číslo jednací: 31312/2020/323/PMo
spisová značka: R0173/2020/VZ

Instance II.
Věc Vybavení specializovaných učeben v objektu ZŠ a MŠ, Blížkovice, okr. Znojmo P.O.
Účastníci
  1. FLAME System, s. r. o.
  2. Základní školy a mateřské školy, Blížkovice, okr. Znojmo, příspěvkové organizace
  3. AV MEDIA, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 10. 11. 2020
Související rozhodnutí 24782/2020/521/RŠu
31312/2020/323/PMo
Dokumenty file icon 2020_R0173.pdf 379 KB

 

 

Spisová značka:  ÚOHS-R0173/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-31312/2020/323/PMo                                                                                     

 

 

 

 

    Brno 09. 11. 2020

 

                               

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 28. 8. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • společností FLAME System s.r.o., IČO 26846888, se sídlem Dr. Maye 468/3, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0306/2020/VZ č. j. ÚOHS-24782/2020/521/RŠu ze dne 13. 8. 2020, jímž bylo zastaveno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Základní školy a mateřské školy, Blížkovice, okr. Znojmo, příspěvkové organizace, IČO 75024101, se sídlem Blížkovice 220, 671 55 Blížkovice

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „VYBAVENÍ SPECIALIZOVANÝCH UČEBEN V OBJEKTU ZŠ A MŠ, BLÍŽKOVICE, OKR. ZNOJMO P.O.“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy výzva k podání nabídek ze dne 20. 4. 2020 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 21. 4. 2020, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –

  • společnost AV MEDIA, a.s., IČO 48108375, se sídlem Pražská 1335/63, Hostivař, 102 00 Praha 10,  

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0306/2020/VZ č. j. ÚOHS-24782/2020/521/RŠu ze dne 13. 8. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon")[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 31. 7. 2020 návrh navrhovatele – společnosti FLAME System s.r.o., IČO 26846888, se sídlem Dr. Maye 468/3, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava, (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Základní školy a mateřské školy, Blížkovice, okr. Znojmo, příspěvkové organizace, IČO 75024101, se sídlem Blížkovice 220, 671 55 Blížkovice, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „VYBAVENÍ SPECIALIZOVANÝCH UČEBEN V OBJEKTU ZŠ A MŠ, BLÍŽKOVICE, OKR. ZNOJMO P.O.“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy výzva k podání nabídek ze dne 20. 4. 2020 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 21. 4. 2020, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 31. 7. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, a dále proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu uvedl, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nesplňuje obsahové náležitosti, které jsou podle § 245 odst. 1 zákona obligatorní, tj. neobsahuje vyjádření ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách a neobsahuje úplné a srozumitelné odůvodnění, přičemž rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení a rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele (i předcházející zadavatelův postup) jsou stižena vadami, které spočívají v rozporu se zákonem, základními zásadami zadávacího řízení dle § 6 zákona, ustálenou rozhodovací praxí Úřadu, soudní judikaturou a rovněž tzv. zásadami 3E.

4.             Z výše uvedených důvodů navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a rozhodnutí o výběru dodavatele tak, aby zadavatel měl povinnost rozhodnout o novém posouzení splnění podmínek účasti navrhovatele při respektování zadávacích podmínek veřejné zakázky, které neurčují, který ze dvou platných výsledků (indexů) dle cpubenchmark.net má být užit, a následně provést nové hodnocení nabídek, které bude respektovat právní úpravu dle zákona.

II.             Napadené usnesení

5.             Dne 13. 8. 2020 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0306/2020/VZ č. j. ÚOHS-24782/2020/521/RŠu  (dále jen „napadené usnesení“), kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavuje, neboť zadavatel dne 5. 8. 2020 rozhodnutím uveřejněným na profilu zadavatele téhož dne zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil (dále též „rozhodnutí o zrušení ZŘ“).

6.             V odůvodnění napadeného usnesení Úřad uvedl, že s ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím o zrušení ZŘ zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění zákonem předpokládané hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona a Úřadu nezbývá, než zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavit.

III.           Námitky rozkladu

7.             Dne 28. 8. 2020 podal navrhovatel rozklad proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 13. 8. 2020. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

8.             Navrhovatel má za to, že napadené usnesení Úřadu je nesprávné a nezákonné, neboť nezohledňuje ustanovení § 51 zákona, které spojuje ukončení zadávacího řízení mj. s okamžikem uplynutí lhůty pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem za předpokladu, že nebyly námitky podány - tedy s okamžikem nabytí účinnosti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení marným uplynutím lhůty pro podání námitek.

9.             Úřad podle navrhovatele nesprávně aplikoval § 257 písm. g) zákona, když nezohlednil skutečnost, že nelze spojovat rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení s okamžikem zrušení zadávacího řízení, tedy s jeho ukončením. Navrhovatel má za to, že zatímco rozhodnutí o zrušení ZŘ je úkonem zadavatele, se kterým je spojeno právo účastníků zadávacího řízení tento úkon napadat námitkami (či návrhem u Úřadu), zrušení zadávacího řízení (ukončení) je okamžik, který nastává uplynutím lhůty dle § 51 zákona, tedy účinností rozhodnutí o zrušení ZŘ, přičemž se jedná o okamžik ukončení zadávacího řízení.

10.         Úřad podle navrhovatele napadeným usnesením rozhodl předčasně o zastavení správního řízení, aniž by rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení „nabylo účinnosti“ ve smyslu § 51 zákona. Dle navrhovatele nebylo zadávací řízení ještě pravomocně skončeno a nejsou tak naplněny důvody uvedené v § 257 písm. g) zákona.

11.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že použití jazykového výkladu Úřadem není dostačující a bylo tak třeba ustanovení § 51 zákona ve spojení s § 257 písm. g) zákona interpretovat dalšími výkladovými metodami, a to zejména pomocí teleologického výkladu, kterému by měl být dle navrhovatele přikládán větší význam, než tomu učinil Úřad v napadeném usnesení.

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a uložil Úřadu, aby v řízení zahájeném na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pokračoval a rozhodl ve věci samé.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu

13.         Dne 7. 9. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne, ve kterém uvedl, že nebyl schopen správně, transparentně a nediskriminačně posoudit splnění zadávacích podmínek u jednotlivých uchazečů veřejné zakázky, neboť v zadávacích podmínkách jednoznačně neurčil metodiku posouzení nabídek. Z výše uvedených důvodů zrušil zadávací řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona na předmětnou část veřejné zakázky.

14.         Vzhledem k výše uvedenému zadavatel vyjádřil souhlas s postupem Úřadu a se zastavením správního řízení s ohledem na zrušení zadávacího řízení na předmětnou část veřejné zakázky.

V.            Řízení o rozkladu

15.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

16.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 

17.         Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením správní řízení podle § 257 písm. g) zákona zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

18.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.

VI.          K námitkám rozkladu

19.         Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

20.         Komentářová literatura (Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 938) k § 257 písm. g) zákona uvádí, že [v] tomto případě se jedná o jeden z případů, který dle předchozí právní úpravy způsoboval bezpředmětnost podaného návrhu a ÚOHS z toho důvodu přistupoval k zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) spr. řádu. ÚOHS tedy zastaví správní řízení, pokud zadavatel zrušil zadávací řízení“.

21.         Ustanovení § 257 písm. g) zákona tedy dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor je patrný i z komentářové literatury (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212), jež k citovanému ustanovení uvádí, že: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl, tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil“.

22.         Na místě je rovněž doplnit závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014 – 76, v němž se ve vztahu k účelnosti vedení správního řízení uvádí následující: „Jak správně uvedl stěžovatel a), z jazykového výkladu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl posoudit existenci důvodů pro uložení nápravného opatření, tedy že by měl meritorně návrh posoudit a pouze v případě, kdy zjistí, že návrh není důvodný, jej zamítnout. V posuzované věci však stěžovatel a) návrh účastníka řízení meritorně neposuzoval, neboť zadávací řízení bylo v dotčených částech již zrušeno stěžovatelem b). V důsledku toho se tak stal návrh účastníka řízení na přezkum úkonů zadavatele zjevně bezpředmětným. Nelze totiž nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovozovat jeho povinnost vést řízení i po zrušení zadávacího řízení, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení.“ Ačkoliv se tento rozsudek vztahuje ke dřívější právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, kdy bylo ve věci zastavení řízení postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, v otázce účelnosti správního přezkumu a povinnosti Úřadu vést řízení je plně aplikovatelný i za účinnosti zákona.

23.         Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky tedy již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřuje (obvykle zrušení určitých úkonů zadavatele) a zároveň tak navrátit stav před vydáním těchto úkonů zadavatele. Není tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložit nápravné opatření, již nemůže být naplněn, resp. jeho uložení nemá žádný smysl.

24.         Návrh navrhovatele v rámci předmětného správního řízení směřoval proti rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách, dále proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele – společnosti AV MEDIA, a.s., IČO 48108375, se sídlem Pražská 1335/63, 102 00 Praha 10 – Hostivař, (dále jen „vybraný dodavatel“). Navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele.

25.         Dne 5. 8. 2020 obdržel Úřad od zadavatele rozhodnutí o zrušení ZŘ uveřejněné na profilu zadavatele z téhož dne. S ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím o zrušení ZŘ zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona, tudíž Úřad zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavil. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné pokračovat ve správním řízení o návrhu, když zadavatel zadávací řízení zrušil a eventuálně by již nebylo možné zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, ani uložit požadované zrušení napadených úkonů, Úřad napadeným usnesením správní řízení správně zastavil.

26.         Ve vztahu k rozkladové argumentaci navrhovatele souhrnně uvádím, že tato směřuje k časovému aspektu zrušení a ukončení zadávacího řízení.

27.         Zákon skutečně rozlišuje mezi pojmy/instituty ukončení zadávacího řízení (tj. obecnější pojem) a zrušení zadávacího řízení (jakožto jednoho z možných způsobů ukončení zadávacího řízení). Zrušení zadávacího řízení je zakotveno v hlavě XIII zákona (v § 128 odst. 2 zákon používá taktéž slovní spojení „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Ustanovení § 51 pak nově oproti zákonu č. 137/2006 Sb. upravuje ukončení zadávacího řízení. Jak jsem již uvedl výše, ustanovení § 257 písm. g) zákona zakotvuje povinnost Úřadu zahájené řízení usnesením zastavit, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení. Samotný zákon (§ 127 a § 28) definici pojmu zrušení zadávacího řízení neobsahuje a rovněž ani důvodová zpráva k zákonu neposkytuje nějaká výkladová vodítka tohoto pojmu. Ukončení zadávacího řízení je zcela jednoznačně specifikováno v § 51 zákona.

28.         Při výkladu těchto pojmů tedy lze vycházet z § 51 zákona. Konktrétně z formulace ve větě první § 51 odst. 2 zákona – „v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku“ – vyplývá, že aby mohlo dojít k ukončení zadávacího řízení, musí mu předcházet zrušení zadávacího řízení. Tomu pak odpovídá, že zákon v § 51 odst. 2 v písmenech a) a b), ve kterých jsou definovány případy ukončení zadávacího řízení, obsahuje formulace „podání námitek proti zrušení zadávacího řízení“. Při použití výkladu, který v rozkladu zastává navrhovatel (zrušení=ukončení), by pak zde muselo být uvedeno podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Samotný zákon však v ustanovení § 51 „hovoří“ o podávání námitek proti zrušení zadávacího řízení (nikoli výslovně proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení) a současně toto ustanovení zákona nelze vykládat tak, že předpokládá podávání námitek proti ukončení zadávacího řízení. Výklad navrhovatele tak s sebou nese velmi výrazné logické rozpory, neboť na jedné straně v § 257 zákona vykládá pojem zrušil jako ukončil a na druhé straně v § 51 zákona zrušení zadávacího řízení jako rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

29.         Navrhovatel v rozkladu rovněž namítá, že primární použití jazykového výkladu není dostačující a je tak třeba ustanovení § 51 zákona ve spojení s § 257 písm. g) zákona interpretovat prostřednictvím dalších výkladových metod, a to zejména pomocí teleologického výkladu (kterému by měl být dle navrhovatele přikládán větší význam), což podle názoru navrhovatele Úřad neučinil.

30.         K výše uvedenému považuji za nutné nejprve dodat, že s obecnou tezí o výkladu právních předpisů plně souhlasím, když akceptuji také judikaturu Ústavního soudu v této oblasti, na kterou odkazuje navrhovatel na str. 3 rozkladu.

31.         Navrhovatel předkládá teleologický výklad § 51 zákona a s tezemi, že s rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení jsou spojena práva účastníků podat námitky a že s ukončením je spojen zánik všech práv spojených s účastenstvím, se ztotožňuji. Již ale nesouhlasím s přenesením tohoto teleologického výkladu do § 257 písm. g) zákona. Navrhovatel smysl a cíl § 51 zákona, kterým je právní jistota účastníků zadávacího řízení, přenáší do ustanovení v rámci dozoru nad dodržováním zákona, aniž by zohlednil smysl a účel samotného ustanovení § 257 zákona.

32.         Smysl ustanovení § 257 lze nalézt v důvodové zprávě k zákonu: „Ustanovení obsahuje taxativní výčet případů, kdy Úřad zahájené řízení usnesením zastaví. (…) Tato úprava má odstranit pochybnosti, které o důvodech zastavení vznikly v dosavadní judikatuře.“ V rámci rozhodovací praxe vztahující se k zákonu č. 137/2006 sb. docházelo v případě, že Úřad či předseda Úřadu zjistil, že zadavatel rozhodl o zrušení/zrušil (tento zákon neznal pojem ukončení) zadávací řízení, k zastavení řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Docházelo k pochybnostem, zda Úřad může zastavit správní řízení z důvodu zrušení zadávacího řízení, aniž by provedl meritorní přezkum úkonů zadavatele, a správními soudy bylo dovozeno, že jde o postup souladný se zákonem. (např. viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014 – 76) Smyslem právní úpravy a úmyslem zákonodárce tedy v souvislosti § 257 písm. g) zákona bylo uzákonění dosavadní rozhodovací a judikatorní praxe. Dodávám, že postup Úřadu v tomto případě odpovídá zde zmíněné rozhodovací a judikatorní praxi.

33.         Navrhovatel při svém výkladu rovněž opomíná zohlednit princip racionálního zákonodárce.

34.         Jak bylo uvedeno již výše, oproti zákonu č. 137/2006 Sb. byl v § 51 zákona zákonodárcem ukotven institut ukončení zadávacího řízení, současně zákonodárce do § 257 zákona včlenil i konkrétní důvod pro zastavení řízení. Při tvorbě zákona, konkrétně při formulaci § 257 písm. g), si musel být zákonodárce vědom, že v zákoně používá pojmy zrušení a ukončení zadávacího řízení a výslovně uvedl, že případem odůvodňujícím zastavení řízení je zrušení zadávacího řízení. Pokud bychom přistoupili na výklad navrhovatele, že zrušení a ukončení zadávací řízení je totožný institut, pak takový výklad „odporuje principu racionálního zákonodárce, neboť není rozumný důvod zavádět do právního řádu instituty, které se liší jen formálním označením a zařazením, ale fakticky fungují stejně“ (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2014, č. j. 2 Afs 75/2013 – 55). De facto by to znamenalo, že jeden z předmětných institutů by byl v zákonném textu uveden nadbytečně, což obecně vzato racionální zákonodárce nečiní. Výklad navrhovatele, že formulace „jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení“ uvedená v § 257 písm. g) zákona se vykládá tak, že zrušil znamená ukončil/došlo k ukončení, je s ohledem na výše uvedené rozporný s principem racionálního zákonodárce a rovněž s principy předvídatelnosti práva a právní jistoty.

35.         Rovněž je v daném případu podstatné zohlednit i skutečnost vyplývající ze správního spisu, a to že zadavatel svým rozhodnutím zadávací řízení zrušil, přičemž proti úkonu zadavatele spočívajícímu ve zrušení zadávacího řízení sice podal námitky, ale návrh na přezkoumání tohoto úkonu nebyl navrhovatelem podán a nenastala tak situace, na kterou navrhovatel v rozkladu poukazuje. Lze konstatovat, že v případě, kdy dá navrhovatel Úřadu (návrhem na přerušení správního řízení) jasně najevo, že se hodlá bránit proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, je vhodné, aby bylo správní řízení přerušeno a správní orgán vyčkal, zda dojde ke změně skutkového stavu. Obecně však má Úřad coby správní orgán povinnost postupovat ve smyslu § 6 správního řádu, tedy danou věc vyřídit bez zbytečných průtahů a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Úřad tedy standardně v situaci, kdy se dozví o tom, že byl podán rovněž návrh na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, správní řízení o přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího např. ve vyloučení navrhovatele přeruší, jelikož v takové situaci je nezbytné vyčkat na vydání pravomocného rozhodnutí Úřadu v souvisejícím řízení, v němž by Úřad posuzoval, zda bylo zadávací řízení zrušeno v souladu s ustanovením § 127 zákona či nikoli. Pokud by k přerušení správního řízení nedošlo, mohla by nastat situace, že řízení o přezkoumání zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení by bylo pravomocně zastaveno z důvodu skutečnosti, jejíž zákonnost by byla přezkoumávána v řízení o návrhu směřujícím proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Proti rozhodnutí vydanému Úřadem v řízení o návrhu směřujícím proti zrušení zadávacího řízení má navrhovatel taktéž právo podat rozklad. V šetřeném případě však navrhovatelem nebylo iniciováno správní řízení o přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, a tudíž došlo k ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 51 zákona. V době rozhodování o rozkladu tedy již nastala situace, které se dovolává navrhovatel ve svém rozkladu. Pokud bych rozhodl o zrušení a vrácení věci k novému projednání, Úřad by byl ve smyslu § 257 zákona povinen rozhodnout totožně jako v napadeném usnesení. Z logiky věci tak navrhovatel nebyl a nemohl být ze strany Úřadu jakkoli zkrácen na svých právech.

36.         V obecné rovině dodávám, že pokud by shodou procesních okolností došlo k tomu, že by řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo zastaveno a současně by bylo rozhodnuto o nezákonnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, dává správní řád Úřadu možnost použít další instituty k ochraně práv navrhovatele, a sice mimořádné opravné prostředky.

37.         S ohledem na výše uvedené tedy nelze souhlasit s názorem navrhovatele vysloveným v rozkladu, neboť Úřad rozhodl v souladu s jazykovým výkladem zákona, teleologickým výkladem a rovněž s odbornou literatura a judikaturou správních soudů.

38.         Závěrem konstatuji, že Úřad napadeným usnesením zastavil správní řízení v souladu se zákonem, když došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) zákona, přičemž přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ nebylo a nemohlo být předmětem tohoto správního řízení. Z logiky věci tak nebyly naplněny zákonné podmínky, aby Úřad v rámci tohoto správního řízení danou věc meritorně přezkoumal, jak požaduje navrhovatel v petitu rozkladu.

VII.        Závěr

39.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

40.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu. 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.         Základní škola a mateřská škola, Blížkovice, okr. Znojmo, příspěvková organizace, Blížkovice 220, 671 55 Blížkovice

2.         FLAME System s.r.o., Dr. Maye 468/3, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory

3.         AV MEDIA, a.s., Pražská 1335/63, 102 00 Praha 10 – Hostivař

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení výběrového řízení na veřejnou zakázku, v daném případě ve smyslu ustanovení § 53 zákona.

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz