číslo jednací: R093/2007/02-11590/2007/310-Šp

Instance II.
Věc Provádění pěstebních a těžebních činností a dodávek sortimentů dříví
Účastníci
  1. Lesy České republiky, s.p.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut
Rok 2006
Datum nabytí právní moci 22. 6. 2007
Související rozhodnutí S372/2006-06585/2007/510-MO
R093/2007/02-11590/2007/310-Šp
Dokumenty file icon pis35449.pdf 107 KB

Č. j.: R093/2007/02-11590/2007/310-Šp

Brně dne 20. června 2007

Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 19. 4. 2007 navrhovatelem - společností CE WOOD, a.s., IČ: 60745479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen Mgr. Radkem Pokorným, advokátem AK Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 3. 2007, č.j. S372/2006-06585/2007/510-MO, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., pro zjevnou bezpředmětnost žádosti zastaveno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - Lesy České republiky, s.p., IČ: 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, za něhož jedná Ing. Jiří Holický, generální ředitel, ve správním řízení zastoupen Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem AK Bakeš & partneři, se sídlem Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1,

učiněných při zadání veřejné zakázky "Provádění pěstebních a těžebních činností a dodávek sortimentů dříví", zadané v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož oznámení bylo v informačním systému uveřejněno dne 6. 10. 2006 pod evidenčním číslem 60002061 a následně dne 13. 10. 2006 opraveno,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 3. 2007, č.j. S372/2006-06585/2007/510-MO,

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

  1. Zadavatel - Lesy České republiky, s.p., IČ: 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, za něhož jedná Ing. Jiří Holický, generální ředitel, ve správním řízení zastoupen Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem AK Bakeš & partneři, se sídlem Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1 (dále jen "zadavatel") uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v informačním systému o veřejných zakázkách dne 6. 10. 2006 pod evidenčním číslem 60002061 oznámení otevřeného řízení na veřejnou zakázku "Provádění pěstebních a těžebních činností a dodávek sortimentů dříví" (dále jen "šetřená veřejná zakázka"). Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad" nebo "orgán dohledu") nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.

  1. Dne 23. 11. 2006 obdržel Úřad návrh společnosti CE WOOD, a.s., IČ: 60745479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen Mgr. Radkem Pokorným, advokátem AK Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1 (dále jen "navrhovatel") na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v předmětné veřejné zakázce. K témuž dni bylo správní řízení zahájeno a za jeho účastníky byli označeni zadavatel a navrhovatel. Dne 7. 2. 2007 vydal Úřad pod č.j. S372/2006-02759/2007/510-MO z moci úřední předběžné opatření podle § 117 odst. 1 zákona, a to z důvodů odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazečů o veřejnou zakázku, a to v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu. Dne 13. 3. 2007 obdržel Úřad dopis zadavatele, kterým tento oznámil, že dne 5. 3. 2007 rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení z důvodů uvedených v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Kopii svého rozhodnutí zaslal zadavatel orgánu dohledu v příloze.

Napadené usnesení

  1. Dne 30. 3. 2007 vydal Úřad usnesení č.j. S372/2006-06585/2007/510-MO, kterým bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadání shora uvedené veřejné zakázky podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen "správní řád") zastaveno, neboť žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

  1. V odůvodnění tohoto usnesení Úřad mj. uvedl, že zadavatel dne 13. 3. 2007 oznámil Úřadu, že podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil zadávací řízení k šetřené veřejné zakázce. Jako důvod pro zrušení uvedl vznik kalamitní situace v lednu roku 2007, kdy došlo k překročení celkového plánovaného objemu těžby dříví na území některých smluvních územních jednotek, a s tím souvisejícím výrazným změnám v projektech. Dále Úřad uvedl, že podmínky, za nichž lze zadávací řízení zrušit, jsou upraveny v § 84 zákona. Podle § 84 odst. 2 zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení na základě svého rozhodnutí, jestliže nastane skutečnost předvídaná v uvedeném paragrafu. Je pouze na rozhodnutí zadavatele, zda bude v řízení pokračovat či nikoli. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel zadávací řízení zrušit v situaci důvodu nepředvídatelné události, tj. tehdy, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytnou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. V šetřeném případě se vyskytly okolnosti významně měnící předmět veřejné zakázky, a to kalamitní situace v lednu roku 2007, kvůli níž došlo k překročení celkového plánovaného objemu těžby dříví na území některých smluvních územních jednotek. Na druhé straně na některých smluvních územních jednotkách by zadavatel musel objem těžby dřeva podstatně snížit, aby byl zachován celkový rozsah těžby dřeva uvedený v zadávací dokumentaci. Předpokládané těžby dříví byly vstupním údajem pro zpracování zadávací dokumentace, které se díky kalamitní situaci v lednu roku 2007 výrazně změnily, a tím by skutečně došlo k výrazným změnám v projektech. Jelikož v průběhu správního řízení zadavatel zadání veřejné zakázky zrušil, zanikla tak veřejná zakázka, která měla být přezkoumávána. Návrh (resp. žádost v terminologii správního řádu) se tak stal zjevně bezpředmětným a Úřad proto rozhodl usnesením podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu o jeho zastavení.

II. Námitky rozkladu

  1. Dne 19. 4. 2007 obdržel Úřad proti usnesení ze dne 30. 3. 2007, č.j. S372/2006-06585/2007/510-MO, rozklad navrhovatele. Ten považuje napadené usnesení za nesprávné a nezákonné, a to ze tří hlavních důvodů.

  1. První námitkou rozkladu je, že řízení bylo zastaveno z důvodu bezpředmětnosti v důsledku zrušení zadávacího řízení, aniž by Úřad zkoumal zákonnost zrušení tohoto zadávacího řízení. Napadené usnesení je tak založeno na nezákonném úkonu zadavatele Navrhovatel zpochybňuje oprávněnost rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení a vytýká Úřadu, že se spokojil se zadavatelovým zdůvodněním, aniž by se splněním zákonných podmínek blíže zabýval. Dle přesvědčení navrhovatele je zjevné, že zadavatel pouze zneužil nastalé kalamitní situace k tomu, aby zadávací řízení zrušil a opětovně zadal veřejnou zakázku mimo zákon. Účelovost zrušení navrhovatel dále podpírá tvrzením, že odstranění následků větrné kalamity mohlo být realizováno na základě smluv, které měly být uzavřeny v rámci přezkoumávaného zadávacího řízení. Dle ustanovení čl. VII odst. 4 Komplexní smlouvy o dodávce lesnických činností byl zadavatel oprávněn provádět jednostranně a v nezbytně nutném rozsahu změny projektů, a to právě mj. v důsledku živelných událostí. Tyto nahodilé těžby byl smluvní partner povinen zpracovávat přednostně před ostatními těžbami. Navíc pěstební a těžební projekt nebyly ani součástí zadávací dokumentace a měly být předloženy až vybranému uchazeči při podpisu předmětných smluv, neboť v době realizace zadávacího řízení nebyly dle tvrzení zadavatele ještě zpracovány. Závěrem poukazuje navrhovatel na to, že zadávací řízení bylo rozděleno na 278 částí podle jednotlivých smluvních územních jednotek. Kalamitní situace v lednu 2007 se přitom týkala jen menší části území, avšak zadavatel bez dalšího zrušil celé zadávací řízení. Na každou část zadávacího řízení probíhal celý proces výběru nabídek zvlášť, samostatně byly stanoveny parametry části veřejné zakázky, apod. Není tedy pravdou, že zadavatel musel objem těžby dřeva podstatně snížit, aby byl zachován celkový rozsah těžby dřeva uvedený v zadávací dokumentaci, neboť pro každou smluvní územní jednotku se rozsah těžby stanovil zvlášť, a to navíc pouze rámcově. K tomu odkazuje navrhovatel na § 98 odst. 4 zákona.

  1. Jako druhou námitku uvedl navrhovatel, že Úřad nebyl oprávněn správní řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu. Toto ustanovení nelze použít v případě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 113 zákona. Zákon obsahuje ve svém § 114 odst. 3 a v ustanovení § 118 zákona speciální důvody pro zastavení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a použití obecného ustanovení správního řádu o zastavení řízení v daném případě nepřicházelo v úvahu. Z výše citovaných ustanovení proto vyplývá, že zastavení řízení o porušení zákona je spojeno se závěrem Úřadu, že ze strany zadavatele nebyl porušen zákon, případně se závěrem, že porušení zákona podstatně neovlivnilo nebo nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. To z napadeného usnesení nevyplývá. Dle ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu se správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Uvedené ustanovení zakotvuje v rámci správního řádu zásadu subsidiarity jeho použití. Je zřejmé, že správní řízení zahájené podle § 113 zákona je zvláštním správním řízením, které je upraveno ustanoveními § 113 a násl. zákona a správní řád se na takové řízení použije jen subsidiárně. Institut zastavení řízení je podle navrhovatele v zákoně upraven samostatně a jiné důvody pro zastavení řízení než ty, které jsou uvedeny v § 114 odst. 3 a § 118 zákona, či odkaz na příslušná ustanovení správního řádu zákon neobsahuje.

  1. Třetí námitkou je závěr navrhovatele, že zrušení zadávacího řízení nemůže být důvodem pro zastavení správního řízení, jehož předmětem je nezákonnost předchozích úkonů zadavatele. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se tak nestává bezpředmětným. Vzhledem k tomu, že zrušením zadávacího řízení se povaha úkonů zadavatele nemohla změnit, Úřad je nadále povinen se zabývat navrhovatelem tvrzenými důvody nezákonnosti úkonů zadavatele.

Závěr rozkladu

  1. Na základě výše uvedeného se navrhovatel domáhá, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení, a současně, aby uložil Úřadu rozšířit z vlastního podnětu předmět řízení o přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, popř. zahájil v souvislosti se zrušením zadávacího řízení nové řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z vlastního podnětu a případně zadavateli uložil pokutu za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona v návaznosti na § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

Vyjádření dalšího účastníka řízení k podanému rozkladu

  1. K podanému rozkladu se vyjádřil zadavatel. Odmítá předně tvrzení, že nastalé kalamitní situace způsobené orkánem Kyrill zneužil k tomu, aby zadávací řízení zrušil a veřejnou zakázku zadal mimo režim zákona. Zadavatel odkazuje na ustanovení § 4 odst. 1, § 11 odst. 2 a § 32 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "lesní zákon") upravující práva a povinnosti vlastníka lesa. Dále zadavatel upozornil na usnesení Vlády ČR č. 81, kterým byl vyhlášen nouzový stav podle ustanovení čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tímto usnesením bylo ministerstvu zemědělství mj. uloženo zajistit okamžité zahájení likvidace následků živelné pohromy v lesích ve vlastnictví státu, se kterými je příslušný hospodařit. Ministerstvo zemědělství pak zadavateli nařídilo zastavit jakoukoli jinou těžbu než těžbu nahodilou. Zadavatel byl proto nahodilou těžbu povinen provádět přednostně, aby se eliminovalo nebezpečí ohrožení života a zdraví lidí v lesích a riziko vzniku rozsáhlé kůrovcové kalamity.

  1. Pokud jde o celkový objem nahodilé těžby, ta dosáhla téměř výše roční plánované těžby a v některých smluvních územních jednotkách prokazatelně vysoce překračovala plánovaný objem těžby. Nahodilá těžba se přitom započítává do celkové výše těžeb a je jedním ze závazných ustanovení lesního hospodářského plánu. Přestože bylo zadávací řízení rozděleno na 278 částí podle jednotlivých smluvních jednotek, větrná kalamita prakticky vyloučila provádění jiných těžeb než nahodilých, a proto bylo nutné vztáhnout důvody pro zrušení zadávacího řízení na toto řízení jako na celek a nikoli jen na jeho části, na nichž byl vyhlášen stav nouze. Dále změny v projektech spočívaly i ve změně časového harmonogramu provádění lesnických činností v roce 2007. Zadavatel stále trvá na tom, že jeho postup byl v souladu se zákonem. K poukazu navrhovatele na znění návrhů komplexních smluv o dodávce lesnických činností, které předvídaly možnost změny projektů a povinnost přednostně zpracovat nahodilé těžby před ostatními těžbami, upozorňuje zadavatel, že tyto těžby nebyly v době kalamity, ani v době zrušení zadávacího řízení uzavřeny. Navíc postup v nich zakotvený lze použít u lokálních větrných kalamit, ale nikoli v případě větrné kalamity velkého rozsahu, která zasáhla část území, na němž se nachází lesy ve vlastnictví České republiky, se kterými nakládá zadavatel. Zadavatel dále uvádí, že v době kalamity sice byli na jednotlivé části veřejné zakázky vybráni vítězní uchazeči, avšak dosud nebyly s těmito uchazeči uzavřeny smlouvy. Proto nebylo možné následky kalamity provádět podle těchto smluv.

  1. K tvrzené nemožnosti použití správního řádu zadavatel uvedl, že závěry navrhovatele jsou v rozporu se základními interpretačními a výkladovými pravidly právní vědy. Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel sám nevylučuje působnost správního řádu zcela, a odkazuje na ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu, které vyjadřuje základní zásadu subsidiarity správního řádu a podle kterého se správní řád použije tehdy, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Současně upozorňuje, že citovaný paragraf správního řádu neobsahuje dikci "nestanoví-li zvláštní zákon jinak", ale záměrně říká "nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup". To znamená, že zvláštní zákon vylučující aplikaci správního řádu musí obsahovat vlastní pozitivní a úplnou úpravu procesního postupu orgánů veřejné správy. V ustanovení § 114 odst. 3 zákona jsou skutečně uvedeny speciální důvody pro zastavení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem, tyto však mohou v návaznosti na zásadu obsaženou v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky vyloučit obecnou úpravu jen v tom rozsahu, v jakém ji samy nahrazují. Při aplikaci závěrů navrhovatele by např. nebylo možné řízení zastavit z důvodu překážky rei iudicate nebo v případě zpětvzetí návrhu, což by bylo v rozporu se základními zásadami veřejného práva vůbec.

  1. K namítané povinnosti Úřadu zabývat se údajnou nezákonností úkonů zadavatele i po zrušení zadávacího řízení odkazuje zadavatel na § 114 odst. 1 zákona. Došlo-li rozhodnutím zadavatele ke zrušení zadávacího řízení před jeho ukončením, tj. před uzavřením smlouvy, právní vztah mezi zadavatelem a dodavateli, kteří se zrušeného řízení účastnili, zůstal nezměněn, neboť na základě zrušeného zadávacího řízení nemohl mezi zadavatelem a dodavateli vzniknout žádný hmotněprávní vztah a z něj vyplývající oprávnění na straně jedné a povinnosti na straně druhé. V takovém případě však nemohla na straně navrhovatele vzniknout nebo hrozit újma. Z toho zadavatel vyvozuje, že po zastavení řízení nejsou dány podmínky pro zahájení, resp. vedení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

  1. Závěrem zadavatel poukazuje na nedostatek koherence navrhovatelova rozkladu, v němž tento požaduje, aby bylo správní řízení rozšířeno o přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení, ale na druhé straně navrhuje, aby toto rozšíření předmětu řízení učinil Úřad z vlastního podnětu. Zadavatel trvá na tom, že navrhovatel mohl proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat v zákonné lhůtě námitky a teprve poté podat návrh k Úřadu, což neučinil. Navrhovatel se tak snaží obejít příslušná ustanovení zákona. Navíc předmětem řízení o rozkladu je jen přezkum usnesení orgánu dohledu a nikoli rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Předseda Úřadu navíc musí postupovat podle § 152 správního řádu, který neumožňuje rozšíření předmětu správního řízení. Zadavatel proto požaduje, aby rozklad byl zamítnut.

III. Řízení o rozkladu

  1. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

  1. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené usnesení přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru:

  1. Úřad tím, že svým usnesením ze dne 30. 3. 2007, č.j. S372/2006-06585/2007/510-MO, rozhodl, že se správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavuje, neboť žádost se stala zjevně bezpředmětnou, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného usnesení jsem se v plné míře ztotožnil.

IV. K námitkám rozkladu

K zákonnosti zrušení zadávacího řízení

  1. Jak stanoví § 84 odst. 2 písm. e) zákona, zadavatel může bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Výše uvedené ustanovení zákona tedy opravňuje zadavatele zrušit zadávací řízení za podmínky, že nastal "důvod hodný zvláštního zřetele". Tímto důvodem může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu, apod. Některé "důvody hodné zvláštního zřetele" se v praxi mohou prolínat i s "podstatnými změnami okolností", které zmiňuje ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona. Je nesporné, že mezi "důvody hodné zvláštního zřetele" patří i kalamitní situace způsobená v lednu roku 2007 orkánem Kyrill, na kterou navazovalo vyhlášení stavu nouze v postižených územích a povinnost zadavatele přednostně provádět nahodilou těžbu k zabránění vzniku škod na majetku, zdraví a životech, což ostatně ani navrhovatel nezpochybňuje.

  1. Co se týče otázky, zda nebylo možné zrušit jen ty části zadávacího řízení, jichž se kalamitní situace bezprostředně týkala, uvádím, že nahodilá těžba se započítává do celkové výše těžeb a je jedním ze závazných ustanovení lesního hospodářského plánu. Přestože bylo zadávací řízení rozděleno na 278 částí podle jednotlivých smluvních jednotek, větrná kalamita prakticky vyloučila provádění jiných těžeb než nahodilých (to vyplývá i z výše citovaného usnesení vlády a pokynů ministerstva zemědělství zadavateli), a proto souhlasím se závěry učiněnými v napadeném usnesení, že důvody pro zrušení zadávacího řízení bylo nutné vztáhnout na zadávací řízení jako na celek. Objem těžebních prací na územích, na kterých se vyskytla kalamita, je několikanásobně vyšší než zadavatel předpokládal při zadávání veřejné zakázky. Větrná kalamita tak ovlivnila objem těžebních prací v postižených lokalitách přímo a v ostatním nepřímo, a proto zadavatel nemohl dodržet předpokládaný rozsah veřejné zakázky, jak stanovil v podmínkách zadání. Navíc se objem nahodilé těžby započítává do celkové výše těžeb, která je závazným ukazatelem lesních hospodářských plánů, což je třeba zohlednit při úvaze, zda lze po zadavateli požadovat, aby setrval na podmínkách zakotvených ve zrušeném zadávacím řízení. Z těchto důvodů ani nelze souhlasit s navrhovatelem, že nahodilá těžba mohla být prováděna na základě smluv, které měly být uzavřeny v zadávacím řízení.

  1. Shledal jsem tedy, že na straně zadavatele existovaly důvody hodné zvláštního zřetele, které jej opravňovaly k postupu předvídaném § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tj. ke zrušení zadávacího řízení. Pokud jde o námitku navrhovatele, že Úřad pouze přejímá argumentaci zadavatele, aniž by přezkoumal její pravdivost, připomínám, že Úřadu přísluší pouze přezkoumávat, zda postup zadavatele neodporuje zákonu. Nelze ale po Úřadu požadovat, aby zadavateli podrobně určoval, jak má postupovat při zadání veřejné zakázky (například u kolika smluvních územních jednotek má zrušit zadávací řízení). Tím by se stavěl do role samotného zadavatele, který bezesporu je subjektem nejpovolanějším ke zhodnocení stavu, v němž se nachází.

K zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu

  1. Jak stanoví § 1 odst. 2 správního řádu, správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí tehdy, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Podle § 114 odst. 3 zastaví orgán dohledu správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájené na návrh tehdy, pokud tento návrh nemá předepsané náležitosti a navrhovatel je ve lhůtě Úřadem stanovené nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli v zákonem stanovených lhůtách nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu. Dále k zastavení správního řízení přistoupí Úřad tehdy, pokud není zjištěno, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zákon tedy upravuje uzavřený výčet skutečností, které vedou k zastavení řízení podle § 114 odst. 3 zákona či § 118 zákona. Lze si však představit řadu dalších skutečností, na základě kterých vyplyne, že správní řízení vůbec nemělo být zahájeno nebo že je třeba již zahájené správní řízení zastavit. Jak uvedl zadavatel ve svém vyjádření k podanému rozkladu, takovou skutečností je například překážka věci zahájené či rozhodnuté nebo právě situace, kdy se žádost stane zjevně bezpředmětnou. Jestliže byl podán návrh na zahájení správního řízení, na základě níž bylo správní řízení zahájeno, nemůže Úřad rezignovat na svou rozhodovací pravomoc a z ní vyplývající správné a zákonné postupy v řízení. Opačný přístup by byl zcela v rozporu se základními zásadami veřejného práva. Jestliže tedy zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, bylo nutno zahájené správní řízení zastavit postupem podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, který na tyto případy pamatuje.

K nezákonnosti předchozích úkonů zadavatele

  1. Předmětem přezkumu tohoto řízení o rozkladu je usnesení o zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z důvodu zjevné bezpředmětnosti žádosti. Jak jsem zjistil a jak je uvedeno výše, žádost se stala zjevně bezpředmětnou, když došlo ke zrušení zadávacího řízení zadavatele z důvodů dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona.

V. Závěr

  1. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nenastaly skutečnosti odůvodňující zrušení nebo změnu napadeného usnesení, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

Ing. Martin Pecina, MBA

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Mgr. Radek Pokorný, advokát AK Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1

  1. Dr. JUDr. Miroslav Zámiška, advokát AK Bakeš & partneři, se sídlem Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1

  1. spis.

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
Veřejné zakázky
ilustrace
 
ilustrace
 
 
 
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en