ÚOHS pořádá už patnáctý ročník Svatomartinské konference

Na Úřadě pro ochranu hospodářském soutěže dnes začal již patnáctý ročník Svatomartinské konference o soutěžním právu a významné tržní síle. Konference se účastní více než 100 odborníků na hospodářskou soutěž z České republiky i zahraničí.

Konferenci zahájil úvodním slovem předseda ÚOHS Petr Mlsna, který připomněl aktivity Úřadu v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie, výsledky rozhodovací činnosti i některé důležité trendy v soutěžní politice. „Čtyřem menším firmám působícím v oblasti prodeje hutního materiálu jsme uložili pokuty za maření místního šetření. Odmítnutí součinnosti dosáhlo takové intenzity, že jsme byli nuceni přikročit k uložení pokuty v maximální možné výši 1 % z obratu", upozornil předseda Úřadu na důležitost místních šetření a oznámil současně další pokutu za obstrukce inspekce, která tentokrát přesahuje 20 milionů korun.

V rámci prvního panelu Co nového v hospodářské soutěži zhodnotil místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb činnost Sekce hospodářské soutěže za uplynulý rok. ÚOHS obdržel v oblasti hospodářské soutěže o 10 % více podnětů ve srovnání s loňským rokem a vedl či vede nejvyšší počet správních řízení týkajících se zakázaných dohod ve své historii. K dnešnímu dni bylo vydáno 52 rozhodnutí v oblasti hospodářské soutěže. Z toho pět se týkalo případů nesoučinnosti při místním šetření, za něž Úřad udělil rekordně vysoké sankce, ve čtyřech případech v maximální výši. Celkem Úřad uložil pokuty ve výši přesahující 340 milionů korun, přičemž na této sumě se výrazně podepisuje druhá nejvyšší pokuta v historii Úřadu uložená za kartel stravenkových firem. Poprvé rovněž ÚOHS při ukládání sankce zohlednil compliance program.

Úřad také překonal loňský rekord v počtu místních šetření, když provedl 31 inspekcí. Místopředseda ÚOHS chválil dobré výsledky při obhajobě místních šetření před správními soudy: „Poslední místní šetření, které přes soudy nepřešlo, se uskutečnilo v roce 2012. Po celých deset let tedy uskutečňujeme zákonná místní šetření.“

Nejvyšší správní soud rovněž finálně potvrdil přístup Úřadu k aplikaci § 19a v oblasti obecně závazných vyhlášek obcí regulujících hazardní hry. Podobně Ústavní soud potvrdil, že aplikace tohoto zákonného ustanovení Úřadem není zásahem do samosprávy. Úřad na toto téma vydá ještě v letošním roce informační list.

Místopředseda ÚOHS také vyslovil očekávání, že legislativním procesem konečně projde dlouho chystaná novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, jíž dochází k transpozici směrnice ECN+ do českého právního rámce a přináší také další legislativní změny.

Místopředseda slovenského soutěžního úřadu Boris Gregor naopak oznámil pokles počtu podnětů, zejména v oblasti kartelů. V oblasti omezování hospodářské soutěže orgány státní správy a samosprávy naopak v posledních dvou letech počet případů narůstal. Od roku 2020 došlo k oživení akviziční činnosti na Slovensku. V důsledku pandemie covid-19 a agrese Ruska na Ukrajině je však obtížné vyhodnocovat obratová kritéria. Přísná protipandemická opatření způsobila i pokles místních šetření. Jedna inspekce proběhla online. Místopředseda maďarského soutěžního úřadu András Tóth komentoval několik kontroverzních rozsudků maďarského nejvyššího soudu, například judikát, podle něhož maďarský soutěžní úřad nemůže uložit pokutu, pokud je překročena správní lhůta šetřeného případu.

Maria Jaspers z DG Competition Evropské komise se věnovala například nově přijaté regulaci velkých digitálních platforem – Digital Markets Act. Aktuálním tématem jsou rovněž subvence a nařízení týkající se regulační iniciativy, které doplňuje uplatňování práva hospodářské soutěže. Zástupkyně Evropské komise uvedla, že Evropská komise dokončila v minulém roce deset kartelových případů. Z letošních případů pak poukázala na kartelovou dohodu výrobců automobilů o nezavedení enviromentálně příznivějšího řešení.  Komise zaznamenala v posledních dvou letech také výrazné oživení zájmu o leniency, u něhož došlo v letech 2019 a 2020 k významnému propadu.

Druhý panel, který se zabýval vztahem soutěžní politiky a udržitelnosti, zahájil ředitel odboru kartelů ÚOHS Igor Pospíšil. Úřad podle něj zcela jistě nebude tolerovat dohody na trzích, na nichž bude spotřebitelská poptávka po daném řešení. Naopak důvod k zásahu vidí v případech, kdy bude dohoda bránit ekologickému řešení. Položil několik zásadních otázek k tomuto tématu, například, zda budou soutěžitelé mít povinnost sledovat trhy z hlediska udržitelnosti nebo jestli budou muset soutěžní úřady spolupracovat s ministerstvem životního prostředí.

Ivana Halamová Dobíšková (Allen & Overy, o. s.) zasadila tuto problematiku do evropského kontextu, když shrnula právní předpisy, které udržitelnost v rámci Evropské unie regulují či mají regulovat a zabývala se také rozdílným přístupem v jednotlivých členských státech. Advokátka Kateřina Mandulová (PwC Legal) zasadila problematiku udržitelnosti do širšího rámce, když upozornila na tlak soukromého sektoru, zejména bankovnictví, na udržitelnostní řešení. Advokát Martin Nedelka (Nedelka Kubáč advokáti) následně vystoupil s poměrně zásadní kritikou zavádění udržitelnostních cílů do soutěžní politiky.

V panelu o dynamicky se rozvíjejících trzích vystoupili ekonomové Pavel Doležal (ÚOHS), Goran Serdarević (Frontier Economics), Vitaly Pruzhansky (RBB Economics) a Jakub Chini (CompetitionSphere), kteří hovořili o specificích digitálních a technologických platforem a přístupu, který by k nim soutěžní politika měla zaujmout.

Ředitelka Odboru dominance, fúzí a vertikálních dohod ÚOHS Lenka Svobodová zahájila poslední panel prvního dne konference shrnutím případů vertikálních dohod za posledních několik let, přičemž uvedla také percentuálně podíly pokut. Oznámila také, že Úřad zavede možnost využít narovnání u vertikálních dohod, soutěžitelé budou moci dosáhnout snížení pokuty také díky compliance programu nebo prostřednictvím vysoké míry spolupráce s Úřadem.

Petr Zákoucký z advokátní kanceláře Dentons Europe shrnul problematiku vertikálních dohod v zahraničí. Uvedl případové studie k vertikální dohodě v oblasti hudebních nástrojů značky Yamaha z Německa, Velké Británie a Polska. Snížení pokut je řešeno také nejednotně – ve Francii snižují sankce za compliance, ustoupili od toho. Německo, Maďarsko či Itálie zohledńují compliance

Jiří Kindl z advokátní kanceláře Skils nabídl kritický pohled na trestání vertikálních dohod. Podle jeho názoru tvoří počet případů těchto dohod příliš velký podíl na celkovém počtu Úřadem vyšetřovaných protisoutěžních dohod a pokuty ukládané za vertikální dohody jsou přehnaně vysoké. Výhrady vyjádřil také vůči možnosti narovnání nebo jiného způsobu spolupráce s Úřadem. Reálně to podle něj vede k výrazně menšímu počtu projudikovaných případů.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
22/159