číslo jednací: 46470/2023/500
spisová značka: S0809/2023/VZ

Instance I.
Věc Drahelčice – bourací práce v areálu bývalého statku
Účastníci
  1. obec Drahelčice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 1. 12. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0809.pdf 316 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0809/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-46470/2023/500

 

Brno 21. 11. 2023

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Drahelčice, IČO 00233200, se sídlem Na Návsi 25, 252 19 Drahelčice,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 28. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – ANTISTAV s.r.o., IČO 03361985, se sídlem Chebská 38/5, 360 06 Karlovy Vary – na realizaci veřejné zakázky „Drahelčice – bourací práce v areálu bývalého statku“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

I.

Obviněný – obec Drahelčice, IČO 00233200, se sídlem Na Návsi 25, 252 19 Drahelčice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílona realizaci veřejné zakázky „Drahelčice – bourací práce v areálu bývalého statku“, kterou uzavřel dne 28. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – ANTISTAV s.r.o., IČO 03361985, se sídlem Chebská 38/5, 360 06 Karlovy Vary – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 28. 2. 2022, přičemž tak řádně učinil až dne 28. 11. 2022.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnémuobec Drahelčice, IČO 00233200, se sídlem Na Návsi 25, 252 19 Drahelčice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Drahelčice, IČO 00233200, se sídlem Na Návsi 25, 252 19 Drahelčice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 1. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ANTISTAV s.r.o., IČO 03361985, se sídlem Chebská 38/5, 360 06 Karlovy Vary (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Drahelčice – bourací práce v areálu bývalého statku“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy je dle jejího čl. II. „Předmět smlouvy“ a čl. III. „Vymezení díla“ realizace bouracích a souvisejících prací a demolice objektů, a to v rozsahu dle projektových dokumentací „Drahelčice – Bourací práce – SO 01 AREÁL (parc. Č. 38/2, parc. st. 22/2, 148, 149) a „Drahelčice – Bourací práce – SO 03 – Zemědělská stavba, bez č. p. (parc. st. 22/1 a 149) (jež jsou přílohou č. 3 smlouvy), soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (jež je přílohou č. 1 smlouvy), této smlouvy, zadávací dokumentace veřejné zakázky a souhlasů stavebního úřadu s odstraněním staveb (jež jsou přílohou č. 4 smlouvy).

3.             Dne 21. 3. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně rozsahu prací a rovněž ke snížení ceny díla.

4.             Obviněný smlouvu uveřejnil dne 31. 1. 2022 a 28. 11. 2022 na profilu zadavatele[1] (dále jen „profil zadavatele). Dne 25. 3. 2022 obviněný na profilu zadavatele uveřejnil dodatek č. 1. 

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 29. 9. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

6.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

7.             Ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2023 obviněný uvedl, že podnět považuje za nedůvodný, neboť není dle něj pravda, že smlouva nebyla uveřejněna v plném rozsahu, když nebyly zveřejněny strany 2, 4, 6, 8, a 10 smlouvy. Dále obviněný ve svém vyjádření konstatoval, že smlouvu dne 31. 1. 2022 (tedy v zákonné lhůtě) uveřejnil na svém profilu, avšak vlivem administrativního pochybení došlo k uveřejnění pouze lichých stran smlouvy. Tuto skutečnost obviněný zjistil dne 28. 11. 2022 a ještě téhož dne své pochybení napravil, když na svém profilu smlouvu uveřejnil v plném rozsahu (tedy včetně sudých stran smlouvy). Obviněný je přesvědčen, že vynaložil veškeré úsilí, aby řádně dostál povinnosti uveřejnit předmětnou smlouvu.  Administrativní omyl, ke kterému došlo (zveřejnění pouze lichých stran smlouvy) obviněný přirovnává k písařské chybě, přičemž je dle něj nutné přihlédnout ke skutečnosti, že zásadní atributy smlouvy (tj. označení smluvních stran, ujednání o předmětu smlouvy, ceně a podpisy) byly zveřejněny již dne 31. 1. 2022. Na základě výše uvedeného obviněný konstatuje, že k porušení § 219 odst. 1 zákona nedošlo a přestupku dle § 269 odst. 2 zákona se nedopustil, proto obviněný Úřadu navrhuje, aby v dané věci správní řízení nezahajoval.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

9.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.    smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.    smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.    pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.    smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

10.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

11.         Obviněný uzavřel dne 28. 1. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku, přičemž dne 21. 3. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1.

12.         Podle čl. IV. smlouvy činila cena díla částku 1 748 494,24 Kč bez DPH.

13.         Ze smlouvy vyplývá, že její nedílnou součástí jsou příloha č. 1 „Cenová nabídka Zhotovitele (výkaz výměr)“ (dále jen „příloha č. 1“), příloha č. 2 „Harmonogram realizace Díla“ (dále jen „příloha č. 2“), příloha č. 3 „Projektová dokumentace Díla“ (dále jen „příloha č. 3“ nebo „projektová dokumentace“) a příloha č. 4 „Souhlasy stavebního úřadu s odstraněním staveb“ (dále jen „příloha č. 4“).

14.         Dodatkem č. 1 došlo ke změně v rozsahu prací, přičemž současně došlo ke snížení ceny díla na částku 1 673 389,34 Kč bez DPH (tj. 2 024 801,10 Kč včetně DPH).

15.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 31. 1. 2022 a rovněž dne 28. 11. 2022. Dodatek č. 1 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 25. 3. 2022.  

16.         Úřad zjistil, že verze smlouvy, kterou zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 31. 1. 2022 obsahovala pouze liché strany smlouvy (tj. stranu 1, 3, 5, 7, 9) a přílohu č. 2 a č. 4, proto zadavatel smlouvu na svém profilu opětovně uveřejnil dne 28. 11. 2022 tentokrát ve verzi obsahující všechny strany smlouvy (tj. liché i sudé) a přílohu č. 2 a č. 4. Tuto skutečnost potvrdil sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2023.

17.         Přílohu č. 1 obviněný na profilu zadavatele uveřejnil dne 25. 3. 2022 jako součást dodatku č. 1 smlouvy. Projektovou dokumentaci, jež tvoří přílohu č. 3 smlouvy zadavatel na svém profilu uveřejnil již dne 7. 12. 2021.

Právní posouzení

18.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

19.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

20.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

21.         Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

22.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

23.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 28. 1. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději do 30 dnů od jejího uzavření. Jak vyplývá z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na neděli 27. 2. 2022, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 28.2. 2022.

24.         Z profilu zadavatele Úřad zjistil, že na něm smlouva byla zadavatelem uveřejněna dvakrát. Poprvé dne 31. 1. 2022 ve verzi obsahující pouze liché strany smlouvy a následně dne 28. 11. 2022 ve verzi obsahující liché i sudé strany smlouvy. Z uvedeného je patrné, že celý text smlouvy (tj. liché a sudé strany) byl zadavatelem uveřejněn na jeho profilu až dne 28. 11. 2022.   

25.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele v úplném znění (tj. liché i sudé strany smlouvy) uveřejnil až dne 28. 11. 2022 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. 

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

26.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

27.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

28.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

29.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3, písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo, dle v té době platné právní úpravy[3], dne 15. 2. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

30.         Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když citovanou smlouvu neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 28. 2. 2022 ve smyslu příznivější právní úpravy, ale učinil tak až dne 28. 11. 2022. Za tento přestupek lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

31.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

32.         Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

33.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

34.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

35.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

36.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

37.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výrok I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

38.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 1 673 389,34 Kč bez DPH (tj. 2 024 801,10 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

39.         Úřad při ukládání sankce ve prospěch obviněného také zohlednil skutečnost, že obviněný na uveřejňovací povinnost související se smlouvou zcela nerezignoval, když smlouvu v neúplném znění (tj. pouze liché strany smlouvy) uveřejnil na profilu zadavatele dne 31. 1. 2022 V této souvislosti Úřad dále dodává, že jako polehčující okolnost vzal v úvahu také skutečnost, že z lichých stran smlouvy uveřejněných dne 31. 1. 2022 byly zřejmé alespoň některé z hlavních atributů předmětné smlouvy, a to smluvní strany mezi nimiž byla smlouva uzavřena a sjednaná cena.[4] Obviněný tudíž do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

40.         Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

41.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

42.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy ve výši přes 24 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

43.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

44.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

45.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Drahelčice, Na Návsi 25, 252 19 Drahelčice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.

[3] Do 15. 7. 2023 byla v platnosti právní úprava, podle níž by zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření.

[4] Pro úplnost Úřad dodává, že specifikace předmětu plnění a datum podpisu smlouvy vč. samotných podpisů smluvních stran z textu smlouvy uveřejněné dne 31. 1. 2022 zřejmé není. Tyto atributy smlouvy jsou zřejmé až ze znění smlouvy uveřejněného dne 28. 11. 2022.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz