číslo jednací: 08229/2021/510/MKo
spisová značka: S0001/2021

Instance	I.
Věc	Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje (opakovaná)
Účastníci	Pardubický kraj ABOUT ME, s. r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2021
Datum nabytí právní moci	23. 3. 2021
Dokumenty	2021_S0001.pdf 676 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0001/2021/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-08229/2021/510/MKo

Brno 05. 03. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31. 12. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 5. 1. 2021 zastoupen MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
navrhovatel – ABOUT ME s.r.o., IČO 29006007, se sídlem Křenova 438/7, 162 00 Praha - Veleslavín,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje (opakovaná)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2020 a uveřejněno dne 14. 9. 2020 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2020-031773, ve znění oprav ze dne 12. 10. 2020, 19. 10. 2020 a 19. 11. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2020/S 178-430208,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ABOUT ME s.r.o., IČO 29006007, se sídlem Křenova 438/7, 162 00 Praha - Veleslavín – ze dne 31. 12. 2020 sepodle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 5. 1. 2021 zastoupen MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje (opakovaná)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2020 a uveřejněno dne 14. 9. 2020 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2020-031773, ve znění oprav ze dne 12. 10. 2020, 19. 10. 2020 a 19. 11. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2020/S 178-430208 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky podle bodu 2.3. zadávací dokumentace, ve znění vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 8. 10. 2020, 16. 10. 2020, 16. 11. 2020 a 30. 11. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje po dobu deseti dopravních let v rozsahu a za podmínek dále stanovených v této zadávací dokumentaci.

3. Podle bodu 2.2. zadávací dokumentace je veřejná zakázka rozdělena na celkem 8 částí, blíže specifikovaných v Příloze č. 1 „Specifikace jednotlivých částí veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen Příloha č. 1“) a dále v Příloze č. 3 „Souhrn linek v dané oblasti“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 3“).

4. Podle bodu 2.5. zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 6 957 650 520,- Kč bez DPH.

5. V bodu 14. zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 7. 12. 2020 do 10:00 hodin.

6. Dle dokumentace o zadávacím řízení byly zadavateli dne 6. 12. 2020 doručeny námitky proti zadávací dokumentaci z téhož dne (dále jen „námitky“).

7. Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 21. 12. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 31. 12. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 31. 12. 2020.

9. Navrhovatel návrhem brojí proti zadávacím podmínkám, když namítá (i) zvýhodňování dodavatelů s vozidly pořízenými s využitím investiční dotace – rozpor se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, (ii) indexace ceny v průběhu plnění veřejné zakázky – v rozporu se zásadou přiměřenosti, (iii) diskriminační technické požadavky na vybavení vozidel, (iv) doložení splnění zvýšeného rozsahu reference vybraného dodavatele – diskriminační a nepřiměřená pravidla pro uzavírání smluv, (v) nepřehlednou zadávací dokumentaci – netransparentní uveřejňování změn zadávací dokumentace, (vi) odlišně dlouhou dobu pro přípravu plnění veřejné zakázky – rozpor se zásadou přiměřenosti a zásadou rovného zacházení; (vii) právo zadavatele pozastavit platbu finančních prostředků – rozpor se zásadou přiměřenosti, (viii) hrazení poplatků za vjezd na autobusová nádraží – rozpor s § 36 odst. 1 zákona a (ix) určení kategorie vozidel pro plnění veřejné zakázky – rozpor s § 36 odst. 3 zákona. Jelikož jsou uvedené zadávací podmínky stanoveny dle navrhovatele v rozporu se zákonem, navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10. Úřad obdržel předmětný návrh dne 31. 12. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

11. Účastníci správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-00160/2021/ 512/ŠMr ze dne 4. 1. 2021, který byl téhož dne doručen účastníkům zadávacího řízení.

13. Dne 11. 1. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) a dále doručena dokumentace o zadávacím řízení.

14. Usnesením č. j. ÚOHS-01426/2021/512/ŠMr ze dne 14. 1. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-04081/2021/512/ŠMr ze dne 3. 2. 2021 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 3. 2. 2021.

16. Dne 10. 2. 2021 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 2. 2021. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě, tj. do 11. 2. 2021, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

17. Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-05565/2021/500/IAv ze dne 12. 2. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

18. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu.

19. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

20. Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za vhodné identifikovat kategorii zadavatele veřejné zakázky.

21. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

22. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

23. Z § 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že kraj je územní samosprávným celkem.

24. Z výše uvedeného plyne, že Pardubický kraj jakožto zadavatel je vyšším územním samosprávným celkem.

25. Úřad proto konstatuje, že má vzhledem k výše uvedeným skutečnostem za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, který je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

26. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

27. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

29. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

30. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

31. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

32. Podle § 89 odst. 5 písm. a) zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky.

33. Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to

a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo

b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

34. Podle § 98 odst. 2 zákona pokud se vysvětlení zadávací dokumentace týká částí zadávací dokumentace, které se neuveřejňují podle § 96 odst. 2, odešle je nebo předá zadavatel všem dodavatelům, kteří podali žádost o příslušné části zadávací dokumentace; odstavec 1 se nepoužije.

35. Podle § 98 odst. 3 zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.

36. Podle § 98 odst. 4 zákona pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.

37. Podle § 98 odst. 5 zákona pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99.

38. Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

39. Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

40. Podle § 100 odst. 1 zákona zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

41. Podle § 104 písm. a) zákonamůže zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele.

42. Podle § 222 odst. 2 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1.

43. Podle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, při kterém

a) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu s tímto zákonem,

b) rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu s tímto zákonem,

c) ukládá nápravná opatření,

d) rozhoduje o návrhu podle § 267,

e) kontroluje podle kontrolního řádu soulad úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek s tímto zákonem.

44. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

45. Dle bodu 2.2 zadávací dokumentace: „Tato veřejná zakázka je v souladu s § 101 ZZVZ rozdělena na části. (…) Tato veřejná zakázka je rozdělena na celkem 8 částí, blíže specifikovaných v Příloze č. 1 této zadávací dokumentace – Specifikace jednotlivých částí veřejné zakázky a dále zejména v Příloze č. 3 – Souhrn linek v dané oblasti, která obsahuje samostatný dokument excel (vždy o 4 listech) pro každou jednotlivou oblast.

Veřejná zakázka je rozdělena na následující části:

Část 1 - oblast Jevíčsko

Část 2 - oblast Litomyšlsko

Část 3 - oblast Lanškrounsko

Část 4 - oblast Ústeckoorlicko

Část 5 - oblast Poličsko

Část 6 - oblast Chrudimsko

Část 7 - oblast Holicko

Část 8 - oblast Přeloučsko

Jednomu účastníkovi zadávacího řízení lze zadat jednu nebo i více částí veřejné zakázky za splnění níže uvedených podmínek. Zadavatel v souladu s § 101 odst. 3 ZZVZ stanovuje následující pravidla omezující počet částí, které lze zadat jednomu účastníkovi zadávacího řízení. Jednomu účastníkovi zadávacího řízení lze zadat pouze tolik částí veřejné zakázky, ve vztahu k nimž účastník doloží realizaci referenčního počtu Vozokm vymezených v kapitole 5.3 zadávací dokumentace v souhrnu, tj. v celkovém součtu za všechny části veřejné zakázky, ve kterých byl účastník vybraným dodavatelem.

Účastník je povinen za účelem prokázání technické kvalifikace dle kapitoly 5.3 zadávací dokumentace u příslušné části veřejné zakázky prokázat, že v posledních třech letech provozoval veřejnou linkovou osobní dopravu v minimálním celkovém rozsahu km v součtu za tři roky stanoveném zadavatelem pro příslušnou část veřejné zakázky (základní rozsah reference pro každou část veřejné zakázky). Jednu referenční zakázku může účastník zadávacího řízení teoreticky využít k prokázání technické kvalifikace i opakovaně u více částí veřejné zakázky. Pokud však bude účastník zadávacího řízení vybrán k uzavření smlouvy (vybraným dodavatelem) u více částí veřejné zakázky, musí jako další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 písm. a) ZZVZ zadavateli doložit splnění technické kvalifikace ve zvýšeném rozsahu (zvýšený rozsah reference), který bude odpovídat celkovému součtu minimálních celkových rozsahů km stanovených zadavatelem pro všechny části veřejné zakázky, u nichž je účastník vybraným dodavatelem, vynásobenému koeficientem 0,8.

V případě, že účastník zadávacího řízení nebude schopen postupem dle § 104 písm. a) ZZVZ doložit splnění zvýšeného rozsahu reference pro všechny části, u nichž byl vybrán a vyzván jako vybraný dodavatel, budou v takovém případě účastníkovi zadány jen ty části veřejné zakázky (postupně od nejnižšího čísla části veřejné zakázky (hledisko pořadí částí); v případě, že některá část či části veřejné zakázky budou z důvodu časového posunu v průběhu zadávacího řízení zpožděny a budou zadány později než části jiné, bude před hlediskem pořadí dané části veřejné zakázky upřednostněno časové hledisko, tj. účastníkovi budou zadány jen ty části veřejné zakázky, které budou zadány dříve a u nichž je účastník schopen doložit zvýšený rozsah reference), pro něž je účastník schopen doložit zvýšený rozsah reference. Zadavatel uvádí, že časové hledisko bude zpravidla aplikováno tehdy, pokud dojde k takovému posunu v průběhu zadávacího řízení jednotlivých částí veřejné zakázky (např. v důsledku přezkumu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže či kvůli změně zadávacích podmínek), že nebude možné předložit rozhodnutí o výběru dodavatele dotčených částí veřejné zakázky na jedno řádné (či v případě časové tísně mimořádné) jednání Rady Pardubického kraje. Ve zbývajících částech veřejné zakázky bude účastník vyloučen ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Zadavatel pro vyloučení jakýchkoli pochybností současně uvádí, že takové vyloučení nezakládá právo zadavatele na plnění z jistoty ve smyslu § 41 odst. 8 ZZVZ a zadavatel v případě takového vyloučení účastníka zadávacího řízení účastníkovi složenou jistotu vrátí.

Příklad:

Pokud dodavatel bude podávat svou nabídku do tří částí veřejné zakázky, např. do části 1, 2 a 3, musí v souladu s požadavky zadavatele prokázat splnění technické kvalifikace pro každou část veřejné zakázky v následujícím rozsahu: 1) pro část 1 – 1.200.000 vozokm v součtu za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení VZ, 2) pro část 2 – 1.500.000 vozokm v součtu za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení VZ a 3) pro část 3 – 1.500.000 vozokm v součtu za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení VZ. Pokud dodavatel bude vybraným dodavatelem v části 1 a 2, musí postupem dle § 104 písm. a) ZZVZ doložit splnění zvýšeného rozsahu reference ve výši (1.200.000 +1.500.000)*0,8 = 2.160.000 vozokm za období posledních 3 let.“

46. V bodu 2.3 zadávací dokumentace je uvedeno: „Zadavatel vytváří pro všechny linky v dané oblasti jízdní řády, které jsou pro dodavatele závazné. Na tyto jízdní řády vytváří zadavatel také specifikace linek a spojů, u nichž je vždy uvedena minimální doporučená kategorie vozidla. Tato kategorie je ve vybraných případech závazná (povinná), protože se v určitých spojích a linkách vyskytují spoje, které je nutno zajistit určenou kategorií vozidla, a to z důvodu vysoké poptávky na spoji. V ostatních případech je kategorie vozidel zadavatelem doporučená. Doporučenou kategorii vozidla je možné nahradit vozidlem vyšších kategorií (vyšší obsaditelnosti). Opačný postup, tj. náhradu doporučené kategorie vozidla vozidlem nižší kategorie (nižší obsaditelnosti), bude při realizaci veřejné zakázky možné provést jen po předchozím souhlasu zadavatele. Dodavatel si na závazný jízdní řád vytvoří své vlastní turnusy (oběhy). Podmínkou je odjetí všech spojů uvedených v jízdním řádu minimálně doporučenou kategorií vozidla, případě přímo určenou kategorií vozidla, kterou zadavatel stanovil jako »povinnou«.“

47. V bodu 3. zadávací dokumentace je doba plnění veřejné zakázky upravena následovně: „Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě bude uzavřena na dobu 10 dopravních let. Předpokládaný termín realizace plnění na základě uzavřené Smlouvy je od celostátní změny jízdních řádů dne 12. 12. 2021 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v prosinci 2031.

Předpokládaný termín realizace plnění uvedený výše vychází z předpokladu uzavření Smlouvy s vybraným dodavatelem na základě realizovaného zadávacího řízení nejpozději do 30. 4. 2021.

V případě, že z jakýchkoli důvodů, zejména z důvodu zdržení v průběhu zadávacího řízení, nedojde k uzavření Smlouvy v termínu nejpozději do 30. 4. 2021, bude termín zahájení realizace plnění ze Smlouvy automaticky posunut o šest kalendářních měsíců (tj. zahájení realizace plnění na základě uzavřené Smlouvy bude probíhat ode dne celostátní změny jízdních řádů v červnu 2022 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v červnu 2032).

V případě, že z jakýchkoli důvodů, zejména z důvodu zdržení v průběhu zadávacího řízení, nedojde k uzavření Smlouvy ani v takto prodlouženém termínu nejpozději do 31. 10. 2021, bude termín zahájení realizace plnění ze Smlouvy automaticky posunut o dalších šest kalendářních měsíců (tj. zahájení realizace plnění na základě uzavřené Smlouvy bude probíhat ode dne celostátní změny jízdních řádů v prosinci 2022 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v prosinci 2032).

Pokud by k uzavření smlouvy nedošlo ani do 30. 4. 2022, je možné termín zahájení plnění posunout obdobným způsobem o další půlrok a obdobně dále, nejpozději však se zahájením realizace plnění na základě uzavřené Smlouvy ode dne celostátní změny jízdních řádů v prosinci 2023. Zadavatel však upozorňuje, že v takovém případě může zvažovat zrušení zadávacího řízení s odkazem na důvody hodné zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, a to s ohledem na aktuálnost ekonomických a dalších údajů v nabídkách účastníků zadávacího řízení.

Pokud k posunutí termínu uzavření Smlouvy o minimálně jeden dopravní rok dojde z důvodů nikoli na straně vybraného dodavatele, bude cena plnění sjednaná ve Smlouvě před zahájením realizace plnění indexována způsobem sjednaným ve Smlouvě. V případě, že dojde k posunutí zahájení realizace plnění veřejné zakázky dle výše uvedeného, budou pro plnění veřejné zakázky závazná technická kritéria nabídky nabídnutá účastníkem zadávacího řízení vždy pro příslušný dopravní rok (tj. i v případě posunu zahájení plnění bude muset dopravce zajistit technické parametry dle své nabídky, např. co se týká stáří jednotlivých vozidel).“

48. V bodu 5.3. zadávací dokumentace vymezil zadavatel minimální úroveň kvalifikačního předpokladu a způsob jeho prokázání následovně:

„Kritéria technické kvalifikace

Vymezení min. úrovně kvalifikačního předpokladu a způsob jeho prokázání

Ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ

Seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízenís uvedením

· stručného popisu předmětu a rozsahu (počtu km a ceny) významné služby,

· identifikace objednatele, kterému byla významná služba poskytována,

· doby poskytování této významné služby; a

· kontaktní osoby příslušného objednatele významné služby, včetně kontaktních údajů (jméno, příjmení, tel., e-mailové spojení, popř. jiná platná doručovací adresa), u které bude možné realizaci významné služby ověřit

Seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení.

Ze seznamu významných služeb musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval významné služby v rozsahu minimální úrovně uvedené níže.

Dodavatel splní tento kvalifikační předpoklad, pokud prokáže, že ve stanoveném období provozoval veřejnou linkovou osobní dopravu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 7 písm. a) zákona o silniční dopravě v minimálním celkovém rozsahu v souhrnu za stanovené období, který je uvedený pro každou část veřejné zakázky samostatně v Příloze č. 1 – Specifikace jednotlivých částí veřejné zakázky.

Zadavatel pro odstranění pochybností uvádí, že uvedený rozsah provozování mohl být proveden na základě jedné či více smluv o závazku veřejné služby.

Zadavatel uzná rovněž významné služby provedené mezi datem zahájení zadávacího řízení a koncem lhůty pro podání nabídek.

V případě společné nabídky více dopravců je pak možno sčítat rozsah provedený všemi takto sdruženými dopravci. Pokud je část technické kvalifikace prokazována třetí osobou (poddodavatelem) je možné sečíst rozsah provedený dodavatelem a třetí osobou (poddodavatelem).

Dopravce je oprávněn prokázat technickou kvalifikaci v částečném rozsahu rovněž prostřednictvím významných služeb spočívajících v provozování zvláštní linkové dopravy dle § 2 odst. 7 písm. b) zákona o silniční dopravě nebo spočívajících v provozování náhradní autobusové dopravy dle § 2 odst. 13 zákona o silniční dopravě za předpokladu, že tyto významné služby (oba případy v součtu) nepřesáhnou 50 % minimálního celkového rozsahu v souhrnu za 3 roky plnění, který je uvedený pro každou část veřejné zakázky samostatně v Příloze č. 1 – Specifikace jednotlivých částí veřejné zakázky.“

49. Podle bodu 8.1. zadávací dokumentace: „(…) V nabídkové ceně musí být zahrnuty veškeré náklady s plněním veřejné zakázky související. V nabídkové ceně nebudezahrnuta cena za použití infrastruktury, silniční daň, elektronické mýtné a poplatek OREDO – tyto náklady budou Zadavatelem hrazeny samostatně, a to dle skutečné a prokázané výše. Nabídková cena bude vypočtena automaticky pomocí Výpočetního nástroje, jenž tvoří Přílohu č. 9zadávací dokumentace. (…) Zadavatel upozorňuje dodavatele, že v případě, že pro plnění veřejné zakázky použije majetek, který byl pořízen s využitím investiční dotace, musí být jeho použití v souladu s pravidly a podmínkami poskytnuté dotace. V případě, že majetek bude pořízen s využitím dotace v průběhu plnění Smlouvy, bude výše dotace odečtena od Kompenzace postupem stanoveným ve Výpočtu kompenzace, který je Přílohou č. 12 zadávací dokumentace. U majetku již pořízeného s využitím dotace, s nímž účastník zadávacího řízení počítá v rámci své nabídky, je účastník oprávněn při zpracování podrobné kalkulace nabídkové ceny uplatnit náklady (odpisy, leasing apod.) ve skutečné výši, tj. náklady snížené o obdrženou dotaci.“

50. V bodu 9.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil kritéria hodnocení následovně: „Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 a násl. ZZVZ podle ekonomické výhodnosti nabídek, na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Zadavatel stanovil v souladu s § 115 ZZVZ následující pravidla pro hodnocení nabídek: Kritéria hodnocení

	Kritéria hodnocení	Váha
1.	Nabídková cena (v Kč)	90 %
2.	Technická kritéria nabídky	10 %

Hodnocení nabídek bude provedeno bodovací metodou dle popisu uvedeného níže u obou dílčích kritérií hodnocení. Celkové bodové hodnocení nabídky bude získáno součtem bodových hodnot dosažených v obou dílčích kritériích hodnocení. Výsledné pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek bude stanoveno tak, že za nejvhodnější bude považována nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty součtu bodových hodnot za obě kritéria hodnocení. Maximální počet bodů činí 100.“

51. V bodu 9.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil metodu vyhodnocení nabídek v kritériu hodnocení č. 1, tj. nabídkové ceně, následovně: „V rámci tohoto kritéria hodnocení bude zadavatel hodnotit Váženou průměrnou nabídkovou cenu za 1 Vozokmv Kč, která bude automaticky vypočtena prostřednictvím výpočtového nástroje – Výpočetní nástroj na listu »Finanční hodnocení«. Podrobný popis způsobu výpočtu Vážené průměrné nabídkové ceny za 1 Vozokmv Kč je uveden v Příloze č. 11 – Manuál pro výpočetní nástroje. Nejvhodnější nabídkou v rámci tohoto kritéria hodnocení je nabídka s nejnižší Váženou průměrnou nabídkovou cenou za 1 Vozokm(v Kč). Hodnocení bude provedeno tak, že nabídka s nejnižší Váženou průměrnou nabídkovou cenou za 1 Vozokm získá v rámci hodnocení tohoto kritéria 90 bodů, ostatní nabídky získají počet bodů v poměru nejnižší Vážené průměrné nabídkové ceny k hodnocené Vážené průměrné nabídkové ceně podle vzorce: Počet bodů = 90 * (Nejnižší Vážená průměrná nabídková cena za 1 Vozokm / Hodnocená Vážená průměrná nabídková cena za 1 Vozokm). Dosažené body budou zaokrouhleny na dvě desetinná místa dle pravidel pro matematické zaokrouhlování.“

52. V Příloze č. 3 zadavatel stanovil v jednotlivých oblastech mj. požadovanou minimální kategorii vozidel na jednotlivých linkách.

53. Podle odst. 6.3 Přílohy č. 6 „Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“): „Smluvní strany se dohodly po dobu trvání této Smlouvy na pravidelné úpravě aktuální Vážené průměrné jednotkové ceny za 1 Vozokm, a to vždy jednou ročně s účinností pro příslušný Dopravní rok; příslušným Dopravním rokem se rozumí buď následující Dopravní rok, nebo první Dopravní rok. Úprava bude provedena úpravou jednotkových cen pro jednotlivé pohony (CNG, Alternativni) a následným přepočtem Vážené průměrné jednotkové ceny, a to za podmínek a způsobem specifikovaným v odst. 1.3 a čl. 2 dokumentu Výpočet kompenzace, ve Výpočetním nástroji, zejména pak v jeho listu „Cenové indexy“, zohledňujícím inflační vývoj cen za předchozí Dopravní rok a jejich dopad na jednotkové ceny pro jednotlivé pohony (CNG, Alternativní), a Manuálu pro výpočetní nástroj. Výpočet kompenzace a Výpočetní nástroj specifikují, které položky tabulky v listu „Cenova nabidka NAFTA/Alternativní“ se upravují a pomocí jakých inflačních indexů. K první pravidelné aktualizaci Vážené průměrné jednotkové ceny dojde s účinností ke dni zahájení prvního Dopravního roku. V případě, že dojde k zahájení poskytování Služby později než 12. 12. 2021 dle čl. 10 Smlouvy z důvodů na straně Dopravce, není Dopravce oprávněn požadovat navýšení Vážené průměrné jednotkové ceny dle tohoto odstavce Smlouvy za období, o které došlo k posunu zahájení poskytování Služby z důvodů na straně Dopravce, jak je dále specifikováno v odst. 2.2 Výpočtu kompenzace. Dokumenty Výpočet kompenzace a Výpočetní nástroj zároveň specifikují, jakým způsobem dojde ke stanovení Vážené průměrné jednotkové ceny pro příslušný Dopravní rok s ohledem na podíl jednotlivých typů pohonu.“

54. Podle odst. 6.15 písm. d) návrhu smlouvy „Kompenzace nezahrnuje cenu za dopravní infrastrukturu (tj. zejména za vjezdy na autobusová nádraží), silniční daň, elektronické mýtné ani poplatek OREDO (dále rovněž jen »Související náklady«). Související náklady budou Dopravci Objednatelem hrazeny dle skutečnosti, a to na základě vyúčtování nákladů a dokladu o jejich úhradě za příslušný kalendářní měsíc předloženými Dopravcem současně s vyúčtováním a fakturou podle článku 6.16 této Smlouvy. Objednatel Dopravci hradí mýtné pouze za skutečně ujeté kilometry po zpoplatněných úsecích silnic a dálnic v rámci plnění veřejných služeb dle této Smlouvy. Dopravce je povinen výši poplatku za vjezd na autobusové nádraží sjednaného s provozovatelem či vlastníkem příslušného autobusového nádraží s Objednatelem předem projednat. V případě poplatků za vjezd na autobusová nádraží má Dopravce nárok na úhradu poplatku pouze ve výši předem odsouhlasené Objednatelem. Objednatel se zavazuje sdělit Dopravci své stanovisko k výši poplatku ve lhůtě 5 pracovních dnů od předložení úplných podkladů Dopravcem. Pokud Objednatel souhlas neudělí, je povinen se s Dopravcem dohodnout na náhradním řešení (např. zastavování mimo autobusové nádraží). Úhrada Souvisejících nákladů bude hrazena měsíčně současně s Kompenzací. Související náklady budou vykazovány jako samostatné položky a řádně a průkazně doloženy a jsou považovány za součást Kompenzace ve smyslu Zákona o veřejných službách.“

55. Podle odst. 9.13 návrhu smlouvy „(o)bjednatel má právo pozastavit platbu jakékoliv zálohy nebo Doplatku v případě, že je Dopravce v prodlení se splněním kterékoli své povinnosti dle této Smlouvy. Tím není dotčen nárok Objednatele na uplatnění smluvních pokut dle této Smlouvy a jejich započtení vůči Doplatku.“

56. V odst. 10.6 návrhu smlouvy je uvedeno, že „(n)ení-li stanoveno v odst. 10.7 nebo odst. 10.8 nebo odst. 10.9 nebo odst. 10.10 této Smlouvy jinak, Dopravce je povinen poskytovat Službu od 12. 12. 2021 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v červnu 2031, tj. v délce trvání 10 Dopravních roků pouze a výlučně jen za splnění podmínky, že Smlouva bude mezi Smluvními stranami uzavřena nejpozději do 30. 4. 2021.“

57. V odst. 11.7 až 11.10 návrhu smlouvy jsou dále upraveny situace předpokládající uzavření smlouvy nikoliv do původně stanoveného termínu 30. 4. 2021, ale až v některém z následujících období od 1. 5. 2021 do 30. 10. 2021, od 1. 11. 2021 do 30. 4. 2022, od 1. 5. 2022 do 31. 10. 2022 a od 1. 11. 2022 do 30. 4. 2023, přičemž v takových případech „je Dopravce povinen poskytovat Službu počínaje ode dne nejbližší celostátní změny jízdních řádů v červnu 2022 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v (…), tj. v délce trvání 10 Dopravních roků.“

58. V bodu 3.2.11 Přílohy č. 7 „Technické a provozní standardy PK, včetně všech příloh“ zadávací dokumentace (dál jen „Příloha č. 7“) je stanoveno následující: „Technický stav vozidel musí zaručovat možnost otevření a uzavření všech oken a větracích průduchů k tomu konstrukčně určených a možnost temperovat vozidlo. Řidič je povinen zajistit celoroční klimatickou pohodu ve vozidle minimálně na úrovni 14°C, a to do 15 minut po vyjetí. (…) Vozidla nevybavená klimatizací prostoru pro cestující musí mít minimálně 50 % bočních oken s posuvnými ventilačními prostory vysokými minimálně 15 cm a délce přes polovinu šířky okna. Vozidla s nefunkční klimatizací jsou považována za vozidla tímto systémem nevybavená. (…)“

59. Podle Přílohy č. 9 „Výpočetní nástroj“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 9“), konkrétně

· listu „Cenova nabídka CELKOVA“, vstupují cenotvorné položky, jako např. „Odpisy“ či „Leasing (pronájem) – bez finančních nákladů“, „Přímé mzdy“ či „Sociální a zdravotní pojištění“, do výpočtu nabídkové ceny;

· list „Cenove indexy“, jsou v průběhu času (každoročně) zohledňovány prostřednictvím cenových indexů změny cenotvorných položek.

60. V bodu 1. Příloha č. 11 „Manuál pro výpočetní nástroj“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 11“) je uvedeno: „Manuál pro Výpočetní nástroj je pomůckou pro Dopravce, kteří je budou využívat pro přípravu nabídky v Zadávacím řízení veřejné zakázky na zajištění dopravní obslužnosti. Dále tento dokument poslouží pro vysvětlení smluvních principů během deseti let trvání Smlouvy, zejména pak procesu stanovení jednotkové ceny za Vozokm pro každý rok na základě cenové indexace a změny Jízdního řádu. Text je přímými odkazy propojen s Výpočetním nástrojem připraveným v MS Excel. Výpočetní nástroj napomáhá:

objektivně a jednoznačně vyhodnotit technické a ekonomické parametry nabídek (dílčí hodnotící kritéria);
indexovat Jednotkovou cenu za Vozokm na základě zvolených indexů;
vypočítat ke každoroční změně Jízdního řádu úpravu Jednotkové ceny za Vozokm při změně Roční ujeté vzdálenosti nad určené pásmo Výchozího rozsahu Služby, která rovněž zohlední Aktualizovaný počet Vozidel;
zohlednit do Jednotkové ceny za Vozokm při změně Jízdního řádu rovněž změnu podílu jednotlivých typů pohonu na zajištění Služeb ve srovnání s Nabídkou.

Výpočetní nástroj je neoddělitelnou součástí nabídky, vychází se z něj při hodnocení nabídek i posléze v celém období trvání veřejné zakázky. Jeho využití je povinné a hodnoty do něj zadávané jsou závazné. Výstupem tohoto nástroje jsou tabulky hodnocení dílčích hodnotících kritérií »Technická kritéria nabídky« a »Nabídková cena«. Dále jsou zde připravené výpočty cen v průběhu trvání Smlouvy, zahrnující indexaci cen v dalších letech trvání Smlouvy (list »Cenové indexy«) a změnu jednotkové ceny při změně Roční ujeté vzdálenosti nad určené pásmo nebo při změně počtu Vozidel (list »Běh smlouvy«).“

61. V bodu 2. Přílohy č. 11 jsou uvedeny charakteristiky cenotvorných položek:

„Odpisy – Vozidla – Účetní odpisy autobusů (v případě autobusů již pořízených s využitím investiční dotace ve výši snížené o dotaci);
Odpisy – Ostatní – Účetní odpisy hmotného investičního majetku, který je spojen s autobusovou dopravou (odbavovací strojky, odpisy budov), a účetní odpisy investičního majetku, souvisejícího s informačním systémem, prodejem jízdenek a pokladní činnosti (v případě majetku již pořízených s využitím investiční dotace ve výši snížené o obdrženou dotaci)“;
Leasing (pronájem) – bez finančních nákladů – Náklady na leasing na dopravní prostředky a zařízení, související s provozem autobusové dopravy, časově rozlišené dle platných leasingových smluv, případně pronájmy základních prostředků od externích pronajímatelů. Nezahrnuje finanční náklady uvedených služeb. I v této položce je nutno uvést částku sníženou případně o již obdrženou dotaci.“

62. V bodu 1. Přílohy č. 12 „Výpočet kompenzace“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 12“) je stanoven výpočet kompenzace a doplatku.

63. Bod 2. Přílohy č. 12 stanovuje výpočet upravené výše jednotkových cen, mj. výpočet cenotvorných položek a definice cenových indexů, kde je mj. uvedeno:

„Název Indexu	Index mezd v dopravě a skladování
Statistický zdroj	Český statistický úřad https://www.czso.cz/csu/czso/pmz_cr
Přesný popis	Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví Na přepočtené počty zaměstnanců Měřící jednotka Kč Hodnota za Q1-Q4 Odvětví H "Doprava a skladování“
Hodnota pro Dopravní rok t	Statistický údaj pro kalendářní rok (t - 1) pokud Dopravní rok začíná od 1. 7. do 31. 12. kalendářního roku t, jinak statistický údaj pro kalendářní rok (t - 2) Poznámka: Je-li méně než měsíc před zahájením Dopravního roku k dispozici pouze předběžný statistický údaj, použije se pro účely výpočtu indexů jako dále neměnný a konečný.

Poznámka: Hodnoty indexů pro Výchozí rok (t = 2020) jsou odvozeny ze statistických údajů za předchozí kalendářní rok (t - 1 = 2019).“

64. Zadavatel dodavatelům poskytl ve dnech 8. 10. 2020, 16. 10. 2020, 22. 10. 2020, 5. 11. 2020, 10. 11. 2020, 16. 11. 2020, 18. 11. 2020, 23. 11. 2020 a 30. 11. 2020 devět vysvětlení, změn nebo doplnění zadávací dokumentace.

65. K dotazu, zda je dodavateli umožněno při zpracování kalkulace majetku pořízeného s využitím dotace uplatnit náklady ve skutečné výši, tedy náklady snížené o obdrženou dotaci, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 8. 10. 2020 (dále jen „Vysvětlení č. 1“) uvedl: „Zadavatel setrvává na uvedeném požadavku, neboť je přesvědčen, že právě zvolený přístup je nediskriminační a zajišťuje rovné zacházení mezi účastníky zadávacího řízení. Účastníci, kteří dotaci obdrželi, totiž již dostali uvedené náklady zaplacené z dotace, a pokud by zadavatel uplatňoval opačný přístup, došlo by k jejich proplacení podruhé, což je nepřípustné. Zároveň je uvedený přístup správný i z hlediska hodnocení, neboť pro zadavatele je z pohledu hospodárného vynakládání veřejných prostředků podstatné, jakou částku skutečně z veřejných peněz zaplatí. V opačném případě by mohlo dojít k situaci, že veřejnou zakázku získá účastník, který dotaci nezískal, ale fakticky bude pak zadavatel hradit podstatně vyšší kompenzaci, než by tomu bylo u účastníka s dotací.“

66. K dotazu směřujícímu k cenotvorným položkám „Přímé mzdy“ a „Sociální a zdravotní pojištění“ a „Indexu mezd v dopravě a skladování“, který nekopíruje progresivní růst mezd řidičů v linkové dopravě, a k požadavku o zařazení růstu zaručené mzdy do indexování mezd, zadavatel ve Vysvětlení č. 1 uvedl: „Zadavatel je přesvědčen, že cenový index ČSÚ pro mzdy v dopravě a skladování odráží i zmíněné každoroční nárůsty zaručené mzdy, byť s určitým zpožděním vůči reálným termínům změny zaručené mzdy. S touto vlastností statistického údaje, kterou zadavatel bohužel nedokáže dále ovlivnit ve prospěch Dopravce, by měl účastník počítat při konstrukci cenové nabídky v položkách č. 16 Přímé mzdy a č. 17 Sociální a zdravotní pojištění.“

67. K dotazu ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 16. 11. 2020 (dále jen „Vysvětlení č. 6“) týkajícímu se proplácení souvisejících nákladů podle odst. 6.15 písm. d) návrhu smlouvy, konkrétně poplatku za vjezdy na autobusové nádraží, zadavatel uvádí následující: „Zadavatel k dotazu sděluje, že pokud nedojde k odsouhlasení poplatku za vjezdy na autobusové nádraží, bude se zadavatel zabývat náhradním řešením této situace, a to např. formou zastavování mimo autobusové nádraží. Pokud dojde k odsouhlasení poplatků za vjezd na autobusové nádraží, pak tuto částku bude zadavatel hradit v plné výši. Tímto postupem tak nemůže dojít k částečné neúhradě poplatku.“

68. K dotazu ve Vysvětlení č. 6 směřujícímu na způsob projednání a odsouhlasení výše poplatku za vjezd na autobusové nádraží zadavatel uvádí, že „v rámci odsouhlasení výše poplatku za vjezdy na autobusová nádraží bude proveden zápis z tohoto jednání. Zadavatel předpokládá, že dodavatel zahájí jednání v takovém časovém předstihu, aby zadavatel měl možnost reagovat na náhradní způsoby řešení, (...) Zadavatel je toho názoru, že jednání o odsouhlasení výše poplatků za vjezdy na autobusová nádraží by mělo proběhnout do jednoho měsíce po uzavření smlouvy. Zadavatel nerozumí části dotazu, kdy dodavatel zmiňuje nečinnosti či obstrukční jednání ze strany zadavatele. Zadavatel má zájem na řádném fungování veřejné linkové dopravy v kraji a bude všem dopravcům poskytovat stejnou a řádnou součinnost. Zadavatel pro ujištění dopravce navíc poukazuje na skutečnost, že v případě, že by neposkytl řádnou součinnost dopravci, nebyl by dopravce pak odpovědný za nesplnění povinnosti, kterou by v důsledku nesoučinnosti nemohl splnit.“

69. K dotazu ve Vysvětlení č. 6, v něž je považováno nastavení koncepce úhrad poplatků za vjezdy na autobusová nádraží za diskriminační a nekalosoutěžní, zadavatel uvádí, že „je přesvědčen, že ve vztahu k poplatkům za vjezd na autobusová nádraží nelze žádný diskriminační a nekalosoutěžní potenciál spatřovat, a to zejména v návaznosti na úpravu Smlouvy (…).“

70. K dotazu ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 ze dne 30. 11. 2020 (dále jen „Vysvětlení č. 9“) týkajícímu se bodu 8.1. zadávací dokumentace, v němž je mj. uvedeno: „V této souvislosti se chceme ujistit, zda náklady na vjezdy na autobusová nádraží budou hrazeny ve skutečné výši nebo bude jejich výše nějakým způsobem omezena. Dále by nás zajímalo, jakým způsobem bude zadavatel přistupovat k situaci, kdy např. vítězný uchazeč, se kterým bude podepsána smlouva, bude zároveň vlastníkem nebo provozovatelem nádraží? Budou i v takovém případě hrazeny tyto poplatky zadavatelem? A obdobně, jak bude zadavatel postupovat v situaci, kdy vlastníkem/provozovatelem nádraží nebo pozemku pod ním bude např. fyzická nebo právnická osoba odlišná od vítězného uchazeče, ale s vítězným uchazečem např. majetkově propojená (společnost v holdingu, osoba blízká, apod.)? Nehrozí v takovém případě situace, že např. některý z uchazečů bude v konkurenční výhodě oproti jiným uchazečům, neboť například nabídne nižší nabídkovou cenu, protože bude následně mít možnost získat dodatečné finanční prostředky od Zadavatele za poplatky spojené s užitím infrastruktury?“, zadavatel uvádí, že „bude proplácet jen prokazatelně vznikající poplatky, a to vždy po projednání a odsouhlasení jejich výše dle odst. 6.15 písm. d) Smlouvy. Zadavatel nemůže vyloučit, že i mezi propojenými osobami jsou uvedené poplatky účtovány. Zadavatel je každopádně přesvědčen, že uvedené částky jsou ve vztahu k celkovým nákladům na provozování dopravy spíše marginální a nemohou vést k ovlivnění soutěže. V každém případě jde o tzv. přirozenou výhodu, jakým se reálně nelze ve veřejných zakázkách vždy vyhnout.“

71. K dotazu ve Vysvětlení č. 9 směřujícímu na použití autobusů vyšší kategorie na dané lince než stanovuje zadavatel, který v určitých částech spojů kvůli svým rozměrům neprojede, zadavatel uvádí: „Zadavatel zvolil takové dopravní řešení, které charakterem trasy i dopravní poptávky vyhovuje minimálně požadované kategorii vozidla. Pokud Dopravce z vlastní vůle nasadí vozidlo větší než požadované, přejímá na sebe zodpovědnost pro uvedený případ, kdy takové vozidlo danou trasou kvůli svým větším rozměrům neprojede. Dopravce pak musí nasadit vozidlo minimální požadované kategorie, aniž by se to projevilo na úpravě příslušných cenotvorných položek. Zadavatel předpokládá, že dopravce nabídne vozový park, který bude obsahovat všechny kategorie vozidel. Zadavatel tak vyvozuje z předpokladu úspory provozních nákladů např. za pohonné hmoty.“

72. K dotazu ve Vysvětlení č. 9, v němž se dodavatel táže na postup, když oběhy vozidel budou napočítány na jeden typ vozidla, nicméně toto vozidlo nebude možné na daném spoji vzhledem k rozměrům použít, zadavatel nad rámec předchozí odpovědi uvádí: „Zadavatel předpokládá, že dopravce při této úvaze provedl na území Pardubického kraje prohlídku, aby se přesvědčil, kde je schopen touto kategorií zajistit požadovaný rozsah služeb.“

Právní posouzení

73. Úřad konstatuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení toho, zda zadavatel nestanovil namítané zadávací podmínky v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek specifikovanými v § 6 zákona a dále v rozporu s § 36 odst. 1 a 3 zákona, jak tvrdí navrhovatel. K tomu Úřad uvádí následující.

74. Úřad nejprve v obecné rovině podotýká, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel především povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky včetně podmínek kvalifikace, jejichž hlavním účelem je zajistit, aby veřejnou zakázku mohl získat a následně plnit pouze takový dodavatel, který disponuje dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi a odborností pro plnění veřejné zakázky v zadavatelem požadované kvalitě, rozsahu a časovém horizontu.

75. Úřad dále připomíná, že podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona tvoří zadávací dokumentaci veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentaci je proto nutno považovat za komplex požadavků a podmínek, na jejichž základě dodavatelé v prvé řadě vůbec zvažují svoji účast v zadávacím řízení.

76. Úřad v obecné rovině též uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a odpovědnost za jejich nastavení leží plně na zadavateli, který nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Na základě zadávací dokumentace dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto nesmí být stanovena tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovala konkurenční výhodu nebo vytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (srov. § 36 odst. 1 zákona). Úřad zdůrazňuje, že nezpochybňuje právo zadavatele vymezit si dle vlastních potřeb podmínky související s předmětem plnění veřejné zakázky. Zadavatel však v takové situaci musí mít na paměti, že je v tomto ohledu vázán pravidly obsaženými v § 6 zákona.

77. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení, avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele. Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínekzadavatelem.

78. K zásadě přiměřenosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona Úřad obecně uvádí, že zákon umožňuje zadavatelům určitou míru volnosti při volbě jednotlivých kroků (požadavků) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance uvedeného cíle nebude nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž.

79. K zásadě rovného zacházení stanovené v § 6 odst. 2 zákona Úřad obecně uvádí, že z ní vyplývá pro zadavatele povinnost zajistit, aby bylo v každé situaci zacházeno se všemi dodavateli obdobně, tedy tak, aby měl každý dodavatel zcela srovnatelnou příležitost na úspěch při ucházení se o veřejnou zakázku. K zásadě zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona Úřad uvádí, že spočívá zejména v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být postupem zadavatele bezdůvodně znevýhodněn oproti svým konkurentům, resp. zadavatel nesmí dodavatelům bezdůvodně ztěžovat možnost účastnit se zadávacího řízení či v zadávacím řízení uspět. Co se týče rozdílu mezi zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace, pak zásada rovného zacházení je typicky spojena s určitým aktivním úkonem zadavatele vůči dodavateli/skupině dodavatelů, tj. k jejímu porušení dochází, pokud se zadavatel nechová vůči dodavatelům stejně a svým jednáním bezdůvodně ovlivní postavení k lepšímu nebo i horšímu pouze u části dodavatelů, naopak při stanovení zadávacích podmínek, které bezdůvodně znevýhodňují určitého dodavatele/skupinu dodavatelů, se bude jednat spíše o diskriminační jednání a porušení této zásady.

K údajnému zvýhodňování dodavatelů s vozidly pořízenými s využitím investiční dotace

80. Navrhovatel brojí proti bodu 8.1. zadávací dokumentace ve spojení s bodem 9.1. zadávací dokumentace, neboť má za to, že zadavatel zvýhodňuje dodavatele disponující vozidly pořízenými s využitím investiční dotace, čímž údajně nedovoleně brání řádné hospodářské soutěži. Navrhovatel namítá, že zadavatel diskriminuje dodavatele, kteří vozidly pořízenými s využitím investiční dotace nedisponují. Navrhovatel má za to, že zadavatel tímto zvýhodňuje své stávající dodavatele. Postup zadavatele označuje navrhovatel za rozporný se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 2 zákona a dále za rozporný s § 36 odst. 1 zákona. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že v rámci hodnocení nabídek zadavatel v rozporu se zákonem zvýhodňuje dodavatele, kteří dostali pro provozování své činnosti dotaci z veřejných prostředků.

81. Úřad v této souvislosti předně uvádí, že mu nepřísluší hodnotit a vyjadřovat se k podmínkám dotačních programů na pořízení majetku z dotací získaných prostředků, na které se účastníci správního řízení ve své argumentaci odvolávají, jelikož jeho kompetence jsou vytyčeny § 248 zákona, dle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky.

82. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení (viz body 49. až 51., 59. až 61. a 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že namítaná zadávací podmínka směřuje na dodavatele, kteří pro plnění předmětu veřejné zakázky použijí majetek, který byl pořízen s využitím investiční dotace. V bodu 8.1. zadávací dokumentace zadavatel jasně stanovil, že v případě použití majetku s využitím investiční dotace musí dodavatel dodržet pravidla a podmínky této dotace. Současně zde zadavatel upozornil, že v případě, kdy dodavatel v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky pořídí majetek s využitím investiční dotace, bude mu tato dotace odečtena od kompenzace, přičemž tuto skutečnost zadavatel jasně promítl do výpočtu kompenzace stanoveného v Příloze č. 12 (odečtení poměrné části investiční dotace na jeden kalendářní měsíc dodavatelem určené doby účetního odepisování majetku, kterou dodavatel získal v průběhu trvání smlouvy na pořízení majetku, jenž bude využit při plnění předmětu veřejné zakázky). Dále zadavatel určil, že dodavatel je oprávněn při zpracování nabídkové ceny podle Přílohy č. 9 u majetku již pořízeného s využitím investiční dotace, který bude využit pro plnění předmětu veřejné zakázky, uplatnit náklady ve skutečné výši, tedy snížit náklady o obdrženou investiční dotaci.

83. Zadavatel ve svém vyjádření, resp. rozhodnutí o námitkách, uvedl, že „nesouhlasí s tvrzením stěžovatele, že zadavatel uvedeným postupem[bodem 8.1. zadávací dokumentace] nedovoleně zvýhodňuje ty dopravce, kteří mají vozidla pořízená z dotace. Zadávací podmínky v této části naopak zadavatel považuje za zcela opodstatněné a důvodné. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na fakt, že předmětem zadávané veřejné zakázky jsou tzv. služby obecného hospodářského zájmu (SGEI), u nichž je kladen zvýšený důraz na zákaz tzv. překompenzace. Ten vyplývá obecně jak ze samotného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 (…), tak ze zákona č. 197/2010 Sb. (…) a z jeho prováděcích právních předpisů (viz zejména vyhláška č. 296/2010 Sb., o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace, ve znění pozdějších předpisů). Stěžovatelem napadené ustanovení zadávacích podmínek je jedním z nástrojů k eliminaci rizika vzniku případné překompenzace, tj. eliminace rizika spočívajícího v nepřípustném navýšení případného zisku dopravce o získanou dotaci (…) Toto ustanovení odpovídá rovněž obecným pravidlům pro poskytování dotací, podle nichž příjemce dotace nesmí prostředky z poskytnuté dotace využívat pro plnění veřejné zakázky, nebo musí poskytnuté prostředky řádným způsobem zúčtovat. (…) Zadavatel se důrazně ohrazuje proti opakovaným nařčením ohledně toho, že touto úpravou upřednostňuje stávající dopravce. (…) v současné sobě nejsou v Pardubickém kraji provozována v závazku veřejné služby dotovaná vozidla, navíc oblasti (části) pro tuto veřejnou zakázku jsou vymezeny zcela odlišně od stávající koncepce, kdy byl Pardubický kraj rozdělen na odlišné a menší provozní celky.“

84. Úřad dále sděluje, že cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky, přičemž tohoto cíle zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor. Úřad opakovaně akcentuje, že si je vědom toho, že je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám, avšak aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o veřejnou zakázku s co nejširším okruhem dodavatelů, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona.

85. Dle Úřadu se nejeví nijak excesivně, že zadavatel v zadávací dokumentaci ošetřil situaci, kdy dodavatel již vlastní vozidla pořízená s využitím investiční dotace, kterými bude plnit předmět veřejné zakázky, a připustil, že tento dodavatel je oprávněn při zpracování kalkulace nabídkové ceny podle Přílohy č. 9 uplatnit náklady (odpisy, leasing apod.) ve skutečné výši, resp. náklady snížené o obdrženou investiční dotaci. Zadavatel dle Úřadu jasně a podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky uvedl, které položky a jak mají být v Příloze č. 9 ve vazbě na Přílohu č. 11 naceněny v rámci nabídkové ceny, přičemž tento svůj postup navrhovateli v jím namítané šetřené věci podrobně a objektivně odůvodnil (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Stejně tak, není pochyb o tom, že pravidla týkající se zpracování nabídkové ceny a hodnocení nabídek jsou shodná pro všechny dodavatele, a že namítanou zadávací podmínkou není dodavatel, který vlastní vozidla pořízená s využitím investiční dotace, jakkoli krácen zadavatelem na finančním plnění, neboť zadavatelem „neuhrazené“ náklady tento dodavatel obdržel při čerpání investiční dotace. Z odůvodnění zadavatele Úřad seznal, že zapracování namítané skutečnosti do zadávacích podmínek není odrazem subjektivního postoje zadavatele, nýbrž je odrazem objektivního dopadu dotačních programů do procesu zadávání veřejné zakázky (zpracování nabídkové ceny a hodnocení nabídek). Na základě právě uvedeného Úřad odmítá argumentaci navrhovatele, že zadavatel svým postupem podstatným způsobem ovlivňuje hodnocení nabídek a výrazně deformuje způsob výběru dodavatele, jelikož nelze zadavateli vyčítat, že se nechová vůči dodavatelům stejně, resp. nelze namítat, že zadávací podmínkou bezdůvodně ovlivňuje postavení k lepšímu/horšímu u dodavatelů, kteří vlastní/nevlastní majetek pořízený s investiční dotací, jelikož v každé rozdílnosti nelze spatřovat nerovný přístup (diskriminaci), když tato nerovnost přirozeně vyvstává z ekonomického postavení každého jednotlivého dodavatele.

86. S ohledem na presumpci profesionality je tedy na dodavateli (navrhovateli), aby vyhodnotil míru podnikatelského rizika a svobodně se rozhodl, zda nabídku za stanovené zadávací podmínky podá či nikoliv, když dodavatelé (navrhovatel) vykonávají výdělečnou činnost na vlastní účet a na vlastní odpovědnost.

87. Úřad tedy neshledal, že by šetřená namítaná zadávací podmínka byla diskriminační a v rozporu se zásadou rovného zacházení ani, že by byla stanovena v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, tudíž má za to, že zadavatel neporušil navrhovatelem namítaná zákonná ustanovení.

K indexaci ceny v průběhu plnění veřejné zakázky

88. Navrhovatel brojí proti zadavatelem stanovené indexaci cenotvorných položek „Přímé mzdy“ a „Sociální a zdravotní pojištění“ cenovým „Indexem mezd v dopravě a skladování“ (dále též „index mezd“), jehož statistickým zdrojem jsou data z Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“). Navrhovatel uvádí, že růst mezd řidičů autobusů byl v posledních letech zapříčiněn každoročním růstem zaručené mzdy, přičemž růst mezd ostatních profesí v odvětví H „Doprava a skladování“ nekopíruje progresivní růst mezd řidičů v linkové dopravě. Navrhovatel považuje zadavatelem nastavenou indexaci za nepřiměřenou z důvodu časového zpoždění, ve kterém se změna zaručené mzdy odrazí v indexu mezd. Navrhovatel má za to, že zadavatel měl do návrhu smlouvy zakotvit mechanismus pro rychlé zohlednění změny zaručené mzdy, aby nepřenášel v nepřiměřeném rozsahu rizika na dodavatele. Navrhovatel tvrdí, že v mezidobí od případného zvýšení zaručené mzdy až do úpravy indexu mezd ČSÚ bude tento rozdíl hradit dodavatel, a to bez vypořádání ze strany zadavatele.

89. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení (viz body 53., 59., 60., 63. a 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil a popsal postup pravidelné úpravy aktuální vážené průměrné jednotkové ceny za 1 Vozokm a indexaci cenotvorných položek, vč. namítané indexace cenotvorných položek „Přímé mzdy“ a „Sociální a zdravotní pojištění“. Úřad v této souvislosti podotýká, že nelze zadávací podmínky posuzovat izolovaně, jak činí v šetřené námitce navrhovatel, ale v kontextu všech požadavků a informací uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci.

90. Dle Úřadu zadavatel dostatečně jasně a srozumitelně účastníkům zadávacího řízení podal informace o tom, jak mají koncipovat svoji nabídkovou cenu, přičemž toto ani sám navrhovatel nijak nerozporuje, když ve své podstatě pouze polemizuje nad zadavatelem zvoleným indexem mezd a požaduje, aby zadavatel zakotvil do smlouvy mechanismus pro rychlé zohlednění změny zaručené mzdy. Pro úplnost Úřad podotýká, že navrhovatelem namítaná zadávací podmínka a všechny s ní související zadávací podmínky platí shodně pro všechny dodavatele.

91. K indexu mezd Úřad konstatuje, že tento se nejeví nijak excesivně, jelikož se jedná o objektivní a snadno ověřitelnou hodnotu vycházející ze statistických dat ČSÚ, přičemž namítaný index, jak již bylo uvedeno výše, bude shodně uplatňován vůči všem dodavatelům. Jelikož se v šetřeném případě jedná o dlouhodobý kontrakt na poskytování veřejných služeb, u kterého zadavatel dopředu předpokládá růst nákladů dodavatele v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky, zapracoval zadavatel do zadávací dokumentace indexaci cenotvorných položek, tedy i namítaných položek „Přímé mzdy“ a „Sociální a zdravotní pojištění“, která kopíruje růst cen ve společnosti prostřednictvím dat ČSÚ. Úřad uvádí, že potřeba indexace položek „Přímé mzdy“ a „Sociální a zdravotní pojištění“ vzniká nezávisle na vůli kteréhokoli z účastníků zadávacího řízení, když se jedná o změnu, která vzniká z objektivních vnějších důvodů. Tedy zadavatel ani dodavatelé (navrhovatel) nemohou změny zaručené mzdy dopředu jednoznačně předpokládat, resp. z povahy věci nelze dopředu v intencích požadavků vyplývajících z § 100 odst. 1 zákona a § 222 odst. 2 zákona jasně stanovit zda, kdy a jakým způsobem se promítnou do změny nákladů dodavatele (příp. do samotného indexu mezd). Úřad dále uvádí, že statistický údaj ČSÚ, jakožto objektivní údaj, navíc nepředpokládá libovůli či svévoli ze strany zadavatele, pročež ani z tohoto důvodu Úřad ve stanovené indexaci prostřednictvím indexu mezd nevidí žádný zákonný rozpor či navrhovatelem namítanou nepřiměřenost. Dle Úřadu zadavatel postupoval při stanovení zadávací podmínky, resp. stanovení indexace namítaných cenotvorných položek, přiměřeně i s ohledem na dobu plnění předmětu veřejné zakázky, kterým je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje po dobu deseti dopravních let. Úřad na základě právě uvedeného dále neshledal, že by nastavením indexace indexem mezd došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, jak namítá navrhovatel, mezi jednotlivými dodavateli, jelikož stanovení nabídkové ceny je plně v kompetenci jednotlivých dodavatelů, kteří ji zpracovávají na základě zadavatelem stanovených zadávacích podmínek a zohledňují v ní vlastní ekonomické zájmy, ekonomické strategie a podnikatelské (obchodní) riziko, je tedy plně v jejich kompetenci, jakým způsobem do nabídkové ceny promítnou zadavatelem nastavenou indexaci cenotvorných položek.

92. Úřad tudíž s ohledem na shora uvedené konstatuje, že neshledal uvedenou zadávací podmínku nepřiměřenou či bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž, pročež má za to, že zadavatel neporušil navrhovatelem namítaný § 6 odst. 1 zákona a § 36 odst. 1 zákona.

K údajným diskriminačním technickým požadavkům na vybavení vozidel

93. Navrhovatel brojí proti bodu 3.2.11 Přílohy č. 7, konkrétně proti dle něj diskriminačnímu technologickému omezení systému větrání interiéru vozidla posuvnými ventilačními prostory. Navrhovatel má za to, že předmět plnění veřejné zakázky je možné spolehlivě plnit i s vozidly, která zabezpečují větrání interiéru vozidla jinými než posuvnými ventilačními prostory, a proto dle něj došlo k omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel stanovil technické podmínky prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité výrobky, tj. porušil § 89 odst. 1 a odst. 5 písm. a) zákona.

94. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že zadavatel požaduje v rámci standardního vybavení vozidel provozovaných na území Pardubického kraje, konkrétně u klimatické pohody vozidel, aby vozidla nevybavená klimatizací prostoru pro cestující měla minimálně 50 % bočních oken s posuvnými ventilačními prostory vysokými minimálně 15 cm a délce přes polovinu šířky okna.

95. Zadavatel ve svém vyjádření, resp. rozhodnutí o námitkách, uvedl, že „je přesvědčen, že se jedná o požadavek odůvodněný. Prvním důvodem je tedy bezpečnost cestujících, kdy posuvná okna eliminují oproti výklopným riziko zranění či přiskřípnutí prstů při nesprávné manipulaci s oknem, pokud by jej cestující nezavíral pomocí madla, ale přímo držením za okenní tabulku. Druhým důvodem je pak otázka zajištění účinné ventilace, neboť vozidla s posuvnými okny mají podstatně větší účinnost cirkulace vzduchu ve vozidle, a tudíž podstatně větší schopnost zajistit účinné větrání. Zároveň je zadavatel přesvědčen, že vozidla splňující ostatní požadavky na provoz v rámci této veřejné zakázky (meziměstské autobusy) těmito okny v drtivé většině disponují. Pokud se týká vozidel nových, výrobci je nabízí ve velké variabilitě, jež jistě umožní vyhovět i tomuto požadavku.“

96. Úřad předně uvádí, že jak vyplývá z § 89 odst. 1 zákona, zadavatel musí technické podmínky, jakožto požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky stanovit primárně postupem podle odst. 1, tj. prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo prostřednictvím odkazu na štítky. § 89 odst. 5 zákona pak výslovně zapovídá použití přímých nebo nepřímých odkazů na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu při stanovení technických podmínek plnění veřejné zakázky, které by vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků. Zákon nicméně z tohoto jinak striktního zákazu umožňuje výjimky, při nichž lze takový odkaz nebo název připustit, a to za předpokladu, kdy je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky a dále podle § 89 odst. 6 zákona v případě, kdy bez jeho uvedení nemohou být technické podmínky předmětu veřejné zakázky vymezeny dostatečně přesně nebo srozumitelně. (více viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018)

97. Úřad v této souvislosti dále opakovaně uvádí, že předmětem veřejné zakázky je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje po dobu deseti dopravních let. Dále Úřad uvádí, že zadavatel v Příloze č. 7 shrnuje technické a provozní standardy veřejné linkové dopravy v Pardubickém kraji, mj. standardní vybavení provozovaných vozidel ve vztahu ke klimatické pohodě vozidel. Zadavatel stanovil, že vozidla nevybavená klimatizací prostoru pro cestující musejí vždy splnit minimálně 50 % bočních oken s posuvnými ventilačními prostory vysokými minimálně 15 cm a délce přes polovinu šířky okna. Úřad konstatuje, že namítaný technický požadavek je stanoven určitě a srozumitelně. Dle Úřadu tedy není sporu, že všichni dodavatelé mají k dispozici dostatek relevantních informací pro zpracování své nabídky, resp. pro plnění předmětu veřejné zakázky, když zadavatel popsal svůj technický požadavek na vozidla nevybavená klimatizací za pomoci dostatečně objektivizovaných, jasných, srozumitelných a určitých parametrů.

98. Úřad dále zohlednil odůvodnění namítaného technického požadavku zadavatelem, ve kterém uvedl konkrétní důvody, proč požaduje systém větrání interiéru vozidla posuvnými ventilačními prostory, a to důvody bezpečností ve smyslu předcházení zranění cestujících a důvody větší účinnosti cirkulace vzduchu ve vozidle s posuvnými okny(podrobně viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tyto důvody Úřad shledal objektivními, jasnými a odpovídajícími předmětu veřejné zakázky. Úřad také podotýká, že navrhovatel nenamítá, že by technický požadavek na větrání interiéru vozidla posuvnými ventilačními prostory excesivně zúžil typy vozidel, jimiž by bylo možné plnit předmět veřejné zakázky, resp., že by na relevantním trhu tento požadavek splňoval např. pouze jeden typ vozidel, tedy namítaný údajný negativní diskriminační dopad navrhovatel staví toliko na svém tvrzení, že plnit předmět veřejné zakázky lze také vozidly s jiným větráním interiéru než posuvnými ventilačními prostory. Z tohoto tvrzení dle Úřadu však nelze „automaticky“ dovozovat zvýhodnění/znevýhodnění určitých dodavatelů/výrobků a namítat porušení § 89 zákona. Jinak řečeno technický parametr, jímž je dána jistá nerovnováha, sice může pro určité dodavatele/výrobky skýtat nevýhodu, avšak tato není bezdůvodná, když tuto nerovnováhu zadavatel odůvodnil, resp. tato nerovnováha vychází z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a existují pro ni objektivní důvody, tudíž nelze z pohledu Úřadu namítat porušení zákona při stanovení technické podmínky, resp. namítat jeho diskriminační charakter. Úřad má za to, že zadavatel stanovil namítanou technickou podmínku v souladu s § 89 odst. 1 písm. a) zákona, tedy prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na funkci větrání interiéru vozidel bez klimatizace. Současně má Úřad za to, že v namítaném případě nedošlo k porušení § 89 odst. 5 písm. a) zákona, který výslovně zapovídá použití přímých odkazů nebo nepřímých odkazů na určité dodavatele nebo výrobky, jelikož technický parametr na způsob otvírání oken ve vozidle nelze považovat za technickou podmínku přímo či nepřímo odkazující na konkrétního (určitého) výrobce nebo určitý výrobek, která by vedla ke zvýhodnění/znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků, což ani sám navrhovatel ve své námitce nenamítá, resp. neuvádí na jaké konkrétní dodavatele či výrobky by mělo být prostřednictvím dané technické podmínky přímo či nepřímo odkazováno, když bez dalšího uvádí pouze své přesvědčení, že zadavatel technologicky vyloučil vozidla s jiným systémem otevírání oken.

99. Úřad opakovaně připomíná, že je oprávněním zadavatele stanovit, jakými vozidly požaduje plnit předmět veřejné zakázky, přičemž dodavatelé ve své podstatě musí takový požadavek akceptovat v případech, kdy to zadavatel odůvodní svými objektivními potřebami, které reflektují jeho potřeby. Úřad s odkazem na v úvodu uvedená obecná východiska akcentuje, že namítaná technická podmínka na posuvné ventilační prostory ve vozidlech nevybavených klimatizací prostoru pro cestující závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a nikdo jiný není oprávněn toto posuzovat či se snažit o změnu, jelikož pouze zadavatel je schopen definovat zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám a tedy reflektovaly jeho potřeby na plnění předmětu veřejné zakázky.

100. Úřad na základě shora uvedeného v daném případě neshledal ze strany zadavatele porušení § 89 odst. 1 a 5 písm. a) zákona, jak tvrdil navrhovatel.

K doložení splnění zvýšeného rozsahu reference vybraného dodavatele

101. Navrhovatel brojí proti zadavatelem stanovenému mechanismu pro uzavírání smluv pro více částí veřejné zakázky v bodu 2.2. zadávací dokumentace, neboť je přesvědčen, že je stanoven v rozporu se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona a v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, jelikož vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel dále namítá, že zadavatelem nastavený mechanismus vede k tomu, že smlouva bude uzavřena s dodavatelem, který v jednotlivých částech veřejné zakázky nepředložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

102. Zadavatel v bodu 2.2. zadávací dokumentace umožnil, že jednomu účastníkovi zadávacího řízení může být zadáno více částí veřejné zakázky za splnění v tomto bodě uvedených podmínek (podrobně viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel stanovil, že jednomu účastníkovi zadávacího řízení lze zadat pouze tolik částí veřejné zakázky, ve vztahu k nimž doloží realizaci referenčního počtu Vozokm vymezených v bodu 5.3. zadávací dokumentace v souhrnu, tj. v celkovém součtu za všechny části veřejné zakázky, ve kterých byl účastník vybraným dodavatelem (podrobně viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále zadavatel stanovil, že jednu referenční zakázku může účastník zadávacího řízení teoreticky využít k prokázání technické kvalifikace i opakovaně u více částí veřejné zakázky. Pokud však bude účastník zadávacího řízení vybrán k uzavření smlouvy u více částí veřejné zakázky, musí jako další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 písm. a) zákona zadavateli doložit splnění technické kvalifikace ve zvýšeném rozsahu, který bude odpovídat celkovému součtu minimálních celkových rozsahů km stanovených zadavatelem pro všechny části veřejné zakázky, u nichž je účastník vybraným dodavatelem, vynásobenému koeficientem 0,8 (dále též „zvýšený rozsah reference“).

103. V další části bodu 2.2. zadávací dokumentace zadavatel řeší navrhovatelem namítaný mechanismus pro případy, kdy účastník zadávacího řízení nebude schopen postupem podle § 104 písm. a) zákona doložit zvýšený rozsah reference pro všechny části veřejné zakázky, u nichž byl vybrán a vyzván jako vybraný dodavatel, když říká, že v takovém případě budou účastníkovi zadávacího řízení zadány jen ty části veřejné zakázky postupně od nejnižšího čísla části veřejné zakázky (hledisko pořadí částí), přičemž v případě, že některé části veřejné zakázky budou z důvodu časového posunu v průběhu zadávacího řízení zpožděny a budou zadány později než části jiné, bude před hlediskem pořadí dané části veřejné zakázky upřednostněno časové hledisko, tj. účastníkovi zadávacího řízení budou zadány jen ty části veřejné zakázky, které budou zadány dříve a u nichž je účastník zadávacího řízení schopen doložit zvýšený rozsah reference. Zadavatel k tomu doplňuje, že časové hledisko bude zpravidla aplikováno tehdy, pokud dojde k takovému posunu v průběhu zadávacího řízení jednotlivých částí veřejné zakázky (např. v důsledku přezkumu před Úřadem či kvůli změně zadávacích podmínek), že nebude možné předložit rozhodnutí o výběru dodavatele dotčených částí veřejné zakázky na jedno řádné/mimořádné jednání Rady Pardubického kraje. V částech veřejné zakázky, kde nebude účastník zadávacího řízení schopen doložit zvýšený rozsah reference, bude vyloučen ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

104. Úřad na tomto místě shrnuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že v případech, kdy účastník zadávacího řízení nebude schopen doložit zvýšený rozsah reference, bude zohledňovat časové hledisko a hledisko pořadí částí. Úřadu vyplývá, že časové hledisko bude zadavatel aplikovat v případě, kdy dojde k takovému posunu v průběhu zadávacího řízení jednotlivých částí veřejné zakázky, že nebude možné předložit rozhodnutí o výběru dodavatele dotčených částí veřejné zakázky společně na jedno jednání Rady Pardubického kraje. Formulace časového hlediska nezakládá pochybnosti o tom, že toto hledisko bude zadavatel aplikovat pouze ve vztahu k časovým okolnostem průběhu zadávacího řízení jednotlivých částí veřejné zakázky a nikoliv k jiným okolnostem. Pokud jde o hledisko pořadí částí, zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude aplikováno v případě, kdy vybraný dodavatel nebude schopen doložit zvýšený rozsah reference pro části veřejné zakázky, u nichž byl vybrán, a budou mu zadány ty části veřejné zakázky postupně od nejnižšího čísla části veřejné zakázky, u nichž zvýšený rozsah reference prokáže.

105. Dle Úřadu zadavatel uvedl podmínku použití časového hlediska, která je srozumitelná a je v ní dostatečně popsáno a jednoznačně stanoveno, za jakých okolností bude toto hledisko aplikováno. Také hledisko pořadí částí obsahuje pravidlo jeho použití, které je srozumitelné, dostatečně popsané a jednoznačně stanovuje, jak bude aplikováno. Tato pravidla jsou zároveň platná pro všechny dodavatele, resp. potenciální vybrané dodavatele.

106. Úřad dále podotýká, že v šetřeném případě zadávací dokumentace odpovídá tomu, že jde o rozsáhlou veřejnou zakázku rozdělenou na 8 částí. Skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nastavil pravidla pro případný výběr konkrétních částí veřejné zakázky, které budou zadány jednomu dodavateli, pokud nebude schopen doložit zvýšený rozsah reference pro všechny části veřejné zakázky, u nichž byl vybrán jako vybraný dodavatel, dle Úřadu umožňuje účast širokému okruhu dodavatelů, když tito nemusí disponovat doklady o realizaci referenčních km ke všem částem veřejné zakázky, do kterých podávají nabídku, ale v případě, že se stanou vybraným dodavatelem ve více částech veřejné zakázky, mohou s nimi být uzavřeny smlouvy pouze v těch částech veřejné zakázky, ve vztahu k nimž prokáží zadavatelem požadovaný zvýšený rozsah reference. Každý dodavatel tak může podat nabídky do libovolného počtu částí veřejné zakázky, přestože nedisponuje potřebným rozsahem referenčních služeb pro všechny z nich. Pravidla pro výběr částí veřejné zakázky v případě „kolizí“ pak umožňují rozumně řešit nastalé předvídané i méně předvídané situace. Celkově tak toto nastavení dle Úřadu umožňuje širší soutěž o veřejnou zakázku. S ohledem na uvedené se tedy Úřad neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že zadavatelem nastavený mechanismus je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona a s § 36 odst. 1 zákona, neboť nelze z ničeho dovodit, že by určitým dodavatelům byla bezdůvodně (ne)přímo zaručena konkurenční výhoda nebo by byly vytvářeny bezdůvodné překážky hospodářské soutěže či že by daná podmínka byla diskriminační.

107. Argumentaci navrhovatele, že o uzavření smlouvy nerozhoduje provedené hodnocení nabídek, resp. tvrzení, že nastavený mechanismus vede k tomu, že smlouvy budou uzavírány s dodavateli, kteří v jednotlivých částech veřejné zakázky nepředložili ekonomicky nejvýhodnější nabídku, považuje Úřad za nedůvodnou, tudíž s ní nemůže souhlasit, neboť zadavatel není povinen, resp. nemůže, uzavřít smlouvu s dodavatelem, který nabídl nejnižší nabídkovou cenu, avšak neprokázal splnění technické kvalifikace v zadavatelem požadovaném rozsahu.

108. Úřad s ohledem na shora uvedené konstatuje, že neshledal uvedenou zadávací podmínku diskriminační či zaručující určitým dodavatelům bezdůvodně konkurenční výhodu, pročež zadavatel dle Úřadu neporušil navrhovatelem namítaná zákonná ustanovení § 6 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona.

K údajně nepřehledné zadávací dokumentaci a údajně netransparentnímu uveřejňování změn zadávací dokumentace

109. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel neuveřejňoval na profilu zadavatele aktualizované znění jednotlivých dokumentů tvořících zadávací dokumentaci, která se tudíž dle něj stala nepřehlednou a matoucí. Navrhovatel namítá, že zadavatel nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, a argumentuje, že u obdobných veřejných zakázek zadavatelé uveřejňují aktualizované znění zadávací dokumentace.

110. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení seznal, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení několikrát podával vysvětlení zadávací dokumentace (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

111. Problematiku vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace upravují § 98 a 99 zákona (v podrobnostech viz body 33. až 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které stanovují oprávnění dodavatele požadovat po zadavateli vysvětlení zadávací dokumentace a zadavateli stanovují související povinnost požadované vysvětlení řádně a včas poskytnout jak danému dodavateli, tak i všem ostatním dodavatelům. Je třeba přitom rozlišovat vysvětlení zadávací dokumentace, které zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci nemění a jsou jen vysvětlovány a objasňovány, a změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, kdy se zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci mění nebo jsou doplňovány. Je však na místě zároveň poukázat na skutečnost, že žádné z uvedených ustanovení zákona výslovně nestanovuje povinnost zadavatele při jejich aplikaci vyhotovit navrhovatelem namítané aktualizované znění dokumentu dotčeného změnou nebo doplněním zadávací dokumentace. To znamená, že počet změn ani složitost veřejné zakázky nemá žádný vliv na to, zda zadavatel poskytne či neposkytne aktualizované znění příslušné části zadávací dokumentace. Neposkytnutí aktualizovaného znění zadávací dokumentace tak samo o sobě bez dalšího nemůže zakládatporušení zásady transparentnosti zadavatelem, jelikož jeho poskytnutí lze chápat jako „dobrou vůli“ zadavatele a jako jednání, ke kterému zadavatel není povinen.

112. Úřad v této souvislosti dále odkazuje na § 28 odst. 1 písm. b) zákona (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí), který definuje pojem zadávací dokumentace. Jelikož pod zadávací dokumentaci, lze podřadit veškeré písemné dokumenty, které obsahují zadávací podmínky a které jsou sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení, pak je v zájmu účastníků zadávacího řízení se s jednotlivými vysvětleními, změnami nebo doplněními zadávací dokumentace seznámit a tyto zohlednit při zpracování vlastní nabídky takovým způsobem, aby mohli nabídku podat správně a mohli se tedy o veřejnou zakázku ucházet a také ji získat.

113. Na základě shora uvedeného Úřad s námitkou navrhovatele, že zadavatel nepostupoval transparentně, když v průběhu lhůty pro podání nabídky neuveřejňoval aktualizované znění jednotlivých dokumentů tvořících zadávací dokumentaci, nemůže souhlasit a považuje ji za nedůvodnou, neboť tuto povinnost zákon zadavateli neukládá, pročež uvedený postup zadavatele nelze označit za rozporný se zásadou transparentnosti.

K odlišně dlouhé době pro přípravu plnění veřejné zakázky

114. Navrhovatel namítá porušení zásady přiměřenosti a rovného zacházení stanovené v § 6 zákona, neboť má za to, že pravidla pro uzavírání smlouvy stanovená v bodu 3. zadávací dokumentace připouští rozdílné zacházení s jednotlivými dodavateli, když mohou mít rozdílně dlouhou dobu na to, aby se připravili na plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovateli není jasné, proč zadavatel nestanovil mechanismus oddalování zahájení plnění předmětu veřejné zakázky tak, aby zaručoval stejně dlouhou dobu na přípravu pro všechny vybrané dodavatele.

115. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení (viz body 47., 56. a 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že zadavatel v bodu 3. zadávací dokumentace stanovil pravidla zahájení plnění předmětu veřejné zakázky, kdy v případě uzavření smlouvy nejpozději do 30. 4. 2021 stanovil předpokládaný termín zahájení plnění předmětu veřejné zakázky od celostátní změny jízdních řádů dne 12. 12. 2021, v případě neuzavření smlouvy nejpozději do 30. 4. 2021 bude termín zahájení plnění předmětu veřejné zakázky automaticky posunut o 6 kalendářních měsíců, v případě neuzavření smlouvy do 31. 10. 2021 bude termín zahájení plnění předmětu veřejné zakázky posunut o dalších 6 kalendářních měsíců a pokud k uzavření smlouvy nedojde ani do 30. 4. 2022 termín zahájení plnění předmětu veřejné zakázky lze posunout obdobným způsobem o další půlrok a obdobně dále, nejpozději však se zahájením plnění předmětu veřejné zakázky ode dne celostátní změny jízdních řádů v prosinci 2023.

116. Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že zadavatel jasně a srozumitelně v zadávací dokumentaci stanovil, že se zahájení plnění předmětu veřejné zakázky ve všech případech odvíjí od termínu uzavření smlouvy a celostátní změny jízdních řádů, tudíž je možné „odhadovat“ délku doby určené na přípravu plnění předmětu veřejné zakázky z kontextu vývoje průběhu samotného zadávacího řízení. Úřad k namítanému dále konstatuje, že všichni dodavatelé měli stejné podmínky pro podání nabídek, když již v zadávací dokumentaci bylo počítáno s tím, že může dojít k posunutí termínu zahájení plnění předmětu veřejné zakázky, tudíž nemohla být porušena zásada rovného zacházení upravená § 6 zákona, jak namítá navrhovatel. Dle Úřadu navíc dodavatelé musí obecně počítat s možností, že v jakékoliv fázi zadávacího řízení mohou být podány námitky, příp. návrh, čímž dojde k prodloužení zadávacího řízení v důsledku trvaní blokační lhůty, příp. správního řízení vedeného Úřadem.

117. Pokud navrhovatel namítá, že termín uzavření smlouvy má vliv na délku doby pro přípravu plnění předmětu veřejné zakázky, pak s tím Úřad souhlasí, avšak právě termín uzavření smlouvy je tím objektivním okamžikem, od kterého lze jednoznačně a bezpochyby dovozovat termín zahájení plnění předmětu veřejné zakázky. Argumentaci navrhovatele, že průběh zadávacího řízení si nastavuje sám zadavatel, resp. o jisté míře libovůle zadavatele ovlivnit termín uzavření smlouvy, považuje Úřad za ryze spekulativní, neboť nelze bez jakýchkoliv důkazů dovozovat zbytečné průtahy zadávacího řízení, záměrné jednání ze strany zadavatele. K tomu Úřad akcentuje, že úkolem Úřadu není zkoumat a hodnotit možné úmysly účastníků zadávacího řízení, ale dodržování zákona a zadávacích podmínek.

118. K argumentaci navrhovatele, že dodavatelé mohou mít rozdílně dlouhou dobu na přípravu plnění předmětu veřejné zakázky, Úřad předně uvádí, že je pravdou, že tuto situaci nelze vyloučit, jelikož se jedná o rozsáhlou veřejnou zakázku rozdělenou do 8 částí. Úřad však v této souvislosti podotýká, že nelze zadávací podmínky posuzovat izolovaně, jak činí v šetřené námitce navrhovatel, ale v kontextu všech požadavků a informací uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad tedy opakovaně připomíná, že zadavatel v bodu 2.2. zadávací dokumentace umožnil, že jednomu účastníkovi zadávacího řízení může být zadáno více částí veřejné zakázky, přičemž jednomu účastníkovi zadávacího řízení lze zadat pouze tolik částí veřejné zakázky, ve vztahu k nimž doloží zvýšený rozsah reference vymezený v bodu 5.3. zadávací dokumentace (podrobně viz body 45. a 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Samotným nastavením podmínek pro uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky se Úřad podrobně zabýval v bodech 101. až 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad na tomto místě shrnuje, že nelze v daný okamžik vyloučit „zdržení“ v průběhu zadávacího řízení u některé z částí veřejné zakázky a dále nelze predikovat termín uzavření smluv na plnění předmětu veřejné zakázky v jednotlivých částech veřejné zakázky, nelze tudíž odhadovat vliv samotného průběhu zadávacího řízení na délku doby přípravy plnění předmětu veřejné zakázky v jednotlivých částech veřejné zakázky, resp. namítat potencialitu rozdílně dlouhé doby na přípravu plnění předmětu veřejné zakázky pro jednotlivé dodavatele. Úřad tedy akcentuje, že se jedná o potenciálně nastalou situaci, kterou není Úřad oprávněn zkoumat a hodnotit, jelikož jeho úkolem je řešit dodržování zákona na základě relevantních skutečností, přičemž v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí jasně vyvodil, že danou zadávací podmínku neshledal rozpornou se zákonem, když se zahájení plnění předmětu veřejné zakázky ve všech případech odvíjí od termínu uzavření smlouvy a celostátní změny jízdních řádů, tj. od jasně daných a objektivních skutečností odpovídajících předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tato podmínka platí stejně pro všechny dodavatele. Úřad tudíž nemůže souhlasit ani s tvrzením navrhovatele, že mechanismus nastavený zadavatelem v bodu 3. zadávací dokumentace je zcela nepřiměřený, když tento není nadbytečný a odvíjí se, jak bylo řečeno, od objektivních termínů souvisejících s předmětem plnění veřejné zakázky (termín uzavření smlouvy a celostátní změny jízdních řádů).

119. Úřad na základě shora uvedeného konstatuje, že neshledal v postupu zadavatele ohledně namítané zadávací podmínky rozpor se zásadou přiměřenosti ani rovného zacházení dle § 6 zákona, jak namítá navrhovatel.

K právu zadavatele pozastavit platbu finančních prostředků

120. V tomto námitkovém bodu směřujícím proti odst. 9.13 návrhu smlouvy navrhovatel brojí proti právu zadavatele pozastavit platbu finančních prostředků dodavateli. Navrhovatel namítá, že zadavatel nepřiměřeně zneužívá své postavení k tomu, že i za minimální závažné porušení povinností, které nemá vliv na zajištění dopravní obslužnosti, je zadavatel oprávněn pozastavit platbu finančních prostředků dodavateli. Navrhovatel k tomu argumentuje také nevyvážeností povinností vyplývajících z návrhu smlouvy dodavateli a zadavateli.

121. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad seznal, že námitka navrhovatele směřuje proti právu zadavatele pozastavit platbu jakékoliv zálohy nebo doplatku v případě, že je dodavatel v prodlení se splněním kterékoli své povinnosti plynoucí mu z návrhu smlouvy (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad akcentuje, že námitka navrhovatele směřuje proti smluvní (obchodní) podmínce, přičemž návrh smlouvy představuje specifickou část zadávacích podmínek, která vychází z potřeb zadavatele a působí zpravidla vůči všem účastníkům zadávacího řízenístejně. S tím souvisí i omezená přezkumná pravomoc Úřadu ve vztahu k smluvním (obchodním) podmínkám. Úřad při výkonu své pravomoci přezkoumává soulad postupu zadavatele v zadávacím řízení se zákonem, není však jeho úkolem hodnotit vhodnost a správnost stanovených smluvních (obchodních) podmínek nebo kontrolovat či korigovat vyváženost těchto podmínek definovaného smluvního vztahu, na což ve své argumentaci upozorňuje navrhovatel. Úřad také nemůže suplovat úlohu právníhoporadce při interpretaci té které (soukromoprávní) smluvní (obchodní) podmínky.

122. Úřad dále obecně doplňuje, že smlouva obecně je obsahově shodným projevem vůle dvou (případně více) stran, a jako taková nemůže být měněna bez souhlasu obou smluvních stran, resp. ke změně smlouvy může dojít pouze za jejich souhlasu. Obecně platí, že i pokud by jednastrana měla zájem na změně závazku, nelze k němu přistoupit bez akceptace strany druhé. Úřad uvádí, že námitka navrhovatele směřuje proti smluvním, resp. obchodním podmínkám, a k uvedenému sděluje, že jeho pravomoc je vytyčena § 248 zákona, dle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených pouze zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Je třeba konstatovat, že možnost Úřadu vyjadřovat se ke smluvním, resp. obchodním podmínkám, stanovených zadavatelem je tudížznačně omezená (srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0342/2018/VZ-18305/2019/513/EPi ze dne 1. 7. 2019).

123. Úřad v souvislosti s rozsahem svých kompetencí týkajících se možnosti posouzení obchodních podmínek odkazuje také např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 ze dne 28. 2. 2013, v němž je mj. uvedeno, že není úkolem Úřadu, „abyhodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem, nejedná-li se o zjevný exces vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky a nejde-li o pravidlo pro posuzování kvalifikace a samotného hodnocení nabídek, jež by muselo být předmětem posouzení z pohledu ZVZ [zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů].“ Z citovaného rozsudku tak lze dovodit, že do pravomoci Úřadu spadá pouze posouzení toho, zda smluvní, resp. obchodní podmínky nepředstavují zjevný exces, jenž by vyvolával nemožnost plnění předmětu veřejné zakázky za předpokladu, že nejde o pravidlo pro posuzování kvalifikace či hodnocení nabídek. Jinak řečeno, jestliže konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by způsoboval faktickou nemožnost plnění předmětu veřejné zakázky, a současně taková podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení nabídek, pak Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti,resp. přiměřenosti.

124. Namítá-li navrhovatel, že šetřenou smluvní podmínkou zadavatel nepřiměřeně zneužívá své postavení k tomu, aby i za minimální porušení povinností pozastavil platbu finančních prostředků dodavateli, pak musí Úřad konstatovat, že se jedná o spekulativní obecné tvrzení navrhovatele, které není odvislé od konkrétních okolností, a které nemůže tudíž svědčit pro možné porušení zásady přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona. Dle Úřadu namítaná zadávací (soukromoprávní) podmínka nepředstavuje zjevný exces, který by vyvolával nemožnost plnění předmětu veřejné zakázky, nemá vliv na pravidla posouzení splnění podmínek kvalifikace účastníkem zadávacího řízení a ani neovlivňuje hodnocení nabídek. S ohledem na presumpci profesionality je tedy na dodavateli (navrhovateli), aby vyhodnotil míru podnikatelského (obchodního) rizika a svobodně se rozhodl, zda nabídku za stanovené smluvní podmínky podá či nikoliv.

125. Úřad na základě shora uvedeného neshledal na uvedené smluvní podmínce ničeho nepřiměřeného, tedy rozporného s § 6 odst. 1 zákona, jak namítá navrhovatel.

K hrazení poplatků za vjezd na autobusová nádraží

126. Navrhovatel brojí proti bodu 8.1. zadávací dokumentace v návaznosti na odst. 6.15 písm. d) návrhu smlouvy, v nichž zadavatel stanovil, že v nabídkové ceně nebude zahrnuta cena za použití infrastruktury a že tyto související náklady bude zadavatel hradit dle skutečnosti na základě vyúčtování nákladů a dokladů o jejich úhradě za příslušný kalendářní měsíc. Navrhovatel namítá, že zadavatel postupuje v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, neboť určitým dodavatelům bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu a vytváří tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel mohl sám uzavřít smlouvy s jednotlivými vlastníky či provozovateli autobusových nádraží, čímž by zajistil rovné podmínky pro všechny dodavatele. Navrhovatel se obává, že si dodavatelé budou prostřednictvím vysokých cen poplatků za vjezd na autobusová nádraží (dále jen „poplatky“) kompenzovat nižší nabídkovou cenu.

127. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení (v podrobnostech viz body 49., 54., 62., 67. až 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že namítané poplatky nevstupují do nabídkové ceny a nezahrnují se ani do kompenzace a jsou v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky hrazeny zadavatelem vybranému dodavateli samostatně dle skutečně prokázané výše. Vybraný dodavatel je v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky povinen se zadavatelem předem projednat výši poplatku sjednaného s provozovatelem/vlastníkem autobusového nádraží. Zadavatel dále stanovil, že vybraný dodavatel má nárok na úhradu poplatku pouze ve výši předem odsouhlasené zadavatelem, přičemž zadavatel se zavázal sdělit vybranému dodavateli své stanovisko k výši poplatku ve lhůtě 5 pracovních dnů od předložení úplných podkladů vybraným dodavatelem.Zadavatel dále uvedl, že pokud souhlas neudělí, má povinnost se s vybraným dodavatelem dohodnout na náhradním řešení.K tomu Úřad podotýká, že otázka poplatku byla řešena nejen ve Vysvětlení č. 9, na které se odvolává navrhovatel, ale také ve vysvětlení č. 6, přičemž došlo ze strany zadavatele k doplnění odst. 6.15 písm. d) návrhu smlouvy, který úzce souvisí s namítaným bodem 8.1. zadávací dokumentace.

128. Úřad na tomto místě předně opětovně zdůrazňuje, že v daném případě zadavatel má právo vymezit si dle vlastních potřeb podmínky související s plněním předmětu veřejné zakázky. Úřad seznal, že z obsahu posuzovaných částí zadávací dokumentace nelze dovodit, že by zadavatel určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručoval konkurenční výhodu nebo vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, jak namítá navrhovatel, jelikož nemůže být sporu, že proces odsouhlasení výše poplatku platí shodně pro všechny dodavatele (resp. vybrané dodavatele), nelze tedy v šetřeném případě hovořit o nerovnováze mezi dodavateli, když namítaná zadávací podmínka neskýtá výhodu pro určité dodavatele. Zadavatel v zadávací dokumentaci jasným a určitým způsobem vymezil pravidla odsouhlasení a hrazení poplatku a jednoznačně stanovil povinnosti zadavatele a dodavatele. Z pohledu Úřadu tak nelze hovořit o porušení § 36 odst. 1 zákona při stanovení zadávacích podmínekzadavatelem.

129. Argumentaci navrhovatele, v níž tvrdí, že bod 8.1. zadávací dokumentace v sobě skrývá bezdůvodnou konkurenční výhodu pro určité dodavatele, když předjímá, že si někteří dodavatelé budou nižší nabídkovou cenu kompenzovat v rámci poplatku, Úřad považuje za irelevantní a spekulativní, neboť z bodu 8.1. zadávací dokumentace v návaznosti na odst. 6.15 písm. d) návrhu smlouvy jednoznačně vyplývá, že poplatek nevstupuje do nabídkové ceny a jeho výše je výsledkem shody obou dotčených stran.

130. Úřad tudíž s ohledem na shora uvedené konstatuje, že neshledal šetřenou zadávací podmínku rozpornou s § 36 odst. 1 zákona, jak namítá navrhovatel.

K určení kategorie vozidel pro plnění veřejné zakázky

131. Navrhovatel namítá, že zadavatel bodem 2.3. zadávací dokumentace v rozporu s § 36 odst. 3 zákona nedovoleně přenáší na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, když přenáší odpovědnost za správné zvolení kategorie vozidla na dodavatele. Navrhovatel trvá na tom, že je to právě zadavatel, kdo nejlépe zná obsluhované území a kdo by měl jednoznačně určit, jakou kategorií vozidla lze plnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel by měl dle navrhovatele jasně a transparentně stanovit velikostní omezení pro vozidla na linkách/spojích.

132. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení (viz body 46., 52., 71. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že zadavatel v jednotlivých oblastech na jednotlivých linkách/spojích stanovil minimální doporučenou kategorii vozidla, přičemž na některých linkách/spojích připustil, že je možné doporučenou kategorii vozidla nahradit vozidlem vyšší kategorie.

133. Z uvedeného Úřad dovozuje, že zadavatel dodavatelům poskytl, co se týče kategorií vozidel, zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Z toho, že zadavatel připustil, ve své podstatě nad rámec svých požadavků, obsluhu na některých linkách/spojích vozidly vyšší kategorie, než sám stanovil, nelze dovozovat, že přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť není pochyb, že zadavatel v jednotlivých oblastech na jednotlivých linkách/spojích stanovil kategorii vozidla, kterými má dodavatel zajistit předmět plnění veřejné zakázky. Úřad nevidí žádný zákonný rozpor v tom, že zadavatel možnost obsluhy vozidly vyšší kategorie při plnění předmětu veřejné zakázky dodavatelům na linkách/spojích umožnil a ponechal na jednotlivých dodavatelích, zda této možnosti využijí či nikoliv, a to s ohledem na zohlednění svých majetkových poměrů, resp. dodavatelé mají možnost ve větší míře při nasazení kategorie vozidla na jednotlivé linky/spoje zohlednit, jaké kategorie vozidel vlastní, příp. hodlají pořídit.

134. Úřad opakovaně zdůrazňuje, že v daném případě nemůže být zpochybněno právo zadavatele vymezit si dle vlastních potřeb zadávací podmínky. Úřad dále podotýká, že není povinností zadavatele a účelem stanovení zadávacích podmínek detailně popsat, jaké všechny kategorie vozidel v jednotlivých oblastech na jednotlivých linkách/spojích mohou být použity, jelikož zadavatel vychází při vymezení zadávacích podmínek z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů. V šetřené věci je tak podstatné pouze to, že v bodu 2.3. zadávací dokumentace v návaznosti na Přílohu č. 3 zadavatel dodavatelům poskytl dostatek údajů, na jejichž základě mohou zpracovat svou nabídku, resp. zohlednit v ní kategorii vozidla nasazovaného na jednotlivé linky/spoje, a to podle minimální doporučené kategorie vozidla.

135. Úřad na základě shora uvedeného neshledává uvedenou zadávací podmínku v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, jak namítá navrhovatel.

136. Na základě výše uvedeného (viz body 26. až 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad konstatuje, že neshledal, že by zadavatel v navrhovatelem namítaných skutečnostech porušil zákon, tudíž nezjistil důvod pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

2. ABOUT ME s.r.o., Křenova 438/7, 162 00 Praha - Veleslavín

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 08229/2021/510/MKospisová značka: S0001/2021

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 08229/2021/510/MKo
spisová značka: S0001/2021