Maloobchodní trh v České republice se dynamicky vyvíjí, ovlivňují jej zejména preference spotřebitelů

Ekonomové z Mendelovy univerzity v Brně dnes publikovali výsledky rozsáhlé studie maloobchodního trhu v České republice. Výsledky potvrzují zjištění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o tom, že maloobchodní trh v České republice je konkurenční a formuje jej především chování spotřebitelů.

Ekonomové Michal Mádr a Radek Náplava z Provozně ekonomické fakulty MENDELU sledovali a analyzovali vývoj maloobchodního prodeje v nespecializovaných prodejnách v období let 2005 až 2021, v některých oblastech i v roce 2022. Konkrétně se zpracovatelé zaměřili na vývoj tržních podílů šesti největších firem, které zahrnují devět největších obchodníků: Albert, Globus, Makro, REWE Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco (Tesco Stores a Tesco Franchise), vývoj tržní koncentrace a vývoj ukazatelů rentability a obchodních marží. Studie vznikla v rámci spolupráce ÚOHS a MENDELU, Úřad pro ni dodal některá data a poskytl metodickou podporu a oponenturu.

Mezi základní zjištění patří vývoj tržních podílů maloobchodní řetězců. Největšího nárůstu v absolutním vyjádření docílil Lidl, Kaufland, Billa a Penny. U Lidlu vzrostl podíl ze 4,3 % na téměř 15,5 %. Svůj tržní podíl více než zdvojnásobila Billa (ze 2,4 % na 6,4 %) a Penny Market svůj podíl téměř zdvojnásobilo (ze 4,6 % na 8,5 %). Největší pokles tržního podílu zaznamenalo Makro, jehož tržní podíl se v průběhu času zredukoval na necelou polovinu (z 11 na 5,3 %) a druhé největší snížení tržního podílu dosáhla společnost Globus (z 5,9 na 4,7 %).

Tržní podíl šesti největších firem zahrnující devět největších prodejců celkově vzrostl oproti roku 2005 o osmnáct procentních bodů na současných 75 %. Pokud budeme uvažovat tržní podíl pěti největších firem (bez zahrnutí Globusu), poté hodnota 70 % je podobná aktuální situaci v Estonsku, Německu, Srbsku a Velké Británii. Další evropské státy s podobným trhem jako v České republice mají vyšší stupeň koncentrace - Belgie 84 % a Francie 85 %. V Dánsku, Finsku a Nizozemí funguje duopol s podílem přes 90 %, podobně vysoce koncentrované jsou trhy s třemi velkými subjekty, které mají Irsko, Rakousko, Švédsko, Slovensko. Na druhé straně jsou státy s nižším stupněm koncentrace (např. Itálie, Maďarsko, Polsko či Řecko), tedy v evropském srovnání má český maloobchodní trh prostřední pozici.

Zásadní je zjištění o roli fúzí ve vývoji tržních podílů obchodních řetězců. Od roku 2005 došlo ke spojení velkých soutěžitelů jen dvakrát.  Ve sledovaném období proběhlo šestnáct fúzí a akvizic, z toho pět se uskutečnilo v rámci hlavních soutěžitelů. Spojení soutěžitelů Ahold Czech Republic, a.s. a JULIUS MEINL, a.s. (rok 2005), Tesco Holdings B.V. a PR market, s.r.o. (rok 2011) a Koninklijke Ahold N.V. (Ahold) a SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. (rok 2014) měly minimální vliv na nárůst tržních podílů. U spojení Tesco Stores ČR a.s. a CS EDEKA spol. s r.o. (rok 2006) se zvýšil tržní podíl Tesca o 1 p. b. na 11,5 % v roce 2007. Fúze REWE Group s PLUS – DISCOUNT spol. s r.o. vedla k nárůstu tržního podílu na 13 % (o 3,5 p. b.).

Vývoj maloobchodního trhu tedy naznačuje, že spojení soutěžitelů na něj mají nepatrný vliv. Největší růst zaznamenaly společnosti Lidl a Kaufland, které za sledované období neuskutečnily ani jedinou akvizici. Jejich úspěch je tedy založen na schopnosti správným způsobem oslovit české spotřebitele, který jim dává přednost před ostatní konkurencí.

Z hlediska rentability v této oblasti studie přináší základní data, která vyvolávají navazující otázky, na jejichž zodpovězení bude nutno ve výzkumu dále pokračovat. Vývoj obchodní marže ukazuje dlouhodobě rostoucí trend v čase, přičemž od roku 2014 vykazují nejvyšší marži lídři trhu Lidl a Kaufland. Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že některým subjektům sice klesá tržní podíl, ale jejich obchodní marže se udržuje na stejné úrovni nebo dokonce roste.

„Úřad velice uvítal, že mohl pomoci se vznikem této studie, která přináší velice zajímavá zjištění. Potvrdilo se, že maloobchodní trh s potravinami není nijak petrifikovaný, ale proměňuje se, a to především v závislosti na preferencích českých spotřebitelů, kteří svým nákupním chováním výrazně ovlivňují pohyby tržních podílů jednotlivých řetězců. V zásadě zanedbatelný byl naopak dopad uskutečněných fúzí na tomto trhu. Budeme vědce z MENDELU nadále podporovat, aby v tomto výzkumu pokračovali a pustili se do řešení navazujících otázek,“ okomentoval výsledky studie předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Plnou verzi studie naleznete zde

 Prezentace výsledků studie zde 319 KB

Tiskové oddělení ÚOHS
24/012