číslo jednací: OF/S156/04-1923/05-OHS

Instance I.
Věc Návrh na změnu rozhodnutí o povolení spojení
Účastníci
  1. ČEZ, a.s.
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Výrok návrh na změnu rozhodnutí se povoluje
Rok 2004
Datum nabytí právní moci 16. 3. 2005
Dokumenty file icon pis23358.pdf 309 KB

Č.j. 156/04-1923/05-OHS V Brně dne 10. března 2005

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 156/04, zahájeném dne 18. listopadu 2004 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a čl. III odst. 5 zákona č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, ve správním řízení zastoupená prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, advokátem, se sídlem Dlouhá 13, Praha 1, na základě plné moci, na změnu rozhodnutí o povolení spojení, které nabylo právní moci před účinností zákona č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, vydává toto

r o z h o d n u t í :

Návrhu účastníka řízení, společnosti ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, na změnu rozhodnutí R 77/2002 ze dne 18. března 2003 o povolení spojení soutěžitelů ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, na straně jedné, a Středočeská energetická, a.s., se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 60193140, Východočeská energetika, a.s., se sídlem Sladkovského 215, Hradec Králové, IČ: 60108720, Severočeská energetika, a.s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín, IČ: 49903179, Západočeská energetika, a.s., se sídlem Guldenerova 19, Plzeň, IČ: 49790463, a Severomoravská energetika, a.s., se sídlem 28. října 152, Ostrava, IČ: 47675691, na straně druhé, které nabylo právní moci před účinností zákona č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, podle ustanovení čl. III odst. 5 zákona č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, se vyhovuje a podmínka č. 3 části I. výroku předmětného rozhodnutí se

m ě n í t a k t o :

Účastník řízení je povinen v souladu s níže uvedenými principy umožnit v letech 2006 a 2007 třetím nezávislým subjektům přístup k vlastní výrobní kapacitě elektrické energie o celkové velikosti 400 MW, umístěné v České republice, odpovídající množství nákupu, distribuce, rozvodu a prodeje elektrické energie konečným zákazníkům jedné regionální elektroenergetické distribuční společnosti, a k odběru elektrické energie v této výrobní kapacitě vyrobené, a to na základě jednotlivých smluv dle účastníkem řízení předem stanovených podmínek.

  1. Celková velikost nabízené výrobní kapacity je stanovena na 400 MW se snížením v letních měsících (červen, červenec a srpen) na 240 MW. Stanovená kapacita bude k odběru nabízena v osmi blocích po 50 MW, v letních měsících pak po 30 MW. Minimální velikost jednoho odběru z každého jednotlivého bloku bude činit 30 MW, v letních měsících pak 20 MW.

  2. Trvání jednotlivých smluv o odběru elektrické energie z nabízené výrobní kapacity se stanoví na dobu jednoho roku, a sice pro roky 2006 a 2007.

  3. Výrobní kapacita bude nabízena v aukci organizované nezávislou aukční kanceláří, přičemž přístup k takové aukci budou mít všichni účastníci trhu s elektřinou registrovaní u společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s., se sídlem Sokolovská 192/7, Karlín, Praha 8, IČ: 26463318, kteří jsou vlastnicky, finančně a personálně nezávislí na společnosti ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649. Účastník řízení je povinen zveřejnit v denním tisku informace o možnostech odběru elektrické energie z nabízené výrobní kapacity, a to neprodleně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

  4. Cena za nabízenou výrobní kapacitu, která bude výsledkem aukce, bude pokrývat stálé a kapitálové náklady výrobní kapacity elektrárny. Společnost ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, bude oprávněna stanovit minimální nákladovou vyvolávací cenu.

  5. Součástí podmínek aukce podle bodu iii) bude cena za energii. Cena za energii bude stanovena společností ČEZ dopředu na bázi skutečných nákladů, zvlášť pro výrobu v základním zatížením a pro výrobu ve špičkovém zatížení tak, aby odpovídala skutečným variabilním nákladům na výrobu elektřiny v příslušných typech elektráren společnosti ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 4527464, přičemž

  • cena energie v základním zatížení bude odpovídat skutečným průměrným variabilním nákladům na výrobu elektřiny v elektrárnách kryjících primárně základní zatížení,

  • cena špičkové energie bude odpovídat skutečným průměrným variabilním nákladům na výrobu elektřiny v marginálních zdrojích pracujících ve špičkovém nebo pološpičkovém zatížení.

Účastník řízení je povinen po dobu trvání shora uvedeného omezení ve prospěch zachování účinné soutěže předložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k 31. lednu 2006 a k 31. lednu 2007 zprávu o jeho plnění.

Odůvodnění:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 18. listopadu 2004 na návrh společnosti ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649 (dále jen "ČEZ"), zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, advokátem, se sídlem Dlouhá 13, Praha 1, na základě plné moci, správní řízení S156/04 ve věci změny rozhodnutí č.j. R 77/2002 ze dne 18. března 2003 (dále jen "Rozhodnutí"), kterým bylo povoleno spojení soutěžitelů ČEZ na straně jedné, a Středočeská energetická, a.s., se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 60193140 (dále jen "STE"), Východočeská energetika, a.s., se sídlem Sladkovského 215, Hradec Králové, IČ: 60108720 (dále jen "VČE"), Severočeská energetika, a.s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín, IČ: 49903179 (dále jen "SČE"), Západočeská energetika, a.s., se sídlem Guldenerova 19, Plzeň, IČ: 49790463 (dále jen "ZČE"), a Severomoravská energetika, a.s., se sídlem 28. října 152, Ostrava, IČ: 47675691 (dále jen "SME"), na straně druhé, podle čl. III odst. 5 zákona č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony (dále jen "novela zákona"). Společnost ČEZ požádala o změnu předmětného rozhodnutí v tom smyslu, aby podmínka č. 3 v části výroku Rozhodnutí označené jako I. (dále též "Třetí podmínka"), dle které, cit: "Účastník řízení je povinen do 24 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí převést veškeré jím vlastněné akcie jedné z regionálních elektroenergetických distribučních společností, nad nimiž má na základě posuzovaného spojení získat možnost kontroly, subjektu, který v době od vydání tohoto rozhodnutí do dne uskutečnění takového převodu nebude osobou kontrolovanou účastníkem řízení, osobou, v níž by měl účastník řízení jakýkoliv akciový, obchodní či jiný obdobný podíl, osobou kontrolující účastníka řízení s výjimkou státu, osobou, v níž by měla jakýkoliv akciový, obchodní či jiný obdobný podíl osoba kontrolující účastníka řízení s výjimkou státu, ani osobou, která by byla kontrolována stejnou osobou jako účastník řízení s výjimkou státu; veškerými účastníkem řízení vlastněnými akciemi jedné z regionálních elektroenergetických distribučních společností se rozumí též akcie této společnosti, které mají být na účastníka řízení převedeny na základě smlouvy o koupi akcií uzavřené dne 28. 6. 2002 mezi Fondem národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, IČ: 41692918, jako prodávajícím, a účastníkem řízení, jako kupujícím, a na základě smlouvy o koupi akcií uzavřené dne 23. 7. 2002 mezi Českou konsolidační agenturou, se sídlem Praha 7, Janovského 438/2, IČ: 70109966, jakožto prodávajícím, a účastníkem řízení, jako kupujícím.", byla nahrazena následujícím prohlášením: "Třetí podmínka ve prospěch zachování účinné soutěže, uvedená v části I bodě 3 výroku rozhodnutí, spočívající v povinnosti účastníka řízení převést veškeré jím vlastněné akcie jedné z regionálních distribučních společností za stanovených podmínek, se v plném rozsahu vypouští. Zbývající část rozhodnutí, včetně ostatních podmínek ve prospěch zachování účinné soutěže, uvedených v části I bodech 1 a 2 výroku rozhodnutí, se ponechává v platnosti v plném rozsahu".

V průběhu správního řízení pak účastník řízení předložil alternativní petit ve vztahu ke svému původnímu návrhu. Pro případ, že by Úřad nevyhověl původnímu návrhu na změnu Rozhodnutí spočívající ve vypuštění Třetí podmínky, navrhl účastník řízení, aby Úřad ve výroku týkajícím se Třetí podmínky Rozhodnutí stanovil podmínku spočívající ve vytvoření tzv. virtuální elektrárny pro roky 2006 a 2007 tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Dle shora uvedeného ustanovení novely zákona může Úřad na návrh alespoň jednoho z účastníků řízení o povolení spojení změnit rozhodnutí o povolení spojení, která nabyla právní moci před vydáním novely zákona, a to tak, že změní podmínky, omezení nebo závazky, kterými podmínil povolení, nebo je nahradí jinými, pokud se v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie podstatně změnily skutečnosti, které byly rozhodné pro stanovení těchto podmínek, omezení nebo závazků. Takový návrh bylo možné podat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne účinnosti novely zákona, tj. od 2. června 2004. Společnost ČEZ tedy podala svoji žádost ve lhůtě k tomu stanovené.

Pokud jde o účastníka správního řízení o změně rozhodnutí o povolení spojení ve smyslu č. III. odst. 5 novely zákona, příslušný návrh může podat alespoň jeden z účastníků správního řízení o povolení spojení. Takovým účastníkem byla v případě správního řízení o povolení předmětného spojení soutěžitelů pouze společnost ČEZ, která je tak aktivně legitimována k podání návrhu na změnu rozhodnutí ve smyslu čl. III odst. 5 novely zákona.

Při rozhodování o změně rozhodnutí o povolení spojení ve smyslu čl. III odst. 5 novely zákona Úřad vycházel zejména z návrhu účastníka řízení, jeho doplnění, vyjádření a stanovisek třetích osob, které Úřad v průběhu řízení vyzval k poskytnutí informací k předmětné záležitosti, platných právních předpisů souvisejících s oblastí energetiky a všeobecně známých skutečností týkajících se dotčených soutěžitelů a situace v oblasti energetiky v České republice a v sousedících státech.

CHARAKTERISTIKA ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ

ČEZ je českou elektroenergetickou společností vzniklou v roce 1992 vyčleněním části majetkové podstaty dřívějších Českých energetických závodů. ČEZ působí na českém elektroenergetickém trhu a zabývá se řadou různých činností, zejména výrobou elektrické energie a jejím prodejem regionálním elektroenergetickým distribučním společnostem (dále též "REAS"), ostatním obchodníkům s elektrickou energií a oprávněným zákazníkům. Kromě toho společnost ČEZ také poskytuje různé podpůrné služby elektrizační soustavě v České republice. Společnost je také aktivní na trhu výroby, rozvodu a prodeje tepla. Kromě výše uvedených činností se společnost ČEZ či její dceřiné společnosti zabývají i řadou dalších činností, k nimž patří například činnost v oblasti investiční výstavby, poskytování telekomunikačních služeb, projektování, opravy, montáž a údržba energetických zařízení a elektronických strojů a přístrojů či činnost v oblastech odpadového hospodářství.

Nejvýznamnější dceřiné společnosti ČEZu jsou společnosti STE, VČE, SČE, ZČE a SME, jejichž nabytí Úřad povolil Rozhodnutím a kterénáleží mezi osm energetických distribučních společností v České republice, kterým byly ze strany Energetického regulačního úřadu uděleny licence na distribuci elektřiny. Hlavním předmětem činnosti těchto společností je nákup, distribuce, rozvod a prodej elektrické energie konečným zákazníkům, a to jak oprávněným, tak i chráněným, a poskytování souvisejících služeb. Distribuce elektrické energie má přitom povahu monopolní činnosti, neboť na vymezeném území působí vždy pouze jedna regionální distribuční společnost. Pokud jde o distribuci, působí každý regionální distributor v odlišném geografickém prostředí, jehož klíčovými parametry jsou rozloha území, počet obyvatel a ekonomické postavení. Tyto základní faktory se odrážejí v jejich provozní a finanční situaci.

Jednotlivé regionální elektroenergetické distribuční společnosti (dále též "REAS") se zabývají i řadou vedlejších činností souvisejících s rozvodem elektrické energie, jako je například provoz, údržba rozvoj a modernizace energetických zařízení, zařízení dispečerské techniky a technických prostředků k řízení a měření spotřeby elektřiny, dispečerské řízení na územích vymezených v licenci, technicko-obchodní činnost, projekce a činnost ve výstavbě, výroba elektřiny a revize elektrických zařízení.

ARGUMENTACE ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ

Společnost ČEZ spatřuje hlavní důvody pro navrhovanou změnu Rozhodnutí ve změně legislativy, kde Česká republika závazně přejímá celý soubor legislativních nástrojů a opatření EU, která mají za cíl optimální fungování liberalizované energetiky, a ve změně reálné situace a vývoji trhů střední Evropy (v této souvislosti společnost ČEZ poukazuje na vytváření společného integrovaného trhu s elektřinou v rámci členských států Evropské unie).

1. Legislativní změny

Základní změna v právních předpisech spočívá dle společnosti ČEZ zejména v:

  • prosazení požadavku na plný funkční a právní unbundling prodeje a distribuce,

  • rozšíření přístupu třetích stran k sítím, zrušení importních a exportních omezení (zejména principu reciprocity),

  • zakotvení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla a obnovitelných zdrojů elektřiny,

  • urychlení otevírání trhů koncových zákazníků a stanovení závazných termínů pro úplné otevření trhu, zavedení ochranných opatření ve prospěch malých zákazníků (princip dodavatele poslední instance), a

  • opatření zajišťující stabilitu dodávek.

A) Prosazení požadavku na plný funkční a právní unbundling prodeje a distribuce

Předmětný požadavek vychází ze směrnice 2004/54/ES Evropského parlamentu a Rady, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií (dále jen "Směrnice"), přičemž předmětná Směrnice vyžaduje funkční, právní a účetní unbundling. Tato Směrnice dále zdůrazňuje, že nástrojem vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s elektrickou energií, na němž převažuje poctivá hospodářská soutěž, je právě úprava trhu na úrovni EU, neboť jednotlivá opatření členských států by nebyla postačující.

A1) Funkční unbundling

Předmětné oddělení znamená, že je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, pokud jde o organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které souvisejí s rozvodem. Toho má být dosaženo prostřednictvím následujících požadavků:

  • osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo či nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný i za provoz ostatních činností v elektroenergetice,

  • musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům osob odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání,

  • provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli. Mateřská společnost nesmí v žádném případě zasahovat do chodu provozovatele distribuční soustavy, s výjimkou schvalování ročního finančního plánu a stanovení maximálního zadlužení společnosti.

  • provozovatel distribuční soustavy musí přijmout program, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání, a zajistit kontrolu dodržování takového programu. Plnění takového programu a další přijatá opatření musí být každoročně oznamována energetickému regulačnímu úřadu.

Funkční unbundling dále v sobě zahrnuje i oddělení informační, tzn. informace, které provozovatel distribuční soustavy získá v důsledku své činnosti o konkurenčních subjektech celé podnikatelské skupiny provozovatele distribuční soustavy a které jsou obchodně citlivé, nesmí prozradit, a naopak informace o své činnosti, které jsou důležité pro obchodníky či výrobce, musí poskytovat na nediskriminační bázi.

To celé znamená, že je umožněno distributorovi, aby si sám rozhodoval například o případném rozšíření či vybudování nových propojovacích kapacit, neohlížel se na obchodníka či výrobce ve stejné podnikatelské skupině a choval se samostatně tržně.

A2) Právní unbundling

Provozovatel distribuční soustavy nesmí být zároveň držitelem licence na přenos, výrobu či obchod s elektrickou energií. Stejně tak platí, že provozovatel distribuční soustavy nesmí držet podíly v žádné osobě, která drží licenci na obchod, výrobu či přenos elektřiny. Zde se jedná pravděpodobně o podporu rozhodovacího (funkčního) oddělení jednotlivých činností vertikálně integrovaného subjektu.

A3) Účetní unbundling

Nadále trvá, že společnosti jsou povinny vést oddělené účetnictví pro všechny činnosti zvláště. Po nabytí platnosti uvedeného zákona v České republice pro distribuční společnosti bude znamenat oddělené účetnictví pro distribuci a pro dodávky elektrické energie pro oprávněné zákazníky.

B) Rozšíření přístupu třetích stran k sítím, zrušení importních a exportních omezení

V důsledku vstupu České republiky do EU platí nařízení EP a Rady č. 1228/2003, o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie. Na území České republiky se tak přímo uplatní pravidla pro přeshraniční výměnu elektřiny, která zajišťují nediskriminační a transparentní využívání přeshraničních kapacit v maximálním možném rozsahu s ohledem na bezpečnost systému.

Hlavní změny pro mezinárodní obchod s elektrickou energií spočívají ve zrušení reciprocity a v nastavení regulovaného přístupu do sítí ve všech zemích Evropské unie.

Principy vycházející ze Směrnice EK č. 1228/2003:

  • uplatňování režimu otevřené přeshraniční výměny elektřiny

  • vytvoření kompletního mechanismu pro přeshraniční toky elektřiny a stanovení harmonizovaných zásad pro přeshraniční přenos a pro přidělování dostupných kapacit nebo propojení mezi vnitrostátními přenosovými soustavami, včetně poplatků.

  • Základní pravidla:

    1. poplatky za přístup k sítím musí být průhledné, musí brát v úvahu potřebu bezpečnosti sítě a odrážet skutečné náklady; uplatňování nediskriminačního přístupu,

    2. nelze vyžadovat zvláštní síťové poplatky,

    3. povinnost zveřejňovat dostupné přenosové kapacity odhadnuté na každý den s uvedením případných rezervovaných kapacit,

    4. provozovatelé přenosové soustavy musí trhu nabídnout co nejstabilnější přenosovou kapacitu,

    5. rozdílné zacházení s různými typy přeshraničních transakcí se při navrhování zvláštních metod řízení přetížení omezí na minimum. Metoda přidělování nedostatkové přenosové kapacity musí být průhledná,

    6. stanoví se pravidla pro vyhlašování aukcí na kapacitu,

    7. lze zvýhodňovat nová propojovací vedení budovaná subjekty odlišnými od provozovatelů přenosových soustav, zvyšují-li konkurenceschopnost dodávky elektřiny.

C) Zakotvení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen "KVET")a obnovitelných zdrojů elektřiny (dále jen "OZE")

C1) Směrnice 2001/77/ES, o podpoře elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů

Vstup České republiky do Evropské unie přináší výrobcům elektřiny z OZE vyšší míru ochrany, která kompenzuje tržní nevýhody spojené s výrobou OZE. Česká republika při podpisu Smlouvy o přistoupení k EU dohodla, že do Směrnice 2001/77/ES budou doplněny referenční hodnoty pro stanovení národního indikativního cíle pro zvýšení procentního podílu jednotlivých OZE na celkové výrobě elektřiny. K naplnění tohoto cíle je nutné vytvořit systém podpory, který při známých vysokých investičních nákladech vytvoří pro investory potřebné klima s dlouhodobou zárukou návratnosti vložených investic.

Principy podpory OZE:

  • podpora se vztahuje pouze na výrobu elektřiny a tepla s instalovaným výkonem do 10 MW (pro ČEZ tudíž neplatí),

  • výrobci OZE mají právo na přednostní připojení svého zdroje k soustavě a právo na přednostní přenos a distribuci elektřiny,

  • zachování dosavadního systému pevných cen placených výrobcům OZE distributory,

  • daňové úlevy pro výrobce OZE,

  • povinný výkup elektřiny OZE za regulované ceny (do ukončení liberalizace trhu),

  • po liberalizaci se zavede systém obchodovatelných zelených certifikátů a stanoví závazné roční kvóty podílu hodnoty zelených certifikátů na množství dodávané elektřiny po liberalizaci náhradní možnost povinného výkupu elektřiny z OZE,

  • stanovení výkupních cen odlišně dle jednotlivých druhů,

  • poskytnutí záruky investorům a majitelům zařízení vyrábějících elektřinu z OZE,

  • účinnost systému každoročně vyhodnotí Energetický regulační úřad (dále jen "ERÚ"), včetně stanovování cen a poplatků.

C2) Směrnice 2004/8/ES, o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla

Rozšíření podpory nezávislých výrobců v oblasti kogenerace se promítlo i do novelizace energetického zákona. Stávající úprava se vztahovala pouze na KVET. V rámci podpory a výjimečného zacházení s elektřinou vyrobenou využitím druhotných energetických zdrojů je ustanovení rozšířeno o druhotné energetické zdroje. Oba tyto druhy výroby mají právo na přednostní zajištění dopravy elektřiny přenosovou soustavou a diskriminačními soustavami a právo na přednostní připojení zařízení k soustavě. Výrobci mají právo na úhradu příspěvku k ceně elektřiny z KVET a elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů; výši příspěvků stanoví ERÚ a hradí ho příslušný provozovatel soustavy, k níž je výrobce připojen. Nově se tedy v zákoně objevuje právo na tento příspěvek, na který mají výrobci nárok vedle ceny za elektřinu, kterou dosáhnou na trhu. Dále podle novely energetického zákona jsou obchodníci s elektřinou povinni přednostně nakupovat a dodávat elektřinu, kterou výrobci elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo výrobci z druhotných energetických zdrojů nabídli.

D) Urychlení otevírání trhu koncových zákazníků

Členské státy jsou povinny zajistit, aby nejpozději od 1.7.2004 byli oprávněnými zákazníky všichni zákazníci mimo domácností a od 1.7.2007 všichni zákazníci.

E) Zavedení ochranných opatření ve prospěch malých zákazníků

Jedním z těchto opatření je zavedení institutu dodavatele poslední instance (dále také "DPI"), který je povinen dodávat elektřinu za regulované ceny domácnostem a malým zákazníkům, kteří o to požádají. O výběru dodavatele poslední instance rozhoduje ERÚ. DPI je také povinen dodávat elektřinu těm odběratelů, kteří sice využili svého práva vybrat si dodavatele, ale ten pozbyl licence.

Dále se nově zakotvuje zákonné zmocnění pro ERÚ k vydání prováděcího právního předpisu, který bude stanovovat pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny a plynu pro oprávněné zákazníky, zejména se bude jednat o drobné spotřebitele a domácnosti.

F) Opatření zajišťující stabilitu dodávek

Prostřednictvím nové směrnice EC jsou stanovena opatření zaměřená na zajištění řádného fungování vnitřního trhu s elektřinou prostřednictvím zajištění bezpečnosti dodávek a odpovídající úrovně propojovací kapacity mezi členskými státy. Dále je stanoven rámec, na jehož základě musí členské státy vypracovat obecné, transparentní a nediskriminační politiky pro zajištění bezpečnosti dodávek odpovídající požadavkům jednotného trhu s elektřinou, na němž se uplatňuje volná soutěž.

2. Reálný vývoj na trhu

Dle společnosti ČEZ došlo během přípravy na vstup České republiky do EU k podstatnému posunu směrem k vytvoření integrovaného energetického trhu ve střední Evropě. Tento vývoj má dvě hlavní příčiny:

A) Pokračující liberalizace přeshraničního obchodu

Zároveň s přípravou obecných evropských pravidel pro liberalizaci přeshraničního obchodu byla implementována řada konkrétních opatření a kroků, které umožnily volnou přeshraniční výměnu energie v závislosti na vývoji poptávky a nabídky v jednotlivých středoevropských zemích. Jedná se zejména o zavedení aukcí kapacit přeshraničních profilů se všemi sousedními přenosovými soustavami, nastavení flexibilního časového režimu prodeje přenosových kapacit a odstranění administrativních poplatků a zrušení dovozních licencí.

A1) Zavedení aukcí kapacit přeshraničních přenosových profilů

Zavedl se systém koordinace aukcí na přeshraničních přenosových profilech, tzn. provozovatelé soustav dvou sousedících zemí nabízí přenosové kapacity společně, navíc pro Českou republiku, kdy v době posuzování předmětného spojení soutěžitelů byly nabízeny aukce na přenosové kapacity pouze do Rakouska a SRN, jsou v současné době tyto aukce prováděny i v případě ostatních sousedících států, tj. Slovenska i Polska.

Tabulka č.1: Kapacity pro export a import elektřiny z/do České republiky (nabízené roční a měsíční kapacity)

STÁT

EXPORT

IMPORT

MW

TWh

MW

TWh

SRN

2045

17,9

1244

10,9

RAKOUSKO

225

1,1

758

6,7

SLOVENSKO

1088

9,6

1202

10,6

POLSKO

933

8,2

390

3,4

CELKEM

4292

36,8

3594

31,6

A2) Nastavení flexibilního časového režimu prodeje přenosových kapacit

Byl zaveden prodej přenosových kapacit ve třech časových horizontech, tj. rok-měsíc-den. Tento systém umožňuje jednak získat efektivně kapacitu pro dodávku strukturovaného profilu, jednak operativně reagovat na potřebu okamžitého zvýšení/snížení poptávky. Dále tento systém zabraňuje spekulativnímu držení kapacit.

A3) Odstranění administrativních poplatků

ČEPS, a.s., se sídlem Elektrárenská 774/2, Praha 10, IČ: 25702556 (dále jen "ČEPS"), se stala členem Asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ETSA) a účastníkem tzv. CBT (Cross Border Trading) mechanismu, který od roku 2004 již nezpoplatňuje vývoz a dovoz elektřiny mezi členskými státy EU.

A4) Zrušení dovozních licencí

V důsledku vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke zjednodušení dovozu elektřiny na tuzemský trh, protože již není požadována dovozní licence pro import elektřiny. Tím se podstatně snížila administrativní náročnost celého procesu.

B) Vznik a posílení silných energetických skupin s přítomností ve většině středoevropských trhů

V období od vydání Rozhodnutí došlo ke vzniku a výraznému posílení velkých energetických skupin, zejména E.on, RWE, EdF, ENEL a Vatenfall, které si díky své akviziční činnosti vytvořily silnou pozici na většině středoevropských trhů v oblasti elektřiny, plynu a dalších utilit. Dceřiné společnosti těchto celků jsou v rámci každé skupiny řízené obdobným způsobem, mají obdobnou strategii a svůj postup koordinují v rámci celého středoevropského prostoru. Tento proces, spolu se zvyšující se prostupností hranic pro obchodování, přispívá k tomu, že integrovaný energetický trh neexistuje pouze de iure (tj. pouze v evropských směrnicích a vyhláškách), ale i de facto.

3. Snížení rizika ohrožení hospodářské soutěže na trhu výroby elektrické energie

Hlavní změny na trhu výroby elektřiny, které dle společnosti ČEZ vedou k podstatnému snížení rizika ohrožení hospodářské soutěže, jsou následující:

  • nové příležitosti českých nezávislých výrobců uplatnit svou elektřinu v zahraničí,

  • ochrana podstatné části nezávislých výrobců prostřednictvím podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla,

  • možnosti nezávislých výrobců uplatnit se trvale na trhu s podpůrnými službami,

  • stabilní pozici nezávislých výrobců na trhu výroby elektřiny dokumentují stálé objemy jejich výroby,

  • změny v oblasti výrobních aktiv.

A) Nové příležitosti českých nezávislých výrobců uplatnit svou elektřinu v zahraničí

Velmi dobrá propojenost české elektrizační soustavy s okolními zeměmi spolu s dalším otevíráním přeshraničního obchodu díky vstupu do EU (rovná práva při přístupu ke kapacitám, transparentní a jednoduchý proces, flexibilní režim - roční, měsíční a denní aukce, a odstranění administrativních poplatků), které umožňuje tuto kapacitu plně využít, a s atraktivními cenami na okolních trzích představuje novou reálnou možnost uplatnění nezávislých výrobců.

A1) Propojenost české elektrizační soustavy - splnění požadavku summitu v Barceloně

V závěrech ze summitu v Barceloně, konaném v březnu roku 2002, je stanoveno, že cílový stav přeshraničních přenosových kapacit by měl představovat alespoň 10 % instalovaného výkonu. Tento požadavek Česká republika převyšuje, když její přenosové kapacity podstatně překračují 30 % instalovaného výkonu, a řadí se k nejlépe propojeným zemím v Evropě. Z hlediska propojení soustav je tedy Česká republika dostatečně vybavená, aby umožnila volnou soutěž mezi domácími soutěžiteli a soutěžiteli z okolních trhů.

A2) Zvýšení reálně dostupné přenosové kapacity pro export po vstupu do EU

Plné využití exportního potenciálu odpovídá vývozu 36,8 TWh, což je 48 % elektřiny vyrobené v tuzemsku a 61 % tuzemské spotřeby elektřiny. To je podstatně rozdílné oproti době vydání Rozhodnutí, neboť v tu dobu možnosti exportu byly omezené v důsledku nestejně otevřeného trhu (Polsko a Slovensko) a odmítání české energie z politických důvodů (tyto bariéry však nejsou po vstupu České republiky do EU).

A3) Atraktivní ceny elektřiny na okolních trzích

Tabulka č. 2: Cena ročního pásma na velkoobchodním trhu s elektřinou (Kč/MWh)

Česká republika

813

Slovensko

950

SRN

850-910

Rakousko

Maďarsko

Polsko

815

B) Ochrana výroby z kogenerace a z obnovitelných zdrojů

Na rozdíl od doby, kdy bylo vydáno rozhodnutí, kdy spočívala jedna z obav z narušení hospodářské soutěže v nejistotě, jakým směrem se bude ubírat politika podpory výroby elektřiny z kogenerace a z obnovitelných zdrojů, je již zřejmé, že podstatná část výrobců z OZE a KVET bude na základě evropských předpisů trvale podporovaná tak, aby jejich existence byla trvale zajištěna.

C) Uplatnění nezávislých výrobců na trhu podpůrných služeb

Po zavedení nediskriminačních výběrových řízení na poskytování podpůrných služeb pro ČEPS podle pravidel EU se nezávislí výrobci úspěšně zapojili do poskytování těchto služeb, přičemž dříve byl výhradním poskytovatelem pouze ČEZ. Jejich podíl na poskytování podpůrných služeb vzrostl z 21,6 % v roce 2002 (resp. 15,3 % v roce 2001) na 30,4 % v roce 2004. Obdobný podíl mají nezávislí výrobci na instalované výrobní kapacitě v České republice.

D) Absence negativních dopadů spojení na nezávislé výrobce

Stabilní pozici nezávislých výrobců na trhu výroby elektřiny dokumentují stále objemy jejich výroby. To ve skutečnosti znamená lepší využití jejich výrobní kapacity vzhledem k tomu, že rostoucí část jejich výrobní kapacity je rezervovaná pro podpůrné služby a nemůže být využita pro výrobu silové elektřiny.

Dále REASy, které jsou součástí skupiny ČEZ, nadále nakupují elektrickou energii i od nezávislých soutěžitelů.

E) Změny v oblasti výrobních aktiv

V době po vydání Rozhodnutí došlo, zejména pokud jde o vlastnictví výrobních aktiv, k následujícím změnám:

  • změna vlastnické struktury u společnosti ECK Generating,

  • změna vlastnické struktury u společnosti Sokolovská uhelná,

  • změna vlastnické struktury u společnosti Teplárny Brno,

  • nejasný postup společnosti Appian, jako držitele Mostecké uhelné, zda bude chtít postavit další výrobní zdroj elektrické energie

  • probíhá výstavba nových větrných elektráren,

  • dochází k posílení cenotvorné úlohy nadnárodních regionálních tržních platforem (Evropská burza elektřiny v Lipsku - EEX),

  • zpřísnění limitů emisí CO2 znevýhodňuje ČEZ oproti jiným výrobcům, kteří nevyrábí elektrickou energii z uhlí.

Ostatní výrobci elektrické energie směřovali své investice do existujících zařízení s cílem zvýšit jejich spolehlivost, efektivnost a schopnost poskytovat podpůrné služby.

4. Snížení rizika ohrožení hospodářské soutěže na trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům

Hlavní změny na trhu dodávek oprávněným zákazníkům, k nimž došlo v souvislosti se vstupem České republiky do EU a které dle společnosti ČEZ vedou k podstatnému snížení rizika ohrožení hospodářské soutěže, jsou následující:

  • vznik dovozů jako reálné alternativy na straně nákupu,

  • posílení a konsolidace evropských soutěžitelů se srovnatelnou nebo větší finanční silou ve srovnání se skupinou ČEZ, unbundling, který zbavuje skupinu ČEZ výhody vazby na místního distributora,

  • dopad pokračující liberalizace a jejího urychlení na úroveň konkurence a ochranu malých zákazníků,

  • silnější omezení soutěžního chování ČEZu oproti ostatním hráčům.

Přínosy liberalizace a existence reálné možnosti volby dodavatele dokumentují rostoucí počty oprávněných zákazníků, kteří změnili dodavatele, i celkové zlepšení podmínek pro všechny zákazníky ve srovnání se situací před 2-4 roky.

A) Dovozy představují reálnou alternativu

Dovozy jsou po vstupu České republiky do EU možné bez omezení tvaru diagramu a včetně operativních denních nákupů. Velcí soutěžitelé mají schopnost dovozy realizovat, někteří z nich mohou dokonce využít i vlastní přeshraniční vedení (OKD, Moravia Energo). Dovozy je možné dle společnosti ČEZ realizovat i v situaci, kdy jsou v zahraničí dosahovány vyšší ceny elektřiny než v tuzemsku, a to především ze zemí, kde je přebytek elektřiny a ve větší míře pak v situaci, kdy by společnost ČEZ zvýšila cenu nad úroveň okolních zemí.

A1) Dovozy jsou po vstupu do EU možné bez omezení

Naše elektrizační soustava je v důsledku četnosti a kapacity propojovacích vedení a díky pravidlům aplikovaným v důsledku vstupu do EU ve vysoké míře propojena se zahraničím. Teoreticky tak lze dovozem uspokojit více než 50 % tuzemské poptávky po elektřině. Toto je podstatný rozdíl vzhledem k době vydání rozhodnutí, kdy možnosti importu byly potenciálně omezeny i uplatněním principu reciprocity pro trhy, které odmítaly importy z důvodu nestejně otevřeného trhu s elektřinou (Polsko a Slovensko) nebo odmítání české energie z politických důvodů (Rakousko).

A2) Dovozy rozhodujícím způsobem ovlivňují chování ČEZu v hospodářské soutěži

Dovozy je možné výhodně realizovat i z trhů, ve kterých je momentálně vyšší cena než v tuzemsku, pokud disponují přebytkem výrobní kapacity. Je to proto, že výrobci v těchto zemích nejsou schopni plně využít svoji kapacitu prodejem na domácím trhu, export do České republiky představuje možnosti dodatečné výroby s marží, která je sice nižší než marže na domácím trhu, ale vzhledem k výrobním nákladů je pořád ještě atraktivní.

Navíc vstup potenciálních zahraničních soutěžitelů není po vstupu do EU omezen žádnými právními překážkami nebo administrativními restrikcemi ani si nevyžádá dodatečné investice a časové ztráty. Konkurenční potenciál dovozu tedy brání ČEZu, aby zvýšil ceny na/nad cenovou hladinu okolních zemí, neboť by tím dále zvýšil ziskovost dovozů do České republiky a okamžitě přilákal nové dodavatele s nabídkou elektřiny z dovozu v objemech, které by významně ohrozily postavení ČEZu na domácím trhu.

Dále je třeba poukázat na skutečnost, že spotřebitelé jsou dle společnosti ČEZ velmi flexibilní ve výběru svého dodavatele, tato flexibilita je navíc podpořena skutečností, že společnost ČEZ neuzavírá na dodávku elektrické energie dlouhodobé smlouvy, které by nutily nakupovat elektřinu od ČEZu i v době, kdy by situace na trhu umožnila nákup za nižší ceny.

B) Vyvážení finanční a tržní síly ČEZu evropskými soutěžiteli

ČEZ je po vstupu do EU vystaven konkurenci nadnárodních skupin, jejichž hospodářská a finanční síla je mnohonásobně větší než síla společnosti ČEZ a které významně konsolidovaly své pozice v České republice.

B1) Hospodářská síla nadnárodních koncernů je větší než síla ČEZu

Po vstupu České republiky do EU je již nutno poměřovat hospodářskou sílu účastníků trhu s elektřinou z hlediska jejich celkové síly. Zatímco ČEZ není součástí žádného nadnárodního koncernu, ostatní distribuční společnosti jsou ovládány významnými zahraničními společnostmi, v porovnání s nimiž celá skupina ČEZ, včetně pěti REAS, zůstává slabším hráčem. Z hlediska hospodářské a finanční síly jednotlivých soutěžitelů se tak ČEZ dostal do pozice jednoho z hráčů v závěru první desítky na evropské úrovni, přičemž při porovnání sil těchto soutěžitelů slabost pozice ČEZ oproti ostatním ještě vynikne.

B2) posílení postavení společností E.on a RWE na trhu České republiky

K posílení skupiny E.on na českém trhu vedla mj. skutečnost, že ČEZ v rámci plnění svých povinností stanovených Rozhodnutím prodal své akcie ve společnostech JME a JČE právě skupině E.on jako největšímu akcionáři těchto společností, jenž tak získal majoritu v těchto společnostech. Dále společnost poukazuje na postavení společnosti PRE, které její specifické podmínky poskytují zvláštní konkurenční výhodu a umožňují vytvoření multiutility pro obsloužení zákazníků na území hlavního města Prahy a nejbližšího okolí v oblasti elektřiny, plynu, vody, popř. tepla, na jejímž základě se může PRE stát téměř výhradním obchodním partnerem na tomto území.

B3) Nevýhodná strategická pozice oproti jiným velkým soutěžitelům

ČEZ působí pouze na trhu s elektřinou, nikoli např. na trhu se zemním plynem, kde nemá žádné majetkové účasti. To oproti ostatním velkým evropským soutěžitelům zhoršuje jeho pozici a činí ho zranitelnějším vůči konkurenci, když např. negativní výkyvy na trhu s elektřinou nemůže kompenzovat pozitivními výkyvy na trhu se zemním plynem.

B4) Nulové riziko zneužití finanční síly ČEZu v hospodářské soutěži s hlavními soutěžiteli

Nynější existence takto významných soutěžitelů, působících na trhu v České republice, popř. na sousedních trzích, např. fakticky zcela vylučuje možnost, aby se ČEZ rozhodl krátkodobě stanovit cenu pod úroveň maximalizující zisk s cílem vytlačit konkurenty z trhu; kdokoli z jeho velkých konkurentů by na takovou situaci mohl reagovat stejným způsobem a obrátit ji naopak proti společnosti ČEZ, neboť tržní a finanční síla skupiny ČEZ a např. skupiny E.on je prakticky nepoměřitelná.

C) Přetrhání strukturálních vazeb v důsledku nového unbundlingu

Dosavadní REAS budou v důsledku vstupu rozděleny na dvě části, z nichž jedna (distribuce) bude podléhat regulaci ze strany ERÚ a druhá (obchodní) bude naopak vystavena plné hospodářské soutěži, ovšem za současné ztráty vazby na určitý region. Plný právní a funkční unbundling obchodu má následující důsledky:

  • v oblasti distribuce se jedná i nadále o plně regulovanou činnost bez možných dopadů na hospodářskou soutěž,

  • v oblasti obchodu zbavuje ČEZ výhody vazby na místního distributora, protože znamená úplné oddělení obchodu od distribuce, včetně zamezení sdílení informací a komunikace se zákazníkem, a zbavuje ČEZ výhody na místního distributora,

  • vynucuje značné náklady, které musí nést na rozdíl od ostatních nezávislých prodejců, a

  • nevyžaduje vlastnické oddělení.

C1) Trh distribuce bez dopadů na hospodářskou soutěž

V oblasti distribuce se bude uplatňovat státní regulace, neboť vzhledem k přirozenému monopolu danému vlastnictvím rozvodných sítí není zde dán prakticky žádný konkurenční potenciál.

C2) Trh dodávek oprávněným zákazníkům - zánik výhody vazby na místního distributora

V oblasti obchodu s elektrickou energií se plně uplatní hospodářská soutěž, neboť tato oblast trhu bude v nejbližší době plně liberalizována. Již nyní zde působí dostatečné množství relevantních soutěžitelů jak na straně dodávky, tak i na straně spotřeby. V důsledku rozdělení REAS navíc nastane situace, kdy žádný ze soutěžitelů nebude vázán na distribuci a nebude tedy zvýhodněn spojením s lokálním monopolem v oblasti distribuce.

C3) Náklady spojené s unbundlingem

Provedení unbundlingu je finančně nákladné. Ponese s sebou mj. rozdělení systému, databází, změnu organizace procesů, znamená i zdvojení některých funkcí. Unbundling s sebou přinese i řadu právních problémů, jejichž řešení si vyžádá další vícenáklady. Část tohoto nákladu, kterou ponese obchodní část rozdělovaného REASu, představuje konkurenční nevýhodu vzhledem k ostatním soutěžitelům, kteří tímto procesem nemusí projít.

C4) Neexistence požadavku na vlastnické oddělení

Směrnice, ze které vychází novela energetického zákona, požaduje pouze funkční, právní a účetní oddělení licencovaných činností distribuce a obchodu s elektřinou, a nikoli oddělení vlastnické.

D) Dokončení liberalizace trhu přiláká nové konkurenty

V současnosti na trhu již existuje velký počet licencovaných obchodníků a prodejců elektřiny. Urychlení liberalizace masového trhu otevírá prostor pro vytvoření nové silné konkurence k dnešním soutěžitelům. Důsledkem pokračování liberalizace trhu oprávněných zákazníků od doby vydání Nařízení byl nárůst počtu vydaných obchodních licencí z přibližně sedmdesáti v roce 2002 na sto šedesát k 15. říjnu 2004, přičemž další jsou ve schvalovacím procesu.

Urychlení liberalizace masového trhu otevírá prostor i pro malé dodavatele. Ti mohou získat specifické výhody při zaměření na specifický segment nebo region, ve srovnání s velkými dodavateli, kteří musí obsloužit široké spektrum různorodých zákazníků. Taková výhoda může zahrnovat nákladovou úsporu, větší flexibilitu nebo znalost specifického prostředí. Kromě toho se mohou noví dodavatelé rekrutovat z různých jiných sektorů zabývajících se obsluhou masového trhu - komunální služby, plynárenství, telekomunikace, finanční služby, prodej zboží a služeb atd., podobně jako v zahraničí.

E) Omezení soutěžního chování ČEZu oproti ostatním hráčům

Působení skupiny ČEZ jako dominantního soutěžitele na trhu dodávek elektřiny oprávněným zákazníkům a na trhu výroby elektřiny je evropskou i národní legislativou ve srovnání s ostatními soutěžiteli silně omezené rozšířenou antimonopolní regulací, která zamezuje zneužití dominantního postavení a dává konkurenční výhody menším subjektům. ČEZ proto nemůže nabízet elektřinu pod náklady s cílem vytlačit konkurenci. Ani by to nepomohlo, protože na trhu působí jak významné zahraniční společnosti s mnohem větší finanční silou, tak malé flexibilní firmy bez velkého investovaného kapitálu, které se mohou na trh kdykoli vrátit. Loajalita zákazníků k dominantními dodavateli je navíc obecně nízká.

F) Efekty liberalizace

Liberalizace obchodu s elektřinou již má v České republice konkrétní pozitivní dopady na rozvoj tohoto trhu a na výhody, jenž takový rozvoj přináší spotřebitelům. Tyto dopady se mj. projevují v přechodech zákazníků k jiným dodavatelům a ve sjednávání nových podmínek mezi zákazníky a jejich dosavadními dodavateli ve prospěch zákazníků (renegociace smluv).

F1) Přechody zákazníků k jiným dodavatelům

Dle účastníka řízení má počet zákazníků měnící svého dodavatele jednoznačně rostoucí trend, neboť zatímco v roce 2001 bylo takových zákazníků pouze dvacet tři, tak v roce 2003 jejich počet již přesáhl sto.

F2) Renegociace smluv

Účinek liberalizace trhu a faktický rozvoj trhu však není dokladován pouze množstvím přechodů zákazníků k jiným dodavatelům, ale stejně tak i renegociací smluv mezi zákazníky a jejich dosavadními dodavateli, tj. přizpůsobením těchto smluv tržnímu prostředí. Důsledkem takové renegociace pod tlakem trhu je stav, kdy smlouva zákazníkovi poskytuje výhodnější podmínky. K poskytnutí takových podmínek dodávek zákazníkům dodavatele nutí skutečnost, že bez jejich poskytnutí by se stal konkurence neschopným.

Ceny oprávněných zákazníků vzrostly meziročně (2003/2004) o 4 %, zatímco velkoobchodní cena elektrické energie vzrostla o 8 %. Konkurence mezi dodavateli neumožnila přenést plně nárůst velkoobchodní ceny na spotřebitele.

Kromě ceny přinesla liberalizace řadu dalších pozitivních změn pro spotřebitele, které se projevily v renegociaci jejich smluv o dodávkách elektřiny dle jejich požadavků a v jejich prospěch. Společnost ČEZ zejména poukazuje na následující aspekty, u nichž došlo ke změnám:

  1. Široký výběr energetických produktů

  2. Nové neenergetické produkty

  • energetické audity

  • řád preventivní údržby

  • energetiky (zařízení, která automaticky řídí spotřebu zákazníka v reálném čase podle předem definovaných kritérií)

  • tepelná čerpadla poskytovaná se slevou dotovanou dodavatelem

  1. Lepší finanční a smluvní podmínky (např. prodloužení doby splatnosti pohledávek)

  2. Podpora "zelených" marketingových strategií zákazníků

  3. Lepší zákaznický servis

G) Další významné změny na trhu dodávek elektrické energie pro oprávněné zákazníky

  • Společnost ČEPS již není kontrolována ze strany společnosti ČEZ.

  • Společnost ČEZ již nevlastní žádné majetkové podíly ve společnostech JME, JČE a PRE.

5. Přínosy spojení pro zákazníky a pro zachování konkurence

Zatímco změna okolností, vyvolaná vstupem do EU, vede k podstatnému snížení rizika ohrožení hospodářské soutěže při zachování skupiny ČEZ v současném stavu, přínosy spojení pro zákazníky a pro zachování konkurence zůstávají v porovnání se stavem v době vydání rozhodnutí shodné:

  • synergie ze spojení v oblasti distribuce budou promítnuté do ceny distribuce,

  • synergie ze spojení v oblasti obchodu se projeví především v lepší kvalitě služeb,

  • větší velikost a tím i větší stabilita skupiny ČEZ vytváří lepší podmínky pro zajištění bezpečnosti dodávek,

  • zachování skupiny ČEZ v současném stavu pomáhá zachovat konkurenci na etablujícím se (středo)evropském trhu.

A) Synergie v distribuci budou promítnuté do ceny distribuce

Synergické efekty, které budou dosaženy díky zachování dosavadní struktury skupiny ČEZ v oblasti distribuce, promítne regulátor do snížení poplatků za distribuci pro všechny zákazníky. Rozdělení synergií zákazníkům dále posiluje funkční a právní unbundling nařízený ze strany EU. Prospěch z toho získají všichni zákazníci, neboť se jim nesníží náklady na dopravu spotřebované elektrické energie.

B) Ze synergií v obchodu získají především zákazníci

Vzhledem k dodatečným nákladům na unbudbling a relativně nízkým provozním nákladům v oblasti obchodu ve srovnání s distribucí je hlavním přínosem spojení zkvalitnění služeb zákazníkům (lepší obsluha v jednotlivých kanálech - telefonní centra, střediska zákaznických služeb, lepší produkty - energetické i neenergetické apod.).

C) Nutnost naplnit novou evropskou úpravu bezpečnosti dodávek

Existence skupiny ČEZ ve stávajícím složení snižuje obchodní rizika a posiluje její finanční stabilitu, která je nezbytnou podmínkou pro další investice do nových výrobních zdrojů v příštích 10 letech. Bez těchto investic nebude Česká republika schopna provozovat svoji elektrizační soustavu a bude závislá na dovozech energie ze zahraničí.

D) Zachování konkurence na vznikajícím (středo)evropském trhu

Existence stávající skupiny ČEZ, která je v současném stavu pouze společností střední velikosti, má význam z hlediska zachování konkurence ve středoevropském měřítku. Existence takových hráčů zabraňuje několika velkým energetikám v ovládnutí středoevropského trhu (E.on, RWE, EdF).

ZJIŠTĚNÉ SKUTEČNOSTI

Pro účely řádného posouzení návrhu společnosti ČEZ Úřad v průběhu správního řízení shromáždil soubor informací, z nichž lze odvodit vývoj a reálnou situaci na všech spojením dotčených relevantních trzích, včetně změn, které přinesl vstup České republiky do Evropské unie, jak to předpokládá novela zákona.

A) Informace o celkové struktuře relevantního trhu výroby elektrické energie:

Tabulka č. 3: Výroba a spotřeba elektrické energie v ČR

2002

2003

2004

Celková výroba (TWh)

76,35

83,23

84,02

Výroba ČEZ (TWh)

54,118

60,934

61,602

Výroba ostatní - nezávislí

22,230

22,293

22,760

Celková spotřeba (TWh)

53,67

54,81

55,97

Tabulka č. 4: Tržní podíly na trhu výroby elektrické energie v ČR (v %)

2002

2003

2004

ČEZ

70,9

73,4

73

EOP

2,8

2,7

2,6

Dalkia

2,8

2,4

2,4

SU

4,5

4,3

4,3

ECKg

2,2

2,0

1,9

EGT

1,7

1,7

1,7

Ostatní

15,1

13,5

14,1

Jak vyplývá z údajů obsažených ve výše uvedených tabulkách, tržní podíl společnosti ČEZ na trhu výroby elektrické energie v České republice oproti roku 2002 nepatrně narostl.

B) Informace o celkové struktuře relevantního trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům:

Tabulka č. 5: Dodávky elektrické energie oprávněným zákazníkům (v %)

2002

2003

2004

ČEZ

77

63

62

JME

11,8

16,9

16,9

JČE

3,1

4,6

5,5

PRE

3,5

5,6

11,2

ostatní

4,6

9,9

4,4

Tabulka č. 6: Celkový počet oprávněných zákazníků a počet změn dodavatele

Rok

Počet všech OZ

Počet nových OZ

Počet změn OZ

Podíl změn OZ

2002

70

70

23

33 %

2003

350

280

79

28 %

2004

3026

2676

105

4 %

Podíl změn dodavatelů oprávněných zákazníků je v České republice přibližně na stejné úrovni jako v přilehlých státech.

C) Informace o zahraničním obchodu s elektrickou energií:

Přenosová soustava je z hlediska importů elektřiny na území České republiky naddimenzována velmi kvalitně, o čemž svědčí i možnosti dovážet do České republiky elektřinu často za téměř nulové aukční ceny ze směrů SRN, Rakousko a Slovensko.

V současné době existuje slabé místo na přenosovém profilu mezi soustavami Polska a České republiky, který je zatěžován značnými hodnotami fyzikálních toků a tudíž import elektřiny z Polska je značně omezen.

Budoucí vývoj může být poznamenán připojením soustavy z Ruska, který by situaci na česko-polském profilu ještě zhoršil. Připojení soustavy Ruska k UCTE však není možno očekávat dříve než v roce 2010.

Tabulka č. 7: Import (v GWh)

2002

2003

2004

Celkem

5193

4095

2718

Tabulka č. 8: Import - Míra využití alokací přeshraničních přenosových kapacit (v %)

SVK

(SEPS)

POL

(PSE)

RAK

(APG)

SRN

Celkem

E.ON

VE-T

2002

5

79,8

100

100

100

59,7

2003

98,6

100

80

96,8

95

94,4

2004

80

90

100

100

98,9

92,4

Tabulka č. 9: Import - Míra využití zveřejněných kapacit sjednaným přenosem (v %)

SVK

(SEPS)

POL

(PSE)

RAK

(APG)

SRN

Celkem

E.ON

VE-T

2002

9,6

24,8

0,8

11,4

64,2

22,4

2003

18,9

40,9

4,4

1,7

3,8

16,6

2004

25,9

49

0,4

0,4

0,8

16,5

Tabulka č. 10: Export (v GWh)

2002

2003

2004

Celkem

18147

23750

23171

Tabulka č. 11: Export - Míra využití alokací přeshraničních přenosových kapacit (v %)

SVK

(SEPS)

POL

(PSE)

RAK

(APG)

SRN

Celkem

E.ON

VE-T

2002

33

0

100

100

100

58,3

2003

95

75

100

99,3

100

76,5

2004

95

95,5

100

100

99,6

85,3

Tabulka č. 12: Export - Míra využití zveřejněných kapacit sjednaným přenosem (v %)

SVK

(SEPS)

POL

(PSE)

RAK

(APG)

SRN

Celkem

E.ON

VE-T

2002

20,8

0

85,3

90,3

82,1

54,1

2003

43,8

8,2

84,9

90,5

80,5

56,3

2004

46,5

7,0

77

97,1

94

60,2

Tabulka č. 13: Podíl dodávek ČEZ na nákupu elektřiny jednotlivých REAS (v %)

2001

2002

2003

2004

JČE

71

58

65

66

JME

86

87

80

75

PRE

84

75

71

91

SČE

73

64

68

--

SME

71

38

59

--

STE

71

55

59

--

VČE

59

47

57

--

ZČE

67

54

69

--

Posouzení případu

V prvé řadě účastník řízení ve svém návrhu poukazuje na změny legislativy související s elektroenergetickým sektorem, které byly přijaty v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie. Je nezpochybnitelné, že v souvislosti s touto skutečností došlo k vývoji právních předpisů upravujících podnikání v energetickém sektoru, a to především v návaznosti na účastníkem řízení zmiňované směrnice ES. Z hlediska hospodářské soutěže se tak nejvýznamnějším posunem jeví především urychlení liberalizace elektroenergetických trhů a rovněž rozšíření povinnosti elektroenergetických subjektů provést tzv. unbundling, a to z původního oddělení účetního a informačního i na právní a funkční oddělení licencovaných činností monopolní povahy (přenos a distribuce elektrické energie) od činností ostatních (např. výroba a obchod s elektrickou energií). Tato opatření nepochybně přinesou posílení konkurence v rámci energetického sektoru, nicméně je třeba konstatovat, že povinnost provést také právní a funkční unbundling musí být dle energetického zákona splněna až k 31. prosinci 2006. Přestože účastník řízení vyjádřil snahu uskutečnit kroky vedoucí k právnímu a funkčnímu oddělení licencovaných činností co nejdříve, může v podstatě po celé období předcházející shora uvedenému datu využívat konkurenční výhody plynoucí z propojení distribuce a obchodu (resp. dodávek oprávněným zákazníkům) v rámci skupiny ČEZ, tak jak na to poukazoval Úřad ve svém Rozhodnutí. Mimoto bude třeba i po provedení tzv. unbundlingu nahlížet z pohledu soutěžního práva na jednotlivé subjekty kontrolované účastníkem řízení jako na jediného soutěžitele.

Pokud jde o účastníkem řízení proklamované zakotvení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, tyto změny doposud nevstoupily v platnost (např. zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie a o změně některých zákonů se v procesu schvalování nachází ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky).

Naopak zavedení ochranných opatření ve prospěch malých zákazníků (např. zavedení institutu dodavatele poslední instance) je více než krokem stimulujícím hospodářskou soutěž spíše krokem směřujícím k přímé ochraně spotřebitele.

K poslednímu argumentu účastníka řízení v oblasti legislativních změn, spočívajícím ve stanovení určité kapacity přeshraničních přenosových profilů, která by měla zajistit stabilitu dodávek a fungování jednotného vnitřního trhu EU, lze poznamenat, že uvedený požadavek nic nemění na stavu, který platil v době posuzování, neboť již v roce 2002 byla úroveň kapacit přeshraničních profilů větší, než je současný požadavek Evropské unie.

Další "soubor" argumentů účastníka řízení se zaměřuje na změny, které nastaly v reálném vývoji na elektroenergetických trzích. Nejvýznamnějším posunem je dle účastníka řízení liberalizace přeshraničního obchodu a zejména s ní spojené aukce kapacit přeshraničních profilů, nastavení flexibilního časového režimu, odstranění administrativních poplatků a zrušení dovozních licencí.

Na shora uvedené argumenty účastníka řízení však Úřad nahlíží spíše jako na legislativou nastavené uvolnění trhu z hlediska technických a administrativních bariér, které by ve svém důsledku mělo znamenat posílení soutěžních principů na trzích v oblasti elektroenergetiky. Nicméně ve vztahu k reálnému vývoji na trhu Úřad konstatuje, že odstraněním zmiňovaných technických či administrativních bariér nemusí být dotčeny bariéry ekonomické povahy, které např. mohou vyplývat z rozdílné nákladové struktury, která se projevuje v rozdílných cenách elektrické energie na jednotlivých národních trzích. V důsledku toho je v České republice reálný stav, na který poukazuje účastník řízení, takový, že dovoz elektrické energie nepředstavuje v České republice reálnou alternativu pro domácí výrobu. Rozhodným faktorem je nepochybně skutečnost, že kromě Polska, kde je cena elektrické energie srovnatelná s cenami v České republice, je v ostatních sousedních státech elektřina podstatně dražší a tudíž na tuzemském trhu méně konkurenceschopná (viz Tabulka č. 2).

Dále v této části účastník řízení konstatoval vytvoření a posílení globálních energetických skupin a jejich zvýšenou aktivitu ve středoevropském regionu. V tomto kontextu má Úřad za to, že na žádném z relevantních trhů v České republice vymezených v Rozhodnutí nedošlo, s výjimkou posílení vlivu společnosti E.On ve společnostech JME a JČE, k zásadním změnám. V důsledku vstupu České republiky do EU sice mají tyto globální energetické společnosti možnost navyšovat dodávky elektřiny do ČR, nicméně fakticky této možnosti dosud ve větší míře nevyužívají, a to především z již uvedeného důvodu rozdílnosti cen elektrické energie. Navíc lze konstatovat, že prostřednictvím dceřiných společností byly významné zahraniční energetické společnosti v elektroenergetické oblasti přítomny již v době vydání Rozhodnutí.

V další části své argumentace účastník řízení zmiňuje snížení rizika narušení hospodářské soutěže na trhu výroby elektrické energie v České republice v důsledku změn souvisejících se vstupem České republiky do EU. Společnost ČEZ se domnívá, že ke snížení výše uvedeného rizika přispívají zejména nové příležitosti českých nezávislých výrobců k uplatnění "jejich elektřiny" v zahraničí. Kromě toho jsou dle účastníka řízení tito nezávislí výrobci chráněni prostřednictvím podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, ale mají i možnost trvale se uplatnit na trhu s podpůrnými službami. Tento vývoj dle společnosti ČEZ dokumentuje pozice a stálé objemy produkce těchto nezávislých výrobců na trhu výroby elektrické energie.

Úřad však má za to, že problematiku postavení nezávislých výrobců elektřiny v energetickém sektoru, resp. výhodnější podmínky pro jejich podnikání v důsledku vstupu České republiky do EU, nelze pojímat takto jednoznačně. V důsledku vstupu České republiky do EU se sice zvýšila možnost tuzemských nezávislých výrobců exportovat elektřinu do zahraničí, nicméně tuto skutečnost Úřad nepovažuje za významnou pro rozvoj hospodářské soutěže na spojením ČEZ a 5 REAS dotčených relevantních trzích vymezených územím České republiky. Úřad se naopak domnívá, že tato skutečnost dává společnosti ČEZ více možností při "uplatňování" svého dominantního postavení na trhu, z čehož plyne mj. její pozice jakožto cenového lídra, v důsledku čehož může dojít a koneckonců dochází k růstu neregulované ceny elektřiny na území České republiky.

V této souvislosti je rovněž třeba konstatovat, že podíl nezávislých výrobců na celkové výrobě v České republice naopak klesl, což vyplývá z informací o výrobě elektrické energie v České republice uvedených v tabulkách č. 3 a 4.

Obdobně se nelze zcela ztotožnit s tvrzením společnosti ČEZ, že riziko ohrožení hospodářské soutěže na trhu výroby je sníženo podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Zmíněný institut je spíše vyjádřením veřejného zájmu na ochraně výrobců elektřiny, jejichž působení na trhu je veřejně žádoucí z důvodu zachování kvality životního prostředí či úspor fosilních zdrojů, ale kteří by z důvodu vyšších výrobních nákladů těžko nacházeli odběratele.

Účastník řízení správně podotýká, že v důsledku současného vývoje v elektroenergetickém sektoru dochází k výraznějšímu uplatnění nezávislých výrobců při poskytování podpůrných služeb pro ČEPS. Tato skutečnost však rovněž neřeší situaci na relevantních trzích vymezených v Rozhodnutí Úřadu a ani se žádným způsobem nevztahuje k předmětné Třetí podmínce uložené v Rozhodnutí Úřadu.

Dle účastníka řízení vývoj na trhu výroby elektrické energie v době po vydání Rozhodnutí nepotvrdil obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku zamezení dodávek nezávislých výrobců elektřiny do REAS, které jsou kontrolovány společností ČEZ. Z údajů uvedených v Tabulce č. 13 naopak vyplývá, že podíl nezávislých výrobců na celkových odběrech jednotlivých REAS oproti stavu v době vydání rozhodnutí mírně vzrostl. Přestože nelze tyto údaje považovat za výraz oslabení pozice dominantního výrobce ČEZ, je takový vývoj vyjádřením určitého stupně konkurence, který je nutno považovat za pozitivní a prosoutěžní krok v období pokračující liberalizace.

Naopak změny v oblasti výrobních aktiv, zejména pak změny ve vlastnictví jednotlivých elektráren, podobný prosoutěžní efekt dle názoru Úřadu nepřinesly. Účastníkem řízení uváděné příklady převodu vlastnictví elektrárenských subjektů většinou znamenaly pouze posílení již existujících majoritních účastí na těchto subjektech a žádný z nich nebyl novým vstupem významného energetického subjektu na trh výroby. Pokud jde o zpřísnění limitů emisí CO2, Úřad má za to, že tento krok nebude znamenat přímé posílení hospodářské soutěže na trhu výroby elektrické energie. Přestože patrně přinese navýšení nákladů společnosti ČEZ, vyjadřuje toto opatření opět (obdobně jako podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, resp. v kogeneraci) pouze zájem státu na zachování určitého standardu životního prostředí.

Co se týče tvrzení účastníka řízení o snížení narušení hospodářské soutěže na trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům, ztotožňuje se Úřad se závěrem společnosti ČEZ o tom, že prosoutěžní dopad na úroveň konkurence a ochranu malých zákazníků přináší pokračující liberalizace elektroenergetiky a její urychlení. V důsledku urychlení liberalizace se totiž konečnými zákazníky stanou všichni odběratelé elektřiny dříve, než předpokládala právní úprava platná v době vydání Rozhodnutí. Kromě soutěže o "větší odběratele" elektřiny se tak soutěžitelé s licencí na obchod s elektřinou budou moci brzy ucházet i o přízeň domácností.

S čím se však Úřad ztotožnit nemůže, je argument společnosti ČEZ, která se domnívá, že dovozy elektřiny do České republiky představují reálnou alternativu pro její odběratele k domácí produkci. V této souvislosti si účastník řízení dokonce protiřečí, neboť v dalších podkladech doručených v souvislosti s jeho návrhem (podání ze dne 4. února 2005) uvádí, že cit.: "…dovozy z více likvidních trhů (Německo, Rakousko) zatím nenahradí domácí výrobu, neboť ceny dosahované na domácím trhu jsou dosud spíše nižší než ceny dosahované na okolních likvidních trzích…". Tento argument účastníka řízení by tedy byl akceptovatelný v situaci, kdyby ceny dovážené elektřiny byly srovnatelné, a tudíž konkurenceschopné s cenami tuzemské výroby. Z informací uvedených v tabulkách č. 1 a 3 vyplývá, že podíl dovozu elektřiny do České republiky na celkové spotřebě elektřiny činil v letech 2002 cca 9,5 %, 2003 cca 8,0 % a 2004 cca 4,9 %. Z těchto údajů vyplývá, že, ačkoli byly v důsledku vstupu České republiky do EU odbourány technické a administrativní bariéry importu elektřiny, fakticky nelze považovat realizovaný import za alternativu k domácí výrobě, natož pak alternativu reálnou.

Vzhledem k rozdílné velikosti importu a domácí výroby se nelze ztotožnit ani s tvrzením účastníka řízení, dle kterého dovozy rozhodujícím způsobem ovlivňují chování společnosti ČEZ v hospodářské soutěži. Jediným aspektem importu elektřiny, který ovlivňuje soutěžní chování společnosti ČEZ, je cena elektřiny na zahraničních trzích, která představuje jakousi limitní hodnotu, ke které se může cena v tuzemsku vyrobené elektřiny (tj. zejména společnosti ČEZ) přibližovat, aniž by došlo k významnému snížení pozice domácích producentů na relevantních trzích.

K porovnání s nadnárodními uskupeními, jejichž hospodářská síla je dle názoru účastníka řízení větší a které mají konkurenční výhodu v jejich souběžném působení na trzích elektrické energie a zemního plynu, Úřad uvádí, že takovýmto soutěžitelem působícím ve významné míře na trzích elektroenergetiky a plynárenství je pouze společnost E.On. Tato společnost je však na obou uvedených trzích "minoritním soutěžitelem", obdobně jako v oblasti elektroenergetiky také v oblasti plynárenství působí dominantní subjekt, společnost RWE. Obdobně jako společnost ČEZ, která není držitelem licence na obchod se zemním plynem, společnost RWE nemá dosud licenci na obchod s elektrickou energií. Na druhou stranu obdržení takových licencí není obtížné, a tudíž všechny uvedené společnosti si mohou konkurovat na obou zmíněných energetických segmentech.

Rovněž na tomto místě účastník řízení poukazoval na údajné přetrhání strukturálních vazeb v důsledku nového právního a funkčního unbundlingu, nicméně, jak Úřad již výše poukázal, z pohledu soutěžního práva budou společnost ČEZ a REAS, popř. nově vyčleněné společnosti zabývající se určitým druhem licencované činnosti, jedním a týmž soutěžitelem.

S problematikou liberalizace a unbundlingu souvisí další argument účastníka řízení spočívající v jím tvrzeném zániku výhody vazby na místního distributora. Poté, co se oprávněnými zákazníky stanou všichni koneční odběratelé, zanikne také v minulosti predikovaný vztah odběratelů vázaných k určitému regionu k distributoru elektrické energie příslušnému k tomuto regionu. Konkrétní odběratel si tak bude moci zvolit jakéhokoli dodavatele elektřiny, přičemž tímto dodavatelem napříště nebude distributor (REAS), nýbrž subjekt s licencí na obchod s elektrickou energií, čímž bude vztah ke konkrétnímu území ještě více rozmělněn.

Ve vztahu k územní provázanosti dodavatele a odběratele elektřiny se však lze oprávněně domnívat, že v prostředí liberalizovaného elektroenergetického sektoru bude i nadále přetrvávat určitá geografická věrnost odběratelů daná historickým vývojem odběratelsko-dodavatelských vztahů s národním dominantním výrobcem elektřiny a z toho plynoucí určitá neochota stávajícího dodavatele elektřiny měnit. O tom svědčí rovněž údaje obsažené v Tabulce č. 6, z nichž lze odvodit následující tendence: čím menší celková spotřeba oprávněných zákazníků, resp. čím menší podíl nákladů na elektřinu v porovnání k celkovým nákladům oprávněného zákazníka, tím menší je ochota takového zákazníka změnit svého stávajícího dodavatele.

Účastník řízení dále uvedl, že jeho soutěžní chování vůči ostatním soutěžitelům je, vzhledem k jeho dominantnímu postavení, značně omezeno rozšířenou antimonopolní regulací, která zamezuje zneužití dominantního postavení a dává konkurenční výhody menším subjektům. K tomu lze pouze uvést, že antimonopolní regulace se zaměřuje na ochranu soutěže jako jevu, nikoli na poskytování konkurenčních výhod menším subjektům. Jde o to, že je nezbytné, aby byla stanovena pevná pravidla, která by zamezovala zneužívání konkurenčních výhod plynoucích z dominantního postavení. Uvedená problematika však nesouvisí se vstupem České republiky do EU, neboť principy ochrany hospodářské soutěže byly v české legislativě zákonem stanoveny již v roce 1991.

V další části účastník řízení poukazuje na pozitivní dopady liberalizace obchodu s elektřinou a na z ní plynoucí výhody pro spotřebitele. Za jeden z nejvýznamnějších dopadů považuje účastník řízení možnost sjednávání nových podmínek mezi zákazníky a jejich dosavadními dodavateli ve prospěch zákazníků (renegociace smluv). Přínos pro odběratele plynoucí z procesu liberalizace je nezpochybnitelný, nicméně tento proces byl nastartován v roce 2002 a nesouvisí tedy přímo se vstupem České republiky do EU. Naopak lze navíc konstatovat, že velká část oprávněných zákazníků představujících podstatnou část spotřeby elektřiny, tj. zákazníků o jejichž přízeň usilují obchodníci s elektřinou nejvýrazněji, již měla možnost vybrat si svého dodavatele elektrické energie před vstupem České republiky do EU.

V poslední části své argumentace účastník řízení shrnul přínosy spojení ČEZ/REAS pro zákazníky a pro zachování konkurence. Nicméně v této souvislosti je Úřad nucen konstatovat, že jeho úkolem v tomto správním řízení není posoudit dopady spojení, včetně přínosů z něj plynoucích, nýbrž rozhodnout, zda v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně skutečností, na jejichž základě byly v Rozhodnutí uloženy dané podmínky ve prospěch zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, natolik, že pro zachování účinné hospodářské soutěže postačí podmínka nově navrhovaná.

Zpřístupnění části výrobní kapacity dominantního výrobce elektřiny (tzv. virtuální elektrárna)

Účastníkem řízení navrhované omezení spočívající v provozování tzv. virtuální elektrárny vychází ze současného stavu trhu s elektřinou, kdy dovozy ze zahraničních trhů zatím nejsou schopny významně konkurovat domácí výrobě, neboť ceny dosahované na domácím trhu jsou dosud nižší než ceny dosahované na okolních zahraničních trzích. Model virtuální elektrárny, který byl již v minulosti aplikován např. Evropskou komisí v případu M. 1853 - EDF/EnBW, spočívá ve zpřístupnění části výrobní kapacity patřící dominantnímu výrobci elektrické energie nezávislým soutěžitelům na trhu, kteří pak s elektřinou, jež je vyrobena na dotčené výrobní kapacitě, soutěží na elektroenergetických trzích. K prodeji dochází na základě aukčního principu, a to z toho důvodu, aby byla umožněna transparentnost takových prodejů.

Význam uvedené podmínky potvrdil Úřadu mj. i jeden z oslovených konkurentů společnosti ČEZ, významný celoevropský soutěžitel v oblasti obchodování s elektrickou energií, který uvedl, že taková podmínka je jediným opatřením, jak vytvořit funkční a konkurenční trh, který by zabezpečil transparentním a nediskriminačním způsobem přístup nezávislých obchodníků k volnému elektrickému výkonu.

Jelikož ale dochází k přibližování cen elektrické energie mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, je stanovená podmínka společnosti ČEZ opatřením pouze krátkodobým a má za účel sloužit jako nástroj pro urychlení rozvoje velkoobchodního trhu. Krátkodobost takového opatření je vyjádřena skutečností, že výrobní kapacitu bude společnost ČEZ nabízet pouze na roky 2006 a 2007, časově delší nabídka výrobních kapacit by již nemusela najít svou poptávku.

Společnost ČEZ bude na základě otevřených a veřejných aukcí nabízet výrobní kapacitu o celkové velikosti 400 MW, která bude snížena v letních měsících (červen až srpen) na 240 MW. Uvedená výrobní kapacita bude nabízena v 8 blocích po 50 MW, v letních měsících po 30 MW, přičemž minimální odběr z každého bloku virtuální elektrárny bude činit 30 MW, v letních měsících pak 20 MW. Minimální zatížení výrobní kapacity každého bloku bude 60 %.

Tato celková kapacita, která má být nabídnuta v aukci, odpovídá velikosti dodávek ČEZ jednotlivým REAS. Snížení v letních měsících odpovídá obvyklému odběrovému diagramu REAS a dále skutečnosti, že elektrárny jsou v letních měsících odstavovány z důvodu pravidelné údržby. Rozdělení celkové kapacity do více bloků umožní přístup většího počtu odběratelů/obchodníků, kteří mají menší odběr než REAS a větší bloky by nebyli schopni využít. Minimum odběru z virtuální elektrárny je nastaveno tak, aby korespondovalo s parametry skutečných elektráren, kdy technické minimum představuje přibližně 60 % maximálního výkonu elektrárenského bloku. Odběrový diagram se bude moci pohybovat mezi výkonem získaným v roční aukci a tomu odpovídajícím "technickým" minimem (minimálním odběrem) kontraktu. V rámci týdenní přípravy provozu bude kontrakt rozepsán do hodinového diagramu respektujícího technické minimum a maximum virtuální elektrárny (minimální a maximální odběr). Dodávka takto upřesněného odběru bude ze strany ČEZ garantována.Cena bude rozdělena na složku pokrývající stálé a kapitálové náklady výrobní kapacity elektrárny a na složku pokrývající variabilní náklady skutečně vyrobené energie. Cena za výrobní kapacitu (v Kč/MW za rok) bude výsledkem aukce. Cena za energii bude stanovena společností ČEZ dopředu na bázi skutečných nákladů, zvlášť pro výrobu v základním zatížením a pro výrobu ve špičkovém zatížení tak, aby odpovídala skutečným variabilním nákladům na výrobu elektřiny v příslušných typech elektráren ČEZ, tak, že

  • cena pásma bude odpovídat skutečným průměrným variabilním nákladům na výrobu elektřiny v elektrárnách kryjících primárně základní zatížení (tj. jaderné elektrárny, pánevní hnědouhelné elektrárny a elektrárny vynuceným provozem),

  • cena špičkové energie bude odpovídat skutečným průměrným variabilním nákladům na výrobu elektřiny v marginálních zdrojích pracujících ve špičkovém nebo pološpičkovém režimu (tj. černouhelné elektrárny a hnědouhelné elektrárny s dopravou uhlí po železnici).

Tuto cenu za elektrickou energii bude společnost ČEZ oznamovat jako součást podmínek aukce. Cenou pásma bude oceněna v každém měsíci energie rovnající se minimální hodnotě výkonu uskutečněného odběrového diagramu násobená počtem hodin v měsíci. Cenou špičky bude oceněna energie dodaná nad rámce tohoto pásma. Takto bude hodnocen každý měsíc samostatně.

Aukce na zpřístupnění části výrobní kapacity účastníka řízení bude organizovaná nezávislou aukční kanceláří. Přístup do aukce budou mít všichni účastníci trhu s elektřinou registrovaní u Operátora trhu s elektřinou, a.s. s výjimkou společnosti ČEZ a společností na ní vlastnicky, finančně či personálně závislých. Jednotlivé kapacitní bloky budou stanoveny najednou. Ze strany ČEZ bude stanovena minimální vyvolávací cena za kapacitu odvozená z průměrných stálých nákladů skutečných elektráren ČEZ vztažených na jednotku výkonu. Tato cena nebude obsahovat krytí kapitálových nákladů.

Právní hodnocení případu

K tomu, aby Úřad změnil podmínky, omezení nebo závazky, kterými podmínil povolení nebo je nahradil jinými, je v souladu s článkem III. odst. 5 Novely zákona nezbytné, aby subjekt navrhující takovou změnu rozhodnutí prokázal, že v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie se podstatně změnily skutečnosti, které byly rozhodné pro stanovení daných podmínek, omezení nebo závazků. Společnost ČEZ se ve svém návrhu domnívá, že ke změně skutečností rozhodných pro stanovení podmínek v Rozhodnutí Úřadu došlo zejména v souvislosti se změnou legislativní úpravy elektroenergetického sektoru, ale i v důsledku reálného vývoje na energetického trhu a s tím spojeného snížení rizika ohrožení hospodářské soutěže na trhu výroby elektrické energie a na trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům, ale i v důsledku přínosů spojení ČEZ/REAS pro spotřebitele.

Úřad se při svých zjištěních ztotožnil s argumenty účastníka řízení poukazujícími na změnu energetické legislativy, zejména pak v souvislosti s urychlením liberalizace a v souvislosti s požadavkem na právní a funkční unbundling, v jejichž důsledku nebudou jednotlivé REAS obchodníky s elektřinou a jejich význam se v důsledku toho sníží. Naopak s argumenty účastníka řízení spočívajícími ve zvýšené možnosti nezávislých výrobců elektřiny exportovat do zahraničí, zaručené ochraně podstatné části nezávislých výrobců prostřednictvím podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, možnosti nezávislých výrobců uplatnit se trvale na trhu s podpůrnými službami, Úřad nesouhlasí, neboť v jejich důsledku se buď nemění okolnosti, které vedly Úřad k tomu, aby ve svém Rozhodnutí stanovil Třetí podmínku a nebo přímo nesouvisí se vstupem České republiky do Evropské unie. Rovněž se Úřad domnívá, že v rozporu s tvrzením účastníka řízení nelze považovat dovozy elektrické energie za reálnou alternativu na straně nákupu, stejně tak nelze považovat pozici evropských soutěžitelů na tuzemském trhu za srovnatelnou se skupinou ČEZ.

Při rozhodování o návrhu účastníka řízení Úřad rovněž přihlédl ke struktuře trhů, které byly v Rozhodnutí vymezeny jako trhy relevantní, především pak trhu výroby elektrické energie a trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům.

Vzhledem k tomu, že hlavními důvody pro stanovení podmínky odprodeje jedné z REAS byly zejména obavy Úřadu z důsledků vertikálního propojení dominantního výrobce elektrické energie v ČR s podstatnou částí distribučních společností (REAS). Toto propojení mělo za následek současně koncentraci 6 z 9 nejvýznamnějších soutěžitelů na trhu dodávek elektřiny pro oprávněné zákazníky, a s tím spojenou možnost narušení soutěže na tomto trhu, a dále možnost posílení postavení společnosti ČEZ na trhu výroby, resp. v oblasti velkoobchodu, elektřiny v ČR a to tím způsobem, že by nezávislí výrobci byli omezeni v možnosti dodávat jimi vyrobenou elektřinu do jednotlivých REAS, které byly před spojením jejich nejvýznamnějšími odběrateli, a zároveň tím, že jednotlivým REAS by nebyl ze strany společnosti ČEZ umožněn dovoz elektřiny ze zahraničí, který by mohl představovat konkurenci pro elektřinu společnosti ČEZ.

V této souvislosti je při posouzení návrhu účastníka řízení na změnu rozhodnutí o povolení spojení rozhodnou skutečností to, že v důsledku vstupu ČR do EU došlo k významné změně právní úpravy, která podstatně ovlivňuje vztah propojení výroby, distribuce a obchodu, tj. licencovaných činností. Dle současně platné legislativy k 31. prosinci 2006 již nebude právně a funkčně propojena činnost distribuce a obchodu s elektrickou energií, a tudíž jednotlivé REAS do určité míry nepochybně ztratí konkurenční výhodu vyplývající právě z propojení uvedených činností. Ve vztahu k oprávněným zákazníkům se tak nejvýznamnějšími účastníky trhu s elektřinou stanou subjekty s licencí na obchod. Lze tedy předpokládat, že tímto krokem byly vytvořeny podmínky pro vznik reálných konkurentů skupiny ČEZ na trhu dodávek s elektrickou energií. Navíc, pro podpoření tohoto procesu a rozvoje soutěže o oprávněné zákazníky je nezbytné, aby potenciální konkurenti na trhu dodávek elektřiny oprávněným zákazníkům měli přístup k dostatečným zdrojům elektrické energie. Přestože realizací v alternativním petitu navrhované podmínky nevznikne nový významný a dlouhodobě působící zdroj elektrické energie, jakožto alternativa k elektřině společnosti ČEZ, má Úřad za to, že účastníkem řízení navrhované omezení spočívající v povinnosti zpřístupnit určitou část výrobní kapacity společnosti ČEZ třetím subjektům po dobu let 2006 a 2007 odpovídající přibližně množství dodávek elektrické energie jedné REAS, i v období po úplné liberalizaci elektroenergetiky, umožní nezávislým subjektům dostatečné etablování na trhu dodávek elektrické energie oprávněným zákazníkům. Úřad shledává navrhovaný postup, tj. vytvoření tzv. virtuální elektrárny, za dostačující opatření, které vytvoří předpoklady funkční a konkurenční trh, jež zabezpečí transparentním a nediskriminačním způsobem přístup nezávislých obchodníků k volnému elektrickému výkonu. Uvedený přístup je v souladu s praxí Evropské komise při řešení obdobných situací (viz M.183 - EDF/EnBW či M.2530 - Südzucker/SLS) a lze na něj nahlížet jako na stanovení tzv. quasistrukturálního omezení ve prospěch zachování účinné soutěže, které odpovídá změnám, které nastaly v oblasti elektroenergetiky v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie.

Pokud jde o zmiňovanou obavu z narušení soutěže, která byla vyjádřena v souvislosti s posuzováním spojení ČEZ/REAS, Úřad opětovně konstatuje, že v současné době dovoz nepředstavuje reálnou alternativu pro domácí výrobu elektřiny, a tudíž, vytvoření tzv. virtuální elektrárny se jeví jako opatření vhodné k rozvíjení soutěžního prostředí v sektoru elektroenergetiky v České republice. Shora uvedená obava navíc ztrácí opodstatnění v souvislosti s požadavkem na právní a funkční unbundling, v jehož důsledku nebude REAS subjektem dodávajícím oprávněným zákazníkům, a její odprodej by tak uvedenou obavu nijak neřešil. Obdobný závěr se vztahuje i k obavě spočívající v omezování možnosti REAS odebírat elektřinu vyrobenou nezávislými výrobci, neboť tito opět budou svoji elektřinu nabízet držitelům licence na obchod s elektrickou energií či přímo oprávněným zákazníkům, nikoli však distribučním společnostem.

S přihlédnutím k shora uvedeným skutečnostem dospěl Úřad k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky uplatnění čl. III odst. 5 novely zákona, neboť v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně skutečností, které byly rozhodné pro stanovení Třetí podmínky, jejíž změna byla navrhována, a proto Úřad návrhu účastníka řízení vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, podat rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí; včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Ing. Vladimír Stankov, CSc.

vrchní ředitel

v zastoupení

JUDr. Luděk Svoboda

pověřený zastupováním

Rozhodnutí obdrží:

prof. JUDr. Miroslav Bělina, advokát

AK Kříž a Bělina

Dlouhá 13

110 00 Praha 1

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
Hospodářská soutěž
ilustrace
 
ilustrace
 
 
 
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en