číslo jednací: 2R87/05

• Instance: II.
• Věc: Jednoduchá pozemková úprava - upřesnění přídělu-určení hranic pozemků k. ú. Slup
• Účastníci:
  1. Česká republika, Ministerstvo zemědělství, Zemědělská agentura a Pozemkový úřad Znojmo, Dvořákova 21, 670 30 Znojmo
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 59 písm. b) - zamítnuto
• Rok: 2005
• Datum nabytí právní moci: 28. 2. 2006
• Související rozhodnutí: VZ/S129/05-152/4621/05-Pr; 2R87/05

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.2.2006

Č. j.: 2R 87/05 - Šp V Brně dne 24. února 2006

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 25. 10. 2005 právnickou osobou AGROPROJEKT PSO, s. r. o., se sídlem Slavíčkova 1b, 638 00 Brno, za niž jedná Ing. Luděk Střítecký, jednatel, právně zastoupena ve správním řízení na základě plné moci ze dne 3. 8. 2005 JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem AK Schlesinger a Martének, advokáti, v.o.s., se sídlem Bratčice č. p. 137, 664 67 Brno - venkov, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. září 2005, č.j. VZ/S129/05-152/4621/05-Pr ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Česká republika, Ministerstvo zemědělství, Zemědělská agentura a Pozemkový úřad Znojmo, Dvořákova 21, 670 30 Znojmo, zastoupená Ing. Aloisem Čaňkem - učiněných při zadání veřejné zakázky "Jednoduchá pozemková úprava - upřesnění přídělu - určení hranic pozemků k.ú. SLUP" formou otevřeného řízení podle § 25 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 24. 5. 2005 pod ev. č. 50005080, jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., na základě návrhu zvláštní komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. VZ/S 129/05-152/4621/05-Pr ze dne 30. září 2005

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Česká republika, Ministerstvo zemědělství, Zemědělská agentura a Pozemkový úřad Znojmo, Dvořákova 21, 670 30 Znojmo, zastoupená Ing. Aloisem Čaňkem (dále jen "zadavatel") uveřejnila dne 24. 5. 2005 na centrální adrese pod ev. č. 50005080 v oznámení zadávacího řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku "Jednoduchá pozemková úprava - upřesnění přídělu - určení hranic pozemků k.ú. SLUP", svůj úmysl zadat tuto veřejnou zakázku podle § 25 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb. (dále jen "zákon") formou otevřeného řízení. Ve lhůtě pro podání námitek obdržel zadavatel celkem 3 nabídky, a to od společnosti AGROPROJEKT PSO, s. r. o., se sídlem Slavíčkova 1b, 638 00 Brno (dále jen "navrhovatel"), společnosti GEODIS Brno, spol. s r. o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno, a od společnosti GEOREAL, spol. s r. o., Hálkova 12, 301 22 Plzeň (dále jen GEOREAL spol. s r. o. Plzeň"), za niž jedná Ing. Karel Vondráček, jednatel, které všechny vyhověly požadavkům § 59 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 22. 6. 2005 vyplývá, že u všech uchazečů byly splněny zadávací podmínky a uchazeči předložili srovnatelné ceny. Hodnotící komise podle § 62 zákona provedla hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek podle kritérií stanovených v oznámení řízení a v souladu s ustanovením § 8 odst. 3, 5 a 6 vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti ve znění zákona č. 137/2005 Sb. (dále jen "vyhláška"). Hodnocena byla následující kritéria:

1. Výše nabídkové ceny bez DPH váha 45 %

2. Výše bankovní záruky váha 25 %

3. Délka záruční doby váha 15 %

4. Doba plnění váha 15 %

Na základě provedeného hodnocení pak hodnotící komise nejlépe vyhodnotila nabídku společnosti GEOREAL spol. s r. o., Plzeň, což zadavatel oznámil vítězi i ostatním uchazečům svým rozhodnutím o přidělení veřejné zakázky ze dne 27. 6. 2005, které obdrželi všichni uchazeči dne 28. 6. 2005.

2. Proti uvedenému rozhodnutí zadavatele podal navrhovatel dne 8. 7. 2005 v zákonné lhůtě podle § 88 zákona námitky, které směřovaly proti hodnocení nabízené délky záruční doby o délce 360 měsíců v nabídce vítězného uchazeče GEOREAL spol. s r. o. Plzeň, které navrhovatel považoval za zcela nepřiměřené a zcela nereálné. Navrhovatel se domníval, že hodnotící komise měla uvedenému kritériu ve smyslu vyhlášky přidělit uchazeči GEOREAL, spol. s r. o. Plzeň nula bodů. S ohledem na skutečnost, že na základě § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se oprávněný držitel stává vlastníkem nemovité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 10 let, by se měla délka záruky rovnat délce doby vydržení nemovitosti s připočtením doby od předání díla do pravomocného vyhodnocení o výměně vlastnických práv. Délka doby od odevzdání díla, kdy běh záruční doby začíná, ve které nelze následně uplatnit právo vydržení, by tedy podle názoru navrhovatele, neměla být vyšší než cca 12 let, což znamená, že jakákoli delší doba záruky, která zasahuje již do doby, kdy vlastník může uplatnit právo vydržení, je dle navrhovatele nereálná a komise by k takové skutečnosti měla přihlédnout. Zadavatel výše uvedeným námitkám nevyhověl s tím, že data digitální katastrální mapy mají trvalou hodnotu a nejsou limitována pouze "právem vydržení". Nevyhovění námitkám bylo potom navrhovateli sděleno dopisem, který mu byl doručen dne 15. 7. 2005.

3. Dne 21. 7. 2005 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") od navrhovatele návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky. Dne 19. 7. 2005 byla taktéž složena na účet orgánu dohledu kauce ve výši 1 % nabídkové ceny (§ 98 odst. 1 zákona) a zákonem stanovený správní poplatek. Na podkladě návrhu ze dne 21. 7. 2005 bylo potom zahájeno správní řízení se zadavatelem, ve kterém orgán dohledu jako účastníky správního řízení označil zadavatele, navrhovatele a uchazeče GEOREAL, spol. s r.o., Plzeň v souladu s ustanovením § 99 zákona.

3. K podanému návrhu zadavatel uvedl, že i přes zvolené kritérium ekonomické výhodnosti stanovil ostatní kritéria tak, aby byla vybrána taková společnost, která má zkušenosti se zpracováním jednoduchých pozemkových úprav a zejména s upřesněním přídělů a která má zároveň potřebné technické i personální vybavení, jež zaručuje kvalitní a včasnou realizaci předmětné zakázky. Dále zadavatel uvedl, že zvolil taková kritéria, která mu umožnila vybrat transparentním a nediskriminačním postupem uchazeče s nejvhodnější nabídkou; v této souvislosti upozorňuje také na zvolené složení hodnotící komise, do které byli vybráni odborní pracovníci, kteří se problematikou jednoduchých pozemkových úprav zabývají. Mimo jiné dále namítl, že zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ani podpůrně délku záruční doby nestanoví, a proto zadavatel nepovažuje záruční dobu nad 10 let nesmyslnou.

Napadené rozhodnutí

3. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 30. 9. 2005 rozhodnutí č.j. VZ/S129/05-152/4621/05-Pr, kterým správní řízení v souladu s § 101 odst. 5 zákona zastavil, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona.

3. V souvislosti s projednávaným případem se Úřad obrátil se žádostí o stanovisko na Ústřední pozemkový úřad v Praze, který případ konzultoval také s Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. Ve stanovisku bylo konstatováno, že výsledkem práce jsou geometrické plány, vytyčovací náčrty a stabilizace lomových bodů, přičemž nelze stanovovat žádnou záruční lhůtu na tato díla, neboť za kvalitu měřičských prací nese odpovědnost jejich zhotovitel po jeho předání objednateli, a to po časově neomezenou dobu.

3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo dále mimo jiné uvedeno, že institut vydržení nelze obecně přijmout jako jediné měřítko pro určení maximální možné doby záruky na dílo. Navíc obchodní zákoník časově neomezuje právo na uplatnění vady díla na dobu dvou let a je možné, aby případné vady byly řešeny v rámci sjednané záruční doby stanovené na delší dobu než dva roky. Z faktického hlediska bylo v odůvodnění uvedeno, že podklady vytvořené na základě smlouvy o dílo na provedení těchto pozemkových úprav jsou následně zpracovávány a používány pozemkovými i katastrálními úřady, a proto lze předpokládat, že v praxi nebude běžně nastávat situace, kdy je po delším časovém období zjištěna chyba způsobená postupem při vypracování geodetických prací při pozemkových úpravách. Avšak vzhledem k tomu, že zjištění chyby zcela vyloučit nelze, z pohledu zadavatele je opodstatněná snaha zajistit si možnost provedení dodatečné opravy pozemkových úprav z důvodu chyby. Zda si pak zadavatel při hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti zvolí jako jedno z dílčích kritérií i dobu záruky, pak závisí jen na jeho uvážení, stejně tak jako volba váhy tohoto kritéria.

3. K otázce aplikace ustanovení § 8 odst. 4 vyhlášky je v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že ačkoli je v něm opravdu zakotvena možnost zadavatele přiřadit některému kritériu hodnocení 0 bodů z důvodu jeho zjevné nepřiměřenosti, jehož zvolení je potom hodnotící komise povinna odůvodnit ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, jedná se skutečně pouze o možnost danou hodnotící komisi a tedy i povinnost odůvodnit takový postup se neváže na situaci, kdy nepřiměřenost hodnotící komisí shledána není.

3. Smyslem ustanovení § 8 odst. 4 vyhlášky, jak je dále v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, je uchránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami jejího zadání. Zjevnou nepřiměřenost hodnoty dílčího kritéria je nutné posuzovat ve vztahu k reálnosti dané hodnoty, přičemž je možné přihlédnout k údajům uvedeným v nabídkách ostatních uchazečů. Podle citované konstantní judikatury (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 2A 1/99-32, rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2A 9/2002-62, rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j. 31 Ca 69/2004-62), z nichž Úřad vycházel v tomto rozhodnutí, však nespadá do pravomoci Úřadu coby orgánu dohledu přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejných zakázek. Úřad proto v jednání zadavatele neshledal porušení zákona, a proto řízení podle ustanovení § 101 odst. 5 zákona zastavil.

II. Námitky rozkladu

10. Proti uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 25.10.2005 rozklad, ve kterém uvádí, že napadené rozhodnutí nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci, není v souladu se zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a nebylo jím rozhodnuto o celém předmětu řízení. Předně navrhovatel uvádí, že každá chyba v zaměření pozemku má dopad na vlastnické vztahy, a tím se neztotožňuje s názorem Úřadu vyjádřeném v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Stejně tak považuje navrhovatel za nesprávný názor to, že vydržení nelze v tomto případě přijmout jako jediné měřítko pro určení maximálně odůvodněné záruční doby. Úřad dle názoru navrhovatele opomenul, že v daném případě jde o oblast, kde dobrá víra toho, kdo se chopil držby, vyplývá vždy z pravomocného správního rozhodnutí, a to buď z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pozemkových úpravách"), anebo z rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemku dle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Dle názoru navrhovatele není dán právní zájem na nereálně dlouhých lhůtách pro vytknutí vad, neboť proces přijímání rozhodnutí o pozemkových úpravách (§ 11 zákona o pozemkových úpravách) podléhá kontrole jak účastníků řízení, tak příslušného pozemkového a katastrálního úřadu. V běžné praxi by tedy taková chyba musela být běžně vytknuta nejpozději v souvislosti s příslušnou opravou rozhodnutí postupem podle § 47 odst. 6 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu. Vedle této skutečnosti poukazuje navrhovatel dále na obecné povědomí o známé době životnosti českých právnických osob, pro kterou není možné záruční dobu v délce 360 měsíců považovat za reálnou. V souvislosti s ustanovením § 8 vyhlášky dále navrhovatel namítá, že z použitého termínu "zjevně nepřiměřená hodnota" vyplývá, že ani zde není dán prostor pro volnou úvahu v případech, kdy je nepřiměřenost zjevná, tedy zřejmá každému a nejen osobě se speciální kvalifikací a tedy nejen hodnotící komisi. V souvislosti s citovanou judikaturou zdůrazňuje, že názory uvedené v rozhodnutích vydaných za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nemají za účinnosti zákona a vyhlášky oporu v obecně závazných právních předpisech.

Závěr rozkladu

11. Navrhovatel ve svém rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se jím rozhodnutí zadavatele o přidělení této veřejné zakázky zrušuje, a zadavateli se ukládá provedení nového hodnocení nabídek, a aby - pokud tak neučiní dodatečně správní orgán I. stupně - vyhověl návrhu AGROPROJEKTU na vydání předběžného opatření podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona, kterým by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

Vyjádření dalšího účastníka řízení

12. K podanému rozkladu se vyjádřil zadavatel dne 3. 11. 2005 a uvádí, že zdůvodnění navrhovatele je zavádějící a nevztahuje se plně k předmětu veřejné zakázky. Podle zadavatele je cílem prací právní zajištění vlastnického vztahu tak, jak byl založen v době původního řešení přídělu, s ohledem na současný skutečný stav v terénu. V tomto řízení pozemkový úřad rozhoduje pouze o určení hranic pozemků - vlastnictví se nemění a nelze zde argumentovat pouze právem vydržení. Vytýčení pozemků, o kterém se zmiňuje navrhovatel, považuje zadavatel pouze za jednu z částí zpracovávané pozemkové úpravy. Dále zadavatel reaguje na námitku navrhovatele uvedenou v rozkladu, podle které běžná vada by musela být zjištěna v relativně krátkém čase po vydání rozhodnutí podle § 11 zákona o pozemkových úpravách. Zadavatel souhlasí v tom ohledu, že skutečně taková situace v praxi již jednou nastala, kdy v důsledku nové jednoduché pozemkové úpravy byla zjištěna nesprávnost provedeného měření při předchozí jednoduché pozemkové úpravě, přičemž k tomu uvádí další věcné podrobnosti. Zároveň však poukazuje na paradoxnost toho, že navrhovatel tuto konkrétní situaci nezmínil, přestože ji v uvedeném případě sám způsobil.

12. K rozkladu se vyjádřil také vítězný uchazeč, společnost GEOREAL, spol. s r. o. Plzeň. Domnívá se, že Úřad řádně a srozumitelně odůvodnil, proč nebyla přijata navrhovatelova argumentace, že záruku na vady lze uplatnit maximálně na dobu 10 let. Podle názoru společnosti GEOREAL, spol. s r. o. Plzeň navrhovatel bezdůvodně zužuje problém pozemkových úprav na stanovení hranic pozemků, ačkoli návrh pozemkových úprav řeší daleko širší spektrum právních vztahů. Dále je v citovaném vyjádření rozporována údajně nepřiměřená délka záruční lhůty ve spojení se zpochybňovanou délkou životaschopnosti společnosti GEOREAL, spol. s r. o. Plzeň.

III. Řízení o rozkladu

14. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 57 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též "správní řád") a v souladu s odst. 2 téhož ustanovení postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

15. Dne 1. 1. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle jehož § 183 se zrušuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Podle § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. se řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, dokončí podle dosavadních předpisů. Z tohoto důvodu je třeba řízení o rozkladu účastníka řízení dokončit podle dosavadní právní úpravy správního řízení. Podle § 59 odst. 1 ve spojení s § 61 odst. 3 správního řádu, po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru rozvedeném dále v odůvodnění rozhodnutí:

16. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. VZ/S129/05-152/4621/05-Pr ze dne 30. 9. 2005 rozhodl, že správní řízení se podle § 101 odst. 5 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., zastavuje, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.

IV. K námitkám rozkladu

17. Navrhovatel ve svém rozkladu do značné míry opakuje námitky obsažené již v jeho návrhu na zahájení řízení. Námitky navrhovatele se týkaly tří oblastí:

1. nepřiměřenosti délky záruční doby,

2. citované judikatury,

3. nevydání předběžného opatření podle § 100 odst. 1 zákona.

K nepřiměřenosti délky záruční doby

18. V námitkách týkajícím se tvrzené nepřiměřené délky nabízené záruky se plně ztotožňuji s argumentací vyjádřenou v napadeném rozhodnutí. Úřad coby orgán dohledu nemůže zastupovat činnost hodnotící komise a úlohy jí primárně svěřené, protože její členové jsou vybíráni mj. s ohledem na své odborné znalosti vážící se k předmětu veřejné zakázky. Při výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek nemůže Úřad překročit meze stanovené mu zákonem; ten zakotvuje v § 94 odst. 1, že Úřad přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Proto jsem se plně přiklonil k argumentaci uvedené v napadeném rozhodnutí, která se mj. opírá i o rozhodovací praxi soudů (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, č.j. 2A1/99-32, rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2A 9/2002-62, rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j. 31 Ca 69/2004-62) a znovu uvádím, že do pravomoci Úřadu nespadá přezkoumávání myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů nabídek, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky. Z tohoto důvodu nemohu přisvědčit ani námitce navrhovatele, že zákonem použitý pojem "zjevně nepřiměřená hodnota" vyjadřuje, že nepřiměřenost je zřejmá každému a nejen osobě se zvláštní kvalifikací, protože úloha Úřadu nemůže spočívat v posouzení technických parametrů veřejné zakázky, ale jedině dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky, jak bylo již řečeno výše.

18. Konečně k námitkám týkajícím se vydržení vlastnického práva k pozemku či jiného vývoje právních vztahů mezi stranami, které s ohledem na výše uvedené nepřísluší Úřadu závazně posuzovat, jen uvádím, že směr budoucího vývoje chování smluvních stran nelze nikdy jednoznačně vymezit. Stejně tak nelze ani jednoznačně vymezit všechny okolnosti, které mohou mít vliv na pozdější zjištění nedostatků v předmětu plnění veřejné zakázky (např. zjištění chyb při následném zanášení údajů do katastru nemovitostí, restituční nároky, apod.).

18. Závěrem dodávám, že ve stanovení kritéria záruky v zadání veřejné zakázky, jakkoli bylo v daném případě vhodné či nikoli (v tomto ohledu odkazuji na citované stanovisko Ústředního pozemkového úřadu, zpracované ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním), v tomto případě nelze spatřovat porušení zákona, neboť se zárukou na jakost díla jako jedním z možných hodnotících kritérií počítá přímo vyhláška (viz § 8 odst. 1 písm. b). Současně pak lze konstatovat, že v šetřeném případě by ani případné přidělení 0 bodů v uvedeném kritériu nemělo vliv na stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, a to s přihlédnutím k počtu bodů v ostatních hodnotících kritériích a jejich váhových koeficientů.

18. Úřad by postup zadavatele při stanovení dílčích kritérií proto mohl považovat za porušení zákona pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že zvolené dílčí kritérium zjevně nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky (viz k tomu § 65 odst. 1 písm. a) zákona). V uvedeném případě nelze dovozovat, že by při úvaze o volbě kritérií zadavatel záměrně zvolil taková kritéria, která by nebyla vhodná pro hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídky.

K citované judikatuře

22. Navrhovatel k judikatuře, na kterou odkazuje napadené rozhodnutí, uvádí, že názory uvedené v rozhodnutích vydaných za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nemají za účinnosti zákona a vyhlášky oporu v obecně závazných právních předpisech.

23. K tomu uvádím, že soudní rozhodnutí nemají v právním řádu ČR závaznost erga omnes (tj. i vůči jiným adresátům než těm, kteří tvoří okruh účastníků daného soudního řízení). Pokud tedy Úřad v napadeném rozhodnutí učinil odkaz na konkrétní judikaturu, nebylo to z důvodu její všeobecné závaznosti, ale použil ji pouze jako podpůrný argument odůvodnění svého rozhodnutí, a to s ohledem na souhlasný právní názor v této judikatuře obsažený. Platnost a pravdivost obecně vyjádřené zásady, podle které je odborné posouzení nabídek svěřeno výhradně hodnotící komisi (dříve komisi pro posouzení a hodnocení nabídek) a Úřad je oprávněn přezkoumat pouze zachování zákonného rámce, není dotčena přijetím nové právní úpravy, konkrétně zákona a vyhlášky, neboť i tato nová právní úprava v ustanovení § 57 zákona svěřuje posouzení a hodnocení nabídek odborné komisi jmenované zadavatelem, a nikoliv Úřadu. Námitka navrhovatele, že odkazovanou judikaturu není možno použít vzhledem k přijetí nové právní úpravy, je tedy v tomto smyslu bezpředmětná.

Nevydání předběžného opatření podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona

24. K návrhu, aby Úřad vydal předběžné opatření podle § 100 odst. 1 písm. a) zákona uvádím, že Úřad v předchozím prvostupňovém řízení nepředpokládal nutnost vydání předběžného opatření, jímž by se zadavateli zakázalo uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to z důvodu, že indicie známé v době rozhodování nenasvědčovaly porušení zákona ze strany zadavatele. Ani v rámci druhostupňového správního řízení se nepřikláním k vydání předběžného opatření, neboť s prvostupňovým rozhodnutím a argumentací v něm se v plné míře ztotožňuji.

V. Závěr

25. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

26. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Martin Pecina, MBA

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Česká republika - Ministerstvo zemědělství, Zemědělská agentura a Pozemkový úřad Znojmo, Dvořákova 21, 670 30 Znojmo,

2. AK Schlesinger a Martének, advokáti, v. o. s., Slovákova 11, 602 00 Brno

3. GEOREAL spol. s r. o., Hálkova 12, 301 22 Plzeň

4. spis.

Na vědomí:

1. AGROPROJEKT PSO, s. r. o., Slavíčkova 1a, 638 00 Brno