číslo jednací: S212/2008/VZ-16868/2008/510/MO

• Instance: I.
• Věc: Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností
• Účastníci:
  1. Lesy ČR s.p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 102 odst. 2 písm. a) - pokuta
• Rok: 2008
• Datum nabytí právní moci: 9. 4. 2009
• Související rozhodnutí: S212/2008/VZ-16868/2008/510/MO; R170,171/2008/VZ-2927/2009/310/ASc

Č.j.: S212/2008/VZ-16868/2008/510/MO

V Brně dne 22. srpna 2008

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 1. 8. 2008 z vlastního podnětu, jehož účastníky jsou

•  zadavatel Lesy České republiky, s. p., IČ 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupený Ing. Jiřím Novákem, generálním ředitelem,

•  obchodní společnost Opavská lesní a. s., IČ 451 93 177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Jindřich Grosser, předseda představenstva,

•  Štefan Kubaník, podnikatel, IČ 451 78 291, s místem podnikání Hynčice 1, 793 95 Město Albrechtice,

•  obchodní společnost AGROFOREST a. s., IČ 607 92 906, se sídlem Nová Pláň 26, 792 01 Nová Pláň, za niž jedná Ing. Miroslav Jelen, předseda představenstva,

•  obchodní společnost Pradědský lesní závod, a. s., IČ 471 51 218, se sídlem Nádražní 599, 793 26 Vrbno pod Pradědem, za niž jedná Jan Stejskal, předseda představenstva,

•  Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 136 09 033, s místem podnikání Nové Heřminovy 129, 793 21 Nové Heřminovy,

•  obchodní společnost Lesostavby Frýdek-Místek a. s., IČ 451 93 118, se sídlem Slezská 2766, 738 01 Frýdek-Místek, za niž jednají Ing. Jan Bazgier, předseda představenstva a Ing. Lubomír Piskoř, člen představenstva,

•  obchodní společnost Lesy Beskydy, a. s., IČ 267 97 674, se sídlem Žižkova 965, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, za niž jedná Ing. Pavel Tejček, předseda představenstva,

•  obchodní společnost LESS & FOREST s. r. o., IČ 271 06 632, se sídlem Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč, za niž jedná Ing. Jan Mičánek, jednatel,

•  obchodní společnost MORAVIA LES s. r. o., IČ 253 70 995, se sídlem U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava, za niž jedná Ing. Jan Šrotek, jednatel,

•  obchodní společnost LESOOPTIMA s. r. o., IČ 483 93 886, se sídlem Žižkova 511, 747 41 Hradec nad Moravicí, za niž jedná Ing. Jan Živný, jednatel,

•  Luděk Plachký, podnikatel, IČ 229 58 215, s místem podnikání Městečko 8, 747 411 Hradec nad Moravicí,

•  obchodní společnost Desná a. s., IČ 451 93 002, se sídlem Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny, za niž jedná Ing. Jaroslav Podzimek, předseda představenstva,

•  družstvo Lesní družstvo "Háj", IČ 471 51 471, se sídlem Maletín 21, 789 01 Zábřeh, za něž jedná Ing. Ladislav Švácha, předseda družstva,

•  obchodní společnost HOLZ CZ s. r. o., IČ 258 92 991, se sídlem Porubky 281, 756 54 Zubří, za niž jedná František Holiš, jednatel,

•  obchodní společnost UNILES, a. s., IČ 473 07 706, se sídlem Jiříkovská 832/16, 408 01 Rumburk, za niž jednají Karel Schäfer, předseda představenstva a Jiří Sýkora, místopředseda představenstva, ve správním řízení zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem náměstí Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

•  obchodní společnost MADREV s. r. o., IČ 469 92 782, se sídlem Hlína 18, 664 91 Ivančice, za niž jedná Ing. Ernst Schlögl, jednatel,

•  obchodní společnost Lesy Hluboká nad Vltavou a. s., IČ 251 89 859, se sídlem Lesní 691, 373 41 Hluboká nad Vltavou, za niž jedná Ing. Pavel Pletka, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem náměstí Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

•  obchodní společnost DŘEVO - MÁLEK s. r. o., IČ 255 09 420, se sídlem Protivanov 375, 798 48 Protivanov, za niž jedná Bohumil Málek, jednatel,

•  obchodní společnost MALESSPOL, s. r. o., IČ 485 30 166, se sídlem Knínice 225, 679 34 Knínice u Boskovic, za niž jedná Josef Pluháček, jednatel,

•  Ing. Jan Kotrba, podnikatel, IČ 160 80 122, s místem podnikání K Orionce 1844/6, 143 00 Praha 4,

•  obchodní společnost LST a. s., IČ 607 06 805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov, za niž jedná Ing. Miloslav Konopík, předseda představenstva,

•  obchodní společnost Lesní společnost Stříbro, a. s., IČ 453 51 929, se sídlem Plzeňská 250, 349 11 Stříbro, za niž jednají Ing. František Kasl a Ing. Josef Merunka, členové představenstva,

•  obchodní společnost Progres, veřejná obchodní společnost, IČ 474 71 191, se sídlem Havlíčkova 304, 538 03 Heřmanův Městec, za niž jedná Ing. Josef Cejnar, společník,

•  obchodní společnost Forest Česká Lípa, a. s., IČ 260 62 143, se sídlem Děčínská 204, 470 01 Česká Lípa, za niž jedná Ing. Jan Machač, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem náměstí Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

•  obchodní společnost LESPOL Olomouc spol. s r. o., IČ 253 59 673, se sídlem Rokycanova 38, 779 00 Olomouc, za niž jedná Ing. Petr Šibrava, jednatel,

•  obchodní společnost KUPEC - HALÍŘ lesní výroba spol. s r. o., IČ 259 83 601, se sídlem Radvánovice 61, 511 01 Karlovice, za niž jedná Ladislav Kupec, jednatel,

•  Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 606 74 067, s místem podnikání Svratka 114, 592 02 Svratka,

•  obchodní společnost LESY ROKYTA spol. s r. o., IČ 463 59 869, se sídlem Kounov 147, 270 06 Kounov, za niž jedná Ing. Zdeněk Bechynský, jednatel,

•  obchodní společnost SOLITERA spol. s r. o., IČ 437 62 751, se sídlem Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice, za niž jedná Ing. Karel Smrčka, jednatel,

•  obchodní společnost Lesní společnost Litoměřice, a. s., IČ 473 07 692, se sídlem Masarykova 33, 412 01 Litoměřice, za niž jedná Jaroslav Šura, předseda představenstva,

•  obchodní společnost FORSYTHIA spol. s r. o., IČ 257 94 086, se sídlem Kostelík 16, 270 41 Slabce, za niž jedná Ing. Vladimír Žebra, jednatel,

•  obchodní společnost TILIA v. o. s., IČ 463 55 260, se sídlem Svárov 16, 273 51 Unhošť, za niž jedná Ivan Zetek, společník,

•  obchodní společnost Lesy NOLY, s. r. o., IČ 258 18 856, se sídlem Anenská 220, 738 02 Frýdek-Místek, za niž jedná David Cigán, jednatel,

•  obchodní společnost Lesy Český Rudolec a. s., IČ 260 60 744, se sídlem Český Rudolec 41, 378 83 Český Rudolec, za niž jedná Ing. Jan Machač, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem náměstí Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

•  obchodní společnost KAISER s. r. o., IČ 267 33 102, se sídlem Nádražní 753, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem, za niž jedná Mgr. Josef Kaiser, jednatel,

•  obchodní společnost Lesní společnost Královský Hvozd, a. s., IČ 453 52 003, se sídlem Klatovská 289, 340 22 Nýrsko, za niž jedná Jan Houska, předseda představenstva,

•  Ing. František Novák, podnikatel, IČ 483 26 895, s místem podnikání Školní 130, 349 52 Konstantinovy Lázně,

•  obchodní společnost JACER - CZ, a. s., IČ 254 10 105, se sídlem Jana Koziny 28, 417 61 Bystřany - Světice, za niž jedná Josef Jarkovský, předseda představenstva.

v nadlimitní veřejné zakázce „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“, jejíž oznámení ze dne 15. 12. 2004 zadavatel uveřejnil na svých internetových stránkách www.lesycr.cz dne 16. 12. 2004,

rozhodl podle § 101 odst. 2 cit. zákona o veřejných zakázkách, takto:

I.

Zadavatel – Lesy České republiky, s. p., IČ 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve dnech 18. 3. 2005 až 17. 8. 2005 uzavřel smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“, aniž by tak učinil v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodě I. výroku rozhodnutí se zadavateli – Lesy České republiky, s. p., IČ 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové – podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá  pokuta ve výši 1 000,-- Kč (jeden tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 – 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 2120850001.

III.

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se výše jmenovanému zadavateli ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,-- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol2120850002.

Odůvodnění

Na základě obdrženého podnětu si Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vyžádal dokumentaci o zadání veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“, jejíž oznámení ze dne 15. 12. 2004 bylo uveřejněno na internetových stránkách www.lesycr.cz dne 16. 12. 2004

Po přezkoumání předložených podkladů získal Úřad pochybnosti o zákonnosti úkonů a postupů zadavatele – státního podniku Lesy České republiky, s. p., IČ 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupeného Ing. Jiřím Novákem, generálním ředitelem, v době zadávání veřejné zakázky zastoupeného Ing. Vladimírem Blahutou, generálním ředitelem, (dále jen „Lesy ČR“), spočívající zejména v tom, zda Lesy ČR uzavřely smlouvy na plnění veřejné zakázky na základě výsledku zadávacího řízení, jak stanoví zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a proto zahájil správní řízení z úřední povinnosti.

Účastníky správního řízení podle § 99 zákona jsou:

•  Lesy ČR

•  obchodní společnost Opavská lesní a. s., IČ 451 93 177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Jindřich Grosser, předseda představenstva,

•  Štefan Kubaník, podnikatel, IČ 451 78 291, s místem podnikání Hynčice 1, 793 95 Město Albrechtice,

•  obchodní společnost AGROFOREST a. s., IČ 607 92 906, se sídlem Nová Pláň 26, 792 01 Nová Pláň, za niž jedná Ing. Miroslav Jelen, předseda představenstva,

•  obchodní společnost Pradědský lesní závod, a. s., IČ 471 51 218, se sídlem Nádražní 599, 793 26 Vrbno pod Pradědem, za niž jedná Jan Stejskal, předseda představenstva,

•  Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 136 09 033, s místem podnikání Nové Heřminovy 129, 793 21 Nové Heřminovy,

•  obchodní společnost Lesostavby Frýdek-Místek a. s., IČ 451 93 118, se sídlem Slezská 2766, 738 01 Frýdek-Místek, za niž jednají Ing. Jan Bazgier, předseda představenstva a Ing. Lubomír Piskoř, člen představenstva,

•  obchodní společnost Lesy Beskydy, a. s., IČ 267 97 674, se sídlem Žižkova 965, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, za niž jedná Ing. Pavel Tejček, předseda představenstva,

•  obchodní společnost LESS & FOREST s. r. o., IČ 271 06 632, se sídlem Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč, za niž jedná Ing. Jan Mičánek, jednatel,

•  obchodní společnost MORAVIA LES s. r. o., IČ 253 70 995, se sídlem U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava, za niž jedná Ing. Jan Šrotek, jednatel,

•  obchodní společnost LESOOPTIMA s. r. o., IČ 483 93 886, se sídlem Žižkova 511, 747 41 Hradec nad Moravicí, za niž jedná Ing. Jan Živný, jednatel,

•  Luděk Plachký, podnikatel, IČ 229 58 215, s místem podnikání Městečko 8, 747 411 Hradec nad Moravicí,

•  obchodní společnost Desná a. s., IČ 451 93 002, se sídlem Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny, za niž jedná Ing. Jaroslav Podzimek, předseda představenstva,

•  družstvo Lesní družstvo "Háj", IČ 471 51 471, se sídlem Maletín 21, 789 01 Zábřeh, za něž jedná Ing. Ladislav Švácha, předseda družstva,

•  obchodní společnost HOLZ CZ s. r. o., IČ 258 92 991, se sídlem Porubky 281, 756 54 Zubří, za niž jedná František Holiš, jednatel,

•  obchodní společnost UNILES, a. s., IČ 473 07 706, se sídlem Jiříkovská 832/16, 408 01 Rumburk, za niž jednají Karel Schäfer, předseda představenstva a Jiří Sýkora, místopředseda představenstva,

•  obchodní společnost MADREV s. r. o., IČ 469 92 782, se sídlem Hlína 18, 664 91 Ivančice, za niž jedná Ing. Ernst Schlögl, jednatel,

•  obchodní společnost Lesy Hluboká nad Vltavou a. s., IČ 251 89 859, se sídlem Lesní 691, 373 41 Hluboká nad Vltavou, za niž jedná Ing. Pavel Pletka, předseda představenstva,

•  obchodní společnost DŘEVO - MÁLEK s. r. o., IČ 255 09 420, se sídlem Protivanov 375, 798 48 Protivanov, za niž jedná Bohumil Málek, jednatel,

•  obchodní společnost MALESSPOL, s. r. o., IČ 485 30 166, se sídlem Knínice 225, 679 34 Knínice u Boskovic, za niž jedná Josef Pluháček, jednatel,

•  Ing. Jan Kotrba, podnikatel, IČ 160 80 122, s místem podnikání K Orionce 1844/6, 143 00 Praha 4,

•  obchodní společnost LST a. s., IČ 607 06 805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov, za niž jedná Ing. Miloslav Konopík, předseda představenstva,

•  obchodní společnost Lesní společnost Stříbro, a. s., IČ 453 51 929, se sídlem Plzeňská 250, 349 11 Stříbro, za niž jednají Ing. František Kasl a Ing. Josef Merunka, členové představenstva,

•  obchodní společnost Progres, veřejná obchodní společnost, IČ 474 71 191, se sídlem Havlíčkova 304, 538 03 Heřmanův Městec, za niž jedná Ing. Josef Cejnar, společník,

•  obchodní společnost Forest Česká Lípa, a. s., IČ 260 62 143, se sídlem Děčínská 204, 470 01 Česká Lípa, za niž jedná Ing. Jan Machač, předseda představenstva,

•  obchodní společnost LESPOL Olomouc spol. s r. o., IČ 253 59 673, se sídlem Rokycanova 38, 779 00 Olomouc, za niž jedná Ing. Petr Šibrava, jednatel,

•  obchodní společnost KUPEC - HALÍŘ lesní výroba spol. s r. o., IČ 259 83 601, se sídlem Radvánovice 61, 511 01 Karlovice, za niž jedná Ladislav Kupec, jednatel,

•  Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 606 74 067, s místem podnikání Svratka 114, 592 02 Svratka,

•  obchodní společnost LESY ROKYTA spol. s r. o., IČ 463 59 869, se sídlem Kounov 147, 270 06 Kounov, za niž jedná Ing. Zdeněk Bechynský, jednatel,

•  obchodní společnost SOLITERA spol. s r. o., IČ 437 62 751, se sídlem Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice, za niž jedná Ing. Karel Smrčka, jednatel,

•  obchodní společnost Lesní společnost Litoměřice, a. s., IČ 473 07 692, se sídlem Masarykova 33, 412 01 Litoměřice, za niž jedná Jaroslav Šura, předseda představenstva,

•  obchodní společnost FORSYTHIA spol. s r. o., IČ 257 94 086, se sídlem Kostelík 16, 270 41 Slabce, za niž jedná Ing. Vladimír Žebra, jednatel,

•  obchodní společnost TILIA v. o. s., IČ 463 55 260, se sídlem Svárov 16, 273 51 Unhošť, za niž jedná Ivan Zetek, společník,

•  obchodní společnost Lesy NOLY, s. r. o., IČ 258 18 856, se sídlem Anenská 220, 738 02 Frýdek-Místek, za niž jedná David Cigán, jednatel,

•  obchodní společnost Lesy Český Rudolec a. s., IČ 260 60 744, se sídlem Český Rudolec 41, 378 83 Český Rudolec, za niž jedná Ing. Jan Machač, předseda představenstva,

•  obchodní společnost KAISER s. r. o., IČ 267 33 102, se sídlem Nádražní 753, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem, za niž jedná Mgr. Josef Kaiser, jednatel,

•  obchodní společnost Lesní společnost Královský Hvozd, a. s., IČ 453 52 003, se sídlem Klatovská 289, 340 22 Nýrsko, za niž jedná Jan Houska, předseda představenstva,

•  Ing. František Novák, podnikatel, IČ 483 26 895, s místem podnikání Školní 130, 349 52 Konstantinovy Lázně,

•  obchodní společnost JACER - CZ, a. s., IČ 254 10 105, se sídlem Jana Koziny 28, 417 61 Bystřany - Světice, za niž jedná Josef Jarkovský, předseda představenstva.

Dne 20. 8. 2006 obdržel Úřad od Lesů ČR dokumentaci o zadání předmětné  veřejné zakázky.

Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že ve dnech  18. 3. 2005 až 17. 8. 2005 Lesy ČR uzavřely smlouvy na realizaci předmětné zakázky.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. S212/2008/VZ-14881/2008/510/MO ze dne 25. 7. 2008. Usnesením č. j. S212/2008/VZ-14900/2008/510/MO ze dne 25. 7. 2008 Úřad zadavateli a navrhovateli stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit svá stanoviska v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

  K oznámení o zahájení správního řízení se dopisem ze dne 4. 8. 2008 vyjádřil uchazeč TILIA v. o. s., Svárov, ve kterém uvádí, že jednostranným vypovězením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky ze strany Lesů ČR, vznikla uchazeči škoda ve výši 2 800 000,--Kč. Uchazeč navrhuje, aby Úřad učinil jednoznačný závěr, zda jednostranné odstoupení Lesů ČR od uzavřených smluv bylo učiněno v souladu se zákony platnými v České republice.

  Uchazeč Jiří Pavelka se k oznámení o zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 4. 8. 2008, ve kterém uvádí, že s ním Lesy ČR uzavřely smlouvu na plnění dílčí části veřejné zakázky – na SÚJ Oskava. Přestože byl předmět řádně plněn, Lesy ČR smlouvu ke dni 31.12. 2006 jednostranně ukončily, a to z důvodu porušení zákona ze strany Lesů ČR. Situace dle uchazeče není ani po čtyřech letech dořešena a v současné době nemá uchazeč vlivem pochybení Lesů ČR uzavřenou žádnou smlouvu na dodávku komplexních lesnických činností. Uchazeč doufá, že zahájením správního řízení dojde k nápravě omylů přetrvávajících od roku 2004.

  K oznámení o zahájení správního řízení se společně vyjádřili uchazeči Lesy Hluboká nad Vltavou a. s., Hluboká nad Vltavou, UNILES, a. s., Rumburk, Forest Česká Lípa, a. s., Česká Lípa a Lesy Český Rudolec a. s., Český Rudolec, to dopisem ze dne 6. 8. 2008, ve kterém uchazeči uvádějí, že od okamžiku vyhlášení předmětné zakázky, resp. od okamžiku uzavření smluv na plnění dílčích částí veřejné zakázky uplynuly více než 3 roky, a z uvedeného důvodu tedy není podle § 96 odst. 1 zákona možné, aby Úřad zahájil ve věci předmětné zakázky správní řízení z vlastního podnětu. Poněvadž dle názoru uchazečů nebyl Úřad z důvodu procesní překážky oprávněn ve věci správní řízení zahájit, není tedy ani oprávněn ve správním řízení pokračovat, a proto uchazeči navrhují, aby Úřad správní řízení evidované pod č. j. S212/2008 zastavil.

  Lesy ČR se k oznámení o zahájení správního řízení vyjádřili dopisem ze dne 6. 8. 2008, ve kterém uvádí. Lesy ČR podotýkají, že jejich postup není postupem svévolným, nýbrž postupem, jenž je od samého počátku motivován snahou po právní korektnosti veškerých jeho právních úkonů. Z dosavadního průběhu událostí snad nepochybně vyplývá snaha Lesů ČR dodržovat právní předpisy České republiky, potažmo předpisy komunitární, a stejně tak snaha jednat v souladu se závaznými rozhodnutími správních orgánů a soudů. Je zřejmé, že v současné době je meritorní otázka, zda Lesy ČR v době zadávání předmětné zakázky byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona či nikoli. Jak vyplývá z ustanovení § 94 a násl. zákona, je pouze a jedině Úřad oprávněn ve výroku svého rozhodnutí stanovit, zda jsou Lesy ČR zadavatelem ve smysl uvedeného ustanovení zákona. Shodně se k této problematice vyjádřil také Krajský soud v Brně v odůvodnění rozsudku ze dne 8. 12. 2006vedeného pod sp. zn. 62 Ca 35/2006.

Lesy ČR pro účely zadání předmětné zakázky vypsaly výběrové řízení za účelem uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, smlouvy na provádění pěstebních činností a smlouvy na provádění těžebních pro celkem 87 smluvních územních jednotek.

Lesy ČR vyhlásily výběrové řízení jako otevřené výběrové řízení s využitím pravidel Practical Guide to contract procedures financed from the General Budget of the European Communities in the context of external actions (dále jen „Practical Guide“) s tím, že Practical Guide je dokumentem Evropských společenství a slouží jako průvodce stanovící pravidla a postupy, které se aplikuji na smlouvy na služby, dodávky a stavební práce financované z externí pomoci Evropských společenství a jejichž příjemcem jsou nečlenské země Evropské Unie.

Veřejným zadavatelem podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona je subjekt, který splňuje všechny znaky veřejného zadavatele ve smyslu zmíněného ustanovení, tedy který:

a)  je právnickou osobou zřízenou na základě zákona,

b)  byl zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu,

c)  veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jeho správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

Postoj Lesů ČR k závěru, že není zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, vycházel mj. z následujících skutkových okolností:

a)  Dne 1. 5. 2004 nabyl účinnosti nový zákon o veřejných zakázkách – zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. V průběhu roku 2004 byl tedy zadavatel sám nucen vyhodnotit otázku, zda je zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. K této problematice zaslal dne 21. 10. 2004 generální ředitel Lesů ČR Ing. Kamil Vyslyšel z vlastního podnětu dopis Úřadu, jímž žádal prošetření doposud uzavřených smluv, a to z hlediska jejich souladu s tehdy platnou legislativou. V průběhu měsíců listopadu a prosince roku 2004 Lesy ČŘ následně uzavřely se smluvními partnery dodatky ke stávajícím smlouvám, a to se souhlasem Úřadu.

b)  Dne 4. 5. 2005 vydal Úřad rozhodnutí, v němž bylo konstatováno, že podmínky výběrových řízení vyhlášených zadavatelem jsou dostatečně transparentní a nenarušují rovný přístup ke všem uchazečům o uzavření nových smluv.

c)  Dne 2. 8. 2005 sdělil vrchní ředitel Úřadu Lesům ČR, že nejsou zadavatelem ve smyslu výše uvedeného ustanovení zákona.

S ohledem na všechny výše zmiňované skutečnosti a především s ohledem na jedny ze základních principů materiálního právního státu, kterými jsou princip předvídatelnosti správního rozhodnutí a princip legitimního očekávání, byly Lesy ČR toho názoru, že nejsou zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. Lesy ČR dále uvádí, že podle těchto základních principů každého právního státu platí, že správní orgán rozhoduje ve skutkově a právně obdobných či totožných případech konstantně a případné změny oproti dřívějšímu právnímu názoru je povinen uspokojivým způsobem vysvětlit a odůvodnit. V opačném případě je totiž takové případné rozhodnutí správního orgánu ústavně nekonformní a tedy nezákonné s tím, že stát nese odpovědnost za případnou škodu, která takovým nezákonným rozhodnutím vznikne. Lesy ČR uvádí, že s ohledem na výše uvedené jsou tedy okolnosti a důvody, na základě kterých se domnívaly, že nejsou zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, více než zřejmé.

Úřad při své rozhodovací praxi (správní řízení vedená pod sp. zn. S227/2005 a. S228/2005) dospěl v rozhodnutích k závěru, že Lesy ČR nesplnily povinnost stanovenou zákonem, když uzavřely smlouvy vzešlé z 2. kola výběrového řízení, aniž by toto řízení provedly v režimu zákona. Přesto, že Lesy ČR právními prostředky brojily proti rozhodnutím, jež ho staví do zcela bezvýchodné situace, Lesy ČR opětovně uvádí, že jediným, kdo je oprávněn ve výroku svého rozhodnutí stanovit, zda jsou Lesy ČR státní zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, je právě Úřad.

V souladu s výše uvedeným tak Lesy ČR uvádí, že v době, kdy existovala pravomocná rozhodnutí Úřadu, z jejichž obsahu jednoznačně vyplýval závěr, že Lesy ČR jsou zadavatelem ve smyslu zákona, bylo třeba tuto vzniklou situaci operativně řešit.

K rozhodnutí Úřadu postupem času přibyly další právně významné argumenty, z nichž bylo možné nepřímo dovodit právní závěr, že Lesy ČR byly při zadávání předmětné zakázky  zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. Mezi tyto právně významné skutečnosti patří:

a)  Krajský soud v Brně rozhodnutím ze dne 28. 4. 2006 vedeném pod sp. zn. 31 Ca 179/2005 uložil Úřadu povinnost rozhodnout ve věci, čím potvrdil jeho pravomoc v dané věci rozhodovat v souladu s ustanoveními § 94 zákona. Z této skutečnosti nepřímo vyplývá fakt, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, neboť v případě, kdy by jím nebyly, nemohlo z jejich strany dojít k porušování ustanovení zákona. Toto tvrzení Lesy ČR mimo výše uvedené dokládají konstatováním Krajského soudu v Brně, když v odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. 12. 2006 vedeného pod sp. zn. 62 Ca 35/2006 konstatoval, že argumentací ad absurdum by totiž bylo možné dospět k nesprávným závěrům, a sice že Lesy ČR vůbec zadavatelem nejsou, popř. že pokud zadávací řízení podle zákona vůbec neproběhlo, nemohl Úřad ve věci vůbec rozhodnout.

b)  Krajský soud v Brně v odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. 12. 2006 vedeném pod sp. zn. 62 Ca 35/2006 také konstatoval, že správní řízení řešící primárně otázku, zda bylo či nebylo postupováno podle zákona, které je uzavřeno s výsledkem, podle něhož podle zákona postupováno nebylo, má navíc v situaci, kdy zadavatel již uzavřel smlouvy s jednotlivými dodavateli, jejichž uzavření mělo zadávací řízení podle zákona předcházet, tytéž důsledky jako závěr Úřadu v řízení o přezkumu rozhodnutí Lesů ČR o přidělení veřejné zakázky, podle něhož veřejná zakázka nebyla přidělena postupem podle § 65 zákona. Důsledkem je tu totiž v obou případech zejména neplatnost smluv podle § 90 odst. 1 zákona, ať už z toho důvodu, že formálně šlo o úkon, který by odporoval zákonu, nebo o úkon, který by jej obcházel. Také z této skutečnosti Lesy ČR opět nepřímo dovozují závěr, že jsou zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

c)  Z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2006 vedeného pod sp. zn. 62 Ca 35/2006 lze dle Lesů ČR vedle výše zmiňovaných právních závěrů opakovaně dovodit fakt, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, a to na základě cíleného schizofrenního jednání žalobců, když tito s úmyslem dosáhnou svých práv, a to plnění ze smluv vzešlých z 1. a 2. kola výběrových řízení tvrdí, že v souladu s ustanovením § 99 zákona měli být účastníky řízení před Úřadem. Tato skutečnost vyplývá ze samotného účelu žaloby a z odůvodnění výše zmiňovaného rozhodnutí, v němž soud konstatoval: „Podstatou argumentace žalobců pak bylo tvrzení, se kterými zadavatel na základě probíhajícího správního řízení uzavřel pro určité smluvní jednotky rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, na provádění pěstebních činností a těžebních činností.“ Žalobci tak tímto jednáním sami napomáhají k odůvodnění právního závěru, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

d)  Mimo výše uvedené považují Lesy ČR za podstatné, že rozhodnutí Úřadu, potažmo rozhodnutí jeho předsedy byla Krajským soudem v Brně zrušena z důvodů procesních a nikoli hmotněprávních. Za těchto okolností Lesy ČR opět nepřímo dovozují skutečnost, že ony hmotněprávní závěry Úřadu byly bezvadné.

Dle Lesů ČR je další významnou skutečností z pohledu postavení Lesů ČR jako veřejného zadavatele, přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2006. Lesy ČR uvádí, že na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na přijetí zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v současné době v relevantních právních vztazích vystupují jako veřejný zadavatel. V současné době již existují pravomocná rozhodnutí Úřadu, která potvrzují postavení Lesů ČR jako veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

Na základě shora uvedených důvodů Lesy ČR navrhují, aby Úřad jakožto správní orgán podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jednoznačně stanovil, zda Lesy ČR byly při zadávání předmětné veřejné zakázky zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona či nikoliv, tj. aby konstatoval, že Lesy ČR úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem nebo aby řízení zastavil.

Úřad přezkoumal na základě ust. § 94 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace, předloženého stanoviska Lesů ČR, stanovisek uchazečů TILIA v. o. s., Svárov,  Jiří Pavelka, Lesy Hluboká nad Vltavou a. s., Hluboká nad Vltavou, UNILES, a. s., Rumburk, Forest Česká Lípa, a. s., Česká Lípa a Lesy Český Rudolec a. s., Český Rudolec a na základě vlastního zjištění konstatuje, že Lesy ČR při zadávání veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“ nepostupovaly v souladu se zákonem, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K problematice Lesů ČR jako veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona

  Podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona je veřejným zadavatelem Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovna, dobrovolný svazek obcí a jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli, nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

Definice veřejného zadavatele uvedené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona

K naplnění pojmu zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona je nutné současné splnění následujících podmínek:

1)  právnická osoba je zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu,

2)  je financována převážně veřejným zadavatelem nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu, přičemž v případě druhého bodu musí být splněna alespoň jedna z podmínek.

Při výkladu citované definice je třeba vycházet z příslušné úpravy ve směrnicích Evropské unie, neboť základním cílem nové právní úpravy je harmonizace procesu zadávání veřejných zakázek s právem Evropských společenství, což je výslovně vyjádřeno v § 1 zákona, který v poznámce č. 1) odkazuje na relevantní směrnice Evropských společenství. Podle směrnice Rady 92/50/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby se zadavatelem rozumí stát, regionální nebo místní úřady, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány nebo veřejnoprávními subjekty, přičemž subjekt je považován za veřejnoprávní při splnění následujících podmínek:

-  je zřízen za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslový nebo komerční charakter,

-  má právní subjektivitu, a

-  je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Uspokojování potřeb veřejného zájmu

Pojem zadavatele veřejné zakázky je třeba chápat ve funkčním smyslu, tzn. že při určení okruhu zadavatelů veřejných zakázek je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činnosti určitého subjektu. Pro vyřešení otázky, zda určitý subjekt je či není veřejným zadavatelem, je tedy nutné především posoudit, zda činnost zadavatele slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu, a pokud ano, je nutné aplikovat příslušné postupy pro zadávání veřejných zakázek. I když text § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona neobsahuje výslovně podmínku „který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu“, tak jako příslušná ustanovení evropských směrnic, lze při výkladu definice veřejného zadavatele k úpravě ve směrnicích EU přihlédnout. Pro objasnění smyslu této definice lze vycházet z judikatury Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“).

  Ve světle dlouhodobé rozhodovací praxe ESD jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápany jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a (jako druhá varianta) které se stát, z důvodů obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv (viz případ  C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, články 50 a 51). Při posuzování, zda-li je či není potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter přítomna, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. (C18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48). Například v případě společnosti Taitotalo, do jejíž činnosti spadalo zabezpečení realizace výstavby kancelářských prostor  pro technické a rozvojové centrum, o jehož vytvoření mělo zájem město Varkaus, ESD konstatoval: „v uvedeném případě však existuje několik rozdílů mezi společnostmi jako je Taitotalo a společnostmi s ručením omezeným vlastněnými soukromými podnikateli, a sice, že i když nesou stejné ekonomické riziko jako ty druhé a může na ně být stejně prohlášen konkurz, regionální nebo místní orgány, ke kterým patří, to zřídka dovolí a raději budou, jestliže je to vhodné, rekapitalizovat takové společnosti tak, aby tyto společnosti mohly pokračovat v zabezpečování potřeb, pro které byly zřízeny, hlavně zlepšování obecných podmínek pro výkon ekonomických činností v příslušné lokalitě“. 

  Pro úplnost lze konstatovat, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. Uvedený závěr vyplývá mj. z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 15. 1. 1998 ve věci C-44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další / Strohal Rotationsdruck GesmbH).

 S ohledem na výše uvedené se v případě posuzovaného subjektu aplikují postupy pro zadávání veřejných zakázek stanovené zákonem pro veřejného zadavatele pouze tehdy, splňuje-li všechny podmínky stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

Posouzení právního postavení státního podniku Lesy ČR ve vztahu k zákonu:

    Ze zakládací listiny státního podniku Lesy ČR ze dne 11. 12. 1991 č. j. 66/77/91-100 vyplývá, že státní podnik Lesy ČR založilo ministerstvo zemědělství ČR. V zakládací listině je v předmětu činnosti mj. uvedeno, že státní podnik Lesy ČR

a) spravuje lesní půdní fond a lesní porosty na něm rostoucí (lesy), lesní cesty, provozní budovy, stavby a jiné pozemky sloužící lesnímu hospodářství, které jsou ve vlastnictví nebo v užívání České republiky, a to podle lesního zákona,

b) prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů, případně ve vlastní režii zajišťuje provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů,

c)  zabezpečuje a kontroluje soulad obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury s ustanovením lesního zákona,

d) ochrana lesního půdního fondu, lesní porosty a výkon ochranné služby v lesích, atd.

Jak již bylo uvedeno, pojem zadavatele veřejné zakázky je třeba chápat ve funkčním smyslu, tzn. že při určení okruhu zadavatelů veřejných zakázek je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činnosti určitého subjektu. Při zkoumání otázky, zda určitý subjekt je či není veřejným zadavatelem, je tedy nutné především posoudit, zda činnost zadavatele slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu, a pokud ano, nelze se vyhnout aplikaci postupů pro zadávání veřejných zakázek pouhým poukazem na skutečnost, že subjekt (v daném případě státní podnik) byl zřízen podle soukromoprávních předpisů, popř. dle zákona o státním podniku, jako je tomu v šetřeném případě. Výše uvedený závěr vyplývá z dlouhodobé rozhodovací praxe ESD a je rovněž opakovaně uváděn i ve stanoviscích a rozhodnutích Úřadu.

  Lesy ČR byly založeny Českou republikou, Ministerstvem zemědělství ČR, které je veřejným zadavatelem a je oprávněno jmenovat více než polovinu členů ve správním (řídícím) státního podniku Lesy ČR, resp. v jeho kontrolním orgánu. Z ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 77/1997, o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním podniku“) vyplývá, že statutárním orgánem státního podniku je ředitel, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele státního podniku. Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí (viz § 12 odst. 2 zákona o státním podniku).

Z dokumentu „Změna a doplnění Statutu“ Lesů ČR ze dne 14. 3. 2005 vyplývá, že Ministerstvo zemědělství ČR stanovilo dozorčí radu Lesů ČR jako devítičlennou, přičemž šest členů volí Ministerstvo zemědělství jako zakladatel Lesů ČR a zbývají třetinu členů dozorčí rady tvoří volení zaměstnanci Lesů ČR.

Z obsahu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění (dále jen „lesní zákon“), vyplývá, že státní podnik  Lesy ČR má stejné povinnosti při hospodaření v lesích (např. viz § 11, § 13, § 31 a § 32 cit. zákona) jako ostatní vlastníci lesů, kteří hospodaří v soukromých lesích.

Výjimkou týkající se činnosti státního podniku  Lesy ČR oproti vlastníkům soukromých lesů však je ust. § 37 odst. 6 lesního zákona. Dle tohoto ustanovení Lesy ČR vykonávají funkci odborného lesního hospodáře v lesích na území České republiky, v případech, kdy si příslušný vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám a pokud orgán státní správy lesů (obec s rozšířenou působností, kraj, příp. ministerstvo zemědělství) nerozhodne o pověření jiné osoby. Ze stanoviska Ministerstva zemědělství č. j. 33654/05-16210 ze dne 10. 10. 2005 (součást správního spisu S 227/2005), které si Úřad vyžádal dopisem č. j. VZ/P118/05-151/4321/05-MO ze dne 19. 9. 2005 vyplývá, že státní podnik Lesy ČR ke dni 31. 12. 2004 vykonával funkci odborného lesního hospodáře na základě ust. § 37 odst. 6 lesního zákona (tj. vykonával funkci odborného lesního hospodáře, v případech, kdy si vlastník lesa nevybral odborného lesního hospodáře sám) u 193 682 vlastníků lesa, na celkové rozloze 282 744 ha lesa. Lesy ČR jsou ze zákona pověřeny výkonem funkce odborného lesního hospodáře tam, kde si vlastník lesa (v případech, kdy je tak povinen – viz § 37 odst. 6 lesního zákona) jiného odborného lesního hospodáře sám nezvolí. Není pochyb o tom, že zajištění odborné úrovně hospodaření v lese podle lesního zákona (zabezpečení předpokladů pro zachování lesa, péče o les a obnovy lesa), představuje činnosti vykonávané ve veřejném zájmu, přičemž Lesy ČR jsou ze zákona povinny tuto funkci vykonávat (tj. nesmí odmítnou výkon této funkce) v případech stanovených v § 37 odst. 6 lesního zákona. Lesní zákon neřeší, v jaké míře musí být pro Lesy ČR činnost odborného lesního hospodáře zisková, nebo zda vůbec zisková být musí. S ohledem na skutečnost, že Lesy ČR nejsou v případech předpokládaných § 37 odst. 6 lesního zákona oprávněny odmítnout výkon funkce lesního hospodáře pro zde specifikovaného vlastníka lesa, vede k závěru, že se Lesy nepohybují v plně konkurenčním prostředí a že výkonem funkce odborného lesního hospodáře vykonávají činnost ve veřejném zájmu.

Výše uvedené svědčí o tom, že státní podnik Lesy ČR vykonává vedle své komerční činnosti a nekomerční činnosti (např. ochrana lesa, výsadba dřevin, ochrana proti škůdcům, hrazení bystřin, provádění meliorací…), které vykonávají v souladu s lesním zákonem všichni vlastníci lesa, i činnost odborného lesního hospodáře. Činnost odborného lesního hospodáře (v případech, kdy si vlastník lesa nevybral odborného lesního hospodáře sám)  je jednoznačně činností ve veřejném zájmu, kterou státní podnik vykonává (na rozdíl od jiných vlastníků lesa) v souladu s ust. § 37 odst. 6 lesního zákona. Lze konstatovat, že státní podnik Lesy ČR výše uvedenou činností vykonává veřejnou službu, kterou by jinak musel zajistit stát. Není pochyb o tom, že činnost odborného lesního hospodáře v případech, kterou mj. vykonává státní podnik Lesy ČR, je činností směřující k uspokojování potřeb veřejného zájmu ve smyslu zákona.

Ze stanoviska Ministerstva zemědělství č. j. 33654/05-16210 ze dne 10. 10. 2005 rovněž jednoznačně vyplývá, že činnost odborného lesního hospodáře (v případech, kdy si vlastník lesa nevybral odborného lesního hospodáře sám), kterou státní podnik Lesy ČR vykonává, je činností významného rozsahu, a to jak z pohledu odpovídající územní rozlohy, tak i z pohledu počtu vlastníků lesa, pro které Lesy ČR tuto veřejnou službu vykonávají.

Z obsahu předmětu činnosti Lesů ČR uvedeného v zakládací listině č. j. 66/77/91-100 ze dne 11. 12. 1991 vyplývá, že Lesy ČR také prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů, případně ve vlastní režii zajišťují provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů, zabezpečují a kontrolují soulad obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury s ustanovením lesního zákona, provádí výkon ochranné služby v lesích, atd. Uvedené činnosti nepochybně přesahují rámec „běžného“ podnikání v lesích, kterou provádějí soukromí vlastníci lesa podle lesního zákona, a která je  prováděna zejména na základě tržních principů. Tyto činnosti nejsou založeny pouze na plnění ekonomické funkce lesa, ale i na funkce ochrany lesa, funkce kontrolní a funkce vedoucí k zabezpečení optimálního fungování lesa a jeho obnovy. Výše uvedené rovněž svědčí o tom, že Lesy ČR vykonávají činnosti, které běžně nevykonávají ostatní soukromí vlastníci lesa a které jsou činnostmi ve veřejném zájmu. 

Z výše uvedených rozsudků ESD jednoznačně vyplývá, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti, což vyplývá např. z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 15. 1. 1998 ve věci C-44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG vs. Strohal Rotationsdruck, čl. 25, 26, 32-34. Z uvedeného rozsudku ESD plyne závěr, že podmínka stanovená v příslušném ustanovení směrnice, že „subjekt musí být zřízen pro specifický účel uspokojování potřeb v obecném zájmu, nemající průmyslový nebo obchodní charakter“ v žádném případě neznamená, že by měl být pověřen jen výkonem takové činnosti. Naopak z uvedeného rozsudku vyplývá, že pro posouzení, zda subjekt splňuje podmínku stanovenou v příslušné směrnici či nikoliv, není rozhodující poměr rozsahů činností, kterou subjekt vykonává ve veřejném zájmu a ostatních jeho činností, které nejsou poskytovány ve veřejném zájmu. Jeden ze závěrů tohoto rozsudku je, že subjekt musí být považován za zřízený za účelem uspokojování potřeb v obecném zájmu i v případě, kdy jeho činnost související s uspokojováním potřeb v obecném zájmu tvoří třeba i jen relativně malou část jeho celkové činnosti, kterou vykonává.

Státní podnik Lesy České republiky působí v části své činnosti v komerčním prostředí, má obdobná práva a povinnosti jako ostatní vlastníci lesů, avšak vedle těchto činností rovněž vykonává činnost odborného lesního hospodáře pro subjekty, které si hospodáře samy neustanoví, což je činností výlučně ve veřejném zájmu. Činností ve veřejném zájmu jsou i další nekomerční činnosti Lesů ČR, které provádí na základě zakládací listiny a které jsou zaměřeny na ochranu lesa, kontrolní činnosti a činnosti vedoucí k zabezpečení optimálního fungování lesa a jeho obnovy.

Ustanovení § 3 odst. 2 zákona o státním podniku, které primárně stanoví, že „podniky založené podle tohoto zákona jsou zakládány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů“ svědčí o tom, že obecně státní podniky (tj. subjekty založené podle zákona o státním podniku) naplňují zákonem stanovenou podmínku definice veřejného zadavatele „zřízení zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu“.

V předkládací zprávě k návrhu zákona o státním podniku se uvádí, že účelem zákona o státním podniku „je

1. vytvořit stručný a flexibilní právní základ pro podnikatelské aktivity státních podniků, na jejichž zachování má stát z nejrůznějších důvodů zájem a u nichž se tedy nepředpokládá ve střednědobém horizontu plná privatizace, a

2.  pro zbytkové podniky stanovit takový právní rámec, který by respektoval jejich zvláštnosti tím, že nebudou muset vytvářet dozorčí rady a fondy podniků, současně však umožňoval urychlení jejich zániku a nepřipouštěl jejich přeměnu na podniky vykonávající svoji činnost podle nového zákona“.

Z předkládací zprávy dále vyplývá, že v případě státních podniků spadajících pod bod 1. se jedná o podniky zásadního strategického významu, na jejichž zachování má stát z nejrůznějších důvodů zájem a u nichž se tedy nepředpokládá ve střednědobém horizontu s plnou privatizací. Mezi státní podniky spadající pod bod 1. jsou v důvodové zprávě mj. výslovně uvedeny i Lesy ČR. I zde lze tedy vzít za prokázaný veřejný zájem na činnosti Lesů ČR.

Poněvadž státní podnik  Lesy ČR splňoval všechny podmínky definice veřejného zadavatele stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (viz výše), byl tedy veřejným zadavatelem podle posledně cit. ust.  zákona.

Pro úplnost Úřad uvádí, že státní podnik Lesy ČR je veřejným zadavatelem počínaje od 1. 5. 2004, kdy nabyl účinnosti zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Od uvedeného data musí Lesy ČR při uzavírání svých úplatných smluv, na základě kterých dochází k výdeji jejich finančních prostředků, postupovat dle platného zákona o veřejných zakázkách.

K problematice předmětu výběrového řízení jako veřejné zakázky ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona

Ustanovení § 6 odst. 1 zákona stanoví, že veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba uvedená v § 2 a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 mil. Kč.

Z výše uvedeného obsahu odůvodnění je zřejmé, že šetřenou veřejnou zakázku zadává osoba uvedená v § 2 zákona (Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona - viz výše) a rovněž není pochyb o tom, že provádění těžebních prací a pěstebních prací lze považovat za zakázku na služby. 

K otázce předpokládané ceny veřejné zakázky:

Ustanovení § 20 odst. 3 písm. b) zákona stanoví, že předpokládanou cenu veřejné zakázky na služby v případě smlouvy bez uvedení celkové ceny, určí zadavatel z celkové ceny plnění za 4 roky, jde-li o smlouvu uzavíranou na dobu neurčitou anebo o smlouvu uzavíranou na dobu určitou přesahující 4 roky.

V bodě 8. oznámení výběrového řízení „doba platnosti smluvních vztahů, které jsou předmětem tohoto výběrového řízení“ Lesy ČR mj. uvedly: „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky budou uzavírány s účinností od 1. 7. 2005 na dobu 5-ti let s možností prodloužení těchto smluv na další 3 roky“.

Z obsahu oznámení výběrového řízení vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je provádění komplexních lesnických činností, provádění pěstebních činností a provádění těžebních činností.

Z výše uvedeného tedy plyne, že předpokládanou cenou šetřené veřejné zakázky bude celková cena za provádění komplexních lesních činností, provádění pěstebních činností a provádění těžebních činností za dobu 4 roků.

Z dikce zákona je zřejmé, že pro stanovení předpokládané ceny veřejné zakázky se sčítají pouze ta plnění, ze kterých má zadavatel výdaj finančních prostředků (nelze tedy vzájemně započítávat plnění, ze kterých má zadavatel výdaj finančních prostředků s plněním, u kterého naopak dochází k příjmu finančních prostředků zadavatelem jako např. v šetřeném případě u příjmu finančních prostředků z prodeje vytěženého dřeva).

Prakticky se tedy při stanovení ceny veřejné zakázky musí postupovat tak, že se plnění z jednotlivých smluv vzájemně rozliší tak, aby bylo možné stanovit jaké jsou celkové čisté výdaje finančních prostředků zadavatele (bez toho, aby byly započteny jakékoli finanční prostředky, které tvoří příjem pro zadavatele) a příp. i příjmy finančních prostředků (pokud zadavateli z uzavřených smluv plynou).

Z předložené dokumentace je zřejmé, že Lesy ČR se v daném případě rozhodly zadat předmět veřejné zakázky jako jedinou zakázku s dílčími plněními. Tuto skutečnost  jednoznačně potvrzuje předložená dokumentace včetně „Oznámení o vyhlášení výběrového řízení“, které Lesy ČR dne 16. 12. 2004 uveřejnily na svých internetových stránkách www.lesycr.cz.

Z výše uvedeného vyplývá, že předpokládanou cenou šetřené veřejné zakázky tedy bude celková cena za provádění komplexních lesních činností, provádění pěstebních činností a provádění těžebních činností za dobu 4 roků, a to pro všechny příslušné dílčí územní jednotky, které Lesy ČR současně uvedly v Oznámení o vyhlášení výběrového řízení ze dne 15. 12. 2004, které následně dne 16. 12. 2004 uveřejnily na svých internetových stránkách www.lesycr.cz.

Ustanovení § 14 odst. 1 a 2 zákona mj. stanoví, že při zadávání veřejné zakázky na služby zadávané zadavatelem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (tedy i státním podnikem Lesy ČR) se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí zakázka, která dosáhne anebo přesáhne finanční limit 200 000 EUR.

Z předložené dokumentace, kterou má Úřad k dispozici, je zřejmé, že cena předmětné veřejné zakázky překračuje výše uvedený finanční limit 200 000 EUR (rovněž většina jednotlivých dílčích plnění veřejné zakázky sama o sobě tento limit překračuje) rozhodný pro posouzení, zda se jedná o veřejnou zakázku nadlimitní. Poněvadž se tedy jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, měly Lesy ČR při jejím zadávání postupovat podle zákona, a to způsobem, který se vztahuje pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek. 

Ke způsobu zadání předmětné zakázky

Lesy ČR nepostupovaly při zadávání předmětné veřejné zakázky postupem stanoveným zákonem pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, ačkoliv k tomu byly povinny. Postup s využitím pravidel Practical Guide to contract procedures financed from the General Budget of the European Communities in the context of external actions v žádném případě nenahrazuje a ani nemůže být alternativou postupu zadavatele podle režimu zákona (byť by se při zadávání vycházelo ze stejných principů a některé instituty by byly obdobné).

Poněvadž Lesy ČR při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupovaly podle zákona, nedodržely tedy ani příslušná ustanovení zákona a instituty, které se na zadávání veřejné zakázky podle zákona vztahují (např. vyřazení nabídky navrhovatele z dalšího posuzování a hodnocení, hodnocení nabídek, námitkové řízení, atd.). Úřad se tudíž dále blíže nezabýval dílčími nedostatky výběrového řízení a odlišnostmi postupu státního podniku Lesy ČR od postupu, který stanoví zákon.

Lesy ČR ve dnech 18. 3. 2005 až 17. 8. 2005 uzavřely smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“, aniž by tak učinily v zadávacím řízení, jak stanoví zákon. Uvedený postup Lesů ČR mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek a tím i výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel svým postupem omezil soutěž mezi uchazeči o veřejnou zakázku tím, že dodavatelé se o zadání veřejné zakázky nemohli dozvědět z informačního systému o veřejných zakázkách a nemohli tak podat konkurenční nabídky. Zadavatel svým postupem výrazně omezil možnost obdržet „výhodnější“ nabídky z pohledu požadavků zadavatele, než byly nabídky uchazečů, kteří se o zadání veřejné zakázky dozvěděli z internetových stránek zadavatele. Pokud by zadavatel provedl zadávací řízení, jak mu stanoví zákon, není vyloučeno, že by na plnění předmětu veřejné zakázky obdržel větší počet nabídek, než tomu bylo v šetřeném případě. Není tedy vyloučeno, že by zadavatel obdržel „výhodnější nabídky“ než byla nabídky vybraných uchazečů na jednotlivé SÚJ, čímž mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek a tedy i vlastního výběru nejvhodnější nabídky. I v případě, že by Lesy ČR na plnění předmětu veřejné zakázky neobdržely větší počet nabídek, než tomu bylo v daném případě, není vyloučeno, že v případě postupu Lesů ČR podle zákona, by mohla být vybrána jako nejvhodnější nabídka jiného z uchazečů, kteří podali svoji nabídku. Zadavatel totiž v podmínkách zadání veřejné zakázky přesně nespecifikoval jednotlivá kritéria hodnocení nabídek, ale pouze uvedl, že „za úspěšné budou vybrány takové nabídky, které budou odborně a ekonomicky nejefektivněji splňovat podmínky výběrového řízení a uchazeč splní kvalifikaci. Pořadí uchazečů bude stanoveno podle počtu bodů získaných v celkovém hodnocení“. Pokud by Lesy ČR při zadávání veřejné zakázky postupovaly v zadávacím řízení, jak mu stanoví zákon, včetně hodnocení nabídek, musel by dodržet postup podle § 62 zákona, což znamená, že v případě hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti vyhlášky by zadavatel v souladu s vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb., na kterou odkazuje ust. § 62 odst. 3 zákona. V případě hodnocení nabídek podle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení nabídek v souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou by mohlo podstatně ovlivnit pořadí nabídek a tedy i výběr nejvhodnější nabídky vzhledem k postupu zadavatele v šetřeném případě. Poněvadž zadavatel při zadání veřejné zakázky nekonkretizoval kritéria hodnocení nabídek, ani jejich váhu, uchazeči neměli zcela konkrétní představu o jednotlivých kritériích hodnocení.

Tím, že Lesy ČR ve dnech 18. 3. 2005 až 17. 8. 2005 uzavřely smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“, aniž by tak učinily v zadávacím řízení jak stanoví zákon, dopustily se správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona.

K námitce uchazečů Lesy Hluboká nad Vltavou a. s., Hluboká nad Vltavou, UNILES, a. s., Rumburk, Forest Česká Lípa, a. s., Česká Lípa a Lesy Český Rudolec a. s., Český Rudolec týkající se problematiky nemožnosti zahájit ve věci správní řízení Úřadem

Úřad připouští, že dle ust. § 96 odst. 1 zákona může Úřad obecně zahájit správní řízení do 3 let ode dne, kdy úkonem zadavatele došlo k porušení zákona.

  V šetřeném případě však Úřad postupoval dle speciálního ustanovení zákona, konkrétně dle ust. § 105 odst. 3 zákona, kdy řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání lze zahájit do 5 let od den, kdy bylo spácháno. Poněvadž v šetřeném případě Úřad zahájil ve věci správní řízení výlučně za účelem uložení pokuty zadavateli za protiprávní jednání, byl v takovém případě oprávněn posledně cit. ustanovení zákona aplikovat.

  Poněvadž zadavatel započal zadávání veřejné zakázky zveřejněním oznámení na svých internetových stránkách www.lesycr.cz dne 16. 12. 2004, pětiletá lhůta pro zahájení správního řízení pro uložení pokuty za protiprávního jednání skončí až dnem 15. 12. 2009.

  Na základě výše uvedeného vyplývá, že Úřad je oprávněn ve věci předmětné veřejné zakázky zahájit správního řízení pro uložení pokuty za protiprávního jednání (a to včetně vydání rozhodnutí o uložení pokuty za protiprávní jednání), a to až do dne 15. 12. 2009.

K návrhu na předložení důkazů

Uchazeči Lesy Hluboká nad Vltavou a. s., Hluboká nad Vltavou, UNILES, a. s., Rumburk, Forest Česká Lípa, a. s., Česká Lípa a Lesy Český Rudolec a. s., Český Rudolec Úřadu navrhují jako důkaz předložení smluv, které tito uchazeči uzavřely s Lesy ČR v souvislosti s veřejnou zakázkou „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“.

K uvedenému návrhu na předložení důkazů Úřad uvádí, že všechny uvedené smlouvy týkající se veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“, stejně jako smlouvy všech ostatních uchazečů uzavřené v rámci předmětné veřejné zakázky byly součástí dokumentace, kterou si Úřad od Lesů ČR vyžádal a rovněž všechny tyto dokumenty sloužily Úřadu jako jeden z podkladů pro vypracování rozhodnutí (což nakonec vyplývá i z vlastního textu rozhodnutí).   

K výši pokuty

Podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona se právnické osobě, která je zadavatelem, za správní delikty uloží pokuta do výše 5 % ceny veřejné zakázky, jde-li o správní delikt podle písm. a), b) nebo d) citovaného ustanovení zákona. Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka již byla realizována, Úřad přistoupil k uložení pokuty.

Úřad při úvahách o uložení sankce za nedodržení postupu podle zákona při zadávání předmětné veřejné zakázky vzal v úvahu skutečnost, že v minulém období vydal rozhodnutí a mj. státnímu podniku Lesy ČR zaslal stanoviska, z nichž bylo možno učinit závěr, že státní podnik Lesy ČR není veřejným zadavatelem dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (příp. že by šetřená veřejná zakázka nemusela být veřejnou zakázkou ve smyslu § 6 odst. 1 zákona). Z uvedeného důvodu Úřad zadavateli uložil pokutu pouze v symbolické výši, jak je uvedeno ve výroku. 

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že státní podnik Lesy ČR je veřejným zadavatelem podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona a zakázka „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností, vyjma SÚJ č. 19701 a SÚJ č. 19902“ je veřejnou zakázkou ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, která však nebyla zadána v zadávacím řízení, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Podle § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.

K uložení úhrady nákladů řízení

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, správní orgán uloží účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, nahradit náklady řízení paušální částkou. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), stanoví paušální částku nákladů řízení podle § 6 odst. 1 vyhlášky ve výši 1000 Kč. V ustanovení § 6 odst. 2 vyhláška dále upravuje možnost zvýšení paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech a případech přibrání znalce.

Vzhledem k tomu, že zadavatel vyvolal správní řízení porušením svých právních povinností (viz výše), rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení ve výši podle § 6 odst. 1 vyhlášky, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman zástupce místopředsedkyně ÚOHS sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové

JUDr. Martin Nedelka, Ph.D., advokát, náměstí Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1

Opavská lesní a. s., Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4

Štefan Kubaník, podnikatel, IČ 451 78 291, Hynčice 1, 793 95 Město Albrechtice

AGROFOREST a. s., Nová Pláň 26, 792 01 Nová Pláň

Pradědský lesní závod, a. s., Nádražní 599, 793 26 Vrbno pod Pradědem

Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 136 09 033, Nové Heřminovy 129, 793 21 Nové Heřminovy

Lesostavby Frýdek-Místek a. s., Slezská 2766, 738 01 Frýdek-Místek

Lesy Beskydy, a. s., Žižkova 965, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí

LESS & FOREST s. r. o., Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč

MORAVIA LES s. r. o., U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava

LESOOPTIMA s. r. o., Žižkova 511, 747 41 Hradec nad Moravicí

Luděk Plachký, podnikatel, IČ 229 58 215, Městečko 8, 747 411 Hradec nad Moravicí

Desná a. s., Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny

Lesní družstvo "Háj", Maletín 21, 789 01 Zábřeh

HOLZ CZ s. r. o., Porubky 281, 756 54 Zubří

MADREV s. r. o., m Hlína 18, 664 91 Ivančice

DŘEVO - MÁLEK s. r. o., Protivanov 375, 798 48 Protivanov

MALESSPOL, s. r. o., Knínice 225, 679 34 Knínice u Boskovic

Ing. Jan Kotrba, podnikatel, IČ 160 80 122, K Orionce 1844/6, 143 00 Praha 4

LST a. s., Trhanov 48, 345 33 Trhanov

Lesní společnost Stříbro, a. s., Plzeňská 250, 349 11 Stříbro

Progres, veřejná obchodní společnost, Havlíčkova 304, 538 03 Heřmanův Městec

LESPOL Olomouc spol. s r. o., Rokycanova 38, 779 00 Olomouc

KUPEC - HALÍŘ lesní výroba spol. s r. o., Radvánovice 61, 511 01 Karlovice

Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 606 74 067, Svratka 114, 592 02 Svratka

LESY ROKYTA spol. s r. o., Kounov 147, 270 06 Kounov

SOLITERA spol. s r. o., Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice

Lesní společnost Litoměřice, a. s., Masarykova 33, 412 01 Litoměřice

FORSYTHIA spol. s r. o., Kostelík 16, 270 41 Slabce

TILIA v. o. s., Svárov 16, 273 51 Unhošť

Lesy NOLY, s. r. o., Anenská 220, 738 02 Frýdek-Místek

KAISER s. r. o., Nádražní 753, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem

Lesní společnost Královský Hvozd, a. s., Klatovská 289, 340 22 Nýrsko

Ing. František Novák, podnikatel, IČ 483 26 895, Školní 130, 349 52 Konstantinovy Lázně

JACER - CZ, a. s., Jana Koziny 28, 417 61 Bystřany - Světice

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce