číslo jednací: S095/2008/KD-14495/2008/810

• Instance: I.
• Věc: Možné porušení § 3 odst. 1 - uzavření a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených ve smlouvách upravujících podmínky dodávek zboží sjednaných mezi účastníky řízení a jejich odběrateli nealko
• Účastníci:
  1. Kofola a.s.
  2. Kofola Holding a.s.
• Typ správního řízení: Dohody
• Výrok: porušen § 3 odst. 1 - vertikální dohoda
• Rok: 2008
• Datum nabytí právní moci: 29. 7. 2008

 Údaje označené v textu jako […] obsahují obchodní tajemství účastníka řízení.

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 7. 2008

Č.j.: S 095/2008/KD-14495/2008/810     V Brně dne 25. července 2008

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve spojeném správním řízení sp. zn. S 95/08, zahájeném dne 15. listopadu 2007 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníky jsou 1)  Kofola a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 27767680, a 2) Kofola Holding a.s., se sídlemOstrava, Nad Porubkou 2278/31a, IČ 27663001 (právní nástupce společnosti Kofola a.s., se sídlem Krnov – Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 65138147, dříve SANTA NÁPOJE, Krnov, a.s., se sídlem Krnov, Šmeralova 1, IČ 65138147), oba právně zastoupeni Danielem Čekalem, advokátem, se sídlem Praha 1, Jungmannova 34, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

rozhodnutí:

I.

Účastník řízení, společnost Kofola Holding a.s., se sídlem Ostrava, Nad Porubkou 2278/31a, IČ 27663001 (právní nástupce společnosti Kofola a.s., se sídlem Krnov – Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 65138147, dříve SANTA NÁPOJE, Krnov, a.s., se sídlem Krnov, Šmeralova 1, IČ 65138147), tím, že

a)  uzavíral od 7. 5. 2001 dohody o určení cen pro další prodej zboží obsažené v čl. VII. odst. 6 Rámcových distribučních smluv o podmínkách dodávek zboží, a v Přílohách č. 1, příp. č. 2 k Rámcovým distribučním smlouvám nazvaných „Specifikace slev, platebních podmínek a exkluzivity pro vybrané sortimentní skupiny zboží dodavatele“, přičemž tyto dohody v období od 7. 5. 2001 do 31. 12. 2006 plnil,

b)  uzavřel dne 14. 4. 2003 na jednání konaném v Kroměříži dohody o určení cen pro další prodej zboží se svými odběrateli -  […], […], […], […], […] a  […], a tyto dohody plnil,

uzavíral a plnil zakázané dohody o určení cen pro další prodej, které vedly k narušení hospodářské soutěže na trhu dodávek nealkoholických nápojů v České republice,

čímž porušil v období od 7. 5. 2001 do 30. 6. 2001 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2006 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

II.

Účastník řízení, společnost Kofola a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 27767680, tím, že

a)  uzavíral od 1. 1. 2007 dohody o určení cen pro další prodej zboží obsažené v čl. VI. odst. 5 Rámcových kupních smluv o podmínkách dodávek zboží, a v čl. 2. odst. 2.2. Přílohy č. 3 k rámcovým kupním smlouvám nazvaných „Základní sortiment a doporučené ceny“, přičemž tyto dohody v období od 1. 1. 2007 do 1. 5. 2008 plnil,

b)  uzavřel dne 3. 3. 2008 dohodu o určení cen pro další prodej zboží s jeho odběratelem -  […], obsaženou v e-mailu odeslaném […] (area sales manager Kofola a.s.) dne 3. 3. 2008 adresovaném […] ([…]), předmět: prodejní ceny_Kofola a.s., a v e-mailu odeslaném […] ([…]) dne 3. 3. 2008 adresovaném […] (area sales manager Kofola a.s.), předmět: RE: prodejní ceny_Kofola a.s., a tuto dohodu plnil,

uzavíral a plnil zakázané dohody o určení cen pro další prodej, které vedly k narušení hospodářské soutěže na trhu dodávek nealkoholických nápojů v České republice,

čímž porušil v období od 1. 1. 2007 do 1. 5. 2008 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

III.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníkům řízení, společnosti Kofola Holding a.s., se sídlem Ostrava, Nad Porubkou 2278/31a, IČ 27663001, a Kofola a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 27767680, plnění dohod popsaných ve výrokové části I. a II. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.

IV.

Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti Kofola Holding a.s., se sídlem Ostrava, Nad Porubkou 2278/31a, IČ 27663001, za porušení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů,  podle výrokové části  I. a II. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši:

13.552.000,- Kč (slovy: třináct milionů pět set padesát dva tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

V.

Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti Kofola Holding a.s., se sídlem Ostrava, Nad Porubkou 2278/31a, IČ 27663001, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou:

2.500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Zahájení správních řízení, usnesení o spojení

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provádí od 13. 8. 2007 v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“ nebo „zákon č. 143/2001 Sb.“), šetření[1] v oblasti on-trade trhu nealkoholických nápojů na území České republiky. Účelem uvedeného šetření, které dosud nebylo ukončeno, je potvrdit či vyvrátit podezření, že výrobci, resp. dodavatelé nealkoholických nápojů nemohou získat nová odbytiště v provozovnách pohostinských zařízení, neboť tyto jsou vázány např. výhradní smlouvou k jinému dodavateli těchto nápojů, tj. potvrdit či vyvrátit podezření na možné uzavření on-trade trhu nealkoholických nápojů sítí vertikálních dohod (dále též „šetření“).

2.  V rámci uvedeného šetření Úřad obdržel od společnosti Kofola a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 27767680 (dále též „účastník řízení“ nebo „Kofola“), informace a podklady, jejichž součástí byla mimo jiné i kopie jedné  vzorové smlouvy upravující podmínky dodávek nealkoholických nápojů uzavírané mezi účastníkem řízení a odběrateli nealkoholických nápojů vyráběných, popř. distribuovaných účastníkem řízení. Tato smlouva obsahovala ustanovení vzbuzující vážné pochybnosti o jejich souladu se zákonem, zejména pokud jde o ujednání zavazující odběratele nealkoholických nápojů dodržovat doporučené prodejní ceny stanovené společností Kofola.

3.  Na základě uvedených skutečností zahájil Úřad dne 15. 11. 2007 se společností Kofola správní řízení sp. zn. S 308/07 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona, které Úřad spatřoval v uzavření zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených v „Rámcových kupních smlouvách o podmínkách dodávek zboží“ sjednaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli nealkoholických nápojů.[2]

4.  V rámci uvedeného správního řízení sp. zn. 308/07 Úřad obdržel od odběratelů společnosti Kofola smlouvy na dodávky nealkoholických nápojů nyní produkovaných společností Kofola z let dřívějších; tyto smlouvy však nebyly uzavírány společností Kofola, nýbrž společností Kofola a.s., se sídlem Krnov – Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 65138147 (dále též „KOFOLA“), resp. dříve společností SANTA NÁPOJE, Krnov, a.s., se sídlem Krnov, Šmeralova 1, IČ 65138147 (dále též „SANTA NÁPOJE“). Rovněž v těchto smlouvách Úřad identifikoval ustanovení svědčící o možném porušení zákona spočívající v uzavření zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej.

5.  Na základě výše uvedených skutečností zahájil Úřad dne 10. 3. 2008 se společností Kofola Holding a.s., se sídlem Ostrava, Nad Porubkou 2278/31a, IČ 27663001, která je právním nástupcem společnosti KOFOLA, dříve SANTA NÁPOJE (dále též „Kofola Holding“) správní řízení sp. zn. S 82/08 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona, které spatřoval v uzavření zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených ve smlouvách upravujících podmínky dodávek zboží sjednaných mezi účastníkem řízení – společností Kofola Holding – a jeho odběrateli nealkoholických nápojů.[3]

6.  V rámci správního řízení bylo zjištěno, že obchodní aktivity týkající se výroby a prodeje nealkoholických nápojů realizované právním předchůdcem společnosti Kofola Holding, tj. společností KOFOLA, resp. dříve SANTA NÁPOJE, byly převedeny na odštěpný závod Kofola a.s., divize výroba a obchod – odštěpný závod, se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1. Tato forma odštěpného závodu představovala organizační složku části společnosti KOFOLA, která byla tvořena souborem hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, k nimž náleží zejména věci ve vlastnictví společnosti KOFOLA, práva a jiné majetkové hodnoty patřící společnosti KOFOLA, které slouží k provozování předmětné části podniku, a tedy souvisí s činnostmi odštěpného závodu, tj. s výrobou a prodejem nápojů, včetně souvisejících činností, nebo vzhledem ke své povaze k tomuto účelu sloužit mají. O tuto organizační složku byl pak rozhodnutím společnosti KOFOLA ze dne 19. 9. 2006 navýšen základní kapitál účastníka správního řízení sp. zn. S 308/07 – společnosti Kofola, resp. dříve obchodní firma Kofola CZ a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 27767680 (dále též „Kofola CZ“). Na společnost Kofola (dříve obchodní firma Kofola CZ) byly tedy převedeny veškeré aktivity související mj. s prodejem zboží – nealkoholických nápojů produkovaných společnostmi skupiny Kofola; na společnost Kofola přešly veškeré závazky spojené s uvedenou obchodní aktivitou společnosti KOFOLA, resp. SANTA NÁPOJE, tzn. i závazky ze smluv upravujících podmínky dodávek nealkoholických nápojů uzavíraných uvedenou společností s jejími odběrateli tohoto zboží.

Kofola Holding nástupnická společnost KOFOLY a.s. IČ 65138147

KOFOLA a.s. IČ 65138147 

   Fúze k 1. 11. 2006

  PRÁVNÍ NÁSTUPNICTVÍ

Kofola a.s., divize výroba a obchod odštěpný závod

   Nepeněžitý vklad do zvýšení základního kapitálu

    na základě smlouvy o vkladu části podniku

    s účinností k 1. 11. 2006

Kofola a.s. IČ 27767680

100 % akcí (od 1. 11. 2006)

7.  Úřad proto přípisem č.j. S 308/2007/KD-07214/2008/810 ze dne 8. 4. 2008 upřesnil předmět správního řízení vedeného pod sp. zn. S 308/07 se společností Kofola. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona bylo Úřadem nově spatřováno v uzavření a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených ve smlouvách upravujících podmínky dodávek zboží sjednaných mezi účastníkem řízení – společností Kofola – a jeho odběrateli nealkoholických nápojů.[4]

8.  Vzhledem ke skutečnosti, že společnost Kofola a společnost Kofola Holding jsou úzce majetkově i personálně propojeny, přičemž obě vedená správní řízení spolu souvisely rovněž věcně a spojení řízení nebránila povaha věci nebo účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků některého z řízení, spojil Úřad usnesením č.j. S 095/2008/KD-06234/2008/810 ze dne 7. 5. 2008[5] v rámci jemu vymezené působnosti a svěřených kompetencí správní řízení sp. zn. S 308/07 a správní řízení sp. zn. S 82/08 do jednoho správního řízení, dále vedeného pod sp. zn. S 95/08.

II. Charakteristika účastníků řízení, přičitatelnost protiprávního jednání

9.  Společnost Kofola Holding byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 3109 dne 18. 10. 2005 (dříve obchodní firma Black Red White a.s.). Předmětem podnikání společnosti je mj. velkoobchod, výroba nápojů a potravinářských výrobků. Jejím jediným akcionářem je od 11. 2. 2008  Kofola SPV sp. z o.o., Varšava, Plac Pilsudskiego 1, Polská republika (dříve jím byla společnost KSM Investment S.A. 560A, rue de Neudorf, L-2220 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství). Členy představenstva společnosti Kofola Holding jsou Janis Samaras, René Sommer, Tomáš Jendřejek,[6] René Musila a Ing. Simona Nováková, členy dozorčí rady této společnosti jsou Kostas Samaras, Niki Sommerová a RNDr. Petr Pravda. Dne 1. 11. 2006 přešlo na společnost Kofola Holding v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti KOFOLA, resp. dříve společnosti SANTA NÁPOJE. Společnost Kofola Holding se tedy dle § 69a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stala nástupnickou společností zanikající společnosti KOFOLA.

10.  Společnost Kofola byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 3021 dne 15. 5. 2006 (dříve obchodní firma Kofola CZ a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za drahou 165/1, IČ 27767680, resp. LUMBRERA a.s., se sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Hradní 27/37, IČ 27767680). Předmětem podnikání společnosti Kofola je mj. velkoobchod, výroba nápojů a potravinářských výrobků. Jejím jediným akcionářem je od 5. 12. 2006 společnost Kofola Holding. Společnost Kofola je tedy 100% dceřinou společností společnosti Kofola Holding. Členy představenstva i dozorčí rady společnosti Kofola jsou tytéž osoby jako u mateřské společnosti Kofola Holding.

11.  Hlavním předmětem činnosti společnosti Kofola je výroba a distribuce nealkoholických nápojů. Do produktového portfolia společnosti Kofola patří především kolové nápoje značky Kofola, příp. RC Cola, řada ovocných nápojů, sirupů a koncentrátů značky Jupí, přírodní pramenitá voda značky Rajec, hroznový nápoj značky Top Topic, dále značky Capri Sonne, Chito Tonic, Snipp a Sen.

12.  Kromě mateřské společnosti Kofola Holding a její 100% dcery Kofola náleží do skupiny Kofola i další společnosti vlastněné společností Kofola Holding, tj. např. výrobní společnosti Kofola Sp. z o.o., se sídlem v Polské republice, Kofola a.s., se sídlem ve Slovenské republice, obchodní společnosti Kofola Rt., se sídlem v Maďarské republice, KLIMO s.r.o., se sídlem v České republice, dopravní společnost SANTA-TRANS s.r.o., se sídlem v České a Slovenské republice.

II.1. Přičitatelnost protiprávního jednání

Definice soutěžitele

13.  Definice soutěžitele je upravena v § 2 odst. 1 zákona. Soutěžitelem se podle tohoto ustanovení zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo jí mohou svou činností ovlivňovat. Podmínkou toho, aby konkrétní subjekt byl ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona považován za soutěžitele, je tedy buď přímá účast na hospodářské soutěži a/nebo schopnost tohoto subjektu hospodářskou soutěž svojí činností ovlivňovat. Účastí v hospodářské soutěži není přitom pouze podnikání, ale jde o každou aktivitu schopnou ovlivnit fungování trhu bez ohledu na to, zda je či není primárně zaměřena na dosažení zisku.[7]

14.  Přestože subjektem soutěžního práva, tj. soutěžitelem podle § 2 odst. 1 zákona, je i seskupení právnických osob (holding), je třeba porušení soutěžních pravidel vždy přisuzovat určité fyzické nebo právnické osobě. Dopustí-li se protiprávního jednání soutěžitel zahrnující větší počet právních subjektů (např. mateřskou a dceřiné společnosti), je třeba z procesního hlediska vyřešit otázku, komu (jakým osobám) bude adresováno (doručováno) rozhodnutí a komu bude uložena pokuta, přičemž se v této souvislosti zpravidla hovoří o uplatňování koncepce kolektivní odpovědnosti skupiny za protiprávní jednání jejich složek a vlastní určení konkrétního postiženého subjektu je ovlivněno spíše právně-politickými úvahami o naplnění účelu trestu a jeho efektivním vynucení. Takto může být postižena jak mateřská společnost, tak dceřiná společnost (sama či spolu s mateřskou). Z takového zařazení však nelze nijak dovozovat, že by každý postižený subjekt měl postavení samostatného soutěžitele, jeho význam je ryze procesní.^[8]

15.  Vedle případů holdingových a jiných seskupení, v rámci nichž je třeba určit, koho za konkrétní protiprávní jednání činit odpovědným (např. zda mateřskou nebo dceřinou společnost, popř. obě), existují i případy vnitroorganizačních změn, právního nástupnictví a spojování podniků, u nichž je otázka přičitatelnosti protiprávního jednání neméně důležitá a ne vždy jednoznačně zodpověditelná. Odpověď na tuto otázku hledají dva základní názorové proudy – teorie právního nástupnictví a teorie ekonomické kontinuity.

16.  Teorie právního nástupnictví vychází z toho, že odpovědnost za protiprávní jednání je spojována s právním subjektem, který se porušení skutečně dopustil. Pouhý fakt, že právní subjekt změnil svůj název, stal se holdingovou společností, nebo prodal celé, či část svých obchodních aktivit, nemá vliv na otázku odpovědnosti za protiprávní jednání. Odpovědnost přejde na jiný subjekt pouze za té podmínky, že jiný právní subjekt je, z hlediska právního, nástupcem tohoto původního subjektu, například v případě fúze, kdy nástupnická společnost zcela pohltí společnost, jež se dopustila protiprávního jednání.^[9]

17.  Teorie ekonomické kontinuity se uplatňuje vedle teorie právního nástupnictví a částečně také v protikladu k této teorii. Výchozím bodem této teorie je názor, že všechny právní subjekty v rámci jedné skupiny, které se chovají jako samostatná jednotka, jsou odpovědné za porušení soutěžního práva spáchaného jednou ze společností. Klíčovým, při aplikaci teorie ekonomické kontinuity je, že odpovědnost spočívá na entitě, jež je určována jejími lidskými a materiálními zdroji. Teorie ekonomické kontinuity je však ve své ryzí podobě těžko aplikovatelná, už jen proto, že se jeví sporným přenášet odpovědnost pouze na základě toho, že došlo ke koupi určitého jmění a nadto tato teorie není v souladu s principem právní jistoty a pravidly týkajícími se sukcese odpovědnosti, jež jsou vlastní právu jednotlivých členských států.^[10] Komunitární judikatura potvrzuje, že tato teorie by se měla aplikovat, pokud vůbec, pouze restriktivně a se značnou obezřetností. ^[11]

18.  Žádná z výše uvedených teorií však není uplatňována ve své ryzí podobě, spíše se uplatňuje kombinace těchto principů:

a.  základním pravidlem je, že odpovědnost za porušení zůstává na právním subjektu, který porušení spáchal;

b.  odpovědný právní subjekt se nemůže zbavit odpovědnosti pouhou změnou právní formy nebo názvu, jestliže je nově vzniklá entita právním nástupcem původního porušitele práva, zůstává odpovědnost na této nově vzniklé entitě;

c.  v případě převodu obchodní činnosti nebo dílčí složky, nabyvatel nepřebírá odpovědnost za předpokladu, že právní subjekt, který se porušení dopustil, nadále existuje;

d.  výjimkou z těchto tří pravidel může být situace, kdy odpovědnost nese ekonomická entita (jednota lidských a materiálních zdrojů, které se porušení dopustily), a to za předpokladu, že právní subjekt který by jinak odpovědnost nesl na základě pravidel (i) – (iii), ačkoli stále existující, není objektivně schopen pokutu zaplatit;

e.  prokázané snahy obejít soutěžní pravidla mohou vést k tomu, že odpovědnost bude převedena na právnickou nebo fyzickou osobu odlišnou od té, která by jinak byla za porušení podle pravidel (i) – (iv) odpovědnou.[12]

19.  Pokud jde o otázku, za jakých okolností může být entita sankcionována za protiprávní jednání, přestože není jeho původcem, je třeba nejprve konstatovat, že takovým případem je situace, kdy entita, která se protiprávního jednání dopustila, přestala právně nebo hospodářsky existovat. V posledně uvedeném případě je třeba mít za to, že sankce uložená soutěžiteli, který právně dále existuje, avšak nevykonává již hospodářské činnosti, bude patrně postrádat odrazující účinek.^[13] Pokud obě entity tvoří tutéž hospodářskou jednotku, nebrání skutečnost, že entita, jež se dopustila protiprávního jednání, stále existuje, sama o sobě uložení sankce entitě, na niž převedla část své hospodářské činnosti.^[14]

20.  V posuzovaném případě byly zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej sjednávány oběma samostatnými právnickými osobami, tj. společností Kofola i Kofola Holding, které však náleží do jednoho holdingu, resp. skupiny Kofola. Lze tedy konstatovat, že posuzované jednání se týká obou účastníků řízení, přičemž společnost Kofola zakázané dohody uzavírala až po strukturálních změnách ve skupině Kofola (tedy po vyčlenění společnosti Kofola Holding jako společnosti s právní subjektivitou, resp. po navýšení základního kapitálu společnosti Kofola ve formě nepeněžitého vkladu), tj. od 1. 1. 2007; v dřívějším období se protisoutěžního jednání dopouštěla společnost Kofola Holding, jako právní nástupce společnosti KOFOLA, resp. SANTA NÁPOJE. Dohody týkající se téže věci tak byly oběma účastníky správního řízení uzavírány v různých na sebe navazujících období, ale většinou s totožnými odběrateli nealkoholických nápojů. V daném případě tak existuje vedle časové souslednosti a věcné souvislosti i úzké majetkové a personální propojení obou účastníků řízení.

Posouzení přičitatelnosti jednání společnosti Kofola 

21.  Na základě shora uvedeného lze shrnout, že společnost Kofola je 100% dceřinou společností společnosti Kofola Holding, přičemž členové představenstva a dozorčí rady obou společností jsou tytéž osoby. Obě společnosti jsou tak zcela majetkově i personálně propojeny. Společnost Kofola Holding působí jako koordinátor jednání celé skupiny Kofola. Jak společnost Kofola, tak i společnost Kofola Holding se dopustily stejného protiprávního jednání, které Úřad hodnotí jako trvající právní delikt. Nelze pominout rovněž další skutečnost, podporující závěr Úřadu o existenci jedné ekonomické jednotky, a to že oba účastníci řízení byli v průběhu správního řízení zastoupeni stejným právním zástupcem.

22.  Úřad tedy zastává názor, že společnosti Kofola a Kofola Holding tvoří jednu ekonomickou jednotku, a tedy z pohledu soutěžního práva jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Protisoutěžní jednání společnosti Kofola, jež je předmětem tohoto správního řízení, je tedy přičitatelné společnosti Kofola Holding. Společnost Kofola Holding je tak v souladu se zásadou jedné ekonomické jednotky postižitelná za jednání své dceřiné společnosti Kofola.  

Posouzení přičitatelnosti jednání společnosti KOFOLA, resp. dříve SANTA NÁPOJE

23.  Úřad zjistil, že smlouvy typu 1 a smlouvy typu 2 (srov. níže část III.1. odůvodnění tohoto rozhodnutí) byly uzavírány společností KOFOLA, resp. dříve společností SANTA NÁPOJE, jejichž právním nástupcem se ke dni 1. 11. 2006 stala společnost Kofola Holding. Bylo proto třeba zabývat se dále otázkou možné přičitatelnosti jednání společnosti KOFOLA, resp. dříve SANTA NÁPOJE, její nástupnické společnosti Kofola Holding, a to zejména s ohledem na možné uložení pokuty za Úřadem deklarované protisoutěžní jednání. Jinými slovy bylo třeba ověřit, zda lze společnost Kofola Holding, jakožto právního nástupce společnosti KOFOLA, resp. dříve společnosti SANTA NÁPOJE, činit odpovědnou za jednání této, v současné době již zaniklé právnické osoby.

24.  Zásadně platí, že pokutu v rámci správního řízení lze uložit jen tomu, kdo se protiprávního jednání dopustil. Důsledné uplatňování uvedené zásady by v případech, kdy před uložením pravomocné pokuty za delikt, kterého se dopustila právnická osoba, která již zanikla a jejímž universálním nástupcem se stala jiná osoba, vedlo k popírání funkce a smyslu úpravy ochrany hospodářské soutěže, protože jednotliví soutěžitelé by se snadno mohli vyhýbat postihu za své protiprávní jednání pouhým měněním své právní formy.

25.  Úřad tak uzavírá, že společnost KOFOLA, resp. dříve SANTA NÁPOJE zanikla dnem 1. 11. 2006 fúzí se společností Kofola Holding, přičemž na tuto společnost přešlo jmění zaniklého subjektu. V rámci teorie právního nástupnictví lze odpovědnost za posuzované jednání, tj. za uzavírání zakázaných dohod o přímém určení cen společností KOFOLA, resp. dříve SANTA NÁPOJE, přisuzovat společnosti Kofola Holding, a to bez ohledu na to, že v rámci ekonomické kontinuity došlo před uskutečněnou fúzí k převedení části podniku týkajícího se prodeje a výroby nealkoholických nápojů na společnost Kofola. V situaci, kdy existuje právní nástupce subjektu, jenž se dopustil porušení soutěžního práva, má právní nástupnictví obecně přednost před ekonomickým nástupnictvím.

III. Zjištěné skutečnosti

III.1. Posuzované smlouvy

26.  V rámci správního řízení sp. zn. S 95/08 vedeného se společností Kofola Holding  a společností Kofola pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona, posuzoval Úřad soulad obsahu smluv o dodávkách zboží, tj. nealkoholických nápojů, uzavřených mezi společností Kofola, resp. KOFOLA, dříve SANTA NÁPOJE (dále též „dodavatel“) a jejich odběrateli se zákonem.

27.  Konkrétně jde o obsah těchto 35 smluv, resp. příloh k těmto smlouvám, zajištěných Úřadem před procesem narovnání:

a)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 7. 5. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva A“);[15] účinnost této smlouvy skončila ke dni 12. 4. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy BB (srov. níže);

b)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 17. 5. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva B“);[16] účinnost této smlouvy skončila ke dni 30. 11. 2004, tj. ke dni uzavření smlouvy I (srov. níže);

c)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 31. 5. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva C“);[17] účinnost této smlouvy skončila ke dni 10. 4. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy Z (srov. níže);

d)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 5. 7. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva D“);[18] účinnost této smlouvy skončila ke dni 6. 4. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy Y (srov. níže);

e)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 18. 1. 2002 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva E“)[19];

f)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 26. 9. 2002 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva F“);[20]

g)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 11. 12. 2002 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva G“);[21] účinnost této smlouvy skončila ke dni 12. 4. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy AA (srov. níže);

h)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 12. 5. 2003 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva H“);[22] účinnost této smlouvy skončila ke dni 15. 3. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy S (srov. níže);

i)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 30. 11. 2004 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a […], na straně kupujícího (dále též „smlouva I“);[23] účinnost této smlouvy skončila ke dni 23. 4. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy CC (srov. níže);

j)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 30. 3. 2005 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva J“);[24] účinnost této smlouvy skončila ke dni uzavření smlouvy EE (srov. níže);

k)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 10. 5. 2005 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva K“);[25] účinnost této smlouvy skončila ke dni 21. 3. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy T (srov. níže);

l)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 15. 6. 2005 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva L“);[26]

m)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 6. 6. 2006 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva M“);[27]

n)  nedatovaná Rámcová distribuční smlouva uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva N“);[28] účinnost této smlouvy skončila ke dni 26. 3. 2007, tj. ke dni uzavření smlouvy U (srov. níže);

o)  Rámcová kupní smlouva ze dne 1. 1. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva O“);[29]

p)  Rámcová kupní smlouva ze dne 7. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva P“);[30] účinnost této smlouvy skončila ke dni 26. 3. 2008;

q)  Rámcová kupní smlouva ze dne 22. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva Q“);[31] účinnost této smlouvy skončila ke dni 10. 3. 2008;

r)  Rámcová kupní smlouva ze dne 1. 3. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva R“);[32] účinnost této smlouvy skončila ke dni 31. 3. 2008;

s)  Rámcová kupní smlouva ze dne 15. 3. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva S“);[33] účinnost této smlouvy skončila ke dni 10. 4. 2008;

t)  Rámcová kupní smlouva ze dne 21. 3. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva T“);[34] účinnost této smlouvy skončila ke dni 10. 3. 2008;

u)  Rámcová kupní smlouva ze dne 26. 3. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva U“);[35] účinnost této smlouvy skončila ke dni 21. 4. 2008;

v)  Rámcová kupní smlouva ze dne 5. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva V“);[36] účinnost této smlouvy skončila ke dni 26. 3. 2008;

w)  Rámcová kupní smlouva ze dne 6. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva W“);[37] účinnost této smlouvy skončila ke dni 27. 3. 2008;

x)  Rámcová kupní smlouva ze dne 6. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva X“);[38] účinnost této smlouvy skončila ke dni 2. 1. 2008;

y)  Rámcová kupní smlouva ze dne 6. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva Y“);[39] účinnost této smlouvy skončila ke dni 11. 3. 2008;

z)  Rámcová kupní smlouva ze dne 10. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva Z“);[40]

aa)  Rámcová kupní smlouva ze dne 12. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva AA“);[41] účinnost této smlouvy skončila ke dni 11. 3. 2008;

bb)  Rámcová kupní smlouva ze dne 12. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva BB“);[42] účinnost této smlouvy skončila ke dni 26. 3. 2008;

cc)  Rámcová kupní smlouva ze dne 23. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a […], na straně kupujícího (dále též „smlouva CC“);[43] účinnost této smlouvy skončila ke dni 17. 3. 2008;

dd)  Rámcová kupní smlouva ze dne 21. 6. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva DD“);[44] účinnost této smlouvy skončila ke dni 1. 5. 2008;

ee)  nedatovaná Rámcová kupní smlouva uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva EE“);[45] účinnost této smlouvy skončila ke dni 1. 5. 2008;

ff)  Příloha č. 3 ze dne 20. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […], na straně kupujícího (dále též „smlouva FF“);[46] účinnost této smlouvy je totožná s účinností smlouvy GG (srov. níže);[47]

gg)  Příloha č. 3 ze dne 20. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva GG“);[48] účinnost této smlouvy skončila ke dni 31. 3. 2008;

hh)  Příloha č. 3 ze dne 28. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva HH“);[49] účinnost této smlouvy skončila ke dni 10. 3. 2008;

ii)  Příloha č. 3 ze dne 25. 5. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva II“);[50] účinnost této smlouvy skončila ke dni 30. 3. 2008. 

28.  Dále Úřad posuzoval obsah smluv předložených účastníky řízení v rámci procesu narovnání; jednalo se o tyto další smlouvy:

jj)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 24. 5. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva JJ“);[51]

kk)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 22. 6. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva KK“);

ll)  Rámcová distribuční smlouva uzavřená v roce 2001 mezi společností SANTA NÁPOJE), na straně prodávajícího, a  […], na straně kupujícího (dále též „smlouva LL“);

mm)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 19. 7. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva MM“);

nn)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 2. 10. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva NN“);

oo)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 21. 12. 2001 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva OO“);

pp)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 25. 9. 2002 uzavřená mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva PP“);

qq)  Rámcová distribuční smlouva uzavřená v roce 2002 mezi společností SANTA NÁPOJE, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva QQ“);

rr)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 22. 8. 2003 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva RR“);

ss)  Rámcová distribuční smlouva ze dne 30. 9. 2003 uzavřená mezi společností KOFOLA, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva SS“).

29.  V neposlední řadě se Úřad zabýval posouzením smluv, jejichž obsah byl účastníkem řízení před předložením Úřadu, avšak po zahájení správního řízení sp. zn. S 308/07 pozměněn [52]. Jednalo se o dalších 12 smluv:

tt)  Rámcová kupní smlouva ze dne 1. 1. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva TT“);[53]

uu)  Rámcová kupní smlouva ze dne 11. 1. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva UU“);[54]

vv)  Rámcová kupní smlouva ze dne 1. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […][55] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva VV“);[56]

ww)  Rámcová kupní smlouva ze dne 14. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva WW“);[57]

xx)  Rámcová kupní smlouva ze dne 23. 2. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva XX“);[58]

yy)  Rámcová kupní smlouva ze dne 20. 3. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva YY“);[59]

zz)  Rámcová kupní smlouva ze dne 12. 4. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva ZZ“);[60]

aaa)  Rámcová kupní smlouva ze dne 10. 5. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva AAA“);[61]

bbb)  Rámcová kupní smlouva ze dne 22. 5. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva BBB“);[62]

ccc)  Rámcová kupní smlouva ze dne 6. 6. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva CCC“);[63]

ddd)  Rámcová kupní smlouva ze dne 2. 7. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva DDD“);[64]

eee)  Rámcová kupní smlouva ze dne 1. 8. 2007 uzavřená mezi společností Kofola, na straně prodávajícího, a společností […] (dále též „[…]“), na straně kupujícího (dále též „smlouva EEE“),[65]

(dále též „posuzované smlouvy“).

30.  Posuzované smlouvy lze podle jejich názvu, struktury a členění jednotlivých ustanovení rozdělit do tří skupin tak, že v každé skupině jsou smlouvy totožného číslování článků a struktury (totožných ustanovení), které se mezi sebou liší pouze osobou kupujícího, datem uzavření a příp. dodavatelem.

31.  Do první takto zavedené skupiny je možné zařadit smlouvy A až G a smlouvy JJ až QQ  (dále též „smlouvy typu 1“). Nedílnou součástí smluv typu 1 je také příloha č. 2 nazvaná „Specifikace slev, platebních podmínek a exkluzivity pro vybrané sortimentní zboží dodavatele“ (dále též „Příloha 1“).

32.  Do druhé skupiny smluv lze zahrnout smlouvy H až N a smlouvy RR a SS (dále též „smlouvy typu 2“). Nedílnou součástí smluv typu 2 je také příloha č. 1 nazvaná „Specifikace slev, platebních podmínek a exkluzivity pro vybrané sortimentní zboží dodavatele“ (dále též „Příloha 2“).

33.  Do třetí skupiny je možné zahrnout smlouvy O až EE, resp. rovněž smlouvy FF až II a smlouvy TT až EEE (dále též „smlouvy typu 3“). Nedílnou součástí smluv typu 3 je také příloha č. 3 nazvaná „Základní sortiment a doporučené ceny“ (dále též „Příloha 3“).

34.  Předmětem posuzovaných smluv jsou velkoobchodní dodávky nealkoholických nápojů produkovaných či distribuovaných účastníky řízení, a to zejména značky Kofola, Jupí, Jupík, Rajec, Top Topic, RC Cola, Capri Sonne, Chito Tonic, Snipp a Sen shora specifikovaným kupujícím (dále též „odběratel“). Na základě posuzovaných smluv uzavírali odběratelé s účastníky řízení konkrétní objednávky na nákup jednotlivých druhů zboží, které dále prodávali svým obchodním partnerům, tj. jak provozovatelům maloobchodů, tak provozovatelům pohostinských zařízení, příp. konečným spotřebitelům. Jedná se o smlouvy kupní uzavírané dle § 409 až 470 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy k přechodu vlastnického práva ke zboží z dodavatele na kupujícího dochází dnem úplného zaplacení kupní ceny, přičemž odpovědnost za škody za zboží nese kupující od okamžiku dodání zboží dodavatelem. Z hlediska soutěžní politiky se tak jedná o nepravou dohodu o obchodním zastoupení (non-genuine agency agreement), na jejímž základě nakupují odběratelé výrobky od účastníků řízení do svého vlastnictví a nesou náklady a rizika spojená s jeho dalším prodejem.  

Smlouvy typu 1

35.  Smlouvy typu 1 obsahují v čl. VII. nazvaném „Cena a platební podmínky“, v odst. 6. následující ustanovení (cit): „Odběratel se zavazuje dodržovat doporučené prodejní ceny u vybraných výrobků, jak jsou uvedeny v příloze č. 2, za účelem podpory jednotné obchodní politiky dodavatele.“.[66]

36.  Ve smlouvách typu 1 je dále v čl. XI. nazvaném „Ukončení smlouvy“, v odst. 2. zakotveno právo dodavatele s okamžitou platností odstoupit od smlouvy, pokud odběratel opakovaně poruší smlouvu, zejména, když (cit): „…opakovaně poruší ustanovení čl. II.2., čl. II.3., čl. II.4., čl. VII.6. a čl. XII.6. této smlouvy.“.

37.  V přílohách 1, jakožto nedílných součástích smluv typu 1, jsou v tabulce specifikující jednotlivé produkty mimo jiné uvedeny i jejich doporučené prodejní ceny. Přílohy 1 obsahují celkem 11 druhů nealkoholických nápojů, u kterých je stanovena doporučená prodejní cena.

Smlouvy typu 2

38.  Smlouvy typu 2 obsahují v čl. VII. nazvaném „Cena a platební podmínky“, v odst. 6. následující ustanovení (cit): „Odběratel se zavazuje dodržovat doporučené prodejní ceny u vybraných výrobků, jak jsou uvedeny v příloze č. 1, za účelem podpory jednotné obchodní politiky dodavatele.“.[67]

39.  Ve smlouvách typu 2 je dále v čl. XI. nazvaném „Ukončení smlouvy“, v odst. 2. zakotveno právo dodavatele s okamžitou platností odstoupit od smlouvy, pokud odběratel opakovaně poruší smlouvu, zejména, když (cit): „…opakovaně poruší ustanovení čl. II.2., čl .VII.6. a čl. XII.6. této smlouvy.“.

40.  V přílohách 2, jakožto nedílných součástích smluv typu 2, jsou v tabulce specifikující jednotlivé produkty mimo jiné uvedeny jejich doporučené prodejní ceny. Přílohy 2 obsahují celkem 25 druhů nealkoholických nápojů, u kterých je stanovena doporučená prodejní cena.

Smlouvy typu 3

41.  Smlouvy typu 3 obsahují v čl. VI nazvaném „Cena a platební podmínky“, v odst. 5. následující ustanovení (cit): „Kupující se zavazuje dodržovat doporučené prodejní ceny u vybraných druhů zboží, tak jak jsou uvedeny v příloze č. 3 - základní sortiment a doporučené ceny, která je nedílnou součástí této smlouvy, a to za účelem podpory jednotné obchodní politiky prodávajícího.“.[68]

42.  Ve smlouvách typu 3 je dále v čl. XII. nazvaném „Doba trvání a ukončení smlouvy“, v odst. 3. zakotveno právo dodavatele s okamžitou platností odstoupit od smlouvy, pokud odběratel poruší (cit): „…ustanovení čl. VI. odst. 5. a čl. XI. odst. 1. této smlouvy.“.

43.  Přílohy 3 obsahují v čl. 2. odst. 2.2. následující ustanovení (cit.): „Kupující se zavazuje dle této přílohy dodržovat níže uvedené prodejní ceny produktů prodávajícího.“. V přílohách 3, jakožto nedílných součástích smluv typu 3, jsou pak v tabulce specifikující jednotlivé produkty mimo jiné uvedeny i jejich doporučené prodejní ceny. Přílohy 3 obsahují až 130 různých druhů nealkoholických nápojů, u kterých je uvedena doporučená prodejní cena.[69]

III.2. Informace a podklady od účastníků řízení

44.  Dne 6. 12. 2007 obdržel Úřad od společnosti Kofola odpověď na žádost Úřadu[70] (dále též „dopis Úřadu ze dne 9. 11. 2007“), jejíž součástí byly kopie Rámcových kupních smluv, jež měla společnost Kofola uzavřeny.[71] V tomto sdělení společnost Kofola Úřadu sdělila, že se svými odběrateli neuzavírá jiné, než Rámcové kupní smlouvy. Současně Úřadu sdělila, že neprovádí kontrolu dodržování čl. VI. odst. 5 Rámcové kupní smlouvy, ani vynucování jeho plnění. Toto ustanovení, pokud jej Rámcové kupní smlouvy vůbec obsahovaly, bylo podle sdělení společnosti Kofola pouze formální, bez praktického významu.

45.  Společnost Kofola zaslala Úřadu celkem […] kopií Rámcových kupních smluv, přičemž závazek dodržovat doporučené prodejní ceny byl obsažen toliko ve […] smlouvách, a to konkrétně v Rámcových kupních smlouvách uzavřených s odběratelem:

a)  […] dne 21. 3. 2007;

b)  […] dne 15. 3. 2007;

c)  […] dne 26. 3. 2007;

d)  […] dne 12. 4. 2007;

e)  […] dne 23. 4. 2007;

f)  […] dne 22. 2. 2007;

g)  […] dne 21. 6. 2007;

h)  […] dne 7. 2. 2007;

i)  […] dne 19. 2. 2007;[72]

j)  […] dne 5. 4. 2007;

k)  […] dne 6. 4. 2007;

l)  […] dne 19. 3. 2007;[73]

m)  […] dne 12. 4. 2007; 

n)  […] dne 6. 4. 2007.

46.  Dále byl závazek dodržovat doporučené ceny identifikován v Přílohách č. 3 Rámcových kupních smluv, a to konkrétně uzavřených s odběratelem:

a)  […] dne 28. 2. 2007;

b)  […] dne 25. 5. 2007.

47.  V průběhu správního řízení poskytli účastníci řízení Úřadu rovněž údaje týkající se jejich množstevního a finančního obratu za roky 2005 až 2007. Z poskytnutých podkladů vyplývá, že celkový obrat v oblasti výroby a distribuce nealkoholických nápojů činil v roce 2005 částku […],- Kč, v roce 2006 částku […],- Kč a v roce 2007 částku […],- Kč.

III.3. Informace a podklady od odběratelů

48.  V průběhu správního řízení se Úřad obrátil dopisem[74] na odběratele společnosti Kofola se žádostí o poskytnutí informací a podkladů ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona za účelem doplnění dokazování, zejména ověření dodržování a kontroly dodržování Úřadem shora specifikovaných ustanovení posuzovaných smluv. Z informací a podkladů poskytnutých Úřadu těmito odběrateli bylo zjištěno následující.

49.  Z vyjádření odběratelů účastníků řízení předně vyplývá, že posuzované smlouvy byly skutečně mezi účastníky řízení a těmito odběrateli uzavřeny a plněny. Žádným z oslovených odběratelů nebyla existence posuzovaných smluv popřena.

50.  S výjimkou níže uvedených společností, většina oslovených odběratelů, kteří měli v Rámcových kupních smlouvách, příp. v Přílohách 3 k těmto smlouvám uzavřených se společností Kofola, obsažen závazek dodržovat doporučené ceny, ve svých odpovědích Úřadu sdělili, že shora specifikovaný závazek považují pouze za doporučení a že prodejní ceny si stanovují sami.[75] Zároveň z jejich sdělení vyplynulo, že ze strany společnosti Kofola neprobíhala kontrola dodržování doporučených prodejních cen a že na ně nebyl vyvíjen nátlak k dodržování doporučených prodejních cen, či uplatněny sankce za jejich případné nedodržování.

51.  Společnost […] (smlouva K a U) ve svých písemně poskytnutých informacích ze dne 30. 11. 2007 uvedla, že společnost Kofola velmi striktně požaduje dodržování cen. Toto dodržování cen kontroluje při každé návštěvě obchodní zástupce společnosti Kofola a v případě nedodržování doporučených cen vyvozuje důsledky, např. v podobě změny plateb z fakturační na hotovostní, či neposkytování podpory prodeje.[76]

52.  Společnost […] (smlouva D a Y) ve svých písemně poskytnutých informacích ze dne 28. 11. 2007 sdělila, že své prodejní ceny stanovuje dle doporučených cen společnosti Kofola, konkrétně Úřadu sdělila, že (cit.): „…Závazek o dodržování doporučených prodejních cen jsme dodržovali a stále je dodržujeme, a to nejen z důvodu jednotné obchodní politiky společnosti Kofola a.s., ale především z důvodu konkurenceschopnosti výrobků zn. Kofola. …Prodejní cenu jsme stanovovali dle doporučených cen společnosti Kofola a.s. a zároveň jsme kontrolovali, aby toto cena nebyla nikdy nižší, než sjednaná marže ve smlouvě…“.[77]

53.  Společnost […] (smlouva A a BB) přípisem ze dne 27. 1. 2007 konstatovala, že se necítí být ovlivněna ceníky, pokud se jedná o horní hranice ceny. Dolní hranici cenové doporučené hladiny ve vlastním zájmu obvykle dodržuje.[78]

54.  Oslovení odběratelé Úřadu dále poskytli přípisy účastníků řízení, které jim byly adresovány. Jednalo se zejména o úpravu cen nealkoholických nápojů, kdy v souvislosti s jejich navýšením účastníci řízení u jednotlivých výrobků uváděli nové doporučené prodejní ceny. Konkrétně se jednalo o dopisy ze dne 1. 3. 2003[79] a ze dne 28. 1. 2005. [80] V dopisech bylo uvedeno, že úprava cen proběhne na celém trhu v České republice pro všechny odběratele účastníka řízení. Součastně účastníci řízení v dopisech doporučili, aby obchodní partneři upravili své prodejní ceny tak, aby byla zachována jejich přiměřená míra zisku. Obdobné přípisy s informací o shodné úpravě cen v rámci celé České republiky a s doporučením zachování doporučené minimální ceny zasílali účastníci řízení i v letech 2006 až 2008; jednalo se o navýšení doporučené minimální prodejní ceny nealkoholických nápojů pro gastro provozovny[81] nebo o navýšení doporučené minimální prodejní ceny nealkoholických nápojů pro velkoobchodní i maloobchodní trh.[82]

55.  Dále oslovení odběratelé poskytli Úřadu ceníky výrobků produkovaných účastníky řízení, příp. distribuovaných s uvedením základních cen v Kč za tyto jednotlivé produkty (jak pro gastro, tak pro retail), a to nejméně od roku 2003, jež od účastníků řízení v průběhu trvání jejich obchodního vztahu obdrželi.[83]

56.  Další přípis účastníka řízení adresovaný obchodním partnerům, který byl Úřadu poskytnut, se týkal změny právní subjektivity a identifikačních údajů účastníků řízení. Společnost Kofola informovala obchodní partnery o probíhající restrukturalizaci skupiny Kofola na holdingový způsob řízení, ke kterému došlo zápisem do Obchodního rejstříku dne 1. 11. 2006. Současně společnost Kofola uvedla, že všechny pohledávky a závazky z obchodního styku na ni ze zanikající společnosti KOFOLA přejdou, přičemž veškeré kontakty a bankovní účty zůstávají v platnosti.[84]

III.4. Informace a podklady z místního šetření

57.  Za účelem ověření, zda účastníci řízení kontrolovali plnění závazku dodržovat doporučené prodejní ceny ze strany jejich odběratelů, příp. nedodržení tohoto závazku sankcionovali, a zda v průběhu správního řízení poskytla společnost Kofola Úřadu úplné, pravdivé a správné informace, rozhodl Úřad provést dne 12. 3. 2008 ve smyslu § 21 odst. 5 až 8 zákona šetření v obchodních prostorách účastníka řízení, a to konkrétně:

a)  v sídle účastníka řízení – Krnov, Za Drahou 165/1;

b)  v obchodních prostorách účastníka řízení – Krnov, Ve Vrbině 1;

c)  v obchodních prostorách účastníka řízení – Brno, Komárov, Komárovská 3;

d)  v obchodních prostorách účastníka řízení – Praha 9, F.V.Veselého, VGP Park, Hala C2;

e)  v obchodních prostorách účastníka řízení – Plzeň-Severní předměstí, Na Roudné 178.

58.  Ze stejných shora uvedených důvodů pak Úřad provedl dne 13. 3. 2008 šetření v obchodních prostorách jednoho z odběratelů účastníků řízení, a to konkrétně :

f)  v obchodních prostorách společnosti […].

ad. b) Obchodní prostory Krnov, Ve Vrbině 1

59.  V obchodních prostorách na adrese Krnov, Ve Vrbině 1, zajistil Úřad v průběhu místního šetření^[85] mj. v kanceláři paní […], asistentky credit department, kopii Rámcové distribuční smlouvy uzavřené společností KOFOLA s odběratelem […] (smlouva J) a rovněž kopii Rámcové kupní smlouvy, včetně její Přílohy č. 3 těmito stranami uzavřené (smlouva EE) (pozn. Úřadu – ve smlouvě a ani žádná z jejích příloh není uvedeno datum jejího podpisu).[86]

ad. c) Obchodní prostory Brno, Komárov, Komárovská 3

60.  V obchodních prostorách na adrese Brno, Komárov, Komárovská 3, zajistil Úřad v průběhu místního šetření[87] mj. v kanceláři paní […], zaměstnankyně společnosti Kofola, kopie Rámcových distribučních smluv uzavíraných společností KOFOLA, resp. SANTA NÁPOJE s odběrateli […] (smlouva E), […] (smlouva F), […] (smlouva L) a […] (smlouva G) obsahující závazek dodržovat doporučené prodejní ceny.

61.  Úřad jako součást Rámcové distribuční smlouvy uzavřené účastníkem řízení s odběratelem […] rovněž zajistil dokument nazvaný „Změna obchodních podmínek“ obsahující nové obchodní podmínky, tzn. zvýšení slevy na nákup nealkoholických nápojů produkovaných účastníkem řízení. V uvedeném dokumentu byl jako další podpůrný argument změn obchodních podmínek uveden (cit.): „Dodržování cenové strategie Kofola a.s.“.[88]

62.  Dále Úřad zajistil jednu stranu Ceníku společnosti SANTA NÁPOJE platného od srpna roku 2002 obsahujícího stanovení základních cen v Kč pro jednotlivé druhy nealkoholických nápojů touto společností produkovaných či distribuovaných.[89]

ad. e) Obchodní prostory Plzeň-Severní předměstí, Na Roudné 178

63.  V obchodních prostorách Plzeň-Severní předměstí, Na Roudné 178, zajistil Úřad v průběhu místního šetření[90] mj. z počítače zaměstnanců společnosti Kofola tuto e-mailovou komunikaci:

a)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 4. 3. 2005 adresovaný […], […], […], […], […], […], předmět: ceny atd., jenž obsahuje text (cit.): „…Toto jsou doporučené prodejní ceny, žádný z VO nesmí klesnout pod tuto cenu. Zpravidla na této nejnižší ceně se budou držet VO, které jsou přímo závozové. VO překupující se zpravidla budou s cenou držet výš, z důvodu vyšších nákupních cen. Tyto ceny je třeba monitorovat na VO a v případě nedodržení ihned hlásit ASM[91]!!!!!!... “ (dále též „e-mail A“); [92]

b)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 10. 3. 2005 adresovaný paní […] (zástupce odběratele […]), předmět: Cenová strategie – redistribuce, jenž obsahuje text (cit.): „…, zasílám v příloze doporučené prodejní ceny pro redistribuci našeho sortimentu. Prosím o předání informace na všechna střediska, aby v případě redistribuce našeho sortimentu na jiné velkoobchody, dodržovaly minimální prodejní ceny. “ (dále též „e-mail B“); [93]

c)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 31. 5. 2005 adresovaný paní […] (zástupce odběratele […]), předmět: úprava cen – Jupí Snipp, ve kterém bylo uvedeno (cit.): „…děkuji za potvrzení, že akce byla na všechna střediska zadána. Zároveň bych rád připomenul, že od 1. 6. 2005 (jak jsem Vás informoval počátkem tohoto měsíce), dochází k úpravě ceny produktů Jupí Snipp 0,2 l vratné sklo. Základní ceníková cena se mění z původních […] Kč na […] Kč a doporučená prodejní cena se z původních […] Kč posouvá na […] Kč… Prosím o informaci pro jednotlivá střediska.“. Součástí tohoto e-mailu byl i e-mail odeslaný […] adresovaný […] (v kopii i […]) ze dne 21. 10. 2005, předmět: Prověření prodejních cen produktu Jupí Snipp, jenž obsahoval text (cit.): „...chtěl bych Vás tímto poprosit o prověření nastavených prodejních cen u výrobků Jupí Snipp 0,2l sklo. Dne […] byla upravena základní ceníková cena tohoto výrobku a tímto zároveň i minimální doporučená prodejní cena výstupní. O této skutečnosti jsem Vás informoval v průběhu […]… Dle ověřených informací však na střediscích cena upravena nebyla. Prosím o prověření a zpětnou vazbu. Úprava cen proběhla u všech obchodních partnerů s cílem dodržení cenové strategie, při zachování přiměřené míry zisku.“. Reakcí na uvedený e-mail bylo sdělení pana […] (vedoucí regionálního prodeje společnosti […]), který v e-mailu ze dne 3. 11. 2005 adresovaném panu […], předmět: RE: Prověření prodejních cen produktu Jupí Snipp, uvedl (cit.): „Prodejní cena […] bez DPH bude nastavena s platností od […].“ (dále též „e-maily C“);[94]

d)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 11. 7. 2005 adresovaný panu […] (zástupce odběratele […]), předmět: Ceny sortimentu Kofola, jenž obsahuje text (cit.): „..Dobrý den, po naší tel. domluvě zasílám ceny sortimentu. Uvedené ceny jsou nejnižší doporučené a mají je takto nastaveny všechny VO v jižních a západních Čechách…“(dále též „e-mail D“);[95]

e)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 2. 5. 2006 adresovaný panu […] (zástupce odběratele […]), předmět: Postoupit: RE: FW: FW: FW: Kofola, jenž obsahuje text (cit.): „…Tu položku za řádek objednávky potřebujeme a všechny sklady nám ji poskytují… Jak jsem zmínil, tyto data nám poskytují všichni partneři a bez nich není možné data zpracovat. Jde pouze o ceny našeho gastro sortimentu a vzhledem ke garanci dodržování cenové strategie z Vaší strany (jak jste nám ji garantoval), přepokládám, že z Vaší strany není nutné ceny skrývat. Prosím o info, jak dále s doladěním zasílání dat a možností načítání bonusu za zasílání dat (dle změny obch. podmínek).“ (dále též „e-mail E“);[96]

f)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 30. 5. 2006 adresovaný panu […] (zástupce odběratele […][97] – dále též „[…]“), předmět: Návrh spolupráce – Kofola a.s., jenž obsahuje text (cit.): „…dodržování cenové strategie Kofola a.s. u gastro výrobků. Níže uvádím minimální doporučené prodejní ceny bez DPH u gastro produktů. Všichni obchodní partneři spol. Kofola a.s. strategii dodržují a ceny mají nastavené v cenících… Nastavením ceny na minimální doporučenou cenu … získáte vyšší marži na výrobcích gastro…“, a dále e-mail odeslaný […] ze stejného dne adresovaný panu […] (regionální ředitel prodeje pro jihozápadní Čechy), předmět: Postoupit: Návrh spolupráce – Kofola a.s., jenž obsahuje text (cit.): „.…bylo by asi na místě požádat […], aby se pokusily na centrále […] řešit nápravu cen. Nyní je cenová strategie porušována. Pokud v tom nevidí […] problém, myslím, že to bude stejné i s centrálou.“ (dále též „e-maily F“);[98]

g)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 3. 3. 2008, adresovaný […] ([…]), předmět: prodejní ceny_Kofola a.s., jenž obsahuje text (cit.): „…Prosím Vás tímto o zaslání základního ceníku Vašeho VO – sortiment Kofola a.s. (gastro výrobky) – nákupní cena pro MO (koncový zákazník). V příloze zasílám ceník, který jsem obdržel od jednoho ze zákazníků s informací, že jde o Váš ceník směrem k MO (Kofola sklo […] bez DPH; RC Cola sklo […] bez DPH, Rajec sklo […] bez DPH ….). Prodejní ceny však nekorespondují s cenovou strategií a nastavením, které jsme si odsouhlasili s paní […] při posledním jednání. Od OZ Kofola […] jsme obdržel minulý týden Váš ceník, kde však byly ceny nastavené dobře (sklo 0,2 a 0,33 l) vyjma KEG, kde jste ještě neměli do PC promítnuto zdražení.… Zároveň zasílám MINIMÁLNÍ doporučené prodejní ceny pro rok  […] (gastro výrobky) v rámci cenové strategie společnosti Kofola a.s. … Prosím tedy o upřesnění cen, které máte ve Vašem systému nastaveny jako finální prodejní…“. Odpovědí na uvedený dotaz byl e-mail ze dne 3. 3. 2008 odeslaný […] (nákupní oddělení pobočky […]) adresovaný […], předmět: RE: prodejní ceny_Kofola a.s., ve kterém odesílatelka uvedla (cit.): „…prošla jsem celý leden a únor, ale za takové ceny od nás žádné zboží nešlo. Ceník, který jsem dala […], stále trvá. Opravila jsem keg 50l.“ (dále též „e-maily G“);[99]

h)  E-mail odeslaný […] (regionální ředitel prodeje pro jihozápadní Čechy) ze dne 21. 11. 2007, adresovaný […] (zástupce odběratele […][100]), předmět: doporučené ceny pro Rajec a NCSD fruit drink, jenž obsahuje text (cit.): „…zasílám slíbené ceny jak z […], tak doporučenou koncovou prodejní… Pokud mohu doporučit u Jupí 0,5l bych cenu zaokrouhlil dolů na […] Kč a u Vody na […] Kč. Je na Vás, kolik očekáváte marži. Tyto ceny berte jako nejnižší doporučené.“ (dále též „e-mail H“);[101]

i)  E-mail odeslaný […] ze dne 24. 10. 2005 adresovaný […] (oba zaměstnanci společnosti KOFOLA), předmět […] – gastro[102], jenž obsahuje text (cit.): „…[…] promuje od  […]  celou řadu gastro skla 0,33 l za cenu […] bez DPH. Již několik let držíme a kontrolujeme cenovou strategie gasto sortimentu v indep. VO. Aktuální platná cena gastro skla 0,33 l z VO je […] Kč bez DPH, tj. o více než […] Kč/ks. Reakci nezávislé trhu na tento cenový extrém v […] Ti nemusím vysvětlovat. Veškeré prodejní aktivity […] v sortimentu gastro poškozují dohody o dodržování cenové politiky v budovaných vztazích. Pokud se tyto excesy mají v budoucnu opakovat, pak úsilí v budování jednotné cenové politiky gastro v nezávislém trhu je ztrátou času našich lidí. Přijatelnější řešení spatřuji ve vylistování položek gastro sortimentu z […]…“ (dále též „e-mail I“);[103]

j)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 25. 4. 2007, adresovaný […] (regionální manažer prodeje pro jihozápadní Čechy), předmět: […], jenž obsahuje text (cit.): „dostal jsem info, že […] prodává KEG 50 l za […] Kč vč. DPH (minimální cena promoční v tomto měsíci je […] Kč/ks vč. DPH - mimo promoci pak […] Kč vč DPH). Ještě to prověřuje […]. Ale aby byli  […] Kč níže než ostatní VO – to nejde! Pošli mail někomu, kdo je zodpovědný za […], ať jim to ihned překomunikuje – tento měsíc cena bez DPH […] Kč/ks, v příštím měsíci […] Kč/ks bez DPH. Pokud to ihned nepřenastaví – okamžitě jim zařízneme dodávky!“ (dále též „e-mail J“);[104]

k)  E-mail odeslaný […] (area sales manager) ze dne 7. 5. 2007, adresovaný […] (zaměstnanec společnosti Kofola), předmět: zastavení dodávek KEG – […], jenž obsahuje text (cit.): „…prosím tě o okamžité zastavení dodávek Kofola KEG 50 L na zákazníka […], a to z důvodu opakovaného porušování cenové strategie. Přestože byli opakovaně upozorněni na porušování strategie, nastavené ceny neustále výrazně “podlézají“ minimální doporučené prodejní ceny (striktně dodržované všemi velkoobchody v regionu (obzvláště v období kritického nedostatku KEG). Do odvolání nepouštějte na […] KEG 50 L.“ (dále též „e-mail K“).[105]

ad. f) Obchodní prostory společnosti […]

64.  V obchodních prostorách společnosti […] na adrese […][106] byla Úřadem v průběhu šetření z kanceláře jednatelky společnosti, […], zajištěna kopie Rámcové distribuční smlouvy uzavřená odběratelem […] se společností SANTA NÁPOJE (smlouva C) a dále z počítače této jednatelky následující e-mailová korespondence:

l)  E-mail odeslaný […] (zaměstnanec společnosti KOFOLA) ze dne 10. 4. 2003 adresovaný odběratelům společnosti KOFOLA ([…], […][107], […][108], […][109], […][110] a […][111]) předmět: Pozvánka, obsahující přípis společnosti KOFOLA týkající se setkání klíčových odběratelů této společnosti plánovaného na den 14. 4. 2003.[112] Ze zápisu uvedeného setkání obsaženého v příloze e-mailu ze dne 15. 4. 2003 (obsahujícího stejné strany odesílatele i příjemců jako v předchozím e-mailu) vyplývá, že účastníky tohoto setkání byli vedle iniciátora schůzky, tj. společnosti KOFOLA, odběratelé označení jako […], […], […], […], […] a […]. Program setkání obsahoval i bod nazvaný „Cenová strategie sortimentu gastro“, jehož obsahem bylo (cit.): „Všichni zúčastnění byli seznámeni s návrhem prodejních cen sortimentu gastro a odsouhlasili následující ceny s tím, že tyto budou všemi zúčastněnými dodržovány.“. Zápis dále obsahuje pro jednotlivé výrobky označené jako Gastro sklo, KEG 50L a KEG 30L stanovení prodejních cen zvlášť pro kategorii maloobchodních jednotek, kategorii C + C (pozn. Úřadu prodejny typu cash and carry) a pro ostatní distributory. Další bod zápisu se týkal prezentace nových výrobků, dle kterého byly všem zúčastněným představeny nové výrobky sortimentu gastro a byly odsouhlaseny jednotlivé prodejní ceny dle předchozího členění (dále též „e-maily L“);[113]

m)  E-mail ze dne 20. 5. 2003 (adresáti a odesílatel shodní s e-maily L), předmět: Žádost o změnu ceny KEG, který jako přílohu obsahoval přípis společnosti KOFOLA ze stejného data s uvedením žádosti této společnosti o změnu cenové strategie pro zákazníky (redistributory Kofoly KEG), a to snížení prodejní ceny u KEG sudů z původní ceny […] Kč na cenu […] Kč (dále též „e-mail M“);[114]

n)  E-mail ze dne 24. 2. 2004 (adresáti a odesílatel shodní s e-maily L), předmět: Doporučené prodejní ceny, obsahoval jako přílohu přípis společnosti KOFOLA ze dne 23. 2. 2004 týkající se úpravy základních cen sortimentu gastro a změny cenové strategie na rok […]. Přípis obsahoval stanovení nejnižších doporučených prodejních cen pro redistributory u vyjmenovaného sortimentu zboží. Současně bylo v přípise zástupcem společnosti KOFOLA poděkováno za akceptaci doporučených cen (dále též „e-mail N“);[115]

o)  E-mail odeslaný […] (zaměstnanec společnosti KOFOLA) ze dne 21. 3. 2005 adresovaný společnosti […], předmět: Ukončení spolupráce, obsahoval v příloze přípis zástupce společnosti KOFOLA týkající se odstoupení od obchodní spolupráce s volným sdružením velkoobchodů – […]. Důvodem ukončení spolupráce byla dle společnosti KOFOLA mj. skutečnost, že došlo k porušení základních hodnot spolupráce, konkrétně k porušení cenové strategie k redistributorům. Bylo rovněž uvedeno (cit.): „Nabízená sleva sortimentu Kofola a.s. pro redistribuci byla výrazně pod cenovou strategií, kterou Kofola a.s. pro český trh deklaruje.“ (dále též „e-mail O“).[116]

III.5. Shrnutí získaných podkladů.

65.  Šetřením bylo prokázáno, že účastníci řízení v období od 7. 5. 2001 uzavírali posuzované smlouvy, ve kterých byla dohoda obsahující závazek odběratele dodržovat doporučené ceny stanovené smlouvou, resp. uvedené v její příloze, a obsahující mechanismus umožňující okamžité odstoupení od smlouvy mj. v případě porušení závazku dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Stěžejním důkazem o existenci dohod o přímém určení cen pro další prodej ve správním řízení sp. zn. S 95/08 jsou samotná ustanovení obsažená ve smlouvách specifikovaných v části III.1. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Rovněž bylo prokázáno, že posuzované smlouvy byly od uvedeného data plněny, když žádný z odběratelů uzavření a plnění posuzovaných smluv nepopírá.

66.  Šetřením bylo rovněž prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli se svými odběrateli dohody o akceptaci cen nealkoholických výrobků pro jejich další prodej dne 14. 4. 2003 na jednání konaném v Kroměříži (srov. zápis z jednání a e-mailová korespondenci mezi účastníky správního řízení a jejich odběrateli – e-maily L z roku 2003 – odběratel […], […], […], […], […], […]) a dne 3. 3. 2008 s odběratelem […] na základě e-mailové komunikace (srov. e-maily G z roku 2008).

67.  Nejméně ve třech případech bylo ze strany odběratelů účastníků řízení potvrzeno rovněž i faktické plnění dohody o přímém určení cen pro další prodej, tj. dodržování účastníků řízení stanovených doporučených prodejních cen; šlo konkrétně o zakázané dohody obsažené ve smlouvách A, D, K, U, Y a BB.

68.  Současně Úřad na základě provedeného šetření prokázal, že účastník řízení plnění dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených v posuzovaných smlouvách jeho odběratelů kontroloval a vynucoval. Kontrola a vymáhání dodržování doporučených prodejních cen byla tedy prokázána nejen prostřednictvím sdělení odběratelů účastníků řízení, ale rovněž prostřednictvím e-mailové komunikace zaměstnanců účastníků řízení zajištěné v průběhu šetření v obchodních prostorách účastníka řízení, konkrétně v obchodních prostorách Plzeň-Severní předměstí, příp. důkazů zajištěných v obchodních prostorách odběratele […], tzn. konkrétně e-mailů A, B, C, D, E, G, H, L a N.

69.  Uzavírání a plnění uvedených dohod o cenách ze strany účastníků řízení považuje Úřad za prokázané i prostřednictvím cenové strategie zvolené účastníky řízení, jejímž cílem bylo zajistit dodržování minimálních doporučených cen pro další prodej jejich odběrateli nealkoholických nápojů. Realizaci uvedené cenové strategie pak dokazuje e-mailová korespondence mezi zaměstnanci účastníka řízení, a také korespondence adresovaná odběratelům účastníků řízení, např. e-maily E, F, I, K a O.

IV. Narovnání

IV.1. Žádost o zahájení jednání o narovnání

70.  Dne 8. 4. 2008 proběhlo v sídle Úřadu na žádost účastníků řízení ze dne 21. 3. 2008[117] ústní jednání ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“). Úřad seznámil účastníky řízení s dosavadním průběhem správního řízení. Účastníci řízení deklarovali, že mají zájem na rychlém a efektivním vyřešení správního řízení a přislíbili Úřadu kvalifikovanou spolupráci. Současně požádali Úřad o poskytnutí lhůty pro návrh dalšího procesního postupu a kvalifikované spolupráce.[118]

71.  Dne 6. 5. 2008 obdržel Úřad od účastníků řízení tzv. „Žádost o zahájení jednání o narovnání“.[119] V Žádosti o zahájení jednání o narovnání deklarovali účastníci řízení připravenost aktivně a transparentně spolupracovat s Úřadem s cílem efektivního a rychlého vyřešení sporu; za tím účelem zahájili účastníci řízení interní antitrustový audit (dále též „audit“), jehož cílem a výsledkem byla identifikace zejména časového a věcného rozsahu případných antitrustových rizikových faktorů v rámci společnosti Kofola a společnosti Kofola Holding, jakož i identifikace dokumentů a informací, které Úřadu předloží v rámci spolupráce, resp. procesu narovnání a které povedou k efektivnímu a rychlému ukončení řízení.[120]

IV.2. Proces narovnání

72.  Proces narovnání, tzv. Settlement procedure, není dosud český soutěžním právem, a to ani na úrovni Úřadem přijatých metodických postupů, upraven. Úřad při posouzení návrhu účastníků řízení na spolupráci v rámci procesu narovnání nemohl tedy vycházet ze své rozhodovací praxe.

73.  Úřad se proto zabýval obecnou charakteristikou narovnání. Proces narovnání je považován za jeden z významných procesních nástrojů umožňující zásadním způsobem zkrátit dobu a současně zvýšit efektivnost šetření soutěžních úřadů v oblasti kartelového práva. Proces narovnání musí být nastaven tak, aby zajistil ekvivalentní výhody nejen pro soutěžní úřady, ale rovněž pro šetřené soutěžitele. Z pohledu soutěžních úřadů lze poukázat např. na výhody spočívající ve více efektivním způsobu rozhodování, šetření a lepším využití vlastních zdrojů a s tím spojené časové úspory, když je věcí všeobecně známou, že správní řízení ve věci porušení soutěžních předpisů mohou trvat i několik let. Soutěžní úřady mohou díky aplikaci procesu narovnání odhalit existenci více kartelových dohod, což ve svém důsledku má nejen represivní, ale i preventivní účinky na ostatní soutěžitele. Z pohledu šetřeného soutěžitele lze jako základní pozitiva procesu narovnání vyzdvihnout nejen časové a finanční úspory, ale rovněž možnost být více zapojen a ve větší míře disponovat se šetřeným případem, resp. ovlivnit jeho konečný způsob vyřešení.

74.  Na druhou stranu, je-li případ řešen v rámci procesu narovnání, každá ze stran, tj. jak soutěžní úřad, tak i šetřený soutěžitel ztrácí určitá svrchovaná oprávnění, která by v případě klasickou cestou vedeného správního řízení byla zachována. Soutěžní úřad se takovou dohodou vzdává svého práva uložit vyšší sankci, účastníci řízení rezignují na využití některých prvků své ochrany, které by jim jinak garantoval úplný proces, včetně možnosti, že by byli konečným rozhodnutím osvobozeni, resp. zproštěni obvinění.[121]

75.  Ze své úřední činnosti je Úřadu znám dokument Komise Evropských společenství (dále též „Komise“) nazvaný „Oznámení Komise o postupu při narovnání s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v případech kartelů“, na nějž ostatně ve svých podáních poukázali sami účastníci řízení.[122] Tento postup, tj. „settlement procedure for cartels“, umožní Komisi vyřešit kartelové dohody prostřednictvím zjednodušeného procesního postupu. Podle tohoto postupu strany, které se seznámily se spisovým materiálem, uznají svoji účast na kartelové dohodě a svoji odpovědnost za toto jednání. Naopak Komise může na základě tohoto uznání snížit ukládanou pokutu až o 10 %.

76.  Účastníci řízení inspirovaní návrhem Komise na zavedení procesu narovnání na kumunitární úrovni, předložili Úřadu návrh procesního postupu uzpůsobený na české právní poměry. Tento návrh procesního postupu Úřad plně akceptoval s tím, že proces narovnání, přestože je v celosvětovém měřítku užíván spíše za účelem vyřešení horizontálních kartelových dohod, považoval Úřad za přiměřený způsob urychlení a zefektivnění vedení i tohoto správního řízení, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona uzavřením a plněním zakázaných vertikálních dohod, resp. umožnění účinného prosazování soutěžního práva. Úřad návrh procesního postupu přijal po posouzení a zjištění, že nenarušuje základní principy správního trestání či ústavního pořádku České republiky a že na posuzované jednání účastníků řízení lze proces narovnání vůbec aplikovat.

77.  Proces narovnání nelze aplikovat na každý Úřadem šetřený případ, na narovnání neexistuje právní nárok. Je proto vždy na rozhodnutí Úřadu, zda v daném konkrétním případě lze proces narovnání aplikovat. Nutným předpokladem možnosti aplikace narovnání je skutečnost, že účastníci v průběhu řízení plně doznají svoji účast na protisoutěžním jednání a akceptují právní kvalifikaci jednání ze strany Úřadu.

78.  Proces narovnání v rámci správního řízení vedeného Úřadem s účastníky řízení se skládal z následujících úkonů:

a)  žádosti účastníků řízení o procesně-formální zahájení jednání o narovnání;

b)  projednání předběžných závěrů a výhrad Úřadu;

c)  předběžné žádosti účastníků řízení o vlastní narovnání;

d)  upřesnění obsahu spisového materiálu a skutečností obsažených v iniciační žádosti o narovnání;

e)  závěrečného návrhu narovnání, jehož nedílnou součástí je

(i)  uznání odpovědnosti účastníků řízení za Úřadem vytýkané jednání, právní kvalifikace a doby trvání účasti na tomto jednání v souladu s výsledky jednání o narovnání;

(ii)  indikace maximální výše pokuty, kterou účastníci řízení předpokládají, že by mohla být uložena a kterou účastníci řízení akceptují;

(iii)   potvrzení účastníků řízení o tom, že byli dostatečně informováni o předběžných závěrech a konkrétních výhradách, které Úřad zamýšlí pojmout do svého rozhodnutí, a že účastníkům řízení byla dána dostatečná možnost, aby se s nimi seznámili a vyjádřili k nim;

(iv)   potvrzení účastníků řízení o tom, že s ohledem na výše uvedené nehodlají žádat o provedení dalších procesních úkonů, včetně návrhů  na další dokazování a netrvají ani na účastnické výpovědi.

f)  formální akceptace závěrečného návrhu Úřadem.

IV.3. Předběžná žádost o narovnání

79.  Dne 7. 5. 2008 proběhlo k žádosti účastníků řízení v sídle Úřadu ústní jednání ve smyslu § 49 odst. 1 správního řádu. V rámci jednání byli účastníci řízení seznámeni s předběžnými výhradami Úřadu k jejich jednání a byl jim stanoven termín k předložení návrhu dalšího postupu ve správním řízení do 19. 5. 2008. [123]

80.  Dne 19. 5. 2008 obdržel Úřad od účastníků řízení „Předběžnou žádost o narovnání řízení“ včetně příloh, tvořících jeho nedílnou součást (dále též „Předběžný návrh o narovnání“).[124] V předběžném návrhu o narovnání uznali účastníci řízení odpovědnost za jednání vytýkané Úřadem, včetně jeho právní kvalifikace provedené Úřadem. Tímto splnili účastníci řízení jednu z podmínek narovnání.

81.  Součástí předběžného návrhu o narovnání je stanovisko (corporate statement) účastníků řízení k předmětu řízení (dále též „Stanovisko“). Stanovisko shrnuje výsledky interního auditu, který účastníci řízení provedli za účelem zjištění rozsahu jednání vytýkaného Úřadem, identifikování vadných dokumentů a zjištění, zda tyto dokumenty a informace získané auditem představují významnou přidanou hodnotu k informacím a důkazům, které již měl Úřad zajištěny.

82.  Účastníci řízení uznali výhrady k jednání vytýkanému Úřadem, které jim Úřad sdělil v rámci jednání dne 7. 5. 2008 a uvedli Úřadu, že počátek vytýkaného jednání je spojen se vstupem účastníků řízení na on-trade trh v roce 2001. Účastníci řízení měli v úmyslu udržet na on-trade trhu[125] nealkoholických nápojů určitou cenovou hladinu svých produktů; za tím účelem přijali odpovídající cenovou strategii, tj. do smluv uzavíraných se svými velkoodběrateli implementovali ustanovení obsahující závazek dodržovat doporučené prodejní ceny. Přestože na základě auditu nebylo prokázáno, že by účastníci řízení vedli se svými odběrateli jakákoli jednání týkající se dodržování doporučených cen před rokem 2003, uznali účastníci řízení počátek závadného jednání již od roku 2001, konkrétně od 7. 5. 2001.[126] Pokud se týká off-trade trhu[127] nealkoholických nápojů, vyplynulo z výsledků interního auditu účastníků řízení, že závazek dodržovat doporučené prodejní ceny se ve smlouvách, jež účastníci řízení uzavírali se svými velkoodběrateli, vyskytl až v roce 2007. Účastníci řízení v rámci Stanoviska dále uznávají, že tlak na dodržování doporučených prodejních cen byl na jejich odběratele mimosmluvně vyvíjen v rámci tradičního distribučního kanálu[128] na on-trade trhu již od roku 2001 a na off-trade trhu od roku 2004.  

83.  Účastnicí řízení v rámci procesu narovnání zdůraznili, že poté, co s nimi Úřad zahájil správní řízení, přistoupili k úpravě Rámcových kupních smluv spočívající v odstraňování vadných smluvních ustanovení obsahujících závazek dodržovat doporučené prodejní ceny. Účastníci v rámci Stanoviska deklarovali, že v době podání předběžné žádosti o narovnání již žádná jejich smlouva s odběratelem neobsahuje závazek dodržovat doporučené prodejní ceny.

84.  Současně účastníci řízení v předběžném návrhu o narovnání deklarovali, že jsou po projednání s Úřadem připraveni nabídnout taková opatření, která zajistí dostatečnou ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním bude garantováno odstranění Úřadem vytýkaného stavu (dále též „Závazky“). Závazky, které v předběžného návrhu o narovnání nabídli účastníci řízení, spočívaly v:

a)  nahrazení všech smluv obsahujících ustanovení o dodržování doporučených prodejních cen smlouvami novými a zavázání se do budoucna ustanovení o dodržování doporučených cen ani jiná ustanovení s podobným účinkem v rámci smluvních vztahů nenavrhovat;

b)  informování všech svých odběratelů o odstranění ustanovení o dodržování doporučených prodejních cen ze všech svých smluv s nimi uzavřených a sdělení veškerým svým odběratelům, že nejsou a do budoucna nebudou povinni dodržovat prodejní ceny případně účastníky řízení doporučené.

85.  Dne 26. 5. 2008 proběhlo v sídle Úřadu ústní jednání ve smyslu § 49 odst. 1 správního řádu za účelem upřesnění informací a objasnění dokumentů obsažených ve správním spise tak, aby bylo dosaženo účelu samotného procesu narovnání.

86.  Úřad účastníkům řízení sdělil své připomínky[129] k předběžné žádosti o narovnání. Úřad mj. uvedl, že velmi pozitivně hodnotí snahu účastníků řízení směřující k rychlému a efektivnímu ukončení s nimi vedeného správního a současně akceptoval relevantní Závazky navržené účastníky řízení v předběžném návrhu o narovnání.

IV.4. Doplnění předběžného návrhu narovnání

87.  Dne 4. 6. 2008 obdržel Úřad od účastníků řízení „Vyjádření k ústnímu jednání a dodání doplňujících informací dle protokolu ze dne 26. května 2008 a doplnění podání ze dne 19. května 2008“. V rámci doplnění účastníci řízení Úřadu doložili seznam všech smluv uzavřených se svými odběrateli, které dle jejich zjištění obsahovaly závazek dodržovat doporučené prodejní ceny (smlouvy uzavřené celkem s […] odběrateli),[130] přičemž nejstarší z nich byla uzavřena dne 7. 5. 2001. Účastnící řízení se dále vyjádřili k připomínkám Úřadu jim sděleným na ústím jednání konaném dne 26. 5. 2008.[131]

88.  V rámci procesu narovnání uvedli účastníci řízení další odběratele, se kterými byly uzavírány smlouvy obsahující závazek dodržovat doporučené ceny. Jednalo se o dalších […] odběratelů, a to konkrétně:

a)  […]  (smlouvy JJ),

b)  […]  (smlouva KK),

c)  […]  (smlouva LL),

d)  […]  (smlouva MM),

e)  […]  (smlouva NN),

f)  […]  (smlouva OO),

g)  […]  (smlouva PP),

h)  […]  (smlouva QQ),

i)  […]  (smlouva RR),

j)  […]  (smlouva SS). 

89.  Účastníci řízení dále předložili seznam odběratelů, u kterých byly k datu 30. 11. 2007 v síti užívané účastníkem řízení ([…]) přescanové Rámcové kupní smlouvy uzavírané v roce 2007, a které Úřad považuje za pozměněné v tom smyslu, že byl z jejich obsahu po zahájení správního řízení u Úřadu zaměstnanci společnosti Kofola odstraněn závazek dodržovat doporučené prodejní ceny.[132] Jednalo se konkrétně o dalších […] odběratelů:

a)  […]  (smlouva TT),

b)  […]  (smlouva UU),

c)  […]  (smlouva VV),

d)  […]  (smlouva WW),

e)  […]  (smlouva XX),

f)  […]  (smlouva YY),

g)  […]  (smlouva ZZ),

h)  […]  (smlouva AAA),

i)  […]  (smlouva BBB)

j)  […]  (smlouva CCC),

k)  […]  (smlouva DDD),

l)  […]  (smlouva EEE).

90.  Dne 16. 6. 2008 obdržel Úřad od účastníků řízení doplnění podání ze dne 4. 6. 2008. V tomto podání účastníci předložili dokumentaci obsahující různé varianty způsobu kalkulace výše pokuty a zároveň požádali Úřad o závěrečné jednání před podáním konečné žádosti o narovnání.[133]

91.  Dne 20. 6. 2008 proběhlo na základě návrhu účastníků řízení v sídle Úřadu ústní jednání ve smyslu § 49 odst. 1 správního řádu, jehož předmětem byla indikace výše sankce ve věci správního řízení sp. zn. S 95/08. V rámci jednání byly zopakovány argumenty účastníků řízení obsažené v jejich písemných podáních a byl stanoven termín pro podání konečného návrhu narovnání, a to do 27. 6. 2008.[134]

IV.5. Závěrečný návrh narovnání a stanovisko účastníků řízení

92.  Dne 27. 6. 2008 obdržel Úřad od účastníků řízení závěrečný návrh narovnání (dále též „Závěrečný návrh“). Účastníci v Závěrečném návrhu odkázali na svá vyjádření obsažená v předešlých podáních a současně v souladu se shora nastíněným procesem narovnání indikovali Úřadu výši očekávané sankce, a to v rozmezí od 10 do 15 milionů Kč, s tím, že jsou přesvědčeni, že v rámci procesu narovnání byly osvědčeny objektivní skutečnosti pro to, aby pokuta skutečně uložená Úřadem odpovídala 12,5 milionům Kč.

V. Další průběh řízení

V.1. Využívání procesní práv účastníka řízení

93.  Účastníkům řízení bylo po dobu vedení správního řízení umožněno v souladu se správním řádem nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko. Právo nahlížet do spisu účastníci řízení využili dne 16. 11. 2007, dne 24. 1. 2008, dne 13. 3. 2008, dne  19. 3. 2008 a dne 8. 4. 2008. Při nahlížení do spisu účastníci řízení nevznesli žádné námitky, ani nepodali žádné stanovisko k předmětnému řízení.

94.  Přípisem ze 11. 7. 2008 Úřad vyrozuměl účastníky správního řízení o možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí v předmětné věci k podkladům rozhodnutí. Této možnosti účastníci řízení využili dne 17. 7. 2008, přičemž po seznámení nevznesli žádné další návrhy, včetně návrhů na doplnění důkazů, ani námitky k průběhu jejich shromažďování.[135]

VI. Relevantní trh

95.  K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka či účastníků řízení. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takovém zboží, službách a výkonech, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků, služeb a výkonů shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží,[136] které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy primárně třeba vymezit z hlediska věcného a geografického.

96.  Věcné vymezení relevantního trhu dle zákona spočívá v tom, že se hodnotí trh v souvislosti se zbožím, které je shodné nebo vzájemně zastupitelné, přičemž arbitrem je tu konečný spotřebitel. Konečný spotřebitel určuje, zda může být posuzované zboží užito pro stejný účel a zda plní stejnou funkci. Rozhodujícími faktory jsou přitom kvalita, cena, popř. trvanlivost apod. Hovoří se takto o zastupitelnosti, resp. zaměnitelnosti zboží, a platí, že zboží, které je zastupitelné jen částečně, netvoří součást relevantního trhu. Relevantním výrobkem jsou proto všechny výrobky nebo služby, které jsou ze strany konečných spotřebitelů považovány za zaměnitelné z hlediska jejich vlastností, ceny a zamýšleného užití, a to i když tito nejsou bezprostředními odběrateli.[137]

97.  Pro geografické vymezení relevantního trhu, které nutně následuje po vymezení věcném, platí, že dvě geografická místa náleží ke dvěma rozdílným relevantním trhům, pokud v každém z těchto míst jsou soutěžní podmínky sice homogenní, avšak dostatečně odlišné od podmínek panujících v místě druhém. Jedním z vodítek pro vymezení relevantního trhu z hlediska území je tedy odlišnost podmínek soutěže na těchto dvou územích (např. různost cenových hladin stejného zboží, odlišnost velikosti tržních podílů soutěžitelů mezi sousedními oblastmi atd.).

98.  Rovněž Komise definuje ve své rozhodovací praxi pojem relevantní výrobkový trh a relevantní geografický trh. Relevantní výrobkový trh je přitom definován jako trh, který zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné; relevantní geografický trh je pak definován jako trh, který zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky účastní dodávky a poptávky výrobků nebo služeb, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních geografických oblastí, protože zejména podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné.[138]

99.  Při vymezení věcného relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu, jímž jsou v tomto konkrétním případě účastníky řízení nabízené služby, tj. výroba a distribuce nealkoholických nápojů.

100.  Právní předchůdci společnosti Kofola Holding, resp. společnost Kofola vyráběla a vyrábí širokou škálu nealkoholických nápojů. Jedná se zejména o sycené nealkoholické nápoje (dodávané na trh pod značkami Kofola nebo RC Cola - nápoje kolového typu, či Top Topic, Chito Tonic, Sentino), dále nesycené nealkoholické nápoje (ovocné nektary, džusy, šťávy, sirupy a ledové čaje dodávané pod značkou Jupí, Capri Sonne), či přírodní pramenité vody (dodávané na trh pod značkou Rajec) atd.

101.  Uvedené nealkoholické nápoje byly právními předchůdci společnosti Kofola Holding, resp. jsou účastníkem řízení, společností Kofola, distribuovány:

i)  přímo, a to jednak do provozoven pohostinských zařízení nacházejících se v […], příp. ve […], a jednak do maloobchodní sítě hypermarketů, supermarketů, diskontních prodejen (tzv. maloobchodní řetězce), nebo

ii)  prostřednictvím velkoobchodních společností, které nealkoholické výrobky dále dodávají do provozoven pohostinských zařízení či do ostatních maloobchodních prodejních míst.

102.  Úřad se otázkou věcného vymezení relevantního trhu nealkoholických nápojů v rámci své rozhodovací praxe již zabýval. V závislostech na vlastnostech, ceně a zamýšlenému použití nealkoholických nápojů dospěl k závěru, že tyto výrobky lze členit do následujících kategorií:

i)  sycené nealkoholické nápoje zahrnující zejména balené ochucené stolní a minerální vody, limonády s ovocnou příchutí či kolové nápoje,

ii)  nesycené nealkoholické nápoje zahrnující džusy a jiné ovocné nesycené nápoje, jako jsou například ovocné nektary nebo ledové čaje,

iii)  přírodní neochucené vody představující balené neochucené stolní a minerální vody.[139]

103.  Tato základní segmentace však nemusí být konečná; např. nealkoholické nápoje s kolovou příchutí[140] nebo s příchutí tonikovou lze dále vyčlenit z trhu sycených nealkoholických nápojů, rovněž tak ledové čaje, energetické nápoje apod. mohou být považovány za samostatné relevantní trhy. Následná segmentace trhů je odůvodněna především charakterem a zamýšleným užití nápojů, kdy jejich určité typické příchutě působí zejména na zvláštní skupiny zákazníků (např. mládež). K dalším okolnostem svědčícím pro tuto dílčí segmentaci trhu nealkoholických nápojů náleží cenové rozdíly či odlišné objemy dodávek nealkoholických nápojů.

104.  V oblasti alkoholických nápojů, zejména trhu piva, se Úřad zabýval rovněž segmentací trhu nápojů podle místa pořízení/nákupu konečnými spotřebiteli. Úřad ve svých rozhodnutích dospěl k závěru, že v závislosti na místu spotřeby nápojů je možné uvažovat o dvou samostatných výrobkových trzích, a to:

i)  on-trade trh, do kterého jsou dodávány nápoje za účelem přímé konzumace v provozovnách pohostinských zařízení (restaurace, hospody, pivnice apod.),

ii)  off-trade trh, do kterého jsou dodávány nápoje za účelem jejich nákupu konečnými spotřebiteli (maloobchodní prodejní sítě).

105.  Takové rozlišení trhů je odůvodněno právě charakterem místa nákupu nápojů. On-trade trh je charakteristický tím, že nákup nápojů v restauracích je spojen s poskytováním služeb, které nabízí mimo obslužnou konzumaci nápojů i další služby spojené s odpočinkem, zábavou, společenskými kontakty, konzumací jídla apod., přičemž u konečného spotřebitele vytváří určité vjemové pocity, které mu nemůže poskytnout maloobchodní prodej; ceny nápojů distribuovaných prostřednictvím on-trade trhu jsou vyšší, neboť provozovatelé pohostinských zařízení promítají do svých cen náklady spojené s poskytovanými službami. Na off-trade trhu se naopak prodávají nápoje obecně za ceny nižší a zájem spotřebitelů o koupi nápojů je veden spíše ekonomickými úvahami.[141]

106.  V souvislosti s rozlišením místa nákupu/spotřeby nápojů pak souvisí i výroba různých typů nápojů, resp. plnění nápojů do odlišných obalů a jejich velikostí. Zatímco do on-trade trhu směřují dodávky nápojů většinou v sudech (nabídka točeného piva či jiných točených nealkoholických nápojů v provozovnách pohostinských zařízení), příp. v menších baleních (0,33 l sklo u nealkoholických nápojů), do off-trade trhu jsou naopak dodávány výrobky především ve 2l PET lahvích. Jak bylo již uvedeno výše, vedle odlišnosti balení dodávaných nealkoholických výrobků do těchto dvou distribučních kanálů se výrobky liší i jejich samotnou cenou, a to jak na úrovni velkoobchodní, tak i na úrovni maloobchodní.

107.  Segmentací relevantního trhu nealkoholických nápojů se zabývá rovněž rozhodovací praxe zahraničních soutěžních úřadů; není však zcela jednoznačná. Existují případy, kdy byl trh více segmentován podle vlastností a ceny těchto výrobků, tzn. že z trhu ochucených nealkoholických nápojů byly vyčleněny specifické trhy. Jednalo se např. o nápoje kolového typu (např. Coca-Cola, Pepsi Cola),[142] či tzv. značkové nápoje (jako jsou Fanta, Sprite, 7-Up, Mirinda, Schweppes apod.) a nápoje obsahující látky nevhodné pro užívání širokou skupinou obyvatelstva (chinin, kofein apod.). Jiné případy však dokládají, že za relevantní trh je třeba považovat celek zahrnující výrobu a dodávky sycených nealkoholických nápojů, tj. včetně nápojů kolového typu, ostatních limonád, ochucených sycených nápojů, a ochucených minerálních vod.[143] Z četné rozhodovací praxe soutěžních úřadů pak Úřad zjistil, že otázka přesného vymezení relevantních trhů v oblasti nealkoholických nápojů byla ponechána otevřenou.[144]

108.   Z rozhodovací praxe Komise vyplývá členění trhu nealkoholických nápojů dle místa spotřeby, tzn. rozdělení trhu na on-trade (the on-premise channel) a off-trade kanál (the take-home channel). V této souvislosti poukazuje Úřad např. na řízení týkající se přijetí závazků ze strany společnosti Coca-Cola týkajících se jejích obchodních postupů na trhu Evropské unie.[145]

109.  Po zohlednění rozhodovací praxe Úřadu a Komise, lze dospět k závěru, že trh nealkoholických nápojů je třeba segmentovat podle jednotlivých vlastností, ceny a zamýšleného použití nealkoholických nápojů na několik samostatných trhů, přičemž je možné vzít v úvahu i rozdělení trhu nealkoholických nápojů v závislosti na místu určení spotřeby nealkoholických nápojů, tzn. rozlišovat distribuční kanály on-trade a off-trade.

110.  Sami účastníci řízení shora uvedené členění relevantních výrobkových trhů ve svých podáních potvrdili. Uvedli, že vedle rozlišení výrobkového trhu podle vlastností, ceny a zamýšleného použití nealkoholických výrobků (sycené, nesycené, ochucené, bez příchuti, přírodní apod.) rozlišují podle místa prodeje nealkoholických nápojů konečným zákazníkům dále dvě základní skupiny výrobků, a to tzv. on-trade (gastro) produkty a tzv. off-trade (retail) produkty.

111.  Uvedené rozdělení na on-trade a off-trade výrobky pak podle účastníků řízení dále koresponduje i se způsobem jejich distribuce, kdy

·  on-trade (gastro) produkty jsou distribuovány konečným spotřebitelům prostřednictvím

i)  přímé distribuce účastníkem řízení přímo jednotlivým gastro provozovnám a odběratelům,

ii)  velkoobchodníků či velkoskladů, tedy odběratelů tradičního trhu, kteří zpravidla sami neprovozují gastro jednotky (restaurace, hotely atd.), ale spíše zásobují nealkoholickými nápoji nezávislé gastro jednotky (restaurace, hotely atd.), nebo je prodávají svým sdruženým členům apod.,[146]

·  off-trade (retail) produkty jsou distribuovány konečným spotřebitelům prostřednictvím

i)  velkoobchodníků či velkoskladů, tedy odběratelů tradičního trhu, kteří sami primárně neprodávají nealkoholické výrobky spotřebitelům, ale především zásobují nealkoholickými nápoji menší nezávislé maloobchodní jednotky (např. místní maloobchody, provozovny), nebo je prodávají svým sdruženým členům, kteří provozují maloobchodní jednotky, příp. sami provozují maloobchodní jednotky,

ii)  maloobchodních řetězců, tedy odběratelů moderního trhu, kteří sami prodávají nealkoholické výrobky v rámci maloobchodního trhu přímo spotřebitelům.

112.  K odběratelům moderního trhu účastníci řízení uvedli, že se jedná o nadnárodní řetězce působící celoplošně prostřednictvím řetězců nejen v České republice, ale i v jiných zemích, které jsou jednotně řízené centrálou, jež vyjednává jednotné smlouvy a podmínky, tzn. že tito odběratelé většinou používají vlastní vzory smluv, které předkládají svým dodavatelům. Uvedené kategorie odběratelů disponují výrazně vyšší tržní silou a generují podstatně vyšší obraty, než odběratelé tradičního trhu, tj. velkoobchody.

113.  Na základě segmentace distribuce a odběratelsko/spotřebitelských skupin nealkoholických nápojů dospěli účastníci řízení k názoru, že je možné strukturovat trh nealkoholických nápojů na:

i)  tradiční způsob distribuce (prostřednictvím velkoobchodů) on-trade (gastro) nealkoholických výrobků a off-trade (retail) nealkoholických výrobků,

ii)  moderní způsob distribuce off-trade (retail) nealkoholických výrobků.

Schéma distribuce účastníka řízení

[…]

114.  Úřad se zabýval otázkou relevance účastníky řízení navrhovaného rozlišení trhu nealkoholických nápojů v závislosti na způsobu distribuce nealkoholických nápojů.

115.  Předně Úřad konstatuje, že segmentace relevantního trhu nealkoholických nápojů dle způsobu distribuce, a to na trh tradiční distribuce a trh moderní distribuce nealkoholických výrobků dodávaných do maloobchodní sítě, nenachází přímou oporu v dosavadní rozhodovací praxi Úřadu, Komise, ani ostatních soutěžních úřadů, ve kterých bylo vymezení trhu založeno na podrobných analýzách možné zastupitelnosti jednotlivých výrobků, resp. způsobu distribuce.

116.  Důvody uváděné účastníky řízení vztahující se k postavení nadnárodních maloobchodních řetězců, resp. jejich silné vyjednávající pozici, generující řádově vyšší obraty v poměru k prodávanému zboží apod., tzn. důvody pro vymezení moderní distribuce v rámci dodávek zboží do maloobchodní sítě, nelze zcela akceptovat, neboť, jak bylo uvedeno výše, rozhodujícím faktorem při vymezování výrobkového relevantního trhu jsou potřeby a preference konečných spotřebitelů, tedy analýza poptávkové strany, pro které není podstatné, zda zboží, resp. nealkoholické výrobky, které má v úmyslu v maloobchodní síti zakoupit, byly do této sítě dodány na základě tradičního či moderního způsobu distribuce.

117.  Úřad dále poukazuje na Sdělení Komise o definici relevantního trhu,[147] kde jsou mj. zmíněny důvody pro užší vymezení relevantního výrobkového trhu vzhledem k různým kategoriím zákazníků. Zde je uvedeno, že zvláštní skupina zákazníků, v tomto posuzovaném případě maloobchodní prodejci zásobování v rámci moderního způsobu distribuce, může vytvořit užší, zvláštní trh, pokud jsou však splněny dvě podmínky. První se týká skutečnosti, že je možné jasně stanovit, do které skupiny patří konkrétní zákazník ve chvíli, kdy jsou mu prodány relevantní výrobky. Druhá podmínka stanoví, že obchodování mezi zákazníky nebo dohodovací procedura prostřednictvím třetích osob nejsou možné. Úřad tedy posoudil způsob prodeje nealkoholických nápojů účastníka řízení v kontextu těchto podmínek a dospěl k závěru, že není ani jedna z nich splněna.

118.  Pokud jde o první podmínku rozlišení relevantního trhu podle kategorie zákazníků, tato není naplněna, neboť existuje minimálně jeden odběratel účastníků řízení, o jehož jednoznačném přiřazení k jedné z kategorií lze mít důvodné pochybnosti. Jedná se  o společnost […], na níž lze pohlížet jako na velkoobchodního prodejce prodávajícího zboží dalším odběratelům z řad provozovatelů pohostinských zařízení či maloobchodních prodejců, ale rovněž jako na maloobchodního prodejce, i když v omezené míře dané nutností prokázat se živnostenským oprávněním.[148] Společnost tedy vystupuje jako odběratel, který je součástí sítě nadnárodního řetězce a disponuje silným tržním postavením, na druhou stranu lze tuto společnost pokládat rovněž za velkoobchodního odběratele.

119.  Úřad má za to, že není prokázáno splnění ani druhé podmínky, a to že obchodování mezi zákazníky nebo dohodovací procedura prostřednictvím třetích osob je vyloučeno. Podle názoru Úřadu nelze totiž vyloučit možnost dodávek zboží distribuovaného provozovatelům maloobchodní sítě nadnárodních řetězců v rámci segmentu moderní distribuce prostřednictvím segmentu tradiční distribuce (tzn. dodávky zboží prostřednictvím velkoobchodních prodejců). Lze totiž mít důvodné pochybnosti o tom, zda by se maloobchodní řetězec v případě ztráty dodávek přímo od účastníka řízení neobrátil na některého velkoobchodního prodejce tak, aby měl dodávky nealkoholických výrobků účastníka řízení i nadále zajištěny.

120.  Jelikož nejsou zcela jednoznačně splněny obě výše uvedené podmínky segmentace trhu podle kategorie zákazníků, nelze bez dalšího segment moderního způsobu distribuce nealkoholických výrobků dodávaných do maloobchodní sítě definovat jako samostatný výrobkový trh.

121.  Nad rámec shora uvedeného je však třeba zdůraznit, že předmětem správního řízení sp. zn. S 95/08 je posouzení zakázané vertikální dohody o přímém určení cen pro další prodej uzavřené mezi účastníky řízení, tj. výrobci nealkoholických nápojů a jejich odběrateli, tj. velkodistributory. Další členění relevantního trhu by tak dle názoru Úřadu nehrálo zásadnější roli. Dle ustálené rozhodovací praxe Úřadu, jakož i Komise není v případech dohod o cenách nezbytné z důvodu samotného charakteru cenové dohody zaujímat ve vztahu k přesnému vymezení relevantního trhu definitivní stanovisko.[149] Lze vycházet z nejširšího v úvahu přicházejícího vymezení věcného relevantního trhu, neboť úžeji vymezený relevantní trh nic nemění na protisoutěžním charakteru odhalených cenových dohod.

122.  V daném případě pro detailnější vymezení relevantního trhu nealkoholických nápojů, tzn. např. vynětí některých příchutí nealkoholických nápojů, případně dalšího členění dle místa spotřeby těchto nápojů nebo způsobu dodávky do maloobchodních sítí není  rovněž dán důvod, neboť protisoutěžní dohody jsou obsažné ve smlouvách, které shodně upravují podmínky pro odběratele dodávající veškerý sortiment výrobků produkovaných účastníky řízení jak do maloobchodů (off-trade), tak do restauračních zařízení (on-trade) či konečným spotřebitelům. [150]

123.  S ohledem na skutečnost, že předmětem správního řízení sp. zn. S 95/08 bylo posouzení dohody o přímém určení cen pro další prodej obsažené jak v posuzovaných smlouvách, tak i v nepsaných dohodách uzavíraných mezi účastníky řízení a jejich odběrateli, jež se rozsahem vztahovaly na celý sortiment zboží vyráběného účastníky řízení, dodávaného jak ke spotřebě v off-trade, tak i on-trade kanálu, dospěl Úřad k závěru, že pro účely tohoto správního řízení postačí širší vymezení daného relevantního trhu, zahrnujícího všechny výše uvedené kategorie nealkoholických nápojů bez dalšího členění v závislosti na způsobu jejich distribuce, resp. místa nákupu  konečnými spotřebiteli. Tím však není dotčena možnost vymezit v jiných případech relevantní trh v oblasti nealkoholických nápojů odlišným způsobem, když vymezení relevantního trhu je vždy otázkou posouzení konkrétních okolností toho kterého případu.

124.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad v daném případě vymezil z hlediska věcného relevantní trh jako trh dodávek nealkoholických nápojů.

125.  Geografický trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto územích jsou zřetelně odlišné. I vymezování geografické stránky relevantního trhu se musí v zásadě uskutečňovat na základě analýzy poptávkové a nabídkové substituce.

126.  Účastníci řízení působí v oblasti výroby a distribuce nealkoholických výrobků. Pokud jde o distribuci jimi vyrobených nealkoholických nápojů, pak ta probíhá buď […].

127.  Všechny výrobky účastníků řízení jsou na území České republiky distribuovány rovnoměrně bez jakýchkoli omezení. Jedná se o výrobky, které jsou trvanlivým rychlo-obrátkovým spotřebním zbožím, což vyžaduje, aby byly vyráběny rovnoměrně v průběhu celého roku. Relativně dlouhá trvanlivost těchto výrobků tak nevyžaduje neúměrně časté dodávky, které by za určitých okolností mohly představovat překážku v distribuci předmětných produktů.

128.  Úřad poukazuje na ustálenou rozhodovací praxi soutěžních úřadů, ke které přihlíží a z níž vyplývá, že geografické relevantní trhy nealkoholických nápojů jsou definovány jako národní. Vychází se přitom ze zjištění, že v jednotlivých zemích Evropské unie jsou odlišné nejen nákupní zvyklosti spotřebitelů, ale jsou rozdílné i tržní podíly. Navíc jsou tato zjištění podepřena dalšími důkazy o rozdílných spotřebitelských preferencí, o odlišných cenových úrovní a různých národních systémech týkajících se obalového hospodářství a recyklace.[151] Úřad se s těmito závěry v projednávaném případě ztotožňuje.

129.  Úřad uzavírá, že vzhledem k homogennosti podmínek na území České republiky, kdy dodávky nealkoholických výrobků probíhají podle zjištění Úřadu na celém území České republiky za srovnatelných podmínek, přičemž současně jsou podmínky těchto dodávek pro shora uvedené důvody odlišitelné od dodávek na širším území okolních států, lze relevantní výrobkový trh dodávek nealkoholických nápojů z hlediska geografického vymezit územím České republiky.

VII. Postavení účastníků řízení na relevantním trhu

130.  Z podkladů poskytnutých účastníkem řízení vyplývají následující údaje týkající se dodávek nealkoholických nápojů na území České republiky:

	2005		2006		2007[152]
	v mil. l	v mil. Kč[153]	v mil. l	v mil. Kč	v mil. l	v mil. Kč
Dodávka v ČR celkem	[…]	[…]	[…]	[…]	[…]	[…]
Dodávky účastníků řízení	[…]	[…]	[…]	[…]	[…]	[…]
Podíl účastníků řízení na trhu v %	[…]	[…]	[…]	[…]	[…]	[…]

131.  Při další možné segmentaci relevantního trhu, která však není s ohledem na předmět správního řízení v tomto konkrétním případě relevantní, kdyby byly brány v úvahu podíly na trhu přírodních ochucených vod, trhu sycených nealkoholických nápojů nebo trhu nesycených nealkoholických nápojů, pohybují se podíly účastníka řízení na těchto jednotlivých trzích za zkoumaná období v rozmezí 10 až 30 %.

132.  K dalším vyznaným soutěžitelům působícím na vymezeném relevantním trhu náleží zejména společnost Coca-Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o., Karlovarské minerální vody, a. s. a GENERAL BOTTLERS CR s.r.o., kteří na daném trhu dosahují rovněž výraznější podíly. Jako další soutěžitele s menšími podíly na trhu lze uvést Rauch Praha spol. s r.o., TYMBARK - MASPEX CZECH s.r.o.,  PFANNER, spol. s r.o. atd.

VIII. Právní posouzení

133.  Zákon č. 143/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb v době od 1. 3. 1991 byla zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 63/1991 Sb.“); s účinností od 1. 7. 2001 byl zákon č. 63/1991 Sb. zrušen a nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb.

134.  Zákon č. 63/1991 Sb. byl třikrát novelizován, přičemž první novela zákonem č. 459/1992 Sb. nabyla účinnosti dne 29. 10. 1992, druhá novela zákonem č. 286/1993 Sb. dne 29. 11. 1993 a třetí novela zákonem č. 132/2000 Sb. nabyla účinnosti dne 1. 1. 2001. Po celou dobu platnosti a účinnosti zákona č. 63/1991 Sb. však jeho § 3 odst. 1 zněl (cit.):„Veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud ministerstvo pro hospodářskou soutěž (dále jen "ministerstvo") nepovolilo výjimku.“

135.  Rovněž zákon č. 143/2001 Sb. prošel od počátku své účinnosti do současnosti několika novelizacemi. Pro posouzení daného případu má význam především zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb. a některé další zákony, s účinností od 2. 6. 2004, jenž do zákona mj. zavedl institut zákonné výjimky (§ 3 odst. 4 zákona) a institut „závazků“ (§ 7 odst. 2 až 5 zákona) a dále změnil podmínky pro vynětí dohod zanedbatelného významu ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona – tzv. pravidlo de minimis (§ 6 zákona). Dále je třeba zmínit zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb. a některé další zákony, s účinností od 1. 10. 2005, který mj. zavedl aplikaci komunitárních blokových výjimek i na dohody, jež nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství podle čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (§ 4 zákona) a pozměnil kritéria aplikace pravidla de minimis ve smyslu § 6 zákona.

136.  Podle § 1 zákona upravuje tento zákon ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení nebo spojením soutěžitelů.

137.  Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

138.  Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o cenách, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod. Citovaná ustanovení dopadají přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů. Horizontálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na stejné úrovni trhu; typicky se jedná o dohody mezi konkurenty, např. výrobci téhož nebo vzájemně zastupitelného zboží. Vertikálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, tj. na různých úrovních výroby nebo distribuce; jako typický příklad dohod ve vertikále lze uvést dohodu mezi výrobcem zboží a jeho distributorem, dohodu mezi velkoobchodníkem a maloobchodníkem apod. (srov. § 5 odst. 2 zákona).

139.  Jednání účastníků řízení posuzované Úřadem ve správním řízení sp. zn. S 95/08 časově spadá do doby, na kterou se vztahoval jak zákon č. 63/1991 Sb. (od 7. 5. 2001 do 30. 6. 2001), tak současně platný a účinný zákon (od 1. 7. 2001 do 1. 5. 2008). Obě citované právní normy, tj. jak zákon č. 143/2001 Sb., tak i zákon č. 63/1991 Sb., však stanovují, či stanovovaly zákaz dohod mezi soutěžiteli, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže.

Posouzení dle zákona č. 63/1991 Sb.

140.  Jednání účastníků řízení před účinnosti zákona č. 143/2001 Sb. posuzoval Úřad dle tehdy platné právní normy, tedy podle zákona č. 63/1991 Sb. Definice zakázané dohody v § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb. byla de facto totožná s definicí zakázané dohody podle § 3 odst. 1 zákona (srov. zejména body 133 až 139 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Níže uvedené posouzení naplnění jak formální, tak i materiální stránky skutkové podstaty zakázané dohody ve smyslu zákona č. 143/2001 Sb. platí proto i pro posouzení skutkové podstaty zakázané dohody ve smyslu zákona č. 63/1991 Sb.

Aplikace čl. 81 Smlouvy ES

141.  Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda na jednání účastníků řízení posuzované ve správním řízení sp. zn. S 95/08 nelze aplikovat čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též „Smlouva ES“), který stanoví, že se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které mj. přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny nebo jiné obchodní podmínky.

142.  Podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Smlouva ES) jsou národní soutěžní úřady povinny aplikovat čl. 81 Smlouvy ES jen na dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Skutečnost, zda posuzované dohody mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropských společenství, hodnotil Úřad v souladu s Oznámením Komise – Pravidla pro pojem dopadu na obchod mezi členskými státy obsažený v čl. 81 a 82 Smlouvy (dále též „Pravidla Komise“).[154]

143.  Pojem dopadu na obchod mezi členskými státy ohraničuje rozsah aplikace soutěžního práva Společenství a je třeba jej vyhodnotit vždy v souvislosti s konkrétním případem. Kriterium dopadu na obchod omezuje rozsah aplikace čl. 81 a 82 Smlouvy ES na dohody a praktiky, které jsou způsobilé mít určitou minimální úroveň přeshraničních dopadů v rámci Společenství. Tato schopnost ovlivnit obchod mezi členskými státy musí být přitom znatelná. V souladu s ustálenou judikaturou evropských soudů musí být při aplikaci kriteria dopadu na obchod mezi členskými státy posuzovány zejména tři prvky, a to pojem obchod mezi členskými státy, pojem může ovlivnit a pojem znatelnosti. Podle čl. 52 Pravidel Komise nejsou dohody způsobilé znatelně ovlivnit obchod mezi členskými stát, pokud jsou splněny následující kumulativní kvantitativní podmínky: a) souhrnný tržní podíl stran na žádném relevantním trhu v rámci Společenství, který je ovlivněn dohodou, nepřekročí 5%, a b) souhrnný roční obrat dodavatele dosažený v rámci Společenství, který se týká výrobků pokrytých dohodou, nepřekročí 40 milionů EUR.

144.  Úřad v rámci správního řízení ověřil, že tato kvantitativní kritéria jsou u účastníků řízení překročena (srov. výše Postavení účastníků řízení na relevantním trhu, či níže Odůvodnění výše pokuty).

145.  Vedle těchto kvantitativních podmínek je ovšem třeba zohledňovat rovněž kvalitativní prvky týkající se povahy konkrétní posuzované dohody. Pravidla Komise v čl. 86 a násl. stanoví, že vertikální dohody pokrývající celý členský stát mohou být způsobilé ovlivnit průběh obchodu mezi členskými státy především za situace, když ztěžují soutěžitelům z jiných členských států pronikání na daný národní trh buď formou vývozů nebo formou zahájení podnikání (efekt uzavření trhu). Pokud vertikální dohody vedou k uzavření trhu, přispívají k rozdělení na národním základě, a tím brání vzájemné hospodářské soutěži, tj. Smlouvou ES předvídanému cíli. Vertikální dohody pokrývající celý členský stát a týkající se obchodovatelných výrobků mohou ovšem být způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy i v případě, že nevytvářejí přímé překážky obchodu, ale působí např. na zvyšování dovozů z jiných členských států a snižují vývozy z daného členského státu.

146.  Podle zjištění Úřadu posuzované smlouvy, resp. posuzované dohody o přímém určení cen pro další prodej uzavřené účastníky řízení tato kvalitativní kritéria nesplňují. V rámci správního řízení bylo totiž prokázáno, že jejich uzavřením a plněním nedošlo k uzavření relevantního trhu, a že nebyla vyloučena soutěž inter-brand. Rovněž nebylo prokázáno, že by předmětné dohody o přímém určení cen pro další prodej jakýmkoli způsobem ovlivnily dovoz a vývoz nealkoholických nápojů do České republiky, neboť na základě posuzovaných dohod nedošlo, a ani potenciálně nemohlo dojít, k navýšení dovozů a snížení vývozů nealkoholických nápojů na trh České republiky. 

147.  S ohledem na shora uvedené dospěl Úřad k závěru, že posuzované smlouvy nemohou ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu příslušných komunitárních právních předpisů; z tohoto důvodu nebyl na jednání účastníků řízení aplikován čl. 81 Smlouvy ES.

VIII.1. Dohody o přímém určení cen pro další prodej

148.  V čl. VII. odst. 6. smluv typu 1, jakož i smluv typu 2 uzavíraných účastníkem řízení od roku 2001 bylo obsaženo ujednání, dle kterého je odběratel zavázán dodržovat doporučené prodejní ceny u vybraných výrobků, jak jsou uvedeny v příloze č. 2 smluv typu 1, resp. příloze č. 1 smluv typu 2. Podle čl. XI. odst. 2. smluv typu 1, jakož i smluv typu 2 je pak dodavatel, tj. účastník řízení, oprávněn s okamžitou platností odstoupit od smlouvy, pokud odběratel povinnost dodržovat doporučené prodejní ceny opakovaně poruší.

149.  V čl. VI. odst. 5. smluv typu 3 uzavíraných účastníkem řízení od roku 2007 bylo obsaženo ujednání, dle kterého je odběratel zavázán dodržovat doporučené prodejní ceny u vybraných druhů zboží tak, jak jsou uvedeny v příloze č. 3 smluv typu 3. Podle čl. XII. odst. 3. smluv typu 3 je dodavatel, tj. účastník řízení, oprávněn s okamžitou platností odstoupit od smlouvy, pokud odběratel poruší povinnost dodržovat doporučené prodejní ceny. V příloze 3 čl. 2. odst. 2. je duplicitně obsaženo ustanovení, dle kterého se odběratel zavazuje dodržovat v příloze uvedené prodejní ceny produktů účastníka řízení.

150.  Na jednání konaném dne 14. 4. 2003 v Kroměříži byly účastníkem řízení, společností Kofola Holding, s jeho odběrateli […], […], […], […], […], […], uzavřeny dohody o určení cen pro další prodej, když v rámci bodu programu jednání nazvaném „Cenová strategie sortimentu gastro“ byli všichni zúčastnění seznámeni s návrhem prodejních cen sortimentu gastro a tyto ceny rovněž odsouhlasili, jak vyplývá z e-mailů L. Dohoda o určení cen pro další prodej byla dále účastníkem řízení, společností Kofola, uzavřena dne 3. 3. 2008 s odběratelem […], a to na základě e-mailů G. Z e-mailů L a G lze dovodit existenci dohod o stanovení maloobchodních cen nealkoholických nápojů ze strany účastníků řízení a jejich akceptace ze strany konkrétních odběratelů.

Formální stránka zakázané dohody

151.  Zákon č. 143/1991 Sb. a zákon č. 63/1991 Sb. v § 3 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) považuje za zakázané výslovně dohody obsahující přímé nebo nepřímé určení cen pro další prodej. Tyto dohody jsou tak přímo ze zákona zakázané. Tento závěr potvrzuje ustálená judikatura českých soudů, ze které vyplývá, že cenové dohody jsou přímo ze zákona zakázané a pro posouzení, zda postup soutěžitele je v souladu se zákonem (resp. v rozporu), postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo.[155]

152.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej spadají pod tzv. dohody s tvrdým jádrem (hard-core cartels), které představují závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu. Z judikatury evropských soudů, ke které Úřad přihlíží i při posuzování dohod dle zákona, vyplývá, že opatření, které určuje cenu, jež musí být dodržena ve smlouvách s třetí stranou, představuje samo o sobě narušení soutěže ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES.[156]

153.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a znemožňují tak odběratelům svobodné rozhodování o výši ceny, za níž budou zboží dále prodávat. Nastavení ceny pro další prodej mimo úroveň konkurenční ceny, tedy ceny, která by odpovídala výsledkům konkurenčního boje, pak zpravidla vede k navýšení cen zboží pro konečné spotřebitele, a má za následek bránění konkurenci uvnitř jedné značky zboží (intra-brand konkurence).

154.  Dle soutěžního práva nesmí tedy být prodejce omezen (ať již přímo nebo i nepřímo) v určování cen zboží pro jeho další prodej. Cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či sankcemi zavazující či motivující smluvní partnery dodržovat stanovené (doporučené) ceny pro další prodej, jsou dle zákona zakázána. Stanovení doporučené ceny nesmí vzít odběrateli možnost stanovit prodejní cenu pro koncového spotřebitele dle své vlastní úvahy, tedy prodejce musí mít možnost stanovit koncovou cenu i pod výší doporučené prodejní ceny ze strany dodavatele. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny dalšími, byť i ústními, pokyny či instrukcemi, popřípadě jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce či výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními následky při jejich nedodržování. Také poskytování slev či jiných výhod smluvním partnerům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je dle § 3 odst. 2 písm. a) zákona a § 6 odst. 2 písm. b) zákona bez výjimky zakázáno. Je-li smluvní partner motivován dodržovat doporučené ceny, je tím ohroženo fungování soutěže na daném trhu, což pak má negativní dopad na koncové spotřebitele, neboť dochází ke snížení cenové konkurence na trhu.

155.  Pro samotnou deklaraci porušení zákona prostřednictvím dohod o přímém určení cen pro další prodej není rozhodné, jaké postavení účastník dohody na relevantním trhu zaujímá, neboť tyto dohody jsou zakázané a neplatné bez ohledu na podíl jejich účastníků na trhu. Pozice účastníků dohody na trhu v takovém případě ovlivňuje především rozsah dopadů dohody na hospodářskou soutěž, a tedy závažnost posuzovaného protisoutěžního jednání.

156.  Dohody o určení cen pro další prodej (resale price maintenance – „RPM“) jsou vnímány rovněž jako závažné porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES (bez možnosti udělení individuální výjimky), a to jak Komisí, tak i Evropským soudním dvorem. V rozhodovací praxi Komise je jakýkoli zásah do svobodného obchodního rozhodování distributora v oblasti určování jeho prodejních cen považován za porušení soutěžních pravidel. V této souvislosti lze poukázat např. na rozhodnutí Komise č. 80/1333/EEC ze dne 11. 12. 1980 ve věci Hennessy-Henkell. Za zakázanou klauzuli je tímto rozhodnutím považována dohoda, ve které dodavatel požadoval, aby distributor jeho výrobků stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny. Jedinou obecně povolenou cenovou praktikou, která nebude spadat pod čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES, je poskytnutí ceníku obsahujícího seznam doporučených cen zboží za předpokladu, že tyto seznamy nejsou provázeny dalšími instrukcemi nebo jinými závaznými pokyny. Dále lze poukázat na rozhodnutí Komise č. 82/267/EEC ze dne 6. 1. 1982 ve věci Telefunken. Ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a distributory bylo zjištěno a prokázáno ustanovení, které nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů. Uvedené jednání společnosti Telefunken bylo posouzeno podle článku 81 odst. 1 Smlouvy ES jako zakázaná dohoda, a byla jí za něj uložena pokuta.

157.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej lze uzavřít i ústně, či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. V souvislosti s takovým nepsaným ujednáním, resp. uzavřením zakázaných dohod lze poukázat na aktuální evropskou judikaturu[157], ze které vyplývá, že nezbytnou podmínkou zakázané vertikální dohody je „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně či konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody. Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je nezbytný bilaterální akt v podobě explicitního či tacitního srozumění obou stran.

158.  Úřadem posuzované dohody umožňují, resp. umožňovaly stanovit účastníkům řízení, za jakou maloobchodní cenu budou odběratelé nabízet zboží nakoupené od účastníků řízení k dalšímu prodeji. Gramatickým a logickým výkladem předmětných dohod nelze dojít k jinému závěru než, že předmětem uvedených ustanovení posuzovaných smluv je závazné určení cen pro další prodej; nejedná se tak o pouhé nezávazné doporučení prodejní ceny odběratelům. Tyto skutečnosti dokládá nejen vyjádření některých odběratelů, kteří předmětná ustanovení jako závazná dodržovali, ale také v průběhu místního šetření zajištěná e-mailová komunikace, především však doznání účastníků řízení, resp. plná akceptace právní kvalifikace posuzovaných dohod ze strany účastníků řízení v průběhu procesu narovnání. Účastníci řízení uznali dodržování a aplikaci jednotné cenové strategie a plnění smluv obsahujících zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

159.  Úřad na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že posuzované smlouvy, resp. závazky obsažené v čl. VII. odst. 6. smluv typu 1 a smluv typu 2, v čl. VI. odst. 5. smluv typu 3 a čl. 2. odst. 2.2. přílohy č. 3, které účastníci řízení uzavírali se svými odběrateli nealkoholických nápojů, včetně oboustranné akceptace dohod o stanovení cen nealkoholických nápojů pro další prodej realizované v rámci cenové strategie na jednání konaném dne 14. 4. 2003 v Kroměříži a e-mailů G, naplňují formální stránku zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej, které jsou podle § 3 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona, resp. v případě smlouvy A až C a smlouvy JJ a KK i podle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., zakázané a neplatné.

Materiální stránka zakázané dohody

160.  Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty uvedeného správního deliktu. Z dikce § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zákonem zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde taková dohoda, event. rozhodnutí, které k takovému následku může vést.[158]

161.  K materiální stránce správního deliktu předpokládané v § 3 odst. 1 zákona lze obecně uvést, že narušení hospodářské soutěže vyplývající z dohody uzavřené mezi soutěžiteli působícími jak na vertikální úrovni, tak na horizontální úrovni, zahrnuje rozsáhlou škálu účinků, které se na soutěži negativně projevují, tzn. že omezují či deformují ekonomické výhody plynoucí z férové soutěže. Dopady dohody lze spatřovat jak na straně ostatních soutěžitelů nezúčastněných na dohodě (např. omezení, resp. vyloučení dodávek zboží některé skupině soutěžitelů či omezení, resp. vyloučení nákupu zboží od některých dodavatelů), tak na straně spotřebitelů (např. navýšení cen zboží, snížení kvality zboží, omezení výběru mezi různými značkami či v rámci jedné značky). Lze tak shrnout, že narušení soutěže se obvykle projeví jako snížení/vyloučení konkurenceschopnosti některého soutěžitele či soutěžitelů nebo snížení blahobytu spotřebitelů. Není přitom nutné, aby negativní dopady dohody zasáhly obě tyto skupiny, ačkoli se tak v praxi často děje. Rovněž není rozhodné, zda byla soutěž vyloučena, omezena či pouze ohrožena, neboť všechny tyto následky dohod lze v souladu s § 1 odst. 1 zákona považovat za narušení soutěže.

162.  Jak bylo uvedeno shora, jsou dohody o přímém určení cen pro další prodej dohodami zakázanými, tj. jedná se o dohody, jež ze své podstaty vždy způsobují přinejmenším potenciální narušení hospodářské soutěže a mají negativní dopad na kvalitu a intenzitu soutěžního prostředí, a to bez ohledu na velikost tržních podílů účastníků zakázané dohody; o tom svědčí i skutečnost, že tyto dohody nelze ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 zákona vyjmout aplikací pravidla de minimis (§ 6 zákona), ani prostřednictvím blokové výjimky (§ 4 zákona) (srov. níže). Jinými slovy Úřadem posuzované dohody o přímém určení cen pro další prodej naplnily jak formální, tak i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

163.  Úřad následně posuzoval, zda předmětná cenová ujednání měla též dopad skutečný. Každá dohoda musí být posouzena ve svém ekonomickém kontextu a zvláště ve světle konkrétního relevantního trhu, k němuž se vztahuje. Úřad tak činil nejen z důvodu, že uvedené ustanovení zákona takové rozlišení skutečných a potenciálních dopadů obsahuje. Tato diferenciace má vliv na následné posouzení závažnosti jednání ve vztahu k ukládané sankci, jak to předpokládá § 22 odst. 2 zákona.

164.  Aby bylo možno konstatovat, že dohoda vedla k narušení hospodářské soutěže, je třeba prokázat, že faktické negativní dopady dohody se na trhu v nějakém určitém směru projevily. To pravidelně předpokládá, že strany dohody po určité časové období uzavřenou dohodu plnily. Na základě analýzy situace na trhu pak může být Úřadem vyvozeno, zda a v jakém směru vedla dohoda k narušení soutěže.

165.  Posouzení případných negativních účinků na hospodářskou soutěž se vztahovalo výhradně k dohodám o určení cen pro další prodej. Úřad tak rozlišuje mezi pojmy smlouva a dohoda, kdy smlouva zakládající soukromoprávní vztah mezi smluvními stranami může obsahovat dohody narušující soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, resp. § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., které porušují veřejnoprávní zájem chráněný uvedenými zákony. Pouze na posuzování těchto dohod se vztahuje působnost Úřadu, byť jejich účinky je v některých případech nutno dovozovat v kontextu celé smlouvy.

166.  Posuzované smlouvy byly uzavírány od 7. 5. 2001. V rámci procesu narovnání deklarovali účastníci řízení ukončení protisoutěžního jednání, jež doložili seznamem všech nově uzavřených Rámcových kupních smluv, včetně data jejich uzavření, a svým čestným prohlášením, že obchodní vztahy ze smluv obsahujících závazek dodržovat doporučené prodejní ceny, jež nebyly nahrazeny smlouvami bez závazku, již nejsou aktivní, resp. že s těmito společnostmi již neobchodují.  

167.  Za prokázanou dobu plnění zakázaných dohod obsažených v posuzovaných smlouvách, Úřad v souladu s doznáním účastníků řízení považuje dobu od 7. 5. 2001, kdy byla sjednána první dohoda o přímém určení cen pro další prodej, do 1. 5. 2008, kdy přestaly být účinné poslední z nich. Doba porušení zákona je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu vyhodnocena jako střednědobá. V tomto časovém rozmezí byly rovněž plněny dohody o určení cen uzavřené dne 14. 4. 2003 na jednání konaném v Kroměříži a dne 3. 3. 2008 na základě e-mailů G.

168.  Negativním následkem posuzovaných dohod o přímém určení cen pro další prodej je v případě jejich faktického plnění, kontroly a vynucování tohoto plnění omezení svobody odběratelů při stanovení ceny, za kterou budou prodávat své zboží. Právě možnost odběratele, resp. každého prodejce, stanovit prodejní cenu svého zboží, je jedním ze základních principů fungování hospodářské soutěže. Omezení možnosti odběratelů stanovit prodejní cenu svého zboží dle vlastního rozhodnutí deformuje základní principy existence svobodné hospodářské soutěže.

169.  Úřad proto v rámci správního řízení za účelem ověření faktického plnění dohod o přímém určení cen pro další prodej oslovil všechny odběratele, kteří měli s účastníkem řízení posuzované smlouvy uzavřeny. Jeden z oslovených odběratelů, společnost […] (smlouva D a Y), uvedl, že závazky týkající se přímého určení cen pro další prodej dodržoval (plnil). Společnost […] (smlouva K a U), pak přímo uvedla, že společnost Kofola velmi striktně vyžaduje dodržování doporučených cen, toto dodržování bylo kontrolováno při každé návštěvě obchodního zástupce společnosti Kofola a v případě nedodržování doporučených cen byly ze strany účastníka řízení vyvozovány důsledky typu převodu z fakturační platby na hotovostní, neposkytování podpory prodeje. Rovněž další odběratel, společnost […] (smlouva A a BB), uvedl, že dolní hranici stanovené ceny obsažené v cenících dodržuje.

170.  Ostatní odběratelé, kteří dohodu o určení cen pro další prodej též uzavřeli, se jí dle svého vyjádření necítili být vázáni, případně o jejím uzavření dle svých vyjádření ani nevěděli, resp. existence zakázané dohody neovlivnila způsob tvorby jejich maloobchodních cen. Úřad tedy konstatuje, že toliko tři z celkového počtu […] oslovených odběratelů účastníků řízení ve správním řízení potvrdili plnění, resp. kontrolu a vynucování dodržování zakázaných a neplatných dohod o přímém určení cen pro další prodej. Již na základě výpovědi těchto odběratelů lze však dospět k závěru, že dohoda o přímém určení cen pro další prodej, jejíž posouzení materiální stránky je činěno, byla fakticky plněna, tj. vedla k narušení hospodářské soutěže, i když v omezené míře.

171.  Faktický dopad dohod o přímém určení cen pro další prodej, resp. jejich faktické plnění, kontrola a vymáhání byla však v rámci správního řízení prokázána rovněž na základě e-mailové korespondence účastníků řízení, kterou Úřad zajistil v rámci šetření v jeho obchodních prostorách a v obchodních prostorách odběratele, společnosti […]. Z předmětné e-mailové korespondence (srov. část III.4. Informace a podklady z místního šetření odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že cílem stanovení závazku dodržovat doporučené ceny bylo naplnění účastníkem řízení zvolené cenové strategie, přičemž její plnění kontroloval (srov. např. e-mail A až F) a na jejím dodržování trval a případně ji vynucoval. K této cenové strategii, jejímž prostředkem pro dosažení se staly zakázané a neplatné dohody o přímém určení cen pro další prodej, se účastníci řízení plně v rámci procesu narovnání doznali, a to v časovém rozsahu od roku 2001.

172.  Úřad v rámci správního řízení prokázal dobu faktického plnění a kontroly ze strany účastníků řízení zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej pro sortiment výrobků on-trade trhu nealkoholických nápojů v období od roku 2001 (srov. smlouva A), pro sortiment výrobků off-trade trhu nealkoholických nápojů pak v období od roku  2004 (srov. část IV.3. Předběžná žádost o narovnání odůvodnění tohoto rozhodnutí). Přestože faktické plnění dohod o přímém určení cen pro další prodej bylo Úřadem prokázáno odlišně pro jednotlivé kategorie výrobků účastníků řízení, je nepochybné, a to s ohledem na předmět posuzovaných smluv (srov. smlouvy O až II), že u sortimentu off-trade nealkoholických nápojů měly tyto zakázané cenové dohody v období do roku 2007 dopad přinejmenším potenciální. Při stanovení konkrétní výše pokuty bude zohledněn rozdílný časový rámec faktického plnění dohod o přímém určení cen pro další prodej ve vztahu k sortimentu výrobků on-trade a off-trade nealkoholických nápojů. 

173.  Úřad má tedy za prokázané, že dohoda o přímém určení cen pro další prodej, jejíž posouzení materiální stránky je činěno, byla fakticky plněna, tj. vedla k narušení hospodářské soutěže, když omezila rozhodovací autonomii odběratelů při stanovování maloobchodní ceny jeho zboží. S tímto závěrem Úřadu se účastníci řízení ztotožnili a tento závěr rovněž Úřadu v rámci procesu narovnání potvrdili.

174.  Prokázání faktického plnění dohody o přímém určení cen pro další prodej není ovšem jediným kritériem analýzy situace na trhu, která je nezbytným předpokladem prokázání skutečného narušení hospodářské soutěže, resp. míry narušení soutěže. K otázce stanovení míry dopadů jednání účastníků řízení na hospodářskou soutěž je třeba v rámci analýzy situace na trhu zohlednit další tržní ukazatele, jako např. obrat účastníků řízení dosažený prodejem nealkoholických nápojů na základě posuzovaných smluv.

175.  Úřad má dále za to, že míra faktického dopadu jednání účastníků řízení na hospodářskou soutěž jako takovou byla ovlivněna skutečností, že dohody o určení cen pro další prodej měli účastníci řízení v průběhu posuzovaného období sjednány celkem s […] odběrateli (s tím, že někteří měli postupně uzavřeno několik dohod) z různých částí České republiky, kteří dodávali nealkoholické nápoje dále jak do provozoven pohostinských zařízení, tak do maloobchodních prodejen (tj. tradiční maloobchodní prodejny, specializované obchody /pekárny, drogérie/, čerpací stanice, kiosky apod.).

176.  Konečný spotřebitel poptávající výrobky společnosti Kofola, které vyrábí účastníci řízení, však měl možnost dané zboží zakoupit i např. v maloobchodních síti hypermarketů, supermarketů, včetně diskontních řetězců (provozovaných pod označením […], […], […], […], […], […] atd.), do kterých účastníci řízení rovněž své zboží dodávají a s nimiž nemají sjednány posuzované smlouvy obdobného obsahu, které by obsahovaly protisoutěžní dohody. To znamená, že mezi odběrateli výrobků společnosti Kofola, resp. Kofola Holding, nebyla hospodářská soutěž vyloučena zcela.

177.  Vedle soutěže v rámci jedné či úzké skupiny značek výrobků nealkoholických nápojů  (tzv. soutěž intra-brand) existuje soutěž i mezi jednotlivými značkami výrobků nealkoholických nápojů (tzv. soutěž inter-brand). Vzhledem k existenci různých značek nealkoholických nápojů, jež jsou s nealkoholickými nápoji vyráběnými účastníky řízení vzájemně zastupitelné, je Úřad toho názoru, že inter-brand soutěž nebyla jednáním účastníka řízení vyloučena.

178.  Úřad má tedy na základě shora provedené analýzy situace na trhu za prokázané, že dohody o přímém určení prodejních cen, které uzavírali účastníci řízení se svými odběrateli, měly faktický dopad na hospodářskou soutěž. Došlo k omezení (zbavení) rozhodovací autonomie odběratelů účastníků řízení při stanovení jejich prodejní ceny nealkoholických nápojů, které nakoupili od účastníků řízení. Omezení hospodářské soutěže existencí dohod o přímém určení cen pro další prodej tak bylo reálné. Je tedy nepochybné, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej měly negativní dopad na kvalitu a intenzitu hospodářské soutěže. Materiální stránka pro správní delikt podle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona, resp. podle § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., byla naplněna a ve správním řízení sp. zn.  S 95/08 prokázána.

179.  Úřad uzavírá, že účastníci řízení od roku 2001 uzavírali se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, které narušily hospodářskou soutěž, neboť omezily konkurenční vztah mezi odběrateli, a tím též snížily výhody plynoucí pro konečné spotřebitele z nenarušené konkurence soutěžitelů na trhu dodávek nealkoholických nápojů.

Absence podmínek pro vynětí ze zákazu

180.  Po zhodnocení, že dohody obsažené v posuzovaných smlouvách spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona, se Úřad zabýval tím, zda předmětné dohody nelze vyjmout ze zákazu na základě aplikace § 6 odst. 1 písm. b) zákona (pravidlo de minimis) nebo na základě některé z tzv. obecných (blokových) výjimek.

181.  Zákon č. 63/1991 Sb. od počátku účinnosti stanovil, že zákaz dohod dle § 3 odst. 1 tohoto zákona se nevztahuje na dohody, jejichž podíl na trhu zásobování je menší než 5 % celostátního trhu nebo 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní [viz § 3 odst. 4 písm. c) zák. č. 63/1991 Sb.]. Dohoda, jejíž podíl byl nižší než 5 % na celostátním trhu (resp. 30 % na místním trhu), však ke své účinnosti dle zákona č. 63/1991 Sb. vyžadovala schválení Ministerstvem pro hospodářskou soutěž (od roku 1996 Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže), o nějž byli účastníci dohody zavázáni požádat.

182.  Zákon v § 6 odst. 1 upravuje podmínky aplikace pravidla de minimis; v období od 1. 7. 2001 do 1. 6. 2004 se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahoval na vertikální dohody, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšoval 10 %, v období od 2. 6. 2004 do 30. 9. 2005 pak 15 %. Novela zákona provedená zákonem č. 361/2005 Sb. účinná od 1. 10. 2005 ponechala výši podílu na relevantním tru na stejné úrovni, nadále je však u vertikálních dohod požadováno, aby tento podíl nedosáhl žádný z účastníků dohody. U dohod, u nichž podíly účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšují uvedené hranice, není jejich dopad na hospodářskou soutěž významný, a proto jsou ze zákazu dohod narušujících soutěž vyňaty. Vynětí však nelze uplatnit mj. v případech stanovených v § 6 odst. 2 písm. b) zákona, tj. v případě vertikální dohody o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej nebo o poskytnutí kupujícímu pro tento další prodej úplné ochrany na vymezeném území. 

183.  Zákon č. 361/2005 Sb., jímž došlo ke změně zákona, mimo jiné v části III. zrušil vyhlášky Úřadu, jimiž byly vydány obecné výjimky ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona, a dále do nového § 4 zákona zavedl pravidlo o přímé aplikovatelnosti obecných výjimek vydaných na komunitární úrovni i pro vztahy bez komunitárního prvku. Vzhledem k tomu, že uzavření a plnění posuzované dohody časově spadalo i do období před účinností zákona č. 361/2005 Sb. (tzn. do období účinnosti obecných výjimek vydaných Úřadem na základě zmocnění v § 26 odst. 1 tehdejšího zákona), Úřad ověřil, zda na předmětné dohody nelze použít vynětí ze zákazu dohod narušujících soutěž v souladu s dříve účinnou vyhláškou Úřadu č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy vertikálních dohod. K tomu je třeba poukázat na § 5 odst. 1 písm. a) této vyhlášky, dle něhož vynětí ze zákazu dohod na základě blokové výjimky nelze použít pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej, a to bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu. Dále Úřad uvádí, že obdobné ustanovení obsahuje i čl. 4 písm. a) Nařízení Komise č. 2790/1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy o založení Evropských společenství na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (dále též „bloková výjimka“), kterou Úřad dle shora uvedeného od 1. 10. 2005 přímo aplikuje i na vztahy bez komunitárního prvku.. Podle čl. 4 písm. a) blokové výjimky nelze však vynětí ze zákazu dohod na základě blokové výjimky použít pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej, a to bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu.

184.  Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci řízení uzavřeli se svými odběrateli v posuzovaném případě vertikální dohody o přímém určení cen kupujícím pro další prodej zboží ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona, nevztahuje se na tyto dohody vynětí ze zákazu dohody. Dohody o přímém určení cen pro další prodej, jež účastníci řízení uzavřeli se svými odběrateli, nelze rovněž vyjmout ze zákazu dohod na základě blokové výjimky.

185.  V případě, že dohodu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, na níž nespadá vynětí ze zákazu dohod dle § 6 odst. 1 zákona, nelze podřadit ani pod blokovou výjimku, je nutno se dále zabývat, zda taková dohoda nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dle § 3 odst. 1 zákona na základě zákonné výjimky ve smyslu § 3 odst. 4 zákona. V souladu s § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody, které: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody. Podmínky obsažené v citovaném § 3 odst. 4 zákona musejí být splněny kumulativně, aby se zákaz vyslovený v § 3 odst. 1 zákona na jinak formálně zakázanou a neplatnou dohodu nevztahoval.

186.  Při posouzení aplikace § 3 odst. 4 zákona na dohodu o přímém určení cen pro další prodej, jež byla obsažena v posuzovaných smlouvách a e-mailech L a G, Úřad dospěl k závěru, že nedošlo ke kumulativnímu naplnění všech podmínek pro uplatnění individuální výjimky ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona. Úřad totiž ověřil, že omezení cenové soutěže mezi odběrateli účastníků řízení samo o sobě nikterak nepřispělo, ani nepřispívá ke zlepšení distribuce zboží a též nepřináší spotřebitelům žádné výhody, ba spíše naopak. Omezení cenové soutěže mezi odběrateli mělo a má potenciál znemožnit spotřebitelům získat nabízený produkt za cenu, jež by byla výsledkem konkurenčního boje odběratelů. Dohoda o přímém určení cen pro další prodej omezuje soutěž uvnitř předmětné značky, a to k tíži konečných spotřebitelů. I kdyby dohoda o přímém určení cen pro další prodej byla jedním z prvků systému zaměřeného na dosažení legitimního zájmu na zlepšení distribuce, konstatuje Úřad, že pozitivních účinků spočívajících v zachování kvality prodeje a řádného užití zboží, tj. zlepšení výroby a distribuce zboží , lze dosáhnout i jinak, bez omezení v oblasti ceny.[159]

187.  Podmínky stanovené v § 3 odst. 4 písm. a) a b) zákona pro aplikaci individuální výjimky tedy nejsou splněny. S ohledem na skutečnost, že nesplnění byť i jedné podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona vylučuje vynětí dohody ze zákazu dohod prostřednictvím individuální výjimky, nebylo nutné se otázkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 4 písm. c) zákona dále zabývat.

IX. Subjektivní stránka deliktu

188.  Ačkoliv je odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž odpovědností objektivní, konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona dochází zaviněně, resp., slovy zákona, úmyslně nebo z nedbalosti (§ 22 odst. 2 zákona). Zákon tak napevno ukládá soutěžnímu úřadu, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad ve svých rozhodnutích[160] složku zavinění zkoumá pravidelně i u soutěžitelů – právnických osob, a tento postup nebyl ze strany správních soudů nikdy zpochybněn. Zkoumání subjektivní stránky jednání účastníka řízení považuje tedy Úřad za nezbytnou součást úvah o samotné možnosti uložit pokutu; forma zavinění je pak i podle judikatury správních soudů relevantní z hlediska rozhodování o výši ukládané pokuty.[161]

189.  Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl (dolus) a nedbalost (culpa). Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu, tj. zavinění, je třeba vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti němuž jednání směřuje. V případě vědomé nedbalosti i nepřímého úmyslu jednající ví, že škodlivý následek může způsobit. Zatímco však u vědomé nedbalosti jednající nechce způsobit škodlivý následek, resp. bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej nezpůsobí, v případě úmyslu nepřímého je subjekt srozuměn s tím, že škodlivý následek může způsobit. Pokud jde o úmysl přímý, vychází se z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Není tedy rozhodné, zda účastník řízení věděl, že porušuje konkrétní zákonné ustanovení, či zda si byl vědom možnosti porušení zákona. Při posouzení subjektivní stránky deliktu porušení zákazu stanovenému v § 3 odst. 1 zákona je rozhodné posouzení volní a vědomostní složky ve vztahu k objektu deliktu, tj. právem chráněnému zájmu, jímž je existence a fungování hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb, resp. hospodářská soutěž prostá narušení ve smyslu § 1 odst. 1 zákona, tedy účinná hospodářská soutěž.  

190.  Při hodnocení subjektivní stránky popsaného správního deliktu Úřad vzal v potaz skutečnost, že šetřená ustanovení posuzovaných smluv byla do smluv s odběrateli začleněna na návrh účastníků řízení (posuzované smlouvy byly vypracovány účastníky řízení). Účastníci řízení plnění posuzovaných smluv, resp. zakázaných dohod kontrolovali a vynucovali. Rovněž tak má Úřad za prokázané, že iniciátory jednání za účelem uzavření dohod o přímém určení cen  uzavřených na jednání konaném dne 14. 4. 2003 v Kroměříži a v rámci e-mailů G byli účastnící řízení.

191.  Podle názoru Úřadu si účastníci řízení museli být vědomi toho, že předmětná ujednání ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň předmětného zboží na trhu (tato skutečnost totiž vyplývá ze samotné povahy dané dohody a z jejího účelu, který sleduje, jakož i účastníky řízení aplikované cenové strategie či e-mailové korespondence zajištěné Úřadem při šetření v obchodních prostorách účastníků řízení a společnosti Jaso), a že zbavují odběratele možnosti stanovit prodejní cenu zboží dle své vůle. Přitom pro případ, že jimi uzavřená a plněná dohoda hospodářskou soutěž naruší, s tím účastníci řízení byli srozuměni. Vědomostní a volní složka zavinění se tak vztahuje i ke způsobilosti jimi uzavíraných dohod narušit hospodářskou soutěž. Účastníci řízení si tedy museli podle názoru Úřadu být přinejmenším vědomi skutečnosti, že jejich postup není slučitelný s principy, na nichž je vystavěna ochrana hospodářské soutěže. Úřad proto v souladu se svou rozhodovací praxí[162] dospěl k závěru, že účastníci řízení porušili zákon zaviněně ve formě úmyslu.

192.  Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře evropských soudů[163], ze které vyplývá, že pro konstataci úmyslného porušení soutěžního práva není nezbytné, aby si soutěžitel byl vědom toho, že porušuje zákaz stanovený soutěžními pravidly; je dostačující, aby si nemohl být nevědomý toho, že napadené jednání mělo za cíl nebo mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže.

X. Odůvodnění výše pokuty

193.  Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 milionů Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona.

194.  Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů[164] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by však byl pro něj likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.

195.  Při stanovení konkrétní výše pokuty se předně musí vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníka správního řízení. Dále pak Úřad v konkrétní výši pokuty zohlední další jím zjištěná specifika případu, která jsou vzhledem k jejich charakteru pro stanovení pokuty relevantní.[165]

196.  Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem, resp. při kalkulaci konkrétní výše pokuty dle § 22 odst. 2 zákona, vypracoval a na svých internetových stránkách zveřejnil tzv. „Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též „Zásady“).[166] Vzhledem k tomu, že správní řízení v dané věci bylo zahájeno po dni publikace Zásad, byla výše pokuty vypočítána s využití pravidel tam obsažených. 

X.1.Přičitatelnost protisoutěžního jednání

197.  Úřad v rámci správního řízení prokázal, že účastníci řízení od roku 2001 uzavírali a plnili zakázané dohody o určení cen pro další prodej, což vyplývalo z účastníky řízení v roce 2001 přijaté cenové strategie. Smlouvy, jež účastníci řízení od uvedeného roku uzavírali, obsahovaly v rámci tohoto správního řízení posuzované zakázané cenové dohody. Úřad předně tedy ověřil a prokázal, že uzavření a plnění dohod o určení cen pro další prodej, přestože byly obsaženy ve třech různých typových smlouvách uzavíraných postupně společnostmi SANTA NÁPOJE, KOFOLA a Kofola, popř. v nepsané podobě představují trvající správní delikt.

198.  Po zjištění, že posuzované smlouvy, resp. dohody o cenách, byly v průběhu let 2001 až 2008 uzavírány těmito „různými“ společnostmi, jež ovšem společně náleží, resp. náležely do jedné podnikatelské skupiny, zabýval se Úřad otázkou přičitatelnosti prokázaného protisoutěžního jednání jednotlivými společnostmi v rámci skupiny Kofola.

199.  Jak již bylo uvedeno shora (srov. část II.1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dospěl Úřad k závěru, že v posuzovaném případě je společnost Kofola Holding jako právní nástupce zaniklé společnosti KOFOLA, resp. SANTA NÁPOJE, soutěžitelem odpovědným za jednání uvedené společnosti od 7. 5. 2001 do 31. 12. 2006, přičemž obdobím rozhodným pro uložení pokuty tomuto právnímu nástupci je toliko období od 1. 7. 2001, tj. období účinnosti zákona č. 143/2001 Sb.

200.  Od 1. 1. 2007 uzavírala společnost Kofola nový typ smluv, jenž i nadále v souladu s cenovou strategií skupiny Kofola, přijatou již v roce 2001, obsahoval zakázané cenové dohody. V souladu se zásadou jedné ekonomické jednotky a konceptu soutěžitele tak, jak byl podán shora, rozhodl se Úřad uložit společnosti Kofola Holding pokutu též za období trvání deliktu od 1. 1. 2007 do 1. 5. 2008, neboť společnost Kofola, jež dohody v uvedeném období uzavírala a plnila, je dceřinou společností společnosti Kofola Holding, která určuje její soutěžní jednání.

X.2. Základní částka pokuty

201.  Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně, a za horní hranici je považována ta z alternativně použitelných hranic, která je pro příslušného soutěžitele nepříznivější. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují.[167] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považoval částku 10 % z čistého obratu dosaženého účastníkem řízení za poslední ukončené účetní období. 

202.  V souladu se Zásadami  je východiskem pro určení konkrétní výše pokuty  tzv. základní částka pokuty, jež je stanovena na základě hodnoty prodejů, dále zahrnuje zhodnocení závažnosti protisoutěžního jednání a délky protisoutěžního jednání. Základní částka pokuty se posléze upravuje v závislosti na množství a povaze zjištěných přitěžujících nebo polehčujících okolností.

203.  Základní částka pokuty se stanoví jako podíl hodnoty prodejů (tzv. výchozí podíl), vynásobený koeficientem času.[168]

Hodnota prodejů

204.  Hodnota prodejů je vypočítána z obratu soutěžitele dosaženého prodejem zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo či nepřímo týká.

205.  Celkový obrat účastníků řízení na území České republiky dosáhl v roce 2007 částky 3 034 725 tis. Kč, přičemž obrat dosažený prodejem zboží, tedy obrat na trhu dodávek nealkoholických nápojů činil […] Kč. Úřad tedy pro určení hodnoty prodejů vzal v úvahu částku […] Kč. 

Závažnost

206.  Základním východiskem pro stanovení výše pokuty, resp. posouzení přiměřenosti výše pokuty, je skutečnost, že trest by měl zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétní výše pokuty je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení.

207.  V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 3 odst. 1 zákona, neboť účastníci řízení uzavírali a plnili zakázané a neplatné dohody o přímém určení cen pro další prodej, které vedly k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu dodávek nealkoholických nápojů. Toto jednání považuje Úřad v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí[169] a Zásadami[170] typově za závažné porušení zákona.

208.  V případě protisoutěžního jednání, jež je považováno za typově závažný delikt, Úřad určuje výchozí podíl, jakožto základ pro výpočet základní částky pokuty, v rozmezí do 1 % hodnoty prodejů.

209.  Při stanovení konkrétní výše výchozího podílu v rozmezí 0 % až 1 % Úřad zohlednil rozsah skutečného dopadu porušení zákona účastníky řízení na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Ve správním řízení byl prokázán faktický dopad zakázaných dohod na hospodářskou soutěž jako takovou. Úřad rovněž zohlednil, že plnění předmětných dohod o přímém určení cen pro další prodej bylo u jednotlivých odběratelů ze strany účastníka řízení kontrolováno a vymáháno, a to v souladu s účastníkem řízení v roce 2001 zvolenou cenovou strategií. Narušení hospodářské soutěže vyvolané samotnou existencí zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej tak bylo v daném případě zesíleno aktivním jednáním účastníka řízení, prosazujícím plnění těchto zakázaných dohod. Posuzované smlouvy měl účastník řízení sjednány s […] odběrateli (s některými z nich měl sjednány i nepsané dohody), a s dalšími čtyřmi odběrateli byla dohoda o určení cen pro další prodej uzavřena na základě e-mailů L a G; soutěž intra-brand však nebyla zcela vyloučena. Vedle toho probíhala rovněž soutěž inter-brand.

210.  Po zohlednění uvedených skutečností byl Úřadem stanoven výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši 0,5 % z hodnoty prodejů, tj.  11.836.391,83 Kč.

Délka trvání deliktu

211.  Zákon č. 143/2001 Sb. nabyl účinnosti od 1. 7. 2001. Pokutu za spáchání správního deliktu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí uložit za dobu trvání porušení zákona, nejdříve však od jeho účinnosti, tj. od 1. 7. 2001. Zákon č. 143/2001 Sb. zrušil předchozí zákon chránící tentýž zájem, nezmocnil však Úřad sankcionovat správní delikty spáchané za účinnosti předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 63/1001 Sb. Úřad je tedy sice oprávněn deklarovat porušení dříve platného zákona, jak vyplývá z ustálené soudní judikatury[171], toto jednání však již není postižitelné sankcí.

212.  K délce porušování zákona účastníky řízení Úřad uvádí, že účastník řízení uzavřel pět z posuzovaných dohod (konkrétně obsaženými ve smlouvách A až C a smlouvách JJ a KK) ještě před účinností zákona č. 143/2001 Sb., což nelze v kontextu shora uvedeného postihnout sankcí. Nicméně tím, že tyto smlouvy, resp. posuzovaná ustanovení, ponechal v platnosti, i po nabytí účinnosti zákona č. 143/2001 Sb. (po 1. 7. 2001), resp. tyto smlouvy a v nich obsažená protisoutěžní ustanovení po 1. 7. 2001 plnil, dopustil se porušení tohoto zákona. Další posuzované smlouvy byly uzavřeny již za dobu účinnosti zákona, a to v období 5. 7. 2001 až 1. 5. 2008.

213.  Délka porušování zákona pro účely stanovení pokuty je tak počítána od 1. 7. 2001 do 1. 5. 2008 (kdy byla ukončena účinnost poslední z posuzovaných smluv) a činí šest let a deset měsíců trvání porušení zákona.

214.  Za účelem zohlednění doby účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání byla částka výchozího podílu hodnoty prodejů, kterou Úřad stanovil na základě závažnosti protisoutěžního jednání, v souladu se Zásadami vynásobena koeficientem času podle doby účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání. Výchozí podíl tak byl v souladu se Zásadami vynásoben koeficientem času o hodnotě 2,29.[172]

Stanovení základní částky pokuty

215.  Na základě shora uvedených úvah Úřad stanovil základní částku pokuty ve výši 27.105.337,29  Kč.

X.3. Úprava základní částky pokuty

216.  Úřad dále po určení základní částky pokuty podle okolností případu posoudil, zda jsou dány přitěžující či polehčující okolnosti, které jsou důvodem ke zvýšení či snížení pokuty nad či pod úroveň základní částky. Všechny přitěžující a polehčující okolnosti je třeba přitom zhodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu.

Opakování

217.  Úřad přihlédl ke skutečnosti, že účastník řízení se porušení zákona nedopustil opakovaně. Základní částku pokuty tak nebylo třeba z tohoto důvodu navyšovat.

Subjektivní stránka deliktu

218.  Úřad rovněž přihlédl k formě zavinění (subjektivní stránce jednání účastníka řízení), když šlo o úmyslné jednání (viz výše). Skutečnost, že se účastník řízení dopustil úmyslného porušení zákona, považuje Úřad souladu se Zásadami za přitěžující okolnost, tj. za důvod ke zvýšení základní částky pokuty.[173] V daném případě rozhodl Úřad navýšit základní částku pokuty z důvodu úmyslného porušení zákona ze strany účastníka řízení o 20 %, a to v souladu se svou dosavadní praxí.[174]

Další okolnosti zohledněné v sankci

219.  Úřad v konkrétní výši sankce zohlednil skutečnost, že posuzované smlouvy byly účastníkem řízení v průběhu správního řízení nahrazeny smlouvami novými, které protisoutěžní ustanovení neobsahují. Tuto skutečnost lze v souladu se Zásadami považovat za okolnost polehčující a odůvodňující snížení výše pokuty.[175]

220.  Jelikož účastník řízení  ukončil protisoutěžní jednání před vydáním rozhodnutí ve věci, je tak dán důvod ke snížení základní částky pokuty o 20 %.[176]

Výsledná kalkulace pokuty

221.  Po zohlednění všech přitěžujících a polehčujících okolností zůstala základní částka pokuty ve stejné výši, tj. ve výši 27.105.337,29  Kč.

X.4. Proces narovnání

222.  S ohledem na specifika procesu narovnání spočívající v kvalifikované spolupráci účastníků řízení na průběhu správního řízení, jejich plném doznání k vytýkanému protisoutěžnímu jednání, resp. jejich uznání právní kvalifikace učiněné ze strany Úřadu (srov. část IV. Narovnání odůvodnění tohoto rozhodnutí), což mělo za následek efektivní a rychlé vyřešení daného případu, rozhodl Úřad o dodatečném snížení základní částky pokuty o dalších 50 %, tj. na částku 13.552.669,-Kč. Poté Úřad vypočtenou částku pokuty zaokrouhlil na celé tisíce směrem dolů. Výsledná výše pokuty za správní delikt popsaný v tomto rozhodnutí tak činí 13.552.000,- Kč.

223.  Snížení pokuty v rámci procesu narovnání o 50 % je podstatně vyšší a pro účastníky řízení příznivější, než které nabízí Komise v rámci své settlement procedure. Zde je třeba poukázat na skutečnost, že Úřad v daném případě aplikoval proceduru narovnání v řízení, jehož předmětem jsou dohody vertikální, zatímco Komise připouští narovnání pouze v řízení o horizontálních kartelech. Vzhledem k tomu, že účastníci vertikálních dohod nemohou ani v českém, ani v evropském soutěžním právu využít beneficia leniency programu^[177], může v případě vertikálních dohod procedura narovnání sloužit též jako nástroj vyšetřovací. Tak tomu bylo i v projednávaném případě, kdy účastníci řízení kromě doznání jednání a jeho právní kvalifikace významným způsobem přispěli k úplnému odhalení protisoutěžního jednání a jeho rozsahu tím, že předložili důkazy o uzavírání a plnění zakázaných dohod, které Úřad dosud neměl k dispozici. Vzhledem k tomu, že tyto důkazy představovaly významnou přidanou hodnotu, pokud by se tak stalo v řízení o horizontálním kartelu, připadalo by v úvahu snížení pokuty podle leniency programu, a to až o 50 %.^[178]

224.  Jak již bylo shora podáno, aplikace procedury narovnání není nároková. V projednávaném případě bylo tak zásadní snížení pokuty možné pouze v důsledku skutečnosti, že předmětem řízení byly vertikální, a nikoli horizontální, a tedy závažnější, dohody a tím, že účastníci řízení předložili Úřadu další důkazy, které dosud neměl v dispozici a které významně přispěly k odhalení a prokázání protisoutěžního jednání v úplném rozsahu. V případech horizontálních dohod mezi konkurenty, k jejichž odhalování má Úřad k dispozici leniency program, na jehož základě mohou účastníci kartelu výměnou za předložení důkazů dosáhnout úplné či částečné imunity od pokuty, by tak významné snížení pokuty nepřipadalo v úvahu, neboť v takových řízeních procedura narovnání neplní ani částečně funkci vyšetřovacího nástroje.

225.  Tento postup Úřadu, tj. 50% snížení Úřadem na základě obecných pravidel stanovené výše pokuty, nepředstavuje excesivní a diskriminační přístup Úřadu; 50% snížení pokuty je totiž v souladu s odst. 14 Zásad. Posuzovaný případ byl svým charakterem, resp. aplikací procesu narovnání výjimečným případem, jenž v konečném důsledku znamenal úspory prostředků Úřadu a efektivní nápravu protisoutěžního stavu při současném zachování uložení citelné sankce (srov. část IV. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

226.  Ze všech uvedených důvodů se Úřad rozhodl uložit účastníku řízení pokutu při spodní hranici zákonného rozpětí. Výše uložené pokuty 13.552.000,-Kč činí cca 0,5 % z čistého obratu, je tak zcela přiměřená okolnostem případu. Výše pokuty přitom odpovídá rozmezí sankce, kterou účastníci řízení ve svém závěrečném návrhu indikovali.

227.  Ukládaná pokuta neznamená finanční ohrožení podnikání či existence účastníka řízení, nemá tedy likvidační charakter, zároveň je dostatečně citelná, aby účastníka řízení od podobného jednání napříště odradila.

228.  Pokuta uložená účastníku řízení tímto rozhodnutí je v rozmezí stanoveném zákonem, resp. byla uložena při samé spodní hranici zákonem stanovené sazby. Nejedná se tak o pokutu zjevně nepřiměřenou.[179]

XI. Opatření k nápravě

229.  Podle § 23 odst. 1 zákona zjistí-li Úřad porušení zákazů nebo nesplnění povinností v případech uvedených v § 22 odst. 2 zákona, může ve lhůtě podle § 22 odst. 5 zákona rozhodnout podle povahy věci o uložení opatření k nápravě a stanovit pro jejich splnění přiměřenou lhůtu. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání (resp. jeho prevenci či opakovaní). Podle § 23 odst. 2 zákona opatření k nápravě nesmí být svým obsahem a rozsahem ukládáno nad rámec účelu tohoto zákona.

230.  Ve správním řízení Úřad neshledal důvody pro uložení účastníkům řízení opatření k nápravě, a to z následujících důvodů. Dne 4. 6. 2008 bylo Úřadu doručeno podání účastníků řízení, jehož součástí byl seznam nově uzavřených Rámcových kupních smluv, jež nahradily Úřadem posuzované smlouvy, včetně čestného prohlášení účastníků řízení, že žádná z Úřadem v rámci správního řízení posuzovaných smluv již není plněna. Úřadu tedy bylo doloženo, že posuzované smlouvy pozbyly účinnosti.

231.  Součástí citovaného podání byla i kopie nově uzavřené Rámcové kupní smlouvy. Úřad tuto kopii nově uzavřené Rámcové kupní smlouvy v rozsahu svých kompetencí posoudil, přičemž dospěl k závěru, že jejím obsahem nejsou ustanovení vzbuzující pochybnosti ohledně slučitelnosti se zákonem.

232.  Uložení opatření k nápravě není podle názoru Úřadu důvodné. Zájmu chráněnému zákonem je dostatečně dosaženo tím, že jednání popsané ve výrokové části I. a II. tohoto rozhodnutí je účastníkům řízení do budoucna zakázáno.

XII. Náklady řízení

233.  Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle zmíněného ustanovení vyhlášky činí paušální částka nákladů 1.000,- Kč, přičemž ve zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se o 1.500,- Kč. V případě, že byl přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka o 2.500,- Kč a pokud bylo přibráno více znalců, částky za znalce se sčítají. Maximální výše paušální částky nákladů řízení je 6.000,- Kč.

234.  Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušili § 3 odst. 1 zákona, tedy porušili svou povinnost neuzavírat zakázané dohody narušující soutěž na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení účastníkům řízení nahradit náklady správního řízení sp. zn. S 95/08. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2.500,- Kč. S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1.000,- Kč navýšil o 1.500,- Kč.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení dle § 152 odst. 1 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Robert Neruda, Ph.D.

ředitel

Sekce hospodářské soutěže

Rozhodnutí obdrží:

1) právní zástupce společnosti Kofola Holding

Vážený pan

Daniel Čekal, advokát

AK Wilson & Partners v.o.s.

Jungmannova 34

110 00 Praha 1

2) právní zástupce společnosti Kofola

Vážený pan

Daniel Čekal, advokát

AK Wilson & Partners v.o.s.

Jungmannova 34

110 00 Praha 1

---

[1] Šetření vedené pod sp. zn. P 440/07.

[2] Viz str. 1 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[3] Viz str. 1 a násl. spisu sp. zn. S 82/08.

[4] Viz str. 1769 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[5] Viz str. 1 a násl. spisu sp. zn. S 95/08.

[6] Dnem 28. 4. 2008 byl nahrazen novým členem představenstva, a to Ireneuszem Sudníkem.

[7] Srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 7 A 134/95-30 ze dne 25. 10. 1996 ve věci Česká lékárnická  komora.

[8]  Kindl, J. Podnik nebo soutěžitel … záleží na tom?. Právní rozhledy, 2006, č. 5, str. 164.

[9] Dyekjaer-Hansen, K., Høegh, K. Succession of Liability for Competition Law Infringement with Special Reference to Due Diligence and Warranty Claims, E.C.L.R., č. 5, 2003, str. 205.

[10] Dyekjaer-Hansen, K., Høegh, K. Succession of Liability for Competition Law Infringement with Special Reference to Due Diligence and Warranty Claims, E.C.L.R., č. 5, 2003, str. 206.

[11] Srov. např. rozsudek ESD spojené případy 40 až 48, 50, 54 to 56, 111, 113 a 114/73 ze dne 16. 12. 1975 ve věci SUIKER UNIE, [1975] ECR 1663; rozsudek ESD spojené případy 29/83 a 30/83 ze dne 1. 2. 1984 ve věci CRAM & RHEINZINK , [1984] ECR 1697 (Komise rozhodla o tom, že společnost Rheinisches Zinkwalzwerk GmbH & Co se dopustila porušení čl. 81 Smlouvy ES, avšak odpovědnou byla shledána Rheinzink GmbH, neboť byla jejím právním nástupcem. ESD přijal úvahu Komise, že z pohledu soutěžního práva identita podniku zůstala totožná, a to bez ohledu na fakt, že došlo ke změnu názvu a právní formy); rozsudek ESD C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni, [1999] ECR I - 4125 (odst. 145); či např. rozsudek ESD C-279/98 P ze dne 16. 11. 2000 ve věci, Cascades , [2000] ECR I - 9693 (odst. 9)..

[12] Dyekjaer-Hansen, K., Høegh, K. Succession of Liability for Competition Law Infringement with Special Reference to Due Diligence and Warranty Claims, E.C.L.R., č. 5, 2003. s. 212.

[13] Srov. rozsudek ESD C-280/06 ze dne 11 12. 2007 ve věci ETI and others (odst. 40).

[14] Srov. rozsudek ESD C-280/06 ze dne 11 12. 2007 ve věci ETI and others (odst. 48); rozsudek ESD C-204/00 ze dne 7. 1. 2004 ve věci Aalborg Portland a další v. Komise [2004] ECR I-123(odst. 355 – 359).

[15] Viz str. 367 - 371 spisu sp. zn. S 308/07.

[16] Viz str. 721 - 726 spisu sp. zn. S 308/07.

[17] Viz str. 1711 – 1715 spisu  sp. zn. S 308/07.

[18] Viz str. 566 - 570 spisu sp. zn. S 308/07.

[19] Viz str. 1153 – 1156 spisu sp. zn. S 308/07.

[20] Viz str. 1179 – 1187 spisu sp. zn. S 308/07.

[21] Viz str. 1197 - 1206 spisu sp. zn. S 308/07.

[22] Viz str. 609 - 615 spisu sp. zn. S 308/07.

[23] Viz str. 712 - 716 spisu sp. zn. S 308/07.

[24] Viz str. 1019 - 1022 spisu sp. zn. S 308/07.

[25] Viz str. 825 - 829 spisu sp. zn. S 308/07.

[26] Viz str. 1188 - 1192 spisu sp. zn. S 308/07.

[27] Viz str. 1357 - 1362 spisu sp. zn. S 308/07.

[28] Viz str. 264 - 269 spisu sp. zn. S 308/07.

[29] Viz str. 126 - 138 spisu sp. zn. S 308/07.

[30] Viz str. 153 - 164 spisu sp. zn. S 308/07.

[31] Viz str. 180 - 191 spisu sp. zn. S 308/07.

[32] Viz str. 74 – 88 spisu sp. zn. S 308/07.

[33] Viz str. 596 - 608 spisu sp. zn. S 308/07.

[34] Viz str. 14 a násl. Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[35] Viz str. 274 - 282 spisu sp. zn. S 308/07.

[36] Viz str. 101 - 112 spisu sp. zn. S 308/07.

[37] Viz str. 490 - 499 spisu sp. zn. S 308/07.

[38] Viz str. 974 - 981 spisu sp. zn. S 308/07.

[39] Viz str. 558 - 565 spisu sp. zn. S 308/07.

[40] Viz str. 36 - 50 spisu sp. zn. S 308/07.

[41] Viz str. 950 - 962 spisu sp. zn. S 308/07.

[42] Viz str. 360 - 366 spisu sp. zn. S 308/07.

[43] Viz str. 700 - 711 spisu sp. zn. S 308/07.

[44] Viz str. 198 - 210 spisu sp. zn. S 308/07.

[45] Viz str. 1004 – 1016 spisu sp. zn. S 308/07.

[46] Viz str. 121 – 124 spisu sp. zn. S 308/07.

[47] S odběratelem […] velkoobchod nebyla účastníky řízení uzavřena nová smlouva, neboť odběratel spadá pod smlouvu uzavřenou s odběratelem […].

[48] Viz str. 147 – 150 spisu sp. zn. S 308/07.

[49] Viz str. 139 – 142 Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[50] Viz str. 123 – 236 Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[51] Viz str. 700 - 711 spisu sp. zn. S 308/07.

[52] Porušení procesních ustanovení zákona účastníkem řízení je deklarováno v rozhodnutí Úřadu č.j. S 095/2008/ KD-14493/2008/810 ze dne 25. 7. 2008.

[53] Viz str. 492-497  Přílohy č. I, šanon č. 2 spisu sp. zn. S 308/07.

[54] Viz str. 77 – 81 Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[55] Nyní společnost […].

[56] Viz str. 552-557  Přílohy č. I, šanon č. 2 spisu sp. zn. S 308/07.

[57] Viz str. 367-371  Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[58] Viz str. 413-418  Přílohy č. I, šanon č. 2 spisu sp. zn. S 308/07.

[59] Viz str. 113 -117 Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[60] Viz str. 151-155  Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[61] Viz str. 440-444  Přílohy č. I, šanon č. 2 spisu sp. zn. S 308/07.

[62] Viz str. 268-271  Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[63] Viz str. 277-282  Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[64] Viz str. 183-188  Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[65] Viz str. 406-410  Přílohy č. I, šanon č. 2 spisu sp. zn. S 308/07.

[66] Dodavatelem ve smlouvách typu 1 byla společnost SANTA NÁPOJE.

[67] Dodavatelem ve smlouvách typu 2 byla společnost KOFOLA.

[68] Prodávajícím se ve smlouvách typu 3 a přílohách 3 rozumí společnost Kofola.

[69] Doporučená cena v přílohách 3 není stanovena vždy u všech druhů produktů; po přezkoumání všech smluv typu 3 a jejich příloh 3 bylo zjištěno, že doporučená cena byla uvedena minimálně u 118 druhů zboží.

[70] Dopis Úřadu č.j. S 308/2007/KD-20707/2007/810 ze dne  9. 11. 2007.

[71] Viz. Příloha č. I ke spisu S 308/07.

[72] Různá data uzavření Rámcové kupní smlouvy jsou daná tím, že účastník řízení zaslal kopii této smlouvy pouze s vyplněným datem uzavření smlouvy 19. 2. 2007 v Krnově, zatímco odběratel pouze s vyplněným datem uzavření smlouvy 1. 3. 2007 v […]. 

[73] Různá data uzavření Rámcové kupní smlouvy jsou daná tím, že účastník řízení zaslal kopii této smlouvy pouze s vyplněným datem uzavření smlouvy dne 6. 4. 2007 v Krnově, zatímco odběratel pouze s vyplněným datem uzavření smlouvy dne 1. 3. 2007 v […].

[74] Srov. dopis Úřadu č.j. S 308/2007/KD-20560/2007/810 ze dne 9. 11. 2007.

[75] Viz např. str. 125, 197, 699, 949 spisu sp. zn. S 308/07.

[76] Viz str. 824 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[77] Viz str. 556 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[78] Viz str. 359 spisu sp. zn. S 308/07.

[79] Viz např. str. 577 spisu sp. zn. S 308/07.

[80] Viz např. str. 630 spisu sp. zn. S 308/07.

[81] Viz např. str. 629 spisu sp. zn. S 308/07.

[82] Viz např. str. 624 nebo 1569 spisu sp. zn. S 308/07.

[83] Viz např. str. 643 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[84] Viz např. str. 981 spisu sp. zn. S 308/07.

[85] Viz protokol o průběhu šetření str. 980a a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[86] Viz str. 1004 – 1016 spisu sp. zn. S 308/07.

[87] Viz protokol o průběhu šetření str. 1128 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[88] Viz str. 1202 spisu sp. zn. S 308/07.

[89] Viz str. 1183 spisu sp. zn. S 308/07.

[90] Viz protokol o průběhu šetření str. 980a a násl.spisu sp. zn. S 308/07.

[91] Pozn. Úřadu: area sales manager, tzn. oblastní manažer pro prodej.

[92] Viz str. 1650 spisu sp. zn. S 308/07.

[93] Viz str. 1651 spisu sp. zn. S 308/07.

[94] Viz str. 1640 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[95] Viz str. 1638 spisu sp. zn. S 308/07.

[96] Viz str. 1643 spisu sp. zn. S 308/07.

[97] Společnost […].

[98] Viz str. 1653 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[99] Viz str. 1607 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[100] Společnost […]; Rámcová kupní smlouva uzavřená se společností Kofola dne 11. 4. 2007 – viz str. 396- 405 Přílohy č. I, šanon č. 1 spisu sp. zn. S 308/07.

[101] Viz str. 1599 spisu sp. zn. S 308/07.

[102] Společnost […] – dále též „[…]“.

[103] Viz str. 1659 spisu sp. zn. S 308/07.

[104] Viz str. 1660 spisu sp. zn. S 308/07.

[105] Viz str. 1609 spisu sp. zn. S 308/07.

[106] Viz protokol o průběhu šetření str. 1704 a násl.spisu sp. zn. S 308/07.

[107] […]; uvedený odběratel užívá v názvu firmy […]– dále též „[…]“.

[108] Společnost […] – dále též „[…]“.

[109] Společnost […] – dále též „[…]“.

[110] […] – dále též „[…]“.

[111] Společnost […] – dále též „[…]“.

[112] Viz str. 1716 - 1717 spisu sp zn. S 308/07.

[113] Viz str. 1718 - 1720 spisu sp zn. S 308/07.

[114] Viz str. 1721 - 1722 spisu sp zn. S 308/07.

[115] Viz str. 1723 - 1724 spisu sp zn. S 308/07.

[116] Viz str. 1741 - 1742 spisu sp zn. S 308/07.

[117] Viz str. 1755 spisu sp zn. S 308/07.

[118] Viz str. 1767 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[119] V rámci sjednocení obecné terminologie používané Komisí Úřad dále v tomto rozhodnutí užívá jednotný pojem „narovnání“ namísto pojmu „urovnání“ používaného účastníkem řízení.

[120] Viz str. 1776 a násl. spisu sp. zn. S 308/07.

[121] Srov. např. http://www.oecd.org/competition či http://www.oecd.org/dataoecd/12/36/40080239.pdf.

[122] Tento postup vychází z principů Návrhu o vedení řízení s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č.1/2003 v případech kartelů. Znění návrhu je dostupné na internetových stránkách: http://ec.europa.eu/comm/competition/cartels/legislation/settlements.html.

[123] Viz str. 8 a násl. spisu sp. zn. S 95/08. 

[124] Viz str. 17 a násl. spisu sp. zn. S 95/08.

[125] On-trade trh představuje dodávky a spotřebu nealkoholických nápojů v provozovnách pohostinských zařízení typu restaurace, bary, hospody apod.

[126] Jednalo se o Rámcovou distribuční smlouvu uzavřenou dne 7. 5. 2001 se společností […]; viz str. 4 Přílohy 1 dokumentu nazvaného „Závěry interního antitrustového auditu (nedílná součást Předběžného návrhu o narovnání).

[127] Off-trade trh představuje dodávky nealkoholických nápojů do maloobchodních provozoven typu hypermarketů, supermarketů, diskontních prodejen apod.

[128] Tradičním distribučním kanálem se rozumí dodávky nealkoholických nápojů prostřednictví velkoobchodů, které primárně neprodávají přímo spotřebitelům, ale především zásobují menší nezávislé maloobchodní jednotky, které teprve předmětné zboží prodávají koncovým zákazníkům - spotřebitelům.

[129] Viz str. 63 a násl spisu sp. zn. S 95/08.

[130] Viz str. 79 spisu sp. zn. S 95/08.

[131] Viz str. 82 a násl. spisu sp. zn. S 95/08.

[132] Porušení procesních ustanovení zákona účastníkem řízení je deklarováno v rozhodnutí Úřadu č.j. S 095/2008/   KD-14493/2008/810ze dne 25. 7. 2008.

[133] Viz str. 88 a násl. spisu sp. zn. S 95/08.

[134] Viz str. 116 spisu sp. zn. S 95/08.

[135] Viz str. 122 a násl. spisu sp. zn. S 95/08.

[136]  Legislativní zkratka „zboží“ je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona, kde se pod ní rozumí výrobky a služby.

[137] Srov. rozhodnutí Komise 92/163/EEC ve věci Tetra Pak II, [1991], potvrzeno rozsudkem Soudu prvního stupně T-83/91 ve věci Tetra Pak v. Commission, [1994] ECR II-755, a rozsudkem Evropského soudního dvora C-333/94P ve věci Tetra Pak v. Commission, [1996] ECR I-5951.

[138] Srov. Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5, ze dne 9. 12. 1997.

[139] Srov. rozhodnutí Úřadu č.j. S 287/06-18610/06/620 ze dne 25. 10. 2006 ve věci Kofola/KLIMO nebo rozhodnutí Úřadu č.j.S 64/05-9792/2006/720 ze dne 29. 5. 2006 ve věci Karlovarské minerální vody/Poděbradka.

[140] Srov. např. rozhodnutí Komise M.794 ze dne 22. 1. 1997 ve věci spojení podniků Coca-Cola/Amalgamated Beverages nebo rozhodnutí Komise Case COMP/A 39.116/B2 ze dne 22. 6. 2005 ve věci Coca-Cola.

[141] Srov. rozhodnutí Úřadu č.j. S 92/04-3900/04–ORP ze dne 9. 7. 2004 ve věci Plzeňský Prazdroj.

[142] Srov. např. rozhodnutí Komise M.794 ze dne 22. 1. 1997 ve věci spojení podniků Coca-Cola/Amalgamated Beverages nebo rozhodnutí Komise Case COMP/A 39.116/B2 ze dne 22. 6. 2005 ve věci Coca-Cola.

[143] Srov. např. rozhodnutí australského soutěžního úřadu (Australian Competition and Consumer Commission) ve věci spojení podniků Coca-Cola/Schweppe; zveřejněno 8. 4. 1999 na internetové adrese: http://www.accc.gov.au/content/ index.phtml/itemId/322866/fromItemId/378008.

[144] Srov. např. rozhodnutí Komise M.2276 ve věci The Coca-Cola Company/Nestlé/JV,  M.833ve věci The  Coca-Cola Company/Carlsberg nebo M.289 ve věci Pepsico/KAS.

[145] Srov. např. rozhodnutí Komise COMP/A.39.116/B2 ze dne 22. 6. 2005 ve věci Coca-Cola nebo rozhodnutí Komise M.2504 ze dne 29. 10. 2001 ve věci Cadbury Schweppes/Pernod Ricard.

[146] Výjimku pak podle názoru účastníka řízení, se kterou se Úřad ztotožňuje, představují odběry společnosti […], která odebírá sudy (KEG) spíše jako doplňkový sortiment k maloobchodním výrobkům účastníka řízení; KEGy jsou pak dále odebírány gastro provozovnami, zejména však za účelem vykrývání výjimečných nákupů (např. o víkendech).

[147] Srov. Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5, ze dne 9. 12. 1997.

[148] Toto živnostenské oprávnění nemusí být ovšem vydáno toliko pro oblast maloobchodního prodeje či pohostinskou činnost. Jako konečný spotřebitel tedy může v prodejnách společnosti […] nakupovat i živnostník např. pro oblast výroby nábytku.

[149] Srov.  rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 16/05 ze dne 21. 9. 2006 ve věci JELÍNEK – výroba nábytku nebo  rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 61/2004 ze dne 10. 2. 2006 ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY.

[150] Obdobně se Úřad zabýval možnou segmentací trhu podle místa spotřeby piva i v  řízení, kdy posuzoval dohodu v obsaženou ve smlouvě o výrobě a prodeji piva (viz rozhodnutí Úřadu č. j. S 96/04-5280/04–ORP ze dne 31. 8. 2004 ve věci Plzeňský Prazdroj/Městský pivovar PLATAN). V tomto případě však konstatoval, že vzhledem k produktu, který je předmětem plnění dohody, a který je prodáván zejména jako pivo lahvové určené k prodeji v maloobchodní prodejní síti (off-trade distribuční kanál), přičemž určitá část lahvového piva je dodávána i do on–trade distribučního kanálu, lze pro účely posouzení dopadu předmětné dohody na soutěžní prostředí vymezit relevantní trh jako trh piva.

[151] Srov. např. rozhodnutí Komise COMP/A.39.116/B2 ze dne 22. 6. 2005 ve věci Coca-Cola nebo rozhodnutí Komise M.2504 ze dne 29. 10. 2001 ve věci Cadbury Schweppes/Pernod Ricard.

[152] Údaje za první tři čtvrtletí roku 2007.

[153] Údaje jsou v Kč bez DPH.

[154] Oznámení Komise uveřejněno v Úředním věstníku pod číslem 2004/C 101/07.

[155] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 19/2002 ze dne 12. 5. 2005 ve věci Plemenáři.

[156] Srov. zejména rozsudek Evropského soudního dvora 243/83 ze dne 3. 7. 1985 ve věci SA Binon & Cie v SA Agence et messageries de la presse, [1985] ECR-2015.

[157] Srov. např. rozsudek Soudu první instance T-41/96 ve věci Bayer v Komise (případ Adalat), [2000] ECR II-3383, potvrzeno Evropským soudním dvorem C-2 a 3/01 ve věci Bayer, [2004] ECR I-23, nebo rozsudky obou instancí ve věci T-208/01 a C-74/04P ve věci Volkswagen II, [2006] ECR I-6585.

[158] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006-55 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komory veterinárních lékařů ČR.

[159] Srov. rozsudek Soudu prvního stupně T-19/91 ze dne 27. 2. 1992 ve věci Société d'Hygiène Dermatologique de Vichy v. Komise, [1992] ECR II-415; rozsudek Evropského soudního dvora 26/76 ze dne 25. 10. 1977 ve věci Metro SB-Großmärkte GmbH & Co. KG v. Komise, [1977] ECR-1875.

[160] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder CZ.

[161] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 133/2005-62 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.

[162] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY a ve věci JELÍNEK – výroba nábytku.

[163] Srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci BPB Industries and British Gypsum v. Commission, [1993] ECR II-389.

[164] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec.

[165] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2.

[166] Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/zasady-stanovovani-pokut/.

[167] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.

[168] Bod 28 Zásad.

[169] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JELÍNEK – výroba nábytku.

[170] Bod 23 Zásad.

[171] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.

[172] Bod 31 Zásad.

[173] Bod 33 b) Zásad.

[174] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder CZ.

[175] Bod 34 c) Zásad.

[176] Srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 10/2005 ze dne 15. 5. 2006 ve věci ČSAD Liberec; rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder CZ.

[177] Srov. Program aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut, http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/novy-leniency-program/.

[178] Srov. bod 1.2.3 Programu aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut, http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/novy-leniency-program/.

[179] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn.  6 A 96/2000 ze dne 21. 8. 2003, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.