25 let soutěžního práva v České republice

Konference se zúčastnila řada významných hostů, mezi jinými předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, předseda rakouského soutěžního úřadu Theodor Thanner či předsedkyně slovenského úřadu pro veřejné zakázky Zita Táborská. V publiku se objevili někdejší předsedové ÚOHS Martin Pecina a Josef Bednář, stejně jako řada zástupců advokátních kanceláří a akademických odborníků spolupracujících s Úřadem.

Konferenci zahájil bilančním proslovem předseda ÚOHS Petr Rafaj, který shrnul výsledky a úspěchy, kterých Úřad dosáhl za 25 let své činnosti. „V roce 1991 nejspíše nikdo netušil, jakým způsobem se Úřad rozvine a že kromě hospodářské soutěže dostane pravomoci i v oblasti dohledu nad veřejnými zakázkami, veřejné podpoře či významné tržní síle,“ uvedl předseda Rafaj, který podrobně hovořil o jednotlivých kompetencích úřadu. V hospodářské soutěži přislíbil, že prioritou zůstane potírání kartelů ve veřejných zakázkách, avšak Úřad se bude soustředit i na nové výzvy, například digitální trhy a soukromoprávní vymáhání. V oblasti dohledu nad veřejnými zakázkami bude kladen důraz na udržování krátkých lhůt pro vydání rozhodnutí a předseda rovněž přislíbil podstatné změny v oblasti druhostupňového rozhodování.

Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima ve svém projevu připomněl roli univerzit při výchově odborníků zabývajících se soutěžním právem a význam otevřenosti Úřadu pro jejich vzdělávání.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zavzpomínal na vznik prvního soutěžního zákona, jehož autorkou byla právnička Jindřiška Munková, a s humorným nadhledem okomentoval i dlouhé soužití ÚOHS a Ústavního soudu v jedné budově. „Vaše činnost je evidentně velmi úspěšná, protože při pohledu na judikaturu Ústavního soudu jsem zjistil, že prakticky neexistují úspěšné stížnosti, které by k nám doputovali. To znamená, že vaše rozhodnutí jsou kvalitní a přeji vám, ať to tak zůstane,“ popřál předseda Ústavního soudu zaměstnancům ÚOHS v závěru své řeči.

Předseda rakouského soutěžního úřadu Theodor Thanner ve své prezentaci představil výsledky svého úřadu, ale připomněl i obecné principy soutěžního práva a nezávislosti soutěžních úřadů. Pohovořil také o některých výzvách a prioritách soutěžních úřadů v blízké budoucnosti – jsou jimi zejména digitální trhy, big data, soukromoprávní vymáhání a vzrůstající koncentrace trhů.

Úvodní slavnostní část zakončil svým projevem náměstek ministra vnitra Jiří Zmatlík, jenž se zabýval styčnými body v práci obou institucí.

Odpolední program sestával ze tří panelových diskuzí zaměřených na jednotlivé oblasti kompetencí ÚOHS. První z nich krátce uvedl místopředseda ÚOHS Josef Chýle zamyšlením nad zadáváním veřejných zakázek a zvláště nad blížící se účinností nové právní úpravy v této oblasti. Podle Chýleho je nová legislativa zpracovana tak, že dává zadavatelům řadu možností, pokud jimi bude správně uchopena. Úřad se podle něj bude snažit podpořit rozvoj soutěže v této oblasti rychlým a efektivním rozhodováním, aby k zásahu došlo ještě za průběhu zadávacího řízení a náprava mohla být zjednána nápravným opatřením. Na slova místopředsedy navázala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která se obsáhle vrátila ke všem obtížím, které provázely vznik nového zákona o zadávání veřejných zakázek: "I přesto, že jsme museli vypořádat celou řadu zásadních připomínek a v Poslanecké sněmovně se shromáždilo přes 400 pozměňovacích návrhů, byl zákon přijat během jednoho roku, což považuji za velký úspěch." 

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman následně pohovořil o spolupráci Úřadu a orgánů činných v trestním řízení, která se odehrává zejména v oblasti vzájemných školení a konzultací. Nejvyšší státní zastupitelství v letošním roce uzavřelo s Úřadem dohodu o součinnosti.

Na závěr panelu vystoupila předsedkyně slovenského úřadu pro veřejné zakázky Zita Táborská, která zmínila některé rozdíly v právních úpravách i koncepcích obou zemí a uvedla nejpalčivější problémy, s nimiž se v oblasti veřejných zakázek na Slovensku vyrovnávají.

Panel o hospodářské soutěži zahájil I. místopředseda ÚOHS Hynek Brom, jenž připomněl řadu významných institutů, postupů a metod, jejichž postupné zavádění do českého soutěžního režimu významnou měrou přispělo k efektivnějšímu prosazování soutěžního práva u nás. Místopředseda slovenského soutěžního úřadu Boris Gregor poté mimo jiné zavzpomínal na společné federální začátky soutěžní legislativy. Antonio Capobianco zastupující Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podal přehled aktivit OECD v oblasti hospodářské soutěže i činnost ÚOHS v rámci tohoto mezinárodního fóra. Poslední vystupující soutěžního panelu, Filip Kubík z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, zdůraznil důležitost spolupráce v rámci Evropské soutěžní sítě a připomněl také brzký termín pro transpozici směrnic o soukromoprávním vymáhání škod způsobených protisoutěžním jednáním: "Soukromé žaloby, které má směrnice a na ní založená národní legislativa usnadnit, posilují celkovou účinnost vymáhání soutěžního práva."

Závěrečný panel se týkal otázek veřejné podpory a vedl jej místopředseda Úřadu Petr Solský. V rámci shrnutí historie problematiky veřejné podpory v České republice konstatoval místopředa za Úřad i Petra Tabery za Ministerstvo zemědělství, že ani jeden z koordinačních orgánů nemusel zatím nařídit navrácení přidělené veřejné podpory a všechny notifikace před Evropskou komisí byly úspěšné. Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská informovala o aktuálních kauzách v oblasti energetiky.  Na závěr panelu Martin Fott ze Stálého zatoupení České republiky při Evropské unii připomněl úspěšnou spolupráci s ÚOHS.

Tiskové oddělení ÚOHS

16/050