číslo jednací: R113/2009/VZ-2423/2010/310-ASc

zrušeno na základě rozhodnutí soudu

Instance II.
Věc Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA
Účastníci
  1. ELA LITVÍNOV, spol. s r. o.
  2. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut
Rok 2009
Datum nabytí právní moci 23. 2. 2010
Související rozhodnutí S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa
R113/2009/VZ-2423/2010/310-ASc
Dokumenty file icon 2009_R113.pdf  84 KB

Č. j.: ÚOHS-R113/2009/VZ-2423/2010/310-ASc                                                                                

                                                                       18. února 2010

     

 

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 24. 7. 2009 navrhovatelem -

  • společností ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Hornická 337, 435 42 Litvínov - Janov, za kterou jedná jednatel Ing. Dušan Belák, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21.4.2009 Mgr. Markem Dolečkem, advokátem, se sídlem AK Ostrovní 30/126, 110 00 Praha 1,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 7. 2009,  č. j. ÚOHS-S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa, o přezkoumání úkonů zadavatele -

  • Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČ 44555601, se sídlem Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, zast. rektorkou univerzity doc. Ing. Ivou Ritschelovou, CSc.,

 

ve veřejné zakázce „Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“, vyhlášené shora uvedeným zadavatelem dne  20. 2. 2002 v Obchodním věstníku č. 08/02, pod zn. 142785-08/02, podle zákona  č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 7. 2009  č. j. ÚOHS-S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.  Prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se sídlem Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, zast. rektorkou univerzity Ing. Ivou Ritschelovou, CSc. (dále jen „zadavatel“), vyhlásila podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") v Obchodním věstníku č. 08/02, pod zn. 142785-08/02, obchodní veřejnou soutěž na: „Rekonstrukci objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“. Do skončení soutěžní lhůty zadavatel obdržel 6 nabídek uchazečů. Dne 3. 4. 2002 se konalo otevírání obálek. Komise pro otevírání obálek nevyřadila žádnou nabídku z dalšího posuzování a hodnocení. Komise jmenovaná zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče RAVEL spol. s r. o., se sídlem Hrbovická 117/61, 400 01 Ústí nad Labem. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9. 5. 2002 schválil výběr nejvhodnější nabídky, které téhož dne oznámil uchazečům. Dne 17. 5. 2002 podal proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky námitky uchazeč První regionální stavební spol. s r. o., se sídlem Sokolská 1365, 460 01 Liberec a dne 24. 5. 2002 uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov. Statutární orgán zadavatele námitky uchazečů přezkoumal a námitkám nevyhověl. Uchazeče o tom vyrozuměl rozhodnutím o námitkách, které uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov, za kterou jedná jednatel Ing. Dušan Belák, převzal dne 3. 6. 2002. Dne 12. 6. 2002 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“ nebo "Úřad"), v zákonem stanovené lhůtě, od shora jmenovaného uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele.

2.  Návrh uchazeče orgán dohledu přezkoumal a dne 26. 7. 2002 vydal rozhodnutí ve věci č. j.: S 062-R/02-458/140/Ná, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 5. 2002 z důvodu, že zadavatel provedeným výběrem neprokázal, že vybral nejvhodnější nabídku nejlépe splňující kritéria hodnocení, vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. Zadavateli uložil provést nový výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatelem jmenovaná komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů posuzovala a hodnotila nabídky uchazečů dne  2. 9. 2002 a jako nejvhodnější navrhla zadavateli uchazeče RAVEL spol. s r.o., se sídlem Hrbovická 117/61, Ústí nad Labem, PSČ 400 01, za kterou jedná jednatel Ing. Pavel Přeučil (dále jen „uchazeč RAVEL“). Zadavatel výběr nejvhodnější nabídky schválil svým rozhodnutím ze dne 4. 9. 2002. Dne 6. 9. 2002 zaslal zadavatel uchazečům oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, které uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov, za niž jedná jednatel Ing. Dušan Belák, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne  21. 4. 2009 Mgr. Markem Dolečkem, advokátem, Doleček Kalounová Sedláčková, advokátní kancelář, se sídlem Ostrovní 30/126, 110 00 Praha 1 (dále jen „uchazeč Ela“ nebo "navrhovatel") převzal dne 11. 9. 2002. Dne 23. 9. 2002 obdržel zadavatel (zadavatel uváděl datum doručení dne 24. 9. 2002) od uchazeče Ela námitky proti výběru nejvhodnější nabídky. Statutární orgán zadavatele postupoval podle § 56 odst. 3 zákona a uchazeči námitky vrátil dopisem ze dne 25. 9. 2002, který uchazeč převzal dne 11. 10. 2002 s odůvodněním, že námitky uchazeče byly doručeny po uplynutí lhůty pro vyřízení námitek. S vybraným uchazečem zadavatel následně uzavřel dne 4. 10. 2002 smlouvu o dílo. Dne 21. 10. 2002 obdržel orgán dohledu od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

3.  Dopisem ze dne 7. 11. 2002 vyzval orgán dohledu uchazeče k doložení dokladu o tom, že námitku proti výběru nejvhodnější nabídky podal zadavateli včas. Dne  28. 11. 2002 obdržel orgán dohledu dodejku, ze které vyplývá, že zadavatel obdržel námitku uchazeče ve lhůtě stanovené v § 55 zákona. Dne 4. 12. 2002 zaslal orgán dohledu účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení.

II.  Napadené usnesení

4.  Dne 7. 7. 2009 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S113/2002/vZ-8433/2009/510/IFa, kterým ve výroku I. rozhodl o zastavení správního řízení z důvodu bezpředmětnosti podané žádosti, ve výroku II. zamítnul návrh na přiznání náhrady nákladů řízení účastníkovi ELA LITVÍNOV s. r. o. ve výši 330 415,- Kč a ve výroku III. rozhodl, že zaplacený správní poplatek ve výši 100 000,- se nevrací.

5.  V odůvodnění napadeného usnesení orgán dohledu uvedl, že podle zákona  č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění ke dni 17. 4. 2004 (dále jen „zákon o správních poplatcích“) v příloze sazebníku správních poplatků v položce 62 písm. b) je stanoveno, že návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky je zpoplatněn, a to částkou 0,5 % z nabídkové ceny navrhovatele nejméně 2 500,- Kč nejvýše 100 000,- Kč. Jak vyplývá z předložených podkladů, uchazeč Ela zaplatil za návrh správní poplatek ve výši 100 000,- Kč. Je však třeba upozornit, že vrácení správního poplatku bylo upraveno v § 8 zákona o správních poplatcích, a to v přesně definovaných případech.

6.  Dále orgán dohledu v odůvodnění odkázal na ust. § 8 odst. 1 shora cit. zákona o správních poplatcích, kde je stanoveno, že správní orgán, který poplatek vybral, jej vrátí:

o  v plné výši, nedošlo-li vůbec k provedení úkonu bez viny poplatníka anebo poplatek byl zaplacen, aniž byl k tomu poplatník povinen, anebo byl-li poplatek na žádost prominut;

o  v částce, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více, než byl povinen nebo o kterou byl poplatek na žádost snížen nebo prominut.

7.  Podle odst. 2 téhož ustanovení neprovede-li správní orgán úkon vinou poplatníka nebo správní orgán zastaví řízení anebo neuzná zaplacení poplatku po lhůtě uvedené v § 6 téhož zákona, rozhodne k žádosti poplatníka o částečném vrácení poplatku.

8.  Z citovaného znění zákona o správních poplatcích dle orgánu dohledu vyplývá, že nenastala žádná ze skutečností, která by zakládala nárok uchazeče Ela na vrácení správního poplatku. Orgán dohledu tedy konstatoval, že správní poplatek ve výši  100 000,-- Kč  zaplacený uchazečem Ela, se podle § 8 odst. 1 písm a) zákona č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nevrací.

9.  Orgán dohledu dále uvedl, že pokud se v jednotlivých ustanoveních § 31 zákona  č. 71/1967 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý správní řád“) definují náklady řízení, rozumí se tím správní řízení a náklady správního řízení,  tj. především náklady, které vznikly správnímu orgánu. Ustanovení § 31 starého správního řádu, věty druhé, stanoví, že náklady, které v řízení vznikly účastníkovi řízení, nese účastník. Z citovaného znění § 31 starého správního řádu tedy dle orgánu dohledu vyplývá, že náklady správního řízení nesou jeho účastníci. Starý správní řád současně dle orgánu dohledu neupravoval možnost, kdy by měl účastník správního řízení možnost uplatnit náhradu nákladů ve správním řízení po zadavateli, tudíž nemůže stanovit povinnost pro zadavatele, aby uhradil náklady správního řízení byť úspěšnému navrhovateli.

III.  Námitky rozkladu

10.  Úřad obdržel proti shora uvedenému usnesení dne 24. 7. 2009 rozklad, v němž navrhovatel nesouhlasí s výrokem č. I., a to, že žádost se stala zjevně bezpředmětnou. Dle navrhovatele je sice pravdou, že předmětná veřejná zakázka je již zrealizována, a tedy žádost o provedení nového výběru či zrušení zadání veřejné zakázky je bezpředmětná, ovšem předmětem žádosti bylo mimo jiné též vyplacení peněžní částky ve výši 330 415,- Kč, tedy řízení ohledně této peněžité částky být zastaveno nemělo. Navrhovatel dále konstatuje, že jak bylo v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, zadavatel porušil svou zákonnou povinnost ve veřejné soutěži a navrhovatel musel vynaložit náklady, aby mohl uplatnit svá práva. Tyto náklady by nebyly vznikly, kdyby zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Navrhovatel uvádí, že uplatňoval své požadavky v občanskoprávním řízení, avšak jeho žádost byla zamítnuta s tím, že se má obrátit na správněprávní orgán, což následně učinil, avšak i zde byla jeho žádost zamítnuta.

11.  Navrhovatel dále v rozkladu namítá, že výrok III. citovaného usnesení je nesrozumitelný, neboť není uvedeno, který poplatek se nevrací.

  Závěr rozkladu

12.  Z uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby předseda zrušil celé rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání.

IV.  Řízení o rozkladu

  Vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu

13.  K podanému rozkladu se zadavatel vyjádřil dopisem ze dne 30. 7. 2009, ve kterém uvádí, že zcela souhlasí se závěry Úřadu, a to ve všech jeho výrocích. Navrhuje proto, aby předseda Úřadu svým rozhodnutím rozklad navrhovatele zamítl a potvrdil usnesení ÚOHS-S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa ze dne 7. 7. 2009 v plném rozsahu.

  Stanovisko předsedy Úřadu

14.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého usnesení v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

15.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené usnesení přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

16.  Úřad tím, že svým usnesením č. j. ÚOHS-S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa ze dne   7. 7. 2009 rozhodl o zastavení správní řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, zamítnutí návrhu na přiznání nákladů řízení dle starého správního řádu a povinnosti uhradit správní poplatek ve výši 100 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil ke zrušení napadeného usnesení.

V.   K námitkám rozkladu

17.  Předně uvádím, že v podaném rozkladu nejsou uvedeny žádné nové skutečnosti, které by mne vedly k posouzení daného případu odlišně, než jak je uvedeno v rámci napadeného usnesení. Navrhovatel ve svém rozkladu formálně napadá všechny výrokové části napadeného usnesení, avšak obsahově je rozklad z hlediska prvního výroku napadeného usnesení propojen s následujícími dvěma výroky. Proto se i v tomto odůvodnění bude jednat o posouzení předmětné problematiky z hlediska všech výrokových částí napadeného usnesení komplexně. V prvé řadě mám za nutné konstatovat, že se s obsahem napadeného usnesení plně ztotožňuji, a proto si dovoluji na obsah tohoto usnesení v plném rozsahu odkázat. Pro upřesnění některých skutečností mám však za nutné uvést následující. Postup orgánu dohledu, který správní řízení zastavil dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu byl zcela v souladu se zákonem, neboť předmětná veřejná byla v době vydání napadeného usnesení již realizována, čímž se žádost o provedení nového výběru (příp. zrušení zadání veřejné zakázky) stala zjevně bezpředmětnou. V tomto ohledu neměl orgán dohledu vzhledem k obsahu návrhu jinou možnost, než předmětné správní řízení zastavit z důvodu bezpředmětnosti podané žádosti.

18.  Navrhovatel se v rámci rozkladu dále domáhá přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 330 415,- Kč, kdy tento požadavek opírá o ustanovení § 31 starého správního řádu, podle něhož správní orgán může účastníkům řízení uložit, aby nahradili náklady, které vznikly jejich zaviněním, ostatním účastníkům řízení. Tento požadavek je nutné odmítnout s tím, že shora uvedené ustanovení § 31 upravuje pojmy správní řízení a náklady tohoto řízení, přičemž je třeba toto ustanovení chápat tak, že jde především o náklady vzniklé správnímu orgánu. Uložit náhradu nákladů jednoho účastníka řízení druhému účastníkovi řízení pak může správní orgán jen tehdy, jestliže vznikly zaviněným jednáním tohoto účastníka ve správním řízení, což se v daném případě nestalo. V šetřeném případě došlo k pochybení zadavatele mimo správní řízení, tj. při výběru nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že povinnost uhradit správní poplatek nebyla a není důsledkem jednání zadavatele ve správním řízení, ale vyplývá ze zákona o správních poplatcích, není aplikace § 31 odst. 2 starého správního řádu možná.

19.  Z hlediska konstatování navrhovatele, že výrok č. III napadeného rozhodnutí je nesrozumitelný, uvádím, že se s tímto názorem neztotožňuji, neboť v rámci tohoto výroku je výslovně uvedeno, který správní poplatek se nevrací, přičemž je ve výroku uvedena i právní úprava, dle níž byl správní poplatek zaplacen. K tomu dále uvádím, že postup při vracení správních poplatků upravuje ustanovení § 8 zákona o správních poplatcích, přičemž důvodem pro vrácení poplatku dle § 8 odst. 6 tohoto zákona není záporné vyřízení žádosti nebo její zpětvzetí. V daném případě navrhovatel zaplatil správní poplatek při podání návrhu z důvodu provedení požadovaných úkonů, přičemž tyto úkony byly ze strany orgánu dohledu provedeny a poplatek nebyl na žádost prominut a v dané chvíli tedy není možné požadovaný správní poplatek vrátit, neboť § 8 odst. 1 zákona o správních poplatcích toto neumožňuje.

20.  Pro úplnost dodávám, že je třeba rozlišovat mezi správním poplatkem, který byl povinen uhradit navrhovatel s podáním návrhu v době platnosti zákona č. 199/1994 Sb. a kaucí, tak jak byla koncipována v zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a obdobně je upravena v zákoně  č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 137/2006 Sb."). Kauce stanovená podle zákona č. 137/2006 Sb. je příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad řízení zahájené na návrh pravomocným rozhodnutím zastaví podle § 118, jinak Úřad kauci spolu s úroky vrátí navrhovateli do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

VI.  Závěr

21.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

22.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

 

Otisk úředního razítka

 

Ing. Petr Rafaj 

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží:

  • Mgr. Marek Doleček, Advokát, advokátní kancelář Doleček Kalounová Sedláčková, Ostrovní 30/126, 110 00 Praha - Nové Město
  • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Hoření 13, 400 96, Ústí nad Labem

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz