Lichtenštejnský palác hostil konferenci k výročí ÚOHS

Dvěma diskuzními bloky vyvrcholila dnešní konference k 35 letům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Odborníci debatovali nad tématy dvou hlavních kompetencí Úřadu, kterými jsou hospodářská soutěž a veřejné zakázky. Cílem obou kulatých stolů bylo zamyslet se nad budoucností a výzvami v těchto oblastech. Konference za účasti vzácných hostů včetně členů vlády a předsedů obou komor Parlamentu se konala v Lichtenštejnském paláci v Praze.

Hospodářská soutěž

Cílem prvního kulatého stolu bylo nastínit pohled řečníků na to, jak by měl fungovat moderní soutěžní úřad a ochrana hospodářské soutěže v příštích pěti až deseti letech, a to z hlediska institucionálního zakotvení, funkčního zaměření, rozsahu činnosti a priorit i s ohledem na chystanou novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Podle místopředsedy ÚOHS Kamila Nejezchleba jsou díky fungující férové soutěži generovány nové služby, zboží, klesají ceny. „Jenom ti nejsilnější přežijí, hospodářská soutěž je tvrdá a krutá,“ uvedl Nejezchleb na úvod. Úřad podle předsedy Petra Mlsny chrání soutěž jako fenomén a tím i spotřebitele. Debata se dotýkala mj. situace v Evropské unii, která podle předsedy Úřadu směřuje k uzavřenému světu. „Je otázka, zda obstojíme v ocelářství, metalurgii, kde budeme brát nerostné zdroje. Evropský trh je v mnoha ohledem naprosto nesoběstačný,“ zmínil Mlsna.

Viceprezidentka Hospodářské komory ČR Zuzana Krejčiříková v této souvislosti zmínila pohled podnikatelů na soutěžní právo. „Evropa nežije ve vzduchoprázdnu, čelíme USA, Číně apod. I soutěžní právo by mělo ochránit evropský trh. Chránit soutěž, která vede k inovacím a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Největší výzva pro soutěžní politiku je, že musí být flexibilní. Nejen rigidně stíhat kartely ale i podporovat investice, aby evropský trh nezanikl. Šampioni evropští už nutně nemusí být šampioni na světovém trhu,“ uvedla Krejčiříková.

Podle Martina Kvizdy z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity nepotřebujeme vytvářet šampiony ale prostředí, kde tito šampioni sami vyrostou. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka doplnil, že trh vytváří bohatství a k tomu potřebuje svobodné a co nejvíce fungující trhy. „Jakmile zavedeme do soutěžní politiky další cíle, tak Úřad nejen, že bude honit více zajíců, ale nebude vědět, který má být prioritní a stane se ministerstvem všeho,“ uvedl Šimka. Také podle Nejezchleba by se Úřad měl držet svého „kopyta“, tedy chránit trhy. K tomu ale podle předsedy ÚOHS potřebuje získat nové nástroje, k čemuž směřuje Úřadem připravená novela zákona. Úřad má do dalších let podle expertů před sebou řadu výzev.  Jeho práce se zřejmě posune více z právní do datové roviny. Podle Šimky by Úřad mohl upozorňovat na trhy, které nefungují a kde je prostor, aby na něj vstoupil nový soutěžitel a tím vlastně „kreativní destrukcí“ přispět ke zvětšení bohatství.

 

Veřejné zakázky

Druhý blok se věnoval trendům a výzvám v oblasti veřejných zakázek. Diskutoval se vývoj v poslední dekádě, překážky veřejného zadávání, složitost tendrů či revize zakázkových směrnic. Aktuální zákon o zadávání veřejných zakázek platí deset let. Podle jednoho z jeho tvůrců Vlastimila Fidlera z Ministerstva pro místní rozvoj přinesl stabilitu a podařilo se vytvořit vyváženou normu, která vznikala jako kompromis různých zájmů, který se podařilo sladit do vyvážené podoby. Tento fakt podle Fidlera potvrzuje skutečnost, že za deset let neproběhla zásadní novelizace. „Podařilo se prostředí zkultivovat,“ uvedl v diskuzi. Tento fakt podle něj potvrzuje obsah sporů, které se dostanou na ÚOHS. Většinou se nejedná o zásadní chyby, což potvrdil i předseda ÚOHS Petr Mlsna. „Každý pochopil, kde jsou mantinely zákona, co je v mezích a co je za hranou,“ uvedl. Úřad podle něj dostává vysoce technické návrhy a musí provádět průzkum na trhu a zaměřit se zejména otázky, jak trh vnímá danou zadávací podmínku.

Podle odborníků mají veřejné zakázky pro veřejnost stále punc podezřelé činnosti, k čemuž přispívají negativní zprávy z médií nebo příklady jako byla „karlovarská losovačka“. To je jeden z důvodů, proč přetrvává v mentalitách zadavatelů soutěžení na cenu. Předseda Asociace pro veřejné zakázky Tomáš Machurek zmínil, že obor se za posledních deset let zprofesionalizoval, ztransparentnil a zvýšila se celková kultura. To je důležité mj. v souvislosti, že veřejné zakázky tvoří 17 procent HDP. „Je to o diskuzi kvalita versus cena. Zadavatelé pochopili, že pokud chtějí efektivně nakupovat, tak musí znát trh,“ uvedl Machurek.

Výkonná ředitelka Svazu města obcí ČR Radka Vladyková vyzdvihla otevřenost ÚOHS v posledních letech.„ÚOHS měl dlouhou dobu zavřené dveře, na které zadavatelé bušili s dotazy. Přivítali jsme konzultace, metodickou činnost,“ uvedla Vladyková a navázala tak na úvodní vstup místopředsedkyně ÚOHS Markéty Dlouhé, podle které má být veřejné zadávaní důvěryhodné a předvídatelné.

V závěru se diskutovalo o legislativních změnách, které připravuje Unie, kdy se řeší otázka regulace formou nařízení nebo směrnice. Předseda ÚOHS Petr Mlsna je pro to, aby zůstala směrnice, protože pokud bude přijato nařízení dojde k centralizaci na evropské úrovni. „Státy mají mít volnost si upravit pravidla vzhledem ke svým specifikům,“ uvedl Mlsna, kterému se nelíbí ani záměr soutěžit 30 procent na kvalitu, na což podle něj není Evropa připravena. Unie chce různými formami preferovat evropské dodavatele. „Směřuje to k tomu, že se uzavíráme za plot,“ dodal Mlsna.

 

Tiskové oddělení ÚOHS

26/164