Změny soutěžního zákona umožní plošné ovlivňování trhů i trestání manažerů firem za kartely

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vložil na konci března 2026 do meziresortního připomínkového řízení návrh legislativních změn v nejdůležitějších právních úpravách, jež spadají do jeho působnosti. Cílem navrhované novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže je zvýšení účinnosti prosazování soutěžního práva na nefunkčních trzích, kde tradiční nástroje nemusí stačit, a současně posílit odrazující efekt vůči osobám, které protiprávní jednání fakticky organizují či provozují. Po projednání v meziresortním připomínkovém řízení a posouzení v Legislativní radě vlády bude návrh zákona předložen ke schválení vládě České republiky.

Novelizace zákona č. 143/2001 Sb. je rozpracováním návrhu zákona, který Úřad předložil již v roce 2024, avšak v minulém volebním období nedošlo v Poslanecké sněmovně PČR k jeho projednání. Oproti původnímu návrhu z roku 2024 jsou nyní jednotlivé navrhované instituty podrobněji upraveny, a to na základě zpětné vazby ze strany odborné veřejnosti a se zohledněním zkušeností ze zahraničních soutěžních úřadů.

Nový soutěžní nástroj

V současné době disponuje Úřad nástroji, kterými může postihovat narušení hospodářské soutěže ve formě zakázaných dohod, zneužití dominantního postavení, případně v určitých případech může předcházet strukturálním změnám vedoucím k podstatnému narušení hospodářské soutěže prostřednictvím kontroly spojování soutěžitelů. Ve všech případech se nicméně jedná o ad hoc zásahy proti jednání konkrétních soutěžitelů.  „Tyto nástroje nám ale nijak neumožňují zasahovat na trzích, kde soutěž nefunguje v důsledku jejich přirozeného vývoje a podmínek na nich panujících. Typicky se může jednat o oligopolní trhy nebo o trhy, kde existuje významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny,“ upozorňuje předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Nová právní úprava mj. Úřadu umožní, aby po provedeném tržním šetření, kdy zjistí, že na daném trhu neprobíhá efektivní hospodářská soutěž, mohl efektivně zasáhnout a vydat opatření obecné povahy, které povede ke zlepšení dané situace a obnovení, resp. stimulování efektivní soutěže. Opatřením obecné povahy bude Úřad oprávněn ukládat např. povinnost zavést transparentní a nediskriminační normy a standardy, poskytnout přístup k datům, rozhraním, sítím nebo jiným zařízením, anebo upravit určité typy dohod nebo smluvních ujednání. Cílem změn je stimulovat hospodářskou soutěž a inovace a otevřít trhy, které trpí zakořeněnými tržními zvyklostmi a nefungují ideálně. „Pokud by se řešení prostřednictvím nápravných opatření nejevilo jako účinné, bude moci Úřad v extrémních případech rozhodnutím nařídit povinnost odprodeje podniku nebo jeho části,“ doplnil předseda ÚOHS.

Trestání manažerů firem

Dalším stěžejním cílem navrhované právní úpravy je zavedení možnosti trestat konkrétní fyzické osoby, které za jednotlivé firmy uzavřely kartely. „Smyslem právní úpravy je tedy účinný postih těchto fyzických osob, jejich odrazení od páchání takových přestupků a v konečném důsledku pak i motivace přestupky Úřadu ohlašovat v rámci žádosti o shovívavost soutěžitele nebo s využitím nového institutu žádosti o shovívavost fyzické osoby,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna. Tento nástroj má posílit schopnost Úřad stíhat ta nejzávažnější porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, mezi které kartely bezesporu patří. Uzavírání kartelových dohod je sice v českém právním řádu trestným činem, ale tato skutečnost zjevně nestačí. Nová právní úprava umožňující postihovat přímo manažery, kteří kartely aktivně vytvářejí, by měla mj. snížit výskyt tohoto jevu, který soutěž omezuje.

Změny v oblasti fúzí – zvýšení obratových kritérií a call-in model

V současné době platí, že Úřad posuzuje jen ta spojení firem, která splňují jasně stanovená kritéria daná obratem spojujících se firem. Posuzují se pouze spojení, u nichž celkový obrat spojujících se firem přesahuje na trhu České republiky 1,5 miliardy korun a alespoň dva ze spojujících se subjektů dosahují obratu 250 milionů korun.  Uvedené výše obratů byly stanoveny před více než 20 lety a od té doby se nikdy nezvyšovaly. Narůstá tak počet posuzovaných případů, o nichž se rozhoduje v tzv. zjednodušeném řízení, protože mají na relevantní trhy zcela zanedbatelný dopad. Úřad proto nyní navrhuje navýšení uvedených obratových kritérií na 2,5 miliardy korun společného obratu a 350 milionů korun individuálně. Změna by mohla přinést snížení počtu notifikovaných spojení o přibližně 30 %, což znamená značné snížení administrativní zátěže jak pro podniky, tak pro stát.

Naopak, Úřad nemá v současné době možnost přezkoumávat spojení soutěžitelů, která obratové hranice nedosahují a nepodléhají povolení Úřadu, ale mají potenciál narušit hospodářskou soutěž. K zaplnění této mezery tedy Úřad navrhuje zavést tzv. call-in model přezkumu koncentrací nesplňujících obratová kritéria, které však s ohledem na charakter spojujících se soutěžitelů nebo již spojených soutěžitelů anebo dotčených relevantních trhů mohou vzbuzovat podezření na podstatné narušení hospodářské soutěže. Uvedený nástroj využívá řada dalších členských států Evropské unie (např. Švédsko, Maďarsko, Itálie, Dánsko nebo Irsko) a jejich počet se nadále zvyšuje.

Přístup k datům

Nová právní úprava také umožní přístup Úřadu k informacím a datům, které mají shromážděny v rámci své působnosti vybrané orgány veřejné správy (např. Ministerstvo financí, Česká národní banka nebo Český statistický úřad). Novela rovněž reaguje na potřebu zvýšit efektivitu odhalování kartelů, jejichž prokazování je mimořádně obtížné vzhledem k jejich utajenému charakteru a absenci písemných důkazů. Úřadu proto umožní po předchozím souhlasu soudu získat od poskytovatelů veřejných komunikačních sítí provozní a lokalizační údaje o pohybu mobilních zařízení, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení zakázané dohody nebo zmaření šetření.