číslo jednací: 07154/2021/500/AIv
spisová značka: S0075/2021

• Instance: I.
• Věc: Zpracování typových diagramů dodávky elektřiny
• Účastníci:
  1. OTE, a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 6. 3. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0075/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07154/2021/500/AIv

Brno 25.02.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

• OTE, a.s., IČO 26463318, se sídlem Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 8,

v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0532/2020/VZ ve věci veřejné zakázky „Zpracování typových diagramů dodávky elektřiny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-029706 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 167-404208,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – OTE, a.s., IČO 26463318, se sídlem Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 8– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0532/2020/VZve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 28. 12. 2020 podaného navrhovatelem – EGÚ Brno, a.s., IČO 46900896, se sídlem Hudcova 487/76a, 612 00 Brno – ze dne 28. 12. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování typových diagramů dodávky elektřiny“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-029706 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 167-404208, tj. nejpozději do dne 7. 1. 2021, nedoručil vyjádření k předmětnému návrhu navrhovatele, ale učinil tak až dne 14. 1. 2021.

II.

Obviněný – OTE, a.s., IČO 26463318, se sídlem Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 8– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0532/2020/VZve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 28. 12. 2020 podaného navrhovatelem – EGÚ Brno, a.s., IČO 46900896, se sídlem Hudcova 487/76a, 612 00 Brno – ze dne 28. 12. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování typových diagramů dodávky elektřiny“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-029706 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 167-404208, tj. nejpozději do dne 7. 1. 2021, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 14. 1. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – OTE, a.s., IČO 26463318, se sídlem Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 8 – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 18 000 Kč(osmnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

1. Obviněný – OTE, a.s., IČO 26463318, se sídlem Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 85 (dále jen „obviněný“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 24. 8. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zpracování typových diagramů dodávky elektřiny“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 28. 12. 2020 návrh navrhovatele – EGÚ Brno, a.s., IČO 46900896, se sídlem Hudcova 487/76a, 612 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 18. 12. 2020 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky.

3. Dne 28. 12. 2020, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Správní řízení bylo Úřadem zaevidováno pod sp. zn. S0532/2020/VZ (dále jen „správní řízení“).

4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-41805/2020/533/HČí ze dne 29. 12. 2020, který byl obviněnému doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho obdržení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad dále mj. obviněného upozornil, že jeho vyjádření k obdrženému návrhu a další podání i zadávací dokumentaci vyjma její netextové části je podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a části dokumentace o zadávacím řízení neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace je podle ustanovení § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

5. Z dokladu o doručení stejnopisu návrhu navrhovatele předloženého obviněným vyplývá, že stejnopis návrhu byl do datové schránky obviněného dodán dne 28. 12. 2020. Tímto dnem tedy došlo k aktivaci povinnosti obviněného doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

6. Usnesením č. j. ÚOHS-01115/2021/533/BŠp ze dne 12. 1. 2021 určil Úřad obviněnému dodatečnou pětidenní lhůtu k provedení úkonu – doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

7. Vyjádření k návrhu doručil obviněný Úřadu dne 14. 1. 2021 prostřednictvím datové schránky. Dne 14. 1. 2021 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky rovněž dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

II.             ZÁVĚRY ÚŘADU

8. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Relevantní ustanovení zákona

10. Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

11. Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

12. Podle § 252 odst. 2 zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

13. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

14. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

K výrokům I. a II. tohoto příkazu

15. Úřad nejprve obecně uvádí, že zákonodárce uložil zadavateli za situace, kdy je k Úřadu podán návrh (a v téže věci zadavateli stejnopis návrhu) na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, prostřednictvím ustanovení § 252 odst. 1 zákona dvě povinnosti. Prvně je zadavatel povinen doručit Úřadu ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu své vyjádření k tomuto návrhu, za druhé je rovněž povinen společně s předmětným vyjádřením Úřadu zaslat i dokumentaci o zadávacím řízení. Nedoručení vyjádření zadavatele k návrhu přitom Úřadu značně ztěžuje výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, neboť v řízení chybí byť i jen základní stanovisko zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu. Úřad v návaznosti na to dále uvádí, že pokud se zadavatel k návrhu nevyjádří, ztěžuje tím nejen pozici Úřadu při přezkumu, ale způsobuje i průtahy ve správním řízení, neboť absence stanoviska zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu komplikuje Úřadu jako správnímu orgánu průběh zjištění skutkového stavu. Přitom je kladen důraz na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Poskytnutí vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a vydání rozhodnutí Úřadem v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jeho doručení Úřadu zadavateli stanovena přímo zákonem, přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno bez dalšího jako přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Obviněný výše uvedenou povinnost ve správním řízení nesplnil, přičemž podrobnosti jsou Úřadem popsány níže v odůvodnění tohoto příkazu.

16. Co se týče druhé povinnosti vyplývající zadavateli z ustanovení § 252 odst. 1 zákona – tj. povinnosti společně s vyjádřením zadavatele k návrhu zaslat Úřadu i dokumentaci o zadávacím řízení – Úřad uvádí následující.

17. Předně Úřad upozorňuje, že obsah pojmu dokumentace o zadávacím řízení je vymezen v § 216 odst. 1 zákona, přičemž dle předmětného ustanovení zákona tvoří dokumentaci o zadávacím řízení všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon. Úřad zdůrazňuje, že dokumentace o zadávacím řízení tak, jak ji definuje § 216 zákona, je nezbytná pro řádný a objektivní přezkum postupu zadavatele.

18. Úřad nejprve obecně uvádí, že jako kontrolnímu orgánu, který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, mu nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě stanovené zákonem podstatně ztěžuje, či zcela znemožňuje, provedení zákonem uloženého dozoru, neboť Úřad je v rámci správního řízení povinen dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu. Úřad přitom upozorňuje, že ve veřejném sektoru je kladen enormní důraz na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt, a to mj. i tzv. blokační lhůty, kdy zadavatel je v řízení zahájeném na návrh vázán blokační lhůtou, kdy ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona nesmí po dobu 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

19. Úřad zdůrazňuje, že pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení lze ze strany Úřadu objektivně ověřit, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržel pravidla stanovená zákonem. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a jeho ukončení v zákonných lhůtách. Úřad uvádí, že právě i v případě správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0532/2020/VZ byl obsah dokumentace o zadávacím řízení stěžejní skutečností pro posouzení podaného návrhu v zákonné lhůtě.

20. Úřad dále doplňuje, že právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro přijetí závěru ze strany Úřadu a pro následné rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této zcela zásadní povinnosti zadavatelem kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [viz § 268 odst. 1 písm. e) zákona]. Obviněný však ani tuto zákonnou povinnost ve správním řízení nesplnil, přičemž v podrobnostech Úřad uvádí následující.

21. Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-41805/2020/533/HČí ze dne 29. 12. 2020 vyplývá, že Úřad poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

22. Z dodejky datové zprávy obsahující informaci o datu dodání stejnopisu návrhu navrhovatele prostřednictvím datové schránky obviněnému vyplývá, že obviněnému byl stejnopis návrhu navrhovatele prostřednictvím datové schránky dodán dne 28. 12. 2020, a téhož dne tedy podle § 211 odst. 6 zákona zároveň i doručen. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu, tj. dne 29. 12. 2020, obviněnému začala plynout lhůta 10 dnů stanovená v ustanovení § 252 odst. 1 zákona k doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Zákonná desetidenní lhůta tak uplynula dne 7. 1. 2021 a obviněný měl povinnost doručit své vyjádření a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději tohoto dne. V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu nedoručil a dokumentaci o zadávacím řízení nezaslal.

23. Dne 14. 1. 2020 doručil obviněný Úřadu prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu a taktéž dokumentaci o zadávacím řízení.

24. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0532/2020/VZ ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu dne 28. 12. 2020, tj. nejpozději do dne 7. 1. 2021, nedoručil své vyjádření k předmětnému návrhu, ale učinil tak až dne 14. 1. 2021. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

25. Současně Úřad vzhledem ke všemu výše uvedenému konstatuje, že se obviněný dopustil i dalšího přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, a to tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0532/2020/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 28. 12. 2020, tj. nejpozději dne 7. 1. 2021, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 14. 1. 2021. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

26. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

27. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

28. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

29. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. K tomu Úřad uvádí, že ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne 8. 1. 2021, tedy den následující po dni, kdy obviněnému uplynula zákonná lhůta pro doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení stanovená v ustanovení § 252 odst. 1 zákona. Je tedy zřejmé, že odpovědnost obviněného za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu uplynutím promlčecí doby nezanikla. Úřad dále podotýká, že dle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení přestupku, přičemž v předmětném případě je řízení o přestupcích zahájeno doručením tohoto příkazu obviněnému.

30. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

31. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona platí, že za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

32. Úřad k tomuto uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, a je tedy nutné uložit dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že dokumentace o zadávacím řízení je zcela zásadní a jedinečný podklad pro přezkoumání postupu zadavatele v rámci správního řízení.

33. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

34. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

35. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit, nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také, jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

36. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 252 odst. 1 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Dokumentace o zadávacím řízení přitom představuje podkladový základ přezkumné činnosti Úřadu, bez něhož Úřad nemůže posoudit soulad postupu zadavatele se zákonem. Z tohoto důvodu zákonodárce stanovil zadavateli povinnost poskytnout Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v přesně vymezené lhůtě, neboť bez splnění této povinnosti není možné naplnit požadavek kladený na efektivní a rychlou dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel tuto povinnost nedodrží, následkem je skutečnost, že Úřad má ztíženou možnost věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu v zákonných lhůtách tak, aby šetřenou věc co nejrychleji projednal a vydal rozhodnutí ve věci. Z tohoto hlediska nejde svým obecným charakterem o přestupek bagatelního charakteru, neboť nesplnění povinnosti zadavatelem dané v ustanovení § 252 odst. 1 zákona je bez dalšího kvalifikováno jako přestupek, přičemž podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.

37. Následkem nesplnění povinnosti podle § 252 odst. 1 zákona je tedy obecně omezení, resp. znemožnění přezkumu postupu zadavatele Úřadem v zákonných lhůtách. V šetřeném případě tedy Úřad v důsledku nesplnění povinnosti obviněného neměl v zákonné lhůtě k dispozici dokumentaci o zadávacím řízení, čímž byla narušena rychlost a efektivita přezkumu postupu obviněného (potažmo ověření podmínek pro podání návrhu) ze strany Úřadu ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0532/2020/VZ, přičemž tento přezkum ze strany Úřadu má i s ohledem na konstrukci „blokační doby“ podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona, jejíž běh započíná doručením návrhu, jímž se řízení u Úřadu zahajuje, započít co nejrychleji.

38. Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu spáchán, přihlédl Úřad jako k polehčující okolnosti ke skutečnosti, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu zaslal v dodatečně stanovené lhůtě pro zaslání dokumentace podle § 263 odst. 4 zákona, a to pouhé 2 dny po obdržení předmětné urgence Úřadu (viz odstavce 6 a 7 odůvodnění tohoto příkazu). Tzn. obviněný nerezignoval na povinnost stanovenou mu v ustanovení § 252 odst. 1 zákona zcela, v důsledku čehož bylo řádné posouzení postupu zadavatele sice ztíženo, nikoli však zcela znemožněno (k čemuž by došlo v situaci, kdy by obviněný Úřadu dokumentaci nezaslal vůbec), neboť došlo pouze k částečnému omezení možnosti přezkumu zadávacího řízení v co nejkratších lhůtách. Celková délka prodlení se zasláním dokumentace o zadávacím řízení přitom činila 7 dní, čímž byl negativní dopad daného pochybení určitým způsobem limitován. Úřad přitom zohlednil, že k prodlení se zasláním dokumentace o zadávacím řízení mohlo dojít částečně i v důsledku čerpání dovolených zaměstnanci obviněného v souvislosti s koncem roku a s vánočními svátky a taktéž v důsledku práce zaměstnanců obviněného z domova s ohledem na probíhající pandemii onemocnění koronaviru Covid-19 (což ostatně uvádí ve svém vyjádření ze dne 14. 1. 2021 sám obviněný). Úřad k uvedeným okolnostem přihlédl, přičemž tyto dle Úřadu svědčí o tom, že se v případě přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu jedná o přestupek méně závažného charakteru, a tedy pokuta by měla být uložena spíše při dolní hranici její zákonné sazby.

39. Jakožto přitěžující okolnost pak Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu sám (bez ingerence Úřadu) ještě před dodatečným stanovením lhůty podle § 263 odst. 4 zákona, ale že jej k tomu musel Úřad vyzývat. Dále Úřad v rámci přitěžujících okolností zohlednil, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, kdy obviněný za téměř totožných skutkových okolností, spočívajících v nedodržení zákonné lhůty pro předložení vyjádření k návrhu Úřadu, svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, čímž opět podstatně ztížil posouzení v návrhu namítaných skutečností.

40. Další přitěžující ani polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

41. Při posuzování výše uložené pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému má splňovat dvě základní funkce právní odpovědnosti, které nelze oddělit, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. V případě projednávaného přestupku, resp. přestupků, Úřad s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu z vyložených důvodů upřednostnil význam funkce preventivní před funkcí represivní, aby za uvedené situace pokuta primárně vyjadřovala to, že obviněný musí dostát zákonem stanoveným povinnostem, takže jde primárně o sankci, která má vést obviněného k zamyšlení, aby se v budoucnu nerespektování normy vyvaroval, přičemž za jiných okolností by to mohlo mít zásadnější dopady do činnosti při přezkumu veřejné zakázky. Úřad má za to, že uložená výše pokuty je přiměřená následkům přestupku. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

42. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl taktéž k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy obviněného za rok 2019 (dostupné na internetové adrese https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/soubory-vyrocni-zprava-ote/vyrocni_zprava_2019.pdf) vyplývá, že obviněný hospodaří ročně s řádově desítkami milionů Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého hospodaření disponuje, považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje marginální částku ve srovnání s prostředky, s nimiž obviněný hospodaří.

43. S ohledem na vše výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno, zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

OTE, a.s., Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy