Podzimní konference v oblasti veřejné podpory

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pořádal dne 23. 11. 2016 tradiční Podzimní konferenci v oblasti veřejné podpory.

Konference započala dvěma interaktivními semináři, na nichž odborníci z oddělení veřejné podpory ÚOHS podrobně rozebírali administrativní postup při poskytování podpory de minimis a zápis do registru de minimis a dále proces poskytování podpor dle obecné blokové výjimky.

Vlastního zahájení přednáškové části se poté ujal místopředseda ÚOHS Petr Solský, který shrnul základní údaje o dosavadní letošní činnosti ÚOHS v oblasti veřejné podpory. Úřad i v letošním roce vydal celou řadu stanovisek nejen k specifickým otázkám poskytovatelů veřejných prostředků, komunikuje s Evropskou komisí ohledně probíhajících řízení (některá z nich již byla úspěšna ukončena).  Místopředseda Solský zmínil také vysoký počet správních řízení týkajících se nesprávných zápisů do registru podpor de minimis: „Problémy se vyskytují na všech úrovních od ministerstev až po obce. Odstranění nedostatků v zapisování si ještě vyžádá delší dobu.“ Úřad rovněž provedl v letošním roce ve většině krajů sérii přednášek zaměřených mj. na novou povinnost poskytovatelů vztahující se k transparentnosti poskytování veřejné podpory. Zásadní aktuality z oblasti veřejné podpory následně představila vedoucí oddělení veřejné podpory Libuše Bílá. Upozornila zejména na Evropskou komisí chystané změny a rozšíření v obecné blokové výjimce (GBER), o nichž se letos konaly dvě veřejné konzultace. GBER by měl být rozšířen o investiční podporu pro letiště a přístavy, dále se hovoří o změnách v regionální provozní podpoře pro nejvzdálenější regiony, úpravě některých definic či zvýšení oznamovacího limitu pro podporu kultury a kulturního dědictví. V souvislosti s požadavkem na transparentnost poskytování veřejné podpory Bílá také opětovně upozornila na novou povinnost zapisovat některé typy podpor do příslušného systému TAM, dále na v Úředním věstníku (EU) publikované Sdělení o pojmu veřejná podpora, které poskytuje vodítko k identifikaci jednotlivých znaků veřejné podpory. V závěru svého vystoupení zmínila nedávno vydaná rozhodnutí Evropské komise konstatující lokální účinek podpory a věnovala se rumunskému případu Micula v. Rumunsko, v němž byla náhrada škody přiznaná rozhodčím nálezem označena rozhodnutím Evropské komise za nedovolenou a neslučitelnou veřejnou podporu.

Michael Kincl z Nejvyššího soudu ČR se ve svém vystoupení zabýval podrobně rozhodnutími příslušných orgánů Evropské unie kompetentními v oblasti veřejné podpory. Konkrétně se zaměřil na chorvatský případ údajné podpory pro společnost Jadrolinija, v němž jak Komise, tak následně Tribunál ve svých rozhodnutích konstatovaly neexistenci veřejné podpory, a to z důvodu nezapojení veřejných prostředků v rámci posuzovaného opatření. Podrobně pak rozebíral i výše zmíněná rozhodnutí EK o lokální podpoře a o rozhodnutí Evropské komise stanovující povinnost pozastavit veřejnou podporu u polského zákona týkajícího se maloobchodní daně.

Dopolední blok konference zakončila Eva Slaměnová výkladem zaměřeným na požadavek transparentnosti při poskytování veřejné podpory, tedy povinnost poskytovatelů zveřejňovat určité poskytnuté veřejné podpory na příslušné webové stránce, účinnou od 1. 7. 2016. Tento požadavek je nezbytnou podmínkou slučitelnosti veřejné podpory. Česká republika přijala řešení zveřejňovat poskytnuté veřejné podpory prostřednictvím elektronického systému Evropské komise TAM (Transparency Award Module), jehož oficiální český název je Modul pro transparentnost udělování státní podpory. Bližší informace o požadovaných údajích, metodika, přístup do systému TAM, včetně testovací verze, jsou zveřejněny na webu ÚOHS.

Odpolední program konference zahájila Eliška Mamdaniová ze sekce Státní pomoc v dopravě na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. V prezentaci věnované veřejné podpoře v letecké dopravě vyložila politiku Evropské unie v oblasti letecké dopravy, spočívající v zabránění narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, ale současně s možností dosáhnout jasně stanovených cílů, k nimž například patří mobilita cestujících, propojení regionů, boj proti přetížení letištních uzlů či regionální rozvoj. Během období od liberalizace letecké dopravy v roce 1997 se zdvojnásobil počet leteckých linek a počet cestujících vzrostl o padesát procent. Veřejná podpora může být v letecké dopravě poskytována v rámci podpor de minimis a v budoucnu rozšířeném GBER (nejnověji i velmi malým letištím), či prostřednictvím pravidel pro služby obecného hospodářského zájmu, případně po schválení opatření Evropskou komisí v rámci notifikace.

Martin Fott ze Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii prezentoval nové zaměření Evropské komise na pojem selektivity v oblasti veřejné podpory ve světle postupu Evropské komise proti některým daňovým rozhodnutím. Zdůraznil, že selektivní zvýhodnění určitých podniků, hospodářského odvětví či výroby může být veřejnou podporou, a to i v případě, jsou-li kritéria stanovena objektivně, ale účinky opatření vedou ke zvýhodnění. Fott popsal významná rozhodnutí Komise ve věci Apple, Fiat, Starbucks, nadnárodních společností v Belgii a McDonald´s.

Na závěr konference Václav Hromada vyložil princip tržního investora, spočívající v chování poskytovatele podpory jako soutěžitele na trhu, čímž při nakládání s veřejnými prostředky nedojde ke zvýhodnění příjemce. Transakce je provedena za stejných podmínek, za jakých by ji uskutečnil srovnatelný soukromý investor sledující výhradně ekonomické zájmy, zejména kritérium zisku. Pojem principu tržního investora (MEIP – market economy investor principle) se v judikatuře veřejné podpory objevuje od 80. let, především v souvislosti s financováním státních podniků.

  

Tiskové oddělení ÚOHS

16/098/VP22