Nárůst cen másla odpovídal situaci na trhu, analýza neodhalila koordinované jednání

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dokončil šetření prudkého zvýšení cen másla na českém trhu, k němuž docházelo ve druhé polovině loňského roku. Podle závěrů analýzy cenový vývoj odpovídal situaci v oblasti produkce a prodeje másla v širším středoevropském regionu. Změny cen i obchodních přirážek byly značně individualizované a nevykazují známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců.

Soutěžní úřad není cenový regulátor a nemůže tedy posuzovat, zda je cena nebo marže u sledovaného výrobku nebo služby přiměřená či nikoliv. Úřad může za současného právního rámce zasahovat jen a pouze, pokud by se soutěžitelé při stanovování ceny dopustili protisoutěžního jednání. Vzhledem k tomu, že na trhu výroby ani prodeje másla nepůsobí žádný subjekt s dominantním postavením, zaměřil Úřad své šetření na možné známky zakázané koordinace, tedy kartelových dohod.

Výroba másla

Úřad v rámci šetření identifikoval desítky českých mlékáren, z nichž se podrobněji zaměřil na sedm nejvýznamnějších producentů/dodavatelů másla ve spotřebitelském balení (dále také „SBM“). Jednalo se o následující soutěžitele: Jaroměřická mlékárna, a.s., Mlékárna Hlinsko, a.s., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o., LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o., OLMA, a.s., MADETA a. s. Máslo u těchto výrobců tvoří jednu z položek ve vzájemně provázané mlékárenské výrobě.

Význam a role tuzemských producentů je omezená, neboť značná část domácí poptávky po másle je v tuzemsku saturována dovozy (v minulém roce přesáhlo množství dovozů 50 %), v maloobchodě pak hrají značnou roli privátní značky řetězců. Také z těchto důvodů je třeba tržní sílu tuzemských mlékáren hodnotit jako slabší, a to vzhledem ke struktuře výrobního trhu, kterou lze považovat nanejvýš za slabě oligopolní.

Na základě provedeného šetření Úřad dospěl k závěru, že v případě producentů/dodavatelů bylo navýšení prodejních (velkoobchodních) cen objektivně způsobené značným zvýšením výrobních nákladů (navýšení cen vstupních surovin pro výrobu SBM a dalších provozních nákladů, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany a reflektování její rostoucí ceny v prodejních cenách másla, pokles kurzu české koruny). V případě nedostatku mléčného tuku s ohledem na evropský kontext Úřad podotýká, že se jedná o problém na celém evropském trhu. Tuzemské mlékárny musely dokupovat smetanu, z níž se máslo vyrábí, i ze zahraničí a za evropské tržní ceny. Nárůst cen importované smetany tak působil jako jeden z hlavních faktorů k navýšení spotřebitelských cen másla. V roce 2024 současně došlo k navýšení výroby dalších mléčných výrobků (např. sýrů), na jejichž výrobu je potřebný mléčný tuk, po kterých mezi spotřebiteli vzrostla poptávka, a v důsledku toho se ještě více prohloubil nedostatek mléčného tuku na výrobu másla.

Trend nárůstu cen SBM byl sice u oslovených mlékáren obdobný, nicméně byl ekonomicky odůvodněný výše uvedenými nákladovými externími faktory a nebyla identifikována taková shoda, která by naznačovala nezákonné koluzivní jednání oslovených společností.

Maloobchodní prodej másla

V oblasti maloobchodu se Úřad zaměřil na všechny relevantní maloobchodní řetězce, celkem sledoval vývoj nákupních a prodejních cen u osmi subjektů. Konkrétně se jednalo o společnosti: Kaufland Česká republika v.o.s., Lidl Česká republika s.r.o., BILLA, spol. s r. o., Penny Market s.r.o, Albert Česká republika, s.r.o., Globus ČR, v.o.s., Tesco Stores ČR a.s. a Tesco Franchise Stores ČR s.r.o.

Úřad u obchodníků analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou jednotlivou značku másla (výrobce), sledoval také změny v obchodních přirážkách. Procentuální navýšení maloobchodních cen SBM v jednotlivých týdnech bylo proměnlivé u všech oslovených obchodních řetězců, které ve sledovaném období prodávaly SBM od příslušných producentů/dodavatelů. Ačkoliv se maloobchodní ceny SBM navyšovaly, k procentuálnímu navýšení maloobchodní přirážky došlo pouze v některých týdnech, naopak ve většině týdnů ze sledovaného období udržovaly obchodní řetězce přibližně stejnou přirážku (v rozmezí zpravidla 5 – 30 %) nebo ji snižovaly. Rovněž nebylo výjimkou snižování obchodní přirážky do záporných hodnot. U žádného obchodního řetězce nedošlo k extrémnímu navýšení obchodní přirážky oproti předchozím týdnům, naopak maloobchodníci se v některých případech snažili udržet prodejní ceny SBM na stejné úrovni za cenu záporných marží.

V případě obchodních řetězců bylo navýšení prodejních (maloobchodních) cen způsobeno především navýšením nákupních cen od producentů/dodavatelů a rovněž nevykázalo takovou míru podobnosti, která by naznačovala uzavření kartelové dohody. Na základě vyhodnocení zajištěných dat lze konstatovat, že každý z oslovených obchodních řetězců si držel vlastní „obchodní strategii“, neboť ani v jenom ze sledovaných případů nebyla identifikována taková shoda, která by mohla naznačovat nezákonné koluzivní jednání. Jednotlivé obchodní řetězce dokonce v mnoha případech uplatňovaly zvláštní obchodní strategie i u různých značek másla, které prodávaly.

 

Závěry

Zvýšení cen spotřebitelského balení másla v tuzemsku v regálech obchodních řetězců bylo dle zjištění Úřadu způsobeno především značným růstem nákladů pro jeho výrobu, který byl zapříčiněn kombinací nepříznivých externích faktorů. K tomuto navíc došlo v podstatě současně v mnoha státech Evropské unie, zejména pak ve středoevropském regionu, když obdobné výše jako v Česku dosáhla cena másla na Slovensku a v Německu, jen mírně nižší byla v Rakousku. S ohledem na rozdílnou strukturu trhů v rámci potravinářské vertikály v oblasti výroby a prodeje spotřebitelského balení másla, rozdílné hráče na nich v jednotlivých členských státech, odlišnou daňovou zátěž i regulaci, to dokládá, že zvýšení cen spotřebitelského balení másla v České republice s nejvyšší pravděpodobností nebylo způsobeno problematickou strukturou relevantních trhů ani soutěžní distorzí v podobě kartelové dohody, ale skutečně v důsledku objektivně zvýšených vstupních nákladů.

Z analýzy rovněž vyplynulo, že řetězce jsou schopny uplatnit svou finanční sílu, vzhledem k využívání tzv. globální marže mohou s maloobchodní cenou jednotlivého zboží různě pracovat (stále stejná výše marže x periodické slevy x prodej se zápornou marží) a nemusí okamžitě reflektovat změny v nákupní ceně.

Dostatečný tlak na snížení cen se současně neprojevoval na straně poptávky, která navzdory prudce rostoucím cenám nijak zásadně neklesala. Prodeje másla totiž byly od září do prosince s výjimkou jediného měsíce vyšší než o rok dříve.

 Prezentace se zjednodušenými výsledky tržního šetření  4.2 MB

 

Tiskové oddělení ÚOHS
25/59