číslo jednací: 42833/2023/500
spisová značka: S0727/2023/VZ

Instance I.
Věc Krasonice – dopravní automobil
Účastníci
  1. obec Krasonice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 22. 11. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0727.pdf 281 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0727/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-42833/2023/500

 

Brno 31. 10. 2023

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Krasonice, IČO 00373796, se sídlem Krasonice 127, 588 64 Krasonice,

v souvislosti s uveřejněním Kupní smlouvy uzavřené dne 30. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – HAGEMANN a.s., IČO 26826925, se sídlem Hradní 27/37, 710 00 Ostrava – na realizaci veřejné zakázky „Krasonice – dopravní automobil“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Krasonice, IČO 00373796, se sídlem Krasonice 127, 588 64 Krasonice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky „Krasonice – dopravní automobil“, kterou uzavřel dne 30. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – HAGEMANN a.s., IČO 26826925, se sídlem Hradní 27/37, 710 00 Ostrava – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 4. 2022, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Krasonice, IČO 00373796, se sídlem Krasonice 127, 588 64 Krasonice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Krasonice, IČO 00373796, se sídlem Krasonice 127, 588 64 Krasonice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 30. 3. 2022 Kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“) s vybraným dodavatelem – HAGEMANN a.s., IČO 26826925, se sídlem Hradní 27/37, 710 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Krasonice – dopravní automobil“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 1) odst. 1 kupní smlouvy „dodávka automobilu DA -L1Z na podvozku Opel Movano L3H2“, který bude dále upraven.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 29. 8. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

4.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku. 

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

5.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

6.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

7.             Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.

8.             Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv platí, že osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

9.             Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

Zjištěné skutečnosti

10.         Obviněný uzavřel dne 30. 3. 2022 s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na veřejnou zakázku. Podle čl. 1) odst. 2 kupní smlouvy je nedílnou součástí smlouvy příloha č. 1 – „Technické podmínky pro DA“ (dále jen „příloha č. 1“).

11.         Podle čl. 2) kupní smlouvy činila celková kupní cena 946 281 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), resp. 1 145 000 Kč vč. DPH.

12.         Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že kupní smlouva na něm do dne vydání tohoto příkazu nebyla uveřejněna.

13.         Z registru smluv vyplývá, že dne 2. 5. 2023 zadavatel uveřejnil v registru smluv[3] kupní smlouvu, ovšem pouze v částečném znění, neboť její příloha č. 1 zde uveřejněna nebyla, a to ani ke dni vydání tohoto příkazu.

Právní posouzení

14.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

15.         Ustanovení § 219 odst. 1 zákona pak přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do dne 15. 7. 2023 (tj. před novelou zákona) obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Novelou zákona nicméně došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s povinností dle zákona o registru smluv. Jelikož tedy nově platí, že zadavatelé mohou odeslat smlouvu (resp. její změny a dodatky) k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se v šetřeném případě, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o příznivější právní úpravu pro obviněného, kterou je Úřad povinen aplikovat.

16.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

17.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím institut přestupků i postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu uvedeného tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

18.         Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad nicméně v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona není v šetřeném případě naplněna. Co týče konkrétně výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, k tomu uvádí Úřad následující.

19.         Obviněný v šetřeném případě neuveřejňoval kupní smlouvu na profilu zadavatele, nýbrž v registru smluv. Pakliže přitom obviněný hodlal pro uveřejnění kupní smlouvy využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen ji uveřejnit v registru smluv nejpozději dne 29. 4. 2022, neboť pro využití výjimky uveřejnění podle zákona o registru smluv je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv přitom musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. I přesto, že s pozdějším uveřejněním zákon o registru smluv nespojuje žádnou sankci (to až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Obviněný ovšem v šetřeném případě zveřejnil kupní smlouvu v registru smluv až dne 2. 5. 2023 (tj. více než jeden rok po termínu, kdy tak měl učinit dle zákona, resp. zákona o registru smluv), a to ještě navíc pouze v částečném znění, tj. bez přílohy č. 1, která byla nedílnou součástí kupní smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že lhůta pro uveřejnění smlouvy podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena, a výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tudíž nebyla naplněna.

20.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla kupní smlouva uzavřena dne 30. 3. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 4. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když ji na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

21.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

22.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

23.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo, dle v té době platné a účinné právní úpravy[4], dne 15. 4. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kupní smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

26.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

27.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

30.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

31.         V rámci posouzení závažnosti přestupku zohlednil Úřad v neprospěch obviněného skutečnost, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková kupní cena činí 946 281 Kč bez DPH, resp. 1 145 000 Kč vč. DPH, tj. výrazně překračuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

32.         Jako polehčující okolnost při stanovení výše trestu zohlednil Úřad naopak skutečnost, že dne 2. 5. 2023 obviněný uveřejnil v registru smluv smlouvu alespoň v částečném znění, tj. bez její přílohy, z čehož je zřejmá snaha obviněného dodatečně zhojit svá pochybení a dostát zákonným povinnostem. Nelze tedy konstatovat, že by obviněný na svou zákonnou povinnost rezignoval zcela. Možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla díky tomu zmařena docela.

33.         Žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

34.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

35.         Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

36.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy ve výši přes 6 674 800 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

37.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

38.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

39.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

    

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Krasonice, Krasonice 127, 588 64 Krasonice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dne 16. 7. 2023 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „novela zákona“), která přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto Úřad v šetřené věci aplikoval zákon ve znění předmětné novely.

[4] Do dne 15. 7. 2023 byla v účinnosti právní úprava, podle níž byl zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření, jak je již uvedeno výše v odůvodnění tohoto příkazu.

[5] Dostupného na https://www.krasonice.cz/data/files/rozpoctovy-proces/76_rozpocet-na-rok-2023-krasonice.pdf.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz