číslo jednací: 01381/2021/500/AIv
spisová značka: S0439/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Řízení dopravy a sběr dopravních dat, 4.etapa I.část
• Účastníci:
  1. Statutární město Brno
  2. CROSS Zlín, a.s.
  3. Siemens Mobility, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 30. 1. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0439/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-01381/2021/500/AIv

Brno 13.01.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 10. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno,
• navrhovatel − CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín; ve správním řízení právně zastoupen [anonymizováno], advokátem, v seznamu advokátu ČAK veden pod ev. č. 14811, se sídlem Šumavská 519/35, 602 00 Brno,
• vybraný dodavatel – Siemens Mobility, s.r.o., IČO 06931995, se sídlem Siemensova 2715/1, 155 00 Praha 13,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání dílčí části 1 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení - dílčí část 1.“ a dílčí části 4 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení (SSZ) - dílčí část 4.“ veřejné zakázky „Řízení dopravy a sběr dopravních dat, 4.etapa I.část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-015272, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 15. 6. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 087-206514, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 16. 6. 2020,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno – nedodržel při zadávání dílčí části 1 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení - dílčí část 1.“ a dílčí části 4 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení (SSZ) - dílčí část 4.“ veřejné zakázky „Řízení dopravy a sběr dopravních dat, 4.etapa I.část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-015272, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 15. 6. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 087-206514, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 16. 6. 2020, pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. 10. 2020 o námitkách navrhovatele – CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín – ze dne 29. 9. 2020 nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, a to konkrétně k námitce stěžovatele, že nabídky vybraného dodavatele na dílčí části 1 a 4 veřejné zakázky nesplňují zadávací podmínku stanovenou v čl. 5.17 Technické specifikace zadavatele, neboť s ohledem na stávající situaci týkající se osazení řadiči světelného signalizačního zařízení (typu CROSS) křižovatek sousedících s křižovatkami 1.08 Pisárky – Antonína Procházky, 7.08 Palackého – Kosmova, 4.28 Olomoucká – Průmyslová, 5.02 Cejl – Tkalcovská a 7.63 Sportovní – Rybníček (přechod) řadiče nabízené vybraným dodavatelem neumožnují komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 12. 10. 2020 o námitkách navrhovatele – CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín – ze dne 29. 9. 2020 vydané v souvislosti se zadávacím řízením na dílčí část 1 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení - dílčí část 1.“ a dílčí část 4 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení (SSZ) - dílčí část 4.“ veřejné zakázky „Řízení dopravy a sběr dopravních dat, 4.etapa I.část“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-015272, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 15. 6. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 087-206514, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 16. 6. 2020.

III.

Zadavateli – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0439/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín – ze dne 21. 10. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na dílčí část 1 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení - dílčí část 1.“ a dílčí část 4 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení (SSZ) - dílčí část 4.“ veřejné zakázky „Řízení dopravy a sběr dopravních dat, 4.etapa I.část“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-015272, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 15. 6. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 087-206514, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 16. 6. 2020.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil podle zákona dne 30. 4. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání mj. dílčí části 1 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení - dílčí část 1.“ a dílčí části 4 „Technologické povýšení řadiče světelně signalizačního zařízení (SSZ) - dílčí část 4.“ veřejné zakázky „Řízení dopravy a sběr dopravních dat, 4.etapa I.část“ , přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-015272, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 15. 6. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 087-206514, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 5. 2020 a dne 16. 6. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Podle čl. II. Zadávací dokumentace je předmětem dílčí části 1 veřejné zakázky:

- „Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 1.08 Pisárky - Antonína Procházky vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

- Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 3.60 Černovická - Lomená/Tuháčkova vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

- Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 7.08 Palackého – Kosmova vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.“

Předmětem dílčí části 4 veřejné zakázky je podle téhož ustanovení zadávací dokumentace:

- „Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 4.66 Přechod Otakara Ševčíka vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

- Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 4.28 Olomoucká – Průmyslová vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

- Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 5.02 Cejl – Tkalcovská vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

- Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 7.60 Kociánka přechod vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

- Povýšení řadiče světelného signalizačního zařízení (SSZ) křižovatky 7.63 Sportovní přechod vč. připojení světelného signalizačního zařízení křižovatky a odzkoušení jejího dopravního řízení z dopravního počítače SCALA instalovaného na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s. na adrese Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno – Štýřice.

(…)

Předmět zakázky je blíže vymezen v přiložených návrzích textů smluv a ostatních přílohách.“

3. Podle téhož ustanovení zadávací dokumentace předpokládaná hodnota dílčí části 1 veřejné zakázky činí 1 973 743 Kč bez DPH a v případě dílčí části 4 veřejné zakázky činí 4 643 454 Kč bez DPH.

4. V souladu s čl. III. Zadávací dokumentace je vybraný dodavatel povinen dodržovat technické podmínky, které jsou mj. uvedeny v přiložené projektové dokumentaci, soupisu prací a Technické specifikaci SSZ.

5. Přílohu č. 4 Zadávací dokumentace tvoří „Podklady pro jednotlivé dílčí části VZ (Soupis prací, Projektová dokumentace, Technická specifikace SSZ)“. Mezi přílohy zadávací dokumentace obsahující technické podmínky plnění, které se v relevantních částech z hlediska předmětu přezkumu tohoto řízení uplatní v totožném znění jak pro dílčí část 1, tak i dílčí část 4 veřejné zakázky, náleží rovněž dokument „Rekonstrukce a výstavba světelně signalizačních zařízení, Technická specifikace zadavatele“[1] (dále jen „technická specifikace zadavatele“ nebo též „TSZ“).

6. Podle čl. 5.16 technické specifikace zadavatele „řadič musí umožňovat koordinaci se sousedními řadiči světelné signalizace, tato funkce musí být zachována i při výpadku komunikace mezi řadičem a dopravní ústřednou.“

7. Podle čl. 5.17 technické specifikace zadavatele „řadič musí umožňovat komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky“.

8. Jak vyplývá ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 7. 2020, na dílčí část 1 i dílčí část 4 zadavatel obdržel shodně celkem 3 nabídky týchž dodavatelů. U obou těchto dílčích částí veřejné zakázky se na prvním místě pořadí umístila nabídka dodavatele – Siemens Mobility, s.r.o., IČO 06931995, se sídlem Siemensova 2715/1, 155 00 Praha 13 (dále jen „vybraný dodavatel“). Po hodnocení nabídek zadavatel (komise) provedl u nabídky vybraného dodavatele posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Dne 15. 9. 2020 zadavatel rozeslal účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele k dílčí části 1 a 4 ze dne 11. 9. 2020, kterým oznámil své rozhodnutí o výběru dodavatele a sdělil, že nabídka vybraného dodavatele „vyhověla všem podmínkám účasti stanovených zadavatelem a zákonným požadavkům k dílčím částem veřejné zakázky č. 1 a 4“.

9. Dne 29. 9. 2020 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne, které byly podány proti úkonům zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek u dílčích částí 1 a 4 veřejné zakázky a proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele u dílčích částí 1 a 4 veřejné zakázky. Zadavatel tyto námitky odmítl svým rozhodnutím ze dne 12. 10. 2020.

10. Navrhovatel se s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, z čehož důvodu podal dne 21. 10. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl dne 21. 10. 2020 doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

11. Navrhovatel nejdříve stručně opakuje hlavní důvody pro podání námitek dne 29. 9. 2020 proti postupu zadavatele, tedy tvrdí, že zadavatel údajně v rozporu s § 39 odst. 1 zákona jednak „vyhodnotil“ nabídky, aniž by řádně posoudil mimořádně nízkou nabídkovou cenu u nabídek vybraného dodavatele podaných pro dílčí části č. 1 a č. 4 veřejné zakázky, a jednak nevyloučil nabídky vybraného dodavatele pro dílčí části č. 1 a č. 4 veřejné zakázky z důvodu, že nesplňují zadávací podmínky. Navrhovatel se domnívá, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, vyloučil by obě nabídky vybraného dodavatele v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona v návaznosti na § 48 odst. 8 zákona, přičemž v takovém případě by byl navrhovatel vybrán pro plnění obou dílčích částí veřejné zakázky, neboť jeho nabídky se umístily jako druhé v pořadí. Navrhovatel i po seznámení s odůvodněním rozhodnutí zadavatele o námitkách setrvává na svých tvrzeních uvedených v námitkách.

12. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel vadně posoudil nabídky vybraného dodavatele na dílčí části č. 1 a č. 4 veřejně zakázky, neboť je navrhovatel přesvědčen, že vybraným dodavatelem dodané plnění nemůže splňovat požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, když vybraný dodavatel nemůže ve skutečnosti naplnit požadavky dle čl. 5.16 a 5.17 TSZ bez součinnosti navrhovatele, kterou si nikterak nevyžádal.

13. Podle navrhovatele z čl. 5.17 TSZ vyplývá požadavek, aby sousední řadiče mezi sebou komunikovaly pomocí datové linky a z čl. 5.16 TSZ, aby sousední řadiče umožňovaly koordinaci se sousedními řadiči světelné signalizace, a to i pokud dojde k přerušení spojení mezi řadičem a dopravní ústřednou. Navrhovatel dále rozvádí, proč je komunikace mezi řadiči nenahraditelná a neřešitelná jiným způsobem, především je uvedené nezbytné k funkcím řízení dopravy: a) preference MHD, b) koordinace v plovoucí délce cyklu a c) koordinace v pevné délce cyklu. Navrhovatel z několika důvodů namítá, že zadávací podmínka dle čl. 5.17 TSZ, v níž se uvádí doslova požadavek na datovou komunikaci se sousedními řadiči, nelze pochopit jako požadavek na vybavení řadiče zdrojem přesného času, ale jako požadavek na přímou datovou linku vedoucí k sousednímu řadiči. Zároveň navrhovatel brojí proti tomu, že tvrzení o nesplnění takto formulovaného požadavku ze strany vybraného dodavatele bylo zadavatelem odbyto konstatováním, že řadič SSZ má náhradní zdroj času. Navrhovatel dodává, že teoretickou možnost zachování funkce koordinace v čase při využití signálu DCF nebo GPS nepopírá, ale takový příklad dle názoru navrhovatele nelze aplikovat na konkrétní situaci jednotlivých křižovatek u této veřejné zakázky, a to s ohledem na zastaralé řadiče, kterými jsou sousední křižovatky (ke dni podání nabídek) vybaveny. Navrhovatel se domnívá, že dodávkou řadiče (byť s možností přijmu reálného času z DCF nebo GPS) vybraným dodavatelem nemůže být za stávající situace požadovaná podmínka reálně zajištěna, aniž by nebyla zároveň nutná součinnost navrhovatele k proprietárnímu řešení CROSS.

14. Navrhovatel současně namítá, že zadavatel jeho námitku řádně nevypořádal, když neuvedl (záměrně se vyhýbá) odpovědi, zda a jakým způsobem je komunikace mezi řadiči skutečně zajištěna podle nabídky vybraného dodavatele, přičemž zároveň se navrhovatel domnívá, že žádným způsobem.

15. Navrhovatel dále vyjadřuje svůj názor, že argumentaci zadavatele k čl. 5.17 TSZ uvedenou v rozhodnutí o námitkách nelze vyložit jinak, než odchýlení se (rozvolnění či opuštění) od znění zadávacích podmínek, a to za účelem zvýhodnění vybraného dodavatele.

16. K této námitce navrhovatel uzavírá, že nebyla zadavatelem řádně vypořádána, neboť zadavatel nesdělil, zda všechny řadiče SSZ z nabídky vybraného dodavatele umožní využít vzájemnou datovou linku mezi řadiči, čímž nepostupoval dle § 245 odst. 1 zákona.

17. Dále se navrhovatel věnuje výkladu k funkci preference MHD z pohledu naplnění požadavku zadávací dokumentace na vzájemnou komunikaci mezi řadiči. Z rozhodnutí o námitkách navrhovatel vyvozuje, že zadavatel tvrdí, že nabídka vybraného dodavatele využije alternativní technologii, k čemuž navrhovatel sděluje, že uvedené nejen odporuje zadávacím podmínkám, ale ani se takové tvrzení nezakládá na pravdě, protože požadavek bodu 5.17 TSZ aplikovaný na křižovatky 7.08, 4.28 a 5.02 bez znalosti komunikačního protokolu nahradit ani obejít nelze. Navrhovatel v této souvislosti navrhuje Úřadu, aby ustanovil vhodného a kompetentního znalce. Navrhovatel se následně vyjadřuje k vzájemné komunikaci mezi řadiči i s ohledem na funkce koordinace v plovoucí délce cyklu a koordinace v pevné délce cyklu.

18. Navrhovatel rovněž poukazuje na údajně tendenční přístup zadavatele, pokud tento v případě zde posuzované veřejné zakázky argumentuje, že namítanou funkcionalitu ve skutečnosti nepotřebuje, jelikož příslušné řadiče již byly nebo budou v dohledné době vyměněny, a to vzhledem k tomu, že v případě jiné zakázky takový přístup údajně odmítl a trval na dodržení kompatibility nabízené technologie se zastaralými a po většinou již vyměněnými řadiči.

19. V návrhu je dále opakováno tvrzení, že rozhodnutí o námitkách ve vztahu k posouzení nabídek vybraného dodavatele je stiženo vadou nepřezkoumatelnosti, neboť nebyla námitka nesplnění zadávacích podmínek dle čl. 5.17 TSZ vypořádána přezkoumatelným způsobem, konkrétně tedy námitka, zda nabídka vybraného dodavatele umožňuje komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky. Odpověď zadavatele, že komunikace může být zajištěna jiným způsobem, shledává navrhovatel za vágní a nejednoznačnou, a tím pádem takové odůvodnění za nepřezkoumatelné v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.

20. Návrh současně směřuje i vůči tomu, že zadavatel údajně v rozporu s § 113 zákona opětovně nabídkovou cenu vybraného dodavatele v dílčí části 1 a 4 veřejné zakázky neprověřil a věcně se nevyjádřil k důvodům, proč existenci mimořádně nízké nabídkové ceny neshledal, a to navzdory odůvodněným indiciím, které navrhovatel uvedl v podaných námitkách. Z důvodu, že v rozhodnutí o námitkách údajně nejsou uvedeny žádné věcné důvody týkající se závěrů zadavatele o mimořádně nízké nabídkové ceně, navrhovatel shledává, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti rovněž z tohoto důvodu.

21. Závěrem navrhovatel navrhuje Úřadu, aby „jako opatření k nápravě zrušil rozhodnutí o výběru pro dílčí části č. 1 a č. 4 veřejné zakázky, na nějž navazovalo Oznámení o výběru pro dílčí části č. 1 a č. 4 veřejné zakázky, a uložil, aby zadavatel provedl nové posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení pro dílčí části č. 1 a č. 4 veřejné zakázky, znovu posoudil mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v nabídkách vybraného dodavatele pro dílčí části č. 1 a č. 4 veřejné zakázky a aby vybraného dodavatele z obou dotčených dílčích částí veřejné zakázky vyloučil.“

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22. Úřad obdržel návrh dne 21. 10. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

23. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-33881/2020/542/VSv ze dne 23. 10. 2020.

Vyjádření zadavatele k návrhu

25. Zadavatel uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

26. K námitce nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem zadavatel ve svém vyjádření sděluje, že ze strany navrhovatele se jedná o chybnou interpretaci zadávacích podmínek ohledně technických podmínek požadovaného předmětu plnění, především tedy čl. 5.16 TSZ, které je dle zadavatele nutné interpretovat jako požadavek na zachování koordinace v čase, kdy každý nově dodaný řadič SSZ je vybaven náhradním zdrojem času, což dle zadavatele vyplývá rovněž z širšího kontextu dalších ustanovení zadávacích podmínek. Rovněž požadavky zadávací dokumentace vyplývající z čl. 5.17 TSZ je dle zadavatele nutné chápat ve smyslu dalších požadavků na předmět plnění. Zadavatel rovněž dále podrobněji rozvádí požadavek na synchronizaci reálného času řadiče dle zadávací dokumentace.

27. Zadavatel rovněž zdůrazňuje, že starší typy řadičů značky CROSS (navrhovatele) budou ve stejných lokalitách vyměněny v rámci realizace jiné veřejné zakázky. „Pro splnění zadávacích podmínek tak nebude součinnost vybraného dodavatele s Navrhovatelem vyžadována.“ Zadavatel uvádí, že řešení vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky. Zadavatel vyjadřuje svůj názor, že již v rozhodnutí o námitkách popsal, „jakým způsobem má být dle zadávacích podmínek řešena komunikace mezi řadiči a stejně tak informaci o splnění této podmínky Vybraným dodavatelem, avšak Zadavatel není povinen v rozhodnutí o námitkách přesně citovat části nabídky Vybraného dodavatele, (…).“ K čemuž zadavatel připojuje odkaz na ust. § 218 odst. 1 písm. a) zákona.

28. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nevypořádal řádně námitku, zda všechny řadiče SSZ umožní využít vzájemnou datovou linku mezi sousedními řadiči, zadavatel uvedl, že se vyjádřil „k řadičům, které Navrhovatel uvedl v Námitkách. Zadavatel se rovněž vyjádřil k potřebnosti komunikace s okolními řadiči prostřednictvím datové linky u SSZ křižovatky 4.28 Olomoucká – Průmyslová. Řadič je zde připojen k DÚ prostřednictvím starého vytáčeného připojení přes GSM a není k němu přiveden žádný komunikační kabel. Jde o lokálně řízené SSZ s plnou dynamikou bez zařazení do koordinovaného tahu, preference zde bude dodána v rámci plnění této Veřejné zakázky.“

29. Zadavatel svůj postoj shrnuje s tím, že technické podmínky je nutné brát jako celek a až poté navrhnout technicky vhodné řešení splňující všechny zadavatelem stanovené požadavky. „Zadavatel zde, ale i v Rozhodnutí o námitkách, naprosto vyčerpávajícím způsobem technicky popsal, jak lze naplnit tyto technické podmínky i bez potřeby součinnosti Navrhovatele, jakožto dodavatele řadičů značky CROSS.“

30. Dále se zadavatel ve svém vyjádření věnuje reakci na argumentaci navrhovatele k technickým požadavkům na funkcionality preference MHD a koordinace. K požadavku na preferenci MHD zadavatel shrnuje, že „nabídka Vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky, neboť Zadavatelem vůbec nebyl stanoven požadavek použití datové komunikace k zachování koordinace.“ K požadavku na koordinaci v pevné délce cyklu zadavatel sděluje, že po výměně všech starých řadičů „bude koordinace zajišťována dle odst. 5.7, 5.13, 5.14, 5.16 a 5.24 TSZ“, přičemž i kdyby však k výměně dotčených řadičů včas nedošlo, „má Zadavatel za to, že řešení Vybraného dodavatele poskytuje záruky, že veškeré funkcionality vyžadované v odst. 5.7, 5.13, 5.14, 5.16, 5.17 a 5.24 TSZ budou zachovány v souladu s touto technickou specifikací.“

31. K tvrzení z návrhu, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, zadavatel uvedl: „Zadavatel se výše v tomto Vyjádření, ale i v Rozhodnutí o námitkách, zabýval faktem, že přímá komunikace mezi sousedními řadiči pomocí datové linky, tak, jak ji vykládá Navrhovatel, nebyla požadována. Zadavatel přitom jasně uvedl, že při správném výkladu podmínky dle odst. 5.17 TSZ v kontextu celé zadávací dokumentace je patrné, že Vybraný dodavatel tuto podmínku splňuje. Toto Zadavatel výslovně uvádí zejména v odst. 3.12 až 3.14 Rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tak shrnuje, že u všech křižovatek (dle odst. 3.7 Rozhodnutí o námitkách) dotčených Námitkami jasně uvedl, že komunikace se sousedními řadiči pomocí datové linky nebyla vyžadována (podrobnosti tohoto výkladu jsou zřejmé výše v tomto Vyjádření a v odst. 3.9 až 3.14 Rozhodnutí o námitkách) a nemohl tak Zadavatel ani uvést způsob, jakým by Vybraný dodavatel naplňoval nevyžadovanou podmínku. Vypořádání této námitky v Rozhodnutí o námitkách je tedy zcela přezkoumatelné.“

32. K námitkovému okruhu týkajícího se mimořádně nízké nabídkové ceny v případě nabídek vybraného dodavatele pak zadavatel uvádí, že se v rozhodnutí o námitkách vypořádal se všemi argumenty navrhovatele (stěžovatele), které mohly upozorňovat na výskyt mimořádně nízké nabídkové ceny, a uvedené rekapituluje.

Další průběh správního řízení

33. Dne 9. 11. 2020 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne. Vybraný dodavatel konstatuje, že jeho nabídkovou cenu nepovažuje za mimořádně nízkou a je schopen za tuto cenu realizovat plnění v plném rozsahu. Vybraný dodavatel dále uvádí, že dle jeho názoru zadavatel v čl. 5.16 zadávací dokumentace požaduje zachování koordinovaného řízení na základě jednotného času. „V případě výpadku komunikace s dopravní ústřednou Vybraný dodavatel ve své nabídce zahrnul dodávku jednotky jednotného (přesného) zdroje času pracující na principu GPS/DCF. Tím bude zajištěna koordinace pomocí jednotného času pro dodávané řadiče Siemens. Nabízené řadiče Siemens rovněž umožňují komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky za účelem přenosu dat mezi dopravní ústřednou a sousedními řadiči pomocí otevřeného komunikačního rozhraní OCIT-O tak, jak požaduje zadavatel v ZD.“ Dále vybraný dodavatel rovněž zmiňuje, že v současné době dochází k výměně stávajících řadičů typu CROSS. Dle názoru vybraného dodavatele je v návrhu vyzdvihováno zastaralé technické řešení, neboť z pohledu moderního řízení dopravy je řadič při výpadku komunikace s dopravní ústřednou vybaven zdrojem času GPS/DCF, který zajišťuje jednotný čas na všech řadičích, tudíž není nutné používat již zmiňované zastaralé technické řešení. Vybraný dodavatel se ve svém vyjádření dále věnuje výkladu ohledně zajištění preference MHD v moderních systémech. Vybraný dodavatel své vyjádření uzavírá konstatováním, že jím nabízené technické řešení zcela splňuje zadávací podmínky a je schopen veřejnou zakázku plně realizovat za jím nabídnutou cenu.

34. Usnesením č. j. ÚOHS-39759/2020/542/VSv ze dne 9. 12. 2020 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

35. Dne 18. 12. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Obsahem tohoto vyjádření jsou opakovaná tvrzení navrhovatele ohledně nemožnosti splnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem a naopak nepodloženosti tvrzení uváděných zadavatelem a vybraným dodavatelem ohledně schopnosti vybraného dodavatele zajistit komunikaci prostřednictvím datové linky mezi řadiči na všech křižovatkách. Pokud by Úřad měl dát za pravdu zadavateli, nemůže tak, dle názoru navrhovatele, učinit bez provedení důkazu znaleckým posudkem. Zároveň navrhovatel polemizuje s některými  tvrzeními vybraného dodavatele z jeho vyjádření k návrhu, které považuje za zavádějící a vyjadřuje své přesvědčení, že vybraný dodavatel si neuvědomuje, jaká je reálná konkrétní situace v případě některých křižovatek. V souvislosti s tvrzeními zadavatele navrhovatel především zdůrazňuje, že i kdyby byly stávající řadiče vyměněny, nenaplnění podmínky dle čl. 5.17 TSZ je důvodem pro vyloučení nabídky vybraného dodavatele pro nesplnění zadávacích podmínek, a to i kdyby daný požadavek byl již v době plnění irelevantní. Dle navrhovatele rovněž tvrzení zadavatele, že bude umožněn přenos dat, přehlíží skutečnost, že fyzická existence datové linky mezi řadiči je pouze jednou podmínkou vzájemného předávání informací mezi řadiči, přičemž další podmínkou je společný komunikační protokol, jímž údajně nemůže být protokol OCIT. Navrhovatel rovněž odmítá, že by kdy tvrdil, že k vzájemné komunikaci mezi řadiči je nutné fyzické propojení, navrhovatel uvádí, že vždy poukazoval pouze na nezbytnost datové linky mezi řadiči, která zajistí přenos informací mezi řadiči (lhostejno zda prostřednictvím metalického kabelu nebo bezdrátovým datovým přenosem) a přímé propojení řadičů kabelem není podmínkou. Navrhovatel upozorňuje, že ohledně nutnosti odesílání času po koordinačním kabelu hovoří pouze o jediné lokalitě, „a tou je SSZ 1.08 Pisárecká x Ant. Procházky, kde je toto, byť dočasně, nezbytné,“ přičemž na důvodech uvedených v námitkách setrvává. Navrhovatel dodává, že v jeho námitkách avizovaný problém ohledně faktické situace v Pisárkách dosud zřejmě „nechápe“ ani vybraný dodavatel, neboť vybavenost jeho řadiče přijímačem DCF/GPS avizovaný problém údajně nijak neřeší.

36. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

37. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. 10. 2020 o námitkách navrhovatele ze dne 29. 9. 2020 nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, a to konkrétně k námitce navrhovatele (stěžovatele), že nabídky vybraného dodavatele na dílčí části 1 a 4 veřejné zakázky nesplňují zadávací podmínku stanovenou v čl. 5.17 Technické specifikace zadavatele, neboť s ohledem na stávající situaci týkající se osazení řadiči světelného signalizačního zařízení (typu CROSS) křižovatek sousedících s křižovatkami 1.08 Pisárky – Antonína Procházky, 7.08 Palackého – Kosmova, 4.28 Olomoucká – Průmyslová, 5.02 Cejl – Tkalcovská a 7.63 Sportovní – Rybníček (přechod) řadiče nabízené vybraným dodavatelem neumožnují komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

38. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle § 6 odst. 2 musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

40. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

41. Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

42. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

43. Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách

44. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

45. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává za relevantní nebo například sdělení, v případě námitek podaných proti rozhodnutí o výběru dodavatele, nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky, aniž by se zadavatel jakkoliv skutečně zabýval obsahem podané nabídky vybraného dodavatele. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

46. Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava zakotvená v ustanoveních § 245 odst. 1 a § 263 odst. 5 zákona.

47. Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a v důsledku též propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

48. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

49. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

50. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad posoudil, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 12. 10. 2020 o námitkách navrhovatele ze dne 29. 9. 2020 vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda netrpí rozhodnutí o námitkách vadou nepřezkoumatelnosti.

51. Úřad na tomto místě nejprve stručně shrnuje obsah námitek navrhovatele. Úřad uvádí, že ze samotného obsahu námitek je zřejmé, že námitky byly podány proti rozhodnutí o výběru dodavatele, které vyplývá z oznámení o výběru dodavatele ze dne 15. 9. 2020. Výběr dodavatele je v námitkách (a později též v návrhu) napadán u dílčích částí 1 a 4 veřejné zakázky (relevantní okolnosti i důvody považuje stěžovatel za totožné u obou těchto dílčích částí veřejné zakázky). V námitkách navrhovatel vychází z předpokladu, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, musel by obě nabídky vybraného dodavatele, resp. vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona [návazný odkaz na ustanovení § 48 odst. 8 zákona v námitkách výslovně uveden není, avšak z obsahu samotného právního jednání, kdy námitky jednoznačně směřují proti rozhodnutí o výběru dodavatele, je očividné, že pokud by zadavatel námitkám vyhověl a přisvědčil by důvodům pro vyloučení účastníka zadávacího řízení podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, byl by v případě vybraného dodavatele povinen aplikovat rovněž zmíněné ust. § 48 odst. 8 zákona].

52. Předmětné námitky se skládají ze dvou námitkových okruhů. V prvém z nich jsou uváděny důvody, pro které stěžovatel (navrhovatel) namítá nedostatky v posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u nabídek vybraného dodavatele na obě dílčí části veřejné zakázky. Druhý námitkový okruh, jenž Úřad zároveň považuje za relevantní pro posouzení souladu rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 10. 2020 se zákonem, se týká důvodů, pro které stěžovatel shledává, že zadavatel nesprávně posoudil nabídky vybraného dodavatele, neboť dle námitek měl být vybraný dodavatel v případě dílčí části 1 a 4 veřejné zakázky vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek. V námitkách je tvrzeno, že „není v silách“ vybraného dodavatele, aby skutečně vyhověl požadavkům zadávacích podmínek stanoveným v čl. 5.16 a 5.17 Technické specifikace zadavatele. Z uvedených ustanovení technických podmínek a současně ze skutečnosti, že některé křižovatky, které jsou předmětem plnění této veřejné zakázky, sousedí s křižovatkami, které jsou osazeny „zastaralými řadiči CROSS, jež jsou z hlediska příjmu reálného času přímo a výhradně závislé na připojení k DÚ [dopravní ústředna – pozn. Úřadu] (…)“, dle navrhovatele z uvedeného plyne, že „jde o zcela zásadní požadavek, vyžadující, že komunikace se sousedními řadiči pomocí datové linky musí být přímá.“ Z čehož je v námitkách vyvozeno, že aby vybraný dodavatel mohl reálně splnit požadavky zadávacích podmínek, musel by k tomu zajistit součinnost výrobce řadičů umístěných na sousedních křižovatkách. Konkrétně se dle námitek jedná o situaci týkající se konkrétních pěti křižovatek, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky, a to křižovatky 1.08 Pisárky – Antonína Procházky a 7.08 Palackého – Kosmova v případě dílčí části 1 veřejné zakázky a křižovatek 4.28 Olomoucká – Průmyslová, 5.02 Cejl – Tkalcovská a 7.63 Sportovní – Rybníček (přechod) v případě dílčí části 4 veřejné zakázky. Navrhovatel v námitkách tvrdí, že v případě těchto křižovatek, resp. řadičů typu CROSS umístěných na sousedních křižovatkách, které využívají pro vzájemnou komunikaci proprietární komunikační protokol, je pro zprovoznění přímé komunikace řadičů nezbytné, aby navrhovatel poskytl informace o svém proprietárním protokolu a další součinnost při uvedení této komunikace do provozu, přičemž na navrhovatele se vybraný dodavatel s takovou žádostí nikdy neobrátil. Navrhovatel v námitkách zadavateli jako jediné odpovídající opatření k nápravě navrhuje zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele v případě obou dílčích části 1 a 4 veřejné zakázky a opětovné „posouzení nabídek“ pro obě tyto dílčí části veřejné zakázky.

53. Nutno dodat, že oba uvedené námitkové okruhy nepředstavují zcela nesouvisející námitky, neboť v námitkách je zmiňována i souvislost mezi tvrzeným nesplněním zadávacích podmínek vybraným dodavatelem a existencí mimořádně nízké nabídkové ceny, a to v tom ohledu, že pokud by vybraný dodavatel splňoval zadávací podmínky (a před podáním nabídek si vyžádal součinnost s navrhovatelem a toto plnění do svých nabídek náležitě zahrnul), musela by se vybraným dodavatelem nabízená cena plnění více blížit ceně plnění dle předpokládaného hodnoty stanovené zadavatelem.

54. K námitce týkající se nesprávného („vadného“) posouzení nabídek vybraného dodavatele, neboť vybraný dodavatel nebyl v obou dílčích částech veřejné zakázky vyloučen ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve (bod 3.9 rozhodnutí o námitkách) uvádí svůj výklad účelu stanovení čl. 5. 16 TSZ, přičemž dle zadavatele není v tomto ustanovení zadávacích podmínek „stanoven požadavek použití datové komunikace k zachování koordinace, ale jde o požadavek zachování koordinace v čase, kdy každý řadič SSZ má náhradní zdroj času, a to v podobě DCF hodin u dříve dodávaných řadičů nebo v podobě přijímače GPS signálů u nejmodernějších zařízení.“ Jako názorný příklad uvedeného zadavatel odkazuje na světelná signalizační zařízení „křižovatek 4.31 Řípská x Švédské Valy a 4.72 Řípská x Vlárská, která nejsou navzájem propojena datovým kabelem, ale koordinace je zde zajištěna.“ V bodě 3.10 rozhodnutí o námitkách jsou pak nastíněny funkční možnosti řadičů „nových generací“ s tím, že tyto „nepotřebují zachovávat vzájemnou datovou komunikaci z důvodu zajištění preference vozidel MHD na dvou sousedních světelně řízených křižovatkách.“ V bodě 3.11 rozhodnutí o námitkách zadavatel předkládá svůj výklad ustanovení čl. 5.17 TSZ v tom smyslu, že se jedná „v tomto případě o požadavek komunikace se sousedními řadiči pro případ, kdy není v dosahu světelně řízené křižovatky optický kabel pro přímé připojení k DÚ a připojení pomocí stávajícího metalického koordinačního kabelu by nebylo možné z důvodu nedostačujících rezerv komunikačních párů. V rámci nově dodávaných technologií je požadavek na přímé připojení řadiče k DÚ zakotven v odst. 9.3 TSZ.“

55. Následně zadavatel v bodě 3.12 rozhodnutí o námitkách sděluje svou argumentaci k případům jednotlivých křižovatek, které byly zmiňovány v námitkách (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ke křižovatce 1.08 Pisárky – Antonína Procházky zadavatel sděluje, že „SSZ je zde v koordinaci, ale ta bude i nadále zajištěna rámcovými fázovými plány v rámci plnění této Veřejné zakázky, v jejímž plánu je i zachování preference vozidel MHD“ pomocí technologie řadičů nové generace. „Stěžovatelem zmiňované starší typy řadičů značky CROSS budou ve stejné lokalitě vyměněny v rámci jiné veřejné zakázky, ve které je Stěžovatel Vybraným dodavatelem a začíná s její realizací. (…) Pro splnění zadávacích podmínek tak není součinnost Vybraného dodavatele se Soutěžitelem vyžadována. Část nabídky Vybraného dodavatele vztahující se k této křižovatce tak splňuje Zadavatelem stanovené technické podmínky.“

56. Ke křižovatce 7.08 Palackého – Kosmova zadavatel argumentuje, že „SSZ zde není v koordinovaném tahu. (…) jednotlivá SSZ jsou od sebe vzdálena cca 400 metrů, není potřeba přenášet informace o preferenci mezi řadiči, když každý řadič obdrží potřebné informace přímo od vozidla MHS. Starší typy řadičů značky CROSS budou ve stejné lokalitě vyměněny v rámci jiné veřejné zakázky (…).“ Rovněž zde zadavatel uzavírá, že pro splnění zadávacích podmínek tak není součinnost vybraného dodavatele se stěžovatelem vyžadována a zadavatel konstatuje, že část nabídky vybraného dodavatele tak splňuje zadavatelem stanovené zadávací podmínky.

57. Ke křižovatce 4.28 Olomoucká – Průmyslová je v témže ustanovení rozhodnutí o námitkách uvedeno, že „řadič SSZ je připojen k dopravní ústředně prostřednictvím bezdrátové technologie GSM a není zařazen do koordinovaného tahu. Jde o SSZ řídící provoz dynamicky v lokálním režimu s proměnnou délkou cyklu bez preference vozidel MHD, přičemž technologie pro preferenci MHD bude dodána v rámci plnění této veřejné zakázky (…).“ Následuje již totožný závěr, že „[p]ro splnění zadávacích podmínek tak není součinnost Vybraného dodavatele se Soutěžitelem vyžadována. Část nabídky Vybraného dodavatele vztahující se k této křižovatce tak splňuje Zadavatelem stanovené technické podmínky.“

58. Ke křižovatce 5.02 Cejl - Tkalcovská zadavatel argumentuje, že řadič SSZ „není v koordinovaném tahu a dochází zde k řízení dynamicky bez použití technologie preference vozidel MHD, přičemž technologie pro preferenci MHD bude dodána v rámci plnění této Veřejné zakázky.“ Rovněž zde zadavatel připojuje totožný závěr jako v předešlých případech.

59. Konečně ke křižovatce 7.63 Sportovní – Rybníček (přechod) zadavatel uvedl, že „SSZ je v koordinaci, ale ta bude i nadále zajištěna rámcovými fázovými plány v rámci plnění této Veřejné zakázky, v jejímž plánu je i doplnění řadiče o preferenci vozidel MHD.“ K čemuž zadavatel uzavřel shodným konstatováním jako výše.

60. V bodě 3.13 rozhodnutí o námitkách je uvedeno shrnutí, že z výše uvedených důvodů není pro splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem součinnost se stěžovatelem (výrobcem řadičů CROSS) potřebná, „a tudíž tento fakt nemůže zakládat předpoklad nesplnění zadávacích podmínek ze strany Vybraného dodavatele.“

61. Úřad konstatuje, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel námitku nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem částečně vypořádal. Nelze však odhlédnout od toho, že se zadavatel k některým namítaným skutečnostem nevyjádřil dostatečně podrobným a srozumitelným způsobem, a to konkrétně ke zcela zásadní otázce předmětných námitek, tedy nezodpověděl otázku, zda řešení nabízené vybraným dodavatelem k plnění obou dílčích částí veřejné zakázky umožňuje komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky, či nikoliv. Jak je z námitek patrné, navrhovatel se při jejich podávání z jím uváděných konkrétních věcných důvodů (znalost stávajícího technické prostřední u předmětných jednotlivých křižovatek a k nim sousedících křižovatek, znalost vlastností řadičů SSZ typu CROSS) domníval, že řešení obsažené v nabídkách vybraného dodavatele uvedené neumožňuje, resp. nemůže umožňovat (v čemž jej utvrdila skutečnost, že si vybraný dodavatel nevyžádal jeho součinnost), v důsledku čehož navrhovatel v námitkách dospěl k závěru, že zadávací podmínka stanovená v čl. 5.17 TSZ znějící, že „řadič musí umožňovat komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky“, nebyla vybraným dodavatelem splněna.

62. Úřad opakuje, že s právem dodavatelů na podání námitek je na druhé straně neodmyslitelně spojena povinnost, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Avšak z výše předestřeného obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel tak ve vztahu k předmětné námitce neučinil, případně tak učinil reakcí, kterou nelze považovat za srozumitelnou, neboť se s podstatou namítaných tvrzení míjí. Aniž by Úřad na tomto místě vstupoval do role zadavatele, je zřejmé, že k vypořádání námitky tvrzeného nesplnění zadávacích podmínek z důvodu, že, v případě konkrétně jmenovaných křižovatek, řadiče SSZ nabízené vybraným dodavatelem neumožnují komunikaci se sousedními řadiči SSZ pomocí datové linky, bylo alespoň nezbytné, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách v prvé řadě zabýval vyjasněním této zpochybněné skutkové okolnosti, to znamená, aby uvedl v dostatečné (potřebné) míře podrobnosti konkrétní skutečnosti, které zjistil z obsahu nabídek podaných vybraným dodavatelem na dílčí části 1 a 4 veřejné zakázky, tedy zejména dostatečným způsobem vyjevil technické řešení, se kterým vybraný dodavatel přichází ve svých nabídkách, a následně, na základě takových zjištění, aby zadavatel, i s ohledem na znalost skutkové situace technického vybavení „sousedních řadičů“ u předmětných křižovatek, správnost namítaného tvrzení, že řadiče nabízené vybraným dodavatelem neumožnují komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky, jednoznačným a srozumitelným způsobem vyvrátil, nebo potvrdil. Úřad doplňuje, že i pokud by v takovém případě zadavatel uzavřel, že namítané tvrzení je správné, tedy, že v případě některých problematizovaných křižovatek z předmětu plnění této veřejné zakázky řadiče nabízené vybraným dodavatelem neumožnují komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky, samo o sobě by to nezakládalo předpoklad, že námitkám musí být vyhověno, neboť zároveň by např. zadavatel mohl po posouzení zadávacích podmínek, aniž by Úřad zde jakkoliv předjímal správnost takového názoru, shledat, že nabídky vybraného dodavatele přesto odpovídají požadovaným technickým podmínkám, přičemž by svůj závěr dostatečně odůvodnil, včetně odkazů na příslušné části zadávací dokumentace a své úvahy, jaké závěry z nich vyvozuje, v důsledku čehož by považoval podmínky účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení za splněné.

63. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách bez srozumitelného zdůvodnění zcela „přeskakuje“ výše nastíněná nutná skutková zjištění a ve svém odůvodnění odmítnutí předmětných námitek předkládá toliko argumentaci, jež není způsobilá v úplnosti vyřešit otázku, která je ve sporu vzniklém mezi navrhovatelem a zadavatelem podáním předmětné námitky stěžejní, tedy to, zda a jakým způsobem konkrétní plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje zadávací podmínku zakotvenou v ust. čl. 5.17 Technické specifikace zadavatele (rovněž v návaznosti na další zadávací podmínky, zejména pak ust. čl. 5.16 Technické specifikace zadavatele). Uvedenou námitku zadavatel přezkoumatelným způsobem nevypořádal, jelikož v odůvodnění rozhodnutí o námitkách absentuje jeho jakákoliv argumentace vztahující se ke konkrétnímu obsahu nabídek vybraného dodavatele.

64. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách k této námitce předkládá svůj myšlenkový konstrukt odpovědi, že vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky, aniž by bylo jakkoliv patrné, že se skutečně věcným obsahem nabídek vybraného dodavatele a praktických aspektů jím nabízeného řešení ve vztahu k plnění předmětu veřejné zakázky zaobíral. Zadavatel představil svoji argumentaci, kterou lze považovat z podstatné části za vedenou v čistě teoretické rovině, zaobírající se výkladem a účelem stanovených zadávacích podmínek či potřebností funkcí poptávaného plnění, aniž by zadavatel tyto své úvahy jakkoliv přenesl do „konkrétnější“ roviny, z jakých věcných důvodů (s ohledem na konkrétní technický stav související s dodávaným předmětem plnění), ze svého pohledu, lze plnění nabízené vybraným dodavatelem považovat za splňující zadávací podmínky, přičemž je vyloučeno, aby zadavatel přezkoumatelným způsobem dospěl k takovému závěru bez znalosti konkrétního technického řešení z nabídek vybraného dodavatele, avšak uvedené již nikterak nevyložil ve svém odůvodnění.

65. Zároveň je nutno konstatovat, že absentované vyjevení skutečností z nabídek vybraného dodavatele ohledně konkrétního technického řešení plnění veřejné zakázky mohlo mít pro navrhovatele před podáním návrhu na zahájení řízení před Úřadem bezpochyby reálný význam. Jak již bylo výše uvedeno, právo stěžovatele na přezkoumatelné vypořádání námitek není samoúčelné, nýbrž nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách je způsobilé ovlivnit stěžovatelův další postup, tedy rozřešení otázky, zda podat návrh, či nikoliv, nebo též pro případné zaměření argumentace či přesnost formulace svých návrhových tvrzení. V tomto případě je nezbytné (vzhledem k formulaci podané námitky), aby měl navrhovatel (stěžovatel) právo si ověřit, tedy, aby měl k dispozici informaci, jaké plnění vybraný dodavatel nabízí, případně jaké technické vlastnosti nabízené řešení umožňuje. Zadavatel srozumitelně v intencích předmětné námitky nevysvětlil, z jakých podkladů a z jakých skutečností vycházel při posuzování, zda nabídky vybraného dodavatele splňují zadávací podmínky. Nelze vyloučit, že právě taková informace by mohla mít reálný dopad na zvolenou návrhovou argumentaci, a následně i klíčový dopad pro úspěch takového návrhu. Současně, když zadavatel jím zjištěné informace z nabídek vybraného dodavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách nikterak neuvedl, de facto byl navrhovatel nucen podat návrh k Úřadu, a to toliko na základě svých domněnek o konkrétním plnění obsaženém v nabídkách vybraného dodavatele.

66. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu tvrdí, že „technicky vyčerpávajícím způsobem již v Rozhodnutí o námitkách popsal, jakým způsobem má být dle zadávacích podmínek řešena komunikace mezi řadiči a stejně tak informaci o splnění této podmínky Vybraným dodavatelem, avšak Zadavatel není povinen v rozhodnutí o námitkách přesně citovat části nabídky Vybraného dodavatele, jenž je Navrhovatelovým konkurentem, které se vztahují k požadavkům dle odst. 5.16 a 5.17 TSZ. Zadavatel upozorňuje na ust. § 218 odst. 1 písm. a) ZZVZ, dle kterého zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek, a to bez ohledu na to, zda dodavatel informaci označil jako důvěrnou či nikoli.“ K čemuž Úřad v prvé řadě uvádí, že zadavatelem citované ustanovení § 218 odst. 2 písm. a) zákona [odkaz na odst. 1 nepřiléhá k citovanému textu – pozn. Úřadu] se dle svého znění uplatní výslovně pouze k institutu žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Nad to si je Úřad rovněž vědom ustanovení § 218 odst. 3 zákona, z něhož vyplývá, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu, bylo by v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Lze tedy s odkazem na uvedené uzavřít, že zveřejnění určité informace je přípustné tam, kde to nepředstavuje porušení některého právního předpisu, anebo tam, kde s odkazem na zásadu transparentnosti neexistují objektivní důvody pro nezveřejnění a zároveň existují objektivní důvody pro zveřejnění. Současně zadavatel nikdy neuvedl, že by některá informace z nabídek vybraného dodavatele mohla být např. obchodním tajemstvím či jinou informací vyloučenou z nahlížení do spisu, přestože byl k jejich případnému označení stejně jako ostatní účastníci správního řízení Úřadem výslovně v oznámení o zahájení správního řízení vyzván. Rovněž vybraný dodavatel nesdělil Úřadu, že by některou informaci považoval např. za obchodní tajemství.

67. K tvrzení z návrhu, že zadavatel předmětnou námitku řádně nevypořádal, zadavatel ve svém vyjádření zastává již citovaný názor, že „technicky vyčerpávajícím způsobem již v Rozhodnutí o námitkách popsal, jakým způsobem má být dle zadávacích podmínek řešena komunikace mezi řadiči a stejně tak informaci o splnění této podmínky Vybraným dodavatelem (…).“ Ve svém vyjádření k návrhu zadavatel rovněž sděluje, že [z]adavatel zde, ale i v Rozhodnutí o námitkách, naprosto vyčerpávajícím způsobem technicky popsal, jak lze naplnit tyto technické podmínky i bez potřeby součinnosti Navrhovatele, jakožto dodavatele řadičů značky CROSS. (…) Zadavatel se (…) i v Rozhodnutí o námitkách zabýval faktem, že přímá komunikace mezi sousedními řadiči pomocí datové linky, tak, jak ji vykládá Navrhovatel, nebyla požadována. Zadavatel přitom jasně uvedl, že při správném výkladu podmínky dle odst. 5.17 TSZ v kontextu celé zadávací dokumentace je patrné, že Vybraný dodavatel tuto podmínku splňuje. Toto Zadavatel výslovně uvádí zejména v odst. 3.12 až 3.14 Rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tak shrnuje, že u všech křižovatek (dle odst. 3.7 Rozhodnutí o námitkách) dotčených Námitkami jasně uvedl, že komunikace se sousedními řadiči pomocí datové linky nebyla vyžadována (podrobnosti tohoto výkladu jsou zřejmé výše v tomto Vyjádření a v odst. 3.9 až 3.14 Rozhodnutí o námitkách) a nemohl tak Zadavatel ani uvést způsob, jakým by Vybraný dodavatel naplňoval nevyžadovanou podmínku. Vypořádání této námitky v Rozhodnutí o námitkách je tedy zcela přezkoumatelné.“

68. K uvedenému Úřad oponuje, že ačkoliv by se z bodů 3.9 až 3.13 rozhodnutí o námitkách mohlo jevit, že zadavatel na námitku věcně reaguje, fakticky k případům jednotlivých křižovatek argumentuje strohým výčtem různých okolností, které, byť mohou být, jak Úřad připouští, relevantní pro zadavatelem učiněný závěr o odmítnutí námitek, však dle názoru Úřadu, v této podobě vypořádání se s podstatou námitky, tedy tvrzením o skutečnosti, že vzhledem ke stávajícím sousedním řadičům SSZ typu CROSS (u sousedních křižovatek některých křižovatek, které jsou předmětem plnění této veřejné zakázky) vybraným dodavatelem dodávané řadiče nemohou v těchto případech umožňovat komunikaci s těmito sousedními řadiči (bez součinnosti navrhovatele) pomocí datové linky, přezkoumatelným způsobem dostatečně neřeší.

69. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách není totiž srozumitelné, k jakému technickému prostředí (zda ke stávajícímu, či k budoucímu, tedy po dokončení realizace výměny všech dotčených sousedních řadičů SSZ) zadavatel ve skutečnosti argumentuje, tedy k jakému stavu rovněž posuzoval splnění zadávacích podmínek. Pokud tak měl zadavatel v úmyslu činit ke stavu budoucímu, to znamená po výměně dotčených sousedních řadičů SSZ, například z toho důvodu, že je přesvědčen, že již ze zadávacích podmínek plyne, že požadovaný předmět plnění veřejné zakázky byl vždy výhradně vztažen k cílovému stavu po dokončení realizace výměny sousedních řadičů SSZ, v důsledku čehož je nutné argumentaci domnělého nesplnění zadávacích podmínek v případě nabídek vybraného dodavatele považovat za lichou, bylo z hlediska zpětné přezkoumatelnosti svých závěrů zadavatelovou povinností, aby rovněž komplexním způsobem (podrobně) uvedl, z jakých ustanovení zadávacích podmínek vyplývá, že právě budoucí stav po výměně je ten, který požadoval v zadávací dokumentaci. Pokud však zadavatel v bodě 3.13 rozhodnutí o námitkách uzavírá, že „v návaznosti na výše uvedené argumenty není součinnost Vybraného dodavatele s výrobcem řadičů CROSS, tedy stěžovatelem, pro splnění zadávacích podmínek ve vztahu k výše uvedeným křižovatkám zapotřebí (…),“ ve skutečnosti není již z právě uvedeného tento závěr o „(ne)potřebnosti“ dostatečně odůvodněn.

70. Kromě uvedené argumentace realizací výměny stávajících řadičů SSZ v jiné veřejné zakázce zadavatel v bodě 3.12 rozhodnutí o námitkách rovněž uvádí ve výkladu k jednotlivým křižovatkám další okolnosti, které patrně považuje za relevantní pro jeho závěr, že nabídka vybraného dodavatele splňuje technické podmínky. Zadavatel předkládá informace, zda řadiče SSZ jsou či nejsou zařazeny do koordinovaného tahu, zda koordinace bude zajištěna rámcovými fázovými plány, zda dochází k řízení dynamicky bez použití technologie preference vozidel MHD, zda je řadič SSZ připojen k dopravní ústředně prostřednictvím bezdrátové technologie nebo informace o vzdálenosti detekčních bodů od SSZ a vzdálenosti jednotlivých SSZ od sebe, z čehož důvodu není potřeba přenášet preferenci MHD mezi řadiči. Úřad nijak nepopírá, že uvedené okolnosti skutečně mohou být zcela relevantní pro důvody vypořádání předmětné námitky o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, avšak zároveň Úřadu nezbývá než konstatovat, že z hlediska zpětné přezkoumatelnosti je i v této části odůvodnění rozhodnutí o námitkách nedostatečné, neboť k těmto informacím zadavatel nepřipojuje jakékoliv relevantní související úvahy, kam tímto argumentačně směřuje. Zadavatel se nikterak nepokouší předložit vlastní ucelený myšlenkový konstrukt, jak tyto informace ovlivnily jeho závěry. Ve stávající podobě bodu 3.12 rozhodnutí o námitkách proto není z vypořádání námitky předloženého zadavatelem zřejmé, jak uvedenou argumentací může být výklad zadávacích podmínek, včetně např. čl. 5.17 technické specifikace zadavatele („řadič musí umožňovat komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky“), co se týče požadovaného předmětu plnění ovlivněn, případně dokonce možné porušení uvedeného ustanovení zadávacích podmínek zcela eliminováno. Zadavatel naopak pouze nastiňuje faktické okolnosti, aniž by zároveň přišel s výslovným závěrem (a doprovodil jej srozumitelným a podrobným odůvodněním), zda plnění vybraného dodavatele umožňuje komunikaci se sousedními řadiči pomocí datové linky, či nikoliv, případně aby zadavatel předestřel své úvahy, proč ze zadávacích podmínek nebo dalších okolností nevyplývá, že by uvedené vůbec kdy bylo požadováno. V tomto kontextu tak nelze považovat argumentaci zadavatele v rozhodnutích o námitkách za ucelenou, podávající jednoznačnou informaci spojenou s přezkoumatelnou úvahou o souladu nabídky vybraného dodavatele se zadávacími podmínkami, resp. o skutečnostech, které mají pro interpretaci zadávacích podmínek zásadní význam.

71. Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tedy aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být dosaženo. Úřad proto dodává, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správní řízení před Úřadem na základě návrhu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

72. Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom rozsahu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

73. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

74. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

75. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

76. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

77. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

78. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

79. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

80. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000439.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III.  tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno

2. [anonymizováno], advokát, Šumavská 519/35, 602 00 Brno

3. Siemens Mobility, s.r.o., Siemensova 2715/1, 155 00 Praha 13

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Ve znění provedených změn vyplývajících z Vysvětlení a změny zadávací dokumentace č. 1 ze dne 19. 5. 2020, přičemž uvedené platí i pro další pozměněné dokumenty tvořící přílohu č. 4 Zadávací dokumentace platné pro obě dílčí části veřejné zakázky, které jsou předmětem přezkumu v tomto řízení – pozn. Úřadu.