ÚOHS je aktivní, uložil nejvyšší pokuty v historii. Získat důkazy o kartelech je ale čím dál obtížnější

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v letošním roce do konce října uložil na základě prvostupňových rozhodnutí dosud nejvyšší pokuty ve své 35leté historii. Celková výše sankcí se vyšplhala na 2,316 miliardy korun. Celkem jde přitom o devět pokut v pěti případech. Většina sankcí je nepravomocných a účastníci řízení se proti nim odvolali k předsedovi ÚOHS. Pravomocné sankce jsou za 75,4 milionu korun. Vyplývá to z dat, které na dnešní Svatomartinské konferenci, zveřejnil ÚOHS.

V oblasti hospodářské soutěže ÚOHS v období leden-říjen zahájil 65 správních řízení. Většina z nich se týkala fúzí (59), 5 kartelových dohod (3 horizontální, 2vertikální) a jednoho možného zneužití dominantního postavení. ÚOHS vydal 61 rozhodnutí, z toho 6 se týkalo kartelů, 1 zneužití dominance a 54 fúzí. Vedle toho ÚOHS provedl deset neohlášených místních šetření a prověřil 21 firem. „Posledních několik měsíců zcela jistě patří k těm nejproduktivnějším v celé historii ÚOHS,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Předseda Mlsna také uvedl, že protisoutěžní jednání se profesionalizuje, například i v důsledku toho, že jejich pachatelé mají k dispozici nejnovější technologie, jež jim umožňují nezákonné jednání snáze utajit. Je tak čím dál obtížnější nalézt důkazy o kartelech a Úřad na tuto situaci reaguje návrhem na zavedení nových postupů a možností do zákona o ochraně hospodářské soutěže. Právě navrhovaná novela je hlavním tématem letošní konference.

Debata místopředsedů

Odbornou část dnešního programu konference zahájila diskuze místopředsedů českého a slovenského úřadu. Nemohla přitom začít ničím jiným než největším případem za poslední dekádu, kterým byl pro oba úřady kartel výrobců a prodejců kabelů. Český úřad za něj vyměřil zatím nepravomocnou pokutu 1,942 miliardy korun, na Slovensku, kde byl kartel prokázán u širšího spektra firem a oborové asociace, šlo o 97,434 mil. euro. 

Podle místopředsedy ÚOHS Kamila Nejezchleba na případu není zajímavá jen výše sankce, ale i samotná koncepce případu, kdy se výrobci dohodli, jak bude vypadat dopočet kovů, přičemž kov tvoří podstatnou část ceny kabelu, konkrétně 80 až 90 procent. Na Slovensku i v ČR byl případ zahájen na základě leniency programu. Nejezchleb v této souvislosti zmínil pojem Out of the Blue a také fakt, že inspekce v sídlech firem byla se slovenským úřadem koordinována. Podle Petera Demčáka šlo o náročný případ s řadou specifik. Slovenský úřad zahrnul do správního řízení 12 firem a oborovou asociaci. „Z důkazů bylo zřejmé, že asociace působila jako facilitátor,“ uvedl Demčák, podle kterého podobné případy řešily i soutěžní úřady v Německu a Itálii.

Místopředseda ÚOHS zmínil i několik dalších případů. Firmy jsou si podle něj dobře vědomy toho, co je protisoutěžní chování. „Vítěžnost místních šetření je pak nižší, než jsme byli zvyklí. Je potřeba být aktivní a na místní šetření jezdit,“ uvedl Nejezchleb. ÚOHS bude podle něj dál postupovat tak, aby všem bylo jasné, že porušovat soutěžní právo se nevyplatí.

 Slovenský úřad letos v prvním stupni uložil pokuty za 121 milionů eur, vydal 33 rozhodnutí, z nich většina se týkala fúzí, a pět kartelů. Podle Demčáka je cílem se zabývat velkými případy, které mají vliv na spotřebitele. Slovenský úřad používá i whistleblowerů, jeden z nich se nyní dočká odměny. Její maximální výše je 100 tisíc euro.

Nový soutěžní nástroj

Další blok programu se zabýval tzv. novým soutěžním nástrojem, který ÚOHS umožní zasáhnout na trzích, kde soutěž dlouhodobě nefunguje, i když nejde o klasické narušení hospodářské soutěže. Návrh legislativních změn předpokládá, že pokud bude nefunkčnost trhu Úřadem prokázána v sektorovém šetření, bude moci Úřad vydat opatření obecné povahy, které pomůže otevřít trh konkurenci – například prostřednictvím povinnosti zpřístupnit data, nastavit nediskriminační standardy nebo upravit smluvní podmínky. Jde o obdobný přístup, jaký již využívají některé členské státy EU. V extrémním případě bude ÚOHS moci svým rozhodnutím nařídit odprodej části podniku.

Panel řešil řadu specifických situací. Například otázku, co je tržní selhávání a jak souvisí se selháváním hospodářské soutěže. Ekonomický pohled nabídl Martin Kvizda z Masarykovy univerzity. Tržní selhání je podle něj fakt a je možné eliminovat následky, zatímco selhání hospodářské soutěže není principiální vlastností celého trhu. „Tento problém můžeme řešit, pokud známe řešení,“ uvedl Kvizda. Na příliš otevřené vymezení pojmu v novele upozornil z právního hlediska Jiří Kindl ze Skils, advokátní kanceláře. V průběhu diskuze pak navrhl zúžení definice a tím i okruhu případů, které by ÚOHS mohl řešit. Podle Gorana Serdareviće z Frontier Economics, konzultační společnosti, je primární motivací novely zákona vnímání reality a případy jako je například tacitní koluze. „Na trhu vzniká enforcement gap, existující nástroje nejsou dostatečné. Důležité je, aby se ÚOHS měl možnost podívat kamkoliv (odvětví), ale musí to být opodstatněné,“ uvedl Serdarević. Součástí panelu byl i soudní znalec Milan Brouček, který zmínil pro ÚOHS jako klíčové nedávné vybudování týmu hlavního ekonoma a vyhodnocování ekonomického kontextu. Zároveň ale upozornil na omezené kapacity týmu. Panel vedl hlavní ekonom ÚOHS Martin Machay.

Call-in model

Součástí novely soutěžní legislativy je i aplikace call-in modelu v rámci kontroly koncentrací. Po jeho případném zavedení bude možné přezkoumat i spojení firem, která současné obratové limity nenaplňují, ale mohou ohrozit soutěž. Takové fúze nemohl ÚOHS doposud žádným způsobem prověřovat.

Ředitel Odboru fúzí, ekonomických analýz a sektorových šetření ÚOHS Martin Vitula zmínil, že Úřad na základě obratových kritérií posuzuje v současné době velké množství transakcí, které vůbec nejsou problematické. Jiné případy pod obratovými kritérii stanovenými zákonem ale řešit nemůže. Samotný call-in model v poslední době zavedla řada zemí. Funguje v osmi státech EU, dále pak například v Norsku nebo na Islandu. „Nyní přistupují další státy, které minimálně o této možnosti diskutují,“ uvedl Vitula.

O call-in modelu uvažuje i slovenský Protimonopolní úřad. Jeho návrh dnes představila Erika Lovásová. Úřad bude legislativní znění ještě cizelovat, nemá zatím například jasno o výši obratových kritérií. Do debaty se zapojili i zástupci advokátních kanceláří. Robert Neruda od HAVEL & PARTNERS zmínil, že přijetím nového modelu dojde k zavádění určité nejistoty. Jiří Mňuk z ROWAN LEGAL uvedl, že je nutné diskutovat i otázku, jaké dopady bude mít legislativa na transakční proces jako takový. Dále se debatovalo o předvídatelnosti zásahu ÚOHS, právní jistotě, procesním postupu, standstill a fungování podniku.

Trestání fyzických osob

V připravované novele zákona o ochraně hospodářské soutěže ÚOHS navrhuje trestání manažerů firem, které kartely uzavírají. Podle ředitele odboru kartelů ÚOHS Igora Pospíšila by se nově fyzická osoba dopustila přestupku tím, že úmyslně za soutěžitele uzavře horizontální dohodu. V rozporu se zákonem má být i pokus přestupku, což se týká jak organizátora, tak návodce nebo pomocníka. Návrh novely předpokládá možnost manažerům firem uložit pokutu do 10 milionů korun a zákaz činnosti na dobu pěti let. Nabízí ale také variantu aplikace leniency programu, tedy úplného prominutí trestu. Ten, kdo s informací o kartelu přijde první, tak získá nárok na imunitu, v dalším pořadí lze počítat se snížením sankce.

Panel nabídl názory na novelu hned z několika stran. Vystoupili v něm advokáti i zástupci Nejvyššího státního zastupitelství. Richard Schmidt z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík hned na úvod zmínil, že u řady otázek teprve „praxe ukáže“. Obě strany podle něj mají na řadu věcí odlišné pohledy. „Jako obhájce se ptám, kde se ustálí hranice trestně právní represe,“ uvedl. Podle něj bude novela vyžadovat užší spolupráci ÚOHS a orgánů činných v trestním řízení. To, jestli hrozí fyzické osobě přestupek, nebo trestný čin, bude podle něj často rozhodovat, jak na situaci budou manažeři reagovat.

Dan Brumovský z Národní centrály proti organizovanému zločinu zmínil několik příkladů z oblasti trestního řízení. Řada kauz je podle něj relativně citlivá. „Prostor si hájíme, aby nedošlo k úniku informací,“ uvedl. Koordinace s ÚOHS podle něj neznamená společný postup, ale provedení úkonů odděleně a samostatně tak, aby na sebe bezprostředně navazovaly.

Ředitelka Odboru legislativního a interpretačního NSZ Katarína Tejnská zmínila, že se u přestupkové a trestní odpovědnosti setkáváme s určitou asymetrií. ÚOHS může postihovat soutěžitele, kdežto orgány činné v trestním řízení mohou postihovat nejen manažery, ale i soutěžitele – fyzické osoby. Jediný, kdo je tedy vyňat z trestní odpovědnosti, jsou soutěžitelé – právnické osoby. „Na různých úrovních prokazujeme s ÚOHS téměř totéž, proto informace potřebujeme sdílet,“ uvedla Tejnská. Trestní odpovědnost je ale podle ní mnohem užší. „Nás zajímají jen úmyslná jednání a horizontální kartelové dohody,“ uvedla.

Jediné kontinuální porušení soutěžního práva

Dnešní program uzavřela diskuze na téma Jediné kontinuální porušení soutěžního práva. V jejím rámci vystoupil specialista na soutěžní právo Michal Petr z Univerzity Palackého v Olomouci, místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb a další odborník na tuto oblast z ÚOHS Jan Panovský. Svatomartinská konference pokračuje dalším programem ve čtvrtek. Debatovat se bude například o významné tržní síle, místních šetřeních nebo tzv. No Poachingu, což je dohoda mezi zaměstnavateli, kteří se mezi sebou dohodnou, že si nebudou vzájemně přetahovat zaměstnance.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
26/193