číslo jednací: S0468/2017/KD-29859/2018/820/YVo

Instance I.
Věc porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
Účastníci
  1. LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s. r. o.
Typ správního řízení Dohody
Výrok § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 31. 10. 2018
Dokumenty file icon 2017_S0468.pdf 561 KB

 

 

Č. j.: ÚOHS-S0468/2017/KD-29859/2018/820/YVo

 

Brno 15. října 2018

   

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0468/2017/KD, zahájeném dne 4. 12. 2017 z moci úřední ve smyslu § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a dle § 21, jakož i § 1 odst. 4, § 20a a § 21h zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je

společnost LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512, zastoupená na základě plné moci ze dne 18. 12. 2017 JUDr. Tomášem Čihulou, LL.M. Eur., Ph.D., advokátem z advokátní kanceláře Kinstellar, s.r.o., se sídlem Na Příkopě 1096/19, 110 00 Praha,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. toto 

ROZHODNUTÍ

I.

Účastník řízení, společnost LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512, tím, že v období nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017 uzavíral zejména prostřednictvím ústní komunikace se svými odběrateli dohody o navýšení cen účastníkem řízení dodávaných doplňků stravy a kosmetických produktů určených pro prodej konečným spotřebitelům na úroveň jím stanovených minimálních maloobchodních cen, přičemž tyto dohody byly v uvedeném období plněny,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení minimálních (fixních) cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a jež skutečně narušily hospodářskou soutěž na relevantních trzích doplňků stravy a kosmetických produktů na území České republiky, přičemž tyto dohody měly i skutečný vliv na obchod mezi členskými státy Evropské uniena trhu doplňků stravy,

čímž porušil v období nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a zákaz uvedený v článku 101 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

a tím se dopustil v uvedeném období přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a porušení článku 101 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení,společnosti LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512, plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.

III.

Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512, za porušení § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) téhož zákona a porušení článku 101 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie popsaná ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

3 491 000 (slovy: tři miliony čtyři sta devadesát jeden tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnostiLR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

 

I.      Zahájení a dosavadní průběh správního řízení 

1.    Dne 4. 12. 2017 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) se společností LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512 (dále též „LR“ nebo „účastník řízení“), správní řízení pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) a/nebo článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“) – dále též „správní řízení“. Možné porušení zákona a/nebo SFEU spatřoval Úřad v uzavírání zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen produktů pro další prodej, a to doplňků stravy (na bázi aloe vera, omega 3 kyselin, vitaminů, minerálů a dalších látek) a kosmetických produktů (pro péči o pleť, tělo a vlasy, dekorativní kosmetika, parfémy), sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže na trhu/trzích daného zboží a toto jednání by rovněž mohlo být způsobilé ovlivnit v uvedené oblasti obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“).[1]

2.    Úřad přistoupil k zahájení správního řízení z moci úřední po předběžném šetření vyvolaném stížností na možné protisoutěžní jednání společnosti LR.[2] Důvodnou indicií pro zahájení správního řízení bylo zastavení vyplácení smluvních nárokových bonusů odběratelům společnosti LR, kteří při prodeji doplňků stavy a kosmetických produktů konečným spotřebitelům nedodrželi ceny stanovené společností LR.

3.    V rámci předběžného šetření vyžádal Úřad podklady a informace od podavatele stížnosti a odběratelů společnosti LR, v rámci samotného správního řízení pak od účastníka řízení a následně i od jeho konkurentů. Úřad tak shromáždil podklady a informace o podmínkách stanovených společností LR pro další prodej doplňků stravy a kosmetických produktů, o jejích hospodářských výkonech, o vymezení relevantních trhů a tržních podílech účastníka řízení, jakož i o skutečnostech prokazujících namítané jednání.

4.    Na žádost účastníka řízení zahájil Úřad ke dni 4. 6. 2018 proceduru narovnání[3] a po následně provedeném ústním jednání s účastníkem řízení a po vyjádření jeho zájmu ze dne 29. 6. 2018 v této proceduře pokračovat, Úřad dne 28. 8. 2018 sdělil společnosti LR výhrady shrnující základní skutkové okolnosti šetřeného případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve správním spise, včetně informace o výši pokuty, kterou hodlá uložit (dále též „Sdělení výhrad“). Účastníku řízení bylo po jejich vydání umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování. Účastník řízení možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí využil. Dne 12. 9. 2018 obdržel Úřad žádost účastníka řízení o snížení pokuty podle § 22ba odst. 2 zákona, ve které se společnost LR za účelem dalšího pokračování procedury narovnání přiznala v plném rozsahu ke spáchání přestupků uvedených ve Sdělení výhrad a bezvýhradně a bezpodmínečně uznala svoji odpovědnost za spáchané přestupky. Současně deklarovala, že nebude navrhovat doplnění dokazování ani provedení dalších procesních úkonů a akceptovala výši pokuty specifikovanou ve Sdělení výhrad, jež bude při splnění všech podmínek stanovených zákonem a v proceduře narovnání následně snížena o dalších 20 %.[4]

II.    Charakteristika účastníka řízení

5.    Společnost LR, jako společnost s ručením omezeným byla do obchodního rejstříku zapsána dne 23. 12. 2013 jako Project Syrma CZ s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 151, IČO 02486512 (dále též „Project Syrma“). S účinností ke dni 1. 12. 2014 došlo k fúzi sloučením obchodní společnosti LR (dříve Project Syrma) a obchodní společnosti LR HEALTH & BEAUTY SYSTEMS, s.r.o., se sídlem 739 11 Malenovice, č. p. 150, IČO 48390526, jejíž jmění jako společnosti zanikající přešlo na nástupnickou společnost LR. Společnost LR je právnickou osobou, jejímiž jednateli jsou Ivona Selníková a Bartosz Gayer[5].

6.    Na základním kapitálu společnosti LR se podílí 49 % společnost LR Health & Beauty Systems GmbH, se sídlem 59227 Ahlen, Kruppstraße 55, Spolková republika Německo (dále též „LR GmbH“), a 51 % společnost LR – International Beteiligungs GmbH, se sídlem 59227 Ahlen, Kruppstraße 55, Spolková republika Německo (dále též „LR International“). Mateřskou společností společnosti LR je společnost LR International a mateřskou společností celé skupiny je společnost LR Global Holding GmbH, se sídlem Kruppstraße 55, 59227 Ahlen, Spolková republika Německo (dále též „LR Global“).

7.    Jakožto dceřiná společnost účastníka řízení působí na území Slovenské republiky společnost LR Health & Beauty Systems, s.r.o., se sídlem Stred 422, Turzovka 023 54, IČO 31380506 (dále též „LR Slovensko“). Na základním kapitálu LR Slovensko se podílí 11 % společnost LR GmbH a 89 % společnost LR. Jednateli společnosti LR Slovensko jsou shodně se společností LR Ivona Selníková a Bartosz Gayer.

8.    Z pohledu § 2 odst. 2 zákona naplňuje společnost LR definici soutěžitele.

III.      Zjištěné skutečnosti

III.1.Obchodní podmínky společnosti LR

9.    Účastník řízení si sám určuje ve vztahu k České a Slovenské republice (dále též „ČRaSR“) obchodní politiku, tj. obchodní podmínky, vč. cenových, dále schvaluje příslušné vzorové obchodní smlouvy (dále též „partnerské smlouvy“) aj., týkající se prodeje doplňků stravy a kosmetických produktů (dále též „LR produkty“ nebo „dotčené produkty“). […obchodní tajemství…].[6]

10.    Společnost LR (rovněž i LR Slovensko) svou činnost provozuje na základě multi-level marketingového systému přímého prodeje, přičemž své výrobky prodává výlučně do sítě prodejců (dále též „LR partneři“ nebo „odběratelé“), se kterými má uzavřenou partnerskou smlouvu (jejíž součástí jsou i obchodní podmínky). LR partneři dotčené produkty nakupují do svého vlastnictví a je na jejich uvážení, zda si nakoupené výrobky od účastníka řízení ponechají pro své vlastní použití, nebo zda je budou dále prodávat (distribuovat) konečným spotřebitelům. Pokud LR partneři působí jako distributoři, pak jednají vlastním jménem a na vlastní hospodářské riziko; z hlediska soutěžního práva nyní posuzované jednání účastníka řízení spadá do působnosti soutěžněprávních předpisů.[7] Jelikož je distribuční model společnosti LR založen na síťovém marketingu, každý LR partner má možnost získávat nové prodejce s tím, že následně dohlíží na jejich činnost. Za péči o ně, vzdělávání, motivaci a vedení získává dodatečná plnění, například ve formě bonusové platby. V závislosti na prodejních výsledcích náleží LR partnerům mj. odměna ve formě dodatečného bonusu (dále též „nárokový bonus“ nebo „bonus“), který se odvíjí od dosaženého obratu.[8]

III.2.Dodržování doporučených cen

11.    Úřad na základě stížnosti zjistil, že společnost LR vynucovala při prodeji LR produktů po svých odběratelích, kteří provozují internetový obchod (dále též „e-shop“), dodržování jí stanovených maloobchodních cen (dále též „MOC“), byť tyto označovala jako doporučené. K vynucování docházelo skrze zastavení vyplácení nárokových bonusů, které odběratelům náležely na základě smluvního ujednání se společností LR.[9] Ze stížnosti dále vyplynulo, že společnost LR o svém požadavku dodržovat jí stanovené prodejní ceny informovala dotčeného odběratele, tj. podavatele stížnosti prostřednictvím telefonního hovoru, kdy odběratel požadoval vysvětlení k neobdrženým nárokovým bonusům.[10]

12.    Úřad tedy přistoupil k šetření a v rámci veřejně dostupných informací, především s využitím internetového srovnávače cen (www.heureka.cz), ověřil na vybraných e-shopech ceny LR produktů (srov. níže).[11] V dané věci se Úřad dále obrátil na 20 provozovatelů e-shopů, kteří dotčené produkty společnosti LR nabízeli, přičemž tyto provozovatele identifikoval na základě informací od stěžovatele či dle informací zjištěných v rámci vlastního šetření.

13.    Z veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že shodnost cen sledovaných LR produktů vykazovaly zejména e-shopy, jejichž provozovatelé byli smluvními partnery účastníka řízení a které konkretizoval podavatel ve své stížnosti.[12] Dále bylo zjištěno, že LR produkty byly prostřednictvím internetového prodeje nabízeny LR partnery a současně i jinými prodejci, kteří nebyli s účastníkem řízení jakkoliv smluvně vázáni (dotčené produkty odebírali od LR partnerů) a často na svých e-shopech nabízeli k prodeji různorodý sortiment.

14.    V odpovědích oslovených provozovatelů e-shopů bylo předně uvedeno, že účastník řízení […obchodní tajemství…] umožňoval internetový prodej LR produktů v ČR i v SR.[13] Veškeré internetové aktivity LR partnerů se řídí pravidly vymezenými v tzv. Internetové směrnici vydané účastníkem řízení, která je k dispozici v interní sekci na oficiálních webových stránkách společnosti LR a společnosti LR Slovensko.[14] Účastník řízení poskytuje LR partnerům prostřednictvím této interní sekce aktuální obchodní sdělení.[15]

15.    Tvrzení stěžovatele ohledně požadavku účastníka řízení k dodržování jím stanovených (doporučených) minimálních MOC při prodeji LR produktů konečným spotřebitelům potvrdili ve svých odpovědích další odběratelé.[16] Ti dále shodně popsali okolnosti jednání účastníka řízení a uvedli, že […obchodní tajemství…] neobdrželi nárokové bonusy. Obrátili se tedy pro vysvětlení na společnost LR, která jim prostřednictvím telefonických hovorů sdělila, že bonus bude opětovně uvolněn po opravě (tj. navýšení) cen na jí požadované, tzn. na ceny, které prezentuje jako doporučené a současně uvádí na svých oficiálních webových stránkách a v měsíčních produktových katalozích.[17] Současně společnost LR své odběratele informovala, že pokud odmítají dodržovat její požadavek na dodržování stanovených MOC, mají možnost ukončit činnost svých e-shopů a dále již nenabízet dotčené produkty prostřednictvím internetového prodeje. V případě, že tak neučiní, společnost LR s nimi ukončí spolupráci.[18] Vzhledem ke skutečnosti, že LR partneři nabízeli na svých e-shopech dotčené produkty za ceny, které byly pod úrovní doporučených MOC stanovených účastníkem řízení, přistoupili pro odvrácení sankce, resp. vyplacení společností LR zadržovaných bonusů na její požadavek a ceny požadovaným způsobem navýšili.[19]

16.    Přestože řada LR partnerů požadovala po společnosti LR k jejímu požadavku dodržovat při dalším prodeji konečným spotřebitelům minimální MOC dotčených produktů i oficiální písemné stanovisko, účastník řízení k tomuto nepřistoupil a veškeré výzvy realizoval formou ústní komunikace.[20] Výjimku představovala pouze jediná elektronická komunikace […obchodní tajemství…], v rámci níž byl odběratel oslovený společností LR, respektive jejím zástupcem[21] vyzván k dodržování stanovených cen dotčených produktů.[22]

17.    V jednom případě oslovený LR partner uvedl, že poté, co mu nebyl vyplacen nárokový bonus, přistoupil na požadavek společnosti LR vznesený v rámci telefonického hovoru […obchodní tajemství…] a začal ceny postupně upravovat, nicméně bonus neobdržel ani za následující měsíc. Účastník řízení uvedené odůvodnil tím, že LR partner na svém e-shopu opomněl upravit jednu položku (z cca 400), u níž cenu nezvýšil. Nárokové bonusy tedy byly uhrazeny, až LR partner navýšil cenu i u poslední položky.[23]

18.    Mezi oslovenými byl rovněž LR partner, který je smluvně vázán se společností LR Slovensko a dotčené produkty prodával prostřednictvím svého e-shopu na území ČR i SR. Ve své odpovědi k žádosti Úřadu potvrdil jednak samotné jednání účastníka řízení tak, jak bylo popsáno výše, a současně i poskytnutými podklady Úřadu doložil jednotnost obchodní politiky ve vztahu k dodržování MOC dotčených produktů při dalším prodeji, […obchodní tajemství…].[24] I tomuto LR partnerovi nebyly vyplaceny nárokové bonusy v důsledku prodeje dotčených produktů na území ČR i SR za nižší než účastníkem řízení stanovené MOC.

19.    K žádosti Úřadu, zda společnost LR prováděla kontrolu dodržování doporučených MOC dotčených produktů, bylo jedním odběratelem uvedeno, že dle jeho informací má společnost LR vytvořenou mobilní aplikaci, díky níž kontroluje dodržování jí stanovených cen ze strany svých odběratelů, a rovněž k tomuto účelu využívá i internetových srovnávačů cen (např. www.heureka.cz a www.zbozi.cz).[25] Další oslovení odběratelé se vyjádřili ve smyslu, že společnost LR může k tomuto účelu využít internet, neboť na stránkách e-shopů jednotlivých LR partnerů jsou ceny dotčených produktů uváděny.[26]

III.3.Shrnutí jednání společnosti LR a hodnocení zjištěných skutečností

20.    Ze získaných podkladů a informací vyplynulo, že společnost LR nejméně od června 2017 kontrolovala ceny LR produktů nabízených na e-shopech jednotlivými LR partnery konečným spotřebitelům, a to prostřednictvím internetu skrze srovnávače cen či e-shopy, ve kterých tyto produkty odběratelé nabízeli, příp. prostřednictvím mobilní aplikace (srov. odst. 19). Poté, co v rámci kontrol účastník řízení zjistil, že někteří odběratelé nabízeli na svých e-shopech dotčené produkty za ceny, které byly pod úrovní cen jím stanovených a uvedených na jeho oficiálních webových stránkách a v měsíčních produktových katalozích (ačkoliv tyto ceny označoval jako doporučené – srov. odst. 15), přistoupil k sankci spočívající v neuhrazení nárokových bonusů těmto odběratelům (srov. odst. 11 a 15). Žádosti účastníka řízení o dodržování jím stanovených minimálních MOC byly obsaženy v rámci telefonické či e-mailové komunikace s odběrateli (srov. odst. 16). Ze shromážděných informací dále vyplynulo, že společnost LR k plnění svého požadavku prováděla důsledné kontroly, čemuž svědčí i fakt, že k vyplacení zadrženého nárokového bonusu přikročila až poté, co jeden z LR partnerů, přestože jinak akceptoval její požadavek a navýšil ceny LR produktů na svém e-shopu, opravil i jedinou zbývající položku (srov. odst. 17). Uvedené tak dokládá, že LR partnerům nebyly bonusy vyplaceny, dokud z jejich strany nedošlo ke stoprocentní akceptaci, tj. k přijetí požadavku účastníka řízení na navýšení cen u veškerých dotčených produktů nabízených LR partnery na jejich e-shopech. Rovněž bylo doloženo, že účastník řízení za nedodržení prodeje dotčených produktů za jím doporučené minimální MOC dále vedle sankce spočívající v nevyplacení bonusů požadoval i ukončení činnosti e-shopů LR partnerů či hrozil ukončením spolupráce (srov. odst. 15). Tímto postupem tak účastník řízení stanovil svým odběratelům pro další prodej LR produktů konečným spotřebitelům minimální ceny (formálně označené jako doporučené prodejní ceny) a vynucoval jejich dodržování, čímž se „doporučené“ ceny staly minimálními (fixními) prodejními cenami LR produktů.

21.    Najisto bylo postaveno, že odběratelé akceptovali minimální MOC LR produktů stanovené účastníkem řízení pro prodej konečným spotřebitelům. Akceptace a plnění ujednání o dodržování doporučených cen LR partnery plyne jednak ze shodnosti výše cen LR produktů nabízených na e-shopech odběratelů, která se rovnala výši minimálních MOC stanovených společností LR, a především pak ze samotných vyjádření LR partnerů, kteří akceptaci společností LR stanovených minimálních MOC za účelem vyplacení bonusů od účastníka řízení Úřadu potvrdili (srov. odst. 15 a 17).

22.    Konečně Úřad ověřil, že návrhy na dodržování doporučených cen předkládala společnost LR svým odběratelům […obchodní tajemství…], kdy prostřednictvím e-mailu vyzvala jednoho ze svých LR partnerů k dodržování minimálních MOC při dalším prodeji LR produktů (srov. odst. 16). Jako počátek protisoutěžního jednání společnosti LR považuje Úřad nejméně 29. 6. 2017, kdy na základě telefonického hovoru se zástupcem účastníka řízení, při němž byl odběrateli objasněn požadavek společnosti LR na dodržování doporučených cen jako podmínka vyplacení bonusů (srov. odst. 17), došlo LR partnerem k akceptaci tohoto požadavku a od tohoto data dále k následnému plnění ujednání ohledně dodržování doporučených minimálních cen dotčených produktů při dalším prodeji LR partnerem, který ceny požadovaným způsobem navýšil.[27]

23.    Účastník řízení bezprostředně po zahájení správního řízení (4. 12. 2017) podnikal kroky vedoucí k odstranění Úřadem namítaného jednání popsaného v předmětu správního řízení, které mj. vyústily i v úpravě znění Internetových směrnic společnosti LR a společnosti LR Slovensko. Do těchto směrnic doplnil ustanovení, (cit.): […obchodní tajemství…].[28] Protisoutěžní jednání účastníka řízení tak trvalo nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017.

24.    Úřad má rovněž za prokázané, že účastník řízení se vytýkaného jednání nedopouštěl pouze na území ČR, ale i na území SR (prostřednictvím společnosti LR Slovensko – k přičitatelnosti jednání viz dále odst. 57), a to ve shodném časovém období (nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017), neboť LR partneři při prodeji LR produktů na území SR postupovali v souladu s politikou stanovenou a aplikovanou účastníkem řízení od stejného data jako na území ČR, tj. přistupovali na ujednání ohledně dodržování doporučených minimálních cen dotčených produktů při dalším prodeji konečným spotřebitelům. Danému svědčí nejen stejné smluvní podmínky sjednané s LR partnery působícími na území SR (ačkoliv tito byli smluvně vázáni se společností LR Slovensko), ale i uplatňování shodné cenové politiky týkající se dodržování minimálních MOC pro další prodej LR produktů, což dokládá mj. vyjádření Úřadem osloveného odběratele (srov. odst. 18).[29]

IV.   Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů společnosti LR

25.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh[30], na kterém se projevují účinky jednání společnosti LR. Relevantní trh je vymezován z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozího produktu, jímž je společností LR nabízené zboží, tj. produkty společnosti LR, které od účastníka řízení přímo odebírají prodejci v rámci partnerské smlouvy, primárně za účelem jejich dalšího prodeje konečným spotřebitelům, případně pro vlastní potřebu.

26.    Společnost LR ve svém portfoliu výrobků nabízí jednak doplňky stravy a jednak kosmetické produkty. Doplňky stravy jsou založeny na širším spektru účinků, jako je posílení imunitního systému, celková vitalita lidského organismu, podpora správné funkce orgánů, udržení normálního stavu kostí a svalů, posílení paměti, podpora normální funkce nervového systému a psychické činnosti, podpora při hubnutí, podpora organismu v období klimakteria aj. Konkrétně se jedná o produkty na bázi aloe vera, omega 3 kyselin, vitaminů, minerálů a dalších látek jako jsou léčivé rostliny, houby, colostrum aj. Z kosmetických produktů společnost LR nabízí dekorativní kosmetiku, přípravky pro péči o pleť, tělo i vlasy, přípravky pro děti a muže, přípravky zaměřené na ochranu proti slunečnímu záření, přípravky z oblasti ústní a zubní péče, parfémy aj.

IV.1.     Definice relevantních trhů

27.    V rámci úvah o vymezení relevantních trhů Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným v nyní šetřené věci od samotné společnosti LR a jejích odběratelů, případně konkurentů, resp. přiměřeně vycházel jak ze své vlastní, tak rozhodovací praxe Evropské komise (dále též „Komise“)[31]. Úřad se dále zabýval i legislativou platnou pro danou oblast, a to jak na národní, tak i unijní úrovni.

28.    Pokud se jedná o legislativní rámec regulující doplňky stravy, mezi něž lze produkty společnosti LR zařadit, Úřad uvádí, že definice doplňků stravy, jakožto zvláštní kategorie potravin, která není určena k léčbě či prevenci (předcházení) onemocnění, je obsažena v § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon tedy pohlíží na doplňky stravy jako na potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu, a které jsou koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určenou k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.[32]

29.    Ohledně kosmetických produktů, kam náleží také produkty společnosti LR, Úřad zjistil, že na území EU podléhají všechny kosmetické produkty Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009, o kosmetických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů, které je přímo platné ve všech členských zemích EU. Článek 2 odst. 1 písm. a) tohoto Nařízení definuje kosmetický přípravek jako jakoukoli látku nebo směs určenou pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů.

30.    Většina odběratelů účastníka řízení, které Úřad oslovil mj. i pro řešení otázky vymezení relevantního trhu, se vyjádřila ve smyslu, že lze vymezit samostatné trhy, a to trh doplňků stravy a trh kosmetických produktů, a že LR produkty byly na obou těchto trzích pokládány za zastupitelné s jinými druhy zboží dané kategorie.[33]

31.    Rovněž dle účastníka řízení lze jeho výrobky rozčlenit na dvě produktové skupiny, a sice na doplňky stravy a kosmetické produkty. Společnost LR v souvislosti s doplňky stravy uvedla, že účelem většiny přípravků, které nabízí, je obecně posílení lidského organismu, což pro spotřebitele, krom deklarovaného účinku (tj. např. regenerace kloubních chrupavek, podpora správné funkce srdce atd.), hraje významnou roli pro jejich koupi. Účastník řízení uvedené opírá i o vysvětlení, které k doplňkům stravy na svých internetových stránkách zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, dle něhož Doplňky stravy jsou potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Nejsou tedy určeny k léčbě či prevenci (předcházení) onemocnění. Kosmetické produkty, které společnost LR nabízí, účastník řízení blíže specifikoval jako produkty na bázi aloe vera, parfémy pro muže a ženy, produkty sloužící k péči o pleť, tělo, vlasy a dekorativní kosmetiku a dále uvedl, že s ohledem na povahu, kvalitu a cenu LR produktů a v důsledku existence velkého množství konkurenčních kosmetických produktů je lze považovat za zastupitelné s mnohými běžně dostupnými kvalitními kosmetickými produkty.[34]

32.    Většina Úřadem oslovených konkurentů se vyjadřovala k zastupitelnosti svých produktů a uvedla, že jsou nahraditelné jinými na trhu dostupnými produkty a v dané kategorii určitého výrobku lze najít adekvátní náhradu. Nadto v rámci identifikace svých konkurentů označovali i společnost LR, jejíž dotčené produkty lze vnímat jako zastupitelné s produkty, které nabízí oni sami.[35]

33.    K územnímu (geografickému) vymezení relevantního trhu se často oslovení konkurenti účastníka řízení vyjádřili ve smyslu, že v rámci svých obchodních činností přistupují k oběma územím (ČR a SR) odděleně, neboť tržní prostředí obou států nejsou zcela identická a lze je tedy považovat za geograficky samostatné relevantní trhy.[36] K tomuto přístupu se konkurenti společnosti LR uchylují i přes skutečnost, že vnímají určitou homogenitu obou území, ať už z důvodu historických vazeb mezi oběma státy nebo z důvodu unijní legislativy, která je obecně pro členské státy EU nastolena jednotně. Sám účastník řízení v této věci konstatoval, že významným faktorem je teritoriální dostupnost zboží pro spotřebitele a že znevýhodňujícím indikátorem pro dodání zboží ze zahraničí mohou být vyšší přepravní náklady.[37] Odběratelé účastníka řízení neposkytli ke geografickému vymezení trhu vyjádření.

34.    Lze tedy shrnout, že výsledky šetření v nyní vedeném správním řízení odůvodňují vymezení dvou samostatných výrobkových trhů na národní úrovni. Bylo by jistě možné zabývat se dalším členěním doplňků stravy (na vitaminy, minerální látky atd. nebo s ohledem na konkrétní zdravotní potíže, pro které je možné a účelné doplňovat běžnou stravu – rýma, nachlazení, kašel, alergie atd.) a kosmetických produktů (dekorativní kosmetika, tělová kosmetika, pleťová atd.). Vzhledem k nyní řešené protisoutěžní praktice účastníka řízení spočívající v narušení hospodářské soutěže formou cenových vertikálních dohod (vztahujících se k celému dodávanému sortimentu), které jsou považovány za zakázané a neplatné bez ohledu na podíl účastníků dohody dosažený na relevantních trzích, však není další segmentace těchto samostatných výrobkových trhů pro toto řízení potřebná. U těchto cílových dohod, jejichž účelem je právě narušení hospodářské soutěže, nemusí být skutečný dopad na soutěž dokazován (viz dále odst. 4953). Nároky na přesnost vymezení relevantního trhu jsou tedy nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodoběpotvrzovanému závěru přitom dospěly nejen tuzemské soudy, ale také soudy unijní.[38] V nyní posuzovaném případě by tedy úžeji vymezený relevantní trh neměl vliv na posouzení protisoutěžního charakteru dohod šetřených v tomto správním řízení.

35.    Pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti vymezuje Úřad z hlediska věcného tyto samostatné relevantní trhy: (i) doplňky stravy a (ii) kosmetické produkty. Z hlediska geografického lze vymezit uvedené výrobkové trhy na národní úrovni, v daném případě tedy územím České republiky, neboť na tomto území probíhá vztah nabídky a poptávky za homogenních podmínek, ale současně dostatečně odlišných od podmínek panujících v místech mimo toto území (nákupní chování spotřebitelů či jejich preference, povědomí spotřebitelů o značce, jazykové bariéry, reklamační řízení atd.).

36.    Jak již Úřad uvedl výše (srov. odst. 24), odběratelé dodávali LR produkty na základě partnerských smluv i na území SR. Dle podkladů shromážděných v rámci tohoto správního řízení by se i v případě území SR mohlo jednat o národní úroveň dvou samostatně výrobkově vymezených trhů, a to doplňků stravy a kosmetických produktů.

IV.2.     Tržní podíly společnosti LR

37.    V souvislosti s vymezením tržního podílu účastníka řízení byly zjišťovány rovněž celkové hodnoty prodejů na dotčených trzích. Úřad vycházel z údajů získaných od společnosti LR, která k tomuto účelu doložila podklady a informace získané v rámci studie Euromonitor International[39].

38.    V rámci vymezeného trhu doplňků stravy bylo zjištěno, že na území ČR se celkové hodnoty prodejů pohybují kolem […obchodní tajemství…] za roky 2015 a 2016 a […obchodní tajemství…] za rok 2017. Tržní podíl účastníka řízení se v letech 2015 a 2016 pohyboval na úrovni cca […obchodní tajemství…] a v roce 2017 na úrovni cca […obchodní tajemství…]. Jako konkurenční společnosti účastníka řízení, které dosahují významnějších tržních podílů na trhu doplňků stravy na území ČR, lze zmínit společnost […obchodní tajemství…] (tržní podíl téměř […obchodní tajemství…]) a společnost […obchodní tajemství…] (tržní podíl cca […obchodní tajemství…]).

39.    Na trhu kosmetických produktů na území ČR bylo zjištěno, že účastník řízení dosahuje tržního podílu do […obchodní tajemství…].

40.    […obchodní tajemství…] na obou věcně vymezených trzích dosahoval účastník řízení ve sledovaném období i na území SR.[40]

V.       Právní hodnocení

41.    Z hmotněprávního hlediska byla protiprávnost jednání účastníka řízení posuzována podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v jeho aktuálním znění, tj. ve znění novely provedené zákonem č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, tedy byl účinný v době spáchání přestupku (tj. 4. 12. 2017)[41]; zákonná úprava skutkové podstaty dohod zakázaných a neplatných dle § 3 odst. 1 zákona přitom nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení (tj. nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017) posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn. V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“).

42.    Z hlediska procesního bylo správní řízení vedeno podle procesních ustanovení rovněž současného znění zákona. S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona se postupovalo také podle přestupkového zákona a coby obecného procesního předpisu i zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017) – dále též „správní řád“, neboť jeho následná novela provedená zákonem č. 225/2017 Sb. (který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018) se s ohledem na přechodné ustanovení v článku XLII odst. 1 na předmětné správní řízení nepoužije[42].

43.    Úřad dle § 21h odst. 1 zákona, pokud zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5 zákona.

V.1.  Dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU

44.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

45.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

46.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen, o omezení nebo kontrole výroby, odbytu či o rozdělení trhu apod. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

47.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven v článku 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které např. přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky či rozdělují trhy.

48.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (dále též „Oznámení“)[43], resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle článku 101 odst. 1 SFEU (dále též „Sdělení de minimis“)[44].

V.2.  Dohody o určení cen pro další prodej

49.    Dohody o určení cen pro další prodej představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu (jejich negativní dopad se presumuje). Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím konkurenční vztah na navazujícím stupni distribuce (u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat).[45] Vertikální dohody, které mají za svůj cíl zejména určení fixních či minimálních cen pro další prodej, jsou na národní úrovni považovány za dohody obsahující tzv. tvrdá omezení; jedná se o dohody, jejichž cílem je narušit hospodářskou soutěž.[46] Obdobně jako tvrdá omezení jsou na unijní úrovni výslovně označeny vertikální dohody, jejichž účelem je omezení možnosti kupujícího určovat svou prodejní cenu (srov. Nařízení Komise (ES) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010, o použití článku 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě – dále též „unijní bloková výjimka“).[47]

50.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat stanovené (doporučené) ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny dalšími, byť i ústními, pokyny či instrukcemi, popřípadě jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce či výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev či jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

51.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona, resp. jsou dle článku 101 odst. 1 písm. a) SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy.

52.    V případě existence protisoutěžního cíle dohody spočívajícího v narušení, omezení, či odstranění soutěže mezi konkurenty na relevantním trhu existuje dle judikatury Soudního dvora EU vždy minimálně potenciální dopad takové dohody na trh a není možné obecně aplikovat doktrínu de minimis, resp. dopad takovéto dohody na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný (a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená v Oznámení či ve Sdělení de minimis).[48] Dohody o určení cen pro další prodej cílící na eliminaci či snížení cenové konkurence tedy představují závažné porušení zákona, resp. SFEU.

53.    Nadto dohody takového charakteru (jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže) taktéž zpravidla nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. článku 101 odst. 3 SFEU umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost obecných výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku (viz shora – unijní bloková výjimka).

54.    V případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tzn. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle SFEU.[49]Platí přitom, že dohody, které pokrývají více členských států, případně jsou ve více členských státech uplatňovány, jsou téměř ve všech případech ze své samotné podstaty způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy. Tak je tomu i v případě vertikálních dohod o přímém určení cen pro další prodej, které pokrývají dva či více členských států EU; tyto mohou uměle měnit cenové hladiny, které by pravděpodobně existovaly při absenci dohod, čímž ovlivňují průběh obchodu. Současně platí, že pokud je zakázaná dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje vyvratitelná pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod mezi členskými státy jsou znatelné, pokud obrat stran týkající se výrobku pokrytého dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud tržní podíl stran dohod přesahuje 5 %.[50]

V.3.  Skutkové a právní posouzení jednání společnosti LR

55.    Úřad má za prokázané, že společnost LR iniciovala uzavírání dohod o určení cen pro další prodej. Minimální MOC dotčených produktů pro prodej konečným spotřebitelům stanovovala ve svých dokumentech, byť ceny v nich uvedené označovala jako doporučené. Za nedodržení prodeje LR produktů za minimální MOC stanovené společností LR hrozila svým odběratelům sankcemi či je dokonce ve formě neuhrazení nárokových bonusů skutečně aplikovala. Účastník řízení tím stanovil svým odběratelům minimální (fixní) ceny pro další prodej, přičemž odběratelé na návrhy dohod o přímém určení minimálních cen přistupovali (srov. odst. 20–21).

56.    Shora uvedené jednání společnosti LR tak představuje vertikální dohody o přímém určení minimálních (fixních) cen LR produktů pro další prodej konečným spotřebitelům, tj. naplňuje ve smyslu § 3 odst. 1 zákona znaky dohod o určení cen, přičemž tyto dohody účastník řízení se svými odběrateli uzavíral a plnil nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017 (srov. odst. 22–23).

57.    Zcela shodné protisoutěžní jednání (uzavírání a plnění vertikálních dohod o přímém určení minimálních /fixních/ cen LR produktů pro další prodej konečným spotřebitelům) a ve stejném období bylo aplikováno i na území SR (srov. odst. 24). Byť byly cenové dohody s LR partnery uzavírány též dceřinou společností účastníka řízení (tj. společností LR Slovensko) působící na území SR, Úřad s přihlédnutím k personálnímu a majetkovému propojení a vyjádření společnosti LR (srov. odst. 9) odpovědnost za jednání společnosti LR Slovensko přičítá pouze a právě účastníkovi řízení.

58.    Úřad současně považuje za prokázané, že obchod s dotčenými produkty mezi členskými státy EU existoval a že mohl být protisoutěžním jednáním účastníka řízení ovlivněn, neboť LR partneři pod hrozbou sankcí prodávali konečným spotřebitelům jak na území ČR, tak i na území SR dotčené produkty ve stanovené minimální cenové úrovni, což znamenalo vyšší ceny pro konečné spotřebitele jak v ČR, tak i v SR (srov. odst. 24).

59.    Pro nyní posuzované jednání společnosti LR je dále podstatné, že její tržní podíl na trhu doplňků stravy dosahoval […obchodní tajemství…] na území ČR (i SR) a jí aplikované protisoutěžní jednání pokrývalo území dvou členských států EU. Po celou dobu protisoutěžního jednání společnosti LR spočívajícího v uzavírání a plnění vertikálních dohod o přímém určení minimálních cen dotčených produktů pro další prodej lze z hlediska naplnění kvantitativní podmínky (výše tržního podílu přesahující 5% hranici) hovořit o citelném dopadu na obchod mezi členskými státy EU, čímž je splněna podmínka existence unijního prvku a na jednání společnosti LR je možné aplikovat SFEU.V případě protisoutěžního jednání společnosti LR na trhu kosmetických produktů nebyla shora uvedená kvantitativní kritéria překročena, pročež nejsou splněny základní premisy ohledně znatelného ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU na tomto výrobkovém trhu.

60.    Úřad protisoutěžní jednání společnosti LR tedy kvalifikuje jako jednočinný souběh dvou pokračujících přestupků (k pokračování v přestupku srov. níže odst. 72–74) představujících porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona a v článku 101 odst. 1 SFEU.

V.4.  Formální stránka zakázaných dohod

61.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně či konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[51] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran.

62.    V případě dohod o cenách uzavíraných účastníkem řízení s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že účastník řízení poté, co nevyplatil nárokový bonus LR partnerům z důvodu nedodržení jím doporučených minimálních MOC při prodeji LR produktů, vyzval své odběratele zejména prostřednictvím telefonních hovorů k dodržování MOC dotčených produktů, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, když akceptovali tento návrh a realizovali prodej dotčených produktů konečným spotřebitelům ve výši minimálních MOC stanovených společností LR (srov. odst. 55).

63.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované dohody o cenách uzavírané a plněné účastníkem řízení a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a podle článku 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

V.5.  Materiální stránka zakázaných dohod

64.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.

65.    Vertikální dohody stanovující nejnižší nebo pevné ceny pro další prodej, označované za dohody s tvrdým omezením, jsou dohodami vyvolávajícími výrazné omezení hospodářské soutěže, tedy dohodami, která mají protisoutěžní cíl již ze své podstaty (srov. odst. 49). Dané odpovídá rovněž pokynům Komise, která tvrdá omezení považuje ve všech svých blokových výjimkách za omezení mající za cíl soutěž narušit; obecně k takovým omezením patří mj. právě i vertikální dohody charakteru minimální ceny stanovené pro další prodej.[52] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[53]

66.    Úřad tedy shrnuje, že na dohody o cenách uzavírané a plněné společností LR s jejími odběrateli a posuzované v tomto správním řízení lze nahlížet jako na dohody zakázané již pro svůj cíl, tj. již ze své podstaty způsobující přinejmenším potenciální narušení hospodářské soutěže a mající negativní dopad na kvalitu a intenzitu soutěžního prostředí. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. ve smyslu § 3 odst. 1 zákona dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž (a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená v Oznámení či ve Sdělení de minimis). Úřad tak má za prokázané, že zakázané dohody o určení cen pro další prodej uzavírané a plněné společností LR s jejími odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.6.  Dopad na hospodářskou soutěž, vliv na obchod mezi členskými státy EU

67.    Nad rámec uvedeného se Úřad zabýval tím, zda jednání účastníka řízení spočívající v uzavírání dohod o určení minimálních cen pro další prodej, které jednoznačně spadají do kategorie dohod, jež jsou v souvislosti s jejich protisoutěžním cílem již ze své podstaty přinejmenším potenciálně způsobilé narušit hospodářskou soutěž, mělo rovněž faktický dopad na soutěž.

68.    Úřad má za prokázané, že účastník řízení omezoval odběratele při stanovení ceny LR produktů při jejich dalším prodeji konečným spotřebitelům a že ceny těchto produktů neodpovídaly cenám, jaké by samostatně a nezávisle mohli zvolit jejich odběratelé – zejména jim bylo znemožněno tyto ceny dle vlastní situace a okolností snížit, a soutěžit tak s ostatními odběrateli o zákazníky cenou a o větší podíl na trhu. Uzavřením dohod o cenách tedy došlo ke sjednocení cenové hladiny jednotlivých LR produktů účastníka řízení při prodeji konečným spotřebitelům; v jejich neprospěch se navýšila cena dotčených produktů (případně se uměle držela jejich vyšší cenová hladina).

69.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání společnosti LR mělo reálnou schopnost ovlivnit hospodářskou soutěž na trzích doplňků stravy a kosmetických produktů, neboť ve svém důsledku směřovalo (mělo cíl) k omezení intenzity hospodářské soutěže na daných trzích. S ohledem na to, že dohody o cenách byly plněny, mělo předmětné protisoutěžní jednání účastníka řízení negativní dopad na hospodářskou soutěž, a to jak na území ČR, tak i na území SR. Úřad s ohledem na skutečně prokázané dotčení soutěže na území dvou členských států EU dále konstatuje, že jednání účastníka řízení mělo i skutečný vliv na obchod mezi členskými státy EU na trhu doplňků stravy.

V.7.  Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání účastníka řízení

70.    Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze vyjmout ze zákazu dohod (vyjma z důvodu zanedbatelného dopadu na hospodářskou soutěž – k danému srov. odst. 66).

71.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání účastníka řízení, tj. uzavírání a plnění dohod, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních či fixních), pročež spadají mezi dohody s tvrdým omezením, nesplňují podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, resp. článku 101 odst. 3 SFEU a rovněž vylučují použití § 4 odst. 1 zákona (unijní bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody o určení cen pro další prodej charakteru fixních či minimálních cen[54]); účastník řízení ani nenavrhl ve smyslu § 21d odst. 1 zákona důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky jsou splněny.

72.    Účastník řízení jednotlivé dohody o určení cen uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody, avšak uvedené jednání je při splnění podmínek stanovených v § 7 přestupkového zákona považováno za pokračování v přestupku.

73.    V nyní posuzovaném případě byly dle Úřadu naplněny všechny podmínky pro kvalifikaci vytýkaného jednání jako dvou pokračujících přestupků, neboť jejich jednotlivé dílčí útoky (uzavírání a plnění cenových dohod) naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku (zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU), byly vedeny jednotným záměrem (zajistit prodej LR produktů nezávislými odběrateli za minimální MOC), spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení (předkládání cenových návrhů a uplatnění sankce za jejich neakceptaci) a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku (byly prováděny kontinuálně nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017).

74.    Úřad uzavírá, že nyní posuzované protisoutěžní jednání účastníka řízení páchané v období nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017 s dopady jednání jak na tuzemském, tak na zahraničním trhu a za současného ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU představuje jednočinný souběh dvou pokračujících přestupků.Prvním přestupkem je porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona, druhým pak porušení článku 101 odst. 1 SFEU, v obou případech ve formě dohod o určení minimálních cen pro další prodej.

75.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.

76.    Úřad neshledal žádnou objektivní situaci, pro kterou by účastník řízení byl nucen jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměl jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by mu bránily chovat se v souladu se zákonem a SFEU.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

77.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikání a žádného obratu tudíž nedosahují.[55] Při ukládání pokut v řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad dle § 21h odst. 5 zákona.

78.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální výši a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[56]

79.    Pro úplnost je třeba zmínit, že postup Úřadu při výpočtu pokut je specifikován v metodice nazvané Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též „Zásady“).[57]

80.    Protože se účastník řízení dopustil dvou přestupků, tedy jedním skutkem spáchal dva přestupky v jednočinném souběhu, musel Úřad určit, který z těchto přestupků je nejzávažnější a tím nejpřísněji trestný, za který přestupek je pokuta primárně ukládána, a způsob zohlednění spáchání dalšího přestupku dle absorpční zásady. Ta v souladu s principy trestnosti dle trestního práva spočívá v uložení sankce za nejpřísněji postižitelný přestupek, přičemž skutečnost, že účastník řízení spáchal souběžně více přestupků, zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se uložením přísnější sankce ve formě navýšení k původně stanovené sankci za nejzávažnější přestupek.

81.    V nyní posuzovaném případě platí, že oba přestupky byly páchány ve shodném časovém období a představují porušení zákona, resp. SFEU, pro které je horní hranice sankce totožná. Úřad proto přihlédl zejména k tomu, že vytýkané jednání účastníka řízení ovlivnilo podstatně více LR partnerů provozujících e-shop na území ČR než v zahraničí, tzn. že na národní úrovni trhu postihly negativní dopady protisoutěžního jednání větší část konečných spotřebitelů. Současně na národní úrovni došlo k narušení hospodářské soutěže na obou věcně vymezených relevantních trzích, zatímco u přestupku spočívajícího v porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 SFEU došlo k dotčení obchodu mezi členskými státy EU pouze na trhu doplňků stravy. Z těchto důvodů Úřad vyhodnotil jako závažnější přestupek porušení § 3 odst. 1 zákona (dále též „primární přestupek“).

VI.1.Vyměření pokuty

82.    Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku.

83.    Stanovení výše pokuty provedl Úřad v několika krocích. Nejprve uvážil výši základní částky pokuty vzhledem k závažnosti přestupku, ve které dále zohlednil délku trvání porušení zákona.

84.    Při stanovení základní částky vychází Úřad v souladu se Zásadami[58] z obratu dosaženého konkrétním soutěžitelem z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném geografickém relevantním trhu (tzv. hodnota prodejů). […obchodní tajemství…]. Úřad bral v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí dle Zásad v úvahu pouze hodnotu prodejů účastníka řízení dosaženou z prodeje LR produktů na území ČR realizovaného v roce 2017 (tedy poslední ucelený kalendářní rok, v němž došlo ke spáchání přestupku), který dle vyjádření společnosti LR představuje […obchodní tajemství…].

85.    Typově považuje Úřad primární přestupek za závažný, v jehož případě určí výchozí podíl (tedy podíl hodnoty prodejů), jakožto základ pro výpočet základní částky pokuty, v rozmezí do 1 % hodnoty prodejů. Při stanovení konkrétní výše výchozího podílu vycházel Úřad ze skutečnosti, že účastník řízení uzavírání cenových dohod inicioval, trval na jejich dodržování, resp. jejich plnění vymáhal pod hrozbou sankce a k uplatnění sankce také přikročil (nevyplacení nárokových bonusů), dále k tomu, že bylo prokázáno skutečné narušení soutěže. V neposlední řadě vzal Úřad v úvahu i nižší tržní podíl účastníka řízení na relevantních trzích. Na základě shora uvedeného Úřad tedy stanovil výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši 0,75 % z hodnoty prodejů; částka výchozího podílu hodnoty prodejů činí tedy […obchodní tajemství…].

86.    V rámci kritéria závažnosti přestupku Úřad dále zohlednil délku trvání porušení zákona, která činí v nyní posuzovaném případě, tj. nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017, méně než pět měsíců. Jedná se o krátkodobou délku protisoutěžního jednání. Koeficient času je roven 1 a Úřad tudíž nezvýšil základní částku pokuty.

87.    V dalším kroku Úřad základní částku pokuty může upravit z hlediska přitěžujících a polehčujících okolností. Úřad ve svých úvahách týkajících se stanovení výše pokuty dospěl k závěru, že neexistují důvody, které by odůvodňovaly navýšení pokuty, ale ani její snížení.

88.    Na závěr Úřad v souladu s absorpční zásadou a zavedenou rozhodovací praxí zohlednil, že došlo k jednočinnému souběhu dvou přestupků (vedle porušení § 3 odst. 1 zákona – primární přestupek – i porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 SFEU). Tento další přestupek Úřad hodnotil typově jako závažný se stejnou dobou trvání jako u primárního přestupku a jeho spáchání zohlednil v rámci navýšení pokuty primárního přestupku o […obchodní tajemství…].

VI.2.Výsledná výše pokuty

89.    Po zohlednění všech shora uvedených skutečností tak výsledná výše pokuty za přestupky popsané v tomto rozhodnutí a po zaokrouhlení na celé tisíce směrem dolů činí 4 364 000 Kč.

90.    Úřad je při rozhodování o výši pokuty povinen zkoumat, zda pokuta ve smyslu dikce § 22a odst. 2 zákona nepřevyšuje zákonem stanovenou maximální výši pokuty 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, tedy za rok 2017. Úřad bral v úvahu pouze čistý obrat účastníka řízení – společnosti LR, který v roce 2017 představoval 660 061 000 Kč bez DPH, byť soutěžitele tvoří další vzájemně propojené subjekty náležející do skupiny LR Global, neboť zákonná 10% hranice stanovená jen dle obratu samotného účastníka řízení je zjevně dostatečně vysoká pro posouzení, zda pokuta nepřekračuje zákonnou maximální výši. Vyměřená pokuta ve výši 4 364 000 Kč představuje cca […obchodní tajemství…] z celkového čistého obratu účastníka řízení dosaženého v roce 2017 a zjevně tuto zákonnou maximální 10% hranici nepřekračuje.

91.    Ze shodných důvodů, jak bylo uvedeno výše, bylo pro účely posouzení možného likvidačního charakteru pokuty a schopnosti účastníka řízení tuto pokutu uhradit dostatečné uvažovat celkovou aktuální majetkovou a finanční situaci toliko účastníka řízení, nikoliv celé skupiny tvořící soutěžitele. Úřad tedy vycházel z rozvahy a výkazu zisku a ztráty účastníka řízení za rok 2017, které dostatečně vypovídaly o jeho celkové finanční a majetkové situaci.[59] Z těchto výkazů vyplývá, že společnost LR v roce 2017 vykázala kladný výsledek hospodaření za účetní období ve výši přibližně 2,6 mil. Kč. Z rozvahy pak Úřad ověřil, že celková aktiva dosáhla ke dni 31. 12. 2017 cca 630 mil. Kč. Peněžní prostředky na pokladně a účtech dosáhly ke stejnému dni souhrnně cca 52 mil. Kč. Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech představoval k datu 31. 12. 2017 cca 35 %, přičemž většinu z cizích zdrojů (téměř 59 %) představovaly závazky dlouhodobé vztahující se k uvěrovým institucím. Z rozvahy plyne, že téměř 406 mil. Kč (cca 64 %) je vázáno v základním kapitálu společnosti LR. Kromě shora uvedených informací disponuje účastník řízení v ostatních rezervních fondech částkou přes 1,6 mil. Kč. Z výše uvedeného lze dovodit, že z finančního hlediska se jedná o bonitní a solventní společnost.

92.    Na základě výše doložených skutečností tak lze uzavřít, že výše pokuty je přiměřená okolnostem případu, je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem a neznamená finanční ohrožení podnikání či existence společnosti LR, nemá tedy likvidační charakter.

93.    Protože účastník řízení splnil všechny podmínky pro narovnání, snížil Úřad společnosti LR výslednou částku pokuty o 20 %, tedy (po zaokrouhlení na celé tisíce směrem dolů) na částku 3 491 000 Kč.

VI.3.     Splatnost pokuty

94.    Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VII.   Náklady řízení

95.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení porušil § 3 odst. 1 zákona a článek 101 odst. 1 SFEU, je splněna podmínka daná § 95 odst. 1 přestupkového zákona, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízen. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.

96.     Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2017000468.

VIII. Závěr

97.    Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že účastníku řízení bylo nejméně od 29. 6. 2017 do 4. 12. 2017 prokázáno spáchání přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení SFEU tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona a článkem 101 odst. 1 písm. a) SFEU uzavíral a plnil dohody o přímém určení cen, jež narušily hospodářskou soutěž a měly i skutečný vliv na obchod mezi členskými státy EU. Úřad společnosti LR plnění těchto dohod do budoucna zakázal a současně jí uložil pokutu ve výši 3 491 000 Kč. Úřad tedy rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5, ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

 

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

 

 

 

 

 

Obdrží:

Vážený pan

JUDr. Tomáš Čihula, LL.M. Eur., Ph.D., advokát

Kinstellar, s.r.o., advokátní kancelář

Na Příkopě 1096/19

110 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Viz list č. 188 spisu správního řízení.

[2]Viz listy č. 1–4, 7–8, 11–16 spisu správního řízení; předběžné šetření zahájené na základě stížnosti bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0427/2017/KD.

[3]Postup procedury narovnání je upraven v dokumentu nazvaném Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona; https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/SoftLaw/Procedura-narovnani-k-publikaci.pdf.

[4]  Viz list č. 628 spisu správního řízení.

[5]  Bartosz Gayer je jednatelem společnosti LR od 1. 4. 2018, ke dni 31. 3. 2018 došlo k zániku funkce jednatele Szymona Piotra Nawratha (funkce od 1. 3. 2017).

[6]    Viz list č. 512 spisu správního řízení.

[7]     Dohody uzavírané společností LR s jejími odběrateli a posuzované v tomto správním řízení představují tzv. nepravé dohody o obchodním zastoupení (non-genuine agency agreement).

[8]    Viz listy č. 7 a 513 spisu správního řízení.

[9]    Viz listy č. 7, 13 a 513 spisu správního řízení.

[10]   Viz listy č. 7 a 13 spisu správního řízení.

[11]   Viz list č. 17 spisu správního řízení.

[12]   Viz list č. 13 spisu správního řízení.

[13]   Viz listy č. 70, 123 a 167 spisu správního řízení.

[15]   Viz listy č. 7, 8g–8i, 67, 70 a 514 spisu správního řízení.

[16]   Viz listy č. 67, 87, 91, 109, 116, 119, 123, 153, 165 a 166 spisu správního řízení.

[17]   Viz listy č. 7, 13, 67, 70, 87 a 91 spisu správního řízení.

[18]   Viz listy č. 7, 67 a 119 spisu správního řízení.

[19]   Viz listy č. 67, 178 a 179 spisu správního řízení.

[20]   Viz listy č. 7, 13, 67, 70, 87, 91, 116, 123 spisu správního řízení.

[21]   Stříbrný organizační manager.

[22]   Viz listy č. 109 a 110 spisu správního řízení.

[23]   Viz list č. 67 spisu správního řízení.

[24]   Viz listy č. 126–130 spisu správního řízení.

[25]   Viz list č. 119 spisu správního řízení.

[26]   Viz listy č. 13, 119 spisu správního řízení.

[27]   Viz list č. 67 spisu správního řízení.

[28]   Viz list č. 581 spisu správního řízení.

[29]   Viz list č. 123 spisu správního řízení.

[30]   Srov. § 2 odst. 2 zákona.

[31]    Relevantní trhy nyní šetřené oblasti byly zkoumány především v rámci posuzování spojování podniků – srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S269/2012/KS-11097/2012/840/LBř ze dne 14. 6. 2012 ve věci spojení soutěžitelů p.k.Solvent s.r.o./SCHLECKER a.s. nebo rozhodnutí Komise M.4193 ze dne 31. 5. 2006 ve věci L’OREAL/THE BODY SHOP nebo M.7726 ze dne 16. 2. 2016 ve věci COTY/PROCTER & GAMBLE BEAUTY BUSINESS, dále též rozhodnutí Komise M.6401 ze dne 14. 12. 2011 ve věci Waterland/Alychto/Omega.

[32]    Obdobným způsobem jsou doplňky stravy definovány i slovenskou právní úpravou – viz § 15 Výnosu Ministerstva pôdohospodárstva Slovenskej republiky a Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 608/2/2004 - 100, ktorým sa vydáva hlava Potravinového kódexu Slovenskej republiky upravujúca požiadavky na potraviny na osobitné výživové účely a na výživové doplňky.

[33]    Viz listy č. 67, 87, 91, 153, 155, 165, 167, 178 a 179 spisu správního řízení.

[34]    Viz listy č. 511 a 512 spisu správního řízení.

[35]    Viz listy č. 295, 317–318, 326, 365, 387–388, 492–493, 556 spisu správního řízení.

[36]    Viz listy č. 365, 387, 394, 491, 492 a 500 spisu správního řízení.

[37]   Viz list č. 512 spisu správního řízení.

[38]    Např. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) č. j. 62 Af75/2010 – 318 ze dne 23. 2. 2012 („Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší, než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.“) nebo rozsudek Tribunálu č. T-216/13 ze dne 28. 6. 2016 ve věci Telefonica(V rámci článku 101 odst. 1 SFEU předchozí vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná sporná dohoda má protisoutěžní účel, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy…“).

[39]   Euromonitor International je předním světovým nezávislým poskytovatelem strategického průzkumu trhu a je relevantním a často citovaným zdrojem Komise.

[40]   Celkové hodnoty prodejů doplňků stravy na území SR se ve sledovaném období pohybovaly kolem […obchodní tajemství…], přičemž účastník řízení zde dosahoval tržního podílu cca […obchodní tajemství…] (nejvýraznějšího tržního podílu zde dosahovala společnost […obchodní tajemství…]); na trhu kosmetických produktů byl tržní podíl účastníka řízení opět do […obchodní tajemství…].

[41]    V případě pokračujícího přestupku se použije zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

[42]    Podle tohoto ustanovení se správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.

[45]    Srov. např. rozsudek KS č. j. 62 Af 24/2011-159 ze dne 26. 4. 2012 ve věci HUSKY, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) č. j. 8 Afs 40/2012-68 ze dne 31. 10. 2013, resp. na zde uvedené závěry dále odkazováno v rozsudku KS č. j. 31 Af 13/2014-97 ze dne 31. 3. 2016 ve věci CANDY, potvrzeném rozsudkem NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017.

[46]   Srov. bod 4.4. odst. (ii) písm. g) Oznámení;

      viz https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/SoftLaw/oznameni_deminimis_2018_04.pdf.

[47]    Srov. článek 4 písm. a) unijní blokové výjimky;

      viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32010R0330&from=EN.

[48]   Srov. rozsudek Soudního dvora EU C-226/11 ze dne 13. 12. 2012 ve věci Expedia.

[49]    Srov. článek 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, dle kterého použije-li orgán pro hospodářskou soutěž členského státu vnitrostátní právní předpisy na dohody ve smyslu článku 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu uvedeného ustanovení, použije také článek 81 Smlouvy na takové dohody (tj. nyní článek 101 SFEU).

[51]   Srov. rozsudky Evropského soudního dvora C-2/01 a C-3/01 ze dne 6. 1. 2004 ve věci Bayer nebo C-74/04P ze dne 13. 7. 2006 ve věci Volkswagen II.

[52]    Viz Pokyny Evropské komise – Guidance on restrictions of competition "by object" for the purpose of defining which agreements may benefit from the De Minimis Notice;

      viz http://ec.europa.eu/competition/antitrust/legislation/de_minimis_notice_annex.pdf.

[53]    Srov. např. rozsudek KS č. j. 62 Afs 67/2010-140 ze dne 15. 12. 2011 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce či rozsudek Soudního dvora EU C-226/11 ze dne 13. 12. 2012 ve věci Expedia.

[54]   Srov. článek 4 písm. a) unijní blokové výjimky.

[55]   Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 64/2004-58 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.

[56]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY.

[57]   Viz https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/SoftLaw/zasady_stanovovani_pokut.pdf; Úřad v tomto právním řízení postupuje přiměřeně podle těchto Zásad, i když tyto zásady obsahují odkazy na ustanovení o pokutách platná v zákoně před jeho novelizací provedenou zákonem č. 155/2009 Sb., nicméně znění současně platného § 22b odst. 1 zákona odpovídá znění § 22 odst. 2 zákona in fine před jeho novelizací. Pro doplnění Úřad také uvádí, že nepostupuje podle nové metodiky stanovení pokut, která nabyla účinnosti dne 24. 4. 2018, neboť tato se aplikuje ve správních řízeních zahájených až po její účinnosti;

      viz https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/CR/Metodika_pokut_2018_04.pdf.

[58]   Srov. bod 18 Zásad.

[59]   Viz list č. 601 spisu správního řízení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en