Odborníci na veřejnou podporu se sešli na konferenci ÚOHS

V brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byla zahájena dvoudenní Konference o veřejné podpoře. Akce se účastní téměř 150 odborníků na veřejnou podporu z České republiky i zahraničí.

Konferenci zahájil úvodním slovem místopředseda ÚOHS Petr Solský, do jehož pravomocí oblast veřejné podpory spadá. Místopředseda Solský vyzdvihl význam státní pomoci a nezbytnost dodržovat příslušná pravidla platná v této oblasti. Současně přislíbil, že konference se bude věnovat  nejen shrnutí pokroku, k němuž došlo na základě reformy veřejné podpory dokončené v roce 2014, ale zejména také dosavadním zkušenostem a aplikaci pravidel pro veřejnou podporu v jednotlivých oblastech. Petr Solský následně představil činnost Úřadu, když připomněl, že ÚOHS je hlavním partnerem pro jednání o veřejných podporách před Evropskou komisí, dále poskytuje stanoviska a konzultace poskytovatelům a příjemcům podpory, oznamuje aplikaci blokových výjimek, účastní se jednání v pracovních skupinách Evropské komise, kontroluje zápis podpor malého rozsahu do centrálního registru a v této souvislosti vede správní řízení a provádí metodickou a osvětovou činnost.

Jako druhá se slova ujala zástupkyně Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Graça da Costa, která shrnula dosavadní výsledky modernizace veřejné podpory, jež přispívají k naplňování růstové strategie „Europe 2020“. Patří mezi ně snižování administrativní zátěže při poskytování podpor, poskytování tzv. dobré podpory, intenzivnější spolupráce mezi členskými státy a v neposlední řadě zaměření Evropské komise na ex ante kontrolu případů, které mají zásadní dopad na jednotný trh.

Agendu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky v oblasti veřejné podpory následně představila náměstkyně ministryně Simeona Zikmundová. Zdůraznila zejména skutečnost, že v únoru 2017 bylo ze strany Evropské komise potvrzeno, že Česká republika naplnila tzv. Obecnou předběžnou podmínku veřejné podpory. Informovala rovněž o chystané transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky v moderně fungující Národní rozvojovou banku.

První místopředseda ÚOHS Hynek Brom se ve své prezentaci zaměřil na narušení hospodářské soutěže jako jednoho z definičních znaků veřejné podpory ve vztahu k pojetí hospodářské soutěže v kontextu soutěžního práva. Konstatoval, že ochrana hospodářské soutěže, jež obvykle probíhá ex post, by měla být v oblasti veřejné podpory řešena před poskytnutím veřejné podpory, tedy ex ante. Posílí-li opatření postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům, je narušena soutěž, což platí i v případě tzv. „in house“ projektů. Povolená veřejná podpora může vést k narušení hospodářské soutěže a porušení řady předpisů včetně trestně právních, a to jak jednotlivcem, tak i právnickou osobou. Česká republika má dle Broma velkou výhodu ve sloučení agendy hospodářské soutěže, veřejné podpory a veřejných zakázek do jedné instituce, jíž je právě ÚOHS.

Ondřej Landa, náměstek ministra financí, hovořil o státní účasti v obchodních společnostech a podnicích, na níž rovněž mohou dopadat pravidla veřejné podpory. Připomněl řešení navýšení základního kapitálu u společností Thermal-F, Českomoravské záruční a rozvojové banky a stále otevřený případ Státní tiskárny cenin.

Soňa Drobová, ředitelka odboru státní pomoci na slovenském soutěžním úřadě, informovala o významných změnách v oblasti veřejné podpory na Slovensku. Od 1. 1. 2016 zde platí nový zákon o veřejné podpoře, který koordinaci podpory převedl z ministerstva financí na soutěžní úřad a současně rozšířil jeho kompetence o koordinaci veřejné podpory ve všech odvětvích, tzn. i v zemědělství a o podpory poskytované z evropských strukturálních fondů. Zákon rovněž definoval základní pojmy z oblasti veřejné podpory a zřídil centrální registr, jehož část je přístupná i veřejnosti bez nutnosti přihlášení uživatele. Je zde tedy maximálně uplatněna zásada transparentnosti poskytování veřejné podpory.

Eszter Hargita z maďarského Úřadu předsedy vlády se zaměřila na  pravidla týkající se regionální investiční podpory a na investiční podporu pro malé a střední podniky.

Následující řečník, Preben Sandberg Pettersson z dánského Ministerstva průmyslu, obchodu a finančních záležitostí se podrobně zabýval otázkami veřejného financování infrastrukturních projektů.

Martin Fott ze Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii poté připomněl, že pravidla veřejné podpory platí také ve sportu, ať už se jedná o podporu sportovních a multifunkčních rekreačních zařízení, podporu činnosti a sponzoring profesionálních klubů nebo podporu jednotlivých sportovních akcí.

O účelu a průběhu monitoringu režimů veřejné podpory ze strany Evropské komise referoval Richard Gadas z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, který následně navázal přednáškou o specifikách poskytování podpory podnikům v obtížích.

Petr Kadlec (Havel, Holásek & Partners) se zabýval otázkou obecných principů rozhodování národních soudů v oblasti práva veřejných podpor. Národní soudy posuzují, zda došlo k naplnění znaků veřejné podpory a vykládají tedy pojem veřejná podpora v konkrétních případech, nerozhodují však o slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem. Domoci se práv v oblasti veřejné podpory je tedy možné i prostřednictvím národních soudů.

S aktualitami z rozhodovací praxe Evropské komise seznámil přítomné Michael Kincl z Nejvyššího soudu. Na závěr prvního dne konference se Václav Hromada (ÚOHS) věnoval problematice interpretace některých článků GBER, jenž je v současné době nejčastěji používaným  předpisem pro poskytování veřejné podpory.

 

Tiskové oddělení ÚOHS

17/025/VP005