Nový soutěžní nástroj a výzvy moderní soutěžní politiky byly hlavními body Svatomartinské konference 2024

Na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže proběhl ve dnech 6. a 7. listopadu již 17. ročník Svatomartinské konference o novinkách a aktuálních trendech v právu hospodářské soutěže a v oblasti významné tržní síly. Mezinárodní konference přilákala i letos téměř 150 odborníků na hospodářskou soutěž z České republiky i ze zahraničí.

Konferenci zahájil tradičním úvodním slovem předseda ÚOHS. Petr Mlsna zdůraznil, že Úřad plní svůj slib a zaměřuje se zejména na velké soutěžitele, když všechna ze zahájených správních řízení za poslední rok se týkala soutěžitelů s obraty přesahujícími jednu miliardu korun. To nicméně neznamená, že bude tolerovat prohřešky menších soutěžitelů. Předseda Mlsna zmínil dobré hodnocení Úřadu v hodnocení časopisu GCR, který jej zařadil mezi dobře pracující ochránce soutěže a vyzdvihl vysoký počet vydaných kartelových rozhodnutí. Vyzdvihl také kvalitní vztahy s odbornou komunitou, která pozitivně vnímá profesionalitu, snahu o transparentnost a oboustrannou komunikaci ze strany ÚOHS.

Předseda Úřadu také shrnul základní obsah navrhované novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou právě v době konání konference schválila česká vláda. Novela přináší zejména zavedení prvního nástroje, kterým by ÚOHS mohl aktivně zasahovat do trhů, kde soutěž dlouhodobě nefunguje nikoliv v důsledku protisoutěžního jednání, možnost trestat fyzické osoby nesoutěžitele (zejména manažery firem) za uzavírání kartelových dohod nebo tzv. call-in model u spojování soutěžitelů, který za splnění určitých podmínek umožní přezkoumat i transakci nesplňující standardní obratová kritéria.

 

Panely prvního dne konference

Úvodní blok konference se tradičně věnoval novinkám a aktuálním trendům v ochraně hospodářské soutěže. Představili je místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb, předseda slovenského protimonopolního úřadu Juraj Beňa, místopředseda polského úřadu pro ochranu konkurence a spotřebitelů Daniel Mańkowski a předseda slovinského soutěžního úřadu Andrej Matvoz.

Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb na počátku předeslal, že Úřadu se podařilo víceméně splnit vše, co sliboval na loňské konferenci, a to od zahájení diskuze o revizi fúzí, odstartování dvou sektorových šetření v oblasti odpadového hospodářství a off-trade trhu s nealkonápoji, dokončení metodiky trestů a využití compliance a pokračování efektivní spolupráce s orgány činnými v trestním řízení i akademickou sférou. Také se místopředseda Nejezchleb vrátil k hodnocení časopisu Global Competition Review, které podle něj pozitivně reflektuje aktivní enforcement ze strany ÚOHS: „Poselství tohoto odborného magazínu je jasné, jednoznačně se zlepšujeme a jdeme v naší práci správným směrem.“

Důležitým cílem v blízké budoucnosti je podle Kamila Nejezchleba úspěšné dotažení legislativního procesu u další velké novely soutěžního zákona. Klíčovou pravomocí by mělo být uzákonění tzv. nového soutěžního nástroje, který umožní Úřadu zasáhnout i na trzích kde soutěž dlouhodobě nefunguje díky jejich charakteristikám, přestože nedochází k porušení soutěžního zákona. Další zásadní změna předložená novelou by měla přinést správní trestání fyzických osob nesoutěžitelů za úmyslné porušení soutěžního práva a vyvíjet tlak na vyšší spolupráci s Úřadem jak na soutěžitele, tak konkrétní osoby, které se na uzavírání kartelů podílejí. Přitom zdůraznil, že nadále je hlavním cílem odhalovat kartely soutěžitelů a tato nová možnost ji má spíše posílit, než že by se stala jeho novou prioritou. Zavádí se rovněž call-in model pro posuzování fúzí a vedle nich i povinnost uskutečnit veřejnou konzultaci výsledků sektorového šetření nebo každoroční vyčíslování přínosů ÚOHS. Z návrhu bylo naopak vypuštěno zrušení vyvratitelné domněnky, že soutěžitelé s tržním podílem pod   40 % nemají dominantní postavení.

U vlastní vyšetřovací a rozhodovací činnosti místopředseda Nejezchleb oznámil provedení 11 místních šetření u 21 soutěžitelů. Celkem bylo vydáno 11 rozhodnutí o zakázaných dohodách a dominanci, z toho devět sankčních a dvě se závazky. Zahájeno bylo šest nových řízení, všechna s významnými a velkými soutěžiteli. Ve třech těchto případech je prošetřováno zneužití dominantního postavení, což je výrazný nárůst oproti předchozímu období. ÚOHS zahájil také první správní řízení o dohodách na trhu práce, tzv. no-poaching.

V posledních dvou letech byly uloženy distributorům elektrospotřebičů a elektroniky za vertikální dohody o určování cen pro další prodej pokuty v celkové výši přes 220 milionů korun. „V našich šetřeních zjišťujeme, že jeden distributor vedle druhého uzavírá vertikální cenové dohody, což má zjevný negativní dopad na cenovou soutěž v celém sektoru, a to v takovýchto případech nejen intra-brand, ale inter-brand“, odmítl místopředseda Nejezchleb kritiku těchto případů.

Do budoucna chce ÚOHS podle místopředsedy Nejezchleba hledat nové cesty, jak získávat kvalitní podněty a chystá proto mimo jiné i zavedení možnosti anonymního online nástroje pro whistleblowing. V následujícím období se Úřad hodlá taktéž připravit na nové pravomoci, které by měla přinést aktuální novela, zejména v podobě vybudování oddělení hlavního ekonoma a posílení analytických kapacit.

Předseda Protimonopolného úradu Slovenské republiky Juraj Beňa prozradil, že jeho instituce se bude více věnovat potravinářskému sektoru, například teritoriálním omezením, vertikálním vztahům v dodavatelském řetězci a vyhodnotí vstup obchodního řetězce Biedronka na slovenský trh. Chystá také rozsáhlé šetření v oblasti optických sítí, analýzu trhu práce nebo oblasti prodeje pohonných hmot v souvislosti s nedávnou vlnou koncentrací. Rada slovenského úřadu vydala v posledním roce čtyři pravomocná rozhodnutí s pokutami 28 milionů euro. Největším případem byla pokuta pro skupinu Agrofert za převzetí pekáren bez povolení úřadu a dále bid riggingový kartel SPIE Elektrovod a další ve výstavbě energetických sítí. V oblasti zneužití dominance upozornil předseda PMÚ na případ Zlavomat, což je první rozhodnutí úřadu v oblasti digitálních trhů. Předseda Beňa vidí velkou budoucnost ve pozornosti národních soutěžních úřadů, kterou budou věnovat lokálním digitálním dominantům.

Místopředseda Daniel Mańkowski z polského Úřadu pro ochranu konkurence a spotřebitelů podrobně popsal aktivity v oblasti zakázaných dohod na trzích práce, k nimž vydal jeho úřad praktický návod pro podnikatele. Z dokončených případů upozornil na pokutu 506 milionů zlotých pro společnost Jeronimo Martins Polska (Biedronka) za nekalé obchodní praktiky (nikoliv za porušení pravidel hospodářské soutěže). Ze soutěžních případů uvedl zejména pokuty ve stovkách milionů zlotých, jež byly uloženy společnostem Kia Polska a Iveco a jejich distributorům za zakázané dohody o cenách a rozdělení trhu. Tresty byly v těchto případech uloženy také manažerům uvedených firem. V Polsku je již trestání fyzických osob uzákoněno od roku 2015 a v posledních letech je využíváno stále častěji.

Předseda slovinského soutěžního úřadu Andrej Matvoz si nejdříve postěžoval na nastavení justičního systému, který neumožňuje jeho úřadu podávat odvolání proti rozhodnutím správního soudu, a nespokojenost projevil také s úrovní dokazování na straně slovinských soudů. Na straně druhé pozitivně hodnotil, že úřad konečně získal možnost uplatňovat narovnání, čehož v průběhu roku využit už ve čtyřech případech. Nejvýznamnějším případem, který se podařilo slovinskému soutěžnímu úřadu dokončit, byl bid rigging v oblasti servisu automobilů, ve kterém uložená pokuta dosáhla jednoho milionu euro a bylo využito narovnání. Slovinský úřad se rovněž chystá k sektorovému šetření trhu se zemním plynem.

Druhý panel konference se zaměřil na již zmíněný nový soutěžní nástroj (new competition tool - NCT). Ekonomický poradce Pavel Doležal z ÚOHS nejdříve předestřel, z jakých důvodů může být omezena soutěž na trzích, i když na nich působí více soutěžitelů, ale rovněž zdůraznil, že ne všechny oligoply jsou škodlivé, respektive vedou k nízké úrovni konkurence. V tomto ohledu připomněl, že je třeba vždy brát v úvahu úspory z rozsahu a struktury. Mezi faktory naopak standardně omezující soutěž zahrnul například náklady na vstup na trh, síťové efekty nebo informační asymetrii. Snížení konkurence, respektive její neefektivitu může způsobit řada okolností, které však nejsou postižitelné soutěžním úřadem. Typicky jde například o tacitní koluzi.

Praktické zkušenosti s novým soutěžním nástrojem pak přiblížil zástupce italského soutěžního úřadu Renato Ferrandi. Uzavřel, že se jedná o potřebný a vhodný nástroj, který moderní soutěžní úřad má mít k dispozici ve svém repertoáru. Zástupce maďarského soutěžního úřadu Zombor Berezvai, přestože dosud takovýto nástroj nemají, hovořil o možnostech soutěžního úřadu, jak chránit nedostatek soutěže prostřednictvím sektorových šetření a představil maďarské specifické zkrácené sektorové šetření a některé konkrétní výsledky úřadu.

Goran Serdarević z konzultační společnosti Frontier Economics rozebral, v jakých podobách je nový soutěžní nástroj zaváděn a aplikován v jednotlivých zemích. K Velké Británii, která jej používá už řadu let, se připojilo nejdříve Řecko, nyní Německo, Itálie, Maďarsko a kromě Česka jej zvažují zavést Dánsko, Francie a Švédsko. Soutěžní úřad podle něj potřebuje jasný právní rámec (nezávislost, jasná pravidla pro vyšetřování), datové a analytické schopnosti, vyšetřovací pravomoci a procedurální pojistky. Česko nebude mít možnost strukturálních závazků, ale i tak se jedná o dostatečně silný nástroj. ÚOHS nicméně nebude mít možnosti intervenovat například v energetice, telekomunikacích nebo poštovních službách, kde jsou sektoroví regulátoři. Goran zdůraznil, že je třeba, aby ÚOHS dostal nejen pravomoci, ale i odpovídající zdroje a prostředky k jejich výkonu.

Speciální přednášky konference se ujal profesor Ioannis Lianos z University College London, který hovořil o výzvách moderní ochrany hospodářské soutěže. Kromě začlenění udržitelnosti do cílů soutěžní politiky se zaměřil zejména na digitální platformy a ekonomiku. Upozornil na rizika vyplývající z digitálních ekosystémů, které jsou schopny spotřebitele efektivně směřovat z jedné služby do druhé, vzájemně spolu soutěží, ale současně i kooperují. Ještě větší výzvu však pro soutěžní úřady může znamenat nástup umělé inteligence. Autonomní systémy mohou bez zásahu a podnětu lidského operátora vytvářet algoritmy, které se budou dopouštět protisoutěžního jednání, přestože to nebylo jeho původním lidským tvůrcem nikterak plánováno. Mohlo by se stát, že koluze se dopustí společně dva algoritmy a je otázkou, zda aktuální právní rámec vůbec umožňuje její postih.

Poslední blok prvního dne konference se zaměřil na soukromoprávní vymáhání škod způsobených protisoutěžním jednáním. Petra Košťálová z ÚOHS konstatovala, že Úřad zcela jistě podporuje soukromoprávní vymáhání, protože jde o další prostředek odstrašení od porušování soutěžních pravidel. Úřad může soukromoprávní žalobě pomoci tím, že v mezích možností zpřístupní informace ze spisu. Připustila nicméně, že částečně mohou soukromoprávní žaloby působit proti využívání leniency. Přítomní advokáti Jiří Mňuk z Rowan Legal a Pavel Dejl z Kocián Šolc Balaštík potvrdili, že jejich klienti zvýšené riziko k podání leniency zvažují. V tuzemsku to nicméně není patrně zásadní faktor, který by podávání leneincy ovlivňoval.

Jiří Mňuk se posléze zaměřil na aktuální judikaturu evropských soudů k této problematice. Upozornil, že klíčové otázky souvisí s promlčecí lhůtou, koho žalovat, kam žalobu podat a doručit a zejména, jak vyčíslit utrpěnou škodu.

Soudkyně Jana Přibylová z Městského soudu v Praze řešila značné množství žalob, nicméně sama připouští, že řada žalob je kombinovaných zejména s nekalou soutěží a ochranou průmyslových práv. Největším problémem je podle ní délka řízení – žaloby, u nichž je třeba čekat na výsledek řízení u Evropské komise mají délku až devět let, žaloby bez šetření EK asi dva roky. Řada nevyřešených právních otázek přispívá k významnému prodlužování soudního řízení. 

Jedním z mála úspěšných případů je odškodnění ve výši 22 milionů korun, kterého dosáhla společnost Asiana. Tohoto autobusového dopravce vytlačil z trhu prostřednictvím predátorských cen tehdejší dominant Student Agency. Související case study zprostředkoval publiku Pavel Dejl, který společnost Asiana ve 12 let trvajícím sporu zastupoval. Jde podle něj o zatím nejspíše jedinou úspěšnou žalobu na náhradu škody v soutěžních věcech.

 

Panel a workshopy druhého dne konference

Druhý den konference započal panelem o významné tržní síle. Dosavadní zkušenosti s aplikací významně novelizovaného zákona prezentoval místopředseda ÚOHS Petr Solský, který shrnul doposud ukončené případy. Převážná část z nich se týkala pozdního splácení faktur a byly za ně ukládány sankce v řádech stovek tisíc korun. Místopředseda taktéž informoval o dosavadním průběhu vyhodnocování provedených sektorových šetření.

Zkušenosti od našich jižních sousedů poté představil Christoph Winkler z rakouského soutěžního úřadu, který popsal rozsáhlé sektorové šetření provedené v minulém roce i několik prvotních případů.

Problémům na českém trhu v dodávkách potravin se podrobně věnoval výkonný ředitel Potravinářské komory Petr Milas. Upozornil na vnitřní rozpornost právní úpravy v § 3, kterou podle něj v budoucnu budou muset vyřešit soudy. Dále se zabýval řadou problémů, které potravináři spatřují na českém trhu. Konkrétně zmínil například nevyřešení problematiky rozsahu a velikosti slevových akcí, problémy s bonusy, prodej pod nákupní cenou, využívání procentuálních marží ze strany řetězců a zneužívání privátních značek.

Konference byla ukončena dvěma workshopy. V prvním workshopu se hovořilo o zvláštnostech řízení o fúzích. Martin Vitula z ÚOHS, Erika Lovásová z Protimonopolného úradu SR a advokát Radovan Kubáč rozebírali s publikem, proč se k českému i slovenskému úřadu dostává jen minimální množství interních dokumentů obsahujících informace o důvodech pro uskutečnění fúze nebo problematiku notifikací s více navrhovateli a špatně notifikovaných společných podniků. 

 

Druhý workshop se týkal navrhovaného trestání fyzických osob „nesoutěžitelů“, tedy zpravidla manažerů, kteří za soutěžitele uzavírají a uskutečňují zakázanou dohodu. Lenka Štaflová a Igor Pospíšil z ÚOHS, advokát Jiří Kindl a Michal Fiala z Nejvyššího státního zastupitelství v této souvislosti diskutovali o praktických dopadech navrhované úpravy.

 

 

 

 

 

Tiskové oddělení ÚOHS
24/171