číslo jednací: 05224/2021/500/AIv
spisová značka: S0053/2021

• Instance: I.
• Věc: Nákup zahradních herních prvků pro 2. mateřskou školu Karlovy Vary
• Účastníci:
  1. 2. mateřská škola Karlovy Vary
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 20. 2. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0053/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-05224/2021/500/AIv

Brno 10. 02. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 citovaného zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jehož se dopustil

• obviněný – 2. Mateřská škola Karlovy Vary, Krušnohorská 16, příspěvková organizace, IČO 71237011, se sídlem Krušnohorská 740/16, 360 10 Karlovy Vary,

v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „Nákup zahradních herních prvků pro 2. mateřskou školu Karlovy Vary“, zadanou na základě výzvy k podání nabídky ze dne 18. 4. 2019, na jejíž plnění byla uzavřena dne 7. 5. 2019 kupní smlouva s vybraným dodavatelem – Alestra s.r.o., IČO 29196485, se sídlem Tišnovská 305, 664 34 Kuřim,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – 2. Mateřská škola Karlovy Vary, Krušnohorská 16, příspěvková organizace, IČO 71237011, se sídlem Krušnohorská 740/16, 360 10 Karlovy Vary Nehvizdy – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Nákup zahradních herních prvků pro 2. mateřskou školu Karlovy Vary“, kterou dne 7. 5. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem – Alestra s.r.o., IČO 29196485, se sídlem Tišnovská 305, 664 34 Kuřim – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do 22. 5. 2019.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – 2. Mateřská škola Karlovy Vary, Krušnohorská 16, příspěvková organizace, IČO 71237011, se sídlem Krušnohorská 740/16, 360 10 Karlovy Vary Nehvizdy – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20.000,- Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MIMO ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – 2. Mateřská škola Karlovy Vary, Krušnohorská 16, příspěvková organizace, IČO 71237011, se sídlem Krušnohorská 740/16, 360 10 Karlovy Vary Nehvizdy (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – oslovil na základě výzvy ze dne 18. 4. 2019 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Nákup zahradních herních prvků pro 2. mateřskou školu Karlovy Vary“ (dále jen „veřejná zakázka“) několik dodavatelů.

2. Předmětem veřejné zakázky byla dodávka venkovních zahradních herních prvků pro mateřskou školu.

3. Předpokládaná cena dodávky byla ve výzvě k podání nabídky stanovena jako maximální, tj. do 661.157 Kč bez DPH.

4. Obviněný uzavřel dne 7. 5. 2019 kupní smlouvu s vybraným dodavatelem – Alestra s.r.o., IČO 29196485, se sídlem Tišnovská 305, 664 34 Kuřim (dále jen „vybraný dodavatel“) – na plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

5. Kupní cena byla ve smlouvě stanovena na 563.553,62 Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 30. 11. 2020 podnět z téhož dne s žádostí o prošetření postupu při uveřejňování předmětné smlouvy.

7. Výzvou č. j. ÚOHS-38784/2020/512/JHé ze dne 2. 12. 2020 Úřad vyzval zadavatele k zaslání veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou a zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu.

8. Úřad dne 10. 12. 2020 obdržel od obviněného vyjádření ze dne 8. 12. 2020, ve kterém obviněný přiznává, že skutečně nedošlo ke zveřejnění předmětné smlouvy v registru smluv ani na profilu zadavatele. Dále obviněný uvádí, že následně dne 1. 4. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o vypořádání závazků ze smlouvy, kterou byla uznána veškerá dosavadní plnění, práva a povinnosti vyplývající z neuveřejněné smlouvy. Obviněný dále uvádí, že uvedenou smlouvu o vypořádání závazků uveřejnil v registru smluv dne 2. 4. 2020.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

9. Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem.

10. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

11. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

12. Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba zadavatele podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.

13. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

14. Obviněný je dle obchodního rejstříku příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Statutární město Karlovy Vary, IČO 00254657, se sídlem Moskevská 2035/21, 360 01 Karlovy Vary (dále jen „zřizovatel“).

15. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

16. Z výše uvedeného plyne, že zřizovatel jakožto obec je základním územním samosprávným celkem a obviněný, jakožto jím zřízená příspěvková organizace, je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona a jiných právních předpisů

17. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

18. Podle § 27 zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo na služby částce 2.000.000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6.000.000 Kč.

19. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.

20. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

21. Postup při uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb.

22. Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

23. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1.000.000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

24. Podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.

25. Podle § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) platí, že lhůta nebo doba určení podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

Zjištěné skutečnosti

26. Obviněný odeslal výzvu k podání nabídek na veřejnou zakázku několika dodavatelům a na základě obdržených nabídek a hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny poté vybral dodavatele, se kterým uzavřel dne 7. 5. 2019 kupní smlouvu na dodávku zahradních herních prvků s cenou 563.553,62 Kč bez DPH.

27. Úřad ověřil, že tato smlouva není na profilu zadavatele ani v registru smluv uveřejněna. Tuto skutečnost Úřadu potvrdil a přiznal sám obviněný ve svém vyjádření ze dne 8. 12. 2020.

28. Dle zápisu o předání a převzetí dokončené zakázky byly práce zahájeny dne 19. 6. 2020 a ukončeny 28. 6. 2019, přičemž faktura č. 190100137 ze dne 28. 6. 2020 vystavená na částku 563.553,62 Kč bez DPH, uvedené potvrzuje.

29. Obviněný v registru smluv dne 2. 4. 2020 uveřejnil smlouvu o vypořádání závazků s vybraným dodavatelem, které vznikly na základě uzavřené smlouvy, která však byla zneplatněna na základě jejího neuveřejnění v registru smluv. Touto smlouvou byla uznána dosavadní plnění, práva a povinnosti obou smluvních stran vyplývající z neuveřejněné smlouvy.

Právní posouzení

30. Úřad obecně uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovením § 219 odst. 1 zákona zakotvující princip publicity smluv uzavřených na veřejné zakázky včetně všech jejích změn a dodatků. Tento princip má sloužit široké veřejnosti k možnosti seznámení se s obsahem uzavřených smluv. Tato kontrola ze strany veřejnosti je jednou ze základních požadavků na transparentnost jednání zadavatele při zadávání veřejných zakázek.

31. Úřad dále uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování smluv podle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti v jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

32. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek. Je to podmínka samotného uveřejnění smlouvy, podmínka uveřejnění celého znění smlouvy (spolu s úplným zněním příloh, které jsou součástí smlouvy), včetně dodatků a změn, dále podmínka jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě podmínka dodržení lhůty pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku v délce 15 dnů od jejího uzavření. Pokud zadavatel nedodrží veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.

33. Podle § 219 odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel nemusí uveřejňovat smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500.000 Kč bez DPH. Z uvedeného je zřejmé, že povinnost uveřejnit smlouvu podle § 219 odst. 1 zákona u veřejných zakázek s cenou nad 500.000 Kč bez DPH se tedy vztahuje i na veřejné zakázky malého rozsahu, jež nebyly zadávány v některém z druhů zadávacích řízení.

34. V posuzovaném případě cena 563.553,62 Kč bez DPH přitom explicitně vyplývá jak ze samotné smlouvy, tak z doložené faktury (viz body 26. a 28. odůvodnění tohoto příkazu). Obviněnému tedy nesvědčila výjimka podle § 219 odst. 1 písm. a) zákona, že by smlouvu na veřejnou zakázku s cenou nepřesahující 500.000 Kč bez DPH nemusel uveřejňovat.

35. Úřad dále ke smlouvě uzavřené na plnění veřejné zakázky uvádí, že se na ni nevztahují ani zákonné výjimky z uveřejňovacích povinností dle § 219 odst. 1 písm. b), c) ani d) zákona. Obviněný je mateřskou školou a předmětem smlouvy je dodávka zahradních herních prvků, z čehož je patrné, že se nejedná o smlouvu obsahující utajené, bezpečnostní či zpravodajské informace.

36. Pokud jde o výjimku z uveřejnění podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, z obdržené dokumentace vyplývá, že obviněný smlouvu neuveřejnil ani podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem je zejména zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“). Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.“ Obecně tedy platí, že pokud je smlouva uveřejněna podle zákona o registru smluv, není třeba ji duplicitně uveřejňovat i podle zákona na profilu zadavatele.

37. Skutková podstata přestupku dle § 269 odst. 2 zákona je naplněna, pokud zadavatel neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

38. Jak vyplývá z § 270 odst. 1 zákona, jestliže jednání zadavatele vykazuje formální znaky přestupku podle zákona, má se za to, že je naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) přestupku.

39. Úřad shrnuje, že obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 7. 5. 2019. Povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu měla být dle § 219 odst. 1 zákona splněna do 15 dnů od uzavření smlouvy. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku uvedená lhůta počala běžet dnem následujícím po dni uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, z čehož plyne, že zadavatel měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu nejpozději ke dni 22. 5. 2019. Smlouva však na profilu zadavatele do uvedeného dne uveřejněna nebyla.

40. Pro úplnost Úřad uvádí, že obviněný, zřejmě vědom si následků neuveřejnění předmětné smlouvy, uzavřel následně dne 1. 4. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu o vypořádání závazků, kterou dne 2. 4. 2020 v registru smluv uveřejnil a spolu s ní uveřejnil i předmětnou smlouvu.

41. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu na plnění veřejné zakázky, kterou dne 7. 5. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 22. 5. 2019.

42. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

43. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak bylo konstatováno výše.

44. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let. Podle odst. 4 téhož ustanovení přestupky při uveřejňování nejsou trvajícími přestupky.

45. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

46. Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 23. 5. 2019, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je pak zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že u projednávaného přestupku dosud neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.

47. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1.000.000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

48. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

49. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

50. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

51. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Co se týče posouzení následků, které byly přestupkem způsobeny, konstatuje Úřad, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k dlouhodobému znemožnění účinné kontroly veřejné zakázky. Úřad však zároveň konstatuje, že intenzita narušení tohoto chráněného zájmu nebyla nijak vysoká, vzhledem k tomu, že cena veřejné zakázky přesáhla hranici 500.000 Kč bez DPH o pouhých 63.553,62 Kč bez DPH.

52. Jako polehčující okolnost obviněného Úřad zohlednil fakt, že se obviněný své pochybení pokusil napravit uzavřením smlouvy o vypořádání závazků s vybraným dodavatelem dne 1. 4. 2020, kterou dne 2. 4. 2020 v registru smluv uveřejnil a spolu s ní uveřejnil i předmětnou smlouvu.

53. Úřad neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti případu.

54. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu zřizovatele pro příspěvkové organizace na rok 2021, který je dostupný online na adrese https://mmkv.cz/cs/rozpocty-zaverecne-ucty-statuty-fondu-mesta, vyplývá, že se u obviněného předpokládají náklady a výnosy ve výši 67.120.000 Kč a konečný stav fondu investic ve výši 1.648.000 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty těsně při spodní hranici zákonné sazby nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje velmi nízkou částku ve srovnání s prostředky, se kterými obviněný hospodaří.

55. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 20.000 Kč, která dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

56. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

57. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

2. Mateřská škola Karlovy Vary, Krušnohorská 16, příspěvková organizace, Krušnohorská 740/16, 360 10 Karlovy Vary

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy