číslo jednací: 01130/2022/500
spisová značka: S0013/2022/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | GNSS aparatura a totální stanice - část a. „Dodávka totálních stanic“ |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 1. 2022 |
| Dokumenty |  2022_S0013.pdf 330 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0013/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-01130/2022/500 |
|
Brno 11. 1. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha‑Suchdol
při zadávání části a. „Dodávka totálních stanic“ veřejné zakázky „GNSS aparatura a totální stanice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 21. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 23. 5. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-016461 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 21. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 23. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 096-218502
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha‑Suchdol – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že při zadávání části a. „Dodávka totálních stanic“ veřejné zakázky „GNSS aparatura a totální stanice“v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 21. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 23. 5. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-016461 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 21. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 23. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 096-218502 nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 8 ve spojení § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele – GEOTRONICS Praha, s.r.o., IČO 48027014, se sídlem Pikovická 206/11, 147 00 Praha‑Braník, ačkoliv jmenovaný vybraný dodavatel předložil ve své nabídce na část a. uvedené veřejné zakázky nabídkovou cenu ve výši 649 800 Kč bez DPH, a tedy nesplnil zadávací podmínku stanovenou obviněným v bodech 1.7 a 1.8 zadávací dokumentace, podle níž maximální možná výše nabídkové ceny za část a. uvedené veřejné zakázky činí 300 000 Kč bez DPH, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a uzavřel s jmenovaným vybraným dodavatelem dne 25. 7 2018 na část a. předmětné veřejné zakázky kupní smlouvu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha‑Suchdol – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha‑Suchdol (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) otevřené řízení na veřejnou zakázku „GNSS aparatura a totální stanice“, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 21. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 23. 5. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-016461 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 21. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 23. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 096-218502 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z bodu 1.7 zadávací dokumentace vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na dvě části, a to na část a. s názvem „Dodávka totálních stanic“ (dále jen „část a. veřejné zakázky“) a na část b. s názvem „Dodávka aparatur GNSS“ (dále jen „část b. veřejné zakázky“).
3. Z bodu 2 zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění části a. veřejné zakázky byla dodávka 6 ks totálních stanic a předmětem plnění části b. veřejné zakázky byla dodávka 8 ks aparatur GNSS.
4. Předpokládaná hodnota kompletního plnění předmětu veřejné zakázky činila dle bodu 1.3 zadávací dokumentace 1 600 000 Kč bez DPH. Dle bodu 1.7 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota části a. veřejné zakázky činila 300 000 Kč bez DPH a části b. veřejné zakázky 1 300 000 Kč bez DPH.
5. Dne 25. 7. 2018 uzavřel obviněný se společností GEOTRONICS Praha, s.r.o., IČO 48027014, se sídlem Pikovická 206/11, 147 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) kupní smlouvu na část a. předmětné veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“ nebo „smlouva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 29. 11. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky (dále jen „podnět“).
7. Na základě doručeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
Vyjádření obviněného k podnětu ze dne 13. 12. 2021
8. Úřad obdržel dne 14. 12. 2021 vyjádření obviněného k podnětu ze dne 13. 12. 2021.
9. Obviněný v úvodu vyjádření konstatuje, že mu již v předmětné veřejné zakázce byla Řídicím orgánem Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, tedy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Řídicí orgán“) udělena finanční korekce v horní možné sazbě, tj. ve výši 25 %. Konkrétně se jednalo o částku ve výši 560 300,73 Kč bez DPH.
10. Obviněný ve svém vyjádření dále uvádí, že při posuzování nabídek vycházel z toho, že obdržel pouze jednu nabídku, ve které byly dodavatelem nabídnuty totální stanice mnohem lepších technických parametrů. Obviněný dle svých slov ověřil ceny obdobných zařízení (s takto výrazně lepšími technickými parametry) na trhu a zjistil, že nabídnuté totální stanice odpovídaly nabídnuté ceně, přičemž vzhledem k tomu, že díky lepším technickým parametrům jsou nabídnutá zařízení pro činnost obviněného vhodnější, uzavřel s dodavatelem, který jako jediný nabídku podal, smlouvu.
11. Obviněný byl při tomto postupu veden dle svých slov mimo jiné dodržováním zásad 3E a z toho důvodu postupoval způsobem, za nějž mu byla Řídicím orgánem udělena sankce. Obviněný uvádí, že pokud by postupoval striktně dle názoru Řídicího orgánu, musel by účastníka vyloučit, zadávací řízení zrušit a následně jej vypsat znovu a celý proces tak zopakovat.
12. Obviněný ve svém vyjádření dále uvádí, že z důvodu časové tísně by po vyloučení účastníka a následném zrušení zadávacího řízení „postupoval tak, že by subsidiárně dle § 63 odst. 1 písm. b) zákona k uzavření smlouvy oslovil téhož dodavatele. Výsledek by byl tedy naprosto totožný, tj. uzavření smlouvy se společností GEOTRONICS, Praha, s.r.o. s cenou ve výši 649 800,- Kč bez DPH a defacto bez dalšího výběrového řízení, pouze s výrazně vyšší administrativní zátěží jak pro samotného zadavatele, tak i Řídící orgán i samotného dodavatele“.
13. V závěru vyjádření obviněný zdůrazňuje, že již byl v této věci Řídicím orgánem sankcionován. Dle názoru obviněného by tak další sankce byla příliš přísná a nepřiměřená a mohla by se jevit jako porušení zásady ne bis in idem.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení
14. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.
15. Podle § 28 odst. 2 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
16. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
17. Podle § 48 odst. 8 zákona vyloučí zadavatel vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
18. Podle § 122 odst. 2 zákona pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.
19. Podle § 127 odst. 1 zákona zruší zadavatel zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení.
20. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
21. Zadavatel v bodě 1.7 zadávací dokumentace stanovil: „Veřejná zakázka je rozdělena na dvě části:
a. Dodávka totálních stanic
- předpokládaná hodnota 300.000,- Kč bez DPH
b. Dodávka aparatur GNSS
- Předpokládaná hodnota 1.300.000,- Kč bez DPH.“
22. Zadavatel v bodě 1.8 zadávací dokumentace stanovil: „Předpokládaná hodnota jednotlivých částí veřejné zakázky je hodnotou maximální a nepřekročitelnou. V případě, že účastník nabídne vyšší nabídkovou cenu, bude ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu nedodržení zadávacích podmínek.“
23. Z písemné zprávy zadavatele k části a. veřejné zakázky ze dne 6. 8. 2018 (dále jen „písemná zpráva zadavatele“) vyplývá, že hodnoticí komise neprovedla hodnocení nabídek, neboť obviněný do části a. veřejné zakázky obdržel pouze jednu nabídku, a to od vybraného dodavatele.
24. Vybraný dodavatel uvedl v bodě 3 krycího listu nabídky na část a. veřejné zakázky nabídkovou cenu ve výši 649 800 Kč bez DPH.
25. Zadavatel rozhodl o výběru dodavatele v části a. veřejné zakázky dne 20. 6. 2018 a oznámením z téhož dne své rozhodnutí oznámil vybranému dodavateli.
26. Obviněný uzavřel dne 25. 7. 2018 s vybraným dodavatelem kupní smlouvu.
Právní posouzení
27. Obviněný v zadávací dokumentaci stanovil, že předpokládaná hodnota části a. veřejné zakázky činí 300.000 Kč bez DPH. Současně obviněný stanovil, že: „Předpokládaná hodnota jednotlivých částí veřejné zakázky je hodnotou maximální a nepřekročitelnou. V případě, že účastník nabídne vyšší nabídkovou cenu, bude ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu nedodržení zadávacích podmínek.“ Zadavatel tak předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky učinil současně hodnotou představující maximální a nepřekročitelnou nabídkovou cenu příslušné části předmětné veřejné zakázky, čímž určil jeden ze závazných „mantinelů“ zadávacího řízení.
28. Z bodu 1.8 ve spojení s bodem 1.7 zadávací dokumentace předmětné zakázky tedy jasně vyplývá, že obviněný v šetřeném případě požadoval, aby konečná cena části a. veřejné zakázky činila maximálně 300 000 Kč bez DPH, s tím, že pokud bude podána nabídka s vyšší nabídkovou cenou, bude účastník, jenž tuto nabídku podal, vyloučen ze zadávacího řízení.
29. Na část a. veřejné zakázky obdržel obviněný pouze jednu nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele. Nabídková cena vybraného dodavatele přitom činila 649 800 Kč bez DPH. Vybraný dodavatel tak nesplnil požadavek plynoucí ze zadávací dokumentace, neboť jeho nabídková cena převyšovala obviněným stanovenou maximální přípustnou nabídkovou cenu (a to více než dvojnásobně). Obviněný byl proto povinen vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit. Obviněný však vybraného dodavatele nevyloučil, ale uzavřel s ním kupní smlouvu, a tedy postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
30. K vyjádření obviněného, kde svůj postup odůvodňuje tím, že mu vybraným dodavatelem byly nabídnuty totální stanice mnohem lepších technických parametrů, které jsou pro činnost obviněného vhodnější, Úřad uvádí, že toto tvrzení je pro posouzení věci zcela irelevantní. Pokud obviněný v zadávací dokumentaci stanovil maximální přípustnou nabídkovou cenu, měl povinnost účastníka, jehož nabídka bude s tímto požadavkem v rozporu, vyloučit bez ohledu na to, jaké zařízení nabízí. Pokud tedy obviněný v návaznosti na obdržení nabídky vybraného dodavatele dospěl k závěru, že pro jeho činnost bude vhodnější zařízení o parametrech lepších, než jaké stanovil jako minimální v zadávacích podmínkách, nemohl tuto situaci řešit tím, že bude postupovat v rozporu se zákonem. Jediným zákonným postupem v takové situaci bylo vyloučení vybraného dodavatele a následné zahájení nového zadávacího řízení, kde mohl obviněný definovat technické parametry požadovaného zařízení tak, aby mu lépe vyhovovaly.
31. Úřad tedy konstatuje, že obviněný při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení § 48 zákona, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
32. K dalšímu ze znaků skutkové podstaty daného typu přestupku, tj. k vlivu nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele, Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo prokázáno, že obviněný nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv jej z důvodu nesplnění zadávací podmínky vyloučit měl. Vliv na výběr dodavatele tedy spočívá v tom, že zatímco v případě zákonného postupu obviněného by vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel byl jediným účastníkem zadávacího řízení, k výběru dodavatele a k uzavření smlouvy v zadávacím řízení vůbec nedošlo (neboť jediný účastník by byl vyloučen), v důsledku nezákonného postupu obviněného byl dodavatel vybrán a byla s ním uzavřena smlouva. Je tedy naplněn i druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
33. K tvrzení obviněného, podle něhož by obviněný v případě zrušení zadávacího řízení následně postupoval podle § 63 odst. 1 písm. b) zákona (tj. v jednacím řízení bez uveřejnění) a oslovil by téhož dodavatele (tj. vybraného dodavatele), a výsledek by tak podle něj byl zcela totožný jako v nyní šetřeném zadávacím řízení, Úřad dodává, že pro posouzení vlivu výše popsaného nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele je tato argumentace zcela irelevantní. Posouzení, zda nezákonné jednání zadavatele má potenciál ovlivnit výběr dodavatele, je totiž možno činit pouze ve vztahu k tomu zadávacímu řízení, v jehož průběhu se zadavatel nezákonného jednání dopustil. To, že by v případném jiném zadávacím řízení na stejný předmět plnění mohl být teoreticky vybrán stejný dodavatel, tedy neznamená, že v šetřeném zadávacím řízení k ovlivnění výběru dodavatele nemohlo dojít.
34. Dále Úřad uvádí, že rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem dne 25. 7. 2018 uzavřel kupní smlouvu.
K námitce porušení zásady ne bis in idem
35. Obviněný ve svém vyjádření namítá v případě uložení sankce Úřadem porušení právní zásady ne bis in idem, neboť v této věci již byl sankcionován. Porušení principu „ne dvakrát v téže věci“ spatřuje obviněný v tom, že vedle případné sankce vyměřené Úřadem mu byla Řídicím orgánem udělena finanční korelace ve výší 25 % (konkrétně se jedná o částku 560 300,73 Kč bez DPH). Obviněný v uvedeném shledává dvojí sankci za totéž porušení zákona. Zároveň by dle obviněného byla další sankce v téže věci příliš přísná a nepřiměřená, i vzhledem k faktické míře porušení.
36. Úřad k tomu uvádí, že vydáním příkazu, resp. rozhodnutí Úřadu o přestupku a uložením pokuty k porušení zásady zákazu dvojího trestání nedochází. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2017 ze dne 14. 6. 2018, v němž soud posuzoval obdobnou situaci, konkrétně situaci, kdy zadavateli byla za porušení zákona krácena poskytnutá dotace a následně mu byla za totéž porušení zákona Úřadem uložena pokuta v řízení o přestupku, resp. o správním deliktu. Krajský soud v citovaném rozsudku uvedl následující: „Pro aplikaci zásady ne bis in idem je – jednoduše řešeno – podstatná totožnost skutkového jednání a povaha vedených řízení pro totožný skutek. V případě, že se obě „obvinění“ (vedoucí ke krácení dotace a k sankci uložené žalovaným) vztahují ke shodnému skutkovému ději (skutek de facto), je dále významné, zda žalobce jedním jednáním (skutek de facto) ohrozil či porušil více chráněných zájmů a tím se dopustil dvou samostatných skutků de iure (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2014, č. j. 6 As 106/2014-25). Dopustil-li se žalobce jedním jednáním (jedním skutkem de facto, který spočíval v uzavření dohody o narovnání) dvou samostatných skutků de iure, není porušením zásady ne bis in idem, jestliže mu byla zkrácena dotace a zároveň byla se ze strany žalovaného uložena sankce z důvodu porušení ZVZ. O dva rozdílné skutky de iure se totiž v nyní posuzované věci jedná. Porušení pravidel stanovených v ZVZ se může projevit v rozhodnutí žalovaného (mimo jiné) o spáchání správního deliktu (§ 120 ZVZ). Vedle toho (mimo jiné) má poskytovatel dotace oprávnění plynoucí z § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle něhož nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta. Chráněným zájmem u krácení dotace je ochrana veřejných rozpočtů – typicky státního rozpočtu či prostředků poskytnutých z Evropské unie, tedy rozpočtu unijního – a jejich řádné využití k předem stanovenému účelu v souladu s právními předpisy a podmínkami stanovenými poskytovatelem dotace. Chráněným zájmem z pohledu ZVZ je zájem na dodržování závazných pravidel zadávacích řízení, resp. postupu zadavatelů v souvislosti se zadávacími řízeními, směřujících k respektování zásad vyjádřených v § 6 ZVZ. Krácení dotace a sankce uložená žalovaným se tedy vztahují ke dvěma rozdílným skutkům de iure a zásada zákazu dvojího trestání v téže věci se neuplatní. Dovozovat, že by žalobce mohl být potrestán dvakrát za totéž, jak v nyní posuzované věci argumentuje, nelze i z toho důvodu, že dokonce ani porušení rozpočtové kázně není deliktem a stejně tak uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.3.2015, č.j. 5 As 95/2014-46); cíl odvodu za porušení rozpočtové kázně, který je peněžitým plněním, jenž je příjmem veřejného rozpočtu, je jiný než cíl trestní sankce; cílem odvodu (na základě rozhodnutí správce daně) je navrátit zpět do veřejného rozpočtu prostředky, které nebyly využity v souladu s podmínkami, které poskytovatel pro čerpání těchto prostředků stanovil, cílem pokuty za správní delikt spáchaný porušením ZVZ (na základě rozhodnutí žalovaného) je skutečné „potrestání“ pachatele. Tím méně může být za „potrestání“ pachatele pokládáno krácení dotace, jak jím žalobce argumentuje v nyní posuzované věci.“
37. Úřad dodává, že citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 225/2018-37 ze dne 27. 8. 2020. Úřad tedy s odkazem na citovanou judikaturu konstatuje, že vydáním příkazu, resp. tohoto rozhodnutí, k porušení zásady ne bis in idem nedochází.
Závěr
38. Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 8 ve spojení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele, ačkoliv jmenovaný vybraný dodavatel předložil ve své nabídce na část a. uvedené veřejné zakázky nabídkovou cenu ve výši 649 800 Kč bez DPH, a tedy nesplnil zadávací podmínku stanovenou obviněným v bodech 1.7 a 1.8 zadávací dokumentace, podle níž maximální možná výše nabídkové ceny za část a. uvedené veřejné zakázky činí 300 000 Kč bez DPH, přičemž uvedený postup obviněného ovlivnil výběr dodavatele a obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dne 25. 7 2018 na část a. předmětné veřejné zakázky kupní smlouvu. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu
39. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při zadání veřejné zakázky podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
40. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
41. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
42. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 25. 7. 2018, kdy zadavatel uzavřel kupní smlouvu na část a. předmětné veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
43. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
44. Cena části a. veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil přestupku popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí celkem 786 258 Kč s DPH (649 800 Kč bez DPH). Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 78 625,8 Kč.
45. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
46. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
47. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný při výběru dodavatele zcela ignoroval ustanovení zadávacích podmínek o maximální přípustné nabídkové ceně, které sám stanovil v zadávací dokumentaci. Přestože nabídka jediného účastníka zadávacího řízení maximální výši ceny převyšovala více než dvojnásobně, obviněný tohoto účastníka nevyloučil. Následkem uvedeného postupu obviněného bylo, že byla uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem, jehož nabídka nesplňovala požadavek zadavatele na maximální výši nabídkové ceny. Úřad přitom zdůrazňuje, že tento případ je nutno odlišit např. od situace, kdy by bylo (např. z důvodu extrémně složitého předmětu plnění) sporné či nejasné, zda nabídka vybraného dodavatele určitý požadavek zadavatele splňuje, či nikoliv, a skutečnost, že požadavek splněn nebyl, by vyšla najevo např. až v rámci šetření provedeného Úřadem. I v takovém případě by šlo o porušení zákona, nicméně z hlediska závažnosti by takový postup zadavatele byl pravděpodobně hodnocen mírněji než v nynějším případě, kdy obviněný zcela vědomě a záměrně uzavřel smlouvu s účastníkem, u něhož o nesplnění zadávacích podmínek nemohlo být sebemenších pochyb. S ohledem na to považuje Úřad přestupek za závažný.
48. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek dle výroku I. tohoto příkazu byl zadavatelem spáchán před více než třemi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.
49. Úřad dále jako polehčující okolnost vzal v potaz, že si zadavatel „dobrovolně“ zvolil zadávací řízení podle zákona, i když podle stanovené předpokládané hodnoty předmětná veřejná zakázka spadá do limitu uvedeného v § 27 písm. a) zákona, tj. je veřejnou zakázkou malého rozsahu, neboť její předpokládaná hodnota nedosahovala částky 2 000 000 Kč bez DPH.
50. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
51. Při stanovení výše pokuty Úřad musí rovněž zvažovat, zda uložená pokuta nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 2020 dostupné na internetové adrese https://www.czu.cz/cs/r-7210-o-czu/r-7702-oficialni-dokumenty/r-7812-vyrocni-zpravy Úřad zjistil, že obviněný k 31. 12. 2020 hospodařil s příjmy ve výši 7 769 389 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
52. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty odpovídající cca 25 % z její maximální možné výše podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
53. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
54. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 00 Praha-Suchdol
Vypraveno dne
viz časový údaj na obálce datové zprávy