číslo jednací: 25243/2023/500
spisová značka: S0457/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce gastroprovozu Strakovy akademie |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 7. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0457.pdf 311 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0457/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-25243/2023/500 |
|
Brno 30. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 10. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce gastroprovozu Strakovy akademie“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 11. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2020 pod ev. č. Z2020-041280,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce gastroprovozu Strakovy akademie“, kterou uzavřel dne 10. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, neuveřejnil podle podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 5. 2021.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha (dále jen „obviněný“) – uzavřel dne 10. 5. 2021 smlouvu (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce gastroprovozu Strakovy akademie“ (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy je dle čl. I. bodu 1. smlouvy »závazek zhotovitele provést (…) rekonstrukci gastroprovozu (…) a servisní činnost dodané a nainstalované gastronomické technologie (…).«.
2. Obviněný uveřejnil dne 12. 5. 2023 na profilu zadavatele dostupném z https://zakazky.vlada.cz/contract_display_1069.html smlouvu ze dne 10. 5. 2021 (bez příloh) na veřejnou zakázku.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to včetně uzavřené smlouvy a všech případných dodatků a dokumentace pořízené v souvislosti s uzavřením těchto případných dodatků a dále jeho vyjádření k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
8. Obviněný uzavřel dne 10. 5. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.
9. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. XXIV. bodu 12. smlouvy 5 příloh, a to
„Příloha č. 1 Dokumentace pro provádění stavby (volná, neuveřejňovaná příloha)
Příloha č. 2 Oceněný soupis prací (Položkový rozpočet) (volná, neuveřejňovaná příloha)
Příloha č. 3 Souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (volná, neuveřejňovaná příloha)
Příloha č. 4 Písemné stanovisko Odboru památkové péče hl. m. Prahy (volná, neuveřejňovaná příloha)
Příloha č. 5 Harmonogram prací (volná, neuveřejňovaná příloha).“.
10. Podle čl. V bodu 1. smlouvy činí celková cena díla částku 17 251 480 Kč bez DPH a cena za servisní činnost za čtvrtletí částku 20 710 Kč bez DPH. Dále je zde uvedeno, že „[c]elková cena díla včetně položkového členění a cena za servisní činnost je uvedena v příloze č. 2 Oceněný soupis prací (…).“. Z oceněného soupisu prací vyplývá, že celková cena za plnění předmětu smlouvy činí 17 500 000 Kč bez DPH.
11. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má dva platné profily zadavatele, a to:
- profil zadavatele na adrese https://zakazky.vlada.cz, který byl pod ev. č. Z2018-001852 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2018 (dále jen „profil zadavatele č. 1“)
- profil zadavatele na adrese https://nen.nipez.cz/profil/UVCR, který byl pod ev. č. Z2017-017002 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 6. 2017 (dále jen „profil zadavatele č. 2“).
12. Dne 12. 5. 2021 byla smlouva bez příloh č. 2 – 5 uveřejněna na profilu zadavatele č. 1.
13. Na profilu zadavatele č. 2 smlouva uveřejněna nebyla.
14. Dne 12. 5. 2021 byla smlouva bez příloh č. 1 – 5 uveřejněna v registru smluv.
15. Dne 10. 3. 2023 byly v registru smluv uveřejněny přílohy č. 3 – 5 smlouvy.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
17. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje, přičemž z § 219 odst. 1 písm. d) zákona vyplývá, že je-li smlouva uveřejněna v souladu s jiným právním předpisem, považuje se podmínka uveřejnění za splněnou a není již nutné duplicitní uveřejnění na profilu zadavatele. Dále v § 8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“) je současně výslovně uvedeno, že je-li v souladu se zákonem o registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle tohoto zákona. Tedy, uveřejnění smlouvy v registru smluv v podobě a lhůtě odpovídající zákonu o registru smluv lze považovat za splnění povinnosti uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
18. V návaznost na uvedené Úřad ověřil, zda obviněný splnil uveřejňovací povinnost vyplývající z § 219 odst. 1 zákona.
19. U výše uvedeného vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 10. 5. 2021, obviněný byl povinen ji na platném profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 25. 5. 2021. Z profilu zadavatele č. 1 bylo zjištěno, že smlouva zde byla uveřejněna dne 12. 5. 2021, avšak v nekompletním znění, jelikož nebyly uveřejněny přílohy č. 2 – 5. Přílohu č. 1 tvoří dle textu smlouvy „Dokumentace pro provádění stavby“, která byla na profilu zadavatele č. 1 uveřejněna již dne 22. 12. 2020[1].
20. Z registru smluv bylo dále zjištěno, že obviněný zde smlouvu uveřejnil dne 12. 5. 2021, avšak v nekompletním znění, jelikož nebyla uveřejněna žádná příloha. Přílohy smlouvy č. 3 – 5 byly v registru smluv uveřejněny dodatečně, a to dne 10. 3. 2023.
21. Úřad uvádí, že dle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o registru smluv ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (tedy i obviněný) nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu nebo dodatek (resp. elektronický obraz jejich textového obsahu, jenž musí odpovídat smluvními stranami uzavřené smlouvě nebo dodatku jako celku, tedy jejich úplnému znění včetně všech jejích součástí a příloh) správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo dodatku. Dle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu. K uvedenému Úřad rovněž odkazuje na Metodický návod Ministerstva vnitra České republiky k aplikaci zákona o registru smluv (dále jen „Metodický návod“)[2], dle kterého v případě, že smlouva či dodatek obsahuje grafickou část (např. obrázek), pak tato „grafická část nemusí být strojově čitelná (a nemusí být ani uveřejněna, neboť se uveřejňuje textový obsah smlouvy)“.
22. Dále Úřad uvádí, že zákon o registru smluv upravuje v § 3 výjimky z povinnosti uveřejnění. Dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.
23. Úřad konstatuje, že v případě příloh č. 2 – 5 smlouvy nelze tyto přílohy podřadit pod výše uvedenou výjimku, neboť se u každé této přílohy jedná o dokumenty, jež jsou tvořeny zejména textovým obsahem, a s odkazem na Metodický návod nelze takové přílohy podřadit pod výjimku dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.
24. Z výše uvedeného vyplývá, že nebyla naplněna výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d), neboť pro naplnění uveřejňovací povinnosti dle zákona o registru smluv bylo nutné ve lhůtě dle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv odeslat k uveřejnění v registru smluv smlouvu včetně všech jejích příloh (vyjma přílohy č. 1, která byla uveřejněna již před uzavřením smlouvy na profilu zadavatele), což obviněný neučinil, když smlouvu sice uveřejnil dne 12. 5. 2021, ale v nekompletním znění bez příloh. Obviněný sice dodatečně v registru smluv uveřejnil přílohy č. 3 – 5 smlouvy, ale učinil tak až dne 10. 3. 2023, tedy po marném uplynutí 30 denní lhůty k uveřejnění v registru smluv. Přílohy č. 1 a 2 v registru smluv nebyly uveřejněny doposud[3].
25. Úřad rovněž konstatuje, že v šetřeném případě není naplněna žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
26. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 10. 5. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 25. 5. 2021. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil dne 12. 5. 2021 v nekompletním znění bez příloh č. 2 – 5 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. Pro úplnost pak Úřad dodává, že v souvislosti s povinností uveřejnění nedílných příloh smlouvy odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
27. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
28. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
29. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
30. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 26. 5. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
31. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
32. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
33. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
34. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
35. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
36. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
37. Současně v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o podlimitní veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 17 500 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
38. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že obviněný dne 12. 5. 2021 uveřejnil na profilu zadavatele předmětnou smlouvu alespoň v podobě samotného textu smlouvy (bez příloh), která obsahuje základní údaje o smluvním vztahu (tj. zejména informace o dodavateli, s nímž byla uzavřena smlouva, a informace o ceně za plnění veřejné zakázky), čímž z pohledu právem chráněného zájmu veřejnosti (viz výše) poskytl veřejnosti alespoň omezenou možnost zpětné kontroly veřejné zakázky, minimálně co se týče uvedených základních údajů o smluvním vztahu.
39. Úřad ve prospěch obviněného dále zohlednil, že příloha č. 1 byla uveřejněna již dne 22. 12. 2020 a že obviněný dne 10. 3. 2023 dodatečně uveřejnil přílohy č. 3 – 5 v registru smluv. Dodatečným uveřejněním alespoň některých příloh smlouvy obviněný částečně eliminoval negativní dopady svého jednání, jež spočívaly v nemožnosti zpětné kontroly veřejnosti.
40. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 26. 5. 2021, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než dvou let, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv výše pokuty ve smyslu citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.
41. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
42. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
43. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 (viz rozpočet uvedený na internetových stránkách obviněného https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/rozpocet/schvaleny-rozpocet-kapitoly-304-urad-vlady-cr-29180/) Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 18 397 080 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
44. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“«. Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
45. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
46. Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který byl spáchán dne 26. 5. 2021 je v souběhu:
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 5. 2018, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14872/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 5. 12. 2018, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0253/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-17817/2023/536 ze dne 12. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 18. 5. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0229/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-15888/2023/500 ze dne 27. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a
- s přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2022, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0534/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-41583/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč.
47. Tuto skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
48. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
49. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
50. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
