Evropská komise aktualizovala dočasný krizový a transformační rámec i GBER

Evropská komise včera vydala novelizace dvou zásadních předpisů z oblasti veřejné podpory, a to Dočasného krizového a transformačního rámce (DKTR) a obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER). Obě změny směřují ke zjednodušení a urychlení investic do ekologických technologií v Evropské unii.

Nový dočasný krizový a transformační rámec po zohlednění připomínek členských států zaslaných v rámci průzkumu a cílené konzultace a s ohledem na průmyslový plán Zelené dohody přináší mj. následující změny:

Prodlouží možnost pro členské státy dále podporovat opatření potřebná pro přechod na klimatickou neutralitu. Jde především o režimy pro rychlé zavádění obnovitelných zdrojů energie a uchovávání energie a režimy pro dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů, které mohou členské státy nyní zřizovat do 31. prosince 2025.

Zavede nová opatření platná do 31. prosince 2025 za účelem dalšího urychlení investic do odvětví klíčových pro přechod na klimatickou neutralitu, která umožní investiční podpory na výrobu strategického zařízení, konkrétně baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a využívání a ukládání uhlíku, jakož i souvisejících klíčových složek a na výrobu a recyklaci souvisejících kritických surovin nezbytných pro výrobu. Konkrétně členské státy mohou:

• navrhnout jednoduché a účinné režimy, které budou poskytovat podporu zastropovanou až do určitého procenta investičních nákladů v závislosti na umístění investice a velikosti příjemce. Malé a střední podniky a rovněž podniky ve znevýhodněných regionech jsou způsobilé pro vyšší podporu, aby se zajistilo, že jsou řádně zohledňovány cíle soudržnosti. Členské státy mohou poskytovat dokonce vyšší procentní podíly investičních nákladů, pokud je podpora poskytována prostřednictvím daňového zvýhodnění, úvěrů nebo záruk.
• ve výjimečných případech poskytnout vyšší podporu jednotlivým podnikům, pokud existuje skutečné riziko, že investice nebudou realizovány v Evropě. V takových situacích mohou členské státy poskytnout buď částku, kterou by příjemce mohl získat pro stejnou investici v tomto alternativním umístění (tzv. podpora dorovnáním podmínek) nebo částku podpory potřebnou pro motivaci příjemce k tomu, aby umístil investici v EHP (tzv. přístup nákladové mezery), podle toho, co je nižší. Na tuto možnost se však vztahuje řada pojistek. Za prvé, lze ji použít pouze pro: i) investice do podporovaných oblastí vymezených v příslušné mapě regionální podpory, nebo ii) přeshraniční investice zahrnující projekty umístěné v nejméně třech členských státech, přičemž podstatná část celkových investic bude realizována v nejméně dvou podporovaných oblastech, z nichž jedna je oblastí „a“ (nejvzdálenější regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší nebo roven 75 % průměru v EU). Za druhé, příjemce by měl používat z hlediska dopadu emisí na životní prostředí nejnovější špičkovou výrobní technologii. Za třetí, podpora nesmí způsobit relokaci investic mezi členskými státy.

Ostatní ustanovení dočasného krizového rámce (omezené částky podpory, podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů, podpora na kompenzaci vysokých cen energií, opatření na podporu omezení spotřeby elektřiny) více spojená s bezprostřední krizovou situací zůstávají použitelná do 31. prosince 2023. V zájmu právní jistoty posoudí Komise v pozdější fázi nutnost prodloužení platnosti.

Obecné nařízení o blokových výjimkách prohlašuje určité kategorie státní podpory za vyhovující Smlouvě o fungování Evropské unie, pokud splňují určité podmínky. Tyto kategorie jsou tak vyňaty z požadavku na předběžné oznámení Komisi a schválení z její strany, což členským státům umožňuje poskytnout podporu přímo a informovat Komisi až následně.

Nová pravidla zohledňují nedávné změny různých souborů pokynů ke státní podpoře s cílem zajistit, aby bylo obecné nařízení o blokových výjimkách i nadále uzpůsobeno zelené a digitální transformaci.

Revidovaná pravidla konkrétně:

• zvýší a zefektivní možnosti podpory v oblasti ochrany životního prostředí a energie, mimo jiné s cílem podpořit zavádění obnovitelných zdrojů energie, projekty dekarbonizace, zelenou mobilitu a biologickou rozmanitost, a usnadní také investice do obnovitelného vodíku a do zvýšení energetické účinnosti,
• usnadní provádění některých projektů, jichž se účastní příjemci z několika členských států, jako jsou významné projekty společného evropského zájmu, v oblasti výzkumu a vývoje, zvýšením intenzity podpory, jakož i prahových hodnot oznamovací povinnosti,
• rozšíří možnosti pro odbornou přípravu a rekvalifikaci napříč odvětvími tím, že od oznamovací povinnosti osvobodí odbornou přípravu, u níž je částka podpory nižší než 3 miliony EUR,
• udělí blokovou výjimku pro opatření přijatá členskými státy s cílem regulovat ceny za energie, jako je elektřina, plyn a teplo vyrobené s použitím zemního plynu nebo elektřiny,
• zavede velmi výrazné zvýšení prahových hodnot oznamovací povinnosti pro podporu v oblasti ochrany životního prostředí a pro podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,
• objasní a zjednoduší možnosti rizikového financování, pro malé a střední podniky a začínající podniky, jakož i pro finanční produkty podporované fondem InvestEU,
• v zájmu právní jistoty a regulační stability prodlouží platnost obecného nařízení o blokových výjimkách do konce roku 2026,
• zvýší prahové hodnoty v obecném nařízení o blokových výjimkách dokonce nad rámec oblastí, které podléhají zvláštnímu přezkumu s cílem zajistit delší dobu platnosti pravidel a
• obecné nařízení o blokových výjimkách uvede do souladu s novými pokyny k regionální podpoře, pokyny ke státní podpoře v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí, pokyny k rizikovému financování, rámcem pro výzkum, vývoj a inovace a pokyny ke státní podpoře pro širokopásmové sítě.

Tiskové oddělení ÚOHS na základě tiskové zprávy Evropské komise
23/032