konci každého kalendářního roku ze strany těchto zdravotnických zařízení, resp. objednatel reference dle zadavatele sám poskytl NCZI údaj o počtu lůžek ve výši 177. Dle zadavatele přitom tyto údaje poskytují osoby znalé zdravotnické problematiky a terminologie, nikoliv kontaktní osoba objednatele reference, kterou je ředitel IT. Toto je zásadním důvodem, proč zadavatel dává vyšší váhu vyjádření odborné státní autority, které předávají data odborné osoby objednatele a nikoliv vyjádření ředitele IT. Zadavatel dále uvádí, že právě toto je důvodem, proč se opětovně nedotazoval na ověření reference objednatele reference. Zadavatel s odkazem na odůvodnění rozhodnutí o námitkách dodává, že dříve provedené ověření přímo u objednatele reference nebylo překážkou pro jeho další postup, neboť z již dříve poskytnuté odpovědi objednatele reference bylo zřejmé, že uvedené množství lůžek bylo nadhodnocené z pohledu zavedené metodiky, a proto již zadavatel neočekával, že upřesněním dotazu obdrží výrazně odchylnou odpověď. Dle zadavatele by navíc jakoukoli odpověď k případnému novému dotazu směrem k objednateli reference již nemohl považovat za zcela objektivní, vzhledem k dřívějším pochybnostem ohledně správnosti použité metodiky výpočtu lůžek.

31.         Na tvrzení navrhovatele, že zadavatel porušil základní zásady zadávání veřejných zakázek, když netransparentně vyhodnotil věrohodnost, resp. nevěrohodnost objednatele reference a nevyjasnil si s objednatelem vnímání stejné údajové základny v souladu se zásadou transparentnosti a dle zákona, zadavatel uvádí, že nehodnotil věrohodnost nebo nevěrohodnost objednatele ale obsah jím poskytnutých informací. Na základě už výše uvedených skutečností a zjištění, že ředitel IT zahrnul do počtů lůžek i ambulantní lůžka, se zadavatel obrátil na Ministerstvo zdravotnictví a následně na NCZI, které získává informace přímo od odborných osob k tomu určených. Takto uvedená data jsou dle zadavatele objektivní a vypovídající o skutečnosti, protože jednotlivé údaje jsou zařazeny do správných kategorií.

32.         Zadavatel dále uvádí, že rozhodně nesouhlasí s tendenčním výkladem navrhovatele, dle kterého zadavatel nově rozlišuje lůžka určená pro odsouzené a pro zaměstnance, když zadavatel ve svém odůvodnění rozhodnutí o nových námitkách jasně uvedl: „Do lůžkového fondu zdravotnického zařízení tak byla zahrnuta i lůžka stacionářů a ještě další lůžka Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín, na kterých se neprovádí vykazování poskytování hospitalizační péče, tudíž můžou to být lůžka pro personál“. Dle názoru zadavatele je v rámci vykazování péče na registrované lůžko určitě jedno jestli na něm leží obviněný či zaměstnanec, jednoduše se dle zadavatele jedná o pacienta. Dle zadavatele přitom navrhovatel uváděl lůžka, na kterých se neprovádí vykazování poskytování hospitalizační péče pro nikoho, tedy ani pro odsouzené, ani pro personál (např. lůžka na lékařských pokojích, apod.).

33.         Zadavatel shrnuje, že počet lůžek 324 vyplývající z potvrzení objednatele reference nepovažoval za metodicky správně zjištěnou hodnotu, když zjevně nebyla zahrnuta jen zadavatelem požadovaná lůžka podléhající evidenci péče v NIS (tedy v systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice), ale také jiná (nerelevantní) lůžka, což se dle zadavatele potvrdilo ověřením údaje o počtu lůžek v roce 2016 u NCZI, které uvedlo počet 177 lůžek. Zadavatel rovněž dodává, že tuto argumentaci použil již v rozhodnutí o námitkách, není tak dle něj pravdivé tvrzení navrhovatele, že neobdržel srozumitelné vysvětlení, proč zadavatel nekonfrontoval a následně se nevypořádal s tvrzeným údajem počtu lůžek přímo u objednatele reference.

34.         Zadavatele rovněž uvádí, že se navrhovatel nepravdivě označuje za dlouhodobého dodavatele zadavatele, neboť pouze převzal smluvní závazky bývalého dodavatele dosavadního NIS, a to až ke dni 1. 9. 2018.

35.         Ohledně navrhovatelova dovolávání se smlouvy na referenční zakázku zadavatel uvádí, že ve smlouvě není přesně stanoven rozsah poskytované služby. V příloze č. 9 smlouvy se pak pouze hovoří o záměru „zaradenie Odboru zdravotnej starostlivosti GR ZVJS do projektu - modul ZSV (Zdravotná starostlivosť o väzňov) – najmä analýza, integrácia, rozhranie do APV IS ZVJS, ambulancie, nemocnica, výsledky drogových testov.“. Zadavatel dále cituje odůvodnění rozhodnutí Úradu pre verejné obstarávanie SR č. j. 23802-6000/2016-ODI, ze dne 2. 5. 2017, ve kterém je ve vztahu ke smlouvě uvedeno následující: »Zo zmluvy „Zmluva o poskytovaní vývojovej podpory a servisných služieb na aplikačné programové vybavenie v rámci informačného systému Zboru väzenskej a justičnej stráže“ uzavretej 20. 12. 2012, konkrétne z jej prílohy č. 2/A „Cenová kalkulácia služieb zabezpečujúcich servisnú podporu prevádzky APV IS ZVJS“, vyplýva, že zmluvné strany si dohodli cenu za predmet plnenia ako mesačný paušálny poplatok vo výške 52 580,- eur bez DPH/mesiac (63 096,- eur s DPH/mesiac), čo predstavuje sumu 630 960,- eur bez DPH/rok (757 152,- eur s DPH/rok). Keďže zmluva bola uzatvorená na 4 roky, výsledná suma za poskytované služby predstavuje 3 028 608,- eur s DPH.«. Dle zadavatele Úrad pre veřejné obstarávanie rovněž neuvádí cenu za implementaci zdravotnických modulů, které byly v záměru, a dále uvádí, že ani v registru smluv neexistuje žádný dodatek, na základě kterého by byl tento záměr realizován. Zadavatel uvádí, že tak nemůže smlouvu považovat za prokázání splnění kvalifikace, protože z ní rozhodné údaje pro zadavatele nevyplývají.

36.         Zadavatel závěrem svého vyjádření k návrhu uvádí, že postupoval při prověřování reference navrhovatele zcela transparentně, když požádal o odpověď úřední osobu, která je zmocněna k poskytování takových informací zákonem. Zadavatel rovněž uvádí, že ověřoval reference všech účastníků zadávacího řízení, a to i z jiných zdrojů, nejen ověřením referencí u odběratelů jednotlivých zadavatelů, a proto se žádný účastník nemůže cítit diskriminován. Zadavatel dle svého vyjádření postupoval zcela v souladu s ust. § 48 odst. 1 a 2 zákona, když navrhovatele vyloučil poté, co zjistil, že nebyla splněna požadované technické kvalifikace, když poskytnuté údaje neodpovídají skutečnosti, což zároveň mělo vliv na posouzení podmínek splnění technické kvalifikace.

37.         Na základě shora uvedeného zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl v celém rozsahu.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

38.         Úřad obdržel návrh dne 27. 3. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

39.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

40.         Dopisem č. j. ÚOHS-09949/2020/532/VZi ze dne 1. 4. 2020 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

41.         Dopisem č. j. ÚOHS-11856/2020/532/VZi ze dne 24. 4. 2020 se Úřad obrátil na objednatele reference s žádostí o vysvětlení údajů poskytnutých při ověřování reference zadavatele, přičemž mu dal lhůtu k podání vysvětlení do 7 pracovních dnů od obdržení žádosti. Úřad se konkrétně dotazoval na následující otázku: „S ohledem na šetření postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky Vás tímto Úřad žádá o vysvětlení rozdílného údaje týkajícího se počtu lůžek ve Vašem zdravotnickém zařízení za rok 2016, tedy rozporu údajů o 324 (Vámi poskytnutá informace), resp. 177 (informace poskytnutá NCZI) lůžkách. Případně o vysvětlení jaká lůžka (v případě, že by bylo možno vykazovat různý typ lůžek) byla kalkulována do Vámi uváděného celkového počtu 324.“.

42.         Dopisem č. j. ÚOHS-11945/2020/532/VZi ze dne 24. 4. 2020 se Úřad dále obrátil na NCZI s žádostí o vysvětlení údajů poskytnutých při ověřování reference zadavatele, přičemž mu dal lhůtu k podání vysvětlení do 7 pracovních dnů od obdržení žádosti. Úřad se konkrétně dotazoval na následující otázky:

»1. Na základě jakých informací/údajů zjistilo NCZI, že GŘSJVS (objednatel reference; pozn. Úřadu) disponovalo v roce 2016 v jím provozovaném zdravotnickém zařízení 177 lůžky?

2. Uveďte, v jakém konkrétním zdravotnickém zařízení či konkrétních zdravotnických zařízeních se uvedený počet 177 lůžek nachází, a upřesněte, zda do uvedeného počtu lůžek jsou započítána lůžka ve stacionářích.

3. Lze, dle Vašeho názoru, považovat informaci poskytnutou ze strany GŘSVJS, podle níž disponovalo v zařízení „Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín“ 189 lůžky a dále ve 4 výše uvedených stacionářích celkem 135 lůžky za informaci o počtu lůžek v jednom zdravotnickém zařízení? Jinými slovy řečeno, lze stacionáře případně považovat za jedno zdravotnické zařízení spolu s Nemocnicou pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín?

4. Definujte, jaké zařízení lze považovat za zdravotnické zařízení, tzn. zda i stacionáře lze považovat za zdravotnické zařízení, kterým jsou vykazována lůžka v rámci statistického zjišťování v „ročném výkazu o posteľovom fonde zdravotnického zariadenia P (MZ SR) 1-01“.«.

43.         NCZI dne 29. 4. 2020 doručilo Úřadu své vyjádření z téhož dne evidované Úřadem pod č. j. ÚOHS-12828/2020/500/RZa.

44.         Dne 12. 5. 2020 nařídil Úřad z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření č. j. ÚOHS-13989/2020/532/VZi, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v zadávacím řízení. 

45.         Dopisem č. j. ÚOHS-14533/2020/532/VZi ze dne 18. 5. 2020 se Úřad opětovně obrátil na objednatele reference s žádostí o vysvětlení údajů poskytnutých při ověřování reference zadavatele, přičemž mu dal lhůtu k podání vysvětlení do 5 dnů od obdržení žádosti.

46.         Objednatel reference dne 20. 5. 2020 doručil Úřadu své vyjádření ze dne 19. 5. 2020 evidované Úřadem pod č. j. ÚOHS-14915/2020/500/RZa.

47.         Dopisem č. j. ÚOHS-15559/2020/532/VZi ze dne 27. 5. 2020 se Úřad dále obrátil na ministerstvo zdravotnictví s žádostí o zodpovězení dotazů týkajících se zdravotnických objektů ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou, ÚVTOS a ÚVV Leopoldov, ÚVTOS Košice-Šaca a ÚVTOS pre mladistvých Sučany, přičemž mu dal lhůtu k zaslání odpovědí do 5 dnů od obdržení žádosti. Úřad se konkrétně dotazoval na následující otázky:

1. Jsou výše uvedené stacionáře považovány za zdravotnická zařízení?

2. Ve vztahu k lůžkům, která jsou umístěna ve výše uvedených stacionářích:

o      jsou lůžka vykazována zdravotním pojišťovnám?

o      je ve vztahu k těmto lůžkům vedena elektronická zdravotnická dokumentace?“.

48.         Úřadu byl dne 2. 6. 2020 doručen v kopii přípis ministerstva zdravotnictví, kterým byl dotaz Úřadu předán k vyřízení ministerstvu spravedlnosti.

49.         Dopisem č. j. ÚOHS-16519/2020/532/VZi ze dne 4. 6. 2020 se Úřad opětovně obrátil na ministerstvo zdravotnictví s žádostí o zodpovězení výše uvedených dotazů, přičemž mu dal lhůtu k zaslání odpovědí do 10 dnů od doručení žádosti.

50.         Ministerstvo zdravotnictví podalo dne 4. 6. 2020 Úřadu informaci o tom, že žádost Úřadu o informace ze dne 4. 6. 2020 předalo k vyřízení ministerstvu spravedlnosti.

51.         Úřadu bylo dne 8. 6. 2020 doručeno vyjádření objednatele reference, evidované Úřadem pod č. j. ÚOHS-17038/2020/500/RZa, obsahující reakci reakce na žádost Úřadu vedenou pod č. j. ÚOHS-15559/2020/532/VZi ze dne 27. 5. 2020.

52.         Usnesením č. j. ÚOHS-18569/2020/532/VZi ze dne 19. 6. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

53.         Usnesením č. j. ÚOHS-19004/2020/532/VZi ze dne 23. 6. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

54.         Dne 26. 6. 2020 byl Úřadu doručen přípis ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 6. 2020, dle kterého byla žádost Úřadu o informace (žádost Úřadu ze dne 4. 6. 2020, která byla původně odeslána ministerstvu zdravotnictví; pozn. Úřadu) postoupena k vyřízení objednateli reference. Jak vyplývá z výše uvedeného (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí), odpověď objednatele reference Úřad obdržel již dne 8. 6. 2020.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

55.         Dne 30. 6. 2020 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne, kterým zadavatel po nahlédnutí do spisového materiálu upozorňuje na údajné rozpory v tvrzení objednatele reference. Zadavatel přitom uvádí, že z odpovědi objednatele reference na dotaz zadavatele ze dne 10. 7. 2019 vyplývá, že v rámci implementace IS pro objednatele reference byl nemocniční informační systém implementován jako jeden ze čtyř modulů. Zadavatel si tak dle svého vyjádření důvodně učinil závěr, že nemocniční informační systém byl jen částí významné služby navrhovatele. Dle zadavatele dále odpovědi, které Úřad obdržel od NCZI a od objednatele reference nejsou souladné a potvrzují zadavatelem konstatovanou rozdílnost vykazování a posuzování zejména lůžek ve stacionářích. Zadavatel přitom upozorňuje na skutečnost, že z vyjádření objednatele reference mimo jiné vyplývá, že dotčené stacionáře jsou zdravotnickými zařízeními až od 31. 10. 2018. Dle zadavatele je tak zřejmé, že navrhovatel nemohl implementovat a ani neimplementoval nemocniční informační systém v období od ledna do prosince 2016 zdravotnickému zařízení o velikosti 300 lůžek, přičemž pochybnosti zadavatele o způsobilosti navrhovatele splnit veřejnou zakázku jsou tak důvodné. Zadavatel dále v rámci svého vyjádření předkládá Úřadu dodatky smluv uzavřené mezi objednatelem reference a subjektem „Všeobecná zdravotná poisťovna, a.s.“ (dále jen „VZP“), ze kterých zadavatel vyvozuje, že VZP jakožto největší pojišťovna na Slovensku proplácí stacionární péči jako péči ambulantní. Zadavatel při tom poukazuje na definici stacionáře uvedenou v doložených dodatcích a dále na jejich zařazení jako formy ambulantní péče. Zadavatel dále upozorňuje Úřad na neprokázání smluvního vztahu, který by podpořil tvrzení navrhovatele o implementaci Nemocničního informačního systému objednateli reference, a to z důvodu, že ve smlouvě na referenční zakázku není přesně stanoven rozsah poskytované služby, parametry IS, ani finanční rozsah implementace. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvádí, že je přesvědčen, že dodržel pravidla stanovená v § 48, odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona, a to užitím možnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje neodpovídají skutečnosti, což údajně zadavatel nade vši pochybnost doložil informací odborné státní autority SR, tedy NCZI. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že při prověřování reference postupoval zcela transparentně, když požádal o odpověď úřední osobu, zmocněnou k poskytování takových informací zákonem.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU          

56.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem.

Relevantní ustanovení zákona

57.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

58.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

59.         Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení

60.         Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce § 39 odst. 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

61.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

62.         Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

63.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

64.         Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

65.         Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

66.         Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) je uvedeno následující: „(…) Zadavatel na základě průzkumu trhu upravuje znění textu v čl. 2. 6. Technická kvalifikace dle § 79 zákona:

2.6. Technická kvalifikace dle § 79 zákona

– účastník zadávacího řízení předloží:

2.6.1. Seznam[u] významných dodávek dle ust. § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, poskytnutých dodavatelem za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení. Zadavatel vymezuje minimální úroveň pro doložení čestného prohlášení o řádném poskytnutí a dokončení významných dodávek obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky takto:

2.6.1.1. Alespoň 1 dodávka nabízeného systému, její[mž] předmětem byla dodávka vč. implementace a následné podpory nemocničního informačního systému v rozsahu odpovídajícím příloze č. 1 této zadávací dokumentace v minimálním finančním rozsahu alespoň jedné dodávky (bez podpory) ve výši 5 000 000 Kč bez DPH, přičemž požadovaný minimální finanční objem se musí vztahovat pouze k samotné dodávce a implementaci informačního systému, nikoli k dodání souvisejícího hardware nebo dalších zařízení a systémů. Pro účely prokázání technického kvalifikačního kritéria se nemocničním informačním systémem rozumí komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.(…).“.

67.         Součástí nabídky navrhovatele je „Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky“, prostřednictvím kterého navrhovatel čestně prohlásil, že splňuje všechna kritéria kvalifikace pro výběr.

68.         V „Žádosti o písemné vysvětlení nabídky“, kterou zadavatel odeslal navrhovateli prostřednictvím profilu zadavatele dne 27. 6. 2019, je uvedeno mimo jiné následující: „Účastník zadávacího řízení použil k prokázání splnění kvalifikace Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky. Zadavatel proto žádá o vysvětlení a doplnění nabídky následujícími informacemi, na základě kterých by zadavatel ověřil splnění technické kvalifikace účastníkem zadávacího řízení, a to:

- seznam významných dodávek, ze kterého bude jednoznačně vyplývat splnění podmínek, uvedených ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, které mění článek 2.6. zadávací dokumentace (…).“.

69.         Z dokumentu „Čestné vyhlásenie o riadnom poskytnutí a dokončení významných dodávok obdobného charakteru ako je predmet zákazky“ ze dne 3. 7. 2019, který navrhovatel doručil zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele dne 4. 7. 2019, vyplývají mimo jiné následující informace:

Zoznam významných dodávok:

Významná zakázka č. 1

Identifikačné údaje objednávateľa

významné zákazky

Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže, Šagátová ulica č. 1, 813 04

Bratislava, Slovenská republika

Názov významné služby

Implementácia a integrácia ZIS (Zdravotníckeho informačného systém) pre Generálne

riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže

Popis významné služby

Dodávka a implementácia nemocničného informačného systému.

Pre NIS je poskytovaná kontinuálna servisná podpora a úpravy na základe požiadaviek zákazníka, ktorý prevádzkuje viac ako 300 lôžok.

Funkcionalita NIS obsahuje modul pre vykazovanie výkonov poisťovniam v Českej republike aj Slovenskej republike.

NIS je v súlade s Dátovým štandardom Ministerstva zdravotnictví ČR.

Cena významnej služby v Kč bez DPH

24 218 846,75 Kč (933 576,70 EUR)

Doba poskytnutia významnej služby

Implementácia a doplňujúce konfiguračné práce: 01/2016 – 12/2016

Servisní služby: od 03/2016 – poskytovanie kontinuálne trvá

Kontaktná osoba objednávateľa významnej služby

Ing. [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ …], (…)

70.         Z e-mailové zprávy, kterou odeslal dne 10. 7. 2019 zástupce zadavatele Ing. [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ …] jako kontaktní osobě objednatele referenční zakázky (dále jen „kontaktní osoba objednatele“) vyplývá, že zástupce zadavatele sdělil následující: „(…) společnost DATALAN, a. s. je účastníkem zadávacího řízení na dodávku nemocničního informačního systému pro Městskou nemocnici Ostrava, příspěvková organizace. Zmíněná společnost ve své nabídce doložila, jako referenční zakázku pro účely splnění technické kvalifikace, implementaci a integraci zdravotnického informačního systému pro Generálne riadiťelstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže z roku 2013 a jako kontaktní osobu, u které je možné referenci ověřit, uvedla Vás.  Zadavateli, však z údajů společnosti DATALAN, a. s.[,] není zcela zřejmé, nebo má pochybnost o tom, zda rozsah této reference zcela splňuje zadávací dokumentací stanovené podmínky.

Na základě Výše uvedeného si Vás dovoluji požádat o odpověď na následující dotazy a upřesnění rozsahu poskytnuté služby.

1.             Provozuje Generálne riadiťelstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže zdravotnické zařízení, které má alespoň 300 lůžek a byl v něm implementován zdravotnický informační systém  společnosti DATALAN, a. s.?

2.             Prosím o uvedení výčtu Vámi provozovaných zdravotnických zařízení, které mají implementován zdravotnický informační systém společnosti DATALAN, a. s., dodaný v roce 2013, s uvedením počtu ambulancí a lůžek v jednotlivých zařízeních.

3.             Obsahuje funkcionalita zdravotnického informačního systému, dodaného společností DATALAN, a. s., v roce 2013, také modul pro vykazování výkonů pojišťovnám v České republice?

4.             Prosím o upřesnění, jakým způsobem vykazují vámi provozovaná zdravotnická zařízení zdravotní péči pro zdravotní pojišťovny v České republice a kterým zdravotním pojišťovnám takto vykazujete. Dále uveďte, od kterého data je zdravotní péče vámi uvedeným způsobem takto vykazována.

5.             Jaké moduly zdravotnického informačního systému byly v rámci dodávky společností DATALAN, a.s. v roce 2013 dodány? (…).“.

71.         V e-mailové zprávě odeslané objednatelem reference zadavateli dne 14. 7. 2019 je uvedeno mimo jiné následující: »(…) Zároveň Vám zasielam odpovede na Vaše otázky:

1.    Provozuje Generálne riadiťelstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže zdravotnické zařízení, které má alespoň 300 lůžek a  byl v něm implementován zdravotnický informační systém  společnosti DATALAN, a. s.?

„ZVJS prevádzkuje Nemocnicu pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín, ktorej súčasťou sú je okrem vlastnej nemocnice v Trenčíne  dislokované pracoviská v 18 väzenských zariadeniach a na Generálnom riaditeľstve ZVJS, z toho ide o 4 stacionáre určené na výkon ochranných liečení a 18 zdravotníckych zariadení poliklinického typu (všeobecná ambulancia, stomatologická ambulancia a niektoré ambulancie špecialistov), ktoré sú umiestnené priamo vo väzniciach. Spolu nemocnica disponuje teda 324 lôžkami. Vo všetkých zdravotníckych zariadeniach je používaný zdravotnícky informačný systém (ďalej len „ZIS“) dodaný firmou DATALAN a.s..(…)“.«.

72.         V e-mailové zprávě, kterou odeslal dne 4. 11. 2019 zástupce zadavatele ministerstvu zdravotnictví, je uvedeno následující: „(…) prosím o informaci, na který odbor Vašeho ministerstva se mohu obrátit s dotazem, ohledně počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení, případně, zda je taková databáze dostupná on-line. Jedná se o ověření reference pro veřejnou zakázku. (…).“.

73.         V e-mailové zprávě odeslané ministerstvem zdravotnictví zadavateli dne 6. 11. 2019, je uvedeno následující: „(…) v nadväznosti na Váš email zo dňa 4.11.2019 s požiadavkou o poskytnutie informácií ohľadom počtu lôžok v zdravotníckych zariadeniach Vám odporúčame obráť sa na Národné centrum zdravotníckych informácií. (…).“.

74.         V e-mailové zprávě, kterou odeslal dne 7. 11. 2019 zástupce zadavatele NCZI, je uvedeno následující: „(…)prosím o poskytnutí níže specifikované informace, kterou potřebujeme pro ověření referenční zakázky účastníka zadávacího řízení na dodávku Nemocničního informačního systému. Předmětná referenční zakázka se týká Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a jejích zdravotnických zařízení.

Prosím o sdělení, jaký počet lůžek měl[a] v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet. (…).“.

75.         V e-mailové zprávě odeslané NCZI zadavateli dne 12. 11. 2019, je uvedeno následující: „(…) Národnému centru zdravotníckych informácií (NCZI) bola doručená dňa 07.11.2019 žiadosť o poskytnutie informácií o počte lůžek v roce 2016 za zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.

V tabuľke nižšie Vami žiadané údaje za rok 2016:

Počet postelí/ odbor

177

vnútorné lekárstvo

43

pneumológia a ftizeológia

22

neurológia

30

psychiatria

82

(…).“.

76.         V rozhodnutí o vyloučení je uvedeno následující: „Zadavatel výše uvedené veřejné zakázky rozhodl na návrh hodnotící komise pro výše uvedenou veřejnou zakázku a v souladu s ust. § 48 odst. 2 písm. c) zákona o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení: DATALAN, a.s.; se sídlem: Krasovského 14, 851 01 Bratislava, Slovensko; IČO: 35810734“. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel uvedl následující:

»Na základě provedeného posouzení splnění zadávacích podmínek účastníkem zadávacího řízení DATALAN, a.s.[,] dospěl zadavatel k závěru, že jmenovaný účastník zadávacího řízení nesplňuje požadovanou kvalifikaci dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek zveřejněné ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, ze dne 10. 5. 2019. Zadavatel stanovil jako podmínku naplnění požadavku na prokázání kvalifikace účastníka, doložit formou čestného prohlášení realizaci alespoň jedné významné dodávky obdobného charakteru, která mimo jiné splňuje: „…komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.“

Účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele ve svém Vysvětlení nabídky, doručeném dne 4. 7. 2019, prostřednictvím elektronického nástroje, předložil Čestné vyhlásenie o riadnom poskytnutí a dokončení významných dodávok obdobného charakteru jako je predmet zákazky, ve kterém uvedl dodávku z roku 2016 pro Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže a v popisu významné služby jako významnou službu: „Dodávka a implementácia nemocničného informačného systému. Pre NIS je poskytovaná kontinuálna servisná podpora a úpravy na základe požiadaviek zákazníka, ktorý prevádzkuje viac ako 300 lôžok. Funkcionalita NIS obsahuje modul pre vykazovanie výkonov poisťovniam v Českej republike aj Slovenskej republike. NIS je v súlade s Dátovým štandardom Ministerstva zdravotnictví ČR.“

Zadavatel využil svého práva dle § 39 odst. 5 zákona, ověřit si věrohodnost účastníkem DATALAN, a.s., v čestném prohlášení uvedené informace. Dne 4. 11. 2019 se zadavatel dotázal Ministerstva zdravotnictví SR, kam lze adresovat dotaz ke zjištění počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení, případně, zda je taková databáze dostupná on-line. Dne 7. 11. 2019 zadavatel obdržel odpověď Ministerstva zdravotnictví SR s doporučením žádat předmětné informace od Národného centra zdravotníckych informácií. (Dotaz i odpověď jsou přílohou tohoto rozhodnutí).

Zadavatel se dne 7. 11. 2019 rozhodl ověřit pravdivost informace uvedené účastníkem v čestném prohlášení, dotazem adresovaným Národnému centru zdravotníckych informácií Slovenské republiky (dále jen NCZI, který poskytuje zdravotnické informace dle zákona č. 211/2000 Z. z., o slobodnom prístupe k informáciám a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o slobode informácií).

Zadavatel požádal o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstva zboru väzenskej a justičnej stráže SR (dále jen GRZVJS), a požádal o  jejich jmenovitý výčet (dotaz i odpověď je v příloze tohoto rozhodnutí).

Dne 12. 11. 2019 zadavatel obdržel odpověď od NCZI, ve které je uveden rozpis lůžek zdravotnických zařízení GRZVJS:

Počet postelí/ odbor

177

vnútorné lekárstvo

43

pneumológia a ftizeológia

22

neurológia

30

psychiatria

82

Na základě odpovědi NCZI zadavatel učinil závěr, že účastníkem zadávacího řízení uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku „…ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek“, když GRZVJS mělo v roce 2016, tedy v roce kdy měla proběhnout „implementace NIS“, registrováno jen 177 lůžek.

Zadavatel k ověření reference přistoupil po obdržení Zmluvy o poskytovaní vývojovej podpory a servisných služieb na aplikačné programové vybavenie v rámci informačného systému Zboru väzenskej a justičnej stráže, kterou společnost DATALAN, a. s., poskytla jako přílohu Návrhu na řízení o přezkoumání úkonů Zadavatele o vyloučení Navrhovatele v zadávacím řízení dne 5. 9. 2019.

Z výše uvedené smlouvy vyplývá, že společnost DATALAN, a. s., dodávala kompletní informační systém GRZVJS, který zahrnuje širokou oblast řízení vězeňské služby. Zdravotnického informačního systému (jehož součástí je „nemocnice“) se dle smlouvy týká pouze jedna odrážka ve výčtu oblastí dalšího rozvoje (Příloha č. 9, str. 29). Zdravotnický modul je tak jen minoritní položkou celého systému, tedy nejednalo se o zakázku, jejímž předmětem je implementace nemocničního informačního systému nebo systému, kterého významnou součástí by byla jeho implementace. Na základě těchto údajů, nabyl zadavatel pochybnosti o skutečném rozsahu zakázky a pravdivosti Čestného prohlášení účastníka.«.

77.         V rozhodnutí o námitkách je mimo jiné uvedeno následující: »Zadavatel také požaduje, aby nový dodavatel (stejně jako činí stávající dodavatel, kterým je stěžovatel) udržoval NIS po celou dobu jeho provozu v souladu s platnou legislativou, tedy musí být znalý pojmosloví, legislativy a statistické metodiky. Je také zřejmé, že stěžovatel, coby dosavadní dodavatel NIS, musí být takto znalý legislativy pojmosloví a metodiky. Proto je tedy nesporné, že pokud zadavatel určuje minimální velikost referenčního zdravotnického zařízení počtem lůžek o určité kvalifikaci, konkrétně „minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice“, pak musí být průměrnému dodavateli nemocničních systémů (včetně stěžovatele) zřejmé, jaká lůžka se tím mají na mysli, tedy jen metodicky uznaná lůžka, z nichž se zdravotním pojišťovnám vykazuje lůžková péče spojená s hospitalizací pacienta. Nikoliv tedy jakákoliv lůžka, která by se ve zdravotnickém zařízení nacházela (např. lůžka pro personál, ambulantní lůžka, lůžka ve skladu apod.), z nichž se zdravotnická péče pro pojišťovny nevykazuje. Z definice předmětu veřejné zakázky a z formulace požadavku dotčené technické kvalifikace, který ze zákona musí být relevantní k předmětu veřejné zakázky, je nesporné, že zadavatel požaduje dodávku k provozování nemocničního informačního systému pro zdravotnickou péči, mj. pro konkrétní minimální počet lůžek, z nichž se vykazuje péče zdravotním pojišťovnám. Jakákoli jiná lůžka, která se ve zdravotnickém zařízení nacházejí (např. také lůžka ve skladu) jsou pro předmět veřejné zakázky, a tedy i pro požadovanou technickou kvalifikaci, nerelevantní.«.

78.         Dále je v rozhodnutí o námitkách uvedeno následující: »Stěžovatel předložil jako referenční zakázku objednatele Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenské republiky. V stěžovatelem dodaném dokumentu s názvem: „Čestné vyhlásenie o riadnom poskytnutí a dokončení významných dodávok obdobného charakteru ako je predmet zákazky“, uvedl, jako název významné služby: Implementácia a integrácia ZIS (Zdravotníckeho informačného systému) pre Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže“, přičemž jako přílohu k Návrhu na řízení o přezkoumání úkonů Zadavatele doložil ÚOHS na tuto významnou zakázku smlouvu, která je označena jako: „Zmluva o poskytovaní vývojovej podpory a servisných služieb na aplikačné programové vybavenie v rámci informačného systému Zboru väzenskej a justičnej stráže.

Předmětem této smlouvy je, cituji: „Zhotoviteľ sa zaväzuje poskytovať objednávateľovi následovné typy služieb na APV IS ZVJS špecifikované v prílohe č. 10 Zmluvy (rozdelenie poskytovaných služieb z pohľadu obsahu a začlenienia vykonávaných služieb):«. (…).

»Z doložené smlouvy jednoznačně vyplývá, že jejím předmětem je systém, který řeší komplexní chod vězeňské služby a „Zdravotnická starostlivosť o väzňov“ je jen nepatrnou částí celého systému (moduly jsou ambulance, nemocnice a výsledky drogových testů - Příloha č. 9 smlouvy, strana 29).

Obdobně je smlouva hodnocena i v rozhodnutí Úradu pre verejne obstarávanie č. 23802-6000/2016-ODI, kde je výslovně uvedeno: „Informačný systém Zboru väzenskej a justičnej stráže predstavuje komplexný systém, ktorého vývoj do súčasnosti trval 11 rokov, pričom optimálne spĺňa všetky požiadavky na zabezpečenie prevádzky verejného obstarávateľa, ktorou je predovšetkým bezpečný chod ústavou na výkon väzby a na výkon trestu odňatia slobody.“

Z této smlouvy dle názoru zadavatele vyplývá, že stěžovatel, dodával kompletní informační systém GŘSVJS, který zahrnuje širokou oblast řízení vězeňské služby. Zdravotnický modul je jen minoritní položkou celého systému, tedy nejednalo se o zakázku, jejímž předmětem je implementace nemocničního informačního systému nebo systému, kterého významnou součástí by byla taková implementace. Zdravotnického informačního systému (jehož součástí je „nemocnice“) se dle smlouvy týká pouze jedna odrážka ve výčtu oblastí dalšího rozvoje (Příloha č. 9, str. 29). Rovněž tyto skutečnosti vyvolaly u zadavatele pochybnosti o rozsahu zakázky (tedy zejména co do počtu lůžek, zda nebyla zahrnutá lůžka, která vůbec nesouvisí s poskytováním zdravotnické péče), a tedy pravdivosti předloženého čestného prohlášení stěžovatele, proto zadavatel vznesl výše zmiňovaný dotaz na NCZI.

 Zadavatel je přesvědčen, že tento závěr, který jej vedl k ověření stěžovatelem sdělených údajů, ani důvod pro který takový postup zvolil, není podstatný a pro formulaci námitek relevantní. Zadavatel má dle § 39 odst. 5 zákona plné právo přistoupit k jakémukoli ověření sdělených údajů, pokud má pochybnosti o jejich správnosti, bez ohledu na čem jsou tyto pochybnosti založeny (a tedy aniž by je musel blíže odůvodňovat).«.

Skutečnosti zjištěné Úřadem v rámci správního řízení

79.         Ve vyjádření NCZI ze dne 29. 4. 2020 vedeném Úřadem pod č. j. ÚOHS-12828/2020/500/RZa je mimo jiné uvedeno následující:

»(…) K Vašim otázkam uvádzame nasledovné:

1. Na základě jakých informací/údajů zjistilo NCZI, že GŘSJVS disponovalo v roce 2016 v jím provozovaném zdravotnickém zařízení 177 lůžky?

Zdrojom údajov je ročný výkaz o posteľovom fonde zdravotníckeho zariadenia P (MZ SR) 1-01 (výkaz). Výkaz bol spracovávaný na základe vyhlášky Štatistického úradu Slovenskej republiky č. 291/2014 Z. z. ktorou sa vydáva Program štátnych štatistických zisťovaní na roky 2014-2017.

2. Uveďte, v jakém konkrétním zdravotnickém zařízení či konkrétních zdravotnických zařízeních se uvedený počet 177 lůžek nachází, a upřesněte, zda do uvedeného počtu lůžek jsou započítána lůžka ve stacionářích.

Uvedený počet lôžok bol viazaný k zdravotníckemu zariadeniu Nemocnica pre obvinených a odsúdených a Ústav na výkon trestu odňatia slobody, špecializovaná nemocnica, Trenčín, IČO 00738301 (nemocnica a ústav). Údaj nezahŕňa počet denných miest v stacionároch ani počet chirurgických lôžok, ktoré má nemocnica a ústav prenajaté vo FNsP Trenčín.

3. Lze, dle Vašeho názoru, považovat informaci poskytnutou ze strany GŘSVJS, podle níž disponovalo v zařízení „Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín“ 189 lůžky a dále ve 4 výše uvedených stacionářích celkem 135 lůžky za informaci o počtu lůžek v jednom zdravotnickém zařízení? Jinými slovy řečeno, lze stacionáře případně považovat za jedno zdravotnické zařízení spolu s Nemocnicou pre obviněných a odsúdených a ÚVTOS Trenčín?

Podľa údajov v Národnom registri poskytovateľov zdravotnej starostlivosti sú stacionáre samostatné zariadenia poskytujúce ambulantnú zdravotnú starostlivosť.

4. Definujte, jaké zařízení lze považovat za zdravotnické zařízení, tzn. zda i stacionáře lze považovat za zdravotnické zařízení, kterým jsou vykazována lůžka v rámci statistického zjišťování v „ročném výkazu o posteľovom fonde zdravotníckeho zariadenia P (MZ SR) 1-01"

Z metodického pokynu k vyššie uvedenému výkazu vyplývá: „Pod počtom postelí v zariadeniach sa rozumie stanovený posteľový fond na konci predchádzajúceho a sledovaného obdobia, t.j. k 31.12. Do posteľového fondu patria postele, ktoré sú v medziach príslušných kapacitných noriem vybavené priestorovo, personálne a materiálovo. Prístrojové postele na dialyzačných strediskách sa neuvádzajú do počtu postelí zariadenia. Uvádzajú sa novorodenecké postele, ktoré sa započítavajú do posteľového fondu. Posteľovým fondom sa rozumie každá posteľ zo stanoveného posteľového fondu, ktorá je vybavená a pohotová prijať pacienta bez ohľadu na to, či je alebo nie je obsadená.“

Denné miesta v stacionároch nie je možné v zmysle metodiky štatistických zisťovaní započítavať do posteľového fondu. Denné miesto, je miesto pre pacienta ambulantnej zdravotnej starostlivosti poskytovanej stacionárne alebo jednodňovo na kratšie ako 24 hodín denne.«.

80.         Ve vyjádření objednatele reference ze dne 19. 5. 2020 vedeném Úřadem pod č. j. ÚOHS-14915/2020/500/RZa je mimo jiné uvedeno následující:

»(…) na základe Vašej žiadosti o podanie informácie vo veci poskytnutia rozdielnych informácií o lôžkovom fonde Nemocnice pre obvinených a odsúdených a Ústavu na výkon trestu odňatia slobody Trenčín (ďalej len „NOaO a ÚVTOS Trenčín") medzi údajmi poskytnutými Národným centrom pre zdravotnícke informácie (ďalej len „NCZI“) a Zborom väzenskej a justičnej stráže (ďalej len „ZVJS“) sa Vám nižšie pokúsim ozrejmiť existujúci stav:

NOaO a ÚVTOS Trenčín sa na základe rozhodnutia Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky zo dňa 22. 12. 2017 stala jediným zdravotníckym subjektom v rámci ZVJS, ktorej neoddeliteľnou súčasťou sú odvtedy všetky zdravotnícke zariadenia v gescii ZVJS na celom území Slovenskej republiky. Uvedené bolo iniciované aj na podnet NCZI, nakoľko dovtedy bolo výkazníctvo väzenského zdravotníctva vo vzťahu k NCZI značne problematické (a anomálie sú prítomné stále), vzhľadom na rôzne odlišnosti v porovnaní s civilnými zdravotníckymi zariadeniami, čo v minulosti viedlo aj k vyčleneniu NOaO a ÚVTOS Trenčín v legislatíve Slovenskej republiky ako špecializovanej nemocnice.

Ako bolo uvedené v odpovedi pre spoločnosť eCENTRE a. s. zo 14. 07. 2019, sú jej súčasťou okrem vlastného objektu nemocnice dislokovaného v Trenčíne na ul. Súdna 15 a chirurgického oddelenia dislokovaného vo Fakultnej nemocnici Trenčín (ďalej len „FN Trenčín“) aj satelitné zdravotnícke objekty na území celej Slovenskej republiky v jednotlivých väzenských zariadeniach - t.j. v 18 väzenských zariadeniach a na Generálnom riaditeľstve ZVJS, z toho ide o 4 stacionáre určené na výkon súdom nariadených ústavných a ambulantných ochranných liečení, ostatné sú zdravotnicke zariadenia poliklinického typu. Zdravotnícky informačný systém je jeden pre všetky zdravotnícke zariadenia ZVJS s tým, že výkon jeho správy je centralizovaný v objekte na ul. Súdna 15, 911 96 Trenčín a obsahuje viacero modulov, v závislosti od typu a zamerania jednotlivých zložiek NOaO a ÚVTOS Trenčín.

NOaO a ÚVTOS Trenčín disponuje nasledovným lôžkovým fondom:

Objekt na ul. Súdna 15, 911 96 Trenčín:

Oddelenie

Počet lôžok

Psychiatrické

82

Interné           

43

Neurologické a IŠO

30

Pneumológie a ftizeológie

22

 

Prenajaté priestory vo Fakultnej nemocnici Trenčín, Legionárska 28, 91171 Trenčín:

Oddelenie

Počet lôžok

Chirurgické oddelenie

12

 

Úseky ochranných liečení (ďalej len „ÚOL“) na výkon súdom nariadených ústavných a ambulantných ochranných liečení:

UOL - väzenské zariadenie

Adresa

Počet lôžok

ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou

priečinok 72, 918 65 Trnava 1

46

ÚVTOS a ÚVV Leopoldov

Gucmanova 19/670, 920 41 Leopoldov

40

ÚVTOS Košice-Šaca

Budovateľská 1, 040 15 Košice-Šaca

34

ÚVTOS pre mladistvých Sučany

Družstevná 1611/2, 038 52 Sučany

15

 

NCZI uvádza nesprávne vo svojom stanovisku zo dňa 07. 11 2019 iba počty lôžok, ktoré sú dislokované v objekte na ul. Súdna 15, 911 96 Trenčín.

NOaO a ÚVTOS Trenčín prevádzkuje už dlhodobo aj chirurgické oddelenie vo FN Trenčín v prenajatých priestoroch a na základe zmluvy o poskytovaní zdravotnej starostlivosti a spolupráci medzi NOaO a ÚVTOS Trenčín a FN Trenčín. Na uvedenom oddelení pracoval v uvedenom čase vlastný personál ZVJS (sestry, sanitári a príslušníci zabezpečujúci penitenciárnu starostlivosť a ochranu) ako aj personál FN Trenčín (lekári) - títo na základe dohody o práci mimo pracovného pomeru alebo bol zabezpečovaný FN Trenčín na základe Dohody medzi FN Trenčín a Nemocnicou o zaobchádzaní s pacientom v špeciálnom režime. V súčasnosti lekári FN Trenčín vykonávajú pracovnú činnosť na základe Memoranda o poskytovaní zdravotnej starostlivosti obvineným a odsúdeným osobám.

Vzhľadom na zložité majetkové, personálne vzťahy a odlišné výkazníctvo vo vzťahu ku zdravotným poisťovniam a sčasti i k NCZI na chirurgickom oddelení, kde je potřebné navyše viesť časť dokumentácie zvlášť pre potřeby FN Trenčín a zvlášť pre NOaO a ÚVTOS Trenčín, a aj s prihliadnutím na skutočnosť, že FN Trenčín vykazuje výkony pre zdravotné poisťovne systémom DRG, pričom NOaO a ÚVTOS Trenčín vykazuje poisťovniam lôžkodni, nevylučujem zo strany NCZI možné nepřesnosti pri evidovaní lôžok tohto oddelenia (pravděpodobně NCZI v uvedenom čase viedlo nesprávne tieto lôžka v rámci lôžkového fondu FN v Trenčín).

Ďalším špeciálnym fenoménom sú v rámci ZVJS tzv. Úseky ochranných liečení, ktoré sú vykazované vo vzťahu k platbám zo zdravotných poisťovní ako ambulantné zdravotnícke zariadenia - t.j. stacionáre, avšak majú materiálno-technické vybavenie a personálne zabezpečenie ako ústavné zdravotnícke zariadenia - liečebne (psychiatrické liečebne) a aj vykonávajú ústavnú zdravotnú starostlivosť (ústavné súdom nariadené ochranné liečenia toxikománií, alkoholizmu, gamblerstva a sexuálnych deviácií) formou 24-hodinového pobytu pacientov na lôžkach, s trváním hospitalizácie spravidla 3 až 6 mesiacov (v prípade sexuálnych deviácií i dlhšie). Vzhľadom k vyššie uvedenému, zrejme NCZI tieto lôžka neeviduje.

K uvedenému neuvádzame navýše ešte lôžka na tzv. lôžkových častiach zdravotníckych zariadení vo väzenských zariadeniach ZVJS zriadených pri zdravotníckych zariadeniach poliklinického typu, ktoré nie sú vykazované ani do zdravotných poisťovní a ani do NCZI.

V konečnom dôsledku možno teda lôžkový fond NOaO a UVTOS Trenčín, tak ako už bolo uvedené v odpovědi pre spoločnosť eCENTRE a.s., uvádzať v počte 324 lôžok. (…).«.

81.         Ve vyjádření objednatele reference ze dne 8. 6. 2020 vedeném Úřadem pod č. j. ÚOHS-17038/2020/500/RZa, kterou Úřad obdržel jako reakci na žádost o vyjádření č. j. ÚOHS-15559/2020/532/VZi, resp. č. j. ÚOHS-16519/2020/532/VZi, kterými se Úřad původně obrátil na ministerstvo zdravotnictví, je mimo jiné uvedeno následující:

„(…) Vyššie uvedené lôžka stacionárov sú financované zdravotnými poisťovnami systémom výkazníctva počtu ošetřovacích dní na osobu (lôžko) s určením horného zmluvného limitu počtu ošetřovacích dní za kalendárny mesiac (vychádzajúceho z maximálneho počtu lôžok).

Pre vyššie uvedené stacionáre je v rámci zdravotníckeho informačného systému Zboru väzenskej a justičnej stráže vytvorený samostatný modul, v ktorom sa k týmto lôžkam vedie zdravotnícka dokumentácia, pričom parametre a funkcionalita modulu primárne vychádzajú z informačného systému psychiatrického oddelenia nemocnice s aplikovanými modifikáciami potrebnými pre stacionár.“.      

 

 

 

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K zásadě transparentnosti obecně

82.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady přiměřenosti, zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí zadavatel bezvýhradně dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se již opakovaně zabýval jak Úřad, tak soudy ve své judikatorní činnosti, neboť povinnost zadavatele dodržovat zásadu transparentnosti byla zakotvena již i v právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 ztotožňuje s výkladem zásady transparentnosti, podle kterého požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. V rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak Krajský soud v Brně dovodil, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Obdobný závěr učinil rovněž Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 78/2012 – 28 ze dne 25. 7. 2013, ve kterém konstatoval, že „(…)smyslem zásady transparentnosti je dosažení toho, aby průběh veřejné zakázky byl zcela zřetelný a do jisté míry předvídatelný. Pouze za splnění této premisy je možné přistoupit k veřejné kontrole veřejných zakázek. Nezbytnost transparentního řízení vyplývá také z prevence před potenciálním korupčním jednáním a před dohodami,  jež by mohly narušovat volnou soutěž mezi dodavateli. Princip transparentnosti se tak promítá do celého průběhu řízení o veřejné zakázce.“.

83.         S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že zadavatel je zásadou transparentnosti vázán po celou dobu zadávacího řízení, z čehož vyplývá, že veškeré úkony provedené zadavatelem v průběhu zadávacího řízení musí být v souladu se zásadou transparentnosti, aby na předmětnou veřejnou zakázku, resp. na zadávací řízení bylo možné nahlížet jako na čitelné, předvídatelné a právně korektní. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tedy obstojí pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné a musí mít oporu v zadávací dokumentaci. V rozhodnutí (oznámení) o vyloučení, které je předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení, tak musí být účastníkovi zadávacího řízení srozumitelně popsáno, jaké důvody vedly k jeho vyloučení, aby případně na tyto důvody mohl adekvátně reagovat, pakliže bude mít za to, že zadavatel nesprávně vyhodnotil okolnosti vedoucí k jeho vyloučení. Stejně tak postup zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení musí být zpětně přezkoumatelný i pro Úřad.

K postupu zadavatele vedoucímu k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

84.         V přezkoumávaném případě postup zadavatele při ověřování splnění podmínek kvalifikace navrhovatele vedl k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Toto své rozhodnutí zadavatel odůvodňuje tím, že dospěl k závěru, že navrhovatel nesplňuje požadovanou kvalifikaci dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek, zveřejněné ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2. V předmětné části zadávací dokumentace zadavatel požadoval doložit formou čestného prohlášení realizaci alespoň jedné významné dodávky obdobného charakteru jako je veřejná zakázka. Referenční zakázka měla mimo jiné splňovat požadavky v podobě komplexního softwarového řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.  Zadavatel navrhovatele vyloučil z důvodu nesplnění podmínky v podobě minimálně 300 lůžek s odůvodněním, že na základě odpovědi NCZI disponuje informací, že předmětná referenční zakázka čítá pouze 177 lůžek. V šetřeném případě je vhodné nejprve zrekapitulovat relevantní skutečnosti vztahující se k prokazované kvalifikaci navrhovatelem, jelikož právě časová posloupnost získávaných údajů a rozdílnost výstupů (informací) týkajících se referenční zakázky navrhovatele je v předmětném případě podstatná.

85.         Navrhovatel v rámci své nabídky na veřejnou zakázku předložil „Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky“, které obsahovalo prohlášení navrhovatele, že splňuje všechna kvalifikační kritéria pro výběr.

86.         Zadavatel následně odeslal navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje dne 27. 6. 2019 „Žádost o písemné vysvětlení nabídky“, v rámci které jej vyzval mimo jiné k předložení seznamu významných dodávek, z něhož bude jednoznačně vyplývat splnění kvalifikace dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek, zveřejněné ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2.

87.         Navrhovatel dne 4. 7. 2019 doručil zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje formou čestného prohlášení seznam významných služeb, ze kterého vyplynulo, že navrhovatel prokazuje splnění dotčeného požadavku na kvalifikaci referenční zakázkou s názvem „Implementácia a integrácia ZIS (Zdravotníckeho informačného systém) pre Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže“, kterou realizoval pro objednatele reference jakožto osobu provozující více než 300 lůžek, a to v termínu od ledna do prosince roku 2016, přičemž servisní služby poskytuje navrhovatel objednateli od března roku 2016 do současnosti. 

88.         Z e-mailové komunikace vedené mezi zástupcem zadavatele a kontaktní osobou objednatele reference ve dnech 10. 7. 2019 a 14. 7. 2019 vyplývá, že zadavatel se mimo jiné dotázal objednatele reference na podrobnosti výše uvedené referenční zakázky, přičemž v daném dotazu uvedl, že tato referenční zakázka byla realizovaná v roce 2013.[1] Objednatel reference ve své odpovědi následně uvedl, že v roce 2013 nebyl zdravotnický informační systém navrhovatele implementován a integrován a upřesnil, že dodávka zdravotnického informačního systému navrhovatele byla realizována v roce 2015. Z odpovědi objednatele reference dále vyplývá, že na dotaz, zda provozuje zdravotnické zařízení, které má alespoň 300 lůžek a ve kterém byl integrován informační systém navrhovatele, objednatel reference uvedl, že provozuje nemocnici pro obviněné a odsouzené a ústav pro výkon trestu odnětí svobody v Trenčíně. Dále upřesnil, že součástí nemocnice v Trenčíně jsou rovněž dislokovaná pracoviště v dalších zdravotnických zařízeních a že dohromady nemocnice disponuje 324 lůžky. Současně objednatel reference potvrdil, že ve všech zdravotnických zařízeních je používán zdravotnický informační systém navrhovatele. Dále na žádost zadavatele o uvedení výčtu objednatelem provozovaných zdravotnických zařízení, které mají implementován zdravotnický informační systém navrhovatele dodaný v roce 2013, s uvedením počtu ambulancí a lůžek odpověděl rozpisem konkrétních zdravotnických zařízení s uvedením příslušného počtu lůžek a ambulancí.

89.         Výše uvedenou komunikací mezi zadavatelem a objednatelem reference se Úřad podrobně zabýval ve svém  rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi ze dne 18. 10. 2019. Úřad přitom dospěl k závěru o netransparentnosti postupu zadavatele při ověřování referenční zakázky u objednatele reference z důvodu zmatečného uvádění údajů o době plnění referenční zakázky, přičemž mimo jiné dospěl k závěru, že „již na základě zřejmé rozpornosti v období realizace referenční zakázky navrhovatele, jejímž prostřednictvím navrhovatel prokazoval v rámci zadávacího řízení technickou kvalifikaci (rok 2016) a období realizace referenční zakázky navrhovatele, kterou zadavatel dle odůvodnění rozhodnutí o vyloučení ověřoval u objednatele reference (rok 2013) lze konstatovat, že zadavatel odůvodnil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ověřením jiné referenční zakázky, než jakou ve skutečnosti navrhovatel zadavateli doložil.“. Zadavatel tak původně navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, které nemělo oporu ve skutkovém stavu věci, vyplývající z nesprávně položeného dotazu samotným zadavatelem, což vedlo i k nepřesné odpovědi dotazovaného subjektu (objednatele reference).

90.         Na tomto místě Úřad upozorňuje, že zadavatel zjevně mylně interpretuje předmětné rozhodnutí Úřadu, a to v tom smyslu, že měl výše uvedenou komunikaci s objednatelem reference zcela ignorovat a nadále k ní nepřihlížet. Dle Úřadu přitom zadavatel naopak mohl, resp. měl využít informace, které v rámci komunikace s objednatelem reference obdržel, avšak mělo být pouze vyjasněno období realizace referenční zakázky (k tomu v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

91.         Zadavatel následně po zrušení původního rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení rozhodnutím Úřadu pokračoval v ověřování informací vyplývajících z nabídky navrhovatele. Zadavatel však již v tomto ohledu nekomunikoval s objednatelem reference nýbrž s ministerstvem zdravotnictví, potažmo NCZI. Z e-mailové komunikace vedené mezi zástupcem zadavatele a ministerstvem zdravotnictví vyplývá, že zástupce zadavatele požádal o informaci, na který odbor ministerstva se může obrátit s dotazem ohledně počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení, a zda je případně taková databáze dostupná on-line. Zadavateli bylo přitom ze strany ministerstva zdravotnictví doporučeno obrátit se s tímto dotazem na NCZI.

92.         Z e-mailové komunikace vedené mezi zástupcem zadavatele a NCZI následně vyplývá, že zástupce zadavatele požádal NCZI o sdělení, jaký počet lůžek měla v roce 2016 zdravotnická zařízení objednatele reference, resp. o poskytnutí jejich jmenovitého výčtu. NCZI v reakci na tuto žádost poskytlo zadavateli informaci o počtu lůžek ve výši 177. Právě tato informace tvoří základ rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

93.         Zadavatel s ohledem na získané informace od NCZI následně vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž vycházel výlučně z informace o počtu lůžek obdržené od NCZI. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zcela opomíjí informace, které rovněž obdržel v průběhu zadávacího řízení, a to o množství lůžek referenčního plnění v počtu 324. Úřad v tomto ohledu nijak nezpochybňuje své závěry učiněné v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi ze dne 18. 10. 2019 a nemožnosti založení důvodu pro vyloučení navrhovatele (v původním rozhodnutí o vyloučení) s odkazem na vyjádření objednatele reference. Zadavatel však neměl zcela ignorovat obsah tohoto sdělení. Zadavatel si pouze případně měl u objednatele reference ověřit časové období, kdy byla referenční zakázka plněna a zda se „se mluví“ o shodné referenční zakázce, kterou navrhovatel kvalifikaci prokazuje. Nelze totiž odhlížet od toho, že sdělení objednatele reference zadavateli stvrzovalo informaci obsaženou v nabídce navrhovatele, a to, že navrhovatel disponuje referencí, která čítá požadovanou lůžkovou kapacitu. Tuto rovinu zadavatel v učiněném rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zcela opominul. Samotné rozhodnutí o vyloučení je čistě zaměřeno pouze na informaci od NCZI bez jakékoliv reakce na rovněž existující informaci o počtu 324 lůžek u referenčního plnění, a to ani v tom smyslu, že by zadavatel věcně v rozhodnutí o vyloučení reagoval na to, proč lůžka nad počet 177, které ve své odpovědi uvedlo NCZI, nelze v rámci referenčního plnění započítat.

94.         Touto rovinou, nemožnosti započítání dalších lůžek nad rámec 177 uvedených ve vyjádření NCZI, se zadavatel lehce zabývá až v rozhodnutí o námitkách. Právě neexistence této argumentace v rozhodnutí o vyloučení vedla k tomu, že Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-05341/2020/532/VZi ze dne 17. 2. 2020 zrušil původní rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Právě zodpovězení této otázky (nemožnost započtení lůžek nad rámec 177) je klíčové pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele a toho, zda je dán takový důvod pro vyloučení navrhovatele, přičemž tuto skutečnost zadavatel v původním rozhodnutí o námitkách zcela opomněl. Zadavatel tedy až v rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 3. 2020 uvádí dílčí úvahu o tom, proč neakceptoval další lůžka dokládaná navrhovatelem ve vztahu k jím prokazované referenci.

95.         Vzhledem k tomu, že v prověřovaném případě se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení a upozorňuje na skutečnost, že rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno netransparentně, Úřad přistoupil k posouzení zásadní otázky, o níž je mezi stranami sporu, a to zda  vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení lze považovat za učiněné v souladu se zákonem. Úřad dané vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení posuzoval ve světle předmětného rozhodnutí o jeho vyloučení ve spojení i s informacemi obsaženými v rozhodnutích o námitkách. Důvodem toho je, jak již bylo výše uvedeno, že rozhodnutí o vyloučení je postaveno výlučně na informaci o počtu lůžek dle vyjádření NCZI, které zadavatel při ověřování informací týkajících se reference předložené navrhovatelem obdržel. Úřad nicméně považuje za nutné zdůraznit, že zadavatel v odůvodnění napadeného rozhodnutí nikterak nevyložil, proč se při posuzování „spolehl“ výhradně na informaci, poskytnutou mu ze strany NCZI, přestože v  odůvodnění napadeného rozhodnutí připustil i existenci čestného prohlášení navrhovatele „potvrzujícího“ splnění zadavatelem požadovaných podmínek u předmětné reference, resp. na základě čeho dovodil, že čestné prohlášení navrhovatele skutečně obsahuje nepravdivé údaje.

96.         Na tomto místě Úřad podotýká, že z jeho pohledu není sporu o tom, že NCZI dle údajů, kterými disponuje, skutečně uvedlo informaci o počtu lůžek ve výši 177, a to výlučně ve vztahu k Nemocnici pro obviněné a odsouzené. Zadavatel však již v tuto dobu současně disponoval informací od objednatele reference o umístění jednotlivých lůžek vztahujících se k referenční zakázce, a to i v rámci jiných objektů než jen ve výše jmenované nemocnici. Z e-mailové komunikace vedené mezi zástupcem zadavatele a kontaktní osobou objednatele reference ve dnech 10. 7. 2019 a 14. 7. 2019 přitom vyplývá, že objednatel referenční zakázky ve své odpovědi upřesnil, že provozuje nemocnici pro obviněné a odsouzené a ústav pro výkon trestu odnětí svobody v Trenčíně, kdy součástí nemocnice jsou rovněž dislokovaná pracoviště v dalších vězeňských zařízeních, přičemž že dohromady nemocnice disponuje 324 lůžky. Současně objednatel reference potvrdil, že ve všech zdravotnických zařízeních je používán zdravotnický informační systém navrhovatele; jedinou nesrovnalostí ve vztahu k tomuto vyjádření objednatele reference byly časové údaje týkající se referenčního plnění (k tomu viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je tak logickým krokem, že navrhovatel v tomto ohledu trvá na tom, že ve vztahu k jím dokládané referenci mají být započítána i další lůžka, se kterými je jím dodaný ZIS propojený, přičemž tato lůžka, dle jeho názoru, splňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Na tuto skutečnost (existence lůžek jdoucích nad počet 177) pak zadavatel v návaznosti na podané námitky reaguje až v rozhodnutí o námitkách.

97.         Byť by se mohlo ve světle sdělení NCZI a odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zdát, že jsou jednoznačně dány důvody pro jeho vyloučení, není posouzení této okolnosti tak jednoznačné. Bezesporu reference se 177 lůžky není způsobilá splnit požadavek na minimálně 300 lůžek, nicméně stěžejní pro posouzení věci je, proč zadavatel do referenčního plnění nezapočítává i další lůžka nad rámec 177 sdělených NCZI. Právě tuto otázku musí být schopen zadavatel přezkoumatelně zodpovědět, aby případně ustál svůj postup směřující k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. V tomto ohledu pak nemůže obstát zdůvodnění zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách.

98.         Z rozhodnutí o námitkách lze pro ilustraci výše uvedeného použít úryvek z jeho odůvodnění, ve kterém zadavatel mimo jiné uvedl, že ze způsobu vymezení požadavku na kvalifikaci „musí být průměrnému dodavateli nemocničních systémů (včetně stěžovatele) zřejmé, jaká lůžka se tím mají na mysli, tedy jen metodicky uznaná lůžka, z nichž se zdravotním pojišťovnám vykazuje lůžková péče spojená s hospitalizací pacienta. Nikoliv tedy jakákoliv lůžka, která by se ve zdravotnickém zařízení nacházela (např. lůžka pro personál, ambulantní lůžka, lůžka ve skladu apod.), z nichž se zdravotnická péče pro pojišťovny nevykazuje.“. Zadavatel přitom jistě nemohl vycházet z předpokladu, že objednatel reference při poskytnutí svého vyjádření zahrnul do celkového počtu 324 lůžek pouze 177 uznatelných lůžek a tento počet následně rozšířil o 147 lůžek sloužících pro potřeby personálu či lůžek umístěných ve skladu. Zadavatel tak v tomto ohledu význam lůžek nad počet 177 (dle sdělení NCZI) de facto bagatelizoval, namísto toho aby se pokusil postavit na jisto, o jaká lůžka v tomto případě mohlo jít, a porovnat je se zněním příslušné podmínky klasifikace, tj. zda odpovídají zadávacím podmínkám.

99.         Úřad za účelem posouzení věci, provedl šetření týkající se situace ohledně počtu lůžek, pro něž byl referenční ZIS navrhovatelem implementován. Z výsledků provedeného šetření je zcela zjevné, že se nejedná o lůžka, která by sloužila zaměstnancům v nemocnici či byla uložena ve skladu apod. Argumentace a odůvodnění zadavatele o neuznání dalšího počtu lůžek je tedy v tomto ohledu lichá a nemůže být brána jako podklad transparentního vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, přičemž Úřad u tohoto závěru vychází z níže uvedených skutečností.

100.     Úřad se v rámci správního řízení obrátil na NCZI a na objednatele reference (resp. na ministerstvo zdravotnictví, ze kterého byl dotaz postoupen rovněž na objednatele reference; pozn. Úřadu), přičemž zjistil následující skutečnosti. NCZI při poskytování údajů vychází z „ročného výkazu oposteľovom fonde zdravotníckeho zariadenia“ (v podrobnostech viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a počet lůžek ve výši 177 je výlučně vázaný na zdravotnické zařízení – Nemocnice pro obviněné a odsouzené v Trenčíně. Shodná informace co se počtu lůžek v rámci Nemocnice pro obviněné a odsouzené v Trenčíně týče, pak vyplývá i z vyjádření objednatele reference ze dne 19. 5. 2020, které bylo Úřadu doručeno jako reakce na žádost o vysvětlení rozporu rozdílných údajů o počtu lůžek v jeho zdravotnickém zařízení za rok 2016. Objednatel reference potvrdil, že počet 177 lůžek tvořila lůžka lokalizovaná v objektu Nemocnice pro obviněné a odsouzené v Trenčíně, přičemž k tomu uvedl i lokalizaci jednotlivých lůžek dle oddělení, na nichž jsou rozmístěna (v tomto ohledu tedy panuje i shoda údajů poskytnutých NCZI a objednatelem reference). Nicméně objednatel reference upozorňuje, že „NCZI uvádza nesprávne vo svojom stanovisku zo dňa 07. 11 2019 iba počty lôžok, ktoré sú dislokované v objekte na ul. Súdna 15, 911 96 Trenčín.“.

101.     Objednatel reference následně uvedl i další lůžka, pro která je ZIS navrhovatele implementován, a která se nachází v jiných objektech, než je výše jmenovaná nemocnice. Další lůžka pak objednatel reference provozuje v rámci 4 různých úseků ochranných léčení, resp. stacionářů. Z následného vyjádření objednatele reference doručeného Úřadu dne 8. 6. 2020 dále vyplynulo, že rovněž lůžka lokalizovaná ve stacionářích jsou vedena v rámci informačního systému navrhovatele, resp. v jeho samostatném modulu a současně upozornil na složitost problematiky vykazování lůžek léčených osob (v podrobnostech viz body 80. a 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

102.     Dle názoru Úřadu je tak zjevné, že zadavatel při posuzování toho, zda jsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, musí reflektovat skutkové okolnosti, které se vztahují k referenční zakázce. Nelze vycházet čistě z číselných hodnot poskytnutých NCZI a opomíjet další okolnosti vztahující se k počtu lůžek vážících se k referenční zakázce navrhovatele. Úřad je oprávněn přezkoumávat pouze již učiněné úkony zadavatele a nemůže činit rozhodnutí o důvodech vyloučení či nevyloučení za něj, proto Úřad posoudil postup zadavatele při vyloučení navrhovatele na základě zadavatelova postupu a odůvodnění. Zadavatel okolnosti vedoucí k vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení odůvodnil tím, že referenční zakázka se vztahuje k 177 lůžkům, což nenaplňuje podmínku dle bodu 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve které je stanovena minimální kapacita 300 lůžek a navrhovatelem další uváděná lůžka pak zadavatel považuje za taková, která mohou sloužit v ambulancích či zaměstnancům nebo jsou uložena ve skladu. Z provedeného šetření Úřadem je zjevné, že argumentace zadavatele nemá oporu ve skutkovém stavu věci, jelikož i další lůžka slouží k léčení pacientů. Z tohoto důvodu Úřad shledává navrhovatelem napadený postup zadavatele za nezákonný, neodpovídající zásadě transparentnosti. Pokud zadavatel stále bude shledávat důvody pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, musí to být zadavatel, kdo bude muset srozumitelně formulovat, proč jednotlivá lůžka považuje za relevantní pro splnění předmětného požadavku na technickou kvalifikaci a případně proč další nikoliv, případně jak se staví k otázce započitatelnosti lůžek ve stacionářích, na nichž je poskytována pacientům celodenní péče. Zadavatel by měl při opětovném posouzení splnění podmínek technické kvalifikace navrhovatelem pečlivě reflektovat rovněž jím stanovenou zadávací podmínku, která stanovuje mj. požadavek na systém kompletního vedení elektronické zdravotnické dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, vč. dalších dílčích požadavků, které mají být ze strany dodavatelů splněny. V tomto správním řízení naopak nemohou obstát další argumenty zadavatele, které uvedl až v rámci vedeného správního řízení a na základě kterých údajně navrhovatel kvalifikaci neprokázal (blíže viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Všechny tyto relevantní okolnosti musí zadavatel popsat v rozhodnutí o vyloučení (pakliže i při opětovném posouzení technické kvalifikace předložené navrhovatelem dospěje k závěru, že není splněna a jsou dány důvody pro jeho vyloučení).

103.     Zadavatel při posuzování splnění podmínek navrhovatelem může mimo jiného vycházet i z informací, které v rámci svého šetření získal Úřad, a se kterými se zadavatel ve vedeném správním řízení seznámil. Tyto informace by mohly sehrát zásadní roli při posuzování referenční zakázky jako takové. Zadavateli rovněž nic nebrání v tom, aby si případně další relevantní informace obstaral sám k tomu, aby mohl přijmout závěr o splnění či nesplnění technické kvalifikace navrhovatelem.

104.     S ohledem na výše uvedené, absenci skutkových zjištění na straně zadavatele, event. popření dalších existujících skutečností než těch, na kterých zadavatel vystavěl důvod vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, nezbývá Úřadu nic jiného, než konstatovat, že zadavatel při posuzování předmětné referenční zakázky neměl najisto postaveno, že čestné prohlášení navrhovatele obsahovalo nepravdivé údaje, resp. že referenční zakázka nesplňovala zadavatelem požadovaná kritéria. Pokud zadavatel dospěje opětovně k závěru, že navrhovatel kvalifikaci předmětnou referenční zakázkou neprokázal, upozorňuje Úřad i na existenci důvodu vyloučení ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle kterého platí, že zadavatel vyloučí účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady nesplňují zadávací podmínky. Nechť zadavatel zváží, zda případně není na místě důvod vyloučení klasifikovat tímto způsobem, neboť i z opakovaného potvrzení objednatele reference vyplývá existence 324 lůžek, na posouzení zadavatele však je to, zda tato lůžka naplňují dikci podmínek specifikovaných v zadávací dokumentaci.

105.     Úřad danou věc s ohledem na výše uvedené skutkové okolnosti uzavírá tím, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky tím, že porušil ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění požadované kvalifikace, a to s odůvodněním, že navrhovatelem uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, neboť objednatel reference měl v době plnění významné dodávky dle zadavatele jen 177 lůžek, ačkoliv zadavatel neměl najisto postaveno, že tomu tak skutečně je.

106.     Ohledně argumentace použité ve vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí Úřad uvádí následující. Zadavatel v rámci svého vyjádření zpochybňuje referenci navrhovatele, přičemž jednak uvádí, že při implementaci IS objednateli reference tvořil nemocniční informační systém pouze část poskytovaného plnění, a dále dodává, že ve smlouvě na referenční zakázku není přesně stanoven rozsah poskytované služby, parametry IS a ani finanční rozsah implementace. K tomuto Úřad dodává, že v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel nepoužil namítané pochybnosti ke smlouvě na referenční zakázku jako důvod vyloučení navrhovatele, nýbrž pouze uvedl, že „[na] základě těchto údajů, nabyl zadavatel pochybnosti o skutečném rozsahu zakázky a pravdivosti Čestného prohlášení účastníka.“. Vlastní závěr o nesplnění stanovené podmínky klasifikace si pak zadavatel dle odůvodnění rozhodnutí o vyloučení učinil až v návaznosti na vyjádření NCZI. Předmětem přezkumu Úřadu tedy nebyla otázka, zda smlouva na referenční zakázku odpovídá stanoveným podmínkám kvalifikace, ale to, jestli zadavatel dostatečně odůvodnil, proč navrhovatele vylučuje ze zadávacího řízení, jelikož jím doložená reference čítá pouze 177 lůžek. Rovněž argumentace zadavatele týkající se nepřípustnosti stacionářů, a to jak z hlediska věcného tak časového, je z hlediska přezkumu Úřadu irelevantní, neboť zadavatel v přezkoumávaném rozhodnutí o vyloučení těmito hledisky žádným způsobem neargumentoval. Jak již Úřad uvedl výše, Úřad je oprávněn přezkoumávat pouze učiněný úkon a nelze přihlížet k nově uváděným důvodům, které zadavatele vedou k závěru o oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Relevantní argumentaci je zadavatel povinen zachytit v rozhodnutí o vyloučení.

107.     Pro úplnost Úřad na tomto místě doplňuje, že se v šetřeném případě nezabýval tím, zda navrhovatel skutečně prokázal splnění kritérií technické kvalifikace či nikoliv, nýbrž pouze postupem zadavatele při jeho vyloučení; jinými slovy řečeno závěry tohoto rozhodnutí nelze interpretovat tak, že navrhovatel splnění kritérií technické kvalifikace prokázal, ale tak, že odůvodnění uvedené v rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele, kterým byl navrhovatel vyloučen z předmětného zadávacího řízení (a to i s přihlédnutím k obsahu rozhodnutí o námitkách), nemůže samo o sobě obstát.

108.     Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a také v těchto případech bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je stejná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala níže uvedená předchozí právní úprava.

109.     K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.

110.     Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl  ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně předseda konstatoval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009, kde je uvedeno, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.

111.     Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu: „Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, (...) takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“.

112.     K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že s ohledem na výše popsaný netransparentní postup zadavatele spojený s vyloučením navrhovatele nelze postavit najisto, zda byl navrhovatel vyloučen oprávněně či nikoliv. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že zadavatelem netransparentně odůvodněné rozhodnutí o vyloučení mohlo mít vliv na výsledné pořadí nabídek, tj. je zde evidentně dán možný vliv na výběr dodavatele.

113.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

114.     Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

115.     Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona, když rozhodnutím signovaným dne 20. 11. 2019 vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kdy z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vyplývá, že navrhovatel byl vyloučen z důvodu nesplnění požadované kvalifikace dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace signované dne 18. 4. 2019, ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 10. 5. 2019, a to s odůvodněním, že navrhovatelem uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, neboť objednatel reference měl v době plnění významné dodávky dle zadavatele jen 177 lůžek, ačkoliv zadavatel neměl najisto postaveno, že tomu tak skutečně je, čímž zadavatel zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

116.     V návaznosti na výše uvedené Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách

117.     Navrhovatel ve svém návrhu rovněž namítá, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s argumenty uvedenými v námitkách, konkrétně pak k námitce, že z obsahu rozhodnutí o vyloučení není nijak zřejmé, jak zadavatel na základě smlouvy na referenční zakázku dospěl k pochybnosti o skutečném rozsahu zakázky a pravdivosti čestného prohlášení navrhovatele. Úřad posoudil obsah rozhodnutí o námitkách ve vztahu k namítaným skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele a uvádí následující. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí citaci smlouvy na referenční zakázku, přičemž dochází k závěru, že jejím předmětem je systém, který řeší komplexní chod vězeňské služby, kde „Zdravotnická starostlivosť o väzňov“ je jen nepatrnou částí celého systému. Zadavatel přitom dále uvedl, že obdobně je tato smlouva hodnocena i v rozhodnutí Úradu pre verejne obstarávanie č. 23802-6000/2016-ODI, kde je výslovně uvedeno: „Informačný systém Zboru väzenskej a justičnej stráže predstavuje komplexný systém, ktorého vývoj do súčasnosti trval 11 rokov, pričom optimálne spĺňa všetky požiadavky na zabezpečenie prevádzky verejného obstarávateľa, ktorou je predovšetkým bezpečný chod ústavou na výkon väzby a na výkon trestu odňatia slobody.“. Ze smlouvy na referenční zakázku tak dle zadavatele vyplývá, že navrhovatel dodával objednateli reference kompletní informační systém, který zahrnuje širokou oblast řízení vězeňské služby, přičemž „Zdravotnický modul“ je jen minoritní položkou celého systému, a nejednalo se tedy o zakázku, jejímž předmětem je implementace nemocničního informačního systému nebo systému, kterého významnou součástí by byla taková implementace. Zdravotnického informačního systému se přitom dle zadavatele týká pouze jedna odrážka ve výčtu oblastí dalšího rozvoje. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách s ohledem na výše uvedené uvedl, že rovněž tyto skutečnosti u něj vyvolaly pochybnosti o rozsahu zakázky (tedy zejména co do počtu lůžek, zda nebyla zahrnutá lůžka, která vůbec nesouvisí s poskytováním zdravotnické péče), a tedy pravdivosti předloženého čestného prohlášení stěžovatele. Dle názoru Úřadu se tak zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách výše uvedenou námitkou věcně zabýval a nevypořádal ji toliko formálně, nýbrž věcnou argumentací, přičemž uvedl ucelený myšlenkový postup, který ho vedl ke zpochybnění skutečného rozsahu zakázky a pravdivosti čestného prohlášení navrhovatele (tím není dotčen výše uvedený závěr Úřadu o zákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení; pozn. Úřadu). Úřad konstatuje, že v šetřeném případě lze rozhodnutí zadavatele o námitkách považovat za jednoznačné a přezkoumatelné, kdy zadavatel k jednotlivým namítaným skutečnostem uvádí věcnou argumentaci, která je z hlediska přezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí dostačující. Úřad tudíž s ohledem na výše uvedené neshledal důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona.

K určitosti návrhu

118.     Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že návrh není dostatečně určitý v otázce, v čem je spatřováno porušení zákona, přičemž toto je zákonná náležitost návrhu na zahájení řízení dle § 251 odst. 1 zákona. Navrhovatel přitom dle zadavatele sice opakovaně uvádí, že zadavatel svým rozhodnutím porušil zákon, ale není v tomto svém názoru konkrétní. Úřad k tomuto uvádí, že ač navrhovatel v některých případech v návrhu pouze uvádí ustanovení zákona, která dle něho byla postupem zadavatele porušena, aniž by konkrétně specifikoval, kterým konkrétním jednáním zadavatele byla tato ustanovení porušena, tak v kontextu celého návrhu je zřejmé, že návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, a je rovněž zřejmé, na základě jakých úvah navrhovatel považuje své vyloučení ze zadávacího řízení za nezákonné. O právě uvedeném svědčí i to, že zadavatel adekvátně reaguje na podstatu podaného návrhu.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

119.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

120.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ust. § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, když rozhodnutím signovaným dne 20. 11. 2019 vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.  Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí. Úřad tedy dodává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

121.     Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

122.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě lze nápravu zjednat tím, že bude zrušeno rozhodnutí zadavatele signované dne 20. 11. 2019 o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, jelikož – jak bylo dovozeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí – důvody vyloučení navrhovatele nemohou za stávající situace obstát, přičemž je na zadavateli, aby zvážil případné zrušení dalších (již učiněných) souvisejících úkonů, resp. aby zvážil další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

123.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

124.     Výše citované ustanovení formuluje jak obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

125.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

126.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

127.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

128.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000141.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

1.             eCENTRE, a.s., Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7

2.             DATALAN, a.s., Krasovského 14, 851 01 Bratislava – městská část Petržalka, doručováno do datové schránky DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, Kobylisy, 182 00 Praha 8

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Zde se s ohledem na informace, které zadavatel obdržel v rámci zadávacího řízení, evidentně jednalo o písařskou chybu zadavatele, nicméně tuto skutečnost nemohl objednatel reference vědět; pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz