Změny zákona o zadávání veřejných zakázek směřují k větší efektivitě a zrychlení přezkumu
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vložil na konci března 2026 do meziresortního připomínkového řízení také návrh změn zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem je zejména posílení akceptace prvoinstančních rozhodnutí, racionalizace přezkumných procesů, zrychlení přezkumu postupů zadavatelů a eliminace meziinstančního „ping-pongu“ v rámci dvouinstančního přezkumu veřejných zakázek na ÚOHS.
Opatření k akceptaci prvoinstančních rozhodnutí
Novela reaguje na potřeby praxe a směřuje ke zvýšení efektivity řízení o přezkumu úkonů zadavatele a k omezení zneužívání opravného prostředku rozkladu. Dosavadní právní úprava stanovila povinnost složit kauci jednorázově při podání návrhu, což v praxi vedlo k tomu, že účastníci řízení podávali rozklad téměř automaticky a využívali jej jako nástroj k oddálení právní moci rozhodnutí.
Aby byla posílena akceptace prvoinstančních rozhodnutí účastníky řízení, navrhuje Úřad rozdělení kauce na dvě části, přičemž tento mechanismus má motivovat účastníky řízení k podání rozkladu pouze tehdy, pokud disponují relevantními argumenty pro jeho úspěch. Při podání návrhu navrhovatel uhradí 70 % vyměřovacího základu kauce a až v případě podání rozkladu musí uhradit zbylých 30 % vyměřovacího základu kauce.
Kauce nově připadne státu také v případech, kdy navrhovatel odstoupí ze zadávacího řízení do 60 dnů ode dne, kdy podal rozklad. Cílem je zabránit obcházení zákona: po podání rozkladu a zahájení přezkumu by odstoupení nemělo sloužit jako instrument k odvrácení propadnutí a k vrácení kauce, přestože navrhovatel svým rozkladem vyvolal další procesní náklady a zasáhl do stability zadávacího řízení.
Zrychlení v druhém stupni
Pokud je rozklad proti prvoinstančnímu rozhodnutí podán, je podstatné, aby došlo k co nejrychlejšímu rozhodnutí ve věcech, v nichž zadávací řízení stále probíhá a zadavatel čeká na pravomocné rozhodnutí ÚOHS.
K urychlení správního řízení se proto navrhuje opatření k minimalizaci neúplných, tzv. blanketních rozkladů, ke kterým v řízeních o rozkladu před Úřadem dochází v praxi velmi často. Nově bude podatel rozkladu povinen již ve lhůtě pro jeho podání identifikovat, z jakých důvodů podává rozklad a v čem spatřuje vady prvostupňového rozhodnutí Úřadu. Rozklad bude muset obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Novela současně posiluje apelační princip v řízení o rozkladu, kdy předseda Úřadu nebude v řízeních o, v nichž se posuzuje stále probíhající zadávací řízení, vracet případ zpět do první instance, ale bude o věci vždy rozhodovat finálně. Předseda Úřadu tedy buď rozhodnutí I. stupně potvrdí, nebo řízení zastaví a současně prvoinstanční rozhodnutí zruší, nebo rozhodnutí sám změní. Jedná se o reakci na stávající stav, kdy v mnoha případech dochází k opakovanému rušení rozhodnutí Úřadu v prvním stupni a vracení věci k novému projednání, tzv. „ping pongu“ v rámci jedné instituce. Tato úprava se neuplatní v řízeních o přestupku, neboť v těchto případech nejde o probíhající zadávací řízení, ale o zakázky realizované nebo již splněné.
Elektronizace
Nová úprava posiluje elektronizaci a snížení administrativní zátěže na všech stranách. Novelizované ustanovení reaguje na spuštění samoobslužného portálu Úřadu. Rozšiřuje se tak taxativní výčet variant pro odeslání návrhu a jiných podání Úřadu o možnost jejich odeslání prostřednictvím tohoto portálu. Navrhovaná úprava také legislativně zakotvuje možnost nahlížení do spisu prostřednictvím dálkového přístupu a stanoví podmínky pro jeho využití. Zakotvení této možnosti do zákona reaguje na potřebu modernizace procesů a zajištění dostupnosti spisu bez nutnosti fyzické přítomnosti účastníků řízení.
Jednací řízení bez uveřejnění
Další z navrhovaných změn se týkají jednacího řízení bez uveřejnění využívaného v krizových situacích jako jsou povodně či jiné živelní katastrofy, kdy je nezbytné zajistit plnění veřejné zakázky bezodkladně, zejména z důvodu ochrany veřejného zdraví, životního prostředí nebo jiných naléhavých veřejných zájmů. V uvedeném případě se nově navrhuje neuplatňovat blokační lhůtu, která zadavateli zakazuje uzavřít smlouvu ve lhůtě pro podání námitek, jejich vypořádání a lhůtě pro podání návrhu k ÚOHS.
U určitých typů jednacích řízení bez uveřejnění, u kterých existuje zájem na zajištění plnění veřejné zakázky bezodkladně, se dále navrhuje zrušit povinnosti zjišťovat údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele nebo předkládat další doklady. Zákon počítá s možností, že v mimořádných situacích nelze zajistit plnění jiným způsobem, a proto by trvání na splnění všech administrativních povinností bylo neúčelné a vedlo by k neodůvodněným průtahům.
Další změny
Navrhovaná úprava zakotvuje povinnost zadavatele stanovit v zadávací dokumentaci maximální celkový rozsah plnění z rámcové dohody, a to uvedením buď maximálního množství dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo maximální ceny. Uvedení maximálního rozsahu plnění umožňuje dodavatelům lépe posoudit ekonomické a kapacitní dopady účasti v zadávacím řízení a současně brání tomu, aby rámcové dohody byly využívány nad rámec původně předpokládaného objemu plnění. Tím se předchází riziku obcházení pravidel hospodářské soutěže.
Novela také rozšiřuje okruh úkonů, proti nimž lze podat námitky, zejména o podmínky výzev při zvláštních postupech a rozhodnutí o zařazení či vyřazení ze systému kvalifikace. Zavádí se také nová podmínka pro podání námitek proti zadávacím podmínkám z důvodu jejich nejednoznačnosti nebo nesrozumitelnosti. Dodavatel musí před podáním námitek řádně a včas požádat o vysvětlení zadávacích podmínek, ledaže již bylo na obsahově obdobný dotaz jiného dodavatele odpovězeno.
V neposlední řadě Úřad rovněž navrhuje nastavení poplatku za podání žaloby ve správním soudnictví proti rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek nebo veřejných službách v přepravě cestujících na 50 000 korun.