Svatomartinská konference vyvrcholila dvěma workshopy

Naplněný konferenční sál v brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) sledoval letošní program Svatomartinské konference, která nabídla novinky a trendy v soutěžním právu. Dvoudenní program, jehož hlavním tématem byla novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, vyvrcholil dnes dvěma workshopy.

„Spousta otázek visí ve vzduchu a bude potřeba se k nim ještě vrátit,“ uvedl na závěr konference předseda ÚOHS Petr Mlsna. Úřad podle jeho slov konferenci pojal jako určitý brainstorming s tím, že Úřad chce v souvislosti s novelou, kterou připravil, slyšet i druhou stranu, tedy zástupce z řad odborné veřejnosti. „Debata nás v mnohém posunula dál. To dílo se nesmí uspěchat, pokud má mít smysl a posunout soutěžní právo na dekádu nebo dvě dopředu. Nechvátáme, pojďme o tom dál debatovat,“ uvedl směrem k odbornému publiku Mlsna.

Panel o významné tržní síle

Dnešní program otevřel panel věnovaný významné tržní síle, což je oblast, v které je ÚOHS letos velice aktivní. Ředitel příslušného odboru ÚOHS Georg Kebrle mluvil o písemnosti smluv, konkrétně pak o smluvním vztahu ve formátu B2B prostřednictvím webového portálu. Kebrle upozornil, že proces objednání přes webové rozhraní/portál (elektronický objednávkový systém) představuje kupní smlouvu, resp. dílčí realizační kupní smlouvu, pokud pro obchodní styk byla mezi odběratelem a dodavatelem uzavřena v nějaké formě rámcová smlouva o dodávkách zboží. Odborníky zároveň upozornil na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech, dále se zabýval například doplňky stravy a otázkou, zda se jedná o potraviny.

Diskutovalo se také o připravovaných legislativních změnách, protože Evropská komise v loňském roce zahájila proces směřující k revizi příslušné směrnice. „Návrhů analýz padlo hodně, předpokládáme, že to zabere celý rok 2027, kdy se bude na úrovni Komise komunikovat o této problematice,“ uvedl Kebrle. ÚOHS dával k návrhu změn různé připomínky. Podle Kebrleho relativní koncept pro určení tržní síly odběratele není ideálním řešením. Tento koncept připouští nekalé obchodní praktiky (UTP) mezi subjekty ve shodném obratovém pásmu a znemožňuje tak jejich postihování i když se o zneužití vyjednávací či tržní síly jedná. „Relativní koncept tržní síly může u odběratelů vést k preferenci dodavatelů, kteří na základě tohoto konceptu nepožívají ochrany slabší smluvní strany,“ zmínil Kebrle. ÚOHS by v rámci přípravy nové směrnice přivítal snížení administrativní zátěže při dokazování ve správních řízení.

Advokát Martin Nedelka se v rámci panelu věnoval praktickým problémům při aplikaci zákona, zejména požadavkům na rozdělení nákladů spojených s poskytováním služeb a jejich odůvodnění. Zaměřil se na nejasnosti ohledně toho, jak mají soutěžitelé tyto požadavky v praxi naplňovat. Podle Nedelky je výkladových obtíží celá řada. „Ukazuje to, jak složité dovavatelsko-odběratelské vztahy v této oblasti jsou,“ uvedl Nedelka.

Výkonný ředitel Potravinářské komory České republiky Petr Milas se zaměřil na otázku prodeje za podnákupní cenu v potravinářském maloobchodu. Nízká cena je pro spotřebitele sice dobrá zpráva, otázka ale začíná tam, kde je ztráta na výrobku investicí do získání celého nákupního košíku. „Podnákupní, podnákladová a predátorská cena nejsou synonyma,“ upozornil Milas a podrobněji probral testy v jednotlivých oblastech.

„Maloobchodník neřídí ziskovost každého výrobku izolovaně,“ upozornil Milas. Podle dostupných dat je český trh mimořádně promočně orientovaný, 58,6 % hodnoty tržeb připadá na promoční prodeje, 37 % zákazníků často mění obchod kvůli reklamě nebo akci, 34 % zákazníků vybírá obchod podle očekávaných akčních nabídek.

Motivace na trhu jsou rozdílné. Řetězec chce získat návštěvnost a uživatele aplikace, vytvořit cenový obraz celé sítě, prodat zbytek nákupního košíku, rozložit ztrátu mezi sortiment a čas, získat příspěvek dodavatele na akci. Oproti tomu dodavatel se brání přesunu ztráty proti směru řetězce, chce chránit referenční cenu a marketingovou hodnotu značky, udržet prostor pro investice, mzdy a inovace, zachovat více odbytových možností a omezit závislost na několika nákupních centrech. Motivací státu je pak chránit soutěž založenou na efektivitě, zachovat pluralitu distribuce a dlouhodobou volbu, posílit odolnost zásobování potravinami a v neposlední řadě mít vhodný nástroj dříve, než vznikne dominance. Okamžitou výhodou je podle Milase levnější výrobek, dlouhodobým zájmem je pak funkční soutěžní prostředí. „Pokud zvolíme formu zásahu musíme zvolit test, který je prakticky použitelný,“ uvedl Milas, které v panelu pohledem z praxe doplnil předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

 

Workshopy

Dawn Raid

Eliška Kratochvílová a Daniel Suchánek z ÚOHS společně s advokátem Janem Měkotou z AK Chrenek, Toman, Kotrba vedli workshop zaměřený na místní šetření (dawnraid). Suchánek na úvod popsal, jak Úřad postupuje před uskutečněním místního šetření. Podotkl, že v posledních letech se inspekce dramaticky změnily, zejména trvají delší dobu a prověřuje se výrazně větší množství dat. Z těchto důvodů navrhuje zavedení některých nových ustanovení do zákona, která představila Eliška Kratochvílová.

Úřad chce zakotvit, že může nahlížet do obchodních záznamů, pokud jsou dostupné ze sídla soutěžitele. Přímo v zákoně má být stanoveno, že Úřad je oprávněn nahlížet i do mobilních a dalších elektronických zařízení. Konečně poslední novinkou je možnost dokončit (při souhlasu soutěžitele) místní šetření tzv. vzdáleně, tedy v prostorách ÚOHS. U soutěžitele by došlo jen k zajištění dokumentů a k jejich prověření (dokončení šetření) by došlo až v prostorách Úřadu. Jde o reakci na vzrůstající objem prověřovaných dokumentů a s tím související prodlužování místních šetření. Integrita dat přenesených na Úřad by měla být zajištěna zapečetěním apod., přičemž k dalšímu prověřování bude docházet jen za přítomnosti advokáta soutěžitele. Došlo by ke snížení náročnosti šetření pro soutěžitele i Úřad, ostatně obdobný postup už využívá například Evropská komise.

Další návrhy se týkají ochrany komunikace soutěžitele s advokátem, kdy novela upřesňuje procesní postupy v tomto ohledu a řešení případného rozporu se soutěžitelem. Konkrétně by se dokument zapečetil a čekalo by se na rozsudek soudu, zda jej Úřad může využít. Navrhuje se také zvýšení sankcí za nesoučinnost při místním šetření z 1 % na 5 %, což vychází ze zkušeností Úřadu.

Měkota konstatoval, že chápe snahu Úřadu modernizovat postupy, kdy už se neprochází šanony, ale data, nicméně se domnívá, že návrhy spíše petrifikují minulý stav. Souhlasil nicméně s užitečností vzdáleného došetření, kdy je podle něj podstatné, aby si Úřad souhlas soutěžitele s touto formou nevynucoval. Zkritizoval nicméně, že v novele se vůbec nemyslí na využití AI, například při vyhodnocování dat prostřednictvím AI agentů. O jednotlivých tématech proběhla intenzivní diskuze.

 

No Poaching

No poach dohoda je ujednání mezi dvěma či více zaměstnavateli, v němž se vzájemně zavazují, že si nebudou přetahovat, oslovovat nebo zaměstnávat pracovníky konkurenta. Jan Broulík z University of Amsterdam se zaměřil na pohled z hlediska unijního práva. Téma je poměrně nové. Jak Broulík zmínil, tak někdejší evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager teprve v roce 2021 avizovala, že se Evropská komise zaměří na kartely na trzích práce, včetně no-poach dohod. Komise podle něj tuto formu dohod vnímá jako rozdělování zdrojů zásobování obsahující zpravidla cílové omezení soutěže. Postup Komise je podle expertů přísný.

Broulík zmínil několik příkladů, například jeden z Portugalska, kdy zdejší fotbalové kluby uplatňovaly za covidu zákaz najímání hráčů, kteří ukončili smlouvy z důvodů souvisejících s pandemií. Portugalský soutěžní úřad dohodu vyhodnotil jako cílové omezení. Podle soudu šlo o dohodu no-poach, ledaže konkrétní rozbor obsahu, cílů a kontextu odůvodní jiný závěr. Soud upozornil na velmi specifické okolnosti případu, kdy se konec sezony přesunul za konec června, kdy už smlouvy většinou končily. Soud tedy zohlednil snahu zachovat stabilitu hráčských soupisek za neočekávaných okolností. Podle Broulíka je cílem soutěžních úřadů v této oblasti snaha chránit zaměstnance na trhu práce.

ÚOHS se tématem zabývá od roku 2023. První případy se týkaly etických kodexů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, z.s. a Asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR z.s. Úřad tyto případy řešil soutěžní advokacií. Podobně ÚOHS postupoval u Asociace osobního prodeje a Asociace poskytovatelů personálních služeb o rok později. Také v těchto případech se týkalo o etické kodexy. ÚOHS následně dostal několik podnětů a v jednom případě zahájil správní řízení, rozhodnutí zatím nevydal. Podle René Milicha z ÚOHS budou anonymní podněty zaměstnanců častým zdrojem podnětů a také podle soudu bude následné místní šetření jediným řešením, jak následně ověřit protisoutěžní jednání.

Třetím diskutérem byl na workshopu advokát Jindřich Kadoun, který se na základě praktických zkušeností věnoval zejména tomu, jak se problematická ujednání mohou objevovat ve smlouvách, jak je identifikovat a jak postupovat při jejich nápravě.

 

Tiskové oddělení ÚOHS

26/194