číslo jednací: S169/2008/KD-368/2011/850/KNe

Instance I.
Věc zakázaná dohoda o cenách na trhu pracích prášků, trhu aviváží a trhu prostředků na ruční mytí nádobí - § 3 odst.1
Účastníci
  1. Henkel AG & Co. KGaA
  2. HENKEL CENTRAL EASTERN EUROPE GESELLSCHAFT MBH
  3. HENKEL ČR, spol. s r.o.
  4. Procter & Gamble – Rakona, s.r.o.
  5. Procter & Gamble Czech Republic s.r.o.
  6. Procter & Gamble International Operations SA
  7. Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o.
Typ správního řízení Dohody
Výrok porušen § 3 odst. 1 - horizontální dohoda
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 2. 3. 2011
Dokumenty file icon 2008_S169.pdf  231 KB
Leniency program

Č. j.:UOHS-S169/2008/KD-368/2011/850/KNe

 

V Brně dne:10. února 2011



  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 169/2008/KD zahájeném dne 17. června 2008 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění platném do 30. 6. 2001, a § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009, jehož účastníky jsou společnosti:

·  Henkel AG & Co. KGaA, se sídlem Henkelstraße 67, 40589 Düsseldorf, Spolková republika Německo, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou advokátní kanceláře Glatzová & Co., v.o.s., Husova 5, Betlémský palác, Praha 1,

·  HENKEL CENTRAL EASTERN EUROPE GESELLSCHAFT MBH, se sídlem 1030 Wien, Erdbergstr. 29, Rakouská republika, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou advokátní kanceláře Glatzová & Co., v.o.s., Husova 5, Betlémský palác, Praha 1

·  HENKEL ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U průhonu 10, PSČ 170 04, IČ 15889858, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou advokátní kanceláře Glatzová & Co., v.o.s., Husova 5, Betlémský palác, Praha 1,

·  Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Nipl, Žák, Slavíček, Jaroš & spol., Na Pankráci 11/449, Praha 4,

·  Procter & Gamble Czech Republic s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 27086721, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Nipl, Žák, Slavíček, Jaroš & spol., Na Pankráci 11/449, Praha 4,

·  Procter & Gamble International Operations SA, Route de Saint-Georges 47, CH-1213 Petit Lancy, Švýcarská konfederace, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Nipl, Žák, Slavíček, Jaroš & spol., Na Pankráci 11/449, Praha 4,

·  Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518, ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Kocián, Šolc, Balaštík, Jungmanova 24, Praha 1,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

rozhodnutí:

I.

Účastníci řízení, a to:

·  HENKEL ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U průhonu 10, PSČ 170 04, IČ 15889858;

·  Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396, v období od 1. 2. 2004 do 9. 2. 2004 prostřednictvím společnosti Procter & Gamble Czech Republic s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 27086721;

·  Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518,

tím, že v rámci pravidelných vzájemných schůzek a kontaktů v níže uvedeném období

implementovali zvýšení cen některých pracích prášků a nastavili cenová rozpětí pro určení cen pracích prášků, a vzájemně

mezi sebou koordinovali a omezovali frekvenci a hodnotu promočních aktivit, tedy zejména výši slev poskytovaných z ceny pracích prášků, ceny aviváží a ceny prostředků na ruční mytí nádobí

s cílem omezit úroveň soutěže na trhu pracích prášků, trhu aviváží a trhu prostředků na ruční mytí nádobí na území České republiky

uzavřeli a plnili zakázanou dohodu o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, jež vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu pracích prášků, trhu aviváží a trhu prostředků na ruční mytí nádobí na území České republiky,

čímž porušili

a) zákaz obsažený v § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění platném do 30. 6. 2001, a to účastník řízení:

·  HENKEL ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U průhonu 10, PSČ 170 04, IČ 15889858, v období od 30. 9. 1999 do 30. 6. 2001;

·  Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396, v období od 30. 9. 1999 do 30. 6. 2001;

·  Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518, v období od 30. 9. 1999 do 30. 6. 2001;

b) zákaz obsažený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009, a to účastník řízení:

·  HENKEL ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U průhonu 10, PSČ 170 04, IČ 15889858, v období od 1. 7. 2001 do 9. 2. 2004;

·  Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396, v období od 1. 7. 2001 do 9. 2. 2004;

·  Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518 v období od 1. 7. 2001 do 25. 7. 2002.

II.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů zákon o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, se do budoucna zakazuje účastníkům řízení vyjmenovaným v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí plnění zakázané a neplatné dohody o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, specifikované v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí.

III.

Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009, se níže uvedeným účastníkům řízení za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009, podle části I. b) výroku tohoto rozhodnutí, ukládá pokuta, a to společnosti 

·  Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396, ve výši 23 778 000 (Slovy: dvacet tři milionů sedm set sedmdesát osm tisíc korun českých);

·  Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518, ve výši 5 496 000 Kč (slovy: pět milionů čtyři sta devadesát šest tisíc korun českých).

Pokuty jsou splatné do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníkům řízení, společnostem HENKEL ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U průhonu 10, PSČ 170 04, IČ 15889858; Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396; Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518, a to každému jednotlivě, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Ve správním řízení sp. zn. S169/2008/KD nebylo prokázáno porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění platném do 30. 6. 2001, jakož i porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009,  uzavřením dohod o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek v oblasti pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí účastníky správního řízení, a to:

·  Henkel AG & Co. KGaA, se sídlem Henkelstraße 67, 40589 Düsseldorf, Spolková republika Německo;

·  HENKEL CENTRAL EASTERN EUROPE GESELLSCHAFT MBH, se sídlem 1030 Wien, Erdbergstr. 29, Rakouská republika; 

·  Procter & Gamble International Operations SA, Route de Saint-Georges 47, CH-1213 Petit Lancy, Švýcarská konfederace;

·  Procter & Gamble Czech Republic s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 27086721.

Odůvodnění

I.  Použité znění zákona

1.  Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001 a od počátku své účinnosti až do současnosti prošel několika novelizacemi. Podle čl. II zákona č. 155/2009 Sb. (dále též „novela“ či „novela zákona“), kterým se s účinností od 1. 9. 2009 mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 31. 8. 2009 (dále též „zákon“ nebo „zákon č. 143/2001 Sb.“), se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti novely dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novely zákona. Správní řízení sp. zn. S169/2008/KD bylo zahájeno dne 17. 6. 2008, to znamená, že se ve smyslu citovaného ustanovení novely dokončí podle procesních ustanovení zákona.[1] Úřad zdůrazňuje, že přechodné ustanovení obsažené v novele řeší toliko proces, tedy postup v řízení již zahájeném. Na úpravu podmínek odpovědnosti za správní delikty, která je otázkou hmotněprávní, je vztahovat nelze.[2]

2.  Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání deliktu se pak považuje okamžik dokonání deliktu. Znění § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. jaké platilo v době dokonání posuzovaného deliktu,[3] zůstalo v nezměněné podobě až do 31. 8. 2009. Poslední novela, sice formálně změnila dikci § 3 odst. 1 zákona, nicméně materiálně je zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže i po této novele totožný.

  Příznivost pozdější úpravy

3.  Jak již bylo výše uvedeno, protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Proto Úřad zvažoval, zda znění zákona o ochraně hospodářské soutěže po některé jeho novele není pro účastníky řízení příznivější. K tomu Úřad uvádí, že jednání, jež je předmětem tohoto řízení, bylo zakázáno po celou dobu účinnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže, jde o hard-core porušení bez možnosti aplikace výjimky de minimis,[4] když žádná změna daného zákona provedená po datu dokonání posuzovaného deliktu na této skutečnosti nic nezměnila.[5] Smyslem změny zákona provedené poslední novelou, pokud jde o zrušení ustanovení § 6 zákona (výjimka de minimis) a úpravu § 3 odst. 1 zákona, bylo uvést české právo do formálního souladu s komunitární úpravou. Dohody, které mají zanedbatelný dopad na hospodářskou soutěž, jsou stále tzv. dohodami de minimis, dle zákona po novele však již nejsou zakázanými dohodami ze zákazu následně vyňatými.[6] 

4.  Z výše uvedeného nelze dovodit, že by jakákoliv pozdější úprava mohla být pro účastníky řízení příznivější. Ve prospěch účastníků řízení se nezměnily ani jiné podmínky trestnosti. Změny provedené poslední novelou týkající se ukládaných pokut, lhůt k jejich udělení, zkoumání formy zavinění v souvislosti s ukládanou pokutou, prokazování vynaloženého úsilí právnických osob pro vyvinění z hard-core deliktu[7] nehrají v posuzovaném případě roli.[8] Úřad tudíž na jednání účastníků řízení aplikuje úpravu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), platnou do 31. 8. 2009.

II.  Zahájení a průběh správního řízení

5.  Úřad dne 29. 4. 2008 obdržel od společnosti HENKEL CR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U Průhonu 10, IČ 15889858, a společnosti Henkel AG & Co. KGaA, se sídlem Henkelstraße 67, 40589 Düsseldorf, Spolková republika Německo, žádost o neuložení/snížení pokuty (dále též „Leniency žádost Henkel“)[9] podle Programu aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut podle § 22 zákona u zakázaných dohod narušujících soutěž, při jejichž splnění lze stranám takových zakázaných dohod neuložit pokutu nebo výši pokuty podstatně snížit (dále též „Leniency program“), v souvislosti s možným porušením § 3 odst. 1 zákona v oblasti čistících prostředků. Dne 29. 4. 2008 Úřad konstatoval splnění podmínek pro udělení markeru ve smyslu bodu 2.2.4 Leniency programu a od výše uvedených společností si vyžádal podklady, které byly následně doplněny. Na základě dodatečně dodaných podkladů Úřad dne 8. 7. 2008 podmínečně potvrdil výše uvedeným společnostem, resp. skupině Henkel, splnění podmínek pro neuložení pokuty, a to ke dni 29. 4. 2008.

6.  Na základě informací získaných v Leniency žádosti Henkel Úřad dne 17. 6. 2008 zahájil se společnostmi

·  Henkel AG & Co. KGaA, se sídlem Henkelstraße 67, 40589 Düsseldorf, Spolková republika Německo (dále též „Henkel KGaA“);

·  HENKEL ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 7, U Průhonu 10, PSČ 170 04,  IČ 15889858 (dále též „Henkel CR“);

·  L´OREAL Česká republika s.r.o., se sídlem Praha 5, Plzeňská 213/11, PSČ 150 00, IČ 60491850 (dále též „Loreal“);

·  Procter & Gamble – Rakona, s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 14801396 (dále též „PG Rakona“);

·  Procter & Gamble Czech Republic s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 27086721 (dále též „PGCR“);

·  Procter & Gamble Materials Management Czech Republic s.r.o., se sídlem Rakovník, Ottova 402, PSČ 269 32, IČ 26746565(dále též „PGMM“);

·  Procter & Gamble International Operations SA, Route de Saint-Georges 47, CH-1213 Petit Lancy, Švýcarská konfederace (dále též „PGIO“);

·  Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 41695518 (dále též „RB“);

·  RECKITT BENCKISER HEALTHCARE (EASTERN EUROPE) spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Vinohradská 2828/151, PSČ 130 00, IČ 25724011 (dále též „RBEE“);    

  dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též   „správní řád“) ve spojení s  § 21 zákona, správní řízení vedené pod sp. zn. S169/2008/KD ve   věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,   ve znění platném do 30. 6. 2001, resp. § 3 odst. 1 zákona. Možné porušení spatřoval Úřad   v dohodě/jednání ve vzájemné shodě účastníků řízení týkající/týkajícím se:

·  stanovování cen čistících prostředků

·  obchodních podmínek, propagačních akcí pro čistící prostředky

·  výměny citlivých obchodních informací o čistících prostředcích    zahrnující/zahrnujícím území České republiky v období od roku 2000 do 30. 4. 2004.

7.  Úřad provedl dne 17. 6. 2008 současně se zahájením správního řízení místní šetření v obchodních prostorách u společností PG Rakona, PGCR, PGMM a RB, při kterém zajistil některé dokumenty a podklady pro rozhodnutí.

8.  Na základě informací zjištěných v průběhu řízení Úřad v souladu s § 66 odst. 2 správního řádu omezil dne 19. 1. 2009 okruh účastníků správního řízení sp. zn. S 169/2008/KD a rozhodl, že účastníci řízení společnosti Loreal a PGMM nadále nejsou účastníky tohoto správního řízení.[10]

9.  Společnost RBEE zanikla dne 17. 10. 2008 sloučením se společností RB. Úřad proto dne 14. 1. 2009 omezil okruh účastníků řízení sp. zn. S 169/2008/KD a konstatoval, že společnost RB považuje za právního nástupce společnosti RBEE.[11] Současně Úřad konstatuje, že společnost RBEE nevyráběla ani nedistribuovala prací prášky, aviváže a prostředky na ruční mytí nádobí na území České republiky v Úřadem zkoumaném období. Z uvedeného vyplývá, že se společnost RBEE dohody neúčastnila, Úřad tak uzavírá, že společnost RBEE nebyla stranou zakázané dohody, jež je v tomto správním řízení posuzována. Proto skutečnost, že právním nástupcem společnosti RBEE je společnost RB, nemá pro toto správní řízení význam a Úřad se jí dále nezabýval.

10.  Na základě dalších informací zjištěných v průběhu řízení Úřad dne 23. 1. 2009 v souladu s § 47 správního řádu přibral jako dalšího účastníka správního řízení sp. zn. S 169/2008/KD  společnost HENKEL CENTRAL EASTERN EUROPE GESELLSCHAFT MBH, se sídlem 1030 Wien, Erdbergstr. 29, Rakouská republika (dále též „Henkel CEE“).

11.  Dne 8. 4. 2009 Úřad obdržel od účastníků řízení společností PG Rakona, PRCR a PGIO žádost dle Leniency programu o snížení pokuty (dále též „Leniency žádost PG“),[12] jež by byla jinak uložena v důsledku jednání narušujícího hospodářskou soutěž. Tato žádost byla podána rovněž pro další tři společnosti, které nebyly v době podání žádosti účastníky řízení. Konkrétně pro společnost Procter & Gamble RSC Regional Service Company Ltd. (také pod firmou Procter & Gamble RSC KFT), 1134 Budapest, Vaci ut 35, Hungary, společnost Procter & Gamble Hungary KKT, 1134 Budapest, Vaci ut 35, Hungary, a společnost The Procter & Gamble Company, One Procter & Gamble Plaza, Cincinnati, Ohio 45202, United States of America. Úřad nepřibral tyto společnosti jako další účastníky správního řízení sp. zn. S169/2008/KD, neboť ze žádných informací ani podkladů, které měl k dispozici, nevyplýval jakýkoliv jejich vztah k posuzovanému jednání a/nebo relevantním trhům na území České republiky.

12.  Na základě informací získaných postupně v dalším průběhu řízení Úřad dne 26. 5. 2009 v souladu s § 47 správního řádu přibral jako další účastníky správního řízení společnosti UNILEVER ČR, spol. s r.o., se sídlem Praha 8, Thámova 18, PSČ 186 00, IČ 18627781, a Brooke Bond South India Estates Limited, se sídlem Londýn, EC4Y 0DY, UNILEVER HOUSE, Victoria Embankment 100, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.[13] Nicméně v rámci dalšího šetření, zejména na základě informací poskytnutých výše uvedenými společnostmi, Úřad dospěl k závěru, že není důvodné, aby byly nadále účastníky tohoto správního řízení, a proto s nimi následně správní řízení zastavil.[14]

13.  Dne 7. 8. 2009 Úřad konstatoval, že informace a podklady poskytnuté v rámci Leniency žádosti PG, splňují podmínky pro udělení Leniency typu II, resp. snížení pokuty dle Leniency programu, a podmínečně potvrdil snížení pokuty v rozsahu 30-50% společnostem PG Rakona, PGCR a PGIO, resp. skupině Procter & Gamble.

14.  Dne 17. 5. 2010 vyzval Úřad účastníky řízení vzhledem k povaze a závažnosti posuzovaného deliktu k vyjádření, zda mají zájem v rámci tohoto správního řízení vstoupit do procedury zvané narovnání, resp. žádat o uložení pokuty ve snížené sazbě. Všichni účastníci řízení reagovali na tuto výzvu kladně a projevili předběžný zájem vstoupit do procedury narovnání.[15] Úřad proto zahájil proceduru narovnání a v jejím rámci v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí[16] seznámil dne 23. 8. 2010 účastníky řízení se stručnými výhradami k dohodě.

15.  Jednotliví účastníci řízení postupně písemně potvrdili Úřadu svůj zájem ukončit toto správní řízení procesem narovnání a zaslali mu své závěrečné návrhy narovnání, ve kterých uznali svoji odpovědnost za jednání jim Úřadem vytýkané, zejména právní kvalifikaci a délku tohoto jednání. Zároveň účastníci řízení potvrdili ukončení předmětného jednání a indikovali maximální výši pokuty, kterou předpokládají, že by jim mohla být Úřadem uložena a kterou akceptují. Dále potvrdili, že nehodlají žádat o provedení dalších procesních úkonů, navrhovat další dokazování, že netrvají na dalším ústním jednání ani podrobnějším sdělení výhrad, a deklarovali, že měli dostatečný přístup do správního spisu. Účastníci řízení, kteří náležejí do jedné skupiny, resp. tvořící jednoho soutěžitele, deklarovali odpovědnost konkrétního člena/ů skupiny, jež se dopustil/i Úřadem vytýkaného a posuzovaného protisoutěžního jednání.

III.  Vymezení soutěžitelů pro účely správního řízení sp. zn. S169/2008/KD

16.  Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže pojem „soutěžitel“ zahrnuje jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností je jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Protože za relevantní není považována právní forma ani způsob financování soutěžitele, může pojem soutěžitel označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika rozdílných osob, ať již právnických či fyzických, což je i případ mateřských a dceřiných společností, které jsou považovány za jednoho soutěžitele, pakliže tvoří jednu hospodářskou jednotku. Obdobně specifikace toho, kdo je, nebo může být podnikem, vyplývá z komunitární judikatury.[17]

17.  Úřad v souladu s výše uvedeným, na základě majetkového, případně personálního propojení a vykonávané kontroly mezi některými účastníky řízení vnímá a vymezuje účastníky pro účely daného správního řízení jako tři samostatné soutěžitele, a to následovně:

·  Společnosti PGIO, PG Rakona a PGCR tvoří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, jednoho soutěžitele – společnou hospodářskou jednotku. Úřad proto dále v textu tohoto rozhodnutí takto majetkově a personálně propojenou skupinu společností PGIO, PG Rakona a PGCR označuje jako „soutěžitel PG“.

·  Společnosti Henkel KGaA, Henkel CEE a Henkel CR tvoří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, jednoho soutěžitele – společnou hospodářskou jednotku. Úřad proto dále v textu tohoto rozhodnutí takto majetkově a personálně propojenou skupinu společností Henkel KGaA, Henkel CEE a Henkel CR označuje jako „soutěžitel Henkel“.

·  Společnost RB je jediným účastníkem správního řízení S169/2008/KD náležejícím do skupiny Reckitt Benckiser a zároveň není majetkově, ani personálně propojena, či kontrolována ze strany jiného účastníka tohoto správního řízení. Ve správním řízení bylo ověřeno, že tato společnost autonomně určovala své jednání na níže vymezených relevantních trzích. Představuje proto sama o sobě soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Úřad dále v textu tohoto rozhodnutí společnost RB označuje také jako „soutěžitel RB“.

IV.  Relevantní trhy

18.  K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, bylo nezbytné vymezit relevantní trh, na kterém se projevovaly účinky jednání účastníků řízení. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takových výrobcích a službách, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků a služeb shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 zákona trh zboží,[18] které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického, příp. časového.[19]

19.  Při vymezení relevantního trhu vycházel Úřad z předmětu správního řízení a hodnotil, jakého trhu se týkalo posuzované jednání účastníků řízení. Relevantní trh z hlediska věcného zahrnuje všechny výrobky a služby, které spotřebitel (odběratel) považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému použití za shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné.

20.  Z dokumentů získaných v průběhu správního řízení vyplynulo, že jednání soutěžitele PG, soutěžitele Henkel a soutěžitele RB zkoumané Úřadem se týkalo pouze trhů pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí.[20]

21.  Vzhledem k faktu, že z důkazů které má Úřad k dispozici nevyplynulo, že by došlo k narušení soutěže na jiných, než výše uvedených trzích, Úřad jednání soutěžitelů v rámci správního řízení S169/2008/KD neposuzoval ve vztahu ke všem čistícím prostředkům,[21] ale jen ve vztahu k  výše popsaným, pro toto správní řízení relevantním, trhům.

22.  Výše uvedené trhy Úřad považuje v souladu se svojí zavedenou praxí[22] i praxí Evropské komise[23] za samostatné, dílčí trhy.[24] V souladu s tím Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trhy jako tři samostatné trhy, a to trh pracích prášků, trh aviváží a trh prostředků na ruční mytí nádobí. Všichni soutěžitelé potvrdili, resp. nerozporovali toto vymezení relevantních trhů podané Úřadem v rámci sdělení výhrad.

23.  Pro účely daného správního řízení Úřad vymezil výše uvedené věcné relevantní trhy z hlediska geografického jako území České republiky. Úřad konstatuje, že v daném případě vymezení geografického relevantního trhu nemá žádný vliv na právní kvalifikaci jednání účastníků řízení.

V.  Stručná charakteristika posuzovaného jednání soutěžitelů

24.  Na základě podkladů shromážděných ve správním spise, zejména informací získaných při místním šetření a informací, které Úřad [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], Úřad níže shrnuje svá skutková zjištění.

25.  Soutěžitel Henkel, soutěžitel PG a soutěžitel RB spolupracovali a koordinovali své tržní chování se záměrem snížení úrovně vzájemné hospodářské soutěže v České republice v oblasti pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí. Cílem spolupráce a koordinace bylo dosáhnout omezení vzájemné soutěže na území České republiky na úroveň, kterou tito soutěžitelé považovali za „přiměřenou“.

26.  Tohoto cíle soutěžitelé chtěli dosáhnout vzájemnou dohodou, v jejímž rámci, prostřednictvím telefonických hovorů a osobních schůzek svých zástupců, které se s nepravidelnou intenzitou odehrávaly v období nejpozději od 30. 9. 1999 a nejméně do 9. 2. 2004, soutěžitel RB pouze do 25. 7. 2002, a v rámci kterých ve vztahu k území České republiky koordinovali zpočátku uvedeného období zejména ceny, cenová rozpětí a následně především promoční aktivity,[25] přičemž si mezi sebou současně vyměňovali citlivé obchodní informace vztahující se k pracím práškům, avivážím a prostředkům na ruční mytí nádobí nezbytné pro realizaci výše zmíněné koordinace.

27.  Za počátek výše popsaného jednání účastníků řízení Úřad považuje září 1999, kdy byl nově nastoupivší manažer soutěžitele PG (oprávněný jednat na území České republiky) představen oprávněným manažerům soutěžitele Henkel a soutěžitele RB. V uvedené době se manažeři oprávnění za dané soutěžitele (Henkel, PG a RB) jednat na území České republiky reálně setkali, dohodli a počali realizovat omezení soutěže probíhající mezi soutěžiteli na relevantních trzích v České republice. Vzhledem k tomu, že ze shromážděných důkazů přesvědčivě nevyplývá konkrétní datum, leč pouze měsíc září roku 1999, klade Úřad počátek posuzované dohody nejpozději k datu 30. 9. 1999 (v pochybnosti tedy ve prospěch soutěžitelů).

28.  Obecně lze říci, že největší frekvenci měly telefonické kontakty a schůzky mezi soutěžiteli v období od září 1999 až do roku 2001, přičemž následně jejich intenzita postupně ochabovala. Těchto schůzek a telefonických kontaktů se účastnili manažeři disponující oprávněním jednat a přijímat rozhodnutí pro oblast České republiky. Jednotliví soutěžitelé se neúčastnili všech schůzek a telefonických hovorů, nicméně byli mezi sebou, v případě své neúčasti, zpravidla ostatními informováni o jejich konáních, výsledcích, případně dohodnutých postupech. Z důkazů, které má Úřad k dispozici, vyplynulo, že soutěžitel RB byl méně aktivním členem zakázané dohody a ne vždy následoval dohodnuté postupy, rovněž je zřejmé, že soutěžitel RB ukončil svoji účast na společných jednáních, včetně telefonických kontaktů nejpozději ke dni 25. 7. 2002, kdy se naposled manažer oprávněný jednat na území České republiky za soutěžitele RB účastnil společné schůzky týkající se výše popsané vzájemné koordinace. Soutěžitel PG a soutěžitel Henkel dle důkazů, které má Úřad k dispozici, pokračovali ve výše popsané koordinaci nejméně do 9. 2. 2004.

29.  Soutěžitelé se prostřednictvím kontaktů a schůzek snažili dosáhnout svého cíle, tedy ovlivnění vzájemné soutěže na trzích pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí, v České republice, a to různými, výše popsanými praktikami (stanovování cen a cenových rozpětí, omezování promočních akcí a výměna informací vztahujících se k těmto aktivitám). Úřad má za to, že všechny tyto praktiky spojuje právě společný cíl soutěžitelů, který směřoval k omezení tehdejšího velmi silného konkurenčního boje mezi nimi, jenž po uvolnění trhů a ekonomiky v České republice od 90tých let minulého století probíhal.

30.  Prostřednictvím výše popsaných kontaktů se soutěžitelům podařilo v počátečním období jejich spolupráce nastavit ceny některých produktů a cenová rozpětí pro vzájemně konkurenční produkty. Nastavenou úroveň cen a cenových rozpětí na jednotlivých trzích soutěžitelé následně udržovali nejméně do 9. 2. 2004, soutěžitel RB pouze do 25. 7. 2002, především za pomoci koordinace svých promoční akcí, resp. pomocí omezení výše a frekvence podpor prodeje svých výrobků, kterými by mohlo docházet k příliš nízkým cenám spadajícím mimo nastavená rozpětí.

31.  Výše uvedené lze shrnout tak, že díky koordinaci a spolupráci soutěžitelů uskutečňované prostřednictvím osobních a telefonických kontaktů, při kterých docházelo k výměně citlivých obchodních informací a při kterých se soutěžitelům podařilo zvýšit ceny, nastavit cenová rozpětí některých výrobků a celkově omezit úroveň a frekvenci promočních akcí, došlo ke znatelnému snížení vzájemné nejistoty ohledně soutěžního chování a tím byla mezi nimi snížena úroveň konkurence na trzích pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí v České republice.

VI.  Právní hodnocení

  Dohoda o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních   podmínkách

32.  V souladu s § 3 odst. 1 zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

33.  Zákon dále v § 3 odst. 2 písm. a) specifikuje a stanovuje jako samostatný typ zakázaných dohod dohody o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách. Takové dohody jsou přímo ze zákona zakázané. Tento závěr potvrzuje i ustálená judikatura českých soudů, ze které vyplývá, že cenové dohody jsou přímo ze zákona zakázané a pro posouzení, zda postup soutěžitele je v souladu se zákonem (resp. v rozporu), postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo.[26]

34.  Úřad k tomu dále uvádí, že z hlediska zákona není rozhodné, jakou formu uzavřená dohoda má, to znamená, že dohoda nemusí být pouze písemná. Tento závěr Úřadu potvrzuje i judikatura Soudního dvora Evropské unie, z níž vyplývá, že pro kvalifikaci jednání jako protisoutěžní dohody postačí vyjádření shody vůle chovat se na trhu určitým způsobem, a to bez ohledu na formu této vůle.[27] Zakázané dohody tak lze uzavřít i ústně, či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele.[28]

35.  Ze zjištěných skutečností vyplývá, že soutěžitelé se svého společného cíle (tj. omezení vzájemné soutěže na „přiměřenou“ úroveň na trzích pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí v České republice) snažili dosáhnout pomocí koordinace jednání přímo, či nepřímo ovlivňujících cenu, resp. obchodní podmínky promítající se do ceny prodávaných výrobků (zejména nastavením cenových koridorů a podmínek promočních akcí). Úřad proto konstatuje, že jednání soutěžitelů, popsané výše v tomto sdělení, naplnilo znaky skutkové podstaty zakázané dohody o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek. K uzavření dohody došlo u všech soutěžitelů nejpozději ke dni 30. 9. 1999. K ukončení plnění dohody pak došlo u soutěžitele RB ke dni 25. 7. 2002 a u soutěžitelů PG a Henkel dne 9. 2. 2004.

  Dopad na trh

36.  Za protisoutěžní vzhledem ke svému cíli se považují takové dohody, které jsou již ze své podstaty způsobilé narušit hospodářskou soutěž; takové dohody jsou považovány bez dalšího za narušující soutěž, jde o tzv. dohody s „tvrdým jádrem“ (hard-core). Jedná se zejména o horizontální dohody o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek.

37.  Úřad uvádí, že posuzovaná dohoda uzavřená mezi soutěžiteli jednoznačně spadá do této kategorie dohod, tedy ujednání majících již ze své podstaty protisoutěžení cíl. V případě existence protisoutěžního cíle spočívajícího v narušení, omezení, či odstranění soutěže mezi konkurenty na relevantním trhu, není třeba u zakázané dohody posuzovat její skutečný ani potenciální dopad na trh.[29] Nicméně Úřad považuje v této souvislosti za podstatné zmínit, že souhrnný podíl soutěžitelů na jednotlivých relevantních trzích ve zkoumaném období přesahoval 50 procent. Jednání posuzované v rámci tohoto správního řízení není bagatelní dohodou.

 

  Jeden trvající delikt

38.  Dlouhodobé homogenní zakázané dohody je třeba vnímat, jako jednání představující jeden trvající delikt, i přestože v období jejich trvání dochází mezi soutěžiteli k jednáním, která by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody, jednání ve shodě, či rozhodnutí sdružení soutěžitelů.[30] Koncept jednoho trvajícího deliktu předpokládá komplex praktik (více samostatných úkonů nebo trvající jednání[31]), které byly přijaty jednotlivými účastníky zakázané dohody za účelem dosažení společného protisoutěžního cíle[32] a je umělé a nevhodné rozdělovat taková trvající jednání spjatá společným cílem na jednotlivé samostatné delikty.[33] Vedle podmínky společného protisoutěžního cíle je pro subsumpci pod pojem „jeden trvající delikt“ podmínkou také totožnost (stejnost) jednotlivých soutěžitelů, kteří si jsou vědomi, že se podílí na společném cíli.[34]

39.  Z důkazů zjištěných v rámci tohoto správního řízení rovněž vyplývá, že některá jednání soutěžitelů v rámci posuzované dohody by bylo možno kvalifikovat jako samostatné dohody (stanovování cen čisticích prostředků, obchodních podmínek propagačních akcí pro čisticí prostředky, výměna citlivých obchodních informací), případně samostatná jednání ve shodě dle § 3 odst. 1 zákona. Nicméně vzhledem k faktu, že všechna tato potenciálně samostatná jednání byla nesporně spjata jediným společným cílem, a skutečnosti, že obchodní podmínky týkající se promočních akcí ovlivňovaly ceny výrobků na dotčených relevantních trzích, je na místě tato jednání kvalifikovat jako jedinou, výše popsanou zakázanou dohodu o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, jež v sobě zahrnuje i nezbytnou výměnu citlivých obchodních informací a koordinaci propagačních aktivit.

  Omezená účast na jednání

40.  Z judikatury vyplývá, že v případě, že se soutěžitel účastní, či je pravidelně obeznamován s výsledky jednání, na kterých konkurenční soutěžitelé koordinují své chování na trhu, může být shledán odpovědným za protisoutěžní zakázanou dohodu i v případě, že jeho vlastní chování na trhu směřující k dohodnutému cíli se liší od dohodnutého chování ostatních soutěžitelů,[35] případně se sám neúčastní zakázané dohody aktivně.[36] Skutečnost, že soutěžitel nedodržuje vždy postupy dohodnuté s ostatními konkurenčními soutěžiteli na jednáních, která mají zjevně protisoutěžní cíl a kterých se účastnil, či o jejichž výsledcích byl informován, jej nezbavuje plné odpovědnosti za účast na zakázané dohodě. Jeho odpovědnost by byla vyloučena pouze v případě, že by se veřejně distancoval od toho, co bylo dohodnuto.[37] Za takové distancování lze považovat například ukončení účasti na dalších jednáních, či výslovné přání nebýt na takováto další jednání zván.

41.  Úřad v kontextu ustálené judikatury konstatuje, že skutečnost, že soutěžitel RB byl méně aktivním účastníkem zakázané dohody, tedy se neúčastnil všech jednání s ostatními soutěžiteli, a ne vždy dodržoval, co bylo na jednáních dohodnuto, ho nezprošťuje odpovědnosti za účast na výše popsané zakázané dohodě. Úřad dále konstatuje, že soutěžitel RB se začal výslovně distancovat a ukončil svoji účast v zakázané dohodě nejpozději ke dni 25. 7. 2002. Od tohoto data nemá Úřad důkazy o žádných dalších kontaktech, tj. ani výměně či jakémkoliv předávání informací mezi soutěžitelem RB na straně jedné a soutěžiteli PG a/nebo Henkel na straně druhé, které by se týkaly výše popsané zakázané dohody.

  Použití pravidla de minimis, blokových výjimek dle § 4 zákona a zákonné výjimky   pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona:

42.  Dohody o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek spadají pod tzv. dohody s tvrdým jádrem (hard-core cartels), které představují nejzávažnější formy zakázaných dohod. Jako takové mají ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu. Pro samotnou deklaraci porušení zákona prostřednictvím dohod o přímém nebo nepřímém určení cen, není podstatné, jaké postavení účastník dohody na relevantním trhu zaujímá.

43.  Úřad kvalifikoval dohodu posuzovanou v tomto správním řízení jako již ze své podstaty (pro svůj cíl) způsobilou mít negativní dopad na soutěž na příslušných trzích. Jedná se o zakázanou dohodu dle § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb. resp. § 3 odst. 1 zákona, na kterou nelze aplikovat výjimku de minimis, neboť jde o dohodu ve smyslu § 6 odst. 2 písm. a) zákona.

44.  Pro posuzovanou dohodu, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o horizontální dohodu konkurentů, jejímž cílem je omezení soutěže prostřednictvím přímého nebo nepřímého určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, nelze rovněž využít žádnou z blokových výjimek dle § 4 zákona a posuzovaná dohoda soutěžitelů rovněž nesplňuje podmínky pro aplikaci zákonné výjimky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona.

  Aplikace čl.  101 Smlouvy o fungování Evropské unie

45.  Úřad se zabýval jednáním soutěžitelů pouze do 9. 2. 2004, tedy v době před vstupem České republiky do Evropské unie a proto nemůže v žádném případě aplikovat článek 101 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dříve článek 81 Smlouvy o založení Evropského společenství).

  Shrnutí

46.  Úřad dospěl k závěru, že soutěžitel Henkel, soutěžitel PG a soutěžitel RB uzavřeli a plnili zakázanou dohodu o přímém, nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

VII.  Odpovědnost

47.  V Českém právním řádu lze adresovat práva a povinnosti jen entitám nadaným právní subjektivitou dle zákona (fyzické a právnické osoby). Z tohoto důvodu nelze pokutu za správní delikt uložit soutěžiteli jako takovému, ale je vždy třeba pokutu ukládat konkrétním účastníkům daného správního řízení, resp. fyzickým a právnickým osobám, majícím právní subjektivitu.

48.  V rámci tohoto správního řízení bylo zjištěno, že zakázaná dohoda byla výsledkem jednání soutěžitelů tvořených, v případě soutěžitele Henkel a soutěžitele PG, více společnostmi, resp. více právnickými osobami. Proto se Úřad zabýval posouzením odpovědnosti jednotlivých účastníků řízení v rámci výše uvedených soutěžitelů.

  Odpovědnost soutěžitele Henkel

49.  V rámci správního řízení bylo zjištěno, že z hospodářského hlediska představují účastníci řízení Henkel KGaA, Henkel CEE a Henkel CR jednoho soutěžitele. Dále bylo zjištěno, že mateřská společnost Henkel KGaA vlastní přímo společnost Henkel CEE, která vlastní přímo společnost Henkel CR. V situaci, kdy je jeden soutěžitel tvořen více osobami, je obvyklé přičítat odpovědnost za jednání tohoto soutěžitele mateřské společnosti z dané skupiny tvořící jednoho soutěžitele, což běžně činí i Úřad. Tato doktrína však neplatí bezvýjimečně, jak potvrzuje rozhodovací praxe Evropské komise, resp. judikatura Soudního dvora Evropské unie.[38] V odůvodněných případech nic nebrání Úřadu v tom, aby sankci za jednání daného soutěžitele uložil jinému subjektu ze skupiny tvořící daného soutěžitele. S ohledem na faktické fungování skupiny Henkel, vyplývající ze spisu a rovněž návrhu narovnání soutěžitele Henkel, Úřad aplikoval shora popsaný postup.

50.  S ohledem na faktické fungování skupiny Henkel, vyplývající ze správního spisu a rovněž z návrhu narovnání soutěžitele Henkel, Úřad aplikoval shora popsaný postup. V rámci skupiny soutěžitele Henkel bylo jednání týkající se zakázané dohody určováno po celou dobu trvání zakázané dohody společností Henkel CR, jak vyplývá ze správního spisu. Tato skutečnost byla rovněž potvrzena soutěžitelem Henkel v rámci procedury narovnání.

51.  Úřad proto uzavírá, že za celou dobu trvání zakázané dohody, tj. od 30. 9. 1999 do 9. 2. 2004 odpovídá za jednání soutěžitele Henkel pouze účastník řízení společnost Henkel CR.

 

  Odpovědnost soutěžitele PG

52.  V rámci správního řízení bylo zjištěno, že z hospodářského hlediska představují účastníci řízení PGIO, PG Rakona PGCR jednoho soutěžitele, přičemž mateřská společnost PGIO nepřímo vlastní společnosti PG Rakona a PGCR. Skutečnost, že jde o jednu hospodářskou jednotku, potvrdili účastníci řízení ze skupiny PG i v rámci procedury narovnání.

53.  V rámci skupiny soutěžitele PG, bylo jednání týkající se zakázané dohody určováno po celou dobu trvání zakázané dohody společností PG Rakona, protože i v období bezprostředně po převodu činností distribuce a prodeje dotčeného zboží v České republice ze společnosti PG Rakona na společnost PGCR (převedena k 1. 2. 2004), tedy i po dobu posledních devět dní trvání zakázané dohody do 9. 2. 2004, stále reálně v tomto krátkém přechodném období setrvačně přetrvávala obchodní politika původně nastavená společností PG Rakona. Z toho plyne, že i za těchto devět dní, kdy se sice již společnost PG Rakona formálně nezabývala prodejem a distribucí zakázanou dohodou dotčeného zboží na území České republiky, po které ještě trvala zakázaná dohoda, je třeba činit odpovědnou pouze společnost PG Rakona.

54.  Úřad proto uzavírá, že za celou dobu trvání zakázané dohody, tj. od 30. 9. 1999 do 9. 2. 2004 odpovídá za jednání soutěžitele PG účastník řízení společnost PG Rakona, která jednala v období od 1. 2. 2004 do 9. 2. 2004 prostřednictvím společnosti PG CR.

   

  Odpovědnost soutěžitele RB

55.  Úřad dále konstatuje, že v rámci tohoto správního řízení byl soutěžitel RB tvořen pouze jednou společností, a proto Úřad nemusel posuzovat, které společnosti v rámci soutěžitele RB by měly být činěny odpovědnými za jednání tohoto soutěžitele.

56.  Úřad proto uzavírá, že za celou dobu trvání účasti soutěžitele RB na zakázané dohodě, tj. od 30. 9. 1999 do 25. 7. 2002 odpovídá za jednání soutěžitele RB účastník řízení společnost RB.

 

  Odpovědnost ostatních účastníků řízení

57.  Vzhledem k tomu že PGIO, PGCR, Henkel CEE a Henkel CR nejsou účastníky řízení, které by Úřad ve správním řízení shledal odpovědnými z uzavření a plnění zakázané dohody, rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části V. tohoto rozhodnutí.

VIII.  Odůvodnění výše pokuty

58.  Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 mil. Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní opatření uložená podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 4 anebo podle § 18 odst. 5 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona.

59.  Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů[39] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníkům řízení. Zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře soutěžitelů, aby v něm byla obsažena jeho represivní funkce, aniž by byl pro soutěžitele likvidační. Uložená pokuta by tedy měla plnit zároveň jak funkci represivní, tak funkci preventivní. 

60.  Při stanovování konkrétní výše pokuty Úřad předně vychází ze zákonem předepsaných kritérií, která má v sobě tato pokuta odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníků správního řízení. Dále Úřad zohledňuje další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní.[40]

61.  Základním východiskem pro stanovení pokut v přiměřené výši je skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétních výší pokut je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. Při stanovení pokut v řízení s více účastníky je třeba rovněž dodržet princip spravedlivého a proporcionálního rozložení pokuty mezi všechny delikventy.

62.  V souladu s dosavadní rozhodovací praxí Úřadu se ukládá pokuta za spáchání správního deliktu za dobu trvání porušení zákona, nejdříve však od jeho účinnosti, tj. od 1. 7. 2001. Zákon č. 143/2001 Sb. zrušil předchozí zákon chránící týž zájem, avšak výslovně nezmocnil Úřad sankcionovat správní delikty spáchané za účinnosti předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 63/1991 Sb. Úřad je tedy oprávněn deklarovat porušení dříve platného zákona, jak vyplývá z ustálené soudní judikatury, toto jednání však podle své stávající správní praxe nepostihuje sankcí.

63.  Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem vypracoval a na svých internetových stránkách zveřejnil dokument „Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění“ (dále též „Zásady“). Úřad při stanovení postupu pro výpočet pokuty v tomto správním řízení vycházel ze znění § 22 odst. 2 zákona a přiměřeně využil základní principy obsažené v těchto Zásadách.[41]

64.  Horní hranice pokut, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně. Za horní hranici je považována ta z použitelných hranic, která je pro příslušného soutěžitele nepříznivější. Úřad tedy v daném případě považoval za horní hranici pokut výši 10 % z čistého obratu dosaženého jednotlivými účastníky řízení za poslední účetní období.

65.  V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb. a § 3 odst. 1 zákona, neboť soutěžitelé uzavřeli dohodu o přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, když tyto dohody spadají pod tzv. kartely s tvrdým jádrem a představují tak nejzávažnější formy zakázaných dohod. Úřad dohodu tohoto typu považuje v souladu se Zásadami[42] za velmi závažné porušení zákona. V případě protisoutěžního jednání, které je považováno typově za velmi závažný delikt, ukládá Úřad nejpřísnější pokuty. Při výpočtu pokuty u nejzávažnějších deliktů se výchozí podíl stanoví do 3 % hodnoty prodejů. V posuzovaném případě je navíc závažnost dohody posílena faktem, že soutěžitelé na všech relevantních trzích dotčených dohodou společně zaujímali více než 50 % tržní podíl. Z výše uvedených důvodů se Úřad v tomto případě přiklonil k maximální hranici 3 %.

66.  V pokutě bude dále koeficientem času individuálně zohledněna délka trvání porušování zákona. Úřad rovněž zkoumá, zda u každého jednotlivého soutěžitele existují přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem pro zvýšení nebo snížení pokuty nad úroveň základní částky.

67.  Základní částky pokut budou stanoveny na základě obratu z prodeje zboží, jehož se narušení hospodářské soutěže přímo nebo nepřímo dotýká na vymezeném geografickém trhu (hodnota prodejů).

68.  Při stanovení pokuty pro jednotlivé sankcionované účastníky řízení Úřad vycházel především z  hodnoty jejich objemu prodejů realizovaných na zakázanou dohodou dotčených trzích pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí na území České republiky (tedy za rok posledního ukončeného účetního období před ukončením zakázané dohody).

  Soutěžitel Henkel

69.  Společnost Henkel CR porušila § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 v době od 30. 9. 1999 do 30. 6. 2001 a § 3 odst. 1 zákona v době od 1. 7. 2001 do 9. 2. 2004. Vzhledem k tomu, že společnost Henkel CR splnila podmínky Leniency programu, Úřad této společnosti pokutu neukládá.

  Soutěžitel PG

70.  Soutěžitel PG dosáhal na trhu pracích prášků objemu prodejů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]Kč, na aviváží [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]Kč a na trhu prostředků na ruční mytí nádobí [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]Kč. Společnost PG Rakona porušila § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 v době od 30. 9. 1999 do 30. 6. 2001 a § 3 odst. 1 zákona v době od 1. 7. 2001 do 9. 2. 2004. Pokuta je ukládána za dobu porušení zákona. Délka trvání porušení zákona byla 2 roky a 7 měsíců, což Úřad zohlednil tak, že koeficient času stanovil ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]. Základní částka pokuty pro společnost PG Rakona tedy po započítání koeficientu závažnosti dle odstavce 65 tohoto rozhodnutí a koeficientu času činí 59 446 141 Kč.

71.  Úřad neshledal žádné přitěžující ani polehčující okolnosti, na jejichž základě by mohl zvýšit, resp. snížit základní částku pokuty společnosti PG Rakona.[43]

72.  Společnost PG Rakona (resp. soutěžitel PG) splnila jako druhý ze žadatelů podmínky Leniency programu, přiznala svoji účast na zakázané dohodě a poskytla Úřadu takové informace a důkazy o této zakázané dohodě, které představovaly významnou přidanou hodnotou ve vztahu k informacím a důkazům, které již Úřad měl k dispozici. Protože společnost PG Rakona splnila i další podmínky pro aplikaci Leniency programu, především podmínku plné, soustavné a vstřícné spolupráce, Úřad jí v souladu s tímto programem snížil pokutu o 50 %, tj. na částku 29 723 071 Kč. 

73.  Jako zvláštní okolnost odůvodňující snížení pokuty posoudil Úřad jednání společnosti PG Rakona v procesu narovnání, v jehož rámci společnost uznala odpovědnost za vytýkané jednání a také jeho právní kvalifikaci (viz výše) a rovněž upustila od požadavku na provádění dalších procesních úkonů. Úřad tuto skutečnost zohlednil v ukládané pokutě tak, že její upravenou částku dle předchozího bodu snížil ještě o dalších 20 %, tedy na částku 23 778 456 Kč.

74.  Výsledná částka pokuty tak pro společnost PG Rakona po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 23 778 000 Kč.

  Soutěžitel RB

75.  Soutěžitel RB dosáhl na trhu pracích prášků objemu prodejů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]Kč, na trhu aviváží [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]Kč a na trhu prostředků na ruční mytí nádobí [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]Kč. Společnost RB porušila § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 v době od 30. 9. 1999 do 30. 6. 2001 a § 3 odst. 1 zákona v době od 1. 7. 2001 do 25. 7. 2002. Délka trvání porušení zákona byla 1 rok a 25 dní, což Úřad zohlednil tak, že koeficient času stanovil ve výši [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]. Základní částka pokuty pro společnost RB tedy po započítání koeficientu závažnosti dle odstavce 65 tohoto rozhodnutí a koeficientu času činí 8 588 349 Kč.

76.  Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti pro soutěžitele RB. Za polehčující okolnosti pro soutěžitele RB považuje Úřad zejména skutečnost, že soutěžitel RB byl spíše pasivním účastníkem zakázané dohody, účastnil se omezeně na vzájemných setkáních a často jednal na trhu odlišně od toho, co bylo v rámci zakázané dohody mezi soutěžiteli ujednáno, resp. ne vždy dodržoval stanovená cenová rozpětí a dohodnutou výši, či frekvenci promočních akcí, čímž v podstatě omezoval účinky a nepříznivý dopad zakázané dohody na vzájemnou hospodářskou soutěž mezi soutěžiteli. Na základě výše uvedených polehčujících okolností Úřad snižuje základní částku pokuty o 20 %, a to na částku 6 870 679 Kč.

77.  Jako zvláštní okolnost odůvodňující snížení pokuty posoudil Úřad jednání společnosti RB v procesu narovnání, v jehož rámci společnost uznala odpovědnost za vytýkané jednání a také jeho právní kvalifikaci (viz výše) a rovněž upustila od požadavku na provádění dalších procesních úkonů. Úřad tuto skutečnost zohlednil v ukládané pokutě tak, že její upravenou částku dle předchozího bodu snížil ještě o dalších 20 %, tedy na částku 5 496 543 Kč.

78.  Výsledná částka pokuty tak pro společnost RB po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 5 496 000 Kč.

  Shrnutí k pokutám

79.  Pokuty byly stanoveny v rozmezí daném zákonem. Úřad podotýká, že uložení nižších pokut by nebylo s to reálně naplnit represivní a preventivní funkci ukládaných pokut. Vzhledem k postavení účastníků řízení na trhu (jde o významné subjekty dlouhodobě etablované na trhu) a jejich ekonomické síle, nepovažuje Úřad uložené pokuty za likvidační, jež by mohly ohrozit životaschopnost pokutovaného subjektu a způsobit úplnou ztrátu hodnoty jeho aktiv. Výše uložených pokut rovněž nepřesahuje částky pokut, jež v procesu narovnání indikovali účastníci řízení, tedy částky, jež očekávali, že jim budou uloženy. Je proto nepochybné, že tyto částky pokut nemohou být považovány za likvidační. Sankce odpovídají rovněž zásadám proporcionality, spravedlnosti, rovného zacházení a konečně i zásadě legitimního očekávání.

80.  Uložené pokuty jsou účastníci řízení, kterým je ve výroku tohoto rozhodnutí uložena pokuta, povinni uhradit ve lhůtě uvedené ve výrokové části III. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu Brno, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – identifikační číslo účastníka řízení.

IX.  Náklady řízení

81.  Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení specifikovaní ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí jednáním, jež v tomto správním řízením posuzoval, porušili § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb. a § 3 odst. 1 zákona, tedy porušili svou povinnost neuzavírat zakázané dohody narušující soutěž na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu, jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení náhrady nákladů správního řízení účastníkům řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad na 2 500 Kč. S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000 Kč navýšil o 1 500 Kč.

82.  Náklady řízení jsou účastníci řízení povinni uhradit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede pro účastníka řízení PG Rakona 2008100169 a pro účastníka řízení RB 2008200169.

X.  Závěr

83.  Ze všech uvedených důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb. a § 3 odst. 1 zákona ve smyslu předmětu zahájeného správního řízení. Úřad všechna posuzovaná jednání dle oznámení o zahájení řízení kvalifikoval jako jedinou zakázanou dohodu viz bod 39, a tudíž rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Michal Petr, Ph.D.

místopředseda

pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže 

Obdrží:

1. JUDr. Vladimíra Glatzová, advokátka advokátní kanceláře Glatzová & Co., v.o.s., se sídlem Praha 1, Husova 5, Betlémský palác,

2. JUDr. Jiří Jaroš, Ph.D., advokát advokátní kanceláře Nipl, Žák, Slavíček, Jaroš & spol., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 11/449,

3. JUDr. Pavel Dejl, LL.M., Ph.D., advokát advokátní kanceláře Kocián, Šolc, Balaštík, se sídlem  Praha 1, Jungmanova 24.

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 


[1] Tzn. zákona č. 143/2001 Sb., ve znění platném do 31. 8. 2009.

[2] Srov. nález Ústavního soudu č.j. II. ÚS 192/05 ze dne 11. 7. 2007 ve věci Telefónica O2 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004.

[3] Datum ukončení deliktu viz bod 26.

[4] Srov. též § 6 odst. 2 zákona před účinností novely.

[5] Jde o zákony č. 340/2004 Sb., 484/2004 Sb., 127/2005 Sb., 361/2005 Sb., 71/2007 Sb. a 296/2007 Sb., které novelizovaly zákon o ochraně hospodářské soutěže. Při posuzování otázky příznivosti právní úpravy tak Úřad bral všechny uvedené novely v potaz.

[6] Úřad pro účely výkladu zanedbatelného dopadu vydal Oznámení Úřadu o ochraně hospodářské soutěže o dohodách (dále též „Oznámení“), jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, dle tohoto oznámení Úřad nepovažuje za zakázané takové dohody, které jsou vymezeny v bodě 10 (mají zanedbatelný dopad na hospodářskou soutěž, tj. dohody v případech, kdy společný podíl soutěžitelů, kteří jsou účastníky horizontální dohody, nepřesahuje 10 % na kterémkoli dohodou dotčeném relevantním trhu nebo podíl žádného ze soutěžitelů, kteří jsou účastníky vertikální dohody, nepřesahuje 15 % na kterémkoli dohodou dotčeném relevantním trhu), a nelze za ně dle bodu 13 považovat dohody obsahující tvrdé omezení (tzv. hard-core omezení); viz webové stránky Úřadu www.compet.cz.

[7] Srov. § 22b odst. 1 novely.

[8] Výše pokut pro účastníky řízení by podle obou právních úprav byla stejná; lhůty pro ukládání pokut nehrají roli, neboť by podle obou právních úprav nedošlo k jejich uplynutí; formu zavinění není třeba podle nové právní úpravy zkoumat, jelikož odpovědnost za správní delikt je objektivní, což nelze považovat za příznivější úpravu vyvinění. 

[9] Viz l. č. 641-646 spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[10] Viz l. č. 992-994, 1012-1013 spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[11] Viz l. č. 991, spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[12] Viz l. č. 1120-1144 spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[13] Viz l. č. 1284-1287 spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[14] Viz l. č.  1873-1874 a 1953-1954 spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[15] Viz l. č. 2018-2019, 2020 a 2021  spisu sp. zn. S169/2008/KD.

[16] K tomu viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 095/2008/KD-14495/2008/810 ze dne 25. 7. 2008 ve věci Kofola/Kofola Holding, rozhodnutí Úřadu č.j. S114/2008/KD-466/2009/830 ze dne 15. 1. 2009 ve věci Albatros, rozhodnutí Úřadu č.j. S52/2009/DP-7933/2009/820 ze dne 24. 6. 2009 ve věci RWE Transgas, rozhodnutí Úřadu č.j. S147/2008/KD-16672/2009/820 ze dne 23. 12. 2009 ve věci Karlovarské minerální vody.

[17] Např. rozsudek Soudního dvora (dále též „SD“) C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P ze dne 28. 6. 2005 ve věci Dansk Rørindustri a další v. Komise (odst. 112).

[18] Legislativní zkratka „zboží“ je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona, zahrnuje výrobky a služby.

[19] Srov. též Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.

[20] Úřad si je vědom toho, že existují samostatné trhy pracích prášků, aviváží a prostředků na ruční mytí nádobí určených pro profesionální, resp. pro průmyslové použití, které však nejsou předmětem tohoto správního řízení.

[21] Správní řízení sp. zn. S169/2008/KD bylo původně zahájeno pro možné porušení soutěže, které se vztahovalo obecně k segmentu čistících prostředků, viz. bod 5. tohoto rozhodnutí.

[22] K tomu viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. S 11/04-2110/04-ORP ze dne 29. 3. 2004 ve věci žádosti o povolení individuální výjimky ze zákazu dohod týkající se rámcové smlouvy o dodávkách výrobků (P&G – Rakona, s.r.o. a Mistr Distribuce, s.r.o.).

[23] K tomu viz např. rozhodnutí Evropské komise M.1632 ze dne 3. 9. 1999 ve věci RECKITT + COLMAN / BENCKISER.

[24] K tomu Úřad dodává, že jím vymezené trhy pro účely tohoto správního řízení lze dále segmentovat například na trh práškových pracích prostředků, trh tekutých pracích prostředků, trh pracích prostředků určených pro specifické typy tkanin atd. Úřad nicméně uzavírá, že podrobnější vymezování relevantních trhů by bylo pro účely tohoto správního řízení neúčelné, neboť by nemělo vliv na právní kvalifikaci jednání, a proto k němu Úřad nepřistoupil.

[25] Promočními akcemi („promo akcemi“) se rozumí zejména nejrůznější slevy ze standardní ceny výrobků, dárky přibalené v balení, akce typu 2+1 zdarma atd.

[26] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 19/2002 ze dne 12. 5. 2005 ve věci Plemenáři.

[27] Srov. rozsudek Tribunálu T-41/96 ze dne 26. 10. 2000 ve věci Bayer v. Komise (případ Adalat), [2000].

[28] Mimo rozhodnutí Adalat též rozsudky obou instancí T-208/01, resp. C-74/04P ve věci Volkswagen II, [2006] ECR I-6585.

[29] Srov. rozsudek Tribunálu T-62/98 Volkswagen AG v. Komise [2000] ECR II-2707, odstavec 178 a odkazy na judikaturu v něm citovanou.

[30] Rozsudek SD C-49/92 P, Anic Partecipazioni, [1999] ECR I-04125, odstavec 81; rozsudek Tribunálu T-452/05 Belgian Sewing Thread, [2010] dosud nepublikováno, odstavec 31.

[31] Rozsudek Tribunálu T-446/05, Amann & Söhne a Cousin Filterie, [2010] dosud nepublikováno, odstavec 90; rozsudek Tribunálu ve spojené věci T-101/05 a T-111/05, BASF AG, [2007] ECR II-04949, odstavce 179 až 181.

[32] Ve spojených věcech T-25/95 a další, Cement, ECR [2000] II-491, odstavec 3699.

[33] Rozsudek Tribunálu T-1/89, Rhône-Poulenc, [1991] ECR II-00867, odstavec 125 a 126.

[34] Rozsudek Tribunálu T-446/05, Amann & Söhne a Cousin Filterie, [2010] dosud nepublikováno, odstavec 89; rozsudek Tribunálu T-53/03, BPB, ECR [2008] II-1333, odstavec 257.

[35] Případ T-334/94 Sarrio v. Komise [1998] ECR II-01439, odstavec 118.

[36] Rozsudek SD C-49/92 P, Anic Partecipazioni, [1999] ECR I-4125, odstavec 87; rozsudek Tribunálu T-295/94, Buchmann, [1998] ECR II-813, odstavec 121, rozsudek Tribunálu T-99/04, AC-Treuhand, [2008] ECR II-1501, body 130 a 131.

[37] Rovněž viz. rozsudek Tribunálu T-12/89, Solvay, [1992] ECR II-907, odstavec 98; rozsudek Tribunálu T-141/89 TréfileuropeSales, [1995] ECR II-791, odstavec 85; rozsudek Tribunálu T-7/89 Hercules Chemicals [1991] ECR II‑1711, odstavec 232; rozsudek Tribunálu T-25/95 Cement [2000] ECR II-491, odstavec 1389; rozsudek SD C‑204/00 P, Aalborg Portland, [2004] ECR I‑123, odstavce 83 a 84; rozsudek Tribunálu T-99/04, AC-Treuhand, [2008] ECR II-1501, odstavec 108.

[38] Srov. rozsudek SD C-125/2007 Erste Group Bank AG, [2009] ECR I-08681 bod 82, a rozsudek SD spojené věci 32/78 a 82/78 BMW Belgium SA a další v. Komise, [1979] ECR-02435, body 24 a 25.

[39] Srov. rozsudek KS v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec, potvrzený rozsudkem NSS sp. zn. 8 Afs 48/2007 ze dne 26. 4. 2010.

[40] Srov. rozsudek KS v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2.

[41] Zásady byly publikovány v Informačním listě Úřadu č. 2/2007 v dubnu 2007. Jsou rovněž dostupné na stránkách Úřadu www.compet.cz.

[42] Srov. bod 22 Zásad.

[43] Úřad nemohl v tomto případě započítat aktivní spolupráci soutěžitele PG při vyšetřování, vzhledem k faktu, že soutěžiteli PG bude snížena pokuta na základě splnění podmínek Leniency  a procedury narovnání v rámci kterých je bezpodmínečná a aktivní spolupráce s Úřadem vyžadována jako podmínka jejich udělení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz