číslo jednací: 11683/2024/870
spisová značka: S0103/2022/KD
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Uzavírání zakázaných dohod o určování cen pro další prodej v oblasti dodávek krmiv pro psy a kočky |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Dohody |
| Výrok | § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb. § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 4. 2024 |
| Dokumenty |  2022_S0103.pdf 420 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0103/2022/KD Číslo jednací: ÚOHS-11683/2024/870 |
|
Brno 15. 3. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2022/KD zahájeném dne 10. 3. 2022 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost
Dibaq a.s., se sídlem č.p. 90, 564 01 Helvíkovice, IČO25286366, zastoupená na základě plné moci ze dne 14. 9. 2021 Mgr. Ing. Zdeňkem Mikulášem, advokátem a společníkem z advokátní kanceláře Talers advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem U Prašné brány 1079/3, 110 00 Praha 1, IČO 18005519,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto
ROZHODNUTÍ:
I.
Účastník řízení, společnost Dibaq a.s., se sídlem č.p. 90, 564 01 Helvíkovice, IČO25286366,
se uznává vinným ze spáchání
přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,
kterého se v období od 21. 11. 2018 do 14. 9. 2021
jako soutěžitel dopustil tím, že soutěžitelům:
1. [obchodní tajemství], nejméně od 21. 11. 2018,
2. [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019,
3. [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019,
4. [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019,
5. [obchodní tajemství], nejméně od 1. 2. 2019,
6. [obchodní tajemství], nejméně od 13. 8. 2019,
7. [obchodní tajemství], nejméně od 20. 9. 2019,
8. [obchodní tajemství], nejméně od 4. 2. 2020,
9. [obchodní tajemství], nejméně od 6. 3. 2020,
10. [obchodní tajemství], nejméně od 12. 11. 2020
stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny krmiv pro psy a krmiv pro kočky, kontroloval dodržování těchto cen a vyzýval k navýšení cen na stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování stanovených minimálních cen reálně uplatnil,
přičemž tito jednotliví soutěžitelé na výzvy účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,
čímž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.
s těmito soutěžiteli uzavřel a plnil zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a ke kterému došlo na relevantních trzích i) krmiv pro psy na území České republiky v období od 21. 11. 2018 do 14. 9. 2021 a ii) krmiv pro kočky na území České republiky v období od 30. 1. 2019 do 14. 9. 2021.
II.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti Dibaq a.s., se sídlem č.p. 90, 564 01 Helvíkovice, IČO25286366, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti Dibaq a.s., se sídlem č.p. 90, 564 01 Helvíkovice, IČO25286366, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši
8 656 000 Kč (slovy: osm milionů šest set padesát šest tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti Dibaq a.s., se sídlem č.p. 90, 564 01 Helvíkovice, IČO25286366, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou
3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení
1. Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost Dibaq a.s., se sídlem č.p. 90, 564 01 Helvíkovice, IČO 25286366 (dále též „Dibaq“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej krmiv, pamlsků a doplňků stravy pro psy a kočky (dále též „dotčené zboží“) protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů zajištěných v rámci šetření na místě v obchodních prostorách společnosti NOVIKO s.r.o., IČO 28433092 (dále též „NOVIKO“)[1] a z dokumentů převzatých během šetření na místě provedených dne 14. 9. 2021 v obchodních prostorách společností Dibaq[2] a Samohýl group a.s., IČO 25928996[3].
2. Úřad proto dne 10. 3. 2022 zahájil se společností Dibaq správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0103/2022/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Možné porušení zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi společností Dibaq a jejími odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod bylo dotčené zboží. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání společnosti Dibaq mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti prodeje a distribuce dotčeného zboží.[4] Společnost Dibaq v průběhu správního řízení předložila prohlášení obsahující přiznání k namítanému jednání.[5]
3. Dne 30. 8. 2022 vyzval Úřad společnost Dibaq[6], aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.[7] Po souhlasu ze strany společnosti Dibaq[8] Úřad tuto proceduru zahájil[9] a po ústních jednáních[10] konaných v jejím rámci vyjádřila dne 9. 12. 2023 společnost Dibaq zájem v této proceduře pokračovat[11]. Úřad v rámci procedury narovnání vydal dne 14. 2. 2024 stručné sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností Dibaq uzavřením zakázaných dohod[12]. Společnost Dibaq dne 20. 2. 2024 sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad[13].
II. Charakteristika účastníka řízení
4. Společnost Dibaq je obchodní společnost ovládaná z 94 % společností Pet Food Invest Czech Republic s.r.o., IČO 04003446, která je dále vlastněna společností EAGLE HEAT SL, 28109 Alcobendas, Madrid, Paseo Conde de los Gaitanes 101, Španělské království, zbytek akcií vlastní Petr Křivohlávek (5 %) a Marek Volockij (1 %). Současně společnost Dibaq ovládá další společnosti, a to konkrétně DITECH CZ s.r.o., IČO 27468127, Chlorella centrum s.r.o., IČO 27461467, Disoft s.r.o., IČO 49812271, Dibaq SK s.r.o., IČO 36351253, DIBAQ POLSKA Sp.zo.o., NIP 8862247599, EFVE, s.r.o., IČO 28777913.[14]
5. Společnost Dibaq se zabývá výrobou, distribucí a prodejem krmiv, pochoutek a výživových doplňků pro domácí a hospodářská zvířata značek Fitmin, thePet+ a Bocus. Své výrobky dodává nejen na území České republiky (dále též „ČR“), ale i na území dalších států [obchodní tajemství][15]
6. Společnost Dibaq neuzavírala (až na výjimky)[16] s odběrateli dotčeného zboží písemné smlouvy. Distribuce dotčeného zboží probíhala na velkoobchodní úrovni[17] na základě objednávek odběratelů prostřednictvím B2B portálu[18], příp. také telefonicky, e-mailem, při osobních setkáních nebo prostřednictvím XML feedu.[19] Společnost Dibaq nabízí dotčené zboží rovněž konečným spotřebitelům.[20]
III. Zjištěné skutečnosti
7. Společnost Dibaq v rámci své cenové politiky usilovala při dalším prodeji dotčeného zboží odběrateli působícími na území ČR[21] o dodržování jí doporučených maloobchodních cen (dále též „MOC“)[22], které uváděla v cenících[23], v systému B2B[24] nebo XML feedu[25].
8. Společnost Dibaq kontrolovala[26] dodržování jí stanovených doporučených MOC dotčeného zboží.[27] Pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než jí stanovenou, byl telefonicky, e-mailem, sms nebo osobně vyzván ke zjednání nápravy spočívající v navýšení MOC.[28] Společnost Dibaq rovněž při nedodržování doporučených MOC odběrateli zvažovala snížení slevy z velkoobchodní ceny nebo odepření dodávky dotčeného zboží, příp. zablokování přístupu do B2B systému.[29] V některých případech byly u některých odběratelů sankce skutečně uplatněny.[30] Odběratelé společnosti Dibaq měli povědomí o dodržování MOC dotčeného zboží a sami informovali společnost Dibaq o nesprávně nastavené MOC jinými prodejci.[31]
9. Odběratelé na výzvy o úpravu cen dotčeného zboží přistupovali, tj. navyšovali MOC dotčeného zboží dle požadavků společnosti Dibaq, a to nejméně od 21. 11. 2018 v případě krmiv, pamlsků a doplňků stravy pro psy[32] a nejméně od 30. 1. 2019 v případě krmiv, pamlsků a doplňků stravy pro kočky[33]. K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování doporučených MOC společností Dibaq došlo ihned po provedení místního šetření (tj. 14. 9. 2021), od něhož společnost Dibaq upustila od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit minimální cenu jí distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.[34]
Shrnutí zjištěných skutečností
10. Společnost Dibaq usilovala o to, aby odběratelé při maloobchodním prodeji dotčeného zboží dodržovali jí stanovené MOC, o jejichž výši informovala své odběratele prostřednictvím zasílaných ceníků, systému B2B nebo XLM feedu. Dodržování doporučených MOC kontrolovala a pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než jí doporučenou, byl na tuto skutečnost telefonicky, e-mailem, sms nebo osobně upozorněn a vyzván ke zvýšení MOC na požadovanou úroveň. Rovněž sami odběratelé informovali společnost Dibaq o nedodržování MOC jinými prodejci. Konkrétní odběratelé (uvedení výše v poznámkách pod čarou 32 a 33) na tyto výzvy nejméně od 21. 11. 2018 přistupovali a navyšovali své MOC na společností Dibaq požadovanou úroveň. Při nedodržení doporučených MOC v některých případech uplatnila společnost Dibaq sankce ve formě snížení procentní slevy z velkoobchodní ceny, příp. zablokování přístupu do systému B2B. Společnost Dibaq uvedeným jednáním nejméně od 21. 11. 2018 do 14. 9. 2021 v případě krmiv, pamlsků a doplňků stravy pro psy a nejméně od 30. 1. 2019 do 14. 9. 2021 v případě krmiv, pamlsků a doplňků stravy pro kočky určovala svým odběratelům MOC pro další prodej.
IV. Právní posouzení
IV.1 Použitá znění právních norem
11. Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.[35]
12. Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti Dibaq Úřad považuje 14. 9. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti Dibaq se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro společnost Dibaq příznivější.[36] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.[37] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona ve znění novely 417/2021[38], přestupkového zákona ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).
IV.2 Zákonná a judikaturní východiska
13. Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
14. Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.
15. Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.
16. Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).
IV.3 Dohody dle § 3 odst. 1 zákona
17. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.
18. Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[39] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.
19. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavřené mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.
20. Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[40] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[41]
21. Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[42]
IV.3.1 Vertikální dohody o určení cen pro další prodej
22. Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej, jestliže jejich obsah, cíl, kterého mají dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Nezanedbatelný negativní dopad takových cílových dohod se presumuje.[43]Kvůli takovým dohodám je zásadně znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a současně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.
23. Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.
24. Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona. Na dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze aplikovat doktrínu de minimis[44] ve smyslu Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.
IV.4 Vymezení soutěžitele
25. Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[45] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. [46] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[47]
26. Pro účely nyní vedeného správního řízení však Úřad nepokládá za nutné vymezit přesnou strukturu soutěžitele. Úřad nicméně v jeho rámci ve vztahu k posuzovanému jednání považuje společnost Dibaq a všechny v odst. 4 uvedené společnosti za jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel Dibaq“) ve smyslu zákona.
IV.5 Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů soutěžitele Dibaq
27. Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je vhodné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele Dibaq. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží[48], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem Dibaq vyráběné, prodávané a distribuované dotčené zboží.
28. Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.[49]
IV.5.1 Vymezení relevantních trhů
29. V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele Dibaq a dále vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe.
30. V minulosti Úřad z věcného hlediska rozlišoval relevantní trhy (i) suchých krmiv pro psy, (ii) konzervovaných krmiv pro psy, (iii) suchých krmiv pro kočky, (iv) konzervovaných krmiv pro kočky a (v) pamlsků pro psy a kočky[50], z hlediska geografického tyto trhy vymezoval územím ČR.
31. Krmiva pro psy a kočky je možné členit na suché a konzervované (mokré)[51], neboť mají odlišné výrobní procesy, ingredience, receptury pro přípravu, přizpůsobené balení, vzhled, aroma a prodejní ceny. Rozdíly v konzistenci, vzhledu, chutnosti, nákladech, komfortu přípravy a skladování a nutričních vlastnostech mezi konzervovaným a suchým krmivem pro psy a kočky pak vedou k rozlišení spotřebitelských preferencí a užívání výrobků. Zákazníci nicméně volí pro účely krmení svých domácích zvířat i mix obou typů produktů nebo mix jednoho nebo obou s doma připravovaným krmivem.
32. Mimo suchého či konzervovaného krmiva pro psy a kočky existuje celá široká škála snacků a pochoutek pro psy a kočky (tzv. pamlsky). Tyto výrobky jsou užívány zvláště mezi standardním krmením hlavně jako odměna. Většina těchto pamlsků nenabízí kompletní vyváženou stravu. Nemohou proto plně nahradit krmivo pro psy a kočky, a typicky mají na volumetrické bázi vyšší cenu.
33. Stejně tak je tomu v případě doplňků stravy pro psy a kočky, které se od běžných krmiv odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Doplňky stravy nejsou rovněž plně zastupitelné s krmivy ani pamlsky a jsou určeny k podpoře a uchování zdraví zvířat s různým zaměřením (např. na pohybový aparát, imunitu či trávení).
34. Obecně proto existují v oblasti krmiv pro domácí zvířata důvody pro rozlišení trhů suchých a konzervovaných krmiv, v obou případech zvlášť pro psy a zvlášť pro kočky, a dále trhu pamlsků a doplňků stravy pro psy a kočky. V nyní řešeném případě veškerý sortiment soutěžitele Dibaq (tj. suché a konzervované krmivo, pamlsky a doplňky stravy pro psy a kočky) představuje dotčené zboží.
35. Úřad proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trhy jako trh (i) krmiv pro psy a (ii) krmiv pro kočky.[52]
36. V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného v rámci všech v úvahu připadajících produktových relevantních trhů. Z hlediska geografického jsou uvedené výrobkové trhy definovány na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.
37. Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace dotčených relevantních trhů s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele Dibaq ponechává v tomto případě otevřenou.
IV.5.2 Postavení soutěžitele Dibaq na relevantních trzích
38. Při stanovení tržních podílů soutěžitele Dibaq vycházel Úřad ze studií společnosti Euromonitor International[53] s názvy Dog Food in the Czech Republic a Cat Food in the Czech Republic[54]zahrnujících prodeje krmiv pro psy a krmiv pro kočky na území ČR a z údajů poskytnutých soutěžitelem Dibaq o výši jeho tržeb při prodeji tohoto zboží[55]. Tržní podíly soutěžitele Dibaq vzhledem k celkovému objemu jeho prodejů na obou výše definovaných relevantních trzích byly [obchodní tajemství]. Na relevantních trzích nadto působí celá řada významných soutěžitelů, např. MARS, Nestlé či VAFO.[56]
IV.6 Podmínky pro aplikaci článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie
39. Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda jednání soutěžitele Dibaq může mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“).[57] Platí přitom, že vertikální dohody nejsou v principu způsobilé znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny kumulativní podmínky, a to (i) souhrnný tržní podíl stran dohody na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, nepřesahuje 5 % a (ii) celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou nepřekračuje 40 milionů EUR (bez DPH).[58] Výše ročního obratu soutěžitele Dibaq z prodeje výrobků pokrytých dohodou, stejně jako velikost jeho tržního podílu naplňují uvedené podmínky stanovené Pokyny o dopadu na obchod. Úřad proto článek 101 SFEU neaplikoval.
IV.7 Právní posouzení jednání soutěžitele Dibaq
40. Úřad má za prokázané, že soutěžitel Dibaq na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej s jednotným záměrem o udržení jím požadované cenové hladiny dotčeného zboží. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům stanovoval na základě ceníků, v systému B2B nebo prostřednictvím XML feedu, byť ceny takto uvedené byly označeny jako doporučené. Soutěžitel Dibaq prodejní ceny dotčeného zboží nabízeného jeho odběrateli kontroloval. V případě prodeje dotčeného zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než určené byli odběratelé na tuto skutečnost soutěžitelem Dibaq upozorněni a žádáni o jejich úpravu. V případě nepřistoupení na požadované MOC soutěžitel Dibaq hodlal odběratelům snížit ceny z velkoobchodní ceny, zastavit dodávky dotčeného zboží nebo zablokovat přístup do B2B, přičemž v některých případech k uvedenému i přistoupil. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem Dibaq a akceptovali ji. Na základě výzev soutěžitele Dibaq k nastavení MOC navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši jím stanovenou, čímž se doporučené MOC staly ve skutečnosti cenami minimálními. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním cenových dohod pokládá Úřad i to, že někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele Dibaq na nedodržování jím stanovených minimálních cen pro další prodej jinými odběrateli.
41. Shora popsané jednání soutěžitele Dibaq a odběratelů Úřad kvalifikuje, s ohledem na obsah dohod, jejich cíl a právní a hospodářský kontext, jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž cílem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.
IV.7.1 Formální stránka zakázaných dohod
42. Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy strany musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[59] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.
43. V případě vertikálních dohod o cenách uzavřených soutěžitelem Dibaq s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel Dibaq vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem Dibaq nebo vyšší.
44. Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách dotčeného zboží uzavřené a plněné soutěžitelem Dibaq a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.
IV.7.2 Materiální stránka zakázaných dohod
45. K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona.[60] Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šetřených dohod.
46. Vertikální dohody uzavřené a plněné soutěžitelem Dibaq a jeho odběrateli, jejichž předmětem bylo stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly.[61] Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená doktrínou de minimis.[62]
47. Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen dotčeného zboží pro další prodej, uzavřené a plněné soutěžitelem Dibaq a odběrateli, naplňují podle § 3 odst. 1 zákona nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.
IV.7.3 Plnění zakázaných dohod a narušení hospodářské soutěže
48. Internetové prostředí je vysoce transparentní a umožňuje jak spotřebitelům, tak i prodejcům velmi rychle vyhledat a porovnat cenové nabídky napříč internetovými obchody. V rámci konkurenčního boje o získání zákazníka stanovovali někteří odběratelé soutěžitele Dibaq při prodeji dotčeného zboží nižší MOC než doporučené a tím tlačili na celkový pokles MOC a snížení marží na maloobchodním trhu.[63] Proto bylo pro soutěžitele Dibaq důležité, aby se zejména na internetových cenových srovnávačích, jako je např. heureka.cz, zobrazovaly správné ceny. V této souvislosti rovněž někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele Dibaq na nedodržování nastavené MOC jinými odběrateli. Proto soutěžitel Dibaq vyzýval ke zvýšení MOC dotčeného zboží zejména ty odběratele, kteří se pohybovali se svou cenovou nabídkou pod stanovenou úrovní MOC. V Úřadem zjištěných případech tito odběratelé na výzvy soutěžitele Dibaq o navýšení MOC přistupovali.
49. Soutěžitel Dibaq nicméně usiloval o dodržování doporučených prodejních cen všemi odběrateli.[64] Aby udržel výši marže na maloobchodní úrovni trhu, a to i s ohledem na skutečnost, že na ní sám působil, cílil na potlačení cenové konkurence mezi prodejci dotčeného zboží. Konkrétně srovnáním prodejních cen na internetu chtěl zajistit „férové podmínky“ na trhu, přičemž stav, kdy odběratelé soutěží co nejnižší cenou, považoval za „cenovou válku“ s krátkodobým efektem, která vede k poklesu marží odběratelů.[65] V rámci obchodní spolupráce s odběrateli zamýšlel vyloučit takové situace, kdy si tito získávají zákazníky tím, že budou nejlevnější.[66]
50. Soutěžitel Dibaq tak byl schopen ovlivnit cenovou hladinu dotčeného zboží na relevantních trzích a uzavřením dohod o určení cen dotčeného zboží pro další prodej s těmi odběrateli, kteří se původně snažili nabízet dotčené zboží za nejnižší ceny, ji skutečně ovlivnil, a to i přes skutečnost, že nemusel uzavřít cenové dohody se všemi svými odběrateli.
51. Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele Dibaq, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na relevantních trzích, na kterých cíleně omezovalo intenzitu cenové soutěže.
IV.7.4 Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod
52. Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel Dibaq takové důkazy v řízení nepředložil.
53. Na vertikální cenové dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[67]
IV.7.5 Doba trvání přestupku a jeho charakter
54. Soutěžitel Dibaq jednotlivé výše uvedené dohody s odběrateli uzavřel a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
55. Úřad kvalifikuje postupné uzavření a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele Dibaq jako dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku, které naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona. Útoky byly vedeny jednotným záměrem, kterým bylo zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele Dibaq za jím určené minimální MOC, byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 21. 11. 2018 do 14. 9. 2021, a souvislostí v předmětu útoku, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem Dibaq stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží.
56. Počátek posuzovaného jednání spočívajícího v uzavírání zakázaných vertikálních cenových dohod, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele Dibaq, nastal 21. 11. 2018. Tento přestupek trval do 14. 9. 2021.
IV.7.6 Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek
57. Soutěžitel Dibaq je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost Dibaq, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavřel s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.
58. Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem Dibaq Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti Dibaq, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.
59. Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[68]
60. Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost Dibaq jednala protiprávně, která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost Dibaq nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.
61. Lze proto uzavřít, že společnost Dibaq nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona.
IV.8 Závěry právního hodnocení
62. Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel Dibaq stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval, zda odběratelé uvedení výše v poznámkách pod čarou č. 32 a 33 stanovené MOC dodržují, a vyzýval je telefonicky, e-mailem, sms nebo osobně k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň, přičemž je za porušení dohod rovněž sankcionoval. Na cenové požadavky soutěžitele Dibaq tito konkrétní odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele Dibaq na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele Dibaq a jeho odběratelů, specifikovaných v poznámkách pod čarou č. 32 a 33, představuje uzavření a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
63. Tyto dohody popsané výše v bodech 7, 8 a 9 Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích. Jejich postupné uzavření a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku.
64. Účastník řízení, společnost Dibaq, se uznává vinným ze spáchání pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, kterého se jako soutěžitel dopustil tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona v období od 21. 11. 2018 do 14. 9. 2021 uzavřel a plnil se soutěžiteli uvedenými ve výroku I. tohoto rozhodnutí zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej.
V. Odůvodnění výše pokuty
65. Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
66. Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[69] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
67. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[70] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[71]
68. Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele Dibaq představuje porušení § 3 odst. 1 zákona. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 22a odst. 2 zákona.
V.1 Vyměření pokuty
69. Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.
70. Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v metodice pokut[72], která spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.
71. Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat z prodeje dotčeného zboží dosažený v roce 2020 soutěžitelem Dibaq na relevantních trzích krmiv pro psy a krmiv pro kočky v ČR. Hodnota tržeb tak činí [obchodní tajemství][73].
72. Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou přestupku a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.
73. Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[74]
74. Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.
75. Úřad v tomto případě pokládá za podstatné, že soutěžitel Dibaq zaujímal na vymezených relevantních trzích nízké tržní podíly. Vedle omezení soutěže intra-brand, na kterou měly posuzované dohody dopad, probíhala rovněž soutěž inter-brand, přičemž lze předpokládat, že na tuto soutěž byla míra negativního dopadu jednání soutěžitele Dibaq s ohledem na výši jeho tržních podílů na relevantních trzích nízká. Úřad dále zohlednil, že soutěžitel Dibaq výše popsané zakázané dohody inicioval, jejich dodržování kontroloval, vymáhal a nedodržení dohod v některých případech rovněž sankcionoval. Úřad také přihlédl k tomu, že dotčené zboží nepatří svým typem a charakterem mezi zcela nezbytné statky. Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil hodnotu tržeb na úrovni [obchodní tajemství].
76. Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 2,84 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 34 měsíců, tedy od 21. 11. 2018 do 14. 9. 2021.
77. Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč.
78. Úřad zohlednil při výpočtu pokuty rovněž polehčující okolnosti. Soutěžitel Dibaq prokazatelně doložil, že (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání ihned po provedení místního šetření a podnikl kroky k nápravě, a to včetně interního auditu v oblasti možného určování cen a školení všech zaměstnanců na téma zakázaných dohod, (ii) prostřednictvím systému B2B informoval odběratele o pouze doporučujícím a nezávazném charakteru jím v cenících uváděných MOC a neexistenci povinnosti se jeho doporučeními řídit, resp. že MOC jsou zcela v jejich diskreci. Úřad rovněž zohlednil, že soutěžitel Dibaq nadstandardně spolupracoval v průběhu řízení, kdy se mj. přiznal k protisoutěžnímu jednání spočívajícímu v uzavírání zakázaných dohod o určování cen pro další prodej a toto jednání také popsal. To představovalo významnou přidanou hodnotu k důkazům Úřadu, kterými disponoval, a pomohlo mu směrem k prokázání existence porušení soutěžního práva.[75] Úřad rovněž jako polehčující okolnost zohlednil soutěžitelem Dibaq nově zavedený compliance program s účinností od 20. 6. 2023,[76] který Úřad považuje za dostatečně efektivní ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezených relevantních trzích, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele Dibaq. Úřad zohlednil uvedené polehčující okolnosti snížením základní částky pokuty o [obchodní tajemství] %.
V.2 Výše pokuty
79. Pokuta po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 10 821 000 Kč.
80. Pokuta nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Dibaq za poslední ukončené účetní období.[77]
81. Jelikož soutěžitel Dibaq splnil všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.
82. Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů konečná výše pokuty uložená soutěžiteli Dibaq 8 656 000 Kč.
83. Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele Dibaq za likvidační.
V.3 Úhrada pokuty
84. Uloženou pokutu je společnost Dibaq povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti Dibaq.
VI. Zákaz plnění dohod
85. V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
VII. Náklady řízení
86. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost Dibaq vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost Dibaq uhradit, ve výši 3 500 Kč.
87. Náklady řízení je společnost Dibaq povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2022000103.
VIII. Závěr
Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnost Dibaq, jako soutěžitel, byla uznána vinnou ze spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření a plnění zakázaných dohod narušujících hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Vážený pan
Mgr. Ing. Zdeněk Mikuláš, advokát a společník
Talers advokátní kancelář, s.r.o.
U Prašné brány 1079/3
110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, včetně příloh; předběžné šetření zahájené na základě informací a podkladů z šetření na místě provedeného v sídle společnosti NOVIKO bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0618/2021/KD.
[2] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, včetně příloh.
[3] Viz dokument s pořadovým č. 27 spisu, příloha č. 1.
[4] Viz dokument s pořadovým č. 28 spisu.
[5] Viz dokument s pořadovým č. 53 spisu, příloha č. 5.
[6] Viz dokument s pořadovým č. 37 spisu.
[7] Jejíž postup je upraven v Oznámení ÚOHS o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona. Revidované Oznámení o narovnání Úřad neaplikuje z důvodu zahájení shora nadepsaného správního řízení před jeho účinností (29. 7. 2023).
[8] Viz dokument s pořadovým č. 38 spisu, příloha č. 1.
[9] Viz dokument s pořadovým č. 39 spisu.
[10] Viz dokumenty s pořadovými č. 40 a 50 spisu.
[11] Viz dokument s pořadovým č. 55 spisu.
[12] Viz dokument s pořadovým č. 56 spisu.
[13] Viz dokument s pořadovým č. 57 spisu.
[14] Viz dokument s pořadovým č. 36 spisu.
[15] Viz dokument s pořadovým č. 36 spisu.
[16] [obchodní tajemství]
[17] V rámci velkoobchodního prodeje dodává společnost Dibaq dotčené zboží maloobchodním prodejcům prostřednictvím distributorů, velkoobchodníků i dalších prodejců. Společnost Dibaq používá model volné distribuce, viz dokument s pořadovým č. 36 spisu.
[18] Zkratkou B2B (business to business) jsou označována softwarová řešení určená pro obchodování mezi podnikatelskými subjekty.
[19] Viz dokument s pořadovým č. 36 spisu.
[20] V rámci maloobchodního prodeje prodává společnost Dibaq dotčené zboží konečným spotřebitelům prostřednictvím vlastní sítě prodejen, e-shopu či [obchodní tajemství] – viz dokument s pořadovým č. 36 spisu.
[21] Viz dokument s pořadovým č. 53 spisu, příloha č. 5.
[22] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha 2 (dokumenty pod označením DIB/JAN/12, DIB/JAN/14, DIB/JAN/21), příloha 3 (dokument pod označením DIB/SMA/3) nebo příloha 4 (dokumenty pod označením DIB/CAB/3, DIB/KRE/1, DIB/BŘÍ/3).
[23] Viz dokument s pořadovým č. 36 spisu.
[24] Viz dokument s pořadovým č. 40 spisu.
[25] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 4 (dokument pod označením DIB/BŘÍ/2).
[26] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením DIB/JAN/1, DIB/JAN/2, DIB/JAN/4, DIB/JAN/5, DIB/JAN/6, DIB/JAN/7, DIB/JAN/8, DIB/JAN/9, DIB/JAN/10, DIB/JAN/11), příloha č. 2 (dokumenty pod označením DIB/JAN/12, DIB/JAN/13, DIB/JAN/18, DIB/JAN/19, DIB/BUC/1, DIB/BUC/4), příloha č. 3 (dokumenty pod označením DIB/TEL/1, DIB/TEL/2, DIB/TEL/3, DIB/TEL/6, DIB/TEL/7, DIB/TEL/10) a příloha č. 4 (dokumenty pod označením DIB/SMA/6, DIB/SMA/7, DIB/BŘÍ/1, DIB/BŘÍ/3, DIB/CAB/4, DIB/SOM/6, DIB/KRE/2).
[27] Společnost Dibaq rovněž využívala software určený ke sledování MOC – viz příloha č. 1 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu opatřená značkou DIB/JAN/6.
[28] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením DIB/JAN/4, DIB/JAN/5, DIB/JAN/7, DIB/JAN/8, DIB/JAN/9), příloha č. 2 (dokumenty pod označením DIB/JAN/12, DIB/JAN/18, DIB/JAN/19, DIB/BUC/2, DIB/BUC/4), příloha č. 3 (dokumenty pod označením DIB/TEL/7, DIB/TEL/10 DIB/TEL/11) a příloha č. 4 (dokument pod označením DIB/SOM/5) a dokument s pořadovým č. 53 spisu, příloha č. 5.
[29] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 2 (dokumenty pod označením DIB/JAN/13, DIB/JAN/18, DIB/JAN/19, DIB/BUC/3), příloha č. 3 (dokumenty pod označením DIB/TEL/6, DIB/TEL 11) a příloha č. 4 (dokumenty pod označením DIB/KRE/1, DIB/BŘÍ/1).
[30] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 2 (dokumenty pod označením DIB/JAN/13, DIB/JAN/19, DIB/JAN/20, DIB/BUC/2 a DIB/BUC/3) a příloha č. 3 (dokument pod označením DIB/SOM/1).
[31] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením DIB/JAN/7), příloha č. 2 (dokument pod označením DIB/JAN 21), příloha č. 3 (dokumenty pod označením DIB/SMA/1, DIB/TEL/11) a příloha č. 2 (dokument pod označením DIB/BŘÍ/3).
[32] Konkrétně se jedná o [obchodní tajemství], nejméně od 21. 11. 2018 (viz příloha č. 2 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/21); [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019 (viz příloha č. 1 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/10); [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019 (viz příloha č. 2 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/12); [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019 (viz příloha č. 2 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/12); [obchodní tajemství], nejméně od 13. 8. 2019 (viz příloha č. 1 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/7); [obchodní tajemství], nejméně od 20. 9. 2019 (viz příloha č. 3 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/TEL/3); [obchodní tajemství], nejméně od 4. 2. 2020 (viz příloha č. 1 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/5); [obchodní tajemství], nejméně od 6. 3. 2020 (viz příloha č. 3 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/TEL/10); [obchodní tajemství], nejméně od 12. 11. 2020 (viz příloha č. 2 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/BUC/2).
[33] Konkrétně se jedná o [obchodní tajemství], nejméně od 30. 1. 2019 (viz příloha č. 2 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/12); [obchodní tajemství], nejméně od 1. 2. 2019 (viz příloha č. 1 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/JAN/9); [obchodní tajemství], nejméně od 20. 9. 2019 (viz příloha č. 3 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokumenty pod označením DIB/TEL/3); [obchodní tajemství], nejméně od 6. 3. 2020 (viz příloha č. 3 dokumentu s pořadovým č. 3 spisu, dokument pod označením DIB/TEL/10).
[34] Viz dokument s pořadovým č. 47 spisu, přílohy č. 1–3.
[35] Srov. § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) sp. zn. 8 Afs 17/2007 ze dne 23. 10. 2008 ve věci ČEZ, str. 9.
[36] Zákon byl s účinností ode dne 1. 2. 2022 novelizován zákonem č. 261/2021 Sb. (dále též „novela 261/2021“) a zákonem č. 417/2021 Sb. (dále též „novela 417/2021“). Novelou 261/2021 byl zrušen § 21i zákona, který upravoval využívání údajů z informačních systémů veřejné správy ze strany Úřadu. Pokud jde o novelu 417/2021, ta přinesla změnu právní úpravy spočívající v tzv. přetržení skutku (pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek). Příznivější právní úpravu pro společnost Dibaq nepředstavuje ani změna obsažená v čl. V bodu 1 této novely, která upravuje ustanovení zákona o použití zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, na postup Úřadu, jelikož jsou jí vyloučena obsahově shodná ustanovení tohoto zákona jako doposud. Úřad rovněž posoudil příznivost zákona jeho další novelou, a to zákonem č. 226/2023 Sb., který nabyl účinnosti dne 29. 7. 2023 (dále též „novela 226/2023“). Tato novela není pro společnost Dibaq příznivější, tudíž ji Úřad v tomto správním řízení neaplikuje.
[37] Po spáchání přestupku nabyly účinnosti novely 261/2021, 417/2021 a zákon č. 277/2019 Sb., které však nejsou z hlediska hmotněprávního posouzení jednání společnosti Dibaq relevantní.
[38] S ohledem na přechodná ustanovení novely 226/2023 se procesní pravidla v ní stanovená pro účely tohoto správního řízení neaplikují.
[39] Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009 ve věci kartelové dohody o výměně informací, odst. 47.
[40] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce, odst. 42.
[41] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) č. j. 62 Af 67/2010-140 ze dne 15. 12. 2011 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce, str. 24.
[42] Viz např. rozsudek ze dne 29. 6. 2023, Super Bock Bebidas SA, C 211/22, EU:C:2023:529 (dále též „rozsudek Super Bock Bebidas“), odst. 35, a v něm citovaná judikatura, nebo rozsudek ze dne 11. 9. 2014, Groupement des cartes bancaires (CB) v. Evropská komise (dále též „Komise“), C-67/13 P, EU:C:2014:2204, odst. 53; zde podaný výklad se vztahuje k čl. 101 odst. 1 SFEU, který koreluje s dikcí § 3 odst. 1 zákona.
[43] Srov. rozsudek Super Bock Bebidas, odst. 32.
[44] Srov. rozsudek NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017 ve věci CANDY, str. 9, a rozsudek KS č. j. 62 Af 17/2021-77 ze dne 18. 8. 2022 ve věci ABISTORE SPORT (dále též „rozsudek KS ABISTORE“), odst. 17, potvrzený rozsudkem NSS č. j. 1 As 207/2022-47 ze dne 8. 3. 2023, odst. 19, či rozsudek KS č. j. 30 Af 47/2021-285 ze dne 21. 12. 2023 ve věci V-GARDEN (dále též „rozsudek V-GARDEN“), odst. 49.
[45] Blíže viz rozsudek KS č. j. 29 Ca 110/2003-45 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora, list. č.7.
[46] Viz např. rozsudek ze dne 23. 4. 1991, Höfner a Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, EU:C:1991:161, odst. 21.
[47] Viz např. rozsudek ze dne 28. 6. 2005, Dansk Rørindustri a další, C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-123/02 P, EU:C:2005:408, odst. 112 a 113.
[48] Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona a rozumí se jí výrobky a služby.
[49] Např. rozsudek č. j. 62 Af75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012 ve věci cenového kartelu na trhu barevných obrazovek, str. 35 (Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.), nebo rozsudek ze dne 28. 6. 2016, Telefónica proti Komisi, T-216/13, ECLI:EU:T:2016:369, odst. 214 (V rámci čl. 101 odst. 1 SFEU předchozí vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná sporná dohoda má protisoutěžní účel, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy.), či rozsudek V-GARDEN, odst. 55.
[50] Viz rozhodnutí Úřadu č. j. S26/01-603/01-OF ze dne 15. 5. 2001 ve věci NESTLÉ/RALSTON PURINA, str. 5, nebo rozhodnutí č. j. S461/2011/KD-3367/2013/820/LSo ze dne 25. 2. 2013 ve věci CANDY, odst. 100.
[51] Suché krmivo představují granule, mokré krmivo pak především konzervy, kapsičky či paštiky.
[52] Takto vymezené relevantní trhy zahrnují suché a konzervované krmivo, pamlsky a doplňky stravy pro psy a kočky.
[53] Euromonitor International je předním světovým nezávislým poskytovatelem strategického průzkumu trhu.
[54] Viz přílohy dokumentu s pořadovým č. 36 spisu.
[55] Viz přílohy dokumentu s pořadovým č. 38 spisu.
[56] Viz přílohy dokumentu s pořadovým č. 36 spisu.
[57] Srov. článek 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, dle kterého použije-li orgán pro hospodářskou soutěž členského státu vnitrostátní právní předpisy na dohody ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu uvedeného ustanovení, použije také čl. 81 Smlouvy na takové dohody (tj. nyní čl. 101 SFEU).
[58] Srov. bod 52 Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy, OJ C 101, 27. 4. 2004 (dále též „Pokyny o dopadu na obchod“).
[59] Srov. rozsudek ze dne 6. 1. 2004, Komise v. Bayer AG, EU C-2/01 a C-3/01, EU:C:2004:2, odst. 118, nebo rozsudek ze dne 13. 7. 2006, Komise v. Volkswagen AG, C-74/04P, EU:C:2006:460, odst.37.
[60] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 109/2009-180 ze dne 21. 4. 2010 ve věci T-Mobile Czech Republic, str. 7–8.
[61] Obsahem dohod bylo ujednání o navýšení MOC dotčeného zboží ze strany odběratelů, jejich cílem bylo navýšení cenové hladiny dotčeného zboží. Současně na relevantních trzích neexistovaly žádné specifické ekonomické či právní aspekty (a ani soutěžitel Dibaq takové nedoložil), které by naznačovaly, že by uvedené dohody mohly vykazovat nedostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jednalo o typ dohod, které jsou řazeny do kategorie tzv. tvrdých omezení.
[62] Srov. rozsudek KS ABISTORE, odst. 17, potvrzený rozsudkem NSS č. j. 1 As 207/2022-47 ze dne 8. 3. 2023, odst. 19, nebo rozsudek ze dne 13. 12. 2012, Expedia Inc. v. Autorité de la concurrence, C-226/11, EU:C:2012:795, odst. 37.
[63] Viz dokument s pořadovým č. 53 spisu, příloha č. 5.
[64] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením DIB/JAN/7) a příloha č. 2 (dokument pod označením DIB/JAN/12).
[65] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha 2 (dokument pod označením DIB/JAN/14).
[66] Viz dokument s pořadovým č. 3 spisu, příloha 2 (dokument pod označením DIB/JAN/19).
[67] Srov. čl. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010, o použití čl. 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 102, 23. 4. 2010), podle kterého se výjimka podle čl. 2 nevztahuje na vertikální dohody, jejichž účelem je omezení možnosti kupujícího určovat svou prodejní cenu. Toto nařízení bylo s účinností od 1. 6. 2022 nahrazeno nařízením Komise (EU) č. 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 134, 11. 5. 2022), jehož čl. 4 písm. a) je shodný jako v předchozím nařízení č. 330/2010; ve vztahu k posuzovaným dohodám nepředstavuje toto nové nařízení příznivější právní úpravu pro posouzení jednání společnosti Dibaq.
[68] Viz důvodová zpráva k přestupkovému zákonu.
[69] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 204/2019-64 ze dne 14. 9. 2020 ve věci ARMEX Oil (dále též „rozsudek ARMEX Oil“), odst. 19.
[70] Srov. rozsudek ARMEX Oil, odst. 23.
[71] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY, str. 92.
[72] Viz dokument Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Revidované Oznámení o postupu při uložení trestu a stanovení jeho výše za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad neaplikuje z důvodu spáchání nyní řešeného přestupku před jeho účinností (1. 1. 2024).
[73] Viz přílohy dokumentů s pořadovými č. 36 a 38 spisu.
[74] Viz odst. 3.15 a 3.19 bod (ii) metodiky pokut.
[75] Viz dokument s pořadovým č. 53 spisu, příloha č. 5.
[76] Viz dokument s pořadovým č. 53 spisu, včetně příloh.
[77] Úřad bral v úvahu pouze čistý obrat společnosti Dibaq (byť soutěžitele, do nějž společnost Dibaq náleží, tvoří další vzájemně propojené subjekty), neboť jeho výše je pro posouzení maximální hranice pokuty zjevně dostatečná.
